ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEOINFORMATIKA

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEOINFORMATIKA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE KŘIVOKLÁTSKO - SLEDOVÁNÍ VÝVOJE KRAJINY NA STARÝCH MAPÁCH DEVELOPMENT OF LANDSCAPE ON OLD MAPS (REGION OF KŘIVOKLÁT) Vedoucí práce: Ing. Růžena ZIMOVÁ, Ph.D. Katedra mapování a kartografie květen 2011 Miroslav KOPECKÝ

ZDE VLOŽIT LIST ZADÁNÍ Z důvodu správného číslování stránek

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Křivoklátsko - Sledování vývoje krajiny na starých mapách jsem vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré informační zdroje v souladu s Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací. V Praze dne................................................. (podpis autora)

PODĚKOVÁNÍ Chtěl bych poděkovat vedoucí práce Ing. Růženě Zimové, Ph.D. za připomínky, pomoc při zpracování této práce a poskytnutí některých užitečných materiálů včetně mapových listů vojenských mapování. Dále bych chtěl poděkovat doc. PhDr. Václavu Matouškovi, CSc. především za rady ohledně historie Křivoklátska. Velký dík patří Státnímu oblastnímu archivu v Praze, kde mi bylo umožněno bezplatně pořídit snímky nalezených map, a Zeměměřickému úřadu za poskytnutí povinných císařských otisků stabilního katastru pro Nový Jáchymov.

ABSTRAKT Úkolem práce je ukázat staré mapy jako užitečný zdroj informací při studiu regionální minulosti. Pro lokalitu Křivoklátska jsou prezentovány mapy a datové zdroje vhodné pro sledování vývoje dané oblasti v 19. století zejména v souvislosti s postupující industrializací. Mapy historických vojenských mapování byly v prostředí ArcGIS využity jako podklad pro vizualizaci vybraných tematických vrstev a tvorbu mapových příloh. KLÍČOVÁ SLOVA staré mapy, vývoj krajiny, Křivoklátsko, Fürstenberské panství ABSTRACT The goal of this thesis is to show old maps as a useful source of information while studying the regional history. For the Křivoklat region there are presented maps and data sources appropriate for observing of development in the 19th century, particularly in relation to advancing industrialization. Maps of historical military surveys were used in ArcGIS enviroment as a source of thematic layers visualization and map supplement creation. KEYWORDS old maps, landscape development, Křivoklátsko, Fürstenberg estate

Obsah Úvod 8 1 Křivoklátsko v 19. století 9 1.1 Vymezení území.............................. 9 1.2 O rodu Fürstenberků........................... 10 1.3 Křivoklátské hospodářství........................ 10 2 Mapové zdroje vhodné ke studiu krajiny 11 2.1 Online mapové zdroje........................... 11 2.1.1 Archiválie ČÚZK......................... 11 2.1.2 Mapový portál VÚGTK..................... 12 2.1.3 Oldmaps - Staré mapy...................... 13 2.1.4 Národní geoportál INSPIRE................... 13 2.1.5 Server Deskové hry........................ 15 2.1.6 Mapové servery na FSv...................... 16 2.1.7 Mapy.cz.............................. 16 2.1.8 Srovnání mapových serverů................... 16 2.2 Klasický přístup.............................. 17 2.2.1 Archiv............................... 17 2.2.2 Historický atlas.......................... 18 3 Fürstenberské panství na starých mapách 20 3.1 Celoplošná mapování........................... 20 3.1.1 I. vojenské mapování (1763-1787)................ 20 3.1.2 Stabilní katastr (Čechy 1826-1843)............... 22 3.1.3 II. vojenské mapování (1806-1869)................ 23 3.1.4 III. vojenské mapování (1870-1883)............... 24 3.2 Lesnické mapy............................... 27 3.2.1 Lesní správa - porostní mapy (1891)............... 27 3.3 Ostatní mapy............................... 28

3.3.1 Přehledový plán panství (1813)................. 28 3.3.2 Kreibichova mapa Rakovnického kraje (1821)......... 29 3.3.3 Velkostatek Křivoklát - situační plán (1826).......... 30 3.3.4 Velkostatek Křivoklát - situační plán (1830).......... 30 3.3.5 Generální mapa Fürstenberského majetku (po 1850)...... 30 3.3.6 Mapa okresu Křivoklátského (kolem 1861)........... 32 3.3.7 Silniční mapa okresu Křivoklátského (nedatováno)....... 33 4 Tvorba tematických vrstev 34 4.1 Postup................................... 34 4.2 Problém datace.............................. 35 5 Nový Jáchymov - vývoj obce na mapách 37 Závěr 42 Literatura 43 Citace k mapovým zdrojům 45 Seznam zkratek 46 Seznam příloh 50 A Elektronická příloha (CD) 51 B Tištěné externí přílohy 52

ÚVOD Úvod Ještě poměrně nedávno byly staré mapy dostupné jen prostřednictvím archivů, historických atlasů či výstav. S rozvojem počítačové techniky a reprografických postupů se však tato mnohdy umělecká díla dostala především díky internetu mezi širší veřejnost. Jedním z cílů této práce je nabídnout některé možnosti, jak získat zdarma přístup ke starým mapám prostřednictvím webového prohlížeče. Nevylučuje ovšem ani klasický přístup k archiváliím prostřednictvím archivu. Křivoklátsko 1, tedy území, ke kterému jsou zde uvedené mapy vztaženy, bylo zvoleno z podnětu pana doc. Matouška z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, který se zdejší historií dlouhodobě zabývá. Časově je pak tato práce zasazena do 19. století, neboť v této době nedochází jen k rapidnímu rozvoji geodetických (potažmo mapovacích) technik, ale i k celkovému rozvoji lidské společnosti, kde jedním z hlavních hybatelů byla průmyslová revoluce. Všechny tyto aspekty se projevily mimo jiné právě i v soudobých mapách a my tak máme dnes možnost se dozvědět jakým vývojem si prošla krajina, kterou známe dnes. Předposlední kapitola nabízí možnost využití vojenských mapování ke tvorbě tematických vrstev a problematiku s tím spojenou. Nakonec se práce v krátkosti věnuje vývoji obce Nový Jáchymov, jak byla v průběhu 19. století zachycena na mapách. V úvodu je také nutné si ujasnit rozdíl mezi pojmy stará a historická mapa. Pod pojmem stará mapa se rozumí mapové dílo vzniklé v minulosti a zachycující tehdejší, dnes již neaktuální, stav krajiny. Dalším, nepsaným pravidlem, pro označení mapy jako staré je její stáří alespoň sta let. Naopak historická mapa se v době svého vydání zabývá stavem krajiny již (dávno) minulým a nezávisí tedy na datu jejího vzniku ([8], s. 13-14). Tato práce se zabývá především mapami starými 2. 1 Nebo také Fürsenberské panství či Velkostatek Křivoklát. Ačkoliv je jistě mezi těmito pojmenováními jistý rozdíl v rozsahu území a doby, jsou pro zjednodušení v této práci považovány za synonyma. 2 Zde si autor práce dovoluje upozornit na faktickou chybu, která se vyskytuje na serveru http://www.mapy.cz, kde pod označením vrstvy Historická 1836-56 návštěvník nalezne mapy II. vojenského mapování, tedy mapy staré, nikoliv historické. 8

1. KŘIVOKLÁTSKO V 19. STOLETÍ 1 Křivoklátsko v 19. století Technologický pokrok se již po několik století stal nedílnou součástí společenského vývoje. Průmyslová revoluce, která se na přelomu 18. a 19. století dostala i do českých zemí, s sebou nesla i rozvoj a navýšení výroby nejrůznějších produktů. Nejinak tomu bylo na Křivoklátsku, kde kombinace nalezišť železné rudy, dostatek vody a hlubokých lesů Fürstenberského panství vedla k rozvoji především železářského průmyslu. 1.1 Vymezení území Křivoklátsko je kraj, který se nachází zhruba v trojúhelníku měst Rakovník, Beroun a Kladno. Přesnější vymezení území, které bylo spravováno Fürstenberky, bylo pro potřeby této práce stanoveno na základě vyobrazení Generální mapy Fürstenberského majetku (3.3.5). Umístění v rámci České republiky je vyobrazeno na obrázku 1.1. Obr. 1.1: Poloha bývalého panství Fürstenberků v rámci ČR 9

1. KŘIVOKLÁTSKO V 19. STOLETÍ 1.2 O rodu Fürstenberků Pod správu rodu Fürstenberků přešlo tehdejší panství v první polovině 19. století, kdy jej od rodu Valdštejnů odkoupili. Nejvýznamějšími představiteli byl Karel Egon I. (1729-1787), osvícenec, který například neuznával robotu, považoval ji jako přežitý institut, a především jeho vnuk, Karel Egon II. (1796-1854). Pod jeho správou dosáhlo fürstenberské hospodářství největšího rozkvětu [5]. V roce 1929 bylo panství i s hradem Křivoklát prodáno československému státu, zbylý majetek byl v rámci Benešových dekretů znárodněn. 1.3 Křivoklátské hospodářství Jak už bylo výše zmíněno, hlavní hybnou silou Fürstenberského hospodářství bylo železářství a hutnictví. Historie obcí Stará Huť, Nová Huť, Roztoky u Křivoklátu či Nový Jáchymov (více kap. 5) jsou spjaty s dobýváním a zpracováváním železné rudy. Věhlasu získala především umělecká litina. Dalším tradičním řemeslem bylo uhlířství. Pálení dřevěného uhlí pro železářské podniky samozřejmě tomuto odvětví lidské činnosti jen prospívalo. Samostatnou kapitolu v hospodářství Křivoklátska zaujímá lesnictví a s tím spjatá myslivost ([12], s. 19-23). Za zmínku také stojí pražsko-lánská koněspřežná železnice. Druhá nejstarší železnice v kontinentální Evropě končila právě v křivoklátských lesích. Po ní se do Prahy vozilo převážně dřevo, později i uhlí. Celkově však dráha nebyla rentabilní, a tak sloužila v původní podobě pouze do 60. let 19. století ([4], s. 249), kdy byla část od Rynholce dále ponechána svému osudu. 10

2. MAPOVÉ ZDROJE VHODNÉ KE STUDIU KRAJINY 2 Mapové zdroje vhodné ke studiu krajiny Tato kapitola se zabývá možnostmi, jak získat přístup ke starým mapám. Nabízí tak náhled na některé dostupné mapové zdroje, které jsou použitelné ke studiu vývoje české krajiny. 2.1 Online mapové zdroje Odkazy a popis serverů se vztahuje k období tvorby této práce (duben 2011). Prohlížení map bylo testováno na aktuálních verzích internetových prohlížečů Mozilla Firefox 4.0, Internet Explorer 9.0 a Google Chrome. Z vlastní zkušenosti totiž použití starší verze některého z výše zmíněných prohlížečů nebo neaktuálního ovladače flashe nemusí zaručit plnou funkčnost některých aplikací. Souhrnný přehled dostupnosti vybraných map online je k dispozici v tab. 2.1. 2.1.1 Archiválie ČÚZK První možností je mapový server http://archivnimapy.cuzk.cz/ (obr. 2.1), který je provozován ČÚZK - Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. Zde jsou formou online prohlížení k dispozici naskenované císařské otisky mapových listů stabilního katastru a toposekce speciálních map III. vojenského mapování. V praxi to vypadá tak, že v případě zvolení map stabilního katastru se otevře nové okno intenetového prohlížeče s přehledovou mapou České republiky, kde se po postupném přibližování objeví hranice jednotlivých katastrálních území. Po vybrání území se v dolní části okna nabídnou jednotlivé rastry mapových listů k prohlížení. Velmi podobně tomu tak je i v případě listů vojenského mapování, ale zde se nabídne přehled celého rakousko-uherského mocnářství s přístupnými, zeleně podbarvenými, sekcemi. Samozřejmě zde nechybí ani stručný komentář k těmto mapovým dílům. Určitě i nejednoho potěší přítomnost legendy k mapám v českém jazyce. Dále je zde online k dispozici sbírka naskenovaných map a plánu do roku 1850 formou fotogalerie. Všechny tyto mapy, včetně aktuálních mapových děl, se dají formou rastrů zakoupit v internetovém obchodě ČÚZK, přičemž pro potřeby studentů jsou poskyto- 11

2. MAPOVÉ ZDROJE VHODNÉ KE STUDIU KRAJINY Obr. 2.1: Archiválie ČÚZK, ukázka webových stránek vány do určitého množství zdarma. Toho také bylo využito pro získání povinných císařských otisků Nového Jáchymova, zmíněných v kapitole 5. 2.1.2 Mapový portál VÚGTK Také Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický (VÚGTK) má na svých stránkách http://mapy.vugtk.cz (obr. 2.2) zveřejněny staré mapy. Zde jsou prostřednictvím webové aplikace Zoomify (běží přímo v prohlížeči) zpřístupněny mapové listy Müllerových map Čech a Moravy, speciální mapy III. vojenského mapování či mapy krajů (Müller, Kreibich, Schenkl). Opět se zde také, jako v přechozím případě, nachází sbírka nejrůznějších map a plánů. Ovládání aplikace Zoomify je intuitivní, protože nabízí pouze funkce oddálení/přiblížení či směrový posun výřezu mapy. Ke všem výše zmíneným mapám je připojen i stručný a zajímavý popis. Dále je zde k dispozici sofistikovanější webová aplikace Mapserver, která nabízí práci s georeferencovanými mapami Müllerova mapování či speciálními mapami ve formě vrstev. Mimo jiné zde ještě funguje i vrstva II. vojenského mapování nebo aktuálního leteckého ortofota. Tyto vrstvy se dají různě zapínat či vypínat a lze u nich nastavovat různé stupně průhlednosti. Je to tedy podobné jako používání desktopové aplikace typu GIS. 12

2. MAPOVÉ ZDROJE VHODNÉ KE STUDIU KRAJINY Obr. 2.2: Mapový portál VÚGTK, ukázka webových stránek 2.1.3 Oldmaps - Staré mapy Z pohledu této práce patrně nejzajímavěší server, který provozuje Laboratoř geoinformatiky Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) na webových stránkách http://oldmaps.geolab.cz (obr. 2.3). Zde je opět nabízeno formou aplikace Zoomify prohlížení všech dochovaných 3 mapových listů historických topografických mapování, tedy Müllerova a všech tří vojenských. Opět zde nechybí ani stručný popis k jednotlivým mapováním. Kromě téměř ucelené sbírky topografických mapování nabízí server i prohlížení císařských otisků stabilního katastru. Bohužel se však jedná spíše o nedokončené torzo, neboť jsou zde naskenovány mapy jen z necelých 2% území ČR. 2.1.4 Národní geoportál INSPIRE Tento poměrně mladý internetový portál na adrese http://geoportal.gov.cz (obr. 2.4) byl spuštěn na jaře 2011 v duchu směrnice INSPIRE - INfrastructure for SPatial InfoRmation in Europe. Projekt, který iniciovala Evropská komise, si klade za úkol vytvořit vytvořit evropský legislativní rámec potřebný k vybudování 3 Nemalá část listů III. vojenského mapování především ze severních partií České republiky zatím nebyla nalezena. 13

2. MAPOVÉ ZDROJE VHODNÉ KE STUDIU KRAJINY Obr. 2.3: Oldmaps - Staré mapy, ukázka webových stránek evropské infrastruktury prostorových informací. Jinými slovy cílem je standardizace a zkvalitnění přístupu prostorových dat v rámci Evropské unie (EU). V ČR je zatím geoportál naplněn daty, která byla zpřístupněna díky příspěvkové organizaci Ministerstva životního prostředí, CENIA (Česká informační agentura životního prostředí). Plný provoz je očekáván v průběhu roku 2012 [15]. Obr. 2.4: Národní geoportál INSPIRE, ukázka webových stránek 14

2. MAPOVÉ ZDROJE VHODNÉ KE STUDIU KRAJINY Server nabízí v záložce MAPY širokou škálu nejrůznějších mapových podkladů, včetně bezešvé vrstvy II. voj. mapování. Tato data se dají prostřednictvím tohoto serveru prohlížet dvěma základními přístupy. První možností je zobrazení vybrané vrstvy mapy přímo prostřednictvím aplikace ve webovém prohlížeči. Pro zkušenější uživatele je tu i možnost přístupu za pomoci desktopové aplikace typu GIS prostřednictvím WMS služby. Tento způsob byl využit k tvorbě tematických vrstev výstupů, které jsou popsány v kapitole 4. Není bez zajímavosti, že jsou zde také zpřístupněné v současné době velmi populární letecké snímky převážně z 50. let 20. století. 2.1.5 Server Deskové hry Na adrese http://deskove-hry.110mb.com/cisarske-otisky.php/ (Deskové hry - obr. 2.5) je nabídnuto alternativní rozhraní k prohlížení povinných císařských otisků map stabilního katastru ze serveru Archiválie ČÚZK z oddílu 2.1.1. Jednotlivá stará katastrální území jsou zde rozdělena na česká a moravská, přičemž jsou abecedně seřazena. Toto je rozdíl oproti Archiváliím, kde se území vyhledává graficky za pomoci přehledové mapy. Obr. 2.5: Server Deskové hry, ukázka webových stránek 15

2. MAPOVÉ ZDROJE VHODNÉ KE STUDIU KRAJINY 2.1.6 Mapové servery na FSv Na adrese http://maps.fsv.cvut.cz se nachází rozcestník k několika mapovým webovým aplikacím převážně z tvorby studentů. Některé v současné době již nejsou funkční, ale některé z těch, které přetrvaly, nabízejí prohlížení starých map, konkrétně například mapy II. vojenského mapování nebo Müllerovy mapy Čech a Moravy. 2.1.7 Mapy.cz Tento výčet uzavírá patrně nejznámější mapový server u nás, www.mapy.cz (obr. 2.6). Díky němu se dostaly do obecného povědomí mapy II. vojenského mapování. Málokdo však zná původ těchto populárních map, hovoří se pouze o historických 4 mapách. Obr. 2.6: Mapy.cz, ukázka webových stránek 2.1.8 Srovnání mapových serverů Na závěr kapitoly následuje přehled výše uvedených zdrojů s ohledem na dostupnost map vojenských mapování (VM) nebo císařských otisků map stabilního 4 Chybné označení, viz Úvod. 16

2. MAPOVÉ ZDROJE VHODNÉ KE STUDIU KRAJINY katastru (SK), neboť ta jsou studium krajiny 18. a 19. století nejkomplexnější. Pokud se na serveru vyskytuje jiné zajímavé mapové dílo, je popsáno v posledním sloupci. Z tabulky 2.1 je tedy patrné, že nejvíce přístupným starým mapovým dílem jsou mapy II. vojenského mapování. Nejucelenější sbírka starých mapování je k nalezení na serveru UJEP - Oldmaps - Staré mapy. Přímo pro potřeby této práce a tvorbu výstupů byla využita vrstva II. vojenského mapování prostřednictvím WMS služby z geoportálu INSPIRE. Mapové listy povinných císařských otisků stabilního katastru poskytnul Zeměměřícký úřad. Tab. 2.1: Přehled mapových serverů Oddíl Server 1.VM 2.VM 3.VM SK Jiné staré mapy 2.1.1 Archiválie ČÚZK sbírka map do roku 1850 2.1.2 Mapový portál Müllerovy mapy, VÚGTK Kreibichovy mapy,... 2.1.3 Oldmaps Müllerovo mapování 2.1.4 INSPIRE staré letecké snímky 2.1.5 Deskové hry 2.1.6 mapy na FSv Müllerovy mapy 2.1.7 mapy.cz 2.2 Klasický přístup Před nástupem doby internetu nebylo vlastně jiného přístupu ke starým mapám, než si je na vlatní oči prohlédnout. 2.2.1 Archiv Mnohé originály mapových listů či jejich reprodukce se nacházejí v nejrůznějších archivech. Pro potřeby zpracovávání této práce byl navštíven Státní oblastní archiv 17

2. MAPOVÉ ZDROJE VHODNÉ KE STUDIU KRAJINY (SOA) v Praze se sídlem na Chodově. Zde se nachází patrně největší mapová sbírka z území Křivoklátska v rámci fondu Velkostatek Křivoklát. Fond se dělí ještě na další části, přičemž nalezené mapy se nacházejí v části Starý archiv - SA a převážně v části Lesní úřad - LÚ. Není ovšem vyloučeno, že se některé jiné mapové exempláře z této lokality nenacházejí v jiných sbírkách a fondech po celé republice. Samotné procházení inventářem archivu je poměrně složité. Po splnění náležitostí (vyplnění badatelského listu) je badateli předložen katalog z vybraného fondu. Bohužel jsou zde jednotlivé položky popsány pouze slovně, bez grafické ukázky, což především u vyhledávání vhodných map značně ztěžuje práci. Vybrané mapy tak jsou pouze výsledkem tipu, neboť map z Křivoklátska se ve výše zmíněném fondu dochovalo větší než velké množství (přes tisíc položek). Tabulka 2.2 uvádí přehled map nalezených SOA, které jsou zmíněny v této práci. Mapy byly za laskavého svolení archivu vyfotografovány běžným digitálním fotoaparátem. V případě větších mapových listů musela být mapa složena z více snímků, což značně snížilo celkovou kvalitu výsledného obrázku. Uvedené snímky jsou tedy zde pro pouhou ilustraci. Fotografie všech níže uvedených map jsou součástí elektronické přílohy A. Fotografie map nelze mimo potřeby této práce dále šířit. 2.2.2 Historický atlas Jinou alternativou prohlížení map v papírové podobě jsou nejrůznější historické atlasy. Zde se sice nacházejí pouhé reprodukce map a plánů, mnohdy v nepůvodních rozměrech, ale naopak většinou k dané mapě nechybí odborný a zasvěcený popis. Asi nejznámější je edice Historický atlas měst ČR vydávána Historickým ústavem Akademie věd České republiky, která je zaměřena na významná historická města. V rámci souboru Svědectví map - lesní mapy - [6] vyšly například reprodukce Situačního plánu (3.3.4) a Generální mapy (3.3.5), které byly také nalezeny ve výše zmíněném archivu. 18

2. MAPOVÉ ZDROJE VHODNÉ KE STUDIU KRAJINY Tab. 2.2: Přehled map nalezených v SOA Část Inventární Zkrácený název Oddíl Rok fondu číslo mapy textu BP LÚ 3155 Velkostatek Křivoklát - speciální mapa 1884 3.1.4 LÚ 3156 Velkostatek Křivoklát - speciální mapa 1911 3.1.4 LÚ více Lesní správa - porostní mapa (více tab. 3.1) 1891 3.2.1 LÚ 3141 Velkostatek Křiv. - přehledový plán panství 1813 3.3.1 LÚ 3144 Velkostatek Křivoklát - situační plán 1826 3.3.3 LÚ 3149 Velkostatek Křivoklát - situační plán 1830 3.3.4 LÚ 3150 Generální mapa Fürstenberského majetku 1830 3.3.5 SA 4144 Křivoklát, okres 1861 3.3.6 SA 4144 Křivoklát, silniční mapa nedat. 3.3.7 LÚ 3867 N. Jáchymov, Otročíněves - směna pozemků 1810 5 LÚ 3881 Nový Jáchymov, katastrální mapa 1878 5 LÚ 3882 Nový Jáchymov, katastrální mapa 1884 5 19

3. FÜRSTENBERSKÉ PANSTVÍ NA STARÝCH MAPÁCH 3 Fürstenberské panství na starých mapách V průběhu času byla krajina Fürstenberského panství zobrazována na mnoha mapových dílech. Byly to mapy speciálně zaměřené na území spravované Fürstenberky, nejčastěji z hospodářských účelů. Nebo se jednalo o díla státní (armádní), kde byl především kladen důraz na topologii území, tak nezbytně nutnou pro vojenské manévry. Nakonec nelze vyloučit ani katastrální mapování, především stabilního katastru. 3.1 Celoplošná mapování Prohraná sedmiletá válka (v letech 1756 až 1763) jasně poukázala na kvalitativní nedostatky stávajících map (především pro vojsko nevhodné zobrazování terénu tzv. kopečkovým způsobem). Mapy tvořené do té doby především jednotlivci měly být nahrazeny uceleným a podrobným mapovým dílem. Takové nákladné, dlouhé a pracné doby zhotovení se nemohly obejít bez početných kolektivů zpracovatelů a nemalých státních prostředků ([1], s. 7). 3.1.1 I. vojenské mapování (1763-1787) Hned v roce 1763 nařídíla císařovna Marie Terezie vojenské mapování celé Habsburské monarchie, které probíhalo v následujících 23 letech, tedy zhruba do roku 1786. Když v roce 1780 nastoupil do úřadu Josef II., byla již podstatná část monarchie zmapována. Přesto se I. vojenskému mapování přezdívá mapování Josefské. Českých zemí se mapování dotklo v letech 1767-1769, přičemž převážná část mapových sekcí byla v období 1780-1783 nově zmapována či alespoň rektifikována. Původní sekce se údajně nedochovaly ([8], s. 98). Bylo zvoleno odvážně velké (na tehdejší dobu a rozsah území) měřítko 1 : 28 800, tedy tak, aby 1 vídeňský palec v mapě odpovídal 400 vídeňským sáhům (= 758,6 m, což odpovídá 1000 vojenským krokům) 5. Mapování probíhalo metodou à la vue ( od oka ). V praxi to znamenalo, že pověřený vojenský důstojník projížděl krajinou na koni a zakresloval vojensky významné prvky polohopisu (cestní a vodní síť, lesy 5 1 vídeňský palec = 26,34 mm; 1 vídeňský sáh = 1 896,48 mm = 72 palců 20

3. FÜRSTENBERSKÉ PANSTVÍ NA STARÝCH MAPÁCH dělené dle hustoty porostu, mlýny, kostely a jiné významné stavby, vesnice podle skutečné polohy domů). Výškopis byl zaznamenáván šrafy. Jako předloha pro zakreslování posloužila 4x zvětšená Müllerova mapa. Mimo vlastní mapovou kresbu obsahoval mapový list i mimorámové údaje o jednotlivých obcích vyskytujících se v daném území. K obcím vypsaným v abecedním pořadí byly připsány například počty domů či koní, pokud byly k dispozici. Současně byly vyhotovány slovní popisy, kde byly uvedeny údaje v mapě nezachycené (např. prostupnost porostů, hloubka vodních toků aj.). Kombinace mapování bez geodetických základů a zakreslování do poměrně nepřesné předlohy Müllerovy mapy ([1], s. 12) způsobily, že mapy jsou polohově deformované. Je tak prakticky nemožné vytvořit ucelenou mapu většího území, neboť jednotlivé mapové listy na sebe prostě nenavazují. Nicméně kreslířská pečlivost a samotný geografický obsah daly dnešní širší odborné veřejnosti do rukou jedinečný a obdivuhodný materiál ke studiu vývoje krajiny ([10], s. 95). V Čechách bylo zmapováno 273 sekcí pod souhrnným názvem Válečná mapa Království Českého 1 : 28 000, přičemž jedna mapová sekce zabírala území zhruba 209 km 2. Číslování je postupné po řádách. Území, které pokrývá Fürstenberské panství zachycuje převážně těchto 7 listů: c87, c88, c89 c105, c106 c122, c123 Mapové listy I. vojenského mapování pro celé území České republiky jsou v současné době (duben 2011) přístupné prostřednictvím aplikace Zoomify na serveru Laboratoře geoinformatiky University J. E. Purkyně (více 2.1.3). Originály mapových listů jsou uloženy ve Vojenském archivu ve Vídni 6. 6 Österreichisches Staatsarchiv, Krigsarchiv 21

3. FÜRSTENBERSKÉ PANSTVÍ NA STARÝCH MAPÁCH Obr. 3.1: Detail mapy I. vojenského mapování, list c123 3.1.2 Stabilní katastr (Čechy 1826-1843) Na počátku 19. století byl stav tehdejšího katastru neutěšený. Důležitým krokem ke zlepšení stavu byl patent císaře Františka I. 7 vydaný na konci roku 1817. Jeho součástí byla povinnost geometrického zaměření všech pozemků a jejich vyobrazení. Pozemky byly rozlišeny podle druhu a užívání. Vše mělo za úkol stanovit čisté výnosy z pozemků pro výpočet výše daně. Samotné katastrální mapy byly tvořeny na geodetických základech trigonometrické sítě budované v první polovině 19. století. Měření probíhalo metodou měřického stolu (grafickým protínáním ze dvou stanovisek). Zjednodušeně řečeno mapa vznikala rovnou v terénu. Bylo zvoleno sáhové měřítko 1 : 2 880, v hustěji osídlených oblastech pak 1 : 1 440 či dokonce 1 : 720. V Čechách se mapovalo v letech 1826-1830 a 1837-1843 ([3], s. 30-44). Originály map pro jednotlivá katastrální území byly pro správní účely reprodukovány, přičemž vždy jeden otisk, tzv. císařský povinný otisk, byl určen k archivaci. Ten byl adjustován a kolorován. Drtivá většina těchto císařských otisků z našeho území se dochovala dodnes. Mapové listy v maximálním rozsahu jsou ke zhlédnutí na serveru Archiválie ČÚZK (2.1.1), kde je k dispozici i legenda (v němčině nebo přeložená do češtiny), či alternativně na Deskových hrách (2.1.5). Prostřednictvím internetového obchodu ČÚZK je lze zakoupit ve formě rastru. 7 Neboli František II., vystupující pod tímto jménem do roku 1806, kdy zrušil instituci císaře Svaté říše římské 22

3. FÜRSTENBERSKÉ PANSTVÍ NA STARÝCH MAPÁCH 3.1.3 II. vojenské mapování (1806-1869) Z map I. vojenského se zcela logicky nepodařilo vytvořit souvislou mapu monarchie. Tento nedostatek byl pociťován paradoxně nejvíce právě ve vojenských kruzích. V té době již měly četné evropské státy, jako Francie, Prusko či Itálie, vyhovující mapy pro své územní celky. Po skončení války s napoleonskou Francií přijal roku 1806 císař František II. 8 návrh na vyhotovení astronomicko-trigonometrické sítě a tím tak položit základy novému mapovaní, které s mnoha obtížemi probíhalo až do roku 1869, tedy neuvěřitelných 63 let. Opět bylo zvoleno měřítko 1 : 28 800. V Čechách probíhalo mapování v letech 1842-1852. Jako podklad k měření posloužily již hotové katastrální mapy vyhotovené se sedmiletou přestávkou v letech 1826-1843. Tyto listy v původním měřítku 1 : 2 800 byly zmenšeny a částečně obsahově zjednodušeny. Polohopisné měření, které probíhalo především metodou měřického stolu, se tak omezilo na pouze na nové podrobnosti či na prvky v katastrální mapě nevyjádřené([1], s. 16). Jeden topograf, potažmo měřická skupina, tak byl schopen za jedno letní období zmapovat až 690 km 2 ([10], s. 95). Mapy vyhotovené tímto způsobem byly polohové velmi přesné. Výškopis byl vyjádřen tzv. Lehmannovou šrafurou, která v sobě nese matematické základy vyjádření sklonu terénu 9. Zcela chyběly vrstevnice, ač v jiných státech již běžné. Výšky od jadranského nulového horizontu ve vídeňských sázích byly uvedeny pouze u trigonometrických bodů. Toto bylo však velmi nedostatečné, neboť na jednom mapovém listu se většinou takové body nacházely pouze dva. Nakonec nebylo ani dosaženo požadavku na vyhotovení mapy celé říše v jednotném souřadnicovém systému, neboť podklady z katastrálního vyměřování byly zhotoveny v celkem 10 soustavách po celé říši ([3], s. 34). Čechy se tak například nacházely v systému gusterberském (počátek na trigonometrickém bodě Gusterberg) a Morava v systému svatoštěpánském (počátek na věži kostela sv. Štěpána ve Vídni). Odtud bylo převzato i poměrně složité číslování jednotlivých sekcí mapových listů. citu. 8 Odtud také alternativní pojmenování Františkovo mapování 9 Narozdíl od I. vojenského mapování, kde bylo vyjádření terénu šrafováním spíše záležitostí 23

3. FÜRSTENBERSKÉ PANSTVÍ NA STARÝCH MAPÁCH Vrstvy čtverců o rozměru 2 rakouských mílí (= 8000 víd. sáhů), tedy 15,17 km, byly číslovány arabskými číslicemi. Sloupce se značily římskými směrem od poledníku počátku. Bylo tedy nutné určit, zda se jedná o východní či západní sloupce. Fürstenberské panství pokrývá těchto 7 listů gusterberského systému: W_7_III, W_7_II W_8_III, W_8_II, W_8_I W_9_II, W_9_I Mapové listy II. vojenského mapování vešly do všeobecného povědomí především díky tematické historické vrstvě serveru www.mapy.cz. Ostatně se jedná patrně o nejdostupnější staré vojenské mapování na českém internetu (viz tabulka 2.1). Obr. 3.2: Detail mapy II. vojenského mapování, list W_8_II 3.1.4 III. vojenské mapování (1870-1883) Na počátku rozhodnutí o provedení nového mapování opět stála prohraná válka, tentokrát s Pruskem roku 1866. Vyšší nároky na technickou, nikoliv jen obsahovou spolehlivost, měli především dělostřelecké jednotky. Poprve 10 zde však sehrály roli i civilní důvody. Díky prudkému rozvoji industrializace, především v Předlitavsku, byly přesné topografické mapy nutné například k plánování a budování železniční a silniční sítě, popřípadě splavňování řek ([1], s. 22-23). 10 Mapy I. i II. vojenského mapování byly tajné. 24

3. FÜRSTENBERSKÉ PANSTVÍ NA STARÝCH MAPÁCH Topografické mapy 1 : 25 000 S předpokladem brzkého zavedení metrické míry bylo zvoleno dekadické měřítko 1 : 25 000. Jedna topografická sekce zachycovala území o rozměrech 15 zeměpisné délky a 7,5 šířky. Jako polohopisný podklad opět posloužily katastrální mapy. Samotné mapování probíhalo v letech 1869-1885, tedy oproti předchozímu nepoměrně rychleji. Terén byl opět vyjádřen Lehmannovými šrafy, které však již byly doplněny vrstevnicemi. Dále byly okótovány charakteristické body reliéfu (vrcholy, spočinky, sedla,... ) a významné objekty (kostely, soutoky, křižovatky). Mapa byla kolorovaná a již postrádala mimorámové statistické údaje o zobrazených obcích. Značení mapových listů doznalo v průběhu doby mnoha úprav. Čísla topografických map jsou dnes odvozena od čtyřciferných čísel map speciálních, kde první dvě číslice znamenají označení vrstvy a druhé dvě sloupce. Podlomením tohoto čísla čísly 1-4 se získá označení jednoho listu topografické mapy. Bohužel mnoho mapových listů především ze severních partií republiky zatím nebylo nalezeno (a zveřejněno). Dochované topografické listy jsou ke zhlédnutí například na Oldmaps (2.1.3). Následuje výčet mapových listů, které pokrývají území bývalého panství a se kterými bylo dále pracováno. Všechny tyto listy byly ve formě rastru poskytnuty katedrou mapování a kartografie z fakulty stavební na ČVUT: 3951/1,2,4 3952/1,3,4 4051/2 4052/1,2 Speciální mapy 1 : 75 000 Po skončení mapování v měřítku 1 : 25 000 se započalo pracovat na hlavním výstupu celého mapování, tzv. speciálních mapách v měřítku 1 : 75 000 11. Jeden list speciální mapy se skládal ze čtyř topografických sekcí a zaujímal tak území 11 Tedy aby jeden centimetr v mapě odpovídal 1000 vojenským krokům. 25