Preference Jan Čadil FNH VŠE 2014

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Preference Jan Čadil FNH VŠE 2014"

Hana Pospíšilová
před 9 lety
Počet zobrazení:

1 Preference Jan Čadil FNH VŠE 2014 Footer Text 3/24/2014 1

2 Racionalita Chování spotřebitele je založeno na předpokladu racionality. Tento předpoklad znamená, že spotřebitel volí neoptimálnější, resp. nejvíce preferovanou variantu ze všech spotřebních možností Preference modelujeme abychom definovali optimální variantu Footer Text 3/24/2014 2

Tento předpoklad znamená, že spotřebitel volí neoptimálnější, resp.

3 Preferenční vztahy Pro dva koše statků x a y platí jedna z následujících možností: Striktní preference : x y(x je lepší než y, tedy preferováno před y) Slabá preference: x y (x je přinejmenším tak dobré jako y, tedy je přinejmenším preferováno tak jako y) Indiference: x y (x je stejně dobré jako y, tedy stejně preferováno jako y) Footer Text 3/24/2014 3

y (x je přinejmenším tak dobré jako y, tedy je přinejmenším preferováno tak jako y)

4 Preferenční vztahy Pokud x y a zároveň y x x y Pokud x y a zároveň y x x y Footer Text 3/24/2014 4

5 Preference - předpoklady I. Úplnost srovnání: jsme vždy schopni seřadit jednotlivé koše podle preferencí, tedy vždy jsme schopni říci, zda je x lepší, horší nebo stejně dobré (preferované) jako y, tedy x y nebo y x II. Reflexivita: daný koš je minimálně tak dobrý (preferovaný) jako on sám, tj. x x III. Tranzitivita: Pokud x y a y z x z Footer Text 3/24/2014 5

jsme schopni říci, zda je x lepší, horší nebo stejně dobré (preferované) jako y, tedy x y

6 Indiferenční množina Jde o souhrn všech košů, které jsou stejně preferovány, tedy v dané množině platí x y Pokud lze množinu vyjádřit jako křivku nazýváme ji indiferenční křivkou Footer Text 3/24/2014 6

platí x y Pokud lze množinu vyjádřit jako křivku

7 Indiferenční křivka Footer Text 3/24/2014 7

8 Indiferenční křivky Všechny koše na I(3) jsou striktně preferovány před koši na I(2) a ty jsou striktně preferovány před I(1) Footer Text 3/24/2014 8

9 Slabá preference Footer Text 3/24/2014 9

10 Striktní preference Footer Text 3/24/

11 Indiferenční křivky - tranzitivita Z axiomu tranzitivity plyne, že se ind. křivky neprotínají pokud by tomu tak bylo, axiom by neplatil Footer Text 3/24/

12 Sklon ind. křivky (obecně, zatím bez fce užitku) Pokud je větší kombinace statků preferována před menší potom je křivka negativně skloněna Footer Text 3/24/

13 Sklon IC (nežádoucí statek) Pokud se stane, že jeden statek je nežádoucí, potom kombinace většího množství tohoto statku se stejným množstvím normálního statku je méně preferovaná IC má pozitivní sklon Footer Text 3/24/

tohoto statku se stejným množstvím normálního statku je

14 Extrémní preference (extrémní IC) Dokonalé substituty statky jsou vzájemně zcela zaměnitelné, v zásadě jde pouze o celkové množství (preferujeme více I(2) je striktně preferována před I(1)) Footer Text 3/24/

pouze o celkové množství (preferujeme více I(2) je

15 Extrémní IC Dokonalé komplementy- statky, které se navzájem doplňují (např. lyže a lyžáky, levá a pravá bota ) Footer Text 3/24/

16 Extrémní IC Neutrální statky statek x2 je neutrální, všechny koše na I(1) jsou indiferentní nezávisle na výši x2. Footer Text 3/24/

17 IC a nasycení U většiny statků existuje bod, kde je kombinace statků maximálně preferována (už neexistuje lepší kombinace) bod nasycení. IC se v podstatě scvrkne do bodu Jde o to, že pokud bychom spotřebovávali příliš jednoho statku, začne se chovat jako nežádoucí Spotřebitel ale nebude racionálně spotřebovávat tolik, aby byl statek nežádoucí - pohybuje se spíše v oblasti nenasycení, tj. vždy existuje lepší (preferovanější) kombinace Footer Text 3/24/

IC se v podstatě scvrkne do bodu Jde o to, že pokud bychom spotřebovávali příliš jednoho statku, začne se chovat

18 IC a nasycení Footer Text 3/24/

19 MRS Mezní míra substituce = poměr, v jakém nahrazujeme statky v koši za sebe, přičemž se nemění celková preference koše jsou indiferentní (nacházíme se na stejné IF) MRS = d(x2) d(x1) Jde o sklon IC v bodě. U normálních statků je negativní. Při pohybu po IC dolů klesá? Jak je tomu u dokonalých komplementů a dokonalých substitutů? Footer Text 3/24/

d(x1) Jde o sklon IC v bodě. U normálních statků je negativní.

20 MRS Footer Text 3/24/

21 Správné chování preferencí Pokud jsou preference monotónní a konvexní Monotónnost = více znamená lépe (tj. nenasycenost a nejsou nežádoucí statky) Konvexnost = kombinace (mix) dvou indiferentních košů jsou alespoň slabě preferované před těmito koši. Jinými slovy preferujeme průměr ze dvou košů před těmito koši Footer Text 3/24/

22 Konvexnost Mějme dva indiferentní koše [10,10] a [20,5]. Potom bude platit, že [5,5]+[10,2.5]=[15,7.5]>[10,10] a [20,5] Footer Text 3/24/

23 Nekonvexní preference Footer Text 3/24/

24 Lexikografické preference Nejsou IC, spotřebitel preferuje vždy koše s větším množstvím x1, ať je x2 jakkoli veliké s výjimkou kdy je objem x1 v obou koších stejný. (x 1, x 2 ) (x 1, x 2 ) (x 1 x 1 nebo (x 1 = x 1 x 2 x 2 ) Příklad: Zkuste zakreslit, jak by vypadala indiferenční mapa u lexikografických preferencí? Footer Text 3/24/

25 Diskrétní statky Řada statků není nekonečně dělitelná jsou dělitelné pouze po částech (kusech). Např. auta, mobily atd. IC jsou potom skupiny bodů Footer Text 3/24/

26 Příklady Barbora spotřebovává statky x1 a x2. Její indiferenční křivka je popsána jako x2 = U/(x1 + 7). Co z následujících tvrzení je pravda? A) Pro Barboru je statek x2 nežádoucí B) Barbora preferuje koš (8,9) před košem (9,8) C) Barbora preferuje koš (9,5,) před košem (5,9) D) Pro Barboru je statek x1 nežádoucí E) žádná z možností Footer Text 3/24/

27 Příklady Jiřího indiferenční křivky jsou koncentrické kruhy s centrem v koši (18,20) bod nasycení. Co z následujících tvrzení platí? A) Jiřího preference jsou nekompletní Jiří preferuje (24,26) před (14,17) Jiří preferuje (14,26) před (14,17) Jiří preferuje (16,19) před (23,26) Žádná z možností Footer Text 3/24/

28 Příklady Karel konzumuje jablka a banány. Preferuje více jablek před menším množstvím jablek ale jakmile jeho spotřeba banánů vzroste nad 17, je třeba mu za každý další banán dát jablko. Do té doby vnímá jablka a banány jako dokonalé substituty a zaměňuje je v poměru 1:1. Indiferenční křivka, která prochází košem (25,26), zároveň prochází košem (?, 11). Kde 11 je počet banánů. Kolik konzumuje Karel jablek? A) 21 B) 22 C) 24 D) 26 E) nelze rozhodout Footer Text 3/24/

29 Příklady Pokud jsou oba statky žádoucí a preference jsou konvexní, potom A) musí existovat zlom v indiferenčních křivkách B) IC musí být lineární C) U dvou indiferentních košů bude platit, že průměr je horší než každý z těchto košů D) Mezní míra substituce je podél křivky konstantní E) Žádná z možností Footer Text 3/24/

30 Příklady Preference jsou tzv. monotónní pokud A) všechny statky musí být spotřebovávány ve fixních proporcích B) všechny statky jsou dokonalé substituty C) více je vždy preferováno před méně D) mezní míra substituce je klesající E) žádná z možností Footer Text 3/24/

31 Příklady Jakubova IC má rovnici x2 = k kde k je konstanta. x1 Jakub striktně preferuje koš (10,19) před košem A) (19,10) B) (11,18) C (15,15) D) více než jedním z těchto košů E) žádným z těchto košů Footer Text 3/24/

32 Příklad Indiferenční křivka Ondřeje, který spotřebovává avokádo a pomeranče (avokáda na ose x, pomeranče na ose y) vypadá tak, že pokud má víc avokád než pomerančů, sklon je -1/2, pokud naopak je sklon -2. Ondřej bude indiferentní mezi košem 11 avokád a 23 pomerančů a košem 19 avokád a A) 15 pomerančů B) 19 pomerančů C) 11 pomerančů D) 13 pomerančů E) 14 pomerančů Footer Text 3/24/

33 Příklad Profesor Zloun dává dva testy, z nichž u prvního dostane student jen polovinu z dosažených bodů (je lehký) a u druhého dostane počet bodů, které získá. IC mezi testy v tomto případě, kdy na ose x je lehký test, vypadají jako A) křivky ve tvaru L s vyššími preferencemi vpravo nahoru B) Hyperbolické křivky C) Rovné čáry se sklonem -1 D) Rovné čáry se sklonem -0,5 E) Rovné čáry se sklonem 0,5 Footer Text 3/24/

Podobné dokumenty

Užitek a užitkové funkce Jan Čadil FNH VŠE

Užitek a užitkové funkce Jan Čadil FNH VŠE Footer Text 3/24/2014 1 Užitek a preference Užitek je subjektivní pocit uspokojení potřeb (v našem případě pomocí spotřeby určitého statku/služby), v zásadě vyjadřuje