Základy genetiky molekulární základy genetiky, genetika bu?ky
|
|
- Vít Vítek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Základy genetiky molekulární základy genetiky, genetika bu?ky by - Ned?le, B?ezen 01, Otázka: Genetika P?edm?t: Biologie P?idal(a): MW Nukleové kyseliny První NK byly objeveny v jád?e, kde se také nacházejí v nejv?tším po?tu. M?žeme je také najít v mitochondriích, chloroplastech. Jsou to p?enaše?i genetické informace. Je to molekulární základ d?di?nosti. Odpov?dny za reprodukci a organizaci živé hmoty Základní stavební jednotkou je NUKLEOTID, který se skládá z: 5- uhlíkatého cukru (u DNA: 2- deoxy D ribóza, u RNA: ribóza) Dusíkatých bází: purinové adenin a guanin a pyrimidinové cytosin a tymin fosfátu A se váže s T (2H m?stky) C s G (3H m?stky) page 1 / 14
2 fosfodiesterován- gylokosidická vazba každý?et?zec nukleotid? má dva konce 5 konec, nebo 3 konec báze jsou v??i sob? komplementární dopl?kové = Chargaffovo pravidlo (1949)?íka, že po?et purin? a pirimidin? musí být shodný v 1 molekule DNA = pom?r musí být 1:1 struktura DNA je obdobná struktu?e bílkovin m?žeme jí rozd?lit na primární, sekundární a terciární Primární Dána po?adím nukleotid? v?et?zci po?adí AMK v polypeptidovém?et?zci bílkoviny Sekvence nukleotid?, které kódují 1 bílkovinu, se nazývá GEN (soubor gen? = genom) Sekundární Tvo?í ji dva polypeptidové?et?zce jsou v??i sob? antiparalelní a spletené do pravoto?ivé dvoušroubovice velice stabilní struktura díky vodíkovým m?stk?m, které se tvo?í mezi bázemi Terciární Sto?ená šroubovice v prostoru RNA Struktura Nukleotid obsahuje fosfát, dusíkaté báze: adenin, guanin, cytosin a URACIL (ten se váže místo tyminu s adenin) a5c cukr ribózu Má jeden?et?zec nukleotid? M?žeme jí rozd?lit na n?kolik druh?: mrna = mediátorová, messenger, informa?ní Vzniká p?episem jednoho?et?zce DNA proces transkripce Vzniká v jád?e à do cytoplazmy, kde jsou ribozómy page 2 / 14
3 rrna tvo?í základ ribozómu, vzniká p?episem v jád?e trna = transferová P?enáší na sob? AMK (p?i procesu translace) Má tvar jetelového listu Má 3 konstantní smy?ky a jednu variabilní, smy?ky jsou spojeny = dvojvláknitá struktura Uspo?ádání DNA v jád?e Dna v jád?e tvo?í komplex váže se na zvláštní bílkoviny HISTONY. Místa, kde se DNA obtá?í kolem histon? tvo?í se tzv. korálky a tvo?í se NEKLEOZOM (=uzel, ve kterém je v?tší po?et histon?) V p?ípad? d?lení bu?ky se DNA za?ne spiralizovat a za?nou se tvo?it chromozómy Karyotyp soubor všech chromozomu daného organizmu Karyotyp?lov?ka: somatická bu?ka má 2sady chromozomu 46chromozomu (23pár?) 22 pár? autozóm? a 1 pár gonozóm? Pohlavní bu?ky mají jednu sadu chromozóm? Historie: objevena NK v jád?e (pouze jako látku, nev?d?li, k?emu ješt? slouží) 1944 Oswald Avery zjistil, že DNA nositelka d?di?nosti 1953 Objevena struktura DNA Watson, Crick, Wilkins a Franklinová 1961 objasn?n genetický kód 1988 založena organizace pro mapování lidského genomu HUGO identifikace lidského genomu BÍLKOVINY (pracovní list ze seminá?e) page 3 / 14
4 Jsou to biopolymery složené z AMK V lidském t?le najdeme až 80% t?chto látek z celkového množství organických látek Bílkoviny jsou základní sou?ástí všech živých bun?k Funkce: Stavební kolagen Regula?ní - enzymy Katalytická - hormony adrenalin Obranná protilátky (bílé krvinky) Transportní p?enáší kyslík Zajiš?ují pohyb sval? Uplat?ují se p?i srážení krve Sou?ást barviv (hemoglobin) Stavba bílkovin: Základní stavební jednotkou jsou AMK (20proteinogenních) AMK jsou v molekule spojeny peptidovou vazbou Struktury bílkoviny Primární Je dána po?adím AMK v polypeptidovém?et?zci Sekundární Ur?uje geometrické uspo?ádání?et?zce Helikální struktura Pravidelné uspo?ádání do pravoto?ivé šroubovice Beta struktura Dva antiparalelní?et?zce page 4 / 14
5 Terciární Celkový prostorový tvar molekuly bílkoviny Podle tvaru jí d?líme na: GLOBULÁRNÍ tvar klubí?ka FIBRILÁRNÍ vláknitý tvar Kvartérní Složena z více podjednotek Denaturace Bílkovin = ztráta jejího prostorového tvaru D?sledek ztrácí svou biologickou funkci Denaturaci m?žeme rozd?lit na dv? skupiny: 1. Vratná reverzibilní 2. Nevratná ireverzibilní Denatura?ní faktory: teplo, mechanické ú?inky (t?es), zá?ení, zm?na ph Priony Bílkovinné?ástice, které zp?sobují onemocn?ní Mechanismus p?sobení (to jak vzniká) popsal poprvé Stanley Prusiner, který za to obdržel Nobelovu cenu v roce 1997 Onemocn?ní Prion vyhledá v nervových bu?kách p?íbuzné bílkoviny a p?em?ní je na priony (zm?ní jejich prostorový tvar na sv?j) à napadají ostatní a postupn? tak p?em??ují zbytek bun?k?asto napadá nervovou soustavu - mozek BSE bovinní spongiformní encefalopatie = nemoc šílených krav Kuru když n?kdo um?el, tak ho sn?dli à p?enos na ostatní Creutzfeldt - jakobova nemoc CJD p?enos nakaženým hov?zím masem (m?že být infek?ní page 5 / 14
6 nebo d?di?ná) Scrapie nemoc u ovcí, zjistilo se, že se mohou p?enášet i mezidruhov? CENTRÁLNÍ DOGMA MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE RNA àdna reverzní transkripce vznik retrovir? RNA à RNA replikace n?které viry Replikace DNA Kopírování DNA do nové DNA Z jedné molekuly vzniknou dv? totožné molekuly DNA se replikuje kv?li d?lení?et?zec se rozpojí a pomocí komplementarity bází se vytvo?í 2 nové molekuly SEMIKONZERVATIVNÍ?et?zec v nové molekule je ½ nového?et?zce a ½ starého?et?zce Zdrojová molekula = templát = matrice obnažený?et?zec, aby mohl vznikat nový?et?zec musí mít stávající?et?zec dostate?ný po?et volných nukleotid?, energii v podob? ATP (tu mají na sob? nukleotidy p?i odšt?pení fosfátu se energie uvolní) Také je d?ležitá p?ítomnost enzym? na rozpojení?et?zce HELIKÁZA Na vznik nového?et?zce (na spojení) DNA POLYMERÁZA pracuje pouze jedním sm?rem a to tak, že se umí p?ipojit pouze na 3 konec DNA polymeráza zpracuje jen ur?itý konec a vrátí se po?et?zci OPOŽ?UJÍCÍ SE?ET?ZEC à vzniká nesouvislý?et?zec, který je rozd?len na OKAZAKIHO FRAGMENTY à aby?et?zec nebyl rozd?len na fragmenty nám zajiš?uje enzym DNA LIGÁZA, která jednotlivé úseky spojí SEMIDISKONTINUÁLNÍ?ET?ZEC jeden?et?zec vzniká plynule a druhý nesouvisle proto?íkáme, že replikace je semidiskontinuální Replika?ní molekula je velmi dlouhá a proto se replikuje z více míst. V eukaryotické bu?ce má 1 molekula více po?átk? replikace, místa kde replikace za?íná se nazývá ORI TRANSKRIPCE A TRANSLACE Transkripce p?epis nukleotid? z DNA do po?adí nukleotid? v mrna page 6 / 14
7 Pozitivní?et?zec ten, co se nep?episuje (pouze otisk v RNA) Negativní?et?zec p?episuje se Molekula mrna je lineární a její syntéza probíhá v bun??ném jád?e a katalyzuje jí enzym zvaný RNA POLYMERÁZA RNA POLYMERÁZA nasedá v míst?, kde za?íná gen a podle komplementarity p?epíše nukleotidy z DNA do mrna až enzym dosp?je nakonec mrna se odpojí mrna se dostává do cytoplazmy, kde se navazuje na drsné endoplazmatické retikulum TRANSLACE V cytoplazm? se k molekule mrna p?ipojují ribozomy (tvo?ený rrna) Každý ribozom nasedá na 5 - konec?et?zce mrna, jenž odpovídá po?átku p?íslušného genu v DNA a nastává p?eklad do bílkoviny. Znamená to, že genetická informace p?epsaná z DNA do mrna udává po?adí AMK v proteinovém?et?zci. Jednotlivé AMK jsou do ribozomu transportovány p?es trna. Aby p?eklad mohl za?ít je zde pot?eba spoušt?cí start kodón = METIONIN AUG Na ukon?ení je pot?eba stop kodon termina?ní kodón UAA, UAG, UGA nekóduje žádnou AMK POSTTRANSLA?NÍ ÚPRAVY?ET?ZCE Sest?ih RNA v euk. bu?kách (splicing) proces, který se odehraje p?edtím, než mrna opustí jádro Pomocí snrna malé jaderné RNA, které d?lají sest?ih Pre Mrna - nesest?íhaná molekula mrna Introny se nepoužijí a z?stávají v jád?e a rozpadnou se Zkrácení RNA eliminuje mutace Z 1 genu se dají získat r?zné druhy bílkovin (v r?zných situacích) ALTERNATIVNÍ SEST?IH (u?ebnice genetiky str obrázek) Z jedné molekuly hnrna vznikají vlákna mrna o r?zném rozsahu, která pak kódují zcela odlišné proteiny. Jeden gen tak m?že?ídit syntézu v?tšího po?tu protein?. Podle toho zda k sest?ihu dochází nebo ne rozlišujeme: JEDNODUCHÝ GEN u n?j sest?ih neprobíhá (bakterie) SLOŽENÝ GEN zde sest?ih probíhá page 7 / 14
8 STAVBA A VÝZNAM CHROMOZOM? 1 molekula DNA se replikuje à vzniknou 2 chromatidy (identické) = chromozom Místo, kam se napojuju d?lící v?eténko, se nazývá centromera M?že mít víc pozic na chromozomu Podle polohy je d?líme na: Metacentrický chromozom poloha uprost?ed Submetacentrický chromozom Akrocentrický chromozom Telocentrický Telomera = koncová oblast Pr?m?rn? na 1 chromatid? se nachází 1500 gen? Geny se nep?ekrývají Chromozomy zkoumal Thomas Hunt Morgan První pokusy provád?l na octomilce vybral si jí, protože v jejích slinných žlázách jsou velké POLYTENNÍ- chromozomy (mají více vláken a jsou siln?jší) Morganovy zákony: Geny jsou na chromozomu umíst?ny lineárn? za sebou Místo, kde se gen na chromozomu nachází je LOKUS Každý gen má pevn? dané místo, LOKUS je nem?nný TYPY CHROMOZOM? autozom nepohlavní chromozom page 8 / 14
9 u?lov?ka v klasické t?lní bu?ce 22 pár? autozomální d?di?nost = d?di?nost gen? ležících na autozomech gonozom pohlavní chromozom sestava gonozom? se liší dle pohlaví a typu ur?ení pohlaví (?lov?k X a Y) gonozomální d?di?nost = d?di?nost gen? ležících v nehomologický?ásti gonozom? homologické (homologní) chromozomy chromozomy 1 páru mají shodnou velikost, polohu centromery, stejný obsah gen? (ne alel!) nehomologické chromozomy chromozomy r?zných pár? Pohlavní chromozomy: V telomerách mají stejné geny = PSEUDOAUTOZOMÁLNÍ OBLAST (m?žou mít jiné alely) V této oblasti jsou chromozomy homologické (jako autozomy) Zajiš?ují párování p?i meióze Na pohlavním chromozomu se také nachází nehomologická oblast jedine?ná SRY gen je na Y chromozomu = Sex determining region Y gen, který spouští a zajiš?uje tvorbu muž. pohl. hormon? à k vytvo?ení varlat (v zárode?ném vývoji) TYPY PLOIDIE Po?ty chromozomových sad: n- haploidní 1 sada chromozom? u gamet 2n diploidní 2 sady chromozom? somatická bu?ka 0n?ervené krvinky nuliploidní U rostlin: 3n triploidní banán 4n tetraploidní kávovník, jablo? v?tší plody 8n oktaploidní ostružiník Více n (4n,8n.) = polyploidní page 9 / 14
10 V kostní d?eni kmenové bu?ky 8-16n D?LENÍ BU?KY Bun??ný cyklus: Cyklus se skládá z n?kolika p?ípravných fází (interfáze, kdy se bu?ka ned?lí)a vlastního bun??ného d?lení. Fáze bun??ného cyklu: G1, S, G2, M. (pop?. G 0 fáze) Cyklus trvá od jednoho d?lení do druhého 24hodin G 1 presyntetická fáze - r?st bu?ky nejdelší fáze S syntetická fáze (replikace DNA) G 2 postsyntetická fáze p?íprava látek na d?lení bu?ky G 0 klidová fáze, n?které bu?ky nevstoupí do S fáze ned?lí se (neurony, n?které svalové bu?ky) G 1 + S + G 2 = INTERFÁZE M mitotické d?lení Na bu?ce se také nachází kontrolní úseky p?ed S fází a p?ed Mitotickou fází slouží ke kontrole D?lení jádra karyokineze Mitóza = nep?ímé d?lení jádra v t?lních bu?kách Meiéoza = reduk?ní d?lení p?i vzniku pohlavních bun?k Rozd?lení zbytku bu?ky - cytokineze D?lení bu?ky p?edchází replikace DNA a vznik chromozom? MITÓZA PROFÁZE METAFÁZE ANAFÁZE page 10 / 14
11 TELOFÁZE 1. PROFÁZE Dochází ke spiralizaci DNA à tvo?í se chromozomy Rozpadá se jaderný obal Tvo?í se d?lící v?eténko (skládá se ze 2 centrozóm?, 1 centrozóm má 2 centrioly složené s mikrotubul?) 2. METAFÁZE Chromozomy se dostávají do cytoplazmy a?ad?jí se do tzv. EKVATORIÁLNÍ roviny (rovníková rovina). P?ipojují se vlákna d?lícího v?eténka na centromeru 3. ANAFÁZE Vlákna se zkracují a chromozomy se podéln? rozd?lí à p?esouvají se k opa?ným pól?m GI je rovnom?rn? rozd?lena 4. TELOFÁZE Vznikají dv? jádra Vzniká jaderný obal a d?lí se zbytek bu?ky D?lící v?eténko mizí Z jedné diploidní bu?ky vznikají dv? totožné diploidní bu?ky MEIÓZA MEIÓZA I. = heterotypické d?lení = reduk?ní MEIÓZA II. = homeotypické = ekva?ní Rozdíly oproti mitóze: page 11 / 14
12 1. PROFÁZE I. Probíhá crossing over = p?ek?ížení (zvyšuje variabilitu gamet) Je to p?ek?ížení nesesterských chromatid sesterských chromozom? Tvo?í se bivalenty dva spojené chromozomy Stejná 2. METAFÁZE I. 3. ANAFÁZE I. K opa?ným pól?m mí?í celé chromozomy Rozd?lení SEGREGACE je náhodná Náhodné uspo?ádání zvyšuje variabilitu Stejná 4. TELOFÁZE I. MEIÓZA II. Stejná jako mitóza Výsledkem jsou 4 haploidní bu?ky, které vznikají z bun?k diploidních GENETIKA PROKARYOTICKÉ BU?KY Stavba: page 12 / 14
13 1 kruhová molekula DNA nepravé jádro nemá kartotéku (bakteriální chromozom) Jsou ale i výjimky: m?že mít lineární DNA i více molekul DNA nemá histony Jiná st?na, bi?ík, ribozomy V bu?ce je jedna cytoplazma né všechny reakce mohou probíhat Nemá kompartmentaci Rychleji mutují, množí se Drobné kruhovité molekuly DNA = plazmidy PLAZMIDY Délka: kbp Typy: 1. Col plazmidy Bakterie umí vyráb?t druh antibiotik koliciny 2. R plazmidy Bakterie jsou odolné v??i antibiotik?m V p?írod? existují voln? (penicilín) bakterie proti sob? bojují 3. Ti plazmidy Tumor indukující nádor zp?sobující plazmid (u rostlin) Bakterie Agrobacterium tumefacies 4. N plazmidy Umí vázat vzdušný dusík a poskytují ho rostlinám 5. F plazmidy page 13 / 14
14 Powered by TCPDF ( Základy genetiky molekulární základy genetiky, genetika bu?ky Fertilní Umož?ují p?edávat rezistenci, umož?ují provád?t konjugaci: vytvo?í se PILUS P?i konjugaci se donorová bu?ka propojí s bu?kou recipientovou a propojí se kanálkem (PILUS). Dárcovská bu?ka zkopíruje F plazmid do druhé bu?ky Horizontální p?enos GI p?enos ve stejném?ase Vertikální p?enos GI starší dávají GI mladším (?asov? posunuté)?ast?jší MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE PROKARYOT Nepravé jádro, bez histon? Je zde jen jeden po?átek replikace Inicia?ní kodón je N formylmetionin Není zde sest?ih jsou to jednoduché geny Geny jsou p?episovány najednou po skupinách = OPERÓNECH Využívají se v biotechnologiích à získání lé?iv REGULACE GENOVÉ EXPRESE Transkripce, translace à podle gen? vzniká bílkovina Regulace funkce gen? zapínání x vypínání Laktózový operon 3-4 geny, které jsou za sebou umíst?ny a p?episují se Geny v operonu jejich produkty laktózu rozkládají Geny v operonu kódují enzymy, které rozkládají laktózu Ji vysv?tlil Jacob Monod (NC 1965) Induktor = laktóza Represor molekula vypíná geny tím, že se naváže na promotor (když není v bu?ce laktóza) Pokud je p?ítomna laktóza represor jde pry? a naváže se RNA polymeráza Po vzniku enzymu dojde k rozložení laktózy a op?tovnému navázání represoru Terminátor ukon?uje transkripci (zp?sobí odpojení RNA polymerázy) PDF generated by Kalin's PDF Creation Station page 14 / 14
Genetika - maturitní otázka z biologie (2)
Genetika - maturitní otázka z biologie (2) by jx.mail@centrum.cz - Ned?le, B?ezen 01, 2015 http://biologie-chemie.cz/genetika-maturitni-otazka-z-biologie-2/ Otázka: Genetika I P?edm?t: Biologie P?idal(a):
VíceMolekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
VíceZáklady molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra
Základy molekulární a buněčné biologie Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Genetický aparát buňky DNA = nositelka genetické informace - dvouvláknová RNA: jednovláknová mrna = messenger
VíceMolekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA
Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace
Více44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů
Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výţiva ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 DNA,geny genom = soubor všech genů a všechna DNA buňky; kompletní genetický materiál
VíceTypy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).
Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a
VíceGenetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací
Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci
VíceExprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
VíceBu?ka - maturitní otázka z biologie (6)
Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) by Biologie - Pátek, Únor 21, 2014 http://biologie-chemie.cz/bunka-6/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): david PROKARYOTICKÁ BU?KA = Základní stavební a
VíceMolekulární genetika: Základní stavební jednotkou nukleových kyselin jsou nukleotidy, které jsou tvořeny
Otázka: Molekulární genetika, genetika buněk Předmět: Biologie Přidal(a): jeti52 Molekulární genetika: Do roku 1953 nebylo přesně známa podstata genetické informace, genů, dědičnosti,.. V roce 1953 Watson
VíceKaryokineze. Amitóza. Mitóza. Meióza. Dělení jádra. Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky.
Karyokineze Dělení jádra Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky Druhy karyokineze Amitóza Mitóza Meióza Amitóza Přímé dělení jádra Genetická informace je rozdělena
VíceExprese genetické informace
Exprese genetické informace Tok genetické informace DNA RNA Protein (výjimečně RNA DNA) DNA RNA : transkripce RNA protein : translace Gen jednotka dědičnosti sekvence DNA nutná k produkci funkčního produktu
VíceExprese genetické informace
Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny
VíceÚvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky
Úvod do studia biologie Základy molekulární genetiky Katedra biologie PdF MU, 2011 - podobor genetiky (genetika je obecnější) Genetika: - nauka o dědičnosti a proměnlivosti - věda 20. století Johann Gregor
Více2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
VíceNukleové kyseliny. obecný přehled
Nukleové kyseliny obecný přehled Nukleové kyseliny objeveny r.1868, izolovány koncem 19.stol., 1953 objasněno jejich složení Watsonem a Crickem (1962 Nobelova cena) biopolymery nositelky genetické informace
VíceNUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života
NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním
VíceEukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:
Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen
VíceÚvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky
Úvod do studia biologie Základy molekulární genetiky Katedra biologie PdF MU, 2010 Mendel - podobor Genetiky (Genetika je obecnější) Genetika: - nauka o dědičnosti a proměnlivosti - věda 20. století Johann
VíceStruktura a funkce nukleových kyselin
Struktura a funkce nukleových kyselin ukleové kyseliny Deoxyribonukleová kyselina - DA - uchovává genetickou informaci Ribonukleová kyselina RA - genová exprese a biosyntéza proteinů Složení A stavební
VíceNukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace
ukleové kyseliny Replikace Transkripce, RA processing Translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti
Vícehttp://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html
3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické
VíceGENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita
GENETIKA - věda zabývající se dědičností (heredita) a proměnlivostí (variabilitu ) živých soustav - sleduje rozdílnost a přenos dědičných znaků mezi rodiči a potomky Dědičnost - heredita - schopnost organismu
VíceNUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:
NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
VíceMitóza, meióza a buněčný cyklus. Milan Dundr
Mitóza, meióza a buněčný cyklus Milan Dundr Rozmnožování eukaryotických buněk Mitóza (mitosis) Mitóza dělení (nepřímé) tělních (somatických) buněk 1 jádro s2n (diploidním počtem) chromozómů (dvouchromatidových)
Více-nukleové kyseliny jsou makromolekulární látky, jejichž základní stavební jednotkou je nukleotid každý nukleotid vzniká spojením:
Otázka: Molekulární základy dědičnosti Předmět: Biologie Přidal(a): Mulek NUKLEOVÉ KYSELINY -nositelkami genetické informace jsou molekuly nukleových kyselin tvořené řetězci vzájemně spojených nukleotidů,
VíceDUM č. 2 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 2 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: meióza-redukční dělení jádra, význam, princip,
VíceCentrální dogma molekulární biologie
řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceStavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
VíceGenetika zvířat - MENDELU
Genetika zvířat DNA - primární struktura Několik experimentů ve 40. a 50. letech 20. století poskytla důkaz, že genetický materiál je tvořen jedním ze dvou typů nukleových kyselin: DNA nebo RNA. DNA je
VíceMolekulární základy dědičnosti
Mendelova genetika v příkladech Molekulární základy dědičnosti Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Stručná historie 1853-65
Více-zakladatelem je Johan Gregor Mendel ( ), který se narodil v Hynčicích na Moravě
Otázka: Genetika I Předmět: Biologie Přidal(a): Paris -věda, která se zabývá dědičností a proměnlivostí -zakladatelem je Johan Gregor Mendel (1822 1884), který se narodil v Hynčicích na Moravě 1. MOLEKULÁRNÍ
Více- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )
Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 KBB/ZGEN Základy genetiky Dana Šafářová KBB/ZGEN Základy genetiky Rozsah: 2+1
VíceA. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům
Karlova univerzita, Lékařská fakulta Hradec Králové Obor: všeobecné lékařství - test z biologie Vyberte tu z nabídnutých odpovědí (1-5), která je nejúplnější. Otázka Odpověď 1. Mezi organely membránového
VíceOdvětví genetiky zkoumající strukturu a funkci genů na molekulární úrovni
Otázka: Molekulární genetika a biologie Předmět: Biologie Přidal(a): Tomáš Pfohl Odvětví genetiky zkoumající strukturu a funkci genů na molekulární úrovni Zakladatel klasické genetiky - Johan Gregor Mendel
VíceŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z BIOLOGIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2014
ŘEŠENÍ Kód uchazeče.. Datum.. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z BIOLOGIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2014 30 otázek Maximum 60 bodů Při výběru z několika možností je
VíceNukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid
Molekulární lární genetika Nukleové kyseliny DeoxyriboNucleic li Acid RiboNucleic N li Acid cukr (deoxyrobosa, ribosa) fosforečný zbytek dusíkatá báze Dusíkaté báze Dvouvláknová DNA Uchovává genetickou
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky 1/76 GENY Označení GEN se používá ve dvou základních významech: 1. Jako synonymum pro vlohu
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
VíceProjekt SIPVZ č.0636p2006 Buňka interaktivní výuková aplikace
Nukleové kyseliny Úvod Makromolekulární látky, které uchovávají a přenášejí informaci. Jsou to makromolekulární látky uspořádané do dlouhých. Řadí se mezi tzv.. Jsou přítomny ve buňkách a virech. Poprvé
Více19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění
VíceInovace studia molekulární. a buněčné biologie
Inovace studia molekulární I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceMolekulární základy dědičnosti
Obecná genetika Molekulární základy dědičnosti Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ing. Roman LONGAUER, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce Nukleová kyselina gen základní jednotka informace v živých systémech,
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
Vícea) Primární struktura NK NUKLEOTIDY Monomerem NK jsou nukleotidy
1 Nukleové kyseliny Nukleové kyseliny (NK) sice tvoří malé procento hmotnosti buňky ale významem v kódování genetické informace a její expresí zcela nezbytným typem biopolymeru všech živých soustav a)
VíceChromosomy a karyotyp člověka
Chromosomy a karyotyp člověka Chromosom - 1 a více - u eukaryotických buněk uložen v jádře karyotyp - soubor všech chromosomů v jádře jedné buňky - tvořen z vláknem chromatinem = DNA + histony - malé bazické
Více25.2.2014. Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.
Genomika Obor genetiky, který se snaží stanovit úplnou genetickou informaci organismu a interpretovat ji v termínech životních pochodů. 1 Strukturní genomika stanovení sledu nukleotidů genomu organismu,
VíceCvičeníč. 4: Chromozómy, karyotyp a mitóza. Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičeníč. 4: Chromozómy, karyotyp a mitóza Mgr. Zbyněk Houdek Chromozomy Geny jsou u eukaryotických organizmů z převážnéčásti umístěny právě na chromozómech v b. jádře. Jejich velikost a tvar jsou rozmanité,
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy Genetiky
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy Genetiky ROSTLINNÁ BUŇKA aaaaaaaa jádro mitochondrie chromatin (DNA) aaaaaaaa aaaaaaa aaaaaaaa aaaaaaaa plastid
VíceNukleové kyseliny Replikace DNA Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Nukleové kyseliny Replikace DNA 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Nukleové kyseliny 7% cytozin Monomer: NUKLEOTID, tvoří jej: uracil kyselina fosforečná pentóza (ribóza, deoxyribóza) tymin organická dusíkatá
VíceGarant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.
Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc. Další vyučující: Ing. l. Večerek, PhD., Ing. L. Hanusová, Ph.D., Ing. L. Tothová Předpoklady: znalosti
VíceSouhrnný test - genetika
Souhrnný test - genetika 1. Molekuly DNA a RNA se shodují v tom, že a) jsou nositelé genetické informace, b) jsou tvořeny dvěma polynukleotidovými řetězci,, c) jsou tvořeny řetězci vzájemně spojených nukleotidů,
VíceZáklady buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
Více1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky
1.Biologie buňky 1.1.Chemické složení buňky 1. Stavbu molekuly DNA objasnil: a) J. B. Lamarck b) W. Harwey c) J.Watson a F.Crick d) A. van Leeuwenhoeck 2. Voda obsažená v buňkách je: a) vázaná na lipidy
VíceDNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje.
Genomika DNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje. Obor genetiky, který se snaží stanovit úplnou genetickou informaci organismu a interpretovat
VíceChemické složení organism? - maturitní otázka z biologie
Chemické složení organism? - maturitní otázka z biologie by Biologie - Sobota,?ervenec 27, 2013 http://biologie-chemie.cz/chemicke-slozeni-organismu/ Otázka: Chemické složení organism? P?edm?t: Biologie
VíceMITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE
Cvičení 6: BUNĚČNÝ CYKLUS, MITÓZA Jméno: Skupina: MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE Trvalý preparát: kořínek cibule obarvený v acetorceinu V buňkách kořínku cibule jsou viditelné různé mitotické figury.
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceTEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE
TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE 1) Důležitým biogenním prvkem, obsaženým v nukleových kyselinách nebo ATP a nezbytným při tvorbě plodů je a) draslík b) dusík c) vápník d) fosfor 2) Sousedící nukleotidy
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus
VíceRozdíly mezi prokaryotní a eukaryotní buňkou. methanobacterium, halococcus,...
Dělení buňky Biologie člení živé organizmy do dvou hlavních kategorií: prokaryotní a eukaryotní organizmy. Na základě srovnání 16S rrna se zjistilo, že na naší planetě jsou 3 hlavní nadříše buněčných forem:
VíceDUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 1 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Charakteristika buněčného cyklu eukaryot
VíceMOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI
Maturitní téma č. 33 MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI NUKLEOVÉ KYSELINY - jsou to makromolekuly tvořené řetězci vzájemně spojených nukleotidů. Molekula nukleotidu sestává z : - pětiuhlíkatého monosacharidu
VíceNukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace
Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace Centrální dogma Nukleové kyseliny Fosfátem spojené nukleotidy (cukr s navázanou bází a fosfátem) Nukleotidy Nukleotidy stavební kameny nukleových
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
VíceGENETIKA. dědičnost x proměnlivost
GENETIKA dědičnost x proměnlivost Dědičnost Schopnost organismů přenášet genetickou informaci z rodičovské generace na generaci potomků. identická dvojčata Variabilita (proměnlivost) Schopnost organismů
Více15. Základy molekulární biologie
15. Základy molekulární biologie DNA je zkratka pro kyselinu deoxyribonukleovou, která je nositelkou genetické informace všech živých buněčných organismů. Je tedy nezbytná pro život pomocí svých informací
VíceNukleové kyseliny příručka pro učitele. Obecné informace:
Obecné informace: Nukleové kyseliny příručka pro učitele Téma Nukleové kyseliny je završením základních kapitol z popisné chemie a je tedy zařazeno až na její závěr. Probírá se v rámci jedné, eventuálně
VíceNukleové kyseliny Milan Haminger BiGy Brno 2017
ukleové kyseliny Milan aminger BiGy Brno 2017 ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné
VíceMolekulární základ dědičnosti
Molekulární základ dědičnosti Dědičná informace je zakódována v deoxyribonukleové kyselině, která je uložena v jádře buňky v chromozómech. Zlomovým objevem pro další rozvoj molekulární genetiky bylo odhalení
VíceBuněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU
BUNĚČNÝ CYKLUS Buněčné dělení Cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin- Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího systému buněčného cyklu 8 cyklinů
VíceProteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec
VíceNukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie
Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny
VíceMitóza a buněčný cyklus
Mitóza a buněčný cyklus Něco o chromosomech - Chromosom = 1 molekula DNA + navázané proteiny -V diploidní buňce jsou od každého chromosomu 2 kopie (= homologní chromosomy) - Homologní chromosomy nesou
Víceod eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
VíceJsme tak odlišní. Co nás spojuje..? Nukleové kyseliny
Jsme tak odlišní Co nás spojuje..? ukleové kyseliny 1 UKLEVÉ KYSELIY = K anj = A ositelky genetických informací Základní význam pro všechny organismy V buňkách a virech Identifikace v buněčném jádře (nucleos)
VíceVzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu VK ázev školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: ázev projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek pro
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceRozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Buněčný cyklus Buňky vznikají z bb. a jedinou možnou cestou, jak vytvořit více bb. je jejich dělením. Vertikální přenos GI: B. (mateřská)
Více8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů
Buněč ěčné dělení BUNĚČ ĚČNÝ CYKLUS ŘÍZENÍ BUNĚČ ĚČNÉHO CYKLU cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin-Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího
Více6. Nukleové kyseliny
6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny
VíceGymnázium, Brno, Elgartova 3
Gymnázium, Brno, Elgartova 3 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: GE Vyšší kvalita výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0925 Autor: Mgr. Hana Křivánková Téma:
Více=schopnost organismů uchovávat soubory genetických informací a předávat je potomkům
Otázka: Genetika Předmět: Biologie Přidal(a): t.klodnerova REALIZACE GENETICKÉ INFORMACE, MUTACE, ZÁKLADNÍ GENETICKÉ POJMY: GEN, ZNAK, ALELA, GENOTYP, FENOTYP, HOMOZYGOT, HETEROZYGOT, HYBRIDIZACE, DOMINANCE,
VíceNukleové kyseliny Replikace Transkripce translace
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti buněk skladovat,
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VícePřípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k
Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k přípravnému kurzu: stránka Ústavu lékařské biologie a
VíceKaryotyplov. lovka. Karyotyp soubor chromozom v jáde buky. Význam v genetickém poradenství ke stanovení zmn ve struktue a potu chromozom
Karyotyplov lovka Karyotyp soubor chromozom v jáde buky Význam v genetickém poradenství ke stanovení zmn ve struktue a potu chromozom Karyotyplovka Historie: 20. léta 20. století pibližný poet chromozom
VíceSchéma průběhu transkripce
Molekulární základy genetiky PROTEOSYNTÉZA A GENETICKÝ KÓD Proteosyntéza je složitý proces tvorby bílkovin, který zahrnuje proces přepisu genetické informace z DNA do kratšího zápisu v informační mrna
VíceZákladní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka,
Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka, Karolinum 2012 Doporučená literatura: Kočárek E. - Genetika.
VíceBiologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)
- Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti
VíceSlovníček genetických pojmů
Slovníček genetických pojmů A Adenin 6-aminopurin; purinová báze, přítomná v DNA i RNA AIDS Acquired immunodeficiency syndrome syndrom získané imunodeficience, způsobený virem HIV (Human immunodeficiency
VíceZáklady molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Čudejková 2. Transkripce genu a její regulace Transkripce genetické informace z DNA na RNA Transkripce dvou genů zachycená na snímku z elektronového mikroskopu.
Více