I. Vývoj a monitorování kvality ovzduší a emisí

I. Vývoj a monitorování kvality ovzduší a emisí I.1. Vývoj kvality ovzduší Vstupní data a limitní hodnoty Pro hodnocení kvality venkovního ovzduší bylo použito nových imisních limitů stanovených Nařízením vlády ČR č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Tyto limity reflektují požadavky směrnic Evropského společenství a zavádějí nově kromě limitů pro ochranu zdraví i limity na ochranu vegetace a ekosystémů. Pro každou látku je explicitně stanoveno, ve kterém roce má být dosaženo imisního limitu. Pro období před předpokládaným dosažením limitu jsou pak stanoveny tzv. meze tolerance, které udávají, o jakou část může být imisní limit překročen v daném kalendářním roce. Meze tolerance se lineárně snižují až k nulové hodnotě. Limity pro ochranu zdraví jsou uvedeny jsou uvedeny v tabulce č. 54, limity pro ochranu vegetace a ekosystémů jsou uvedeny v tabulce č. 55. strana 102

Znečišťující příměs SO 2 NO 2 PM 10 CO benzen O 3 Časový interval Limitní hodnota Mez tolerance 1) (pro r. 2001) kalendářní rok 50 µg.m -3 bez meze tolerance Maximální tolerovaný počet překročení za kalendářní rok 24 hod. 125 µg.m -3 bez meze tolerance 3 1 hod. 350 µg.m -3 120 µg.m -3 24 kalendářní rok 40 µg.m -3 18 µg.m -3 0 1 hod. 200 µg.m -3 90 µg.m -3 18 kalendářní rok 40 µg.m -3 6.4 µg.m -3 0 24 hod. 50 µg.m -3 20 µg.m -3 35 maximální denní 8hod. klouzavý průměr 10 000 µg.m -3 6 000 µg.m -3 0 kalendářní rok 5 µg.m -3 5 µg.m -3 0 maximální denní 8hod. klouzavý průměr 120 µg.m -3 bez meze tolerance 0 25, v průměru za 3 roky 25, Pb kalendářní rok 0.5 µg.m -3 0.4 µg.m -3 Cd kalendářní rok 0.005 µg.m -3 0.003 µg.m -3 0 NH 3 kalendářní rok 100 µg.m -3 60 µg.m -3 As kalendářní rok 0.006 µg.m -3 0.006 µg.m -3 Ni kalendářní rok 0.02 µg.m -3 0.016 µg.m -3 Hg kalendářní rok 0.05 µg.m -3 0 Benzo(a)pyren kalendářní rok 0.001 µg.m -3 0.008 µg.m -3 Tabulka 54 imisní limity pro ochranu lidského zdraví podle nařízení vlády č. 350/2002 Sb. Poznámka: 1) mez tolerance je procento imisního limitu, nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen, tato hodnota se pravidelně v po sobě následujících rocích snižuje až k nulové hodnotě strana 103

Znečišťující příměs Časový interval Limitní hodnota Mez tolerance 1) počet překročení za Maximální tolerovaný kalendářní rok SO 2 Kalendářní rok a zimní období (1.10.-31.3.) 20 µg.m -3 bez meze tolerance 0 NO x Kalendářní rok 30 µg.m -3 bez meze tolerance 0 O 3 AOT40 2), vypočten z 1hod. hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let 18 000 µg.m -3.h bez meze tolerance 0 Tabulka 55 imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace podle nařízení vlády č. 350/2002 Sb. Poznámka: 1) mez tolerance je procento imisního limitu, nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen, tato hodnota se pravidelně v po sobě následujících rocích snižuje až k nulové hodnotě 2) AOT40 je součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 µg.m -3 (40 ppb) a hodnotou 80 µg.m -3, v období 8-20 hod. SEČ. Srovnání měřených koncentrací hlavních znečišťujících příměsí bylo provedeno pro poslední kalendářní rok, pro který jsou k dispozici data, tedy pro rok 2001. Vývoj kvality ovzduší byl vyhodnocen za období 1996-2001, přičemž byly příslušné imisní charakteristiky přepočteny podle nových imisních limitů. Pro analýzu byly použity informace ze všech měřicích stanic (automatizovaných i manuálních), které kvalitu ovzduší na území kraje v daném roce monitorovaly. Časový vývoj období 1996 2001 Z provedeného časového vývoje za období 1996-2001 je zřejmé, že koncentrace u všech měřených látek poklesly. Výjimkou je ozon, který vykazuje překračování limitní hodnoty pro ochranu zdraví i vegetace a ekosystémů ve všech letech sledovaného období (kromě r. 1997, kdy na stanici Kostelní Myslová činila maximální 8hod průměrná klouzavá koncentrace 116.5 µg.m -3, což je u ozonu v kraji Vysočina jediná podlimitní koncentrace). strana 104

Kromě ozonu se ve sledovaném období jevila jako nejproblematičtější frakce suspendovaných částic PM 10, u které bylo v r. 1996 zaznamenáno překročení imisního limitu pro zdraví pro 24hod průměrnou koncentraci na všech stanicích (Havlíčkův Brod-Smetanovo nám. 68 µg.m - 3, Kostelní Myslová 65 µg.m -3, Žďár nad Sázavou 62 µg.m -3 a Košetice 57 µg.m -3 ). V následujících letech již však u této látky k žádnému překročení 24hod limitu nedošlo. Na stanici Jihlava-Znojemská bylo zaznamenáno opakované překročení imisního limitu pro nikl (všechny sledované roky kromě r. 1998 vykazují překročení), je však zřejmý klesající trend ročních koncentrací niklu. V posledním hodnoceném roce 2001 je tato koncentrace pouze velmi mírně nad limitem. Uvedené zvýšené hodnoty byly zjištěny na stanici č. 505 Znojemská, která je provozována hygienickou službou. Stanice je klasifikována v sytému EoI jako dopravní, městská, obytná / obchodní. V lokalitě města Jihlavy byly v registru REZZO identifikovány některé zdroje emisí niklu, viz. následující tabulka (zahrnuje i zdroje niklu mimo Jihlavu). Identifikační číslo provozovatele (IDFPROV) Název zdroje Kategorie Emise niklu t rok -1 627400061 Jihlavské sklárny BOHEMIA a.s. - provoz Dobronín velký zdroj 0,00030 757900221 Jihlavské sklárny BOHEMIA a.s. zvláště velký zdroj 0,00049 777390241 ANTONÍN RUCKL A SYNOVÉ s.r.o. - sklárna Včelnička velký zdroj 0,00013 779090261 AGROMOTOR Velké Meziříčí a.s. velký zdroj 0,00300 797150201 Knoflíkářský průmysl Žirovnice a.s. velký zdroj 0,00008 Celkem 0,00400 Tabulka 56 Evidované zdroje niklu v databázi REZZO v roce 2000 Zjištěné zdroje z velké pravděpodobnosti nemohou být příčinou překročení imisního limitu pro nikl na zmíněné stanici. Příčinu překročení imisního limitu neidentifikoval ani provozovatel stanice imisního monitoringu Okresní hygienická stanice v Jihlavě. Podle slov ing. Pavla Buchty, vedoucího laboratoří OHS Jihlava bylo v minulosti zjištěno opakované překračování imisního limitu pro nikl v blízkosti zdrojů spalujících těžké ropné deriváty (těžké topné oleje), které obsahují až 30 g niklu na tunu paliva. V blízkosti stanice nebyl ČIŽP v Havlíčkově Brodě zjištěn žádný zdroj spalující TTO. Příčinou překračování imisního limitu pro nikl na stanici 505 v Jihlavě může být ale také nejvýznamnější zdroj na území města závod KRONOSPAN, který může ročně emitovat cca 163 kg niklu, který se uvolňuje v množství cca 0,32 g na tunu sušených třísek (tj. cca 1,75 ng hod -1 ). Kapacita zdroje je cca 60 tun hodinově, doba provozu asi 8500 hodin ročně. strana 105

Výsledky měření na stanici by bylo vhodné prověřit jinou referenční metodou k zajištění prokazatelnosti výsledků. Současnou použitou analytickou metodou je atomová absorbční spektrofotometrie. Z tabulky vyplývá, že v okolí města Jihlavy se nachází poměrně významný zdroj v podobě skláren BOHEMIA, ovšem z hlediska imisního monitoringu zcela není podchycen nejvýznamnější evidovaný zdroj emisí niklu v kraji podnik AGROMOTOR Velké Meziříčí, který ročně emituje cca 3 kg niklu. Ve Velkém Meziříčí je provozována stanice imisního monitoringu ČHMÚ, která měří pouze imisní zatížení SO 2, NO 2 a tuhými znečišťujícími částicemi. Výsledným doporučením je prověřit imisní zatížení lokalit, kde se prokáže významný zdroj emisí znečišťujících látek uvedených nařízením vlády č. 350/2002 Sb. Obrázek 30 Umístění stanice imisního monitoringu č. 505 Jihlava - Znojemská, kde bylo zaznamenáno opakované překročení imisního limitu pro nikl. U arsenu se objevilo překročení limitní hodnoty v r. 1996 na stanici Havlíčkův Brod-Smetanovo náměstí (7.1 µg.m -3 ), v dalších letech však koncentrace na téže stanici vykazují výrazný pokles. V r. 1997 se objevila koncentrace překračující limit (1.6 µg.m -3 ) u benzo(a)pyrenu na stanici Žďár nad Sázavou, v dalších letech se však již překročení limitu neopakovalo. K překračování imisních limitů pro ekosystémy docházelo v r. 1996 a 1997 i pro SO 2, a to zejména v zimním období. strana 106

Na 11 % výměry hráněných území (Železné Hory a Žďárské vrchy) není dodržován imisní limit pro ochranu ekosystémů pro oxidy dusíku. Na stanici 1326 Velké Meziříčí bylo v roce 2001 zjištěno překračování imisního limitu pro suspendované částice frakce PM 10. Rozloha území, na kterém je překračován imisní limit pro suspendované částice frakce pod 10 μm činí cca 0,24 % rozlohy okresu Žďár nad Sázavou repsektive 0,06 % rozlohy kraje. Hodnoty koncentrací PM 10 jsou na této stanici zjišťovány výpočtem z naměřených koncentrací suspendovaných částic. Závěr Závěrem je možné konstatovat, že na základě provedené analýzy je zřejmé, že v kraji Vysočina je nejvíce problematickou látkou přízemní ozon, jehož koncentrace trvale překračují limitní hodnoty pro ochranu zdraví i vegetace na všech sledovaných lokalitách. Vzhledem k tomu, že se jedná o tzv. sekundární škodlivinu, která nemá vlastní emisní zdroj, ale vzniká řadou fotochemických reakcí z prekurzorů, je nutné se při návrhu opatření na zlepšení kvality ovzduší soustředit zejména na omezení emisí těchto prekurzorů, tedy oxidů dusíku a těkavých organických látek. Problém ozonu a snížení jeho koncentrací je problémem celoevropským. Vzhledem ke složitým atmosférickým procesům spojených se vznikem a odbouráváním ozónu by měl návrh konkrétních opatření ke snížení jeho koncentrací vždy vycházet z odborného posouzení. Rovněž je nutné povšimnout si dlouhodobého překračování limitní hodnoty pro nikl na stanici Jihlava-Znojemská. Na 11 % výměry hráněných území (Železné Hory a Žďárské vrchy) není dodržován imisní limit pro ochranu ekosystémů pro oxidy dusíku. Marginálně se objevilo na stanici 1326 Velké Meziříčí i překračování imisního limitu pro suspendované částice frakce PM 10, (uzemí okresu Žďáru nad Sázavou 0,24 %). Hodnoty koncentrací PM 10 jsou odvozovány z výsledků měření koncentrací suspendovaných částic teoretickým přepočetem. strana 107

I.2. Monitorování kvality ovzduší Síť imisního monitoringu v kraji Vysočina Na území kraje je provozováno celkem 9 monitorovacích stanic provozovaných ČHMÚ (4 stanice), hygienickou službou (3 stanice) a 2 stanice firmou Ekotoxa pro hodnocení dopadů kvality ovzduší na produkci v zemědělství. Rozmístění stanic je přehledně uvedeno v následující mapce. Obrázek 31 Stanice imisního monitoringu v kraji Vysočina v roce 2001 strana 108

Hodnocení kvality venkovního ovzduší podle nových imisních limitů pro kraj Vysočina Výsledky hodnocení Aktuální stav rok 2001 Na základě provedené analýzy je možné konstatovat, že venkovní ovzduší kraje Vysočina je v souladu s očekáváním velmi dobré. Srovnání měřených koncentrací s novými limitními hodnotami potvrzují, že v r. 2001 nedošlo k překročení imisního limitu u naprosté většiny sledovaných látek a měřené hodnoty se u většiny látek pohybují dokonce dosti hluboko pod limitem. Výjimkou je přízemní ozón, u kterého jsou překročeny imisní limity pro ochranu zdraví i ochranu ekosystémů na všech stanicích, kde se měří. Jedná se o stanice Žďár nad Sázavou, Kostelní Myslová (okr. Jihlava) a Košetice (okr. Pelhřimov). Dále byla zaznamenána zvýšená koncentrace niklu na stanici Jihlava-Znojemská, kde roční průměr za r. 2001 činil 0,0203 µg.m -3 (limit je 0,02 µg.m -3, mez tolerance je 0,016 µg.m -3 ). Názorné porovnání naměřených koncentrací s platnými limity umožňují tab. 57 a 58. Ve sloupci rozmezí měřených koncentrací je uvedena relevantní maximální hodnota a minimální hodnota ze všech stanic souboru. Znečišťující látka Doba průměrování Limit (µg.m -3 ) Mez tolerance pro r. 2001 (µg.m -3 ) Rozmezí měřených koncentrací (max-min) μg m -3 μg m -3 μg m -3 SO 2 Kalend. rok 50-11.6 2.7 24 hod 125-34.8 12.0 1 hod 350 120 41.2 24.9 NO 2 Kalend. rok 40 18 25.8 7.4 1 hod 200 90 75.4 27.3 PM 10 Kalend. rok 40 6.4 24.8 22.3 24 hod 50 20 40.9 38.0 CO Max. denní 8hod klouzavý průměr 10000 6000 4677-727 benzen Kalend. rok 5 5 0.8 strana 109

Znečišťující látka Doba průměrování Limit (µg.m -3 ) Mez tolerance pro r. 2001 (µg.m -3 ) Rozmezí měřených koncentrací (max-min) μg m -3 μg m -3 μg m -3 O 3 Max denní 8hod klouzavý průměr 120-133.5 122.2 Pb Kalend. rok 0.5 0.4 0.0302 0.0057 Cd Kalend. rok 0.005 0.003 0.001 0.0003 NH 3 Kalend. rok 100 60 2.6 As Kalend. rok 0.006 0.006 0.0015 0.0002 Ni Kalend. rok 0.02 0.016 0.0203 0.0008 Hg Kalend. rok 0.05 - Neměří se Benzo(a)pyren Kalend. rok 0.001 0.008 0.0008 0.0002 Tabulka 57 Naměřené koncentrace znečišťujících látek v kraji Vysočina v r. 2001 a porovnání s novými imisními limity pro ochranu zdraví Znečišťující látka Doba průměrování Limit (µg.m -3 ) Mez tolerance pro r. 2001 (µg.m -3 ) Rozmezí měřených koncentrací (µg.m -3 ) μg m -3 μg m -3 μg m -3 SO 2 Kalend. rok 20-5.7 2.7 Zimní období (1.10.-31.3.) 20-9.4 4.0 NOx Kalend. rok 30-19.5 8.3 O 3 AOT40, vypočten z 1hod. hodnot v období květenčervenec, průměr za 5 let 18 000 µg.m -3.h - 21589.1-19636 Tabulka 58 Naměřené koncentrace znečišťujících látek v kraji Vysočina v r. 2001 a porovnání s novými imisními limity pro ochranu vegetace a ekosystémů strana 110

Jedinou látkou, ke které se nelze vyjádřit je rtuť, která se na žádné stanici v kraji neměří. Vzhledem k emisním zdrojům lze nicméně předpokládat, že koncentrace v dotčeném území zvýšené nejsou. strana 111

I.3. Modelové výpočty kvality ovzduší V rámci modelových výpočtů byly hodnoceny dvě reprezentativní znečišťující látky: oxidy dusíku a benzen. Tyto látky byly vybrány po dohodě se zadavatelem, mj. s ohledem na novou právní úpravu ochrany ovzduší v ČR. Výsledky modelových výpočtů jsou graficky znázorněny pro průměrné roční a pro maximální hodinové koncentrace. Hodnocení imisního zatížení oxidy dusíku bylo zvoleno z důvodu překračování imisního limitu pro ochranu ekosystémů pro NO x na území kraje. Hodnocení a modelování imisního zatížení kraje benzenem vyplývá z převahy vlivu mobilních zdrojů na kvalitu ovzduší a výrazný podíl lokálních topenišť a malých zdrojů spalujících tuhá paliva. Do modelových výpočtů bylo zahrnuto cca 8 000 zdrojů znečišťování (viz. příloha I.). Tyto zdroje jsou rozděleny do tří skupin podle velikosti a charakteru: Bodové stacionární zdroje: - významné zdroje kategorie REZZO I. Bodově byly hodnoceny největší zdroje v kraji. Emise z vybraných bodových zdrojů představují 90 % emisí NO x REZZO I. Plošné stacionární zdroje: - zbylé, emisně méně významné zdroje REZZO I, - zdroje kategorie REZZO II, - kotelny REZZO III a lokální topeniště, - spotřeba rozpouštědel a nátěrových hmot obyvatelstvem a v malých zdrojích. Dopravní zdroje: - vybraná síť komunikací, - vybrané silnice v intravilánech měst, - nesilniční a ostatní doprava. Ve výpočtech byl zohledněn i dálkový přenos znečištění z ostatních území ČR a ze zahraničí, tzv. transfery. Modelové výpočty byly provedeny v síti více než 3 700 referenčních bodů (příloha č. V.). Základní síť pokrývající celé území kraje Vysočina je tvořena referenčními body s roztečí 2 000 m. Tato síť byla na urbanizovaném území doplněna body s roztečí 1 000 m. Hustá síť bodů má mimořádný praktický význam, neboť umožňuje podrobně vyhodnotit kvalitu ovzduší na celé ploše území kraje a zároveň získat podrobnější údaje o zasažení jednotlivých sídel. strana 112

I.4. Výsledky modelových výpočtů Současný stav Oxidy dusíku (NO x ) průměrné roční koncentrace Rozložení imisní zátěže oxidů dusíku je nejvíce ovlivňováno hlavním dopravním zdrojem kraje dálnicí D1. Jak ukazuje příloha č. VI., byly podél této komunikace vypočteny průměrné roční koncentrace NO x mezi 15 a 20 μg m -3 v úseku od severozápadní hranice kraje po Jihlavu a 15 25 μg m -3 od Jihlavy po Velké Meziříčí. V okolí křižovatky dálnice se silnicí I/38 je možné zaznamenat průměrné roční koncentrace mezi 30 a 40 μg m -3. Podél ostatních komunikací se hodnoty IH r NO x pohybují mezi 9 12 μg m -3, v okolí významnějších silnic až 14 μg m -3. Zvýšené koncentrace NO x byly vypočteny též v centrech největších měst. V Jihlavě dosahují průměrné roční koncentrace NO x 20 25 μg m -3, ve Velkém Meziříčí 15 25 μg m -3, v centru města až 30 μg m -3, v Havlíčkově Brodě, Pelhřimově, Žďáru nad Sázavou a Moravských Budějovicích 13 20 μg m -3. Jihozápadní okraj Humpolce je zasažen zejména provozem automobilové dopravy na dálnici, hodnoty v této části města se pohybují mezi 13 a 20 μg m -3. Výrazné působení bodových zdrojů je možné zaznamenat na několika místech, jako je např. již zmíněný Žďár nad Sázavou, kde se emise ze zvláště velkého zdroje závodu ŽĎAS (příspěvek k ročním koncentracím z tohoto zdroje dosahuje až 1,5 μg m -3 ). Dalším výrazným bodovým zdrojem je Dřevozpracující družstvo v Lukavci. V nejbližších referenčních bodech tento zdroj přispívá k IH r NO x hodnotami 5 až 7 μg m -3. Celková průměrná roční koncentrace v Lukavci tak dosahuje 13 20 μg m -3. Závod KRONOSPAN v Jihlavě přispívá k imisní zátěži nejvýše 2 μg m -3, tj. 13 % celkové hodnoty IH r NO x ; příspěvky sousedního závodu KRONODOOR dosahují 0,6 μg m -3 (cca 4 %). Na ostatním území se průměrné roční koncentrace NO x pohybují v rozmezí 8 až 11 μg m -3. Imisní limit NO x pro ochranu ekosystémů je stanoven na 30 μg m -3. Imisní limit pro ochranu lidského zdraví pro NO 2 je stanoven pro průměrné roční koncentrace ve výši 40 µg m -3. Mez tolerance pro rok 2002 je stanovena na 16 µg m -3. Oxidy dusíku tvoří směs oxidu dusnatého a oxidu dusičitého, koncentrace NO 2 budou vždy nižší než koncentrace NO x. Oxidy dusíku (NO x ) maximální hodinové koncentrace Nevýznamnějším bodovým zdrojem znečištění NO x z pohledu krátkodobých (hodinových) koncentrací je dle výsledků modelových výpočtů Dřevozpracující družstvo v Lukavci. Hodnoty IH k v nejbližším okolí závodu mohou dosahovat 250 až 300 µg m -3 (viz. příloha č. VII.). Působení zdroje je však pouze lokální, oblast, kde je možné očekávat maximální hodinové hodnoty přesahující 200 µg m -3 dosahuje cca 1,3 km od závodu. Je možné, že při souběžném maximálním provozu zdroje a výskytu nepříznivých rozptylových podmínek může docházet i k překračování imisního limitu pro ochranu lidského zdraví pro NO 2 s četností více než 18 případů v roce. strana 113

Dalším místem, kde je možné očekávat výskyt zvýšených krátkodobých koncentrací, je lokalita západně od křižovatky dálnice D1 a silnice I/38 poblíž Jihlavy. V tomto prostoru se sčítá příspěvek dálnice a silnice I/38 s působením emisně poměrně významného zdroje Jihlavských skláren Bohemia (emise v roce 2000 činily 89,93 t NO x s emisní výškou zdroje 20 m nad terénem při celoročním provozu). Ve zmíněné lokalitě je dle modelových výpočtů možné očekávat maximální hodinové koncentrace převyšující 300 µg m -3. Na ploše cca 5 km 2 je pak možné očekávat překračování hranice 200 µg m -3. Hodnoty přesahující 200 µg m -3 byly vypočteny též kolem dálnice poblíž Velkého Meziříčí. Za nepříznivých rozptylových podmínek a při maximálních emisích ze zdrojů NO x je možné ve vymezených lokalitách očekávat překračování imisních limitů pro NO 2 ve více než 18 případech v roce. Pro centra ostatních měst a okolí dálnice D1 a území podél hlavních dopravních tahů jsou charakteristické hodnoty IH k NO x na úrovni 50 100 µg m -3, lokálně až 150 µg m -3. Imisní limit pro hodinové koncentrace NO x není stanoven. Imisní limit pro hodinové koncentrace NO 2 je stanoven na 200 µg m -3 s tolerovaným počtem 18 překročení za rok, mez tolerance pro rok 2002 činí 80 µg m -3. Benzen průměrné roční koncentrace Pro rozložení stávajícího imisního pole průměrných ročních koncentrací (IH r ) benzenu jsou charakteristické zvýšené koncentrace v centrech měst, kde se projevuje zejména vliv vytápění obytné zástavby (viz. příloha č. VIII.). Nejvyšší koncentrace byly vypočteny v zástavbě Třebíče, Jemnice (až 1,5 µg m -3 ), dále pak Jihlavy, Bystřice nad Pernštejnem a Ledče nad Sázavou (0,7 0,9 µg m -3 ). Průměrné roční koncentrace benzenu mezi 0,5 a 0,7 µg m -3 byly vypočteny v Pelhřimově, Kamenici nad Lipou, Třešti a Velkém Meziříčí. V ostatních sídlech v kraji Vysočina se vypočtené koncentrace benzenu pohybují v rozmezí 0,3 0,5 µg m -3. Imisní příspěvek nejvýznamnějšího bodového zdroje závodu KRONOSPAN v Jihlavě se v nejbližších referenčních bodech pohybuje v rozmezí 0,25 0,37 µg m -3. Imisní limit pro roční průměrné koncentrace benzenu je stanoven na úrovni 5 µg m -3, mez tolerance pro rok 2002 činí 5 µg m -3. Benzen maximální hodinové koncentrace Nejvyšší hodnoty maximálních hodinových koncentrací benzenu je třeba dle modelových výpočtů (viz. příloha č. IX.) očekávat v Ledči nad Sázavou a Jihlavě, kde se vypočtené hodnoty pohybují mezi 12 a 15 µg m -3, lokálně i více. V ostatních městech byly vypočteny IH k benzenu v rozmezí 7,5 12 µg m -3. V malých obcích je možné očekávat hodnoty 2 5 µg m -3, lokálně až 10 µg m -3, podle typu vytápění. Pro benzen není stanoven krátkodobý imisní limit. strana 114

Podíly skupin zdrojů na imisní zátěži Výsledky modelových výpočtů potvrdily, že v případě oxidu dusíku je nejvýznamnějším zdrojem znečišťování ovzduší na území kraje Vysočina dálnice D1. Příloha X. zobrazuje rozložení podílu mobilních zdrojů na imisní zátěži NO x. Z výkresu je patrné, že podíl dálnice na imisní zátěži dosahuje v nejbližším okolí tohoto zdroje 60 90 %, ve vzdálenosti cca 1 km pak 20 %. Podél ostatních komunikací se podíl dopravy na imisní zátěži pohybuje mezi 20 a 40 procenty, v centrech měst pak až 50 %. Významnější podíl bodových zdrojů lze zaznamenat pouze v Lukavci (Dřevozpracující družstvo) a Jihlavě (Jihlavské sklárny Bohemia, KORONOSPAN, KRONODOOR atd.), a to 30 40 %. V ostatních lokalitách se podíl bodových zdrojů na imisní zátěži NO x pohybuje pod 5 %. Podíl plošných zdrojů na imisní zátěži NO x se pohybuje mezi 20 a 30 % v centrech největších měst a mezi 5 a 10 % v menších sídlech. Na většině území kraje nepřesahuje příspěvek plošných zdrojů 5 % koncentraci NO x. V případě benzenu má doprava výrazně nižší vliv, než tomu je u oxidů dusíku. Podél dálnice D1 se podíly liniových zdrojů na imisní zátěži pohybují na úrovní 15 20 %. V okolí ostatních silnic tato hodnota klesá na 3 5 %. Nejvýznamnější podíl bodových zdrojů je možné očekávat v Jihlavě, kde se projevuje emise benzenu ze závodu KRONOSPAN. Emise z tohoto zdroje se v bezprostřední blízkosti podílejí až na 30 % imisní zátěže benzenem. Ostatní bodové zdroje přispívají k průměrným ročním koncentracím benzenu do 5 %. Podíl plošných zdrojů na IH r benzenu dosahuje v centrech největších měst 40 60 %, místy až 80 %. Na většině ostatního území se podíl plošných zdrojů pohybuje mezi 20 a 40 %. strana 115

Výhledová situace (rok 2010) Oxidy dusíku (NO x ) průměrné roční koncentrace Modelové výpočty provedené pro rok 2010 ukazují, že ve výhledovém stavu je třeba očekávat celoplošný pokles průměrných ročních koncentrací oxidů dusíku. Důvodem je jednak určité snížení emisí z plošných zdrojů (vytápění) a pokles emisí z dopravy. Zde se projevuje vliv postupné obměny vozového parku, kdy dochází k odstavování nejstarších vozidel (s nejvyššími emisemi) a jejich nahrazování vozidly novými (splňujícími přísnější emisní limity). Nové automobily (plnící limity EURO 3 a 4) produkují několikanásobně nižší množství znečišťujících látek než vozidla nejstarší kategorie, čímž dochází k postupnému zlepšování emisních parametrů celého dopravního proudu. Lze předpokládat, že celkově bude docházet k poklesu produkce emisí oxidů dusíku z dopravy, a to i přes uvažovaný nárůst dopravních výkonů (dle podkladů Ředitelství silnic a dálnic narostou dopravní výkony do roku 2010 přibližně o 20 30 % podle druhu dopravy a třídy komunikace). Dálnice D1 zůstane nadále nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší oxidy dusíku podél dálnice se hodnoty IH r NO x pohybují mezi 12 a 14 µg m -3 v úseku Hořice Jihlava a mezi 14 a 20 µg m -3 v úseku Jihlava Velké Meziříčí (viz. příloha č. XIII). Podél ostatních komunikací byly vypočteny hodnoty IH r NO x v rozmezí 9 11 µg m -3. Pokles koncentrací oproti současnému stavu dosahuje podél dálnice 4 5 µg m -3, lokálně až 10 µg m -3. Také v centrech některých měst lze očekávat pokles imisní zátěže o 3 5 µg m -3 (Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč a Jihlava), ve Velkém Meziříčí i více (přes 5 10 µg m -3 ). Díky poklesu emisí z liniových zdrojů se zvýrazní podíl Jihlavských skláren Bohemia na celkovém imisním zatížení, v jejichž těsném okolí lze očekávat průměrné roční koncentrace NO x mezi 20 a 25 µg m -3. Se změnami emisních parametrů se ve výpočtech nepočítá. Při výpočtu výhledového stavu byly uvažovány emise bodových zdrojů na stávající úrovni, jejich příspěvky tedy zůstanou beze změny; celkové koncentrace v jejich okolí však se však sníží díky poklesu emisí z liniových a plošných zdrojů. Výjimkou je závod KRONOSPAN v Jihlavě, na kterém se předpokládá nárůst emisí NO x na cca dvojnásobek. Vzestup emisí na tomto zdroji je však rovněž vyrovnán poklesem emisí z plošných a liniových zdrojů. Celková imisní situace v Jihlavě se tak změní spíše k lepšímu. Na ostatním území se průměrné roční koncentrace NO x pohybují v rozmezí 8 až 11 µg m -3. Imisní limit NO x pro ochranu ekosystémů je stanoven na 30 µg m -3. Imisní limit pro ochranu zdraví pro NO 2 je stanoven pro průměrné roční koncentrace ve výši 40 µg m -3. Oxidy dusíku tvoří směs oxidu dusnatého a oxidu dusičitého, koncentrace NO 2 budou vždy nižší než koncentrace NO x. strana 116

Oxidy dusíku (NO x ) maximální hodinové koncentrace V případě maximálních hodinových koncentrací dojde do roku 2010 k všeobecnému zlepšení imisní situace (viz. příloha č. XIV.). V okolí dálnice byly vypočteny hodnoty IH k NO x v rozmezí 60 80 µg m -3 v severozápadní části a 100 150 v jihovýchodní části kraje. V centrech měst lze zaznamenat hodnoty mezi 60 a 100 µg m -3, lokálně až 150 µg m -3, v malých sídlech pak v rozmezí 10 a 40 µg m -3. Zvýšené krátkodobé hodnoty NO x (avšak nižší než u současného stavu) se mohou opět vyskytovat severně od Jihlavy, a to při současném působení skláren Bohemia a dálnice D1. Tyto zdroje mohou způsobovat maximální hodinové koncentrace v rozsahu 150 až 200 µg m -3 (zde byly v roce 2002 vypočteny hodnoty 200 300 µg m -3 ). Situace vykazuje výrazné zlepšení stavu a lze předpokládat, že ani při souběhu nepříznivých emisních a klimatických faktorů nebude docházet k překračování imisního limitu pro ochranu lidského zdraví pro NO 2. V okolí významných bodových zdrojů se situace IH k NO x v porovnání se současným stavem výrazně nezmění. Stejně jako v současném stavu byly nejvyšší koncentrace IH k NO x vypočteny v okolí Dřevozpracujícího závodu v Lukavci (150 200 µg m -3 ). Ani v tomto případě by však v lokalitě nemělo docházet k překračování stanoveného imisního limitu pro lidské zdraví pro NO 2. Imisní limit pro hodinové koncentrace NO x není stanoven. Imisní limit pro hodinové koncentrace NO 2 je stanoven na 200 µg m -3 s tolerovaným počtem 18 překročení za rok. Benzen průměrné roční koncentrace Největší pokles průměrných koncentrací benzenu lze zaznamenat v Jihlavě v okolí závodu KRONOSPAN, kde podle předpokladů dojde ke snížení emisí z 11,2 na 0,9 t.rok -1 (o více než 90 %) a tedy ke zlepšení imisní situace až o 0,4 µg m -3. V centru Jihlavy lze tedy očekávat IH r benzenu v hodnotách 0,5 0,7 µg m -3 (viz. příloha č. XV.). V centrech dalších měst lze zaznamenat pokles průměrných ročních koncentrací o 0,1 0,4 µg m -3 (Třebíč) a o 0,05 0,2 µg m -3 (Žďár nad Sázavou, Bystřice nad Pernštejnem, Pelhřimov a Pacov). Jako charakteristickou hodnotou IH r benzenu v sídlech je možné v roce 2010 očekávat koncentraci 0,4 0,5 µg m -3 (lokálně až 0,7 µg m -3 ) ve větších městech a 0,3 0,4 µg m -3 v malých obcích. Imisní limit pro roční průměrné koncentrace benzenu je stanoven na 5 µg m -3. strana 117

Benzen maximální hodinové koncentrace Na většině území se hodnoty IH k benzenu pohybují v rozmezí 2 5 µg m -3, místy pak až 7,5 µg m -3. Ve větších městech byly vypočteny hodnoty 7,5 12,5 µg m -3, v Ledči n. Sázavou a Jihlavě pak až 15 µg m -3. Pro benzen není stanoven krátkodobý imisní limit. Podíly skupin zdrojů na imisní zátěži Podíly jednotlivých skupin zdrojů budou i v roce 2010 obdobné jako v současném stavu (přílohy č. XVII. až XIX.). Na základě výsledků modelových výpočtů lze předpokládat, že podíl jednotlivých skupin zdrojů na celkové úrovni imisní zátěže bude obdobný jako v současnosti. Dojde však k určitému poklesu imisních příspěvků z dopravy v důsledku obměny vozového parku (viz výše). Podíl dopravy na imisní zátěži tak bude dosahovat 60 % (okolí dálnice). Vlivem nárůstu emisí NO x v závodě KRONOSPAN dojde k mírnému zvýšení příspěvků bodových zdrojů na imisní zátěži této znečišťující látky v oblasti severně od Jihlavy (40 50 %). Naopak v případě benzenu se díky výraznému snížení emise z tohoto závodu sníží příspěvek bodových zdrojů k IH r benzenu pod 5 %. strana 118

Vývoj emisí Vývoj emisí hlavních znečišťujících látek tuhých látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků ze stacionárních zdrojů (REZZO 1 3) v období 1994 až 2001 je uveden v následujících tabulkách a grafech (hypertextový odkaz). Emise_řady_Vys.xls Z přehledu lze vidět, že, stejně jako v celé České republice, došlo na území kraje Vysočina v období 1994 až 1998 k výraznému poklesu emisí u všech látek. V období od roku 1999 je situace stabilizovaná s tím, že dochází k meziročním výkyvům (zejména v případě malých zdrojů v kategorii REZZO 3). strana 119