METODIKA HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI NÁKLADŮ VYNALOŽENÝCH NA ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

METODIKA HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI NÁKLADŮ VYNALOŽENÝCH NA ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Jana Soukopová a kol. Brno, 2015

Tato metodika hodnocení efektivnosti nákladů vynaložených na odpadové hospodářství byla vytvořena s finanční podporou TA ČR, projektu TB020MZP042 Hodnocení efektivnosti výdajů obcí i soukromých subjektů do oblasti odpadového hospodářství ve vztahu k výši poplatků a k cenám zařízení (hodnocení efektivnosti nastavení integrovaných systémů nakládání s odpady v ČR). Autorský kolektiv: Mgr. Ing. Jana Soukopová, Ph.D., Ekonomicko-správní fakulta, vedoucí autorského kolektivu Prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc., Ekonomicko-správní fakulta MU Ing. Michal Struk, Ekonomicko-správní fakulta MU Mgr. et Mgr. Jiří Kalina, Ekonomicko-správní fakulta MU RNDr. Jan Prášek, CENIA Ing. Jiří Valta, CENIA 2015 Jana Soukopová a kol.

Obsah ÚVOD... 1 1 SEZNAM ZKRATEK A VYMEZENÍ POJMŮ... 4 1.1 Seznam zkratek... 4 1.2 Vymezení základních pojmů... 5 2 HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI... 7 2.1 Důvody hodnocení efektivnosti... 7 2.2 Postup hodnocení efektivnosti... 8 2.3 Metoda minimální hodnoty... 10 3 VSTUPNÍ ÚDAJE... 13 3.1 Výdaje na odpadové hospodářství... 13 Využití dat z výkazu MF... 14 Využití dat z dotazníku AOS EKO-KOM... 15 3.2 Množství komunálního odpadu... 16 Využití dat z ISPOP... 16 Využití dat z výkazu EKO-KOM... 17 3.3 Postup hodnocení... 18 4 POKYNY PRO HODNOCENÍ (MANUÁL NA POUŽITÍ METODIKY V PROGRAMU V MS EXCEL - SOFTWARE)... 20 4.1 List Úvod... 21 4.2 List Obec a dialogové okno... 21 Dialogové okno... 22 4.3 List Odpadové hospodářství a dialogové okno... 22 Dialogové okno... 23 4.4 List Vyhodnocení... 24 5 INTERPRETACE A VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ... 26 6 DOPORUČENÍ PRO PROVÁDĚNÍ HODNOCENÍ... 27 7 MOŽNOSTI ZVYŠOVÁNÍ EFEKTIVNOSTI... 28 7.1 Využití Portálu výdajů obcí na odpadové hospodářství... 28 7.2 Dobré praxe obcí faktory ovlivňující efektivnost... 30 7.3 Veřejné zakázky jako nástroj zvyšování efektivnosti... 31 Uplatnění 3E... 31

Úvod Využívání indikátorů pro hodnocení nejrůznějších oblastí/činností na místní úrovni není v územně samosprávných celcích ČR (dále jen ÚSC) příliš obvyklým jevem. Většina obcí dosud systematicky nepracuje s indikátory efektivnosti v oblasti odpadového hospodářství (OH). Statistické ukazatele jsou v oblasti OH na místní úrovni využívány pouze izolovaně a nesystematicky. Návrh metodiky vznikl jako reakce na neexistenci jednoduché metodiky pro potřeby úřadů na místní úrovni. Cílem metodiky je podat jasný, stručný, jednoduchý a komplexní návod k provádění vyhodnocení efektivnosti běžných výdajů místní úrovně do oblastí odpadového hospodářství dle konceptu udržitelného rozvoje a s přihlédnutím ke specifickým podmínkám každého ÚSC. Dle metodiky je možné hodnotit pouze běžné výdaje. Důvodem je skutečnost, že pro hodnocení kapitálových výdajů lze zvolit některou z obecně známých ekonomických metod nákladově užitkové analýzy, např. analýzu nákladů a přínosů (CBA), analýzu efektivnosti nákladů (CEA) či analýzu nákladů a užitků (CUA) 1. Společné těmto metodám je, že všechny měří náklady v peněžních jednotkách. Odlišné je pak vyjadřování výstupů. Při hodnocení pomocí metody CBA jsou výstupy měřeny v peněžních jednotkách, u metody CEA v naturálních nebo fyzikálních jednotkách a v případě metody CUA je užitečnost měřena pomocí kardinálních stupnic užitku. Pro hodnocení kapitálových výdajů na ochranu životního prostředí je dle autorů této metodiky nejvhodnější použít metodu CBA, která je v případě velkých investic povinná u projektů, které jsou financovány z Evropské unie (EU). Pro hodnocení je vhodné využít metodiku EU pro investiční projekty z června 2008, která obsahuje i případovou studii na hodnocení investic na ochranu životního prostředí 2. Metodika hodnocení efektivnosti nákladů vynaložených na odpadové hospodářství je vystavěna na kritériích, které udávají celý rámec a filosofii tohoto materiálu, kterými jsou: využití existujících metodik a analýz kdy byly provedeny šetření a analýzy existujících způsobů, metod a kritérií pro hodnocení výdajů do oblasti odpadového hospodářství. Pokud to bylo možné, byla převzata tzv. dobrá praxe a vyhovující indikátory hodnocení, které byly adaptovány na podmínky českých ÚSC; dosažitelnost dat které je základním kritériem a do značné míry prerekvizitou ochoty hodnotit a analyzovat výdaje do oblastí odpadového hospodářství ze strany ÚSC. Snahou autorů bylo definovat takové indikátory, k jejichž hodnocení by bylo možné 1 Návodné jsou publikace prof. Ochrany z VŠE. (Ochrana, 2005, Ochrana, 2003, Ochrana, 2002) 2 European Union, Guide to COST-BENEFIT ANALYSIS of investment projects, (Structural Funds, Cohesion Fund and Instrument for Pre-Accession), [on-line] 2008 dostupné na <http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf> 1

využít data, která jsou úřadům ÚSC dosažitelná, nejlépe taková, která mají ihned k dispozici; využití konceptu 3 E metodika vychází primárně k konceptu 3 E (Economy, Efficiency, Effectiveness) a snaží se při hodnocení efektivnosti zohlednit aspekty hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti; jednoduchost a komplexnost výstupu metodika byla na základě toho navržena jako srovnávací. Dílčím záměrem byla snaha usnadnit interpretaci/publikaci/komunikaci výsledků prováděného hodnocení. Metodika je rozdělena do dvou částí textové a aplikační. Textová část, kterou tvoří tento dokument, obsahuje zásadní informace k metodice, vymezení základních používaných termínů, deskripci metodiky a doporučení pro artikulaci a použití jejích výsledků. Druhou částí metodiky je certifikovaný software ve formátu MS Excel, který slouží pro zadání určitých blíže specifikovaných údajů pro praktické vyhodnocování efektivnosti výdajů na odpadové hospodářství. Program byl otestován a na základě doporučení expertů byl upraven. Díky tomu neobsahuje nesrozumitelné nebo nejednoznačné formulace. Pro oblast hodnocení výdajů na ochranu životního prostředí a speciálně v oblasti odpadového hospodářství nebyl na úrovni ČR i ve světě jednotný koncepční nástroj, který by umožňoval hodnocení běžných výdajů. Pro hodnocení ekonomických nástrojů sice existuje metodika OECD (1997, 2002). Tato metodika však vychází z jiné filosofie hodnocení nákladové efektivnosti. Pro konstrukci jednotného hodnotícího kritéria vychází z kritérií environmentální efektivnost, administrativní a vyvolané náklady a ekonomická efektivnost. (Pavel, 2004). Metodika je určena všem místním úřadům, jejichž představitelé mají zájem zjistit, zda jimi vynakládané prostředky do oblasti odpadového hospodářství jsou alokovány co nejvhodněji vzhledem ke stanoveným cílům, požadavkům, potřebám a specifikům a také vzhledem k možnostem, které se nabízí; tj. zda dochází ke správným rozhodnutím na místní úrovni. Hodnotící program MS Excel je určen vedoucím odborů/oddělení ŽP nebo osobám, které se agendou odpadového hospodářství v daném úřadě zabývají. Hodnocení by pak měla provádět osoba, která má přístup k informacím týkající se výdajů na odpadové hospodářství, množství komunálního odpadu a cílů a činností, které jsou prováděny v rámci politiky odpadového hospodářství ÚSC. 2

Pro uživatele má Metodika následující výhody: podává jednoduchý, stručný a jasný návod na hodnocení prostředků alokovaných do oblasti OH; podává základ pro plánování, rozhodování, jednání, kontrolu a případně též argumenty pro obhajobu prováděných činností a s nimi spojenými finančními prostředky; sledování efektivity v reálném čase jsou-li data k dispozici, je možné v reálném čase sledovat okamžité využití a účinky a účelnost vynaložených prostředků; optimalizace finančních prostředků vzhledem k cílům a potřebám, tím pádem lze hovořit o zvýšení efektivity vynakládaných prostředků; snížení pravděpodobnosti chybné či neefektivní alokace prostředků. 3

1 Seznam zkratek a vymezenı pojmu 1.1 Seznam zkratek BRKO BRO CBA CEA CSÚIS CUA ČR DHM DSO EU IISSP ISOH KO MěÚ MF MŽP OH ORP OÚ POH SKO ÚSC ZEVO ŽP Biologicky rozložitelný komunální odpad Biologicky rozložitelný odpad Analýza nákladů a přínosů (angl. Cost Benefit Analysis) Analýza efektivnosti nákladů (angl. Cost Effectiveness Analysis) Centrální systém účetních informací státu Analýza užitečnosti nákladů (angl. Cost Utility Analysis) Česká republika Dlouhodobý hmotný majetek Dobrovolný svazek obcí Evropská unie Integrovaný informační systém státní pokladny Informační systém odpadového hospodářství Komunální odpad Městský úřad Ministerstvo financí Ministerstvo životního prostředí Odpadové hospodářství Obec s rozšířenou působností Obecní úřad Plán odpadového hospodářství Směsný komunální odpad Územně samosprávný celek Zařízení na energetické využití odpadu Životní prostředí 4

1.2 Vymezení základních pojmů V textu jsou používány pojmy, které je vhodné vysvětlit zejména v souvislosti s tím, že nemusí být všemi uživateli vnímány shodně. Na tomto místě jsou předloženy základní definice použitých termínů, aby bylo zřejmé, jak jsou pojímány v kontextu této Metodiky. Ochrana ŽP: systematická a vědecky podložená lidská činnost, která zahrnuje činnosti, jimiž se předchází znečišťování nebo poškozování ŽP, nebo se toto znečišťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje. Zahrnuje ochranu jeho jednotlivých složek, druhů organismů nebo konkrétních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb, ale i ochranu ŽP jako celku. (Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí) Odpad: dle Zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále jen Zákon) je každá movitá věc, které so osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 Zákona. Ke zbavování se odpadu dochází podle paragrafu 3 odst. 2 vždy, kdy osoba předá movitou věc, k využití nebo k odstranění nebo předá-li ji osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů bez ohledu na to, zda se jedná o bezúplatný nebo úplatný převod. Ke zbavování se odpadu dochází i tehdy, odstraní-li movitou věc osoba sama. Komunální odpad: je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, a který je uveden jako komunální odpad v prováděcím právním předpisu s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání, viz Zákon 4 písm b). Směsný komunální odpad: je odpad, který zůstává po oddělení využitelných složek a nebezpečných složek z komunálních odpadů. Někdy také je nazýván zbytkovým odpadem. Směsný odpad je v Katalogu odpadů veden pod druhovým označením 20 03 01 jako směsný komunální odpad. Nakládání s odpady: shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů. Paragraf oblasti ochrany ŽP (odpadového hospodářství): nejnižší stupeň klasifikace příjmů a výdajů dle funkčního členění rozpočtové skladby, které se vztahují k ochraně a tvorbě ŽP (odpadovému hospodářství). Paragrafy funkčního členění rozpočtové sklady vztahující se k odpadovému hospodářství jsou vyjmenovány v tabulce č. 1 (v následujícím textu). Výdaje do oblasti OH: finanční prostředky vynakládané na činnosti, cíle a priority týkající se nakládání s odpady. Tato metodika je vytvořena pro běžné výdaje. 5

Kapitálové výdaje: investiční nebo také kapitálové výdaje zahrnují veškeré výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (DHM), a to koupí, vlastní činností, bezúplatným nabytím aj. Do kapitálových výdajů se zahrnují samostatné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění stanoveném účetní jednotkou a to od částky stanovené zákonem o daních z příjmů pro tento majetek. Od roku 2001 je pro dlouhodobý hmotný majetek stanovena částka 40 tis. Kč. Běžné výdaje: jedná se o neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí, které zahrnují mzdové náklady, platby za spotřebu materiálu a energií, za opravy a udržování atd. a platby za služby, u kterých je hlavním účelem prevence, snížení, úpravy nebo likvidace znečištění a znečišťujících látek nebo další degradace životního prostředí. Efektivnost 3 : pojímána v intencích konceptu 3E: Economy, Efficiency, Effectiveness (hospodárnost, efektivnost a účelnost). Hospodárností se v tomto konceptu rozumí takové použití veřejných výdajů k zajištění stanovených činností (splnění stanovených cílů) podle možnosti s minimálním vynaložením těchto výdajů a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů 4. Efektivností se rozumí takové použití veřejných výdajů, kterými se dosáhne podle možností maximálního rozsahu, kvality a přínosu plněných činností (úkolů) ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění. Efektivností je tak myšlen vztah mezi výstupy činnosti (ve formě zboží, služeb aj.) a vstupy na tuto činnost vynaloženými 5. Efektivita a hospodárnost se pro účely kvantifikace a vzhledem k použití metod ekonomické analýzy chápou jako nákladová efektivnost. Účelností se rozumí takové použití veřejných výdajů, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů (Zákon o finanční kontrole). Tedy v podstatě stupeň dosažení cílů a vztah mezi zamýšlenými a skutečnými dopady dané činnosti 6. Je tedy možné se ptát po správnosti a vhodnosti nastavených cílů např. v strategických dokumentech nebo z hlediska legitimity naplňování resp. užitků jimi nastavených. Z pohledu posuzování všech těchto kritérií (hospodárnost, efektivita, účelnost) se mluví o ekonomické efektivnosti veřejných výdajů. 3 2 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole v platném znění. 4 Princip hospodárnosti vyžaduje, aby zdroje použité subjektem při provádění jeho činností byly k dispozici ve správnou dobu, v dostatečném množství, v přiměřené kvalitě a za nejvýhodnější cenu. 5 Princip efektivnosti vyžaduje dosažení co nejlepšího vztahu mezi zdroji použitými na danou činnost a dosaženými účinky. 6 Princip účelnosti vyžaduje dosažení stanovených cílů dané činnosti a zamýšlených účinků. 6

2 Hodnocenı efektivnosti 2.1 Důvody hodnocení efektivnosti Jedním z prvních důvodů pro monitorování a hodnocení je: Když to nemůžeš měřit, nemůžeš to ani řídit KAPLAN, NORTON (1996, str. 29) Cílem veřejné správy je: zvyšovat kvalitu života občanů při respektování zásad udržitelného rozvoje a současně zvyšovat výkonnost a kvalitu úřadem poskytovaných veřejných služeb (Půček, Kocourek a Marek, 2005, str. 46). Tento cíl odráží principy tzv. good governance (dobré vládnutí), představené OSN v roce 2000. Pokud vezmeme v úvahu fakt, že dnes všichni obecně produkujeme nějaký druh odpadu, problematika odpadového hospodářství hraje klíčovou roli v oblasti ochrany životního prostředí, a to zejména ve vyspělých zemích. Problém alokace a řízení veřejných výdajů na odpadové hospodářství je s tím spojena. I když absolutní součet výdajů na OH slouží jako důležitý indikátor ochrany životního prostředí sám o sobě, dalším neméně důležitým indikátorem by měla být také efektivnost těchto výdajů a to zvláště proto, že výdaje plynoucí na odpadové hospodářství obce, čímž se rozumí činnosti zahrnující předcházení vzniku odpadů, nakládání s odpady a také údržba míst sloužících k trvalému uložení odpadů, představují nemalou část všech běžných výdajů obcemi vynakládaných. Z celkového objemu výdajů obcí na odpadové hospodářství tvoří podíl výdajů na komunální odpad průměrně víc než 85 %. Výsledkem součinu těchto hodnot je zjištěni, že výdaje obcí na komunální odpad tvoří víc než 40 % celkových běžných výdajů na životní prostředí. Při časovém porovnání s celkovými výdaji českých obcí se podíl výdajů na komunální odpad postupně zvyšuje z 0,5 % v roce 2000 přes 1,5 % v roce 2005 až po 2,0 % v roce 2012, což v reálných číslech znamená aktuálně víc než 8 miliard korun (z kterých je podíl běžných výdajů cca 85 %). Při takovém objemu celkových výdajů je určitě namístě řešit otázku efektivnosti těchto výdajů. Zvýšení efektivnosti o několik procent totiž může ve výsledku znamenat ušetření veřejných prostředků řádově v stovkách miliónů korun. Tyto částky budou v konkrétních obcích přirozeně nižší v závislosti na jejich velikosti, což však nesnižuje potřebnost řešit problematiku efektivnosti a snižování výdajů na nakládání s komunálními odpady i v nejmenších obcích. I když povinnosti obcí v oblasti nakládání s odpady vymezuje legislativní rámec, míru a způsob plnění těchto povinností si obce nastavují samy a mají tak možnost efektivnost výdajů na nakládání s odpady ovlivňovat. 7

Je zřejmé, že měření efektivnosti veřejných výdajů je obtížné a to zvláště v oblasti ochrany životního prostředí, kam odpadové hospodářství spadá. Je to dáno tím, že měření zvýšení kvality životního prostředí v jednotlivých oblastech má svá specifika a navíc nelze říci, že mezi výší výdajů do jednotlivých oblastí životního prostředí a zvýšením kvality životního prostředí v této oblasti by existovala jednoznačná přímá úměra a to platí i pro výdaje na nakládání s odpady. Mezi faktory ovlivňující výdaje obcí na nakládání s odpadem podle mezinárodních i tuzemských studií (Stevens, 1978; McDavid, 1985; Szymanski a Wilkins, 1993; Reeves a Barrow, 2000; Dijkgraaf a Gradus, 2003; Ohlsson, 2003; Dijkgraaf an Gradus, 2007; Bel a Fageda, 2011, Soukopová a Malý, 2013; Bel, Fageda a Mur, 2013, Soukopová, Malý a Ficek, 2013) patří především: velikost obce a hustota obyvatel; úroveň nastavení organizačního a právního prostředí a disponibilita řídících subjektů; četnost svozu a počet svozových míst; recyklace, počet míst pro oddělený sběr, úroveň třídění, třídění biologického odpadu; charakter koncového zařízení a s ním související cena; vzdálenost ke koncovému zařízení a s ním související transportní náklady; konkurence; způsob kontrahování (interní/outsourcing/mix) a forma vlastnictví svozové společnosti (veřejná/soukromá/mix); úspory z rozsahu v rámci svozové oblasti nebo velikosti obce a meziobecní spolupráce, která je s úsporami z rozsahu úzce spojena. Je logické předpokládat, že všechny tyto faktory mohou mít vliv na výsledné náklady na nakládání s odpadem. 2.2 Postup hodnocení efektivnosti Metodika využívá koncept metody minimální hodnoty nákladů (Soukopová a Struk, 2011, Struk a Soukopová, 2011, Struk a Soukopová, 2012) s cílem zhodnotit efektivnost výdajů na odpadové hospodářství obce v konceptu 3E (efektivnost, hospodárnost, účinnost). Jako výchozí byl přitom požadavek dostupnosti dat. Výsledkem je hodnotící systém, který umožňuje porovnání skutečně vynaložených výdajů s potenciálně minimálními náklady na komunální odpady v obci. Zároveň tento koncept umožňuje porovnání s ostatními ÚSC. Tedy provádění benchmarkingu, na základě kterého by bylo případně možné nastartovat proces Učení se od druhých včetně využití Dobré praxe. 8

K hodnocení je vytvořen samostatný program (ve formátu MS Excel) s předdefinovanými funkcemi, vzorci a formátováním. Tímto je hodnocení pro uživatele maximálně komfortní, jednoduché, přehledné a nezatěžující. Postup hodnocení efektivnosti nákladů vynaložených na odpadové hospodářství je ukázán na následujícím obrázku: Obrázek 1: Postup hodnocení efektivnosti nákladů ÚSC vynaložených na odpadové hospodářství Zdroje údajů rozdělení sledovaných oblastí OH ÚSC Vstupní údaje (data pro analýzu) Postup hodnocení podle pokynů v programu EXCEL (odpovědi na otázky) Metodika hodnocení podle metody minimální hodnoty a interpretace výsledků Artikulace a využití výsledků Doporučení pro hodnocení Zdroj: autoři Podrobný popis jednotlivých kroků hodnocení je uveden níže v textu. 9

2.3 Metoda minimální hodnoty Samotná konstrukce minimální hodnoty nákladů na komunální odpad (N) vychází z dekompozice procesů, které vstupují do odpadového hospodářství v ÚSC. Jedná se o náklady na sběr a svoz komunálních odpadů (Ns) a náklady na nakládání s komunálními odpady (Nn). Tím se dostáváme k základnímu vzorci: = + (1) Náklady na sběr a svoz, jakož i náklady na nakládání s komunálním odpadem se odvíjejí přirozeně především od množství vyprodukovaného komunálního odpadu (KO) v obci, kdy za složky komunálního odpadu pro tuto metodiku považujeme: směsný komunální odpad; tříděný sběr, konkrétně: - papír a lepenka; - sklo (čiré a směsné); - PET (pokud je sbírán odděleně); - plast; - kovy; - nápojové kartony; - textil; biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO); objemný odpad. Celkové množství komunálního odpadu je pak součtem jeho jednotlivých složek: = (2) Q qi n celkové množství komunálního odpadu ÚSC [t] množství i-té složky komunálního odpadu [t] počet složek komunálního odpadu v dané ÚSC Kromě množství KO však náklady ovlivňují další proměnné. Jsou jimi především vzdálenost k zařízení na zpracování směsných komunálních odpadů 7, cena na bráně tohoto zařízení, kapacita sběrných vozidel, sazba za ujetý kilometr, mzdy zaměstnanců a dále např. 7 Zařízením na zpracování komunálních odpadů myslíme skládku nebo zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) u SKO, kompostárnu nebo bioplynovou stanici u BRKO, dotřiďovací linka u tříděného sběru aj. 10

náklady na údržbu svozových vozidel, pojištění, náklady na amortizaci, režijní náklady svozové společnosti 8 a podobně. Pro zjednodušení předpokládejme, že mzdy zaměstnanců, náklady na údržbu vozidel, režijní náklady, pojištění i amortizace budou zahrnuté v položce manipulační náklady. Tím se dostáváme k rozšířenému vzorci pro určení nákladů na sběr a svoz komunálního odpadu: resp. po zjednodušení = + (3) = + (4) Ns sm st Vzi Kv náklady na sběr a svoz KO [Kč] sazba za manipulaci s KO (sběr, naložení, vyložení) [Kč/t], sazba za ujetý kilometr svozového vozidla transport [Kč/km] vzdálenost k i-tému zařízení na zpracování odpadů [km] průměrná kapacita svozového vozidla [t] Druhá část nákladů se odvíjí od nakládání s odpady, např. uložení na skládku nebo energetické využití odpadu v ZEVO: = (5) Nn pi náklady na nakládání s komunálními odpady [Kč] cena na bráně i-tého zařízení na nakládání s KO [Kč/t] Výsledný vzorec je potom následující: = + + (6) N náklady na nakládání s odpady [Kč]. Je zřejmé, že v těchto nákladech není započten zisk či marže svozových společností a že tyto náklady by měly být nižší než výdaje ÚSC. Proto byl pomocí metody minimální hodnoty konstruován ukazatel poměru skutečných výdajů obce na nakládání s odpady a minimální hodnoty nákladů na nakládání s odpady. 8 Režijní náklady je pojem označující náklady vztažené k podpůrným procesům organizace, přičemž podpůrné procesy jsou všechny procesy, jejichž jediným cílem je zajistit fungování hlavních procesů a chodu organizace.. U svozové společnosti jimi mohou být např. náklady na správu budov, majetku, úklid a údržba, sledování legislativy, vedení účetnictví, IT procesy aj. 11

=! (7) R V je hodnota ukazatele podílu skutečných a minimálních nákladů skutečně vynaložené výdaje na komunální odpady [Kč] Základním předpokladem pak je, aby hodnota R nebyla nepřiměřeně vysoká a proto byly na základě analýzy efektivnosti výdajů obcí ČR zkonstruovány po konzultaci s experty v odpadovém hospodářství na MŽP následující škály únosnosti této hodnoty: Interval R Efektivnost "0; 1& Výborná, ale je potřeba zjistit proč jsou skutečné výdaje nižší než minimální hodnota '1; 1,1& '1,1; 1,2& '1,2; 1,3) '1,3; 1,5) '1,5; 1,6) '1,6; & Výborná Uspokojivá Dobrá Dostatečná Nedostatečná Nevyhovující V případě hodnot ve škále dobrá, dostatečná, nedostatečná a nevyhovující je vhodné začít pracovat na zvyšování efektivnosti a to přímo úměrně výši hodnoty R, pomocí možnosti zvyšování efektivnosti (viz kapitola 7 této metodiky). 12

3 Vstupnı u daje Použití výše uvedené metody minimálních výdajů není náročné na vstupní údaje, neboť údaje představující standardní data, která obec vykazuje autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a. s., do webového portálu státní pokladny MONITOR. Jedním ze základních cílů této metodiky je její praktická využitelnost, která nutně předpokládá jednoduchost, dostupnost a dosažitelnost údajů, na kterých je hodnocení vystavěno. Vstupní údaje, které jsou v Metodice použity, budou údaje: výdajů dle funkčního členění rozpočtové skladby zadávané do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) Ministerstva Financí ČR nebo vyplňované pro autorizovanou obalovou společnost EKO-KOM [Kč]; množství komunálního odpadu vykazovaného na základě Zákona v Hlášení o roční produkci a nakládání s odpady obci s rozšířenou působností, zadávaného do systému ISPOP nebo do výkazů společnosti EKO-KOM, a.s. podle jednotlivých druhů z Katalogu odpadů [t]; ceny zařízení na zpracování odpadu (skládka, ZEVO, aj.) na t odpadu [Kč]; vzdálenosti k zařízení na zpracování odpadu [km]. Další vstupní údaje jako sazba za kilometr dopravy svozovým vozidlem (30 Kč) a sazba za tunu manipulace s odpadem (500 Kč) byly získány na základě šetření se zástupci svozových společností SITA a. s., SAKO Brno, a.s. a van Gansewinkel s.r.o. Průměrná kapacita svozového vozidla byla stanovena na 7 tun komunálního odpadu. Jsme si však vědomi, že se tato hodnota může v závislosti na konkrétní obci, svozové firmě a geografických specifikách obce pohybovat v rozmezí 4-12 tun a proto metodika umožňuje zadání konkrétní kapacity svozových vozidel. Pokud však tuto informaci nemá a zadá bez odpovědi, je v metodice do výpočtu přiřazena hodnota 7 t. 3.1 Výdaje na odpadové hospodářství V metodice je pro získání hodnoty V možné použít data výdajů na odpadové hospodářství, které ÚSC zadává do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) 9. Jedná se o data zadávaná do Výkazu o plnění rozpočtu ÚSC, DSO a RR č. Fin 2-12 M. Případně je 9 CSÚIS je určen ke shromažďování účetních záznamů od vybraných účetních jednotek. Základní právní rámec pro vedení CSÚIS je dán zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví a vyhláškou č. 383/2009 Sb., - novelizované dle vyhlášky č. 461/2012 Sb. s účinností od 1.1.2013, o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do CSÚIS a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech). 13

možné využít data výdajů zadávaná do výkazů autorizované obalové společnosti (AOS) EKO-KOM, a.s., konkrétně do Dotazníku o nakládání s komunálním odpadem. Využití dat z výkazu MF V případě využití dat zadávaných do Centrálního systému účetních informací státu, konkrétně do Výkazu o plnění rozpočtu ÚSC, DSO a RR č. Fin 2-12 M, jsou výdaje členěny podle odvětvového třídění 10 rozpočtové skladby. Při třídění příjmů a výdajů z hlediska odvětvového jsou nejnižšími jednotkami třídění rozpočtové paragrafy (dále jen paragraf), které se seskupují do rozpočtových pododdílů (dále jen pododdíl), pododdíly do rozpočtových oddílů (dále jen oddíl) a oddíly do rozpočtových skupin (dále jen skupina). V tabulce 1 jsou uvedeny oblasti, oddíly, pododdíly a paragrafy související s odpadovým hospodářstvím ÚSC podle odvětvového třídění rozpočtové skladby. Tabulka 1: Členění výdajů rozpočtové skladby souvisejících s OH ÚSC podle skupiny, oddílu, pododdílu a paragrafů Typ Číslo Název Skupina 3 Služby pro obyvatelstvo Oddíl 37 Ochrana životního prostředí Pododdíl 372 Nakládání s odpady Paragraf 3721 Sběr a svoz nebezpečných odpadů 3722 Sběr a svoz komunálních odpadů 3723 Sběr a svoz ostatních odpadů (jiných než nebezpečných a komunálních) 3724 Využívání a zneškodňování nebezpečných odpadů 3725 Využívání a zneškodňování komunálních odpadů 11 3726 Využívání a zneškodňování ostatních odpadů 3727 Prevence vzniku odpadů 3728 Monitoring nakládání s odpady 3729 Ostatní nakládání s odpady Zdroj: autoři podle Vyhlášky o rozpočtové skladbě č. 323/2002 Sb. - ve znění 464/2013 Sb. V metodice pak budou využity výdaje paragrafů 3722 a 3725 a jejich prostý součet. 10 Z hlediska odvětvového se výdaje člení podle odvětví, kterým se rozumí druh činnosti, na kterou se výdaje vynakládají (Vyhláška o rozpočtové skladbě). Nebyl brán zřetel na druhové a konsolidační třídění příjmů a výdajů, jež jsou také povinné pro ÚSC. 11 Neziskové nakládání s komunálními odpady se záměrem nahrazení produkce ukládání odpadů (tj. zátěže ŽP) procesem zpětného zapojení odpadních látek do ekonomického koloběhu (ve formě suroviny nebo energie) a procesem obnovy (proces integrován s příslušnou činností). 14

= +. (8) V1 V2 skutečně vynaložené výdaje sběr a svoz komunálních odpadů paragrafu 3722 [Kč] skutečně vynaložené výdaje na využívání a zneškodňování KO paragrafu 3725 [Kč] Využití dat z dotazníku AOS EKO-KOM Pokud je riziko, že data zadávaná do Centrálního systému účetních informací státu ve výkazu o plnění rozpočtu neobsahují všechny náklady na komunální odpady ÚSC, je možné využít data zadávaná do výkazů autorizované obalové společnosti (AOS) EKO-KOM, a.s., konkrétně do Dotazníku o nakládání s komunálním odpadem v obci se zaměřením na tříděný sběr (dále jen Dotazník) 12. Jedná se o položky Dotazníku uvedené v následující tabulce: Tabulka 2: Položky nákladů na OH vykazované společnosti EKO-KOM Položka Název 1 Sběr využitelných odpadů (tříděný sběr) 1a 1b 1c 1d 1e z toho tříděný sběr papíru z toho tříděný sběr plastů z toho tříděný sběr skla z toho tříděný sběr nápojových kartonů z toho tříděný sběr kovů 2 oddělený sběr biologických odpadů 4 oddělený sběr objemných odpadů 5 směsný komunální odpad Zdroj: autoři podle Dotazníku o nakládání s komunálním odpadem v obci se zaměřením na tříděný sběr autorizované obalové společnosti EKO-KOM Při využití dat nákladů z Dotazníku budou skutečně vynaložené výdaje na komunální odpady ÚSC V součtem položek uvedených v tabulce 2. Vj m = / / skutečně vynaložené výdaje na j-tou položku nákladů OH podle Dotazníku společnosti EKO-KOM [Kč] počet položek Dotazníku (9) 12 Obec nebo město, zapojené do systému EKO-KOM má povinnost jedenkrát ročně, a to nejpozději do 28.2., vyplnit a zaslat Dotazník o nakládání s komunálním odpadem v obci se zaměřením na tříděný sběr elektronicky autorizované obalové společnosti EKO-KOM. 15

3.2 Množství komunálního odpadu V případě množství komunálního odpadu je možné využít: 1. data z Hlášení o roční produkci a nakládání s odpady podle 22 odst. 1 vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb. zadávaná do systému ISPOP nebo 2. data zadávaná do čtvrtletního Výkazu o celkovém množství a druzích komunálního odpadu 13 AOS EKO-KOM, kdy je potřeba využít součet všech čtyř čtvrtletních výkazů. Využití dat z ISPOP Je možné využít data zadávaná do Hlášení o roční produkci a nakládání s odpady 14. Ohlašovatelé mají PDF formulář, který obdrží v ISPOP. Odpady se ohlašují po jednotlivých katalogových číslech odpadů dle vyhlášky č. 381/2001 Sb. Mezi komunální odpad se zařazují odpady uvedené v tabulce 3. Zařazení odpadů podle katalogových čísel Katalogu odpadů a jejich přiřazení do metodiky není problematické. SKO tvoří odpady katalogového čísla 20 03 01. Tříděný sběr tvoří odpady skupiny 20 02. Stává se, že obce občas omylem vlivem neinformovanosti a pod vlivem hlášení společnosti EKO-KOM nahlašují tříděný sběr místo katalogizačních čísel ve skupině 20 01 ve skupině 15 01. Pokud se Vám v hlášení objevují odpady v této skupině, zařaďte je do tříděného sběru podle jednotlivých toků odpadu (papír, sklo, plast, kovy, NK, textil). Mezi BRKO zařazujeme odpady s katalogovým číslem 20 01 08, 20 02 01, 20 03 02 a 20 03 03. Objemný odpad tvoří odpady s katalogovým číslem 20 03 07. 13 Každá obec nebo město, zapojené do systému EKO-KOM má povinnost pravidelně zasílat vyplněný Výkaz o celkovém množství a druzích komunálního odpadu vytříděných, využitých a odstraněných obcí v daném čtvrtletí. Výkaz mohou obce předat písemně, faxem nebo elektronickou poštou na adresu regionálního manažera společnosti nejpozději do konce 1. měsíce po ukončení kalendářního čtvrtletí (tj. vždy nejpozději do 30.4, 31.7., 31.10., 31.1.). EKO-KOM upozorňuje, že v případě pozdního zaslání se obec vystavuje sankcím. Údaje potřebné pro vyplnění výkazu může obci poskytnout svozová firma, příp. další firmy, které se v obci zabývají tříděným sběrem, výkupem surovin apod. Procesem výkaznictví může obec pověřit svozovou firmu, je ale nutné tento fakt oznámit zástupci společnosti EKO-KOM, a.s. 14 http://www.zakonyprolidi.cz/disk/cs/file/2001/2001c145z0383_2008c114z0351p002u001.pdf 16

Tabulka 3: Položky druhů komunálních odpadů podle katalogu odpadů vykazované do systému ISPOP Skupina Katalogové číslo odpadu Název druhu odpadu 20 01 Tříděný sběr 20 01 01 O Papír a lepenka 20 01 02 O Sklo 20 01 08 O Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven 20 01 10 O Textilní materiály 20 01 25 O Jedlý olej a tuk 20 01 28 O Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice neuvedené pod číslem 2000127 20 01 34 O Baterie a akumulátory neuvedené pod číslem 200133 20 01 36 O Vyřazené elektrické a elektronické zařízení 20 01 38 O Dřevo neuvedené pod číslem 2000137 20 01 39 O Plasty 20 01 40 O Kovy 20 01 41 O Odpady z čištění komínů 20 01 99 O, N Další frakce jinak blíže neurčené 20 02 Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu) 20 02 01 O Biologicky rozložitelný odpad 20 02 02 O Zemina a kameny 20 02 03 O Jiný biologicky nerozložitelný odpad 20 03 Ostatní komunální odpady 20 03 01 O Směsný komunální odpad 20 03 02 O Odpady z tržišť 20 03 03 O Uliční smetky 20 03 04 O Kal ze septiků a žump 20 03 06 O Opad z čištění kanalizace 20 03 07 O Objemný odpad 20 03 99 O, N Komunální odpady jinak blíže neurčené Zdroj: Autoři podle Hlášení o roční produkci nakládání s odpady a Vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů Využití dat z výkazu EKO-KOM Alternativou je využití dat nahlašovaných do čtvrtletního Výkazu o celkovém množství a druzích komunálního odpadu vytříděných a odstraněných v obcích 15 AOS EKO-KOM 15 Každá obec nebo město, zapojené do systému EKO-KOM má povinnost pravidelně zasílat vyplněný Výkaz o celkovém množství a druzích komunálního odpadu vytříděných, využitých a odstraněných obcí v daném čtvrtletí. Výkaz mohou obce předat písemně, faxem nebo elektronickou poštou na adresu regionálního manažera společnosti nejpozději do konce 1. měsíce po ukončení kalendářního čtvrtletí (tj. vždy nejpozději 17

(dále jen Výkaz pro EKO-KOM). V tomto Výkazu pro EKO-KOM jsou data o odpadech rozdělena podle následujících komodit: papír; plast; sklo čiré; sklo směsné; kov sběr samostatně; kov sběr ve směsi; nápojový karton sběr samostatně; nápojový karton sběr ve směsi; směsný komunální odpad. Toto členění je pro využití v metodice vhodnější a proto je využití dat z Výkazu pro EKO- KOM pro využití v Metodice doporučeno. Je však nutné upozornit na skutečnost, že Výkaz pro EKO-KOM neobsahuje položky: BRKO, textil a velkoobjemový sběr. U těchto položek je vhodné využít data zadávaná do ISPOP, viz výše. 3.3 Postup hodnocení Pro samotné hodnocení efektivnosti nákladů na odpadové hospodářství je připraven program/aplikace v MS Excel s názvem Optimalizace nákladů na OH. Logika Metodiky je soustředěna v hodnocení efektivnosti dle jednotlivých toků odpadů (tříděný sběr, SKO, objemný odpad aj.). Aplikace Optimalizace nákladů na OH umožňuje na základě zadaných parametrů vypočítat odhad minimálních nákladů sběru, svozu a zpracování komunálních odpadů, ukládat jednotlivé scénáře a vyhodnocovat efektivitu vynakládaných prostředků. Aplikace MS Excel je složena z modulů pro zadání parametrů obce (Modul 1 Obec), parametrů odpadového hospodářství obce (Modul 2 Odpadové hospodářství) a z výstupní tabulky obsahující výpočet minimálních nákladů a jeho porovnání se skutečnými výdaji na listu Vyhodnocení. Základní hodnoty vstupů lze vkládat pomocí dialogových oken po stisknutí tlačítek pod obrázky. do 30.4, 31.7., 31.10., 31.1.). EKO-KOM upozorňuje, že v případě pozdního zaslání se obec vystavuje sankcím. Údaje potřebné pro vyplnění výkazu může obci poskytnout svozová firma, příp. další firmy, které se v obci zabývají tříděným sběrem, výkupem surovin apod. Procesem výkaznictví může obec pověřit svozovou firmu, je ale nutné tento fakt oznámit zástupci společnosti EKO-KOM. 18

K efektivní práci s Metodikou slouží centrální možnost nastavení základních parametrů v listu Úvod. Sešit MS Excel tak sestává ze vzájemně propojených listů, kterými jsou následující listy 16 : List Úvod, který obsahuje základní informace o programu, k čemu slouží a co umožňuje a zároveň umožňuje vyplnění dalších listů pomocí dialogových oken: 1. Modul Obec toto dialogové okno je propojeno s listem Obec a slouží k vyplnění základních informací o obci (viz list obec). 2. Modul Odpadové hospodářství toto dialogové okno, které je propojeno s listem odpadové hospodářství a slouží k vyplnění informací o OH ÚSC. List Obec, který obsahuje základní informace o obci včetně údajů o výdajích na komunální odpady. Tento list je vyplňován automaticky z listu Úvod části 1 Modul Obec. Je možné si ho však otevřít a zkontrolovat data, které obsahuje a případně je změnit. List Odpadové hospodářství, který obsahuje informace o odpadovém hospodářství obce (množství KO podle jednotlivých toků odpadu, typ a cena zařízení k nakládání, vzdálenost k zařízení, typ vozidla a jeho kapacitu, aj.). Tento list je vyplňován automaticky z listu Úvod části 1 Modul Odpadové hospodářství. Je možné si ho však otevřít a zkontrolovat data, které obsahuje a případně je změnit. List Vyhodnocení, který generuje výstup metodiky a obsahuje informace o efektivnosti běžných nákladů na odpadové hospodářství obce celkem a podle jednotlivých toků komunálních odpadů. V aplikaci MS Excel zadáte data v dialogových oknech pro Modul 1 Obec a Modul 2 Odpadové hospodářství. V listu Vyhodnocení si následně budete moci prohlédnout výsledky hodnocení efektivnosti v tabulkové formě, kterou lze vytisknout.. 16 Názvy listů jsou bez diakritiky. 19

4 Pokyny pro hodnocenı (Manua l na pouz itı metodiky v programu v MS Excel - software) Program/aplikace v MS Excel obsahuje celkem 5 listů: Úvod, Obec, Odpadové hospodářství, Vyhodnocení a Parametry, viz následující obrázek: Obrázek 2: Program/aplikace pro využití Metodiky Zdroj: Autoři 20

Díky vzájemnému propojení výše uvedených listů se změna údajů v hlavním komunikačním rozhraní listu Úvod okamžitě projeví ve všech následných vzorcích modelu a v ostatních listech MS Excelu, které jsou dále popsány. Program/aplikace v MS Excel obsahují otevřené okénka pro vkládání dat i uzavřené okénka s číselníky, kde lze vybrat příslušnou odpověď. V případě otevřených okének budete zadávat příslušná data (jedná se především o vypsání položek z rozpočtu Vaší obce/vašeho města, vzdálenosti k zařízení, množství komunálního odpadu aj.). U uzavřených okének můžete zvolit z nabízených odpovědí tu, která vystihuje situaci ve Vaší obci/vašem městě, či je podle Vás správná (status obce, typ zařízení, aj.). 4.1 List Úvod Tento list slouží jako základní komunikační rozhraní programu/aplikace. Obsahuje základní informace o programu a vstup do vyplňování dalších listů pomocí dialogových oken. List obsahuje 2 dialogová okna propojená s listy aplikace: 1. Modul Obec 2. Modul Odpadové hospodářství Dále obsahuje okna, která slouží k úpravám, ukládání a možnostem tisku: Otevřít pro úpravy Uložit jako nový model Tisk výstupů modelu. Okno Otevřít pro úpravy umožňuje začít pracovat s aplikací. Okno Uložit jako nový model nabídne uživateli možnost uložit model pod vybraným názvem a typem souboru (Soubor Excel 1997-2003, Soubor Excel 2007 aj.). Okno Tisk výstupů modelu nabídne uživateli tiskovou sestavu výstupu hodnocení, kdy se zobrazí náhled před tiskem. 4.2 List Obec a dialogové okno V listu Obec, který je propojen s dialogovým oknem v listu Úvod části 1. Modul Obec jsou uvedeny základní obecné informace týkající se Vaší obce/vašeho města a jeho nákladů/výdajů na komunální odpady. 21

Dialogové okno Dialogové okno s názvem Vstupní informace o obci, které se otevře při stisknutí tlačítka vložit základní informace o obci/městě v listu Úvod části 1. Modul Obec umožňuje vyplnění informací o obci a nákladech na komunální odpady. Je rozděleno na dvě části: 1. Popis obce, ve které vyplňujete: Název obce; ZÚJ kód obce, Status obce, kde Vám aplikace nabídne možnosti obec, městys, město a statutární město; Počet obyvatel a Rok, pro který je hodnocení prováděno. 2. Náklady na odpadové hospodářství, ve které vyplňujete výdaje na odpadové hospodářství obce a to ve dvou možnostech, podle výdajů zadávaných do Výkazu o plnění rozpočtu ÚSC, DSO a RR MF ČR podle paragrafů rozpočtové skladby nebo jako výdaje podle položek z Dotazníku o nakládání s KO společnosti EKO-KOM a to vše v Kč Dále obsahuje okna, která slouží k úpravám a ukládání: Obnovit hodnoty Zavřít bez uložení Vložit do modelu. Pokud zvolíte okno Vložit do modelu, data vložená do dialogového okna Modul Obec se následně zobrazí v listu Obec. Máte však možnost do listu Obec vkládat data po otevření listu obec. 4.3 List Odpadové hospodářství a dialogové okno Ve druhém listu Odpadové hospodářství jsou uvedeny informace o jednotlivých tocích odpadu v dělení na: směsný komunální odpad; objemný odpad; plast; sklo čiré; sklo barevné; papír; nápojový karton; nápojový karton ve směsi; 22

kovy; kovy ve směsi; textil; biologicky rozložitelný odpad. U těchto odpadů jsou pak sledovány následující informace: roční produkce [t], typ zařízení (pro 4 typy zařízení), podíl produkce v daném zařízení [%], vzdálenost k zařízení [km], cena zpracování [Kč/t], objem vozidel [m 3 ] a typ vozidel (s lisem a bez). Dialogové okno Dialogové okno s názvem Vstupní informace o odpadovém hospodářství, které se otevře při stisknutí tlačítka Vložit údaje o odpadovém hospodářství v listu Úvod části 2. Modul Odpadové hospodářství umožňuje vyplnění informací u všech z výše uvedených toků komunálních odpadů. Je rozděleno do 2 částí: 1. Celková produkce, kde je uváděna celková produkce daného toku odpadu v t; 2. Zařízení pro zpracování, kdy je možnost vyplnit informace o zařízení až pro 4 zařízení pro daný tok odpadu, viz následující obrázek: Obrázek 3: Dialogové okno - Vstupní informace o odpadovém hospodářství Zdroj: Autoři Dále obsahuje okna, která slouží k úpravám a ukládání: Obnovit hodnoty podle poslední verze Zavřít bez uložení 23

Vložit hodnoty do modelu. Pokud zvolíte okno Vložit hodnoty do modelu, data vložená do dialogového okna Modul Obec se následně zobrazí v listu Odpadové hospodářství. Máte však možnost do listu Odpadové hospodářství vkládat data po otevření listu. List obsahuje 12 sloupců toky druhy odpadů a možnost zadání 4 zařízení, viz následující obrázek. Obrázek 4: Struktura listu Odpadové hospodářství Zdroj: Autoři 4.4 List Vyhodnocení Třetí list je vyhrazen pro vyhodnocení efektivnosti výdajů. Tento list je základním výstupem metodiky. Najdete v něm vyhodnocení celkové efektivnosti Vámi vynakládaných finančních prostředků na odpadové hospodářství (viz výše). Vyhodnocení efektivnosti je provedeno pro celkové výdaje na nakládání s komunálními odpady v porovnání s minimální hodnotou nákladů na OH. Pro interpretaci jsou stanoveny pro hodnocení škály efektivnosti uvedené v kapitole 2.3, podle kterých je k výsledku hodnocení přiřazeno slovní ohodnocení, viz následující obrázek. 24

Obrázek 4: Struktura listu Vyhodnocení Zdroj: Autoři 25

5 Interpretace a vyuz itı vy sledku Výsledkem hodnocení jsou Informace o efektivnosti vynaložených prostředků na nakládání s komunálními odpady ve srovnání s minimální hodnotou nákladů. Získané informace lze využít: pro další plánování, rozhodování a řízení, a to na základě toho, že výstupy hodnocení poskytují argumentační základ vystavěný na poznání reality; do nejrůznějších strategických a koncepčních materiálů; pro sledování trendu výdajů do oblastí OH, na základě kterého bude možné provést zpětné hodnocení a komparaci údajů, pokud bude vyhodnocování prováděno pravidelně (výstupy hodnocení pomohou zvýšit znalost a informovanost jednotlivých úředníků o výdajích směřujících do OH); ke zprůhlednění prováděných výdajových rozhodnutí, jež jsou důležitá především směrem k voleným orgánům Vaší obce/vašeho města; pro zajištění informovanosti a případné zpětné vazby s veřejností (veřejnost bude obeznámena s finančními toky do oblasti OH včetně toho, zda jsou tyto prostředky efektivní s ohledem na snahu řídit a spravovat obce/město udržitelně), čímž bude zajištěna transparentnost Vašeho konání v oblasti ochrany ŽP; k porovnání se s jinou obcí/městem, z čehož je možné získat zpětnou vazbu a porovnání. Tímto je možné získat prostor pro případné poučení se, využití dobré praxe a to i přesto, že odpadové hospodářství je individuální záležitost každé obce; v neposlední řadě také v řízeních týkajících se získávání finančních prostředků pro oblast odpadového hospodářství z rozpočtů EU, ze státního rozpočtu, státních fondů, soukromých podnikatelských subjektů či od jiných donátorů (budete-li se prezentovat jako obec/město, které soustavně sleduje a vyhodnocuje svá rozhodnutí a své výdajové toky, pak budete působit důvěryhodněji a otevřeněji, Vaše transparentnost Vám tak zajistí dobré jméno). 26

6 Doporuc enı pro prova de nı hodnocenı Hodnocení by mělo být pravidelné a soustavné, aby bylo možné posoudit, zda jsou z hlediska udržitelného rozvoje naplňovány cíle a to jak dlouhodobé, střednědobé či krátkodobé. Hodnocení by mělo být prováděno nejlépe jednou ročně. Je však na rozhodnutí každého uživatele, v jakém období hodnocení provede. Lze ho provádět i čtvrtletně spolu s odevzdáváním výkazů však doporučit provádění posuzování efektivnosti krátce po skončení každého rozpočtového období tj. v prvním čtvrtletí následujícího roku, za který se hodnocení provádí. Pokud by osoba, odpovědná za vyplnění dat v aplikaci MS Excelu, neměla dostatek informací, lze doporučit součinnost a spolupráci s úředníky z dalších odborů a oddělení (např. odbor ekonomický, oddělení rozpočtu a financí, odbor regionálního rozvoje apod.). Tato spolupráce může zajistit vyšší reálnost a vypovídací schopnost získaných výsledků. Provedení hodnocení by mělo být pro obec/město přínosné. Sami úředníci, zastupitelé, občané aj. by měli rozumět nutnosti provádět evaluaci (nejen pro oblast ochrany ŽP). Měli by být tedy obeznámeni s možností takového hodnocení, s jeho přínosy a možným využitím. Také by bylo vhodné získat pro provádění hodnocení podporu či alespoň tichý souhlas volených orgánů obce/města Postup hodnocení podle pokynů v programu EXCEL a vedení úřadu. Informovanost, znalost a případná podpora vedení úřadu a volených orgánů se neobejde bez komunikace a zpětné vazby osob, které hodnocení v aplikaci MS Excelu provádí. 27

7 Moz nosti zvys ova nı efektivnosti Cílem veřejné správy je: zvyšovat kvalitu života občanů při respektování zásad udržitelného rozvoje a současně zvyšovat výkonnost a kvalitu úřadem poskytovaných veřejných služeb (Půček, Kocourek a Marek, 2005, str. 46). Tento cíl odráží principy tzv. good governance (dobré vládnutí), představené OSN v roce 2000. Dle tohoto konceptu by veřejná správa měla dělat správné věci správných způsobem (kvalitně, efektivně a včas). Z těchto důvodů je důležité ve veřejném sektoru provádět vyhodnocování, monitoring a kontrolu. Absence monitoringu a hodnocení, tj. nerespektování pravidla Pokud neměřím, tak neřídím!, vede k neefektivnosti. Pokud pomocí zpětné vazby, kterou nám monitoring a hodnocení efektivnosti dá, nejsou usměrňovány činnosti tak, aby byly dosahovány cíle (a cílové hodnoty) ve stanovených termínech a se stanovenými zdroji (tedy hospodárně, efektivně a účinně), pak veřejné prostředky nemohou být dlouhodobě alokovány efektivně (Ochrana, Půček, Roche, Hartman, 2009). Navíc podle Ochrany a Půčka (2011) jedním z klíčových předpokladů, jak efektivně hospodařit a provádět změny, je mít dostatečně vědění o způsobech a metodách efektivního provádění změn. Protože jen na základě dostatečných znalostí je možné efektivně řídit a provádět zamýšlené změny. Je zřejmé, že výdaje obcí a efektivnost nakládání s odpady souvisí v praxi nejen se způsobem řízení, ale jsou ovlivněny dalšími faktory, mezi které patří především místní podmínky, jako je hustota osídlení a druh zástavby, vzdálenost k zařízením pro nakládání s odpady, způsob sběru a svozu odpadů apod., ale také rozsah služeb, který zahrnuje četnost svozu ve vztahu k objemu směsného komunálního odpadu (SKO), tříděný odpad (počet sběrných hnízd aj.), objemný odpad a četnost jeho svozu, provoz sběrného dvora, svoz bioodpadů apod. Klíčový je také způsob cenotvorby služeb v odpadovém hospodářství zajišťovaný svozovými společnostmi, zda je cena kalkulována za komplexní službu, na 1 obyvatele, na tunu, na km, cena za nádobu nebo jako kombinace cen. 7.1 Využití Portálu výdajů obcí na odpadové hospodářství I když v ČR je v provozu několik internetových portálů věnovaných veřejným financím, mezi kterými je klíčový internetový portál MONITOR Ministerstva Financí ČR 17 (http://monitor.statnipokladna.cz/) nebo portál ROZPOČET OBCE 17 MONITOR je specializovaný informační portál, který umožňuje veřejnosti volný přístup k rozpočtovým a účetním informacím ze všech úrovní státní správy a samosprávy. Prezentované informace pocházejí ze systému Státní pokladny (IISSP Integrovaný informační systém státní pokladny) a Centrálního systému účetních informací a jsou čtvrtletně aktualizovány. 28

(http://www.rozpocetobce.cz/) založený NNO Rozpočet Veřejně o.s. 18, obce nemají přístup ke srovnání s dalšími obcemi a tudíž je pro odpovědné osoby obtížné získat zpětnou vazbu a nastartovat proces učení se od druhých. Proto byl pro lepší orientaci ve výdajích na odpadové hospodářství ÚSC, ale také jako nástroj pro získávání informací o dobrých praxích jiných ÚSC vyvinut Portál výdajů obcí ČR na odpadové hospodářství, který je prezentován na webových stránkách MŽP. Portál obsahuje informace o obci v následujícím členění pro každý z vybraných roků v prezentovaném období 2000-2014: 1. název obce; 2. počet obyvatel; 3. název okresu; 4. název kraje; 5. graficky a tabulkově prezentované celkové příjmy a výdaje na odpadové hospodářství za období 2001-2014; 6. graficky i tabulkově prezentované příjmy a výdaje na OH ve vybraném roce v členění podle jednotlivých paragrafů rozpočtové skladby; 7. tabulkově prezentované celkové příjmy a výdaje na OH na obyvatele; 8. obec, která má v daném okrese nejnižší výdaje na obyvatele a 9. obec, která má v daném kraji nejnižší výdaje na obyvatele. Cílem portálu je: Vybudovat webovou službu s centrální prezentací výdajů na odpadové hospodářství obcí ve formě srozumitelné nejen pro odborníky a odpovědné osoby veřejné správy a místní samosprávy, ale atraktivní také pro velkou část odborné i laické veřejnosti, která má o danou problematiku zájem, spojenou s bází znalostí potřebných pro správnou interpretaci prezentovaných dat a prostorem pro komunikaci a získávání informací o dobrých praxích. 18 Internetový portál ROZPOČET OBCE vznikl jako výstup diplomové práce xxy a po spojení s NNO Rozpočet Veřejně o. s. rozšířil a zkvalitnil své služby a spolu s portálem MONITOR patří k portálům, které prezentují informace příjmů a výdajů, ale již zaměřené pouze na prezentaci dat obcí. Základní myšlenou portálu je zlepšení informovanosti obyvatel a motem Umožníme vám lépe se orientovat v rozpočtech obcí a díky tomu průběžně sledovat a ovlivňovat související rozhodnutí svých zástupců, což přispěje ke snížení korupce, vyšší efektivitě veřejné správy, zvýšení konkurenceschopnosti země a zvýšení spokojenosti občanů. 29