Periodizace Podle způsobu získávání potrav období přisvojovacího hospodářství (paleolit-mezolit)- - sběr divoce rostoucích plodin, lov zvěře = doba kočovnictví; neexistuje zemědělství období výrobního hospodářství (10 000 př.l.) - s příchodem neolitické revoluce; prvotní zemědělství a pastevectví - z lovce-sběrače se stává výrobce své potravy 2
Periodizace Podle materiálu, který lidé používali k výrobě nástrojů doba kamenná doba bronzová doba železná 3
Teorie o původu člověka kreacionistická biblické stvoření člověk je vnímán jako Boží stvoření, které směřuje k vyššímu cíli evolucionistická vychází z Darwinovy teorie postupného vývoje jednotlivých druhů předpokládá, že lidský druh se pomalu vyvíjel ze zvířecích předků společných opicím a poloopicím, z nichž se vyčleňují primáti a později i člověk 4
antropologie = věda o původu a vývoji člověka antropogeneze = proces vzniku, utváření a vývoje člověka jako bytosti biologické a společenské sapientace = rozvoj mozku, myšlení a psychiky, společenský způsob života antropoidní opice (lidoopi) a člověk se vyvinuli ze společných předků na konci třetihor se vývojová větev štěpí na větev směřující k k dnešním lidoopům (gorila, orangutan, šimpanz) k člověku 5
hominizace (polidštění) podílely se na ní jak biologické, přírodní, sociální, tak i kulturní faktory znaky hominizace:» napřimování postavy + chůze po zadních končetinách» palec v opozici (uchopování a zhotovování jednotlivých nástrojů)» vývoj lebky (mizení nadočnicových oblouků, vytváření čela, )» růst objemu mozku» vznik řeči 6
Předchůdci člověka Ramapithecus (před 16-8 mil. lety) výška: 100-110 cm pohyb zčásti po dvou, klátivá chůze v malých tlupách, vegetarián Indie, v. Afrika, Čína, Evropa Australopithecus (před ř-č mil. Lety) výška: 120-125 cm téměř vzpřímený několik samostatných poddruhů (robustus, africanus,..) v malých tlupách; živil se sběrem plodů jednoduché nástroje (větve, klacky, kosti) v. a j. Afrika 7
ROD HOMO Homo habilis člověk zručný před 2,5-1,5 mil. lety výskyt: Etiopie, Tanzánie (olduvajská rokle) výška: 120-175 cm artikulované zvuky vzpřímená postava; klenuté chodidlo; zdokonalení stavby ruky všežravec vědomé používání a zhotovování nástrojů 8
ROD HOMO Homo erectus člověk vzpřímený mezi 2 mil. 200 000 lety výskyt: v. Afrika, Sumatra, Jáva, Čína, Německo, Maďarsko, Přezletice u Prahy výška: 160-165 cm výroba hrubě opracovaných kamenných nástrojů vyspělejší formy = opočlověk (Pithecantropus, Sinanthropus) několik forem blíže určených podle místa nálezu Čína: H.E. Pekinensis Německo: H.E. Heidelbergensis používání pěstních klínů 9
Homo erectus bydlel v jeskyních nebo v jednoduchých příbytcích ve větších tlupách lov větší zvěře dorozumíval se zvuky a posunky samostatné myšlení kanibalismus v tomto období vrcholí proces hominizace 10
ROD HOMO Homo sapiens člověk rozumný (pračlověk) před 350 tis. lety vyvinul se v z. Evropě z Homo erectus rychlý proces sapientace 2 poddruhy H.S. stenheimensis H.S. neandertalensis (Neanderthal u Düsseldorfu) výskyt: j. Francie, Afrika, Asie, jeskyně Kůlna, jeskyně Šipka u Štramberka, Gánovce na Slovensku pohřbíval mrtvé představa o posmrtném životě (předměty v hrobě) rozdělával oheň; nástroje z pazourku; kombinované nástroje ze dřeva a kamene 11
ROD HOMO Homo sapiens sapiens - člověk současný - člověk dnešního typu v Evropě před 40 000 lety Francie: Cro-Magnon (Kromaňonec) výška: 170-180 cm; váha asi 80 kg dlouhá a velká lebka; brada vysunutá dopředu lovil větší zvířata (lovec mamutů) ve větších tlupách (30 členů) zhotovoval zbraně oštěpy, kopí, kyje, pěstní klíny dorozumívá se řečí; používá lidský důmysl počátky prvotního umění (kresby, sošky) pohřbíval mrtvé (v hrobech šperky, zbraně) obydlí mírně zahloubená v zemi výskyt: Mikulov, Dolní Věstonice, Pavlov, jeskyně Macocha, Barca u Košic 12
před 35 000 lety přibývají nálezy náboženskouměleckých projevů vyrývání do mamutích klů, kostí, kamene figurky žen venuše (Věstonická venuše) = kult matky a plodnosti jeskynní obrazy zvířat (Altamira ve Španělsku, Lascaux ve Francii) V mladším paleolitu také dochází k vývoji lidských ras. Rozdíly mezi nimi jsou výsledkem dlouhého vývoje v různých přírodních a klimatických podmínkách, které vedly ke značným kulturním odlišnostem. europoidní (bílá) negroidní (černá) mongoloidní (žlutá) 13
kamenné nástroje byly zhotovovány zejména z pazourku (štípal se nože, dláta,..) do některých oblastí se musel pazourek dopravovat důkaz pohybu na velké vzdálenosti a raného výměnného obchodu lovili se mamuti život ve velkých tlupách muži lovili, ženy a děti se věnovaly kořínkům a plodům 14
MEZOLIT mladší čtvrtohory (holocén) je to období mezi koncem paleolitu a počátkem neolitu především v Evropě doba meziledová ústup ledovce oteplení, zvýšení hladiny moří velká zvěř vyhynula mezolit trval v různých částech světa různě dlouho, vždy do doby, než lov a sběr přestaly být jediným zdrojem obživy rozsáhlé pralesy rozšíření lesní zvěře lovci již neputovali za velkými stády na velké vzdálenosti, nyní lovili menší zvířata (jeleni, medvědi, bobři, ryby, ) = rozpad velkých tlup na menší skupiny pomocníkem při lovu se stává pes 15
NEOLIT Přední Východ: 10 000-8 000 př.l. Evropa: 6 000-3 500 př.l. Dálný Východ: 8 000 př.l. vrcholí přechod přisvojovacího hospodářství v produktivní hospodářství = člověk si sám vyrábí potraviny = neolitická revoluce 1. společenská dělba práce = oddělení cílevědomého zemědělství od sběru a lovu 16
NEOLIT možnost pěstování rostlin (obilovin, luštěnin) objevili lidé nezávisle na sobě na několika místech na světě 10.-8. tis. př.l. Úrodný půlměsíc (jižní část Malé Asie, syropalestinská oblast, Kurdistán, jižní pobřeží Kaspického moře) pšenice, ječmen, hrách, ovce, kozy, vepři, hovězí dobytek Dálný Východ rýže, proso, chov vepřů Evropa Amerika (5. tis. př.l.) vyvíjela se samostatně (fazole, tykve, kukuřice, brambory,..) 17
NEOLIT ZNAKY usedlý život (větší bezpečí; lepší obživa díky výrobě potravin) lidé se dožívají vyššího věku prudký nárůst populace vedle lovu zvířat domestikace (ochočování) ovcí, koz, vepřů, hovězího dobytka lidé umí využívat mléko pěstování obilovin, textilních rostlin (len) díky nárůstu počtu lidí hledání nových území, aby se všichni uživili pole se rychleji vyčerpávala hledání nové půdy půda nejčastěji získávána žďářením a mýcením lesů 18
NEOLIT rozvoj řemeslné výroby, výroba nástrojů a ostatních potřeb nádoby k uskladnění zrní, mléka, vody = keramika sekery, srpy, mlýnky na obilí hák (rádlo) předení, tkaní využití tažné síly zvířat technika broušení kamene společenské vztahy rodová společnost: sdružování v rodové svazy = kmeny společná práce, majetek matriarchát náboženské představy pohřbívání mrtvých (v hrobech zbraně, ozdoby, nádoby s potravinami) kult mrtvých 19
NEOLIT vznik neolitických sídlišť = vesnice domy z kamene, hlíny, sušených cihel, dřeva obilí ukládáno do zahloubených sil produkce sloužila vlastní spotřebě naleziště: Bylany u Kutné Hory, Mohelnice na Moravě vznik hradišť opevněných vesnic, jako ochrana před nepřáteli 20
CHALKOLIT (doba měděná) na Předním východě: 6. tis. př.l. zatímco v Evropě neolitičtí zemědělci obývali poměrně malé vesnice, na Předním Východě se vesnice rozrůstaly, mají městský charakter závlahové zemědělství rozvoj metalurgie (získávání kovů) z rud a jejich další zpracování především měď (i když hlavním materiálem zůstával kámen) vynález skla, oradla (tažené dobytkem) výroba s přebytky = růst sociálních rozdílů = počátky směny a obchodu (jantar, měď, zlato, sůl, kožešiny, dobytek, obilí) 21
ENEOLIT stále převaha kamenných nástrojů (nedostatek nalezišť měděných rud) pomalejší růst výroby díky drsnějšímu klimatu řidší osídlení = sídla mají stále vesnický charakter měď až ve 4. tis. př.l. přesto řada nových kultur 22
ENEOLIT dálkový obchod měď, jantar od Baltu; tvrdý štěpný kámen z hlubinných dolů megality = kamenné památky (velké kameny) souvisí s pozorováním astronomických jevů kalendář v krajině dolmeny menhiry (Carnac ve Francii, Stonehage v j. Anglii) 23
ENEOLIT kultura nálevkovitých pohárů od Nizozemí po Ukrajinu; v Čechách na severu počátky metalurgie kultura kanelované keramiky (4. tis. př.l.) Morava, jz Slovensko, Rakousko, Maďarsko kanelura = žlábkování na stěně nádob kultura se šňůrovou keramikou (3. tis. př.l.) indoevropské kmeny mnoho pohřebišť kultura zvoncovitých pohárů (3. tis. př.l.) neindoevropské kmeny 24
období přechodu od neolitu k eneolitu a době bronzové = počátek formování indoevropských kmenů (z východní Evropy) Keltové do stř. a záp. Evropy Italikové v Itálii Germáni v sev. Evropě 25
DOBA BRONZOVÁ v Mezopotámii kolem r. 3 500 př.l. ve stř. Evropě 1 900-700 př.l. zásadní zlom = používání kovů především bronzu (slitina mědi a cínu) bronz je snadno tavitelný kov, který je tvrdší než měď nerovnoměrnost vývoje závislá na ložiskách mědi a cínu 26
DOBA BRONZOVÁ Přední východ (4. tis. př.l.) pokroky v zemědělství zavlažovací systémy vznik nejstarších civilizací Evropa (3. a 2. tis. př.l.) horší přírodní podmínky hůře obdělávatelná půda málo ložisek mědi 27
DOBA BRONZOVÁ zemědělství = stále hlavní zdroj obživy pšenice, oves, žito, hrách, boby chov dobytka, ovcí, koz, vepřů, koní, kura domácího využívá se maso i mléko úprava a konzervace potravin, drcení obilí využití kvašení (víno, ocet,..); nasušování, nasolování potravin 28
DOBA BRONZOVÁ 2. společenská dělba práce = oddělení řemesel od zemědělství (hutnictví, kovolitectví, kovotepectví, hornictví,..) tavení rud pomocí dřevěného uhlí (měď, cín, olovo, stříbro) bronzové srpy, sekery, zbraně (meče, kopí, dýky), ozdobné předměty (jehlice) hrnčířství hrnčířský kruh (Palestina, Mezopotámie, Egypt) textilní výroba len (Egypt) bavlna (Indie) vlna (Mezopotámie) hedvábí (Čína) rozdělení obyvatel podle majetku 29
DOBA BRONZOVÁ opevněná sídliště plní funkci správních a výrobních center Přední východ+egypt+egejská oblast = nejstarší státy X v Evropě zatím ne polyteismus = zbožšťování přírodních jevů oběti zvířat i lidí (rituální kanibalismus) spojování rodů v kmeny v čele kmenoví náčelníci 30
starší doba bronzová (1 900-1 500 př.l.) únětická kultura (Únětice u Prahy) naleziště od Německa po Slovensko rozvinuté zemědělství dovoz mědi (z Alp) a cínu (z Krušných hor) kostrové hroby ve skrčené podobě knížecí mohyly bohaté bohatá keramika, propracované šperky 31
mohylová kultura střední doba bronzová (1 500-1 200 př.l.) pohřbívání do mohyl (miniaturní pyramidy) pastevci původem z východu, zejména z Maďarska hroby kostrové i žárové naleziště: Plzeňsko, Českobudějovicko nové zbraně: dlouhé bronzové meče 32
mladší doba bronzová (1 200-700 př.l.) kultury popelnicových polí naleziště od Německa po Ukrajinu převážně zemědělci žárové pohřbívání popel ukládán do keramických nádob časté války (díky nárůstu populace) velká opevněná sídliště (hradiště) velké kmenové celky = sociální diferenciace aristokracie nové výrobky: zbroj, přilby, pancíře, nádobí 33
DOBA ŽELEZNÁ v Malé Asii od r. 1 500 př.l. = objevení metalurgie železa v Evropě kolem r. 700 př.l. díky Skythům, kočovníkům z Černomoří těžba a zpracování železné rudy měly velký vliv na urychlení společenského vývoje železo nebylo tak vzácné jako bronz dostupnější železné nástroje větší efektivita zemědělské výroby růst bohatství ve společnosti růst moci kmenových náčelníků díky častějším válkám (bojové dvoukolové vozy tažené koňmi) 34
DOBA ŽELEZNÁ způsob obživy: stále převažuje zemědělství a chov dobytka mýcení lesů; vysoušení bažin = nová půda = růst zemědělské výroby náboženství antropomorfismus (víra v bohy podobné lidským bytostem, př. bůh úrody,..) svatyně, obětiště, rituální předměty kněží = druidové 35
halštatské období (700-400 př.l.) starší doba železná podle naleziště Hallstatt u Salzburgu v Rak. bohaté sídlo díky solnému dolu sůl byla žádaným obchodním artiklem výskyt tohoto kulturního okruhu od Francie po Karpatskou kotlinu a sz. Blakán patrné rozdíly mezi oblastmi kmenoví náčelníci sídlili v opevněných hradištích růst majetkových rozdílů náčelník, jeho družina (velmoži sídlící na hradištích) = stratifikace 36
halštatské období (700-400 př.l.) bohatství bráno i na onen svět (jídlo, nádoby, zbraně) + zemřelí uloženi na válečných vozech do země keramika zdobena geometrickými motivy obchod s antickým světem Středomoří (nálezy řeckých a etruských výrobků) v jz. Německu aj. Francii se formují Keltové (Galové) v. Čechy a s. Morava = kultura slezskoplátenická stř. a sz. Čechy = Bylanská kultura 37
laténské období (400-0 př.l.) mladší doba železná podle naleziště La Téne ve Švýcarsku keltská vojenská stanice přelom 5. a 4. st. př.l. = období velkého rozmachu Keltů (z přelidněných oblastí + touha po kořisti) na jih přes Alpy do s. Itálie (r. 387 př.l. dobyli Řím spokojili se s výkupným) do Podunají, na Balkán, do Malé Asie dorazili i na britské o. na sever do úrodných oblastí Čech, Moravy a Slovenska 38
laténské období (400-0 př.l.) v Čechách kmen Bójů podle tohoto kmen pojmenována naše země BOJOHÉMIA na Moravě kmen Volků Keltové v Čechách zanechali památku v podobě zeměpisných názvů ISARA (Jizera) AGARA (Ohře) 39
laténské období (400-0 př.l.) Keltové si budovali opevněné osady OPPIDA centra řemesel a obchodu; sídla velmožů žilo v nich až několik tisíc obyvatel měla vstupní brány; síť ulic; zásobování vodou největší oppidum u nás: Závist u Zbraslavi (170 ha) při obchodu se platilo zlatými a stříbrnými mincemi, které si Keltové sami razili (duhovky,..) Keramika vyráběna na hrnčířském kruhu Šperky ze zlata, stříbra, bronzu, železa, skla Používali pilu 40
laténské období (400-0 př.l.) Nejvyšší trest pro Kelty = vyloučení z náboženství Keltové si nevytvořili vlastní stát neodolali nájezdům Germánů a Římanů Keltská kultura nejdéle přetrvala v záp. Evropě (Francie, Belgie, Británie, Irsko, Walles) 41
laténské období (400-0 př.l.) Skythové v době železné na Balkáně a v sev. Černomoří Styky s řeckou kulturou íránského původu v 8.-7. st. př.l. vytvořili vojenský kmenový svaz úspěšné boje s Peršany (Dareios I.) koncem 3. st. př.l. donuceni Sarmaty stáhnout se na Krym (tam až do 3. st. n.l.) Thrákové na území dnešního Bulharska 5. st. př.l. kmenové království 4.-1. st. př.l. samostatnost 1. st. př.l. pod římskou nadvládou v Thrácii bohatá naleziště rud rozvoj metalurgie 42
DOBA ŘÍMSKÁ A STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ doba římská: 0 400 n.l. v oblastech Evropy, které nebyly součástí římské říše (za opevněnou hranicí římského impéria za limes romanus = rýnsko-dunajská hranice) velký vliv římské kultury období velkého rozmachu Germánů (Teutonů) původní oblast osídlení Germánů: jižní Skandinávie (Dánsko: Jutský pol. + severoněmecké oblasti původně byli Germáni zemědělci a pastevci, později válečníci = žili z kořisti úpadek řemesel = zapomněli výrobu keramiky na hrnčířském kruhu řemeslné výrobky pro ně vytvářeli podrobené kmeny Keltové!!! 43
DOBA ŘÍMSKÁ A STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ růst bohatství z válečných výprav měl za následek prohlubování rozdílů v germánských kmenech bojovnická vrstva v čele s mocnými náčelníky žárové i kostrové pohřby drobné germánské kmeny se postupně spojovaly v silné kmenové svazy Alamani, Frankové, Sasové, Langobardi, Vandalové, Gótové útoky na římské provincie kvůli jejich bohatství v prvních dvou staletích se Římanům dařilo útoky odrážet, avšak od 3. st. n.l. pronikají Germáni stále hlouběji na římské území a od 5. st zakládají samostatná království 44
DOBA ŘÍMSKÁ A STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ na území Čech: Markomani (náčelník Marobud) na území Slovenska: Kvádové Germáni používali písmo o 24 znacích = posvátné runy, což byly tajemné znaky s kouzelnou mocí a silou. Nesloužilo k dorozumívání, ale k zaklínání a nábož. obřadům. Markomanské války (166-180 n.l.) s Římany pronikání Germánů do sev. Itálie odraženi císařem Marcem Aureliem Římané budovali předsunuté římské opěrné stanice s legiemi za sev. hranicí impéria (Děvín na Slovensku, Mušov na Moravě,..) 45
DOBA ŘÍMSKÁ A STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ od pol. 4. st. n.l. se do Evropy postupně stěhují kmeny turskotatarských Hunů z vých. Asie díky rozpínavosti čínské říše a výbojné povaze Hunů Hunové r. 451 poraženi na Katalaunských polích po smrti hunského vůdce Attily (Bič boží) r. 453 = zánik hunské říše díky tlaku Hunů se do stř. Evropy sunou Avarové a Maďaři doba stěhování národů = 4. - 6. st.n.l. 46