6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/1 II (Sdělení) SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE VYSVĚTLIVKY KE KOMBINOVANÉ NOMENKLATUŘE EVROPSKÉ UNIE (2011/C 137/01) Vydáno v souldu s čl. 9 odst. 1 nřízení Rdy (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní sttistické nomenkltuře o společném celním szebníku ( 1 ) ( 1 ) Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/3 OBSAH Strn Předmluv................................. 7 A. Všeobecná prvidl pro výkld kombinovné nomenkltury........................... 9 C. Všeobecná prvidl pro nomenklturu i celní szby 9 Tříd I Živá zvířt; živočišné produkty 1 Živá zvířt............................. 11 2 Mso jedlé droby....................... 14 3 Ryby korýši, měkkýši jiní vodní bezobrtlí... 27 4 Mléko mléčné výrobky; ptčí vejce; přírodní med; jedlé produkty živočišného původu, jinde neuvedené ni nezhrnuté........................... 35 5 Výrobky živočišného původu, jinde neuvedené ni nezhrnuté............................. 39 Tříd II Rostlinné produkty 6 Živé dřeviny jiné rostliny; cibule, kořeny podobné; řezné květiny okrsná zeleň...... 41 7 Jedlá zelenin některé kořeny hlízy......... 43 8 Jedlé ovoce ořechy; kůr citrusových plodů nebo melounů............................... 49 9 Káv, čj, mté koření.................... 54 10 Obiloviny.............................. 58 11 Mlýnské výrobky; sld; škroby; inulin; pšeničný lepek.................................. 59 12 Olejntá semen olejnté plody; různá zrn, semen plody; průmyslové nebo léčivé rostliny; slám pícniny.......................... 62 Strn 14 Rostlinné pletcí mteriály; rostlinné produkty, jinde neuvedené ni nezhrnuté.................. 67 Tříd III Živočišné nebo rostlinné tuky oleje výrobky vzniklé jejich štěpením; uprvené jedlé tuky; živočišné nebo rostlinné vosky 15 Živočišné nebo rostlinné tuky oleje výrobky vzniklé jejich štěpením; uprvené jedlé tuky; živočišné nebo rostlinné vosky.................. 68 Tříd IV Výrobky potrvinářského průmyslu; nápoje, lihoviny ocet; tbák vyrobené tbákové náhržky 16 Příprvky z ms, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobrtlých................. 73 17 Cukr cukrovinky........................ 76 18 Kko kkové příprvky................. 79 19 Příprvky z obilovin, mouky, škrobu nebo mlék; jemné pečivo............................ 81 20 Příprvky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin............................. 84 21 Různé jedlé příprvky..................... 88 22 Nápoje, lihoviny ocet.................... 90 23 Zbytky odpdy z potrvinářského průmyslu; připrvené krmivo........................ 96 24 Tbák vyrobené tbákové náhržky.......... 100 Tříd V Nerostné produkty 25 Sůl; sír; zeminy kmeny; sádrovcové mteriály; vápno cement.......................... 103 26 Rudy kovů, strusky popely................ 108 13 Šelk; gumy, pryskyřice jiné rostlinné šťávy výtžky.............................. 66 27 Nerostná pliv, minerální oleje produkty jejich destilce; živičné látky; minerální vosky........ 110
C 137/4 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 Strn Strn Tříd VI Výrobky chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví 28 Anorgnické chemikálie; norgnické nebo orgnické sloučeniny drhých kovů, kovů vzácných zemin, rdioktivních prvků nebo izotopů...... 131 29 Orgnické chemikálie...................... 136 30 Frmceutické výrobky..................... 144 31 Hnojiv................................ 147 32 Tříselné nebo brvířské výtžky; tniny jejich deriváty; brviv, pigmenty jiné brvicí látky; nátěrové brvy lky; tmely jiné nátěrové hmoty; inkousty 149 33 Vonné silice pryskyřice; voňvkářské, kosmetické nebo toletní příprvky.................... 155 34 Mýdlo, orgnické povrchově ktivní prostředky, prcí prostředky, mzcí prostředky, umělé vosky, připrvené vosky, leštící nebo cídící příprvky, svíčky podobné výrobky, modelovcí psty, dentální vosky dentální příprvky n bázi sádry 156 35 Albuminoidní látky; modifikovné škroby; klihy; enzymy................................ 158 36 Výbušniny; pyrotechnické výrobky; záplky; pyroforické slitiny; některé hořlvé příprvky......... 160 37 Fotogrfické nebo kinemtogrfické zboží....... 161 38 Různé chemické výrobky................... 164 Tříd VII Plsty výrobky z nich; kučuk výrobky z něj 39 Plsty výrobky z nich.................... 173 40 Kučuk výrobky z něj.................... 180 Tříd VIII Surové kůže kožky, usně, kožešiny výrobky z nich; sedlářské řemenářské výrobky; cestovní potřeby, kbelky podobné schránky; výrobky ze střev (jiných než z housenek bource morušového) 41 Surové kůže kožky (jiné než kožešiny) usně.. 183 42 Kožené zboží; sedlářské řemenářské výrobky; cestovní potřeby, kbelky podobné schránky; výrobky ze střev (jiných než z housenek bource morušového)............................ 188 43 Kožešiny umělé kožešiny; výrobky z nich..... 190 Tříd IX Dřevo dřevěné výrobky; dřevěné uhlí; korek korkové výrobky; výrobky ze slámy, esprt nebo jiných pletcích mteriálů; košíkářské proutěné výrobky 44 Dřevo dřevěné výrobky; dřevěné uhlí......... 192 45 Korek korkové výrobky................... 199 46 Výrobky ze slámy, esprt nebo jiných pletcích mteriálů; košíkářské proutěné výrobky....... 201 Tříd X Buničin ze dřev nebo z jiných celulózových vláknovin; sběrový ppír, krtón nebo lepenk (odpd výmět); ppír, krtón lepenk výrobky z nich 47 Buničin ze dřev nebo z jiných celulózových vláknovin; sběrový ppír, krtón nebo lepenk (odpd výmět)............................... 202 48 Ppír, krtón lepenk; výrobky z ppírenských vláknin, ppíru, krtónu nebo lepenky......... 204 49 Tištěné knihy, noviny, obrzy jiné výrobky polygrfického průmyslu; rukopisy, strojopisy plány. 210 Tříd XI Textilie textilní výrobky 50 Hedvábí................................ 211 51 Vln, jemné nebo hrubé zvířecí chlupy; žíněné nitě tkniny............................... 214 52 Bvln................................. 216 53 Jiná rostlinná textilní vlákn; ppírové nitě tkniny z ppírových nití......................... 217 54 Chemická nekonečná vlákn; pásky podobné tvry z chemických textilních mteriálů............. 218 55 Chemická střížová vlákn................... 221 56 Vt, plsť netkné textilie; speciální nitě; motouzy, šňůry, provzy ln výrobky z nich........ 222 57 Koberce jiné textilní podlhové krytiny....... 223 58 Speciální tkniny; všívné textilie; krjky; tpiserie; prýmkřské výrobky; výšivky................ 224 59 Textilie impregnovné, povrstvené, potžené nebo lminovné; textilní výrobky vhodné pro průmyslové použití............................. 226 60 Pletené nebo háčkovné textilie.............. 228 61 Oděvy oděvní doplňky, pletené nebo háčkovné 229
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/5 Strn 62 Oděvy oděvní doplňky, jiné než pletené nebo háčkovné.............................. 239 63 Jiné zcel zhotovené textilní výrobky; souprvy; obnošené oděvy použité textilní výrobky; hdry 247 Strn 74 Měď výrobky z ní...................... 300 75 Nikl výrobky z něho..................... 301 76 Hliník výrobky z něho................... 302 Tříd XII Obuv, pokrývky hlvy, deštníky, slunečníky, vycházkové hole, sedcí hole, biče, jezdecké bičíky jejich části součásti; uprvená pér výrobky z nich; umělé květiny; výrobky z vlsů 64 Obuv, kmše podobné výrobky; části součásti těchto výrobků.......................... 248 65 Pokrývky hlvy jejich části součásti........ 255 66 Deštníky, slunečníky, vycházkové hole, sedcí hole, biče, jezdecké bičíky jejich části součásti..... 256 67 Uprvená pér prchové peří výrobky z nich; umělé květiny; výrobky z vlsů.............. 257 Tříd XIII Výrobky z kmene, sádry, cementu, osinku (zbestu), slídy nebo podobných mteriálů; kermické výrobky; sklo skleněné výrobky 68 Výrobky z kmene, sádry, cementu, osinku (zbestu), slídy nebo podobných mteriálů...... 258 69 Kermické výrobky....................... 262 70 Sklo skleněné výrobky................... 268 77 (Určeno pro přípdnou budoucí potřebu hrmonizovného systému)................................ 78 Olovo výrobky z něho................... 303 81 Osttní obecné kovy; cermety; výrobky z nich... 305 82 Nástroje, nářdí, náčiní, nožířské výrobky příbory, z obecných kovů; jejich části součásti z obecných kovů.................................. 306 83 Různé výrobky z obecných kovů............. 308 Tříd XVI Stroje mechnická zřízení; elektrická zřízení; jejich části součásti; přístroje pro záznm reprodukci zvuku, přístroje pro záznm reprodukci televizního obrzu zvuku části, součásti příslušenství těchto přístrojů 84 Jderné rektory, kotle, stroje mechnická zřízení; jejich části součásti...................... 310 85 Elektrické stroje, přístroje zřízení jejich části součásti; přístroje pro záznm reprodukci zvuku, přístroje pro záznm reprodukci televizního obrzu zvuku části, součásti příslušenství těchto přístrojů.......................... 334 Tříd XIV Přírodní nebo uměle pěstovné perly, drhokmy nebo polodrhokmy, drhé kovy, kovy plátovné drhými kovy výrobky z nich; bižuterie; mince 71 Přírodní nebo uměle pěstovné perly, drhokmy nebo polodrhokmy, drhé kovy, kovy plátovné drhými kovy výrobky z nich; bižuterie; mince 274 Tříd XVII Vozidl, letdl, plvidl doprvní zřízení 86 Železniční nebo trmvjové lokomotivy, kolejová vozidl jejich části součásti; kolejový svrškový upevňovcí mteriál upevňovcí zřízení jejich části součásti; mechnická (včetně elektromechnických) doprvní signlizční zřízení všeho druhu 363 Tříd XV Obecné kovy výrobky z obecných kovů 72 Železo ocel............................ 279 73 Výrobky ze želez nebo oceli................ 290 87 Vozidl, jiná než kolejová, jejich části, součásti příslušenství........................... 365 88 Letdl, kosmické lodě jejich části součásti... 375 89 Lodě, čluny plovoucí konstrukce............ 376
C 137/6 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 Strn Strn Tříd XVIII Optické, fotogrfické, kinemtogrfické, měřicí, kontrolní, přesné, lékřské nebo chirurgické nátroje přístroje; hodiny hodinky; hudební nástroje; jejich části, součásti příslušenství 90 Optické, fotogrfické, kinemtogrfické, měřicí, kontrolní, přesné, lékřské nebo chirurgické nátroje přístroje; jejich části, součásti příslušenství... 378 91 Hodiny hodinky jejich části součásti...... 385 92 Hudební nástroje; části, součásti příslušenství těchto nástrojů.......................... 386 Tříd XX Různé výrobky 94 Nábytek; lůžkoviny, mtrce, vložky do postelí, polštáře podobné vycpávné výrobky; svítidl osvětlovcí zřízení, jinde neuvedená ni nezhrnutá; světelné znky, světelné ukztele podobné výrobky; montovné stvby................. 388 95 Hrčky, hry sportovní potřeby; jejich části, součásti příslušenství..................... 390 96 Různé výrobky.......................... 395 Tříd XIX Zbrně střelivo; jejich části, součásti příslušenství 93 Zbrně střelivo; jejich části, součásti příslušenství 387 Tříd XXI Umělecká díl, sběrtelské předměty strožitnosti 97 Umělecká díl, sběrtelské předměty strožitnosti 397
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/7 PŘEDMLUVA Nřízením Rdy (EHS) čl. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní sttistické nomenkltuře o společném celním szebníku ( 1 ) byl zveden nomenkltur, známá jko kombinovná nomenkltur nebo zkráceně KN, která je zložen n Mezinárodní Úmluvě o Hrmonizovném systému popisu číselného oznčování zboží ( 2 ), známém jko Hrmonizovný systém nebo zkráceně HS. HS byl doplněn svými vlstními vysvětlivkmi (VHS). Tyto vysvětlivky jsou vydávány v nglickém frncouzském jzyce jsou udržovány v ktuálnosti: SVĚTOVÁ CELNÍ ORGANIZACE (WCO) Rd pro celní spolupráci (CCC) 30, rue du Mrché, B-1210 Brusel N zákldě článku 9 odst. 1 písm. ) druhá odrážk článku 10 nřízení (EHS) č. 2658/87, přijl Komise Vysvětlivky ke Kombinovné nomenkltuře (VKN), poté co byly projednány Sekcí celní sttistické nomenkltury Výboru pro celní kodex. Přestože se mohou VKN odvolávt n VHS, nemění jejich význm, le měly by být povžovány z jejich doplněk používány ve spojení s nimi. Tto verze VKN zhrnuje, kde je to vhodné, nhrzuje VKN vydné v Úředním věstníku Evropské unie, řd C, do 10. únor 2011 ( 3 ). VKN vydné v Úředním věstníku, řd C, po tomto dtu zůstávjí v pltnosti budou při revizi zhrnuty do těchto VKN. Nvíc, kódy čísel, položek podpoložek KN, ke kterým je vytvořen odkz, odpovídjí kódům v Kombinovné nomenkltuře pro rok 2011, jk je stnoveno nřízením Komise (EU) č. 861/2010 ( 4 ). ( 1 ) Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1. ( 2 ) Úř. věst. L 198, 20.7.1987, s. 1. ( 3 ) Úř. věst. C 41, 10.2.2011, s. 1. ( 4 ) Úř. věst. L 284, 29.10.2010, s. 1.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/9 A. Všeobecná prvidl pro výkld kombinovné nomenkltury Všeobecné prvidlo 5 b) Oblové schránky používné obvykle pro prodej nápojů, džemů, hořčice, koření td. se zřzují se zbožím, které obshují, i když jsou jednoznčně vhodné pro opkovné použití. C. Všeobecná prvidl pro nomenklturu i celní szby Všeobecné prvidlo 3 1. V čl. 18 odst. 1 2 nřízení Rdy (EHS) č. 2913/92 ( 1 ), jsou všechny dny, jiné než stnovené veřejné svátky úředníky Komise Evropských společenství v Bruselu soboty neděle, prcovními dny. 2. Pokud není koeficient vydán v Úředním věstníku Evropské unie předposlední prcovní den v měsíci nebo předposlední prcovní den před ptnáctým v měsíci, použije se jko koeficient, o kterém je zmínk v článku 18 odst. 1 výše uvedeného nřízení, k přepočítání eur n národní měnu poslední koeficient vydný před předposledním prcovním dnem v měsíci nebo před ptnáctým. ( 1 ) Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/11 TŘÍDA I ŽIVÁ ZVÍŘATA; ŽIVOČIŠNÉ PRODUKTY KAPITOLA 1 ŽIVÁ ZVÍŘATA 0101 Živí koně, osli, muly mezci 0101 90 11 0101 90 19 Koně Divocí koně, jko jsou kůň Převlského nebo trpn (mongolský kůň) ptří do těchto podpoložek. Avšk zebry (Equus zebr, Equus grevyi, Equus burchelli, Equus qugg td.) se zřzují do podpoložky 0106 19 90, přestože ptří do čeledi koňovitých. Kříženci koně zebry (zebrule) se zřzují do podpoložky 0106 19 90. 0101 90 30 Osli Do této podpoložky ptří jk osli domácí, tk i jiní osli. Mezi jiné osly ptří mongolský džigetj, tibetský king, onger (sijský divoký osel) poloosel (Equus hemionus). Kříženci osl zebry (zebroid) se zřzují do podpoložky 0106 19 90. 0101 90 90 Muly mezci Do této podpoložky ptří zvířt popsná v posledním odstvci vysvětlivek k HS k číslu 0101. 0102 Živý skot 0102 90 05 ž 0102 90 79 Domácí druhy Do těchto podpoložek ptří všechn zvířt domácích druhů skotu (včetně buvolů) rodu Bos Bublus, bez ohledu n jejich zmýšlené určení (živý inventář, chov, výkrm, odchov mláďt, porážk td.), všk s výjimkou plemenných čistokrevných zvířt (podpoložky 0102 10 10 ž 0102 10 90). Do těchto podpoložek ptří zvířt popsná ve vysvětlivkách k HS k číslu 0102, první odstvec, 1), 2) 7). 0102 90 90 Osttní Do této podpoložky ptří všechn zvířt nedomácích druhů skotu (včetně buvolů). Do této podpoložky ptří zvířt popsná ve vysvětlivkách k HS k číslu 0102, první odstvec, 3), 4), 5), 6) pižmoň (Ovibos moschtus). Jkové bizoni mjí 14 párů žeber, ztímco všechn osttní zvířt druhu skotu (včetně prvých buvolů) mjí pouze 13 párů žeber. 0103 Živá prst 0103 91 90 Osttní Mezi živá prst nedomácích druhů ptří: 1. prse divoké (Sus scrof); 2. prse brdvičnté (Phcochoerus ethiopicus), štětkoun (Potmochoerus porcus) černé lesní prse; 3. bbirus (Bbyrous bbyruss); 4. pekri (divoké prse) (Dicotyles tjcu).
C 137/12 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 0103 92 90 Osttní Viz vysvětlivk k podpoložce 0103 91 90. 0104 Živé ovce kozy 0104 10 10 ž 0104 10 80 Ovce Do těchto podpoložek ptří domácí zvířt druhu ovce (Ovis ries), různé druhy muflonů, jko npř. muflon evropský (Ovis musimon), kndský neboli ovce tlustorohá (Ovis cndensis), sijský neboli Shpoor uril (Ovis orientlis), muflon pmírský rgli (Ovis mmon), tké Aoudd neboli povce (Ammotrgus lervi), známá jko ovce hřívntá, čkoli je více příbuzná kozám než ovcím. 0104 20 10 0104 20 90 Kozy Do těchto podpoložek ptří domácí zvířt druhu koz, kozorožec (Cpr ibex) koz bezoárová nebo perská koz (Cpr eggrus nebo Cpr hircus). Avšk následující druhy do těchto podpoložek neptří zřzují se do podpoložky 0106 19 90: kbr pižmový (Moschus moschiferus), frický vodní kbr pižmový (Hyemoschus) sijský kbr pižmový (Trgulus), které nenáleží k druhu koz. Rovněž sem neptří zvířt známá jko kozí ntilopy (thrové (polokozy), kmzíci td.). 0105 Živí kohouti slepice (drůbež druhu Gllus domesticus), kchny, husy, krocni, krůty perličky Do tohoto čísl ptří pouze živí domácí ptáci druhů uvedených ve znění čísl (drůbež druhu Gllus domesticus zhrnuje i kuřt kpouny), ť se chovjí pro vejce, mso, peří, nebo pro jkékoliv jiné účely (npříkld pro chov ve voliérách, prcích nebo n jezerech). Divocí ptáci (npř. divocí krocni Melegris gllopvo), dokonce i když mohou být chováni zprcováváni podobným způsobem jko domácí ptáci uvedení v tomto čísle, se zřzují do podpoložky 0106 39 90. Holubi domácích druhů se zřzují do podpoložky 0106 39 10. 0106 Osttní živá zvířt 0106 19 10 Domácí králíci Do této podpoložky ptří pouze králíci domácích druhů, ť jsou chováni pro mso, srst (npříkld králík ngorský) nebo pro jkékoliv jiné účely. 0106 19 90 Osttní Do této podpoložky ptří všichni živí svci, s výjimkou domácích divokých koní, oslů, mul mezků (číslo 0101), skotu (číslo 0102), prst (číslo 0103), ovcí koz (číslo 0104), primátů (podpoložk 0106 11 00), velryb, delfínů, sviňuch, kpustňáků dugongů (podpoložk 0106 12 00) domácích králíků (podpoložk 0106 19 10). Příkldy svců zhrnutých v této podpoložce jsou: 1. králíci divocí (Oryctolgus cuniculus) zjíci; 2. jeleni, srnci, kmzíci nebo divoké kozy (Rupicpr rupicpr), los obecný nebo merický (Alces lces), oryx (Turotrgus), kozí ntilopy (kmzík gorl (Nemorhedus), Hemitrgus nebo vidloroh) vlstní ntilopy; 3. lvi, tygři, medvědi, nosorožci, hroši, sloni, žirfy, okpi, klokni, zebry td.; 4. velbloudi, dromedáři jiná zvířt čeledi velbloudovitých (lmy, lpky, lmy hunco, lmy vikuň); 5. veverky, lišky, meričtí norci, svišti, bobři, muskrtové nebo pižmové krysy, vydry, morčt; 6. sob; 7. psi kočky.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/13 0106 20 00 Plzi (včetně hdů želv) Do této podpoložky ptří všechny druhy plzů, ještěrek, krety želvy (mořské nebo sldkovodní). 0106 39 10 Holubi Do této podpoložky ptří všichni ptáci čeledi holubovitých, jk divocí, tk i domácí, bez ohledu n jejich zmýšlené určení (hospodářští holubi, ozdobní holubi, poštovní holubi). Mezi nedomácí druhy holubů ptří holub hřivnáč (Columb plumbus), holub doupňák (Columb oens), holub sklní (Columb livi), ustrlský holub bronzový, hrdličky divoké hrdličky chechtvé (Streptopeli turtur, Streptopeli risori). Avšk určité blízce příbuzné hrbvé druhy, jko npř. nikobři (Coloens nicobri), kolumbři, holubi s korunkou, gugsové syrhptesové jsou vyloučeny z této podpoložky zřzují se do podpoložky 0106 39 90. 0106 39 90 Osttní Do této podpoložky ptří všichni živí ptáci, jiní než drůbež druhu Gllus domesticus, kchny, husy, krocni, krůty perličky (číslo 0105) jiní než drvci (podpoložk 0106 31 00), ppouškovití (podpoložk 0106 32 00) domácí či nedomácí holubi (podpoložk 0106 39 10). Příkldy ptáků zhrnutých v této podpoložce jsou: 1. hus divoká (Anser nser), bernešk (Brnt bernicl), husice liščí (Tdorn tdorn), kchn divoká (Ans pltyrhynchos), kopřivk obecná (Ans streper), hvízdák eurosijský (Ans penelope), ostrlk (Ans cut), lžičák pestrý (Ans clypet), čírk obecná (Ans querquedul, Ans crecc), turpn černý kjk; 2. lbutě pávi; 3. koroptve, bžnti, křepelky polní, sluky lesní, beksíny, tetřevi, jeřábek lesní, divoké kchny, divoké husy, strnd zhrdní, drozdi, kosi, skřivni; 4. pěnkvy, sýkory, knárci, kolibříci td. 0106 90 00 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. všechny osttní druhy živých zvířt, s výjimkou ryb, korýšů, měkkýšů jiných vodních bezobrtlých (kpitol 3) kultur mikroorgnismů (číslo 3002); 2. včely (též v přeprvních skříních nebo koších nebo včelínech); 3. housenky bource morušového, motýli, brouci jiný hmyz; 4. žáby.
C 137/14 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 2 MASO A JEDLÉ DROBY Všeobecné vysvětlivky 1. Mso droby, způsobilé vhodné k lidskému požívání, zůstávjí zřzeny v této kpitole, i když jsou předkládány npř. jko určené pro výrobu potrvy pro domácí zvířt. 2. Pro účely této kpitoly je rozsh výrzů mso droby popsán ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kpitole. 3. Poučení o různých stvech, ve kterých se mohou mso droby této kpitoly ncházet (čerstvé, chlzené, zmrzené, solené nebo ve slném nálevu, sušené nebo uzené) je uvedeno ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kpitole. Je třeb poznment, že hluboce zmrzené mso částečně nebo zcel rozmržené mso se zřzují stejným způsobem jko mso zmrzené. Kromě toho zmrzené zhrnuje nejen mso, které bylo zmrženo jko čerstvé, le rovněž mso, které bylo nejdříve lehce sušeno poté zmrženo do té míry, že jeho ktuální stálé uchování závisí hlvně n způsobu zmrzení. 4. Ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kpitole je rovněž uvedeno poučení pro rozlišení mezi msem droby této kpitoly msem droby kpitoly 16. Do této kpitoly všk ptří droby, syrové, mleté nebo jemně nsekné, všk dále nepřiprvené, blené v plstovém mteriálu (dokonce ve formě uzenek) výhrdně z účelem usndnění mnipulce nebo doprvy. 5. Pro účely rozlišení mezi nevykostěnými vykostěnými kusy se chrupvky šlchy nepovžují z kosti. Doplňková poznámk 1 A) d) doplňková poznámk 1 A) e) Pro účely doplňkové poznámky 1 A) d) 1 A) e) k této kpitole (ve spojení s doplňkovou poznámkou 1 C) k této kpitole) se při stnovení, zd jsou splněny podmínky minimálního mximálního počtu žeber, počítjí pouze žebr, celá nebo dělená, která jsou přímo spojen s páteří. N zákldě tohoto vysvětlení zobrzuje níže uvedené vyobrzení příkld hovězí přední čtvrti, která vyhovuje doplňkové poznámce 1 A) d) 1 A) e) ve spojení s doplňkovou poznámkou 1 C) k této kpitole. PŘEDNÍ ČTVRŤ ZADNÍ ČTVRŤ
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/15 Doplňková poznámk 2 C) Pro účely doplňkové poznámky 2 C) k této kpitole, pokud jde o dvě rozdílné techniky dělení části lloky, tlmy lloky tlmy dohromdy, viz vyobrzení níže:
C 137/16 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 Doplňková poznámk 6 ) Ve smyslu této doplňkové poznámky se sůl nepovžuje z ochucovdlo. Viz rovněž doplňková poznámk 7 k této kpitole. 0201 Hovězí mso, čerstvé nebo chlzené Do tohoto čísl ptří pouze čerstvé nebo chlzené mso zvířt čísl 0102. Pro účely definice předních čtvrtí zdních čtvrtí pltí následující: ) z žebr, krk podplečí se povžuje svlová část krku se sedmi krčními půlobrtli; b) z plec se povžuje kloub přední nohy, který zhrnuje loptku, pžní kost, kost loketní vřetenní přiléhjící svly; c) z roštěnec se svíčkovou se povžuje pnenská svíčková loupná plec ( flešná svíčková ); kýt může nebo nemusí obshovt bránici. 0201 10 00 V celku půlené Výrzy v celku půlené jsou definovány v odstvcích ) b) doplňkové poznámky 1 A) k této kpitole. Prvních osm nebo devět výrůstků hřbetních obrtlů může být ponecháno buďto n prvé nebo n levé půlce. 0201 20 20 Kompenzovné čtvrti Výrz kompenzovné čtvrti je definován v odstvci c) doplňkové poznámky 1 A) k této kpitole. 0201 20 30 Neoddělené nebo oddělené přední čtvrti Výrzy neoddělené přední čtvrti oddělené přední čtvrti jsou definovány v odstvcích d) e) doplňkové poznámky 1 A) k této kpitole. Z této doplňkové poznámky vyplývá npříkld, že přední části půleného ms, které se všemi příslušnými kostmi zhrnují méně než čtyři žebr, kdy chybí podplečí nebo plec nebo u nichž byl odstrněn kost, npř. Atls, neptří do této podpoložky zřzují se do podpoložky 0201 20 90. 0201 20 50 Neoddělené nebo oddělené zdní čtvrti Výrzy neoddělené zdní čtvrti oddělené zdní čtvrti jsou definovány v odstvcích f) g) doplňkové poznámky 1 A) k této kpitole. Z této doplňkové poznámky vyplývá, že zdní části půleného ms, npříkld, které se všemi příslušnými kostmi zhrnují méně než tři žebr nebo kde chybí kýt nebo nízký roštěnec se svíčkovou, neptří do této podpoložky zřzují se do podpoložky 0201 20 90. Avšk zdní čtvrti bez ledvin nebo ledvinového tuku, s bokem nebo bez něj, zůstávjí zřzeny jko zdní čtvrti. 0201 20 90 Osttní Do této podpoložky ptří npříkld plec, kýt nízký roštěnec se svíčkovou, nevykostěné (s kostí). Rovněž sem ptří přední zdní části půlek (s kostí), které neodpovídjí definici kompenzovných čtvrtí, předních čtvrtí nebo zdních čtvrtí. 0201 30 00 Vykostěné Do této podpoložky ptří všechno dělené hovězí mso, čerstvé nebo chlzené, z něhož byly odstrněny všechny kosti, npříkld plátky předkýtí bez kostí. 0202 Hovězí mso, zmrzené Do tohoto čísl ptří pouze zmrzené mso zvířt čísl 0102. 0202 10 00 V celku půlené Výrzy v celku půlené jsou definovány v odstvcích ) b) doplňkové poznámky 1 A) k této kpitole.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/17 0202 20 10 Kompenzovné čtvrti Výrz kompenzovné čtvrti je definován v odstvci c) doplňkové poznámky 1 A) k této kpitole. 0202 20 30 Neoddělené nebo oddělené přední čtvrti Výrzy neoddělené přední čtvrti oddělené přední čtvrti jsou definovány v odstvcích d) e) doplňkové poznámky 1 A) k této kpitole. 0202 20 50 Neoddělené nebo oddělené zdní čtvrti Výrzy neoddělené zdní čtvrti oddělené zdní čtvrti jsou definovány v odstvcích f) g) doplňkové poznámky 1 A) k této kpitole. 0202 20 90 Osttní Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 0201 20 90. 0202 30 50 Přední čtvrti s částí boku nebo bez něj hovězí hrudí Výrzy přední čtvrti s částí boku nebo bez něj hovězí hrudí jsou definovány v odstvci h) doplňkové poznámky 1 A) k této kpitole. 0202 30 90 Osttní Do této podpoložky ptří všechno dělené hovězí mso, zmrzené, které je kompletně vykostěné, s výjimkou zmrzených bloků vyjmenovných v podpoložce 0202 30 10 děleného ms podpoložky 0202 30 50. 0203 Vepřové mso, čerstvé, chlzené nebo zmrzené Do tohoto čísl ptří pouze mso zvířt čísl 0103. Mso zvířt druhu prst certifikovné kompetentním orgánem v Austrálii jko mso prst žijících v Austrálii divoce se povžuje z vepřové mso jiné než domácích druhů prst. 0203 11 10 ž 0203 19 90 Čerstvé nebo chlzené Do těchto podpoložek ptří pouze čerstvé nebo chlzené mso zvířt ptřících do čísl 0103. 0203 11 10 Z domácích prst Výrz vcelku nebo půlené je definován v odstvci ) doplňkové poznámky 2 A) k této kpitole. 0203 12 11 Kýty kusy z nich Výrz kýt je definován v odstvci b) doplňkové poznámky 2 A) k této kpitole. Do této podpoložky ptří mso s kostí ze zdních nohou. 0203 12 19 Plece kusy z nich Výrz plec je definován v odstvci d) doplňkové poznámky 2 A) k této kpitole. Do této podpoložky ptří velmi mlá vepřová žebr nebo prsní žebr mso s kostí z předních nohou. 0203 19 11 Přední části kusy z nich Výrz přední část je definován v odstvci c) doplňkové poznámky 2 A) k této kpitole. Do této podpoložky neptří mso s kostí z předních nohou, ni velmi mlá vepřová žebr ni prsní žebr (podpoložk 0203 12 19).
C 137/18 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 0203 19 13 Hřbety s kostí kusy z nich Výrz hřbet s kostí je definován v odstvci e) doplňkové poznámky 2 A) k této kpitole. Do této podpoložky ptří hřbety s žebry. 0203 19 15 Bůčky (prorostlé) kusy z nich Výrzy bůčky (prorostlé) kusy jsou definovány v odstvci f) doplňkové poznámky 2 A) v doplňkové poznámce 2 B) k této kpitole. Kusy z nich se nezřzují do této podpoložky, pokud neobshují kůži podkožní tuk. Do této podpoložky neptří vepřová žebr bez kůže nebo podkožního tuku (podpoložk 0203 19 59). 0203 19 59 Osttní Do této podpoložky rovněž ptří vepřová žebr bez kůže nebo podkožního tuku. 0203 19 90 Osttní Do této podpoložky ptří pouze mso zvířt ptřících do podpoložek 0103 91 90 nebo 0103 92 90, především mso divokých prst, jiné než vcelku, půlené, kýty, plece, části kýt části plecí. 0203 21 10 ž 0203 29 90 Zmrzené Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám 0203 11 10 ž 0203 19 90 jejich pododdíly. 0204 Skopové nebo kozí mso, čerstvé, chlzené nebo zmrzené Do tohoto čísl ptří pouze čerstvé, chlzené nebo zmrzené mso zvířt čísl 0104, jk domácích, tk i divokých, především mso zvířt druhu ovce (domácích nebo divokých ovcí), stejně jko mso kozorožce. 0204 10 00 Jehněčí mso v celku půlené, čerstvé nebo chlzené Výrzy v celku půlené jsou definovány v odstvcích ) b) doplňkové poznámky 3 A) k této kpitole. Definice jehněčího ms je uveden ve vysvětlivkách k HS k položkám 0204 10 0204 30. 0204 21 00 V celku půlené Výrzy v celku půlené jsou definovány v odstvcích ) b) doplňkové poznámky 3 A) k této kpitole. 0204 22 10 Předky půlené předky Výrzy předky půlené předky jsou definovány v odstvcích c) d) doplňkové poznámky 3 A) k této kpitole. 0204 22 30 Hřbety šrůtk půlené hřbety se šrůtkou Výrzy hřbety šrůtk půlené hřbety se šrůtkou jsou definovány v odstvcích e) f) doplňkové poznámky 3 A) k této kpitole. 0204 22 50 Spojené kýty oddělené kýty Výrzy spojené kýty oddělené kýty jsou definovány v odstvcích g) h) doplňkové poznámky 3 A) k této kpitole. 0204 30 00 Jehněčí mso v celku půlené, zmrzené Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 0204 10 00.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/19 0204 41 00 ž 0204 43 90 Osttní skopové mso, zmrzené Pro podpoložky 0204 41 00, 0204 42 10, 0204 42 30 0204 42 50 se použijí, muttis mutndis, odpovídjící vysvětlivky k podpoložkám 0204 21 00, 0204 22 10, 0204 22 30 0204 22 50. 0204 50 11 ž 0204 50 79 Kozí mso Výrzy v celku půlené (podpoložky 0204 50 11 0204 50 51), předky půlené předky (podpoložky 0204 50 13 0204 50 53), hřbety šrůtk půlené hřbety se šrůtkou (podpoložky 0204 50 15 0204 50 55) spojené kýty oddělené kýty (podpoložky 0204 50 19 0204 50 59) jsou definovány v doplňkové poznámce 3 A) k této kpitole, v odpovídjících odstvcích ) b), c) d), e) f) g) h). 0206 Jedlé droby hovězí, vepřové, skopové, kozí, koňské, oslí, z mul nebo mezků, čerstvé, chlzené nebo zmrzené Do tohoto čísl ptří droby zvířt ptřících do čísel 0101 ž 0104. Droby určené pro výrobu frmceutických produktů neptří do těchto podpoložek, pokud nevyhovují podmínkám stnoveným kompetentními orgány. Dlší výkld je dán vysvětlivkmi k HS k číslu 0206. 0206 10 10 ž 0206 10 98 Hovězí, čerstvé nebo chlzené Do těchto podpoložek ptří pouze čerstvé nebo chlzené droby zvířt ptřících do čísl 0102. 0206 10 95 Okruží bránice Okruží bránice jsou svlové části bránice. 0206 21 00 ž 0206 29 99 Hovězí, zmrzené Do těchto podpoložek ptří pouze zmrzené droby zvířt ptřících do čísl 0102. 0206 30 00 Vepřové, čerstvé nebo chlzené Do této podpoložky ptří pouze čerstvé nebo chlzené droby zvířt čísl 0103. Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 0206 49 00, první odstvec. Do této podpoložky rovněž ptří nožičky, ocásky, játr, ledvinky, srdce, jzyky, plíce, poživtelná kůže, mozky předstěry. 0206 41 00 0206 49 00 Vepřové, zmrzené Do těchto podpoložek ptří pouze zmrzené droby zvířt čísl 0103. 0206 49 00 Osttní Do této podpoložky ptří hlvy půlky hlv, s nebo bez mozku, lícních částí nebo jzyku, části hlv (doplňková poznámk 2 C) k této kpitole); výrz části hlv je definován v třetím odstvci předmětné doplňkové poznámky. Do této podpoložky rovněž ptří nožičky, ocásky, ledvinky, srdce, jzyky, plíce, poživtelná kůže, mozky předstěry. Do této podpoložky ptří droby prsete divokého. 0206 80 91 Koňské, oslí, z mul mezků Do této podpoložky ptří pouze čerstvé nebo chlzené droby zvířt čísl 0101. 0206 80 99 Skopové kozí Do této podpoložky ptří pouze čerstvé nebo chlzené droby zvířt čísl 0104.
C 137/20 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 0206 90 91 Koňské, oslí, z mul mezků Do této podpoložky ptří pouze zmrzené droby zvířt čísl 0101. 0206 90 99 Skopové kozí Do této podpoložky ptří pouze zmrzené droby zvířt čísl 0104. 0207 Mso jedlé droby z drůbeže čísl 0105, čerstvé, chlzené nebo zmrzené 0207 11 10 Oškubné, vykuchné, s hlvou běháky, zvné kuřt 83 % Do této podpoložky ptří oškubná drůbež, s hlvou běháky, která byl vykuchná, le které byly ponechány některé vnitřnosti (zejmén plíce, játr, svlntý žludek, srdce, vječníky). 0207 11 30 Oškubné, vykuchné, bez hlvy běháků, všk s krkem, srdcem, játry svlntým žludkem, zvné kuřt 70 % Do této podpoložky ptří kuřt n pečení, což jsou oškubná kuřt bez hlvy běháků, všk s krkem, kompletně vykuchná, le do jejichž těl byly znovu vloženy srdce, játr svlntý žludek. 0207 11 90 Oškubné, vykuchné, bez hlvy běháků, bez krku, srdce, jter svlntého žludku, zvné kuřt 65 %, nebo jink předkládné Do této podpoložky ptří kuřt n pečení, což jsou oškubná kuřt bez hlvy běháků kompletně vykuchná. Rovněž sem ptří drůbež předkládná v jiné formě, než která je uveden v podpoložkách 0207 11 10 0207 11 30, npř. neoškubná, nevykuchná kuřt s hlvou běháky. 0207 12 10 0207 12 90 Nedělené, zmrzené Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám 0207 11 30 0207 11 90. 0207 13 10 Vykostěné Do této podpoložky ptří drůbeží mso, bez kostí, bez ohledu n to z jké části těl pochází. 0207 13 20 Půlky nebo čtvrtky Výrz půlky je definován v doplňkové poznámce 4 ) b) k této kpitole. Výrz čtvrtky je definován v doplňkové poznámce 4 ) c) k této kpitole. Do této podpoložky ptří též zdní čtvrtky sestávjící ze spodní části stehn (holenní lýtková kost), nohy (stehenní kost), zdní části hřbetu biskup, stejně jko přední čtvrtky sestávjící především z jedné půlky prsou s připojeným křídlem. 0207 13 30 Celá křídl, též bez špiček Výrz celá křídl, též bez špiček je definován v doplňkové poznámce 4 ) d) k této kpitole. 0207 13 40 Hřbety, krky, hřbety s krky, biskupy, špičky křídel Viz doplňková poznámk 4 ) k této kpitole. Do této podpoložky ptří hřbety s připojenými krky sestávjící z krku, hřbetu přípdně biskup; hřbety; krky; biskupy (ocsy); špičky křídel. 0207 13 50 Prs jejich části Výrz prs je definován v doplňkové poznámce 4 ) e) k této kpitole.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/21 0207 13 60 Stehn jejich části Výrz stehn je definován v doplňkové poznámce 4 ) f) k této kpitole. Řez oddělující stehno od hřbetu musí být veden mezi dvěm přímkmi ohrničujícími kloub, jk je znázorněno n obrázku níže: 0207 13 91 Játr Viz vysvětlivk k HS k číslu 0207, poslední odstvec. 0207 13 99 Osttní Do této podpoložky ptří jedlé droby, především srdce, hřebínky lloky, všk s výjimkou jter. Do této podpoložky rovněž ptří drůbeží běháky. 0207 14 10 ž 0207 14 99 Dělené mso droby, zmrzené Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám 0207 13 10 ž 0207 13 99. 0207 24 10 Oškubné, vykuchné, bez hlv běháků, všk s krkem, srdcem, játry svlntým žludkem, zvné krůty 80 % Do této podpoložky ptří oškubné krůty bez hlvy běháků, všk s krkem, kompletně vykuchné, le do jejichž těl byly znovu vloženy, srdce, játr svlntý žludek. 0207 24 90 Oškubné, vykuchné, bez hlvy krku, bez běháků, srdce, jter svlntého žludku, zvné krůty 73 %, nebo jink předkládné Do této podpoložky ptří oškubné krůty, vhodné k pečení, bez hlv, krků běháků kompletně vykuchné. Rovněž sem ptří krůty předkládné v jiné formě, než které jsou uvedeny v podpoložkách 0207 24 10 0207 24 90. 0207 25 10 0207 25 90 Nedělené, zmrzené Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám 0207 24 10 0207 24 90. 0207 26 10 Vykostěné Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 0207 13 10. 0207 26 20 Půlky nebo čtvrtky Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 0207 13 20.
C 137/22 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 0207 26 30 Celá křídl, též bez špiček Výrz celá křídl, též bez špiček je definován v doplňkové poznámce 4 ) d) k této kpitole. 0207 26 40 Hřbety, krky, hřbety s krky, biskupy, špičky křídel Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 0207 13 40. 0207 26 50 Prs jejich části Výrz prs je definován v doplňkové poznámce 4 ) e) k této kpitole. 0207 26 60 Spodní stehn jejich části Výrz spodní stehn je definován v doplňkové poznámce 4 ) g) k této kpitole. Řez oddělující spodní stehno od femuru musí být veden mezi dvěm liniemi ohrničujícími klouby, jk je znázorněno n obrázku níže: 0207 26 70 Osttní Do této podpoložky ptří ty části, které jsou definovány v doplňkové poznámce 4 ) h) k této kpitole. Řez oddělující femur (někdy obchodně nzývný stehno) nebo celou nohu od hřbetu musí být veden mezi dvěm přímkmi ohrničujícími klouby, jk je znázorněno n obrázku u vysvětlivky k podpoložce 0207 13 60. Řez oddělující femur od spodního stehn musí být veden mezi dvěm přímkmi ohrničujícími klouby, jk je znázorněno n obrázku u vysvětlivky k podpoložce 0207 26 60. 0207 26 91 Játr Viz vysvětlivk k HS k číslu 0207, poslední odstvec. 0207 26 99 Osttní Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 0207 13 99. 0207 27 10 ž 0207 27 99 Dělené mso droby, zmrzené Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám 0207 26 10 ž 0207 26 99. 0207 32 15 Oškubné vykuchné, bez hlv běháků, všk s krkem, játry, srdcem svlntým žludkem, zvné kchny 70 % Do této podpoložky ptří oškubné kchny, bez hlvy běháků, všk s krkem, kompletně vykuchné, le do jejichž těl byly znovu vloženy srdce, játr svlntý žludek.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/23 0207 32 19 Oškubné vykuchné, bez hlv, běháků bez krků, srdce, jter svlntého žludku, zvné kchny 63 %, nebo jink předkládné Do této podpoložky ptří oškubné kchny, vhodné k pečení, bez hlv, krků běháků kompletně vykuchné. Rovněž sem ptří kchny předkládné v jiné formě, než které jsou uvedeny v podpoložkách 0207 32 11, 0207 32 15 0207 32 19. 0207 32 59 Oškubné vykuchné, bez hlv běháků, se srdcem svlntým žludkem nebo bez nich, zvné husy 75 %, nebo jink předkládné Do této podpoložky ptří oškubné husy, bez hlv běháků, kompletně vykuchné, le do jejichž těl byly znovu vloženy srdce svlntý žludek, stejně jko oškubné husy, vhodné k pečení, bez hlv běháků kompletně vykuchné. Rovněž sem ptří husy předkládné v jiné formě, než které jsou uvedeny v podpoložkách 0207 32 51 0207 32 59, npř. zbité husy bez jejich hlv běháků, které byly oškubány vykrveny, le nebyly vykuchány. 0207 33 11 Oškubné vykuchné, bez hlv běháků, všk s krkem, srdcem, játry svlntým žludkem, zvné kchny 70 % Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 0207 32 15. 0207 33 19 Oškubné vykuchné, bez hlv běháků, bez krku, srdce, jter svlntého žludku, zvné kchny 63 %, nebo jink předkládné Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 0207 32 19. 0207 33 59 Oškubné vykuchné, bez hlv běháků, se srdcem svlntým žludkem nebo bez nich, zvné husy 75 %, nebo jink předkládné Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 0207 32 59. 0207 34 10 0207 34 90 Tučná játr, čerstvá nebo chlzená Viz vysvětlivk k HS k číslu 0207, poslední odstvec. 0207 35 11 0207 35 15 Vykostěné Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 0207 13 10. 0207 35 21 ž 0207 35 25 Půlky nebo čtvrtky Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 0207 13 20. 0207 35 31 Celá křídl, též bez špiček Výrz celá křídl, též bez špiček je definován v doplňkové poznámce 4 ) d) k této kpitole. 0207 35 41 Hřbety, krky, hřbety s krky, biskupy špičky křídel Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 0207 13 40. 0207 35 51 0207 35 53 Prs jejich části Výrz prs je definován v doplňkové poznámce 4 ) e) k této kpitole. 0207 35 61 0207 35 63 Stehn jejich části Výrz stehn je definován v doplňkové poznámce 4 ) f) k této kpitole.
C 137/24 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 0207 35 71 Husí nebo kchní plet Výrz husí nebo kchní plet je definován v doplňkové poznámce 4 ij) k této kpitole. 0207 35 91 Játr, jiná než tučná Viz vysvětlivk k číslu 0207, poslední odstvec. 0207 35 99 Osttní Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 0207 13 99. 0207 36 11 0207 36 15 Vykostěné Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 0207 13 10. 0207 36 21 ž 0207 36 79 Nevykostěné Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám 0207 13 20 ž 0207 13 60 0207 35 71. 0207 36 81 ž 0207 36 89 Játr Viz vysvětlivk k číslu 0207, poslední odstvec. 0207 36 90 Osttní Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 0207 13 99. 0208 Osttní mso jedlé droby, čerstvé, chlzené nebo zmrzené Do tohoto čísl ptří pouze mso jedlé droby zvířt zřzovných do čísl 0106, čerstvé, chlzené nebo zmrzené. 0208 10 10 Z domácích králíků Do této podpoložky ptří mso jedlé droby zvířt ptřících do podpoložky 0106 19 10. 0208 90 10 Z domácích holubů Do této podpoložky ptří mso jedlé droby z domácích holubů (hospodářští holubi, okrsní holubi, poštovní holubi). Mso jedlé droby z holubů oznčovných ve vysvětlivce k podpoložce 0106 39 10 jko nedomácí jsou proto z této podpoložky vyloučeny zřzují se do podpoložky 0208 90 30. 0208 90 30 Ze zvěřiny, jiné než z králíků nebo zjíců Do této podpoložky ptří mso jedlé droby z: 1. kožešinové zvěřiny: dňci, srnci, kmzíci nebo divoké kozy (Rupicpr rupicpr), losi, kozí ntilopy, ntilopy, gzely, medvědi klokni; 2. pernté zvěřiny: divocí holubi, divoké husy, divoké kchny, koroptve, bžnti, sluky lesní, beksíny, tetřevi, strndi pštrosi. Mso jedlé droby zvířt, která jsou všeobecně předmětem lovu (sluky lesní, dňci, pštrosi td.) zůstávjí zřzeny jko mso jedlé droby ze zvěřiny, i když tkováto zvířt vyrostl v zjetí. Mso jedlé droby sobů neptří do této podpoložky (podpoložk 0208 90 60). Nicméně mso jedlé droby určitých druhů sobů (npř. kribu) se zřzují do této podpoložky z předpokldu, je-li dokázáno, že toto mso jedlé droby pocházejí ze zvířt, která žil divoce byl uloven. Do této podpoložky neptří mso jedlé droby divokých králíků (Oryctolgus cuniculus) nebo zjíců, které ptří do podpoložky 0208 10 90.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/25 0208 90 60 Ze sobů Viz vysvětlivk k podpoložce 0208 90 30, třetí odstvec. 0209 00 Vepřový tuk neprorostlý libovým msem drůbeží tuk, neškvřený nebo jink neextrhovný, čerstvý, chlzený, zmrzený, solený nebo ve slném nálevu, sušený nebo uzený 0209 00 11 0209 00 19 Podkožní vepřový tuk Výrz podkožní vepřový tuk je definován v doplňkové poznámce 2 D) k této kpitole. 0209 00 30 Vepřový tuk, jiný než podpoložek 0209 00 11 nebo 0209 00 19 Viz vysvětlivk k HS k číslu 0209, druhý odstvec. 0209 00 90 Drůbeží tuk Viz vysvětlivk k HS k číslu 0209, třetí odstvec. 0210 Mso jedlé droby, solené, ve slném nálevu, sušené nebo uzené; jedlé moučky prášky z ms nebo drobů S výjimkou podkožního tuku jiného tuku čísl 0209 00 do tohoto čísl ptří mso droby, solené, ve slném nálevu, sušené nebo uzené, ze všech zvířt ptřících do čísel 0101 ž 0106. Pokud jde o výrzy sušené nebo uzené solené, ve slném nálevu, viz doplňkové poznámky 2 E) 7 k této kpitole. 0210 11 11 ž 0210 11 90 Kýty, plece kusy z nich, nevykostěné Pro definici výrzu nevykostěné viz vysvětlivky k HS k položce 0210 11. 0210 11 11 ž 0210 11 39 Z domácích prst Výrzy kýt plec jsou definovány v doplňkových poznámkách 2 A) b) d) k této kpitole. 0210 11 11 0210 11 19 Solené nebo ve slném nálevu Do těchto podpoložek ptří pouze kýty, plece jejich části, nevykostěné, z domácích prst, které byly hluboce konzervovány prosolením nebo nložením ve slném nálevu. Mohou všk být následně podrobeny slbému sušení nebo uzení, le ne v tkovém rozshu, který je pro účely podpoložek 0210 11 31 0210 11 39 povžován z sušení nebo uzení (jk je definováno v doplňkové poznámce 2 E) k této kpitole). 0210 11 31 0210 11 39 Sušené nebo uzené Do těchto podpoložek ptří kýty, plece jejich části, nevykostěné, z domácích prst, konzervovné procesem sušení nebo uzení, i když jsou tyto způsoby konzervce kombinovány s předchozí úprvou solením nebo nložením ve slném nálevu. Toto se týká především přípdu, kdy byl kýt nsolen předtím, než byl částečně dehydrován, ť již n vzduchu (druh prmské nebo byonnské šunky) nebo uzením (druh rdénské šunky). Kýty, plece jejich části, které byly částečně dehydrovné, le jejichž smotná konzervce je zjištěn zmrzením nebo hlubokým zmrzením, ptří do podpoložek 0203 22 11 nebo 0203 22 19. 0210 12 11 0210 12 19 Z domácích prst Výrzy bůčky (prorostlé) kusy jsou definovány v odstvci f) doplňkové poznámky 2 A) v doplňkové poznámce 2 B) k této kpitole. 0210 12 11 Solené nebo ve slném nálevu Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám 0210 11 11 0210 11 19.
C 137/26 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 0210 12 19 Sušené nebo uzené Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám 0210 11 31 0210 11 39. 0210 19 10 Slninové půlky nebo přední tři čtvrti Výrzy slninové půlky přední tři čtvrti jsou definovány v odstvcích g) h) doplňkové poznámky 2 A) k této kpitole. 0210 19 20 Zdní tři čtvrti nebo půlky 0210 19 30 Přední části kusy z nich 0210 19 40 Hřbety kusy z nich 0210 19 60 Přední části kusy z nich Výrzy zdní tři čtvrti půlky jsou definovány v odstvcích ij) k) doplňkové poznámky 2 A) k této kpitole. Výrz přední části je definován v odstvci c) doplňkové poznámky 2 A) k této kpitole. Výrz hřbety je definován v odstvci e) doplňkové poznámky 2 A) k této kpitole. Výrz přední části je definován v odstvci c) doplňkové poznámky 2 A) k této kpitole. 0210 20 10 0210 20 90 Hovězí mso Do těchto podpoložek ptří pouze mso zvířt čísl 0102, solené, ve slném nálevu, sušené nebo uzené; hovězí droby ptří do podpoložek 0210 99 51 nebo 0210 99 59. 0210 99 10 Koňské, solené, ve slném nálevu, nebo sušené Do této podpoložky ptří pouze mso zvířt podpoložek 0101 10 10, 0101 90 11 0101 90 19, solené, ve slném nálevu nebo sušené. Uzené koňské mso ptří do podpoložky 0210 99 39. Koňské droby ptří do podpoložky 0210 99 80. 0210 99 21 0210 99 29 Skopové kozí Do těchto podpoložek ptří mso zvířt čísl 0104, solené, ve slném nálevu, sušené nebo uzené. Droby těchto druhů zvířt ptří do podpoložky 0210 99 60. 0210 99 31 Ze sobů 0210 99 49 Osttní Viz vysvětlivk k podpoložce 0208 90 30, třetí odstvec. Do této podpoložky ptří hlvy nebo půlky hlv z domácích prst, s nebo bez mozku, lícních částí nebo jzyků, včetně jejich částí (viz doplňková poznámk 2 C) k této kpitole). Části hlv jsou definovány ve třetím odstvci předmětné doplňkové poznámky. Pro definici drobů viz vysvětlivk k HS k číslu 0206. 0210 99 90 Jedlé moučky prášky z ms nebo drobů Do této podpoložky ptří též pelety z těchto mouček prášků.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/27 KAPITOLA 3 RYBY A KORÝŠI, MĚKKÝŠI A JINÍ VODNÍ BEZOBRATLÍ Všeobecné vysvětlivky 1. Ryby korýši, měkkýši jiní vodní bezobrtlí, jenž byli hluboce zmrzení, se zřzují stejně jko ryby korýši, měkkýši jiní vodní bezobrtlí, kteří byli zmrzení. 2. Jednoduché spření (blnšírování), spočívjící v lehkém tepelném působení, které nemá z následek uvření jko tkové, nemá vliv n zřzení. Čsto se používá před zmrzením, především u tuňáků ms korýšů nebo měkkýšů. 3. Do kpitoly 3 neptří: ) plovcí měchýře, sušené nebo solené, též vhodné k lidskému požívání (podpoložk 0511 91 10); b) slbě solené ryby, sušené nebo uzené nmočené do rostlinného oleje z účelem zjištění dočsné konzervce výrobky známé jko polokonzervy (číslo 1604); c) ryby, jednoduše nložené v oleji nebo v octě, též dále uprvené (číslo 1604); d) měkkýši, kteří byli podrobeni tepelnému zprcování, které způsobilo dosttečnou kogulci jejich proteinů (číslo 1605). 0301 Živé ryby 0301 10 10 0301 10 90 Okrsné ryby Viz vysvětlivk k HS k položce 0301 10. 0301 10 10 Sldkovodní Do této podpoložky ptří: 1. Hemigrmmus ocellifer; 2. zltá rybk (Crssius urtus) zltý kpr; 3. živorodky, včetně živorodky černé (Mollienisi ltipinn velifer), mečovk zelená, včetně její červené lbínské vrinty (Xiphophoris helleri), červená, zltá, černá bílá plt (Pltypoecilus mcultus) kříženci mečovky plty (Xiphophorus Okttoiecukys), jmenovitě černá mečovk mečovk berlínská; 4. bet bojovnice (Bett splendens), rájovec (Mcropodus operculris nebo viridi-urtus), čichvec šedý čichvec zkrslý pruhovný (Trichogster trichopterus Colis lli fscit); 5. skláry (Pterophyllum sclre eimckei). 0301 10 90 Mořské Do této podpoložky ptří: 1. Chetodontide; 2. Lbride; 3. Scride (ryb ppouščí, neprvá ryb ppouščí scrichthys).
C 137/28 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 0302 Ryby, čerstvé nebo chlzené, vyjm rybí filé jiné rybí mso čísl 0304 0302 11 10 ž 0302 11 80 Pstruh (Slmo trutt, Oncorhynchus mykiss, Oncorhynchus clrki, Oncorhynchus gubonit, Oncorhynchus gile, Oncorhynchus pche Oncorhynchus chrysogster) Do této podpoložky ptří: 1. pstruh mořský (Slmo trutt trutt); 2. pstruh potoční nebo pstruh obecný (Slmo trutt frio); 3. pstruh obecný jezerní (Slmo trutt lcustris); 4. pstruh duhový nebo pstruh merický (Oncorhynchus mykiss); 5. pstruh Clrkův (Oncorhynchus clrki); 6. pstruh zltý Oncorhynchus gubonit; 7. pstruh Oncorhynchus gile; 8. pstruzi druhu Oncorhynchus pche; 9. pstruzi druhu Oncorhynchus chrysogster. 0302 12 00 Losos (Oncorhynchus nerk, Oncorhynchus gorbusch, Oncorhynchus ket, Oncorhynchus tschwytsch, Oncorhynchus kisutch, Oncorhynchus msou Oncorhynchus rhodurus), losos obecný (tlntský) (Slmo slr) hlvtk obecná (podunjská) (Hucho hucho) Kromě losos obecého (tlntského) hlvtky obecné (podunjské) do této podpoložky ptří též následující druhy losos: 1. losos nerk (Oncorhynchus nerk); 2. losos gorbuš (Oncorhynchus gorbusch); 3. losos ket (Oncorhynchus ket); 4. losos čvyč (Oncorhynchus tschwytsch); 5. losos kisuč (Oncorhynchus kisutch); 6. losos sijský (Oncorhynchus msou); 7. losos druhu Oncorhynchus rhodurus. 0302 19 00 Osttní Mezi osttní sldkovodní lososovité ryby zhrnuté do této podpoložky ptří: 1. síhové (Coregonus clupeformis, Coregonus fer, Coregonus lbul, Coregonus lvretus); 2. síh severní - ostronosý (nosen) (Coregonus oxyrhynchus); 3. siven rktický (Slvelinus lpinus), siven merický nzývný někdy Fountin slmon (Slvelinus fontinlis), siven obrovský (Slvelinus nmycush nebo Christivomer nmycush). 0302 21 10 ž 0302 29 90 Pltýsovité ryby (Pleuronectide, Bothide, Cynoglosside, Soleide, Scophthlmide Cithride), vyjm játr, jikry mlíčí Pltýsovité ryby nejsou ploché ve svislé rovině jko rejnok, le ve vodorovné rovině, s dvěm očim n svrchní strně.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/29 0302 29 90 Osttní Tto podpoložk zhrnuje: pltýse největšího (Scophthlmus mximus nebo Psett mxim) kmblu kosočtverečnou Scophthlmus rhombus, limndu obecnou (Pleuronectes limnd nebo Limnd limnd), pltýse červeného (Pleuronectes microcephlus nebo Microstomus kitt), pltýse brdvičntého (Pltichthys flesus nebo Flesus flesus). 0302 31 10 0302 31 90 Tuňák bílý (křídltý) (Thunnus llung) Tuňák bílý nebo křídltý je rozpozntelný podle dlouhých prsních ploutví, které doshují ž k řitnímu otvoru, tmvě modrého hřbetu šedomodrých boků břich. 0302 32 10 0302 32 90 Tuňák žlutoploutvý (Thunnus lbcres) Tuňák žlutoploutvý je sndno rozpozntelný podle srpovitých řitních ploutví druhé hřbetní ploutve. 0302 33 10 0302 33 90 Skipjck nebo tuňák pruhovný (bonito) (Euthynnus (Ktsuwonus) pelmis) Skipjck nebo tuňák pruhovný (bonito) (Euthynnus (Ktsuwonus) pelmis) jsou rozpozntelní podle čtyř ž sedmi tmvých, podélných pruhů n břiše. Jejich tmvě modrý hřbet je zdůrzněn jsně vymezenou zelenou plochou nd prsní ploutví, která se ztrácí směrem ke středu těl. Mjí stříbřité boky břicho krátké ploutve. Do této podpoložky neptří bonito tlntický nebo páskovný (Srd srd), které mjí šikmé proužky n hřbetě; tyto ryby, čerstvé nebo chlzené, se zřzují do podpoložky 0302 69 99. 0302 40 00 Sledí (Clupe hrengus, Clupe pllsii), vyjm játr, jikry mlíčí Pro účely této podpoložky se výrzem sledi myslí pouze sleďovití druhu Clupe hrengus (sleď skndinávský) Clupe pllsii (sleď tichomořský). Ryb známá jko indický sleď (Chirocentrus dorb) se zřzuje do podpoložky 0302 69 99, pokud je dovážen čerstvá nebo chlzená. 0302 50 10 0302 50 90 Tresk (Gdus morhu, Gdus ogc, Gdus mcrocephlus), vyjm játr, jikry mlíčí Tresk může být ž 1,5 m dlouhá. Má olivově zbrvený hřbet s tmvými skvrnmi světlé břicho s bílým bočním pruhem. Má tři hřbetní ploutve, krátkou břišní ploutev vousky n brdě. 0302 61 10 Srdinky druhu Srdin pilchrdus Do této podpoložky rovněž ptří velké dospělé srdinky (ž do 25 cm) známé jko pilchrds. 0302 61 80 Šproty (Sprttus sprttus) Pro účely této podpoložky se výrzem šproty myslí pouze sleďovití druhu Sprttus sprttus; tyto ryby, blízce příbuzné sleďovi, le mnohem menší, jsou čsto nesprávně nzývány norská nčovičk. 0302 63 00 Tresk tmvá (Pollchius virens) Tresk černá je čstěji známá jko tresk tmvá. 0302 65 20 Ostrouni druhu Squlus cnthis Ostrouni jsou to žrloci s trny, s bočními žberními štěrbinmi, umístěnými nd prsními ploutvemi; jejich těl jsou kulovitá hldká; hřbety jsou šedé břich bílá; mohou dosáhnout délky ž jednoho metru. 0302 65 95 Osttní Tto podpoložk zhrnuje hldkoun obecného (Gleorhinus gleus nebo Gleus cnis).
C 137/30 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 0302 66 00 Úhoři (Anguill spp.) Pro účely této podpoložky se výrzem úhoři myslí pouze vlstní úhoři (Anguill spp.), včetně úhoře evropského (Anguill nguill) v obou jeho formách (velkohlvý úhoř úhoř se špičtou tlmou neboli s dlouhou tlmou), úhoře merického (Anguill rostrt), úhoře jponského (Anguill jponic) úhoře ustrlského (Anguill ustrlis). Proto ryby, které jsou nesprávně nzývány úhoři, jko npř. mořští úhoři (Conger conger), murény, též nzývné murénovití úhoři (Muren helen) úhoři píseční (Ammodytes spp.) neptří do této podpoložky ptří do podpoložky 0302 69 99. 0302 69 18 Osttní Mezi sldkovodní ryby této podpoložky ptří: 1. lín obecný (Tinc tinc); 2. prm (Brbus spp.); 3. okouni: okoun říční (Perc fluvitilis), okounek (Micropterus spp.), slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus) ježdík obecný (Gymnocephlus cernuus nebo Acerin cernu); 4. cejn velký (Abrmis brm) cejnek mlý (Blicc bjoerkn); 5. štiky (Esox spp.) kostlíni (Lepisosteus spp.); 6. ouklej obecná (Alburnus lburnus), hrouzek obecný (Gobio gobio), hrouzek dunjský (Gobio urnoscopus), vrnk skvrnitá (Cottus gobio) mník říční (mník jednovousý) (Lot lot); 7. mihule říční (Lmpetr fluvitilis) mihule potoční (Lmpetr plneri); 8. ryby rodu Leuciscus spp., Rutilus spp. Idus spp., npř. plotice, tmvý jelec jesen, jelec tloušť nebo plotice červená, velkohlvý evropský jelec, bělice; 9. lipni (Thymllus spp.); 10. cndát obecný (Stizostedion lucioperc). 0302 69 99 Osttní Mezi mořské ryby této podpoložky ptří: 1. tresk (Trisopterus luscus Trisopterus esmrki); 2. mořský tečkovný okoun (Dicentrrchus puncttus), mořští okouni (Serrnus spp.) knic (Epinephelus spp.); 3. prmice proužkovná (Mullus brbtus) prmice nchová (Mullus surmuletus); 4. štítníci (Trigl, Eutrigl, Aspitrigl, Lepidotrigl Trigloporus spp.); 5. ropušnice (Scorpen spp.); 6. mihule mořská (Petromyzon mrinus); 7. jehlice rohozubá neboli mořská jehl (Belone belone) ostntci (Trchinus spp.); 8. rejnoci mnty (Rj nebo Ri spp.); 9. korušky (Osmerus spp.); 10. huňáček severní (Mllotus villosus); 11. ryby druhu Kthetostom gignteum. 0302 70 00 Játr, jikry mlíčí Játr, jikry mlíčí ryb, čerstvé nebo chlzené, které jsou vzhledem k jejich druhu stvu způsobilé k lidskému požívání, zůstávjí v této podpoložce, i když jsou určeny pro průmyslové účely.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/31 0303 Ryby zmrzené, vyjm rybí filé jiné rybí mso čísl 0304 Ustnovení vysvětlivek k podpoložkám čísl 0302 se použijí, muttis mutndis, n podpoložky tohoto čísl. 0304 Rybí filé jiné rybí mso (též mleté), čerstvé, chlzené nebo zmrzené 0304 11 10 Filé Viz vysvětlivky k HS k číslu 0304, bod 1). Tyto podpoložky rovněž zhrnují filé nřezné n kusy, z předpokldu, že lze u těchto kusů rozpoznt, že byly získány z filé. Do této podpoložky rovněž ptří kusy ntomické prvé levé strny ryb, tj. část ryb známá jko filé. Někdy jsou tyto kusy odřezány přímo z ryby nebo z části ryby, niž by bylo nejdříve odřezáno celé filé. 0304 12 10 Filé Viz vysvětlivk k podpoložce 0304 11 10. 0304 19 01 ž 0304 19 39 Filé Viz vysvětlivky k HS k číslu 0304, bod 1). Tyto podpoložky rovněž zhrnují filé nřezné n kusy, z předpokldu, že lze u těchto kusů rozpoznt, že byly získány z filé. Nejčstěji používné druhy pro tento účel jsou pstruh, losos, tresk, tresk skvrnitá, tresk tmvá, ropušnice severní nebo okouníci (npř. tresk norská), tresk bezvousá, štikozubec, pržm zltohlvá neboli dordo, mořský jzyk, pltýs, kmbl, mník mořský, tuňák, mkrel, sleď nčovičk. Do těchto podpoložek rovněž ptří kusy ntomické prvé levé strny ryb, tj. část ryb známá jko filé. Někdy jsou tyto kusy odřezány přímo z ryby nebo z části ryby, niž by bylo nejdříve odřezáno celé filé. Může k tomu dojít v přípdě velkých ryb, jko je tuňák, pod. 0304 19 39 Osttní Do této podpoložky ptří též filé z mořského jzyk, pltýse sledě. 0304 21 00 ž 0304 29 99 Zmrzené filé Viz vysvětlivky k podpoložkám 0304 19 01 ž 0304 19 39. Do těchto podpoložek ptří též hluboce zmrzené bloky nebo pláty, které sestávjí z filé nebo kousků filé (obvykle z tresky), též smíchné s mlým množstvím (nepřeshujícím 20 % hmotnostních) oddělených odštěpků stejného druhu ryby používných pouze k vyplnění prostoru v blocích nebo plátech. Bloky nebo pláty jsou určeny k rozřezání n mlé kousky (porce, prsty td.), které jsou bleny pro drobný prodej. 0304 99 10 Surimi Surimi je polotovr prodávný ve zmrzeném stvu. Sestává z bělvé psty, která je prkticky bez zápchu nebo chuti je vyroben z jemně nmletého, vyprného propsírovného rybího ms. Postupné propírání odstrní většinu tuku ve vodě rozpustný protein. Aby se zlepšil konzistence výrobku jeho stbilizce ve zmrzeném stvu, přidává se mlé množství přísd (npříkld cukr, sůl, D-glucitol (sorbitol) di- nebo trifosfát). Tto podpoložk nezhrnuje příprvky ze surimi (podpoložk 1604 20 05).
C 137/32 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 0305 Ryby sušené, solené nebo ve slném nálevu; uzené ryby, též vřené před nebo během uzení; rybí moučky, prášky pelety, způsobilé k lidskému požívání 0305 10 00 Rybí moučky, prášky pelety, způsobilé k lidskému požívání Rybí moučky prášky jsou všeobecně učiněny jedlými tk, že se zbví oleje zápchu, někdy mohou být známy jko rybí koncentrát. Do této podpoložky rovněž ptří produkty známé jko instntní ryb, které se získávjí z ms čerstvých ryb, zmrzeného, nřezného n mlé kousky, jenž se nkonec nstrouhjí vysuší. 0305 30 11 ž 0305 30 90 Rybí filé sušené, solené nebo ve slném nálevu, ne všk uzené Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám 0304 19 01 ž 0304 19 39. Uzené rybí filé se zřzuje do podpoložek 0305 41 00 ž 0305 49 80. 0305 41 00 ž 0305 49 80 Uzené ryby, včetně filé Viz vysvětlivky k HS k číslu 0305, pátý odstvec. 0305 63 00 Ančovičky (Engrulis spp.) Do této podpoložky ptří pouze nčovičky ve slném nálevu, které nebyly podrobeny žádné jiné úprvě. Jsou uloženy v mlých soudcích nebo sklenicích nebo jsou čsto v hermeticky uzvřených plechovkách, které nebyly po jejich uzvření podrobeny žádné tepelné úprvě. 0306 Korýši, též bez krunýřů, živí, čerství, chlzení, zmrzení, sušení, solení nebo ve slném nálevu; korýši v krunýřích, vření ve vodě nebo v páře, též chlzení, zmrzení, sušení, solení nebo ve slném nálevu; moučky, prášky pelety z korýšů, způsobilé k lidskému požívání Uzení korýši, též bez krunýřů, korýši, kterým byly odstrněny krunýře byli uvřeni (npříkld vřené oloupné ocásky grnátů, obvykle zmrzené) se zřzují do čísl 1605. Části krbů s částečně odstrněným krunýřem (npříkld klepet), které jsou vřené ve vodě nebo v páře jsou připrvené k jídlu bez nutnosti dlšího odstrnění krunýře, se rovněž zřzují do čísl 1605. 0306 11 10 0306 11 90 Lngusty jiní mořští rci (Plinurus spp., Pnulirus spp., Jsus spp.) N rozdíl od humrů, lngusty jiní mořští rci jsou červení mjí pouze velmi mlá klepítk, le silně vyvinutá tykdl. Nvíc mjí ostntý, vyboulený krunýř. 0306 11 10 Lngustí ocásky Do této podpoložky ptří lngustí rčí ocásky (z mořských rků) v krunýři, celé nebo rozdělené n dvě části, stejně jko ocásky bez krunýřů. 0306 11 90 Osttní Do této podpoložky ptří lngusty mořští rci v krunýři, celí nebo po délce rozdělení, stejně jko lngustí rčí mso. 0306 12 10 0306 12 90 Humři (Homrus spp.) Humři jsou korýši s velkými klepety. Neuvření humři jsou tmvě modří s bílým nebo nžloutlým mrmorováním; zčervenjí pouze při vření. Humři jsou předkládáni fkticky stejným způsobem jko lngusty jiní mořští rci.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/33 0306 13 10 ž 0306 13 80 Krevety grnáti Do těchto podpoložek ptří: 1. grnáti, jejichž některé druhy jsou někdy známy jko růžové krevety (přestože určité druhy ve skutečnosti při vření nezrůžovějí), rodu Pndlide; 2. hnědé nebo šedé krevety druhu Crngon; 3. krevety grnáti rodu Plemonide Peneide. Mezi ně ptří grnát obecný (Plemon serrtus) krevet královská neboli crmot (Peneus crmot nebo Peneus kerthurus). 0306 14 10 ž 0306 14 90 Krbi Výrz krbi zhrnuje širokou řdu různě velkých korýšů s klepety, které lze odlišit od mořských rků, lngust, humrů, krevet, grnátů sldkovodních rků tím, že nemjí msitý článkovný ocásek. 0306 14 90 Osttní Do této podpoložky ptří kromě evropských mořských krbů, jko jsou npř. krb plovcí (Portunus puber) krb pvoučí (Mi squindo), velký počet dlších druhů (zejmén Cncer, Crcinus, Portunus, Neptunus, Chrybdis, Scyll, Erimcrus, Limulus, Mi, Menippi spp.), stejně jko sldkovodní krb známý jko krb čínský (Eriocheir sinensis). 0306 19 10 Rci Rci jsou sldkovodní korýši, jejichž nejdůležitější druhy náleží do tříd Astcus, Cmbrus, Orconectes Pcifstcus. Do této podpoložky ptří rovněž ocásky. 0306 19 30 Humr severský (Nephrops norvegicus) Humry severské, rovněž známé jko grnáty Dublinského zálivu, lze rozeznt podle jejich dlouhých, štíhlých hrnolovitých klepet. 0306 21 00 Lngusty jiní mořští rci (Plinurus spp., Pnulirus spp., Jsus spp.) Viz vysvětlivky k podpoložkám 0306 11 10 0306 11 90. 0306 22 10 ž 0306 22 99 Humři (Homrus spp.) Viz vysvětlivky k podpoložkám 0306 12 10 0306 12 90. 0306 23 10 ž 0306 23 90 Krevety grnáti Viz vysvětlivky k podpoložkám 0306 13 10 ž 0306 13 80. 0306 24 30 0306 24 80 Krbi Viz vysvětlivky k podpoložkám 0306 14 10 ž 0306 14 90. 0306 24 80 Osttní Do této podpoložky ptří kromě evropských mořských krbů, jko jsou npř. krb plovcí (Portunus puber) krb pvoučí (Mi squindo), velký počet dlších druhů (zejmén Prlithodes chmchticus, Cllinectes spidus, Chionoecetes spp., Cncer, Crcinus, Portunus, Neptunus, Chrybdis, Scyll, Erimcrus, Limulus, Mi, Menippi spp.), stejně jko sldkovodní krb známý jko krb čínský (Eriocheir sinensis).
C 137/34 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 0306 29 10 Rci Viz vysvětlivk k podpoložce 0306 19 10. 0306 29 30 Humr severský (Nephrops norvegicus) Viz vysvětlivk k podpoložce 0306 19 30. 0307 Měkkýši, též v lsturách nebo ulitách, živí, čerství, chlzení, zmrzení, sušení, solení nebo ve slném nálevu; vodní bezobrtlí, jiní než korýši měkkýši, živí, čerství, chlzení, zmrzení, sušení, solení nebo ve slném nálevu; moučky, prášky pelety z vodních bezobrtlých, jiných než korýšů, způsobilé k lidskému požívání 0307 10 10 0307 10 90 Ústřice Do těchto podpoložek ptří pouze škeblovití měkkýši rodu Ostre, Crssostre (nzývní rovněž Gryphe) Pycnodont. Dělí se obvykle n ústřice ploché (rodu Ostre) n ústřice s neprvidelnou lsturou, jko jsou npř. ústřice portuglská (Crssostre ngult) ústřice virginská neboli krémově modrá s tmvě šedými tečkmi (Crssostre virginic). 0307 10 10 Ústřice ploché (rodu Ostre), živé, o hmotnosti jednoho kusu nepřeshující 40 g, včetně lstury 0307 10 90 Osttní Do této podpoložky se zřzují pouze ústřice rodu Ostre o hmotnosti jednoho kusu nepřeshující 40 g (včetně lstury). Ústřice ploché, sbírné v Evropě, jsou obvykle druhu Ostre edulis. Existují dlší druhy, jko jsou zejmén Ostre lurid z tichomořského pobřeží Severní Ameriky Ostre chilensis z Chile. Do této podpoložky se zřzují ústřice rodu Ostre s hmotností jednoho kusu větší než 40 g, stejně jko všechny ústřice, nevyvinuté nebo dospělé, druhu Crssostre (nzývného rovněž Gryphe) rodu Pycnodont. Rod Crssostre zhrnuje ústřici portuglskou (Crssostre ngult), ústřici jponskou (Crssostre gigs) ústřici známou jko virginská neboli krémově modrá s tmvě šedými tečkmi (Crssostre virginic). 0307 91 00 ž 0307 99 90 Osttní, včetně mouček, prášků pelet z vodních bezobrtlých, jiných než korýšů, způsobilé k lidskému požívání Do těchto podpoložek ptří: 1. mořští plži, jko je npř. surmovk obecná (Buccinum undtum); 2. břeženky (Littorin Lunti spp.); 3. ušeň neboli mořské ucho (Hliotis tubercult); 4. mlži Scrobiculri pln, mlži Mctr spp. srdcovky (Crdium spp.); 5. mlži s ostntou lsturou (Solen spp.), jko jsou npř. mlži s dlouhou, zužující se, zkroucenou, tenkou lsturou (Solen mrgintus, Solen siliqu Solen ensis) mlži s tvrdou lsturou (Venus mercenri Venus verrucos); 6. vodní bezobrtlí, jiní než korýši měkkýši uvedení nebo zhrnutí v podpoložkách 0307 10 10 ž 0307 60 00, zejmén mořské ježovky, mořské okurky (bêches-de-mer), medúzy sépie druhu Sepi phronis.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/35 KAPITOLA 4 MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY; PTAČÍ VEJCE; PŘÍRODNÍ MED; JEDLÉ PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU, JINDE NEUVEDENÉ ANI NEZAHRNUTÉ Všeobecné vysvětlivky Kseináty získné z mléčného kseinu se používjí npříkld jko emulgátory (kseinát sodný) nebo jko zdroj bílkovin (kseinát vápentý). Výrobky, které obshují kseináty v množství větším než 3 % hmotnostní v sušině, jsou z čísel 0401 ž 0404 vyloučeny, jelikož tyto kseináty se v tomto množství v mléce přirozeně nevyskytují (viz zejmén číslo 1901). 0401 Mléko smetn, nezhuštěné, neobshující přidný cukr ni jiná sldidl Pokud tyto výrobky neobshují žádné jiné přísdy, než které jsou uvedeny ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kpitole, druhý odstvec, ptří do tohoto čísl: 1. plnotučné mléko, nezprcovné, mléko částečně nebo úplně odstředěné; 2. psterizovné mléko, tj. mléko, zchovávjící vlstnosti, které bylo vylepšeno částečným omezením růstu bkterií pomocí tepelného zprcování; 3. sterilizovné mléko, včetně UHT mlék s prodlouženou trvnlivostí, u kterého byl růst bkterií prkticky zstven rozsáhlejším tepelným zprcováním; 4. homogenizovné mléko, v němž byly kpénky tuku přírodní emulze roztříštěny mechnickou cestou z velmi vysokého tlku spojenou s tepelným procesem do klubíček menší velikosti, které částečně chrání před vytvořením smetny; 5. peptonizovné mléko, tj. mléko, jehož strvitelnost byl zlepšen přidáním pepsinu, pro zprcování proteinů; 6. smetn, což je tuková vrstv, která se přirozeně vytváří v horní vrstvě ustáného mlék pomlou glomercí tukových emulzních kpiček. Ať už je odstrňován ručně nebo získáván odstřeďováním mlék v odstředivce n mléko, obshuje kromě jiných složek mlék docel vysoký podíl tuku (obvykle převyšující 10 % hmotnostních). Určité odstředivé procesy vyrobí smetnu s obshem tuku vyšším než 50 % hmotnostních. Smetn se povžuje v tomto čísle z nekoncentrovnou, bez ohledu n procentuální obsh tuku, pokud byl získná zcel: ) sbíráním n povrchu mlék; b) odstředěním. Avšk koncentrovná smetn, vyráběná odlišným způsobem, jko je npř. odpřování vody během tepelného zprcování, ptří do čísl 0402. 0402 Mléko smetn, zhuštěné nebo obshující přidný cukr nebo jiná sldidl Toto číslo zhrnuje sušené mléko, k němuž byl přidán zpět desinfekční centrifugát, z předpokldu, že poměr přírodních složek mlék není nrušen (jink číslo 0404). Výrobky, které obshují sojový lecitin (emulgátor) v množství větším než 3 % hmotnostní v sušině, jsou z tohoto čísl vyloučeny. Viz rovněž vysvětlivky k HS k číslu 0404, vyloučení d). 0403 Podmáslí, kyselé mléko smetn, jogurt, kefír jiné fermentovné (kysné) nebo cidofilní mléko smetn, též zhuštěné nebo obshující přidný cukr nebo jiná sldidl nebo ochucené nebo obshující přidné ovoce, ořechy nebo kko Výrobky ve formě psty, které se normálně jedí lžičkou, se nezřzují jko výrobky v prášku, grnulích nebo v jiné pevné formě. Pro účely tohoto čísl, výrz podmáslí zhrnuje jk sldké (tj. necidofilní), tk i cidofilní podmáslí.
C 137/36 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 0403 10 11 ž 0403 10 99 Jogurt Do těchto podpoložek ptří pouze výrobky, které byly získány mléčnou fermentcí výlučně mikroorgnismy Streptococcus thermophilus Lctobcillus delbrueckii poddruh bulgricus. Do těchto podpoložek neptří výrobky, které byly, po fermentci, podrobeny tepelnému zprcování, které dektivuje kultury jogurtu (položk 0403 90). 0403 90 11 ž 0403 90 99 Osttní Viz vysvětlivky k podpoložkám 0403 10 11 ž 0403 10 99. Do těchto podpoložek neptří výrobky typu cglit, jk jsou popsány ve vysvětlivce k podpoložkám 0406 10 20 0406 10 80, třetí odstvec. 0404 Syrovátk, též zhuštěná nebo obshující přidný cukr nebo jiná sldidl; výrobky sestávjící z přírodních složek mlék, též obshující přidný cukr nebo jiná sldidl, jinde neuvedené ni nezhrnuté Viz vysvětlivky k číslu 0402, první odstvec. 0404 90 21 ž 0404 90 89 Osttní Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu 0402. Do těchto podpoložek ptří též koncentrovné mléčné proteiny, získné částečným odstrněním lktózy minerálních solí z odstředěného mlék v nichž je obsh proteinu v sušině 85 % hmotnostních nebo nižší. Obsh proteinu se vypočítá vynásobením obshu dusíku změnovým fktorem 6,38. Pokud obsh proteinu v koncentrovném mléčném proteinu převyšuje 85 % hmotnostních v sušině, pk tkový výrobek ptří do čísl 3504 (viz doplňková poznámk 1 ke kpitole 35). 0405 Máslo jiné tuky oleje získné z mlék; mléčné pomzánky 0405 10 11 ž 0405 10 90 Máslo Výrz máslo je definován v poznámce 2 ) v poznámce k položce 2 k této kpitole. Viz rovněž vysvětlivky k HS k číslu 0405, písmeno A). Máslo je vodní emulze v mléčném tuku, jejíž dispergovná fáze je vod disperzní prostředí je tuk. N druhé strně, smetn (čísl 0401 0402) která v některých přípdech může mít stejný procentuální obsh tuku jko máslo je emulze tukových kpének ve vodě, kde je disperzním prostředím vod dispergovná fáze je tuk. Z tohoto rozdílu ve struktuře je ptrné, že přidáním přiměřeného množství vody do smetny se může znovu přibližně vytvořit původní mléko, le toto není možné u másl. 0405 20 10 ž 0405 20 90 Mléčné pomzánky Výrz mléčné pomzánky je definován v poznámce 2 b) k této kpitole. Viz rovněž vysvětlivky k HS k číslu 0405, písmeno B). 0405 90 10 0405 90 90 Osttní Viz poznámk k položce 2 k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 0405, písmeno C). 0406 Sýry tvroh Výrobky, ve kterých byl mléčný tuk zcel nebo částečně nhrzen jiným (npř. rostlinným) druhem tuku, se nepovžují z sýr tohoto čísl (všeobecně číslo 2106).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/37 0406 10 20 0406 10 80 Čerstvé (nevyzrálé nebo nenložené) sýry, včetně syrovátkového sýr, tvroh Pokud jde o syrovátkový sýr, viz vysvětlivky k HS k číslu 0406, druhý odstvec. Tvroh neboli bílý sýr je výrobek získný ze srženého mlék, z něhož byl odstrněn většin syrovátky (npř. dehydrováním nebo lisováním). Tvroh (jiný než v prášku) s do 30 % hmotnostních přidného cukru ovoce, se povžuje z výrobek, který si zchovává chrkter tvrohu zůstává zřzen do těchto podpoložek. Do těchto podpoložek ptří výrobky typu cglit, tj. výrobky získné srážením syřidlem, jinými enzymy nebo působením kyseliny n plnotučné mléko, částečně nebo úplně odstředěné mléko, ze kterého byl extrhován většin syrovátky. Tyto výrobky jsou předkládány ve formě psty, která nemá ještě povhu tvrohu, je hldká, lehce dělitelná n zrn, se silnou chrkteristickou vůní s obshem chloridu sodného 0,3 % hmotnostní nebo méně. Jsou to meziprodukty, které je nutno dále zprcovt, hlvně k získání sýrů. 0406 20 10 0406 20 90 Strouhné sýry nebo práškové sýry, všech druhů Do těchto podpoložek ptří: 1. strouhné sýry, obvykle používné jko ochucovcí prostředek nebo pro jiné účely při průmyslové výrobě jídel. Nejčstěji se získávjí z tvrdých sýrů (npříkld Grn, Prmigino Reggino, Emmentl, Regginito, Sbrinz, Asigo, Pecorino td.). Tyto sýry mohou být částečně dehydrovány z účelem zjištění nejdelší možné konzervce. Tto podpoložk zhrnuje rovněž sýry, které byly po nstrouhání glomerovány; 2. práškové sýry, obvykle používné v potrvinářském průmyslu. Vyrábějí se ze všech druhů sýrů, které byly buď rozpuštěny pk uprveny do podoby prášku nebo přeměněny v pstu pk usušeny rozemlety. 0406 30 10 ž 0406 30 90 Tvené sýry, jiné než strouhné nebo práškové Viz vysvětlivky k HS k číslu 0406, první odstvec, bod 3). 0406 40 10 ž 0406 40 90 Sýry s modrou plísní jiné sýry obshující plíseň vytvořenou pomocí Penicillium roqueforti Viz vysvětlivk k HS k položce 0406 40. Hlvním znkem těchto sýrů je neprvidelná pigmentce, způsobená rozvojem plísní v sýrové hmotě. 0406 40 90 Osttní Do této podpoložky ptří rovněž sýry se zřetelně viditelnou bílo/nšedlou neprvidelnou pigmentcí v sýrové hmotě, získnou použitím bezbrvého druhu Penicillium roqueforti. 0407 00 Ptčí vejce, ve skořápce, čerstvá, konzervovná nebo vřená Do tohoto čísl rovněž ptří zkžená vejce ve skořápkách, stejně jko vejce, kde již zčl inkubční proces. Konzervce může být dosženo úprvou povrchu vjec tukem, voskem nebo prfínem, ponořením do vápenného roztoku nebo křemičitého roztoku (sod nebo potš) nebo jinými metodmi. 0407 00 11 ž 0407 00 30 Z domácí drůbeže Drůbeží vejce jsou vejce ptáků čísl 0105. 0407 00 11 0407 00 19 Násdová Do těchto podpoložek ptří pouze drůbeží vejce, která splňují podmínky stnovené příslušnými orgány.
C 137/38 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 0408 Ptčí vejce, bez skořápky, žloutky, čerstvé, sušené, vřené ve vodě nebo v páře, lisovné, zmrzené nebo jink konzervovné, též obshující přidný cukr nebo jiná sldidl 0408 11 80 Osttní Do této podpoložky ptří žloutky způsobilé k lidskému požívání žloutky nezpůsobilé k lidskému požívání, jiné než ty, které ptří do podpoložky 0408 11 20. Ptří sem rovněž sušené žloutky, které byly konzervovány přidáním mlého množství chemikálií jsou určeny pro zhotovování dortů sldkého pečiv, výrobků typu mkrónů podobných výrobků. 0408 19 81 0408 19 89 Osttní Použije se, muttis mutndis, první vět vysvětlivky k podpoložce 0408 11 80. 0408 91 80 Osttní 0408 99 80 Osttní Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 0408 11 80. Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 0408 11 80. Kromě celých vjec bez skořápek, která mohou být předkládán čerstvá, ptří do této podpoložky celá vejce konzervovná v konzervčním roztoku, npříkld přidáním soli nebo chemických konzervčních prostředků zmrzená celá vejce. Ptří sem též vejce vřená v páře nebo ve vodě lisovná vejce (npř. válcovitá dlouhá vejce připrvená ze žloutků bílků několik vjec).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/39 KAPITOLA 5 VÝROBKY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU, JINDE NEUVEDENÉ ANI NEZAHRNUTÉ 0505 Kůže jiné části ptáků s peřím nebo prchovým peřím, peří části per (též s přistřiženými okrji) prchové peří, neoprcovné nebo pouze čištěné, dezinfikovné nebo preprovné z důvodu konzervce; prášek odpd z ptčích per nebo jejich částí 0505 10 10 0505 10 90 Peří používné k vycpávání; prchové peří Výrobky těchto podpoložek jsou definovány ve vysvětlivkách k HS k položce 0505 10. 0505 10 10 Surové Do této podpoložky ptří peří používné pro vycpávání prchové peří v tom stvu, v jkém bylo vytrháno z ptčího těl, i když bylo vytrháno vlhké. Ptří sem tké peří prchové peří, které po vytrhání bylo podrobeno zprcování, kterým byl odstrněn prch, dezinfikováno nebo bylo podrobeno pouze konzervčnímu procesu. Do této podpoložky rovněž ptří peří ze sběru odpdových surovin (nebo použité), které nemůže být v jeho skutečném stvu znovu použito jko peří n vycpávání. Produkty této podpoložky jsou obvykle předkládány ve formě stlčených žoků. 0505 10 90 Osttní Do této podpoložky ptří peří, které se používá k vycpávání, prchové peří, které bylo více vyčištěno než peří uvedené ve vysvětlivce k podpoložce 0505 10 10, npříkld prním ve vodě nebo v páře sušením horkým vzduchem. 0505 90 00 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. kůže jiné části ptáků (hlvy, křídl, krky td.) s peřím nebo prchovým peřím, určené, npříkld, pro výrobu příslušenství čelenek do vlsů; 2. kůže ptáků bez krycích per, zvláště část kůže hus známá jko lbutí kůže, používná hlvně pro výrobu bmbulek; 3. velká per z křídl nebo ocsu nebo jiných částí opeření, nevhodná pro vycpávání zejmén z důvodů jejich velikosti pevnosti jejich stvolů; 4. ozdobné části určené, po zprcování, n výrobu ozdob pro čelenky, pro výrobu umělých květů td. Tkové části jsou npříkld per pštros, volvky bílé, volvky popelvé, bžnt, čáp mrbu, ibise, páv, rjky, plmeňák, sojky, kolibřík, strky, sup, rck čáp; 5. peří, obvykle stejné délky, používné pro výrobu péřových opršovčů péřových krtáčů; 6. určité jsně definovné části peří, jko jsou brky stvoly, též vydrné (npř. pro výrobu zubních párátek, rybářského náčiní), háčky vykrojené ze stvolů nebo připojené k tenkým odřezkům stvolu, též s ořeznými okrji (vytžená per). Jestliže si všk ponechjí chrkter peří pro vycpávání, bez ohledu n jkýkoliv proces zprcování, ptří do položky 0505 10 10 nebo 0505 10 90. Do této podpoložky tké ptří výrobky známé jko gerissene Hhnenhälse, což jsou stvoly per ořezné, s výjimkou ostrých konců, které zůstávjí mlými pery nebo špičkmi, jež ořezáním nebylo možné odstrnit; 7. prch (nebo moučk) odpd z peří nebo částí peří. 0506 Kosti rohové kosti, neoprcovné, zbvené tuku, jednoduše oprcovné (všk nepřiříznuté do tvru), uprvené kyselinou nebo zbvené klihu; prch odpd z těchto produktů 0506 10 00 Ossein kosti uprvené kyselinou Viz vysvětlivky k HS k číslu 0506, druhý odstvec, bod 3).
C 137/40 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 0506 90 00 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 0506, druhý odstvec, body 1), 2), 4) 5). 0510 00 00 Ambr šedá, kstoreum, cibet pižmo; kntridy; žluč, též sušená; žlázy jiné látky živočišného původu používné k příprvě frmceutických výrobků, čerstvé, chlzené, zmrzené nebo jink proztímně konzervovné Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 0510, do tohoto čísl ptří též chlzené nebo zmrzené tkáně plcenty, též ve sterilních zásobnících. 0511 Výrobky živočišného původu, jinde neuvedené ni nezhrnuté; mrtvá zvířt kpitol 1 nebo 3, nezpůsobilá k lidskému požívání 0511 91 10 Odpd z ryb 0511 91 90 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 0511, bod 6), odstvce i) ž iv). Do této podpoložky ptří: 1. vjíčk ryb jikry nezpůsobilé k lidskému požívání (viz vysvětlivky k HS k číslu 0511, bod 5), odstvce i) ii)); 2. zbytky korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobrtlých, npříkld lstury krevet grnátů, též v prášku; 3. mrtvá zvířt kpitoly 3, nezpůsobilá k lidskému požívání nebo nevhodná k lidskému požívání, npř. perloočky, známé jko vodní blechy, jiné lsturntky nebo listonožci, sušení, pro krmení kvrijních ryb. 0511 99 31 0511 99 39 Přírodní houby živočišného původu Viz vysvětlivky k HS k číslu 0511, bod 14). 0511 99 31 Surové 0511 99 39 Osttní 0511 99 85 Osttní Kromě hub dovážených v tkovém stvu, ve kterém byly vytženy z moře, zhrnuje tto podpoložk přírodní houby, které byly zbveny vnější vrstvy, měkkých viskózních látek některých cizích látek (npř. vápenných látek, písku) otloukáním nebo rozdrcením prním v mořské vodě. Do této podpoložky ptří tké přírodní houby, které byly zbveny nevyužitelných části (npř. shnilých částí) npř. ořezáním, obvykle všechny houby, které nebyly podrobeny chemickému zprcování. Do této podpoložky ptří houby, které byly dále uprveny úplným odstrněním vápenných látek ke zvýrznění brvy (účinkem brominu nebo sulfidem sodným), odmštěním (nmočením do roztoku moniku), bělením (nmočením do 2 % kyseliny šťvelové) nebo jiným chemickým zprcováním, by se stly vhodnými k použití. Do této podpoložky ptří výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 0511, body 2), 3), 4), 7), 8) 13). Do této podpoložky ptří tké mrtvá zvířt kpitoly 1, nezpůsobilá nebo nevhodná k lidskému požívání. Do této podpoložky neptří zvířecí krevní plzm (npříkld číslo 3002).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/41 TŘÍDA II ROSTLINNÉ PRODUKTY KAPITOLA 6 ŽIVÉ DŘEVINY A JINÉ ROSTLINY; CIBULE, KOŘENY A PODOBNÉ; ŘEZANÉ KVĚTINY A OKRASNÁ ZELEŇ 0601 Cibule, hlízy, hlízovité kořeny, drápovité kořeny oddenky, ve vegetčním klidu, ve vegetci nebo v květu; szenice, rostliny kořeny čeknky, jiné než kořeny čísl 1212 0601 20 30 Orchideje, hycinty, nrcisy tulipány Tto podpoložk zhrnuje epifytické orchideje (npříkld orchideje rodu Cttley Dendrobium). 0602 Osttní živé rostliny (včetně jejich kořenů), řízky rouby; podhoubí 0602 10 10 0602 10 90 Nekořenovité řízky rouby Do těchto podpoložek ptří: 1. živé části rostlin bez kořenů, které byly odděleny od rodičovské rostliny, by se stly smosttnými rostlinmi (řízky); 2. živé části rostlin s pupeny (očky), které jsou určeny pro nroubování n rostliny (rouby). 0602 40 00 Růže, též roubovné Do těchto podpoložek ptří jk kultivovné růžové šípkové keře, tk i divoké keře růží. 0602 90 10 Podhoubí Podhoubí je termín používný pro sítě křehkých vláken (Thllus nebo Mycelium), čsto nlézné pod zemí, kde žijí rostou n povrchu rozkládjících se zvířt nebo n rostlinné hmotě vyvíjejí se v smotné tkáně produkují vlstní houbu. Podhoubí, pěstovné pro obchodní účely, se prodává ve tvru čtverců, obshujících frgmenty polorozložené slámy, n níž jsou nneseny vrstvy myceli. Do této podpoložky ptří tké výrobky obshující podhoubí, neúplně vyvinuté, umístěné v mikroskopickém množství ve vrstvě obilných zrn vložených do kompostu z koňského hnoje (směs slámy koňského trusu). 0602 90 41 Lesní stromy Do této podpoložky ptří mldé rostliny ze semen jehličntých nebo opdvých stromů normálně používné k zlesňování. Obecně jsou dodávány bez sblených kořenů. 0602 90 45 Zkořeněné řízky mldé rostliny Tto podpoložk zhrnuje mldé rostliny, jinde neuvedené ni nezhrnuté, tj. rostliny, které vyždují dlší kultivci ve školkách před zszením. Jsou to jeden ž dv roky stré semenáčky, rovněž zkořeněné řízky, oddenky nebo rostliny roubovné nebo s pupeny, vrstvy rostliny, které obvykle nejsou strší než dv ž tři roky. 0602 90 49 Osttní Tto podpoložk zhrnuje stromy keře evropských nebo exotických druhů, jinde neuvedené ni nezhrnuté, které nejsou normálně používány k zlesňování. Obecně jsou dodávány s o blenými kořeny.
C 137/42 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 0602 90 50 Osttní venkovní rostliny Tto podpoložk zhrnuje mrzuvzdorné rostliny, které jsou určeny trvlému vyszení, jejichž nedřevitý stonek nd zemí odumírá n podzim nový výhonek vyrší n jře. Do této podpoložky rovněž ptří kprdí, bhenní vodní rostliny (jiné než rostliny čísl 0601 podpoložky 0602 90 99). Do této podpoložky ptří též trvní smotné pásy trvní kusy ke zhotovení trávníků. 0603 Řezné květiny poupt n kytice nebo k okrsným účelům, čerstvé, sušené, bělené, brvené, npuštěné nebo jink uprvené 0603 11 00 ž 0603 19 90 Čerstvé Do těchto podpoložek ptří též květiny poupt, jejichž přírodní brv byl změněn nebo zvýrzněn, zejmén npuštěním brvicími roztoky před nebo po řezání, nebo pouze nmočením, z podmínky, že jsou dováženy čerstvé. 0603 19 90 Osttní Tto podpoložk zhrnuje slunečnice rezedy. Avšk, stonek listy těchto dvou rostlin (bez květů) ptří do podpoložky 1404 90 00. Do této podpoložky rovněž ptří vrbové větve s poupty nebo květy. Avšk, vrbové větve bez poupt nebo květů ptří do podpoložky 1401 90 00. 0604 Listoví, listy, větve jiné části rostlin, bez květů nebo poupt, trávy, mechy lišejníky, n kytice nebo k okrsným účelům, čerstvé, sušené, bělené, brvené, npuštěné nebo jink uprvené 0604 10 10 Lišejníky sobí Je to rostlin z čeledi Cldonicee (Cldoni rngiferin, Cldoni silvtic Cldoni lpestris). 0604 91 90 Osttní Do této podpoložky neptří čerstvé klsy kukuřice cukrové (Ze mys vr. scchrt) (kpitol 7) nebo obilnin (kpitol 10). 0604 99 10 Sušené, dále neuprvené Do této podpoložky neptří sušené větve, které jsou stočené nebo vytvrovné do spirál, bez ohledu n to, jestli byly stočeny nebo vytvrovány do spirál před sušením (podpoložk 0604 99 90). Do této podpoložky neptří jednoduše sušené klsy kukuřice cukrové (Ze mys vr. scchrt) (kpitol 7) nebo obilnin (kpitol 10). 0604 99 90 Osttní Do této podpoložky ptří též sušené klsy obilnin (npř. kukuřice), které byly bělené, brvené, npuštěné nebo jink uprvené k okrsným účelům. Do této podpoložky ptří rovněž sušené větve, které jsou stočené nebo vytvrovné do spirál.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/43 KAPITOLA 7 JEDLÁ ZELENINA A NĚKTERÉ KOŘENY A HLÍZY 0701 Brmbory, čerstvé nebo chlzené 0701 90 50 Rné brmbory, od 1. ledn do 30. červn Rné brmbory se vyznčují bledou brvou (obvykle bílou nebo růžovou) tenkou slupkou, která nedrží pevně je sndno oškrbtelná. Nvíc nevykzují žádné známky klíčení. 0703 Cibule, šlotk, česnek, pór jiná cibulová zelenin, čerstvá nebo chlzená 0703 10 11 ž 0703 10 90 Cibule šlotk Do těchto podpoložek ptří všechny odrůdy cibule (Allium cep) šlotky (Allium sclonicum). 0703 10 11 Szečk Do této podpoložky ptří roční cibule, vyrostlá ze semen, pro vysázení. Její průměr bývá obvykle 1 ž 2 cm. 0703 20 00 Česnek Do této podpoložky ptří všechny odrůdy česneku (Allium stivum), které jsou vhodné k lidskému požívání. Česnek sestávjící z nedělené cibule bez smosttných stroužků, o průměru přibližně mezi 25 50 mm oznčovný pro obchodní účely jko sólo česnek ( solo grlic ), perlový česnek nebo tké česnek perlovk ( perl grlic ), česnek s nedělenou cibulí ( single bulb grlic ), česnek s jedním stroužkem ( single clove grlic ) nebo jednocibulový česnek ( monobulb grlic ) (nebo jkýmkoli podobným obchodním oznčením) ptří rovněž do této podpoložky. Do této podpoložky neptří tkzvný velkohlvý česnek ( gret round-heded grlic ) neboli sloní česnek ( elephnt grlic ) (Allium mpeloprsum, který ptří do podpoložky 0703 90 00), který sestává z nedělené cibule o průměru přibližně 60 mm nebo větším (tj. znčně větší těžší, než vícestroužková cibule česneku). Druhy Allium stivum Allium mpeloprsum se liší rovněž tím, že ptří k odlišným genofondům. 0703 90 00 Pór jiná cibulová zelenin Tto podpoložk zhrnuje obyčejný jedlý pór (Allium porrum), cibuli velšskou neboli pór kmenný (Allium fistulosum) pžitku (Allium schoenoprsum). 0704 Zelí, květák, kpust kdeřvá, kedluben podobné jedlé rostliny rodu Brssic, čerstvé nebo chlzené 0704 10 00 Květák Viz vysvětlivky k HS k číslu 0704, první odstvec, bod 1). 0704 90 10 Zelí bílé zelí červené Do této podpoložky ptří zelí bílé (Brssic olerce L. vr. cpitt L. f. lb D. C.), včetně kdeřvého zelí (Brssic olerce L. vr. cpitt L. f. vr. lb D. C. subvr. conic subvr. pirmidlis) zelí červené (Brssic olerce L. vr. cpitt L. f. rubr (L.) Thell). 0704 90 90 Osttní Tto podpoložk zhrnuje kpustu kdeřvou (Brssic olerce L. vr. bullt D. C. vr. sbud L.), zelí čínské (npříkld Brssic sinensis Brssic pekinensis), brukev neboli kedluben (Brssic olerce vr.gongylodes) brokolici kdeřávek (Brssil olerce L. convr. botrytis (L.) Alef vr. itlic Plenck). Do této podpoložky všk neptří: ) jedlé kořeny rodu Brssic (tuříny ptří do čísl 0706 tuříny kolníky (Brssic npus vr. npobrssic) ptří do čísl 1214); b) krmné kpusty jko jsou jrmuzy (Brssic olerce vr. medullos) zelí krvské (Brssic olerce vr. viridis), které ptří do čísl 1214.
C 137/44 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 0706 Mrkev, vodnice, tuřín, řep slátová, kozí brd, celer bulvový, ředkvičk podobné jedlé kořeny, čerstvé nebo chlzené 0706 10 00 Mrkev, vodnice tuřín Do této podpoložky ptří pouze odrůdy vodnice, tuřínu mrkve (červené nebo růžové) vhodné k lidskému požívání. Krmná mrkev, obvykle bílá nebo světle žlutá, krmná vodnice (Brssic cmpestris vr. rp) krmný tuřín (Brssic npus vr. npobrssic) ptří do podpoložky 1214 90 10. 0706 90 90 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. řep slátová červená (Bet vulgris vr. conditiv); 2. kozí brd filová (Trgopogon porrifolius) černý kořen špnělský neboli hdí mord (Scorzoner hispnic); 3. ředkvičky všech druhů: bílá, černá, růžová td. (zvláště Rphnus stivus vr. stivus niger); 4. petržel zhrdní tuřínovitá (Petroselinum crispum vr. tuberosum) kořenový kerblík (Cherophyllum bulbosum); 5. pstinák (Pstinc stiv); 6. čistec neboli rtyčok jponský (Stchys ffinis nebo Stchys sieboldii), které mjí prodloužené oddenky, žlutvě bílé obvykle velikosti plce s četnými zúženými místy. Avšk jedlé kořeny hlízy s vysokým obshem škrobu nebo inulinu, jko npř. rtyčok jeruzlémský, btáty (sldké brmbory), tro ymy, ptří do čísl 0714. 0707 00 Okurky slátové nkládčky, čerstvé nebo chlzené 0707 00 90 Okurky nkládčky Okurky nkládčky, které ptří do této podpoložky, jsou odrůdou mlých okurek (85 nebo více do kilogrmu). 0708 Luštěniny, též vyluštěné, čerstvé nebo chlzené 0708 10 00 Hrách (Pisum stivum) Do této podpoložky ptří všechny hrchy druhu Pisum stivum, včetně krmného hrchu (Pisum stivum vr. rvense). Neptří sem vign (včetně černooké odrůdy), což jsou fzole ptřící do podpoložky 0708 20 00, nebo cizrn rodu Cicer ptřící do podpoložky 0708 90 00. 0708 90 00 Osttní luštěniny Do této podpoložky ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 0708, první odstvec, body 3), 4), 5) 6). 0709 Osttní zelenin, čerstvá nebo chlzená 0709 20 00 Chřest Do této podpoložky ptří pouze mldé výhonky nebo hlvičky chřestu (Asprgus officinlis). 0709 40 00 Celer, jiný než bulvový Do této podpoložky ptří celer odrůd Apium grveolens L. vr. dulce (Mill.) Pers. (celer žebrovný, větvový nebo zimní) Apium grveolens vr. seclinium Alef. (celer listový).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/45 0709 59 10 Lišky Do této podpoložky ptří pouze lišky (vječné houby), obvykle brvy vječného žloutku, druhů Cnthrellus cibrius Fries Cnthrellus friesii Quélet. Podobné jedlé druhy jko npř. lišk neprvá (Clitocybe urntic) roh hojnosti (Crterellus cornucopioides), někdy používné jko náhržky lnýžů v lhůdkářství, ptři do podpoložky 0709 59 90. 0709 59 30 Hřiby Do této podpoložky ptří pouze prvé hřiby rodu Boletus zejmén hřib obecný (Boletus edulis). 0709 60 10 ž 0709 60 99 Plody rodu Cpsicum nebo rodu Piment Viz vysvětlivky k HS k číslu 0709, první odstvec, bod 5). 0709 90 10 Sláty, jiné než hlávkový slát (Lctuc stiv) čeknk (Cichorium spp.) Do této podpoložky ptří všechny druhy slátových rostlin, jiné než hlávkový slát (Lctuc stiv), čeknk endivie (Cichorium spp.); mezi ně ptří: 1. jehněčí slát; 2. smetnk lékřská (Trxcum officinle). 0709 90 20 Krdy krdony (rtyčok krdový jedlý zdužntělé jedlé řpíky krdy) Do této podpoložky ptří krdy, nzývné tké bílá řep, špenátová řep, mngold nebo listová řep (Bet vulgris subvr. cicl) krdony (Cynr crdunculus). 0709 90 31 0709 90 39 Olivy Olivy, u kterých byl extrhován olej, le s obshem tukových látek vyšším než 8 %, zůstávjí zřzeny v těchto podpoložkách. 0709 90 40 Kpry Kpry jsou neotevřená květní poupt trnitého vytrvlého keře kpry (Cppris spinos). 0709 90 90 Osttní Tto podpoložk zhrnuje: 1. okru, ibišek jedlý čili gumbo neboli dámské prsty (Hibiscus esculentus); 2. dýně, tykve turky (npř. Cucurbit mxim Cucurbit pepo, s výjimkou Cucurbit pepo L. convr. citrullini Greb. vr. styric Cucurbit pepo L. vr. oleifer Pietsch); 3. rebrboru; 4. šťovík (Rumex cetos); 5. šťvel (Oxlis crent); 6. sevlák (Sium sisrum); 7. různé druhy řeřich: řeřich setá (Lipidium stivum), řeřišnice potočnice (Nsturtium officinle), brbork (Brbre vern), lichořeřišnice (Tropeolum mjus) td.; 8. šruchu zelnou čili portulák (Portulc olerce); 9. petržel kerblík, jiné než petržel zhrdní tuřínovitou kořenový kerblík, které ptří do podpoložky 0706 90 90; 10. pelyněk estrgon (Artemisi drcunculus) sturejku (Sturej hortensis neboli sturejk zhrdní Sturej montn neboli sturejk horská);
C 137/46 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 11. mjoránku zhrdní neboli sldkou (Orignum mjorn); 12. hlízy rodu Lilicee druhů Muscri comosum (obecné názvy lmpsciolo, divoká cibule, lilie zemní, hycint perntý ). Je třeb poznment, že: ) kořeny hlízy s vysokým obshem škrobu nebo inulinu ptří do čísl 0714; b) určitý počet rostlin neptří do této podpoložky, čkoliv jsou používány k lidskému požívání; to se týká zejmén následujících: 1. tymiánu (podpoložek 0910 99 31 ž 0910 99 39); 2. bobkového listu (podpoložky 0910 99 50); 3. mjoránky plné neboli dobromyslu (Orignum vulgre), šlvěje lékřské (Slvi officinlis), bzlky prvé (Ocimum bsilicum), máty peprné (všechny odrůdy), sporýše (Verben spp.), routy vonné (Rut grveolens), yzopu lékřského (Hyssopus officinlis) brutnáku lékřského (Borgo officinlis), které ptří do čísl 1211. 0711 Zelenin proztímně konzervovná (npříkld oxidem siřičitým, ve slné vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervčních roztocích), všk v tomto stvu nezpůsobilá k přímému požívání 0711 20 10 0711 20 90 Olivy Do těchto podpoložek ptří olivy, obvykle nložené ve slném nálevu, které ještě neprošly procesem n odstrnění jejich hořké chuti. Olivy připrvené jko jedlé i když jen jednoduchým delším máčením ve slném nálevu neptří do těchto podpoložek zřzují se do podpoložky 2005 70 00. 0711 40 00 Okurky slátové okurky nkládčky Do této podpoložky ptří okurky slátové okurky nkládčky jednoduše nskládné do velkých nádob, obshujících slný nálev, který, eventuálně s přidáním oct nebo kyseliny octové, zjišťuje jejich proztímní konzervci během přeprvy uskldnění, pokud jsou v tomto stvu nezpůsobilé k požívání. Tyto produkty obvykle obshují nejméně 10 % hmotnostních soli. Před konečným použitím jsou tyto produkty obvykle zprcovány následujícím způsobem, který je určuje pro zřzení do kpitoly 20: částečné odstrnění soli, následovné ochucením (které se obvykle skládá z přidání romtizovné krycí tekutiny n bázi oct), psterizce, by podpořil stbilizující účinek soli oct poté, co byly produkty přemístěny do mlých nádob (konzervy, lhve, zvřovcí sklenice td.). Avšk okurky slátové okurky nkládčky, též konzervovné ve slné vodě, které prošly úplným mléčným kvšením, ptří do kpitoly 20. Okurky slátové okurky nkládčky, které prošly úplným mléčným kvšením, mohou být odlišeny tím, že v příčném průřezu se zdá celý povrch dužniny skleněný (tj. poněkud průhledný). 0711 51 00 Houby rodu Agricus (žmpióny) Houby této podpoložky mohou být konzervovány v silném solném nálevu, ke kterému byl přidán ocet nebo kyselin octová. 0711 90 70 Kpry Kpry této podpoložky jsou obvykle konzervovány v sudech slným nálevem. 0712 Zelenin sušená, v celku, rozřezná n kousky nebo plátky, rozdrcená nebo v prášku, všk jink neuprvovná Do tohoto čísl neptří látky, které se v sušeném stvu nepoužívjí jko zelenin, le jsou používány zejmén v prfumérii, ve frmcii nebo pro insekticidní, fungicidní podobné účely (číslo 1211).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/47 0712 90 30 Rjčt Viz vysvětlivky k podpoložkám 2002 90 11 ž 2002 90 99, týkjící se zřzení rjčtového prášku. 0712 90 90 Osttní Do této podpoložky neptří sušené listy kořeny pmpelišky (Trxcum officinle), sušený šťovík (Rumex cetos) sušená lichořeřišnice (Tropeolum mjus), které se používjí k léčebným účelům (podpoložk 1211 90 85). 0713 Luštěniny sušené, vyluštěné, též loupné nebo půlené Zboží ptřící do tohoto čísl, které je určeno k setí, jsou produkty pěstování rostlin jsou obvykle rozpozntelné podle blení (npříkld pytle nesoucí oznčení indikující jejich použití) podle vyšší ceny. 0713 10 10 0713 10 90 Hrách (Pisum stivum) Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 0708 10 00. 0713 20 00 Cizrn (grbnzos) Cizrny této podpoložky jsou rodu Cicer (hlvně Cicer rietinum) ť už k setí, lidské spotřebě nebo krmení zvířt. 0713 31 00 Fzole druhů Vign mungo (L.) Hepper nebo Vign rdit (L.) Wilczek Viz vysvětlivky k HS k položce 0713 31. 0713 32 00 Mlé červené fzole (Adzuki) (Phseolus nebo Vign ngulris) Fzole Adzuki jsou vždy prodávány n trhu suché. Předtím, než rostlin Adzuki dozrje, jsou fzole zelené obshují vysoký podíl vody. Když rostlin dozrje, fzole zčervenjí uschnou. 0713 39 00 Osttní Tto podpoložk zhrnuje pntrop čínský (dříve Dolichos sinensis spp. sesquipedlis), jež je povžován z fzoli druhu vign. Názvy Dolichos unguicult Dolichos sinensis jsou synonym, již nepoužívná pro fzole druhu vign. Správný název pntropu čínského je tudíž Vign unguicult (L.) Wlp. spp. sesquipedlis. 0713 40 00 Čočk Do této podpoložky ptří pouze čočk rodu Ervum nebo Lens, npříkld mnoho odrůd čočky kuchyňské (Ervum lens nebo Lens esculent) čočk odrůdy Ervum ervili. 0713 90 00 Osttní Tto podpoložk zhrnuje, s výjimkou pntropu čínského podpoložky 0713 39 00, luskoviny rodu dolichos jko npř. bob egyptský (Dolichos lblb), bob holubí (Cjnus cjn), knválie (Cnvli ensiformis), bob smetový (Mucun utilis) semen gurny tropické (Cymopsis tetrgonolob). Do této podpoložky neptří: vikve jiné odrůdy než Vici fb semen vlčího bobu (Lupinus) (podpoložk 1209 29 10 nebo 1209 29 50). 0714 Mniokové kořeny, mrntové kořeny, slepové kořeny, jeruzlémské rtyčoky, sldké brmbory podobné kořeny hlízy s vysokým obshem škrobu nebo inulinu, čerstvé, chlzené, zmrzené nebo sušené, též ve formě plátků nebo pelet; dřeň ságovníku Výrz ve formě pelet je definován v poznámce 1 k této třídě.
C 137/48 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 0714 10 91 0714 10 98 Mniokové kořeny Do těchto podpoložek ptří: 1. hlízové kořeny mnioku, jehož existují dvě zákldní odrůdy (Mnihot utilissim Mnihot ipi); tyto kořeny jsou uspořádány jko pprsky kol; jejich hmotnost při sklizni může kolíst od 500 g do 3 kg nebo více; 2. pelety vyrobené z glomerovných kousků mniokových kořenů nebo z glomerovné mouky nebo moučky z kořenů (viz vysvětlivky k HS k číslu 0714, druhý odstvec). 0714 20 10 0714 20 90 0714 90 11 0714 90 19 Btáty (sldké brmbory) Btáty (sldké brmbory) jsou hlízy s leskem, který je bílý, žlutý nebo červený v závislosti n odrůdě, pocházejí z bylinné liánovité rostliny povijnice jedlé (Ipome btts). Mrntové slepové kořeny podobné kořeny hlízy s vysokým obshem škrobu Do těchto podpoložek ptří: 0714 90 90 Osttní 1. mrntové kořeny, které náleží k mnoh druhům zeleniny podle jejich původu: mrnt třtinová (Mrnt rundince), mrnt indická (Mrnt indic), tké (Tcc pinntifid), ustrlský druh dosny (Cnn edulis); 2. slepové kořeny pocházející z různých druhů rostlin rodu Orchis; 3. mrtvé kořeny jiřin jiné mrtvé hlízovité kořeny bylin; 4. oddenky koloksie jedlé neboli tr (Colocsi esculent nebo Colocsi ntiquorum); 5. sldké brmbory mnoh různých druhů (Dioscore btts, D. trifid, D. lt, D. bulfiber td.). Do této podpoložky ptří zejmén různé odrůdy jeruzlémského rtyčoku (npříkld Helinthus tuberosus, Helinthus strumosus Helinthus decpetlus) škrobová dřeň zvná ságo z kmenů různých plem širokého druhového spektr (Metroxylon, Rumphii, Rphi ruffi, Areng td.).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/49 KAPITOLA 8 JEDLÉ OVOCE A OŘECHY; KŮRA CITRUSOVÝCH PLODŮ NEBO MELOUNŮ Všeobecné vysvětlivky Tto kpitol zhrnuje ovoce k destilčním účelům ve formě hrubé dužniny, dokonce i když přírodní kvšení už zčlo. 0801 Kokosové ořechy, pr ořechy kešú ořechy, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupné 0801 21 00 0801 22 00 Pr ořechy Jsou to ořechy s pevnou skořápkou připomínjící tvrem velikostí dílky mndrinky; skořápk uzvírá velké jádro trojúhelníkového průřezu v nhnědlém vláknitém oblu. 0802 Osttní skořápkové ovoce, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupné 0802 21 00 0802 22 00 Lískové ořechy (Corylus spp.) Do těchto podpoložek ptří lískové ořechy (plody Corylus velln), turecké ořechy (plody Corylus colurn) plody lísky obecné (plody Corylus mxim). 0802 40 00 Jedlé kštny (Cstne spp.) Do této podpoložky ptří pouze jedlé sldké kštny rodu Cstne; proto sem neptří vodní kštny (plody Trp ntns), které ptří do podpoložky 0802 90 85 nebo koňské kštny (Aesculus hippocstnum), které ptří do čísl 2308. 0802 50 00 Pistácie Pistácie jsou plody stromu pistácie (Pistci ver), který se pěstuje hlvně n Sicílii, v Řecku n Středním Východě. Ořech pistácie je velikosti mlé olivy skládá se z měkké, tenké obvykle vlhké slupky, která je zbrven červenohnědě, n povrchu velmi drsná neptrně romtická, škeblovité skořápky, která je světle zbrvená dřevitá protáhlého jádr s červenohnědou slupkou, které je uvnitř světle zelené má příjemnou, jemnou chuť. 0802 90 50 Piniové oříšky Do této podpoložky ptří piniová jádr (plody Pinus pine), též v šišce. 0802 90 85 Osttní Do této podpoložky ptří semen limby (plody Pinus cembr), též v šišce. 0803 00 Bnány, včetně bnánů plntejnů, čerstvé nebo sušené 0803 00 11 Bnány plntejny Bnány plntejny mohou být ž 50 cm dlouhé jsou širší mjí hrntější průřez než bnány podpoložky 0803 00 19. Škrob obsžený v bnánech plntejnech se liší od škrobu obsženého ve stolních bnánech tím, že během dozrávání nezesládne. Bnány plntejny nemjí chrkteristickou vůni. Nejsou vhodné v surovém stvu k jídlu. Obvykle se sklízejí zelené jí se vřené. 0804 Dtle, fíky, nns, vokádo, kvjávy, mng mngostny, čerstvé nebo sušené 0804 40 00 Avokád Avokád jsou plody stromu hruškovce (Perse Americn Mill.); jsou to peckovice, čsto dosti velké, kulovité, hruškovitého tvru nebo podobné láhvím s dlouhým hrdlem v závislosti n odrůdě, uzvírjící někdy velkou pecku. Slupk je zbrvená tmvě zeleně, krmínově, purpurově nebo žlutě. Když dozrje, je pevná dužnin pod slupkou zbrven zelenvě bíle vybledlá u pecky.
C 137/50 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 0804 50 00 Kvjávy, mng mngostny Kvjávy jsou plody stromu kvjávy (Psidium guyv L.); kvjávy jsou bobule, jejichž dužin má různou brvu (bělvou, růžovou, smetnovou, nčervenlou nebo zelenou) které obshují mnoho mlých semen. Mng jsou plody mngovníku (Mngifer indic); mng jsou peckovice obshující plochou pecku s plzivými vlákny. Existuje několik odrůd mng, které se liší hmotností (od 150 g do 1 kg), sldkostí chutí (některé mjí slbou příchuť terpentýnu). Mngostny jsou plody stromu mngostnu (Grcini mngostn). Plod je bobule, která když dozrje, je hnědvě purpurové brvy, s tlustým perikrpem, obshující několik semen, obklopených kulovitým semenným míškem, který je bílý, cukrovitý má mimořádně lhodnou chuť. 0805 Citrusové plody, čerstvé nebo sušené 0805 10 20 Sldké pomernče, čerstvé Do této podpoložky ptří pouze pomernče druhu Citrus sinensis. Mezi ně ptří krvvé polokrvvé pomernče. Krvvé pomernče jsou pomernče, jejichž kůr (čsto přes polovinu povrchu), dužin šťáv mjí zbrvení vyvolné přítomností krotenu. V přípdě polokrvvých pomernčů je pigmentce obecně méně výrzná je omezen n dužninu šťávu. Mezi krvvé pomernče ptří Blood ovls, Snguins redonds, Nvels snguins, Snguinelli, Double fines, Wshington snguines nebo vylepšená Double fines nebo velké snguines Portuglské. 0805 10 80 Osttní Do této podpoložky ptří též hořké pomernče (sevillské pomernče), plody druhu Citrus urntium. Používjí se hlvně k zvřování. 0805 20 30 Monrele stsum Stsumy (Citrus reticult Blnco vr. unshiu (Swing)) jsou rnné druhy mndrinek. Plody jsou velké, žlutoornžové, šťvnté, nekyselé bez jder. 0805 20 50 Mndrinky wilkingy Mndrinky (Citrus nobilis Lour. nebo Citrus reticult Blnco) mohou být odlišeny od běžných pomernčů menším, zploštělým tvrem, sndnějším loupáním, nápdnějším oddělením dílků sldší voňvější chutí. Wilkingy jsou hybridy odrůdy (kultivru) mndrinky vrbolisté mndrinky chrámové (královské) (což je hybrid mndrinky hořkých pomernčů). Podobjí se mndrinkám, le jsou větší tečkovné n jednom konci. 0805 20 70 Tngerinky Do této podpoložky ptří tngerinky (Citrus reticult Blnco vr. tngerin) 0805 20 90 Osttní Do této podpoložky ptří zejmén: 1. tngel, hybridy tngeriny grpefruitu, včetně pomel (šedoků); 2. ortniques, hybridy pomernče tngeriny; 3. mlquins, hybridy pomernče mndrinky; 4. tnžory. 0805 40 00 Grpefruity, včetně pomel (šedoků) Do této podpoložky ptří plody druhů Citrus grndis Citrus prdisi. Tyto plody mjí světle nžloutlou kůru jsou obecně větší než pomernče, s tvrem sférickým, který může být lehce zploštělý, dužin je žlutá nebo nrůžovělá kyselé chuti.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/51 0805 50 90 Limety (Citrus urntifoli, Citrus ltifoli) Do této podpoložky ptří všechny odrůdy druhu Citrus urntifoli Citrus ltifoli. Limety jsou mlé plody, většinou kulté nebo vejcovité, s tenkou, lepkvou, zelenou nebo zelenvě žlutou kůrou. Šťvntá dužnin je zelená silně kyselá. 0805 90 00 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. cedráty (Citrus medic), podobjí se velkému citrónu s velmi tlustou kůrou, která má hrudkovitý povrch; dužin je velmi voňvá, nkyslá kndovná kůr se nejčstěji používá n koláče cukrářské výrobky; 2. kumkvt (Fortunell jponic, F. hindsii F. mrgrit), plod velikosti velké olivy, kultý nebo protáhlý bez zploštění n koncích, s drsnou kůrou, s mlým množstvím dužniny lehce kyselou chutí; jeho kůr je sldká jí se syrová nebo jko pyré; někdy je tké používán pro cukrářské výrobky; 3. chinot (Citrus urntium vr. myrtifoli); 4. bergmot (Citrus urntium vr. bergmi), druh pomernče, bledě žlutý hruškovitého tvru, s lehce kyselou chutí, používný hlvně pro výrobu éterického oleje; 5. oroblnco neboli sweetie (Citrus grndis Osbeck Citrus prdisi Mcf.), druh vzniklý zkřížením nekyselého pomel s bílým grpefruitem, s tlustou, jsně zelenou ž zltvou kůrou; je o něco větší než grpefruit, le má méně semen je sldší. 0806 Vinné hrozny, čerstvé nebo sušené 0806 10 10 Stolní hrozny Stolní hrozny se všeobecně liší od vinných hroznů jk vzhledem, tk i druhem blení. Ztímco stolní hrozny jsou čsto předkládány v krbicích, schránkách, miskách, přeprvních bednách nebo mlých utěsněných košících, bývjí vinné hrozny předkládány buď ve velkých koších, otevřených krbicích, nebo v sudech, v nichž jsou hrozny čsto neprodyšně uzvřeny, rozdrceny nebo zpol vylisovány. 0806 20 10 Korintky Produkty této podpoložky jsou sušené hrozny révy vinné druhu Vitis corinthic; jsou mlé, kulté, bez stonku téměř bez semen, tmvě purpurová brv přechází do černé, jsou velmi sldké. 0807 Melouny (včetně melounů vodních) ppáje, čerstvé 0807 11 00 Melouny vodní Melouny vodní jsou plody druhu Citrullus vulgris Schrd. Mohou dorůst do hmotnosti 20 kg. Dužin není velmi cukerntá, je hodně vodntá obvykle jsně červená obshuje černá semen. 0807 19 00 Osttní Do této podpoložky ptří plody druhu Cucumis melo, jichž existuje několik odrůd, zejmén dýně meloun (vr. reticultus Nud.) se síťovnou slupkou, sldký meloun (vr. scchrus Nud.), který má tké síťovnou slupku, kntlup (vr. cntlupensis Nud.) se zřetelnými vroubky n slupce, zimní meloun (vr. inordorus Nud.) meloun s hldkou slupkou. Plod je obvykle objemný, okrouhlý nebo vejcovitý, buď s hldkou nebo drsnou kůrou; dužin je tuhá šťvntá, žlutvě ornžová nebo bílá, s cukrovou příchutí. Střed plodu, který má mnoho vláken je dutý, obshuje velký počet plochých oválných semen, která jsou lesklá žlutvě bílá. 0807 20 00 Ppáje Ppáje (Cric ppy) jsou protáhlé nebo kulovité plody, buď hldké nebo drsně žebrovné, žlutvě zelené ž ornžové, které když jsou zrlé, mohou dosáhnout hmotnosti od několik set grmů po několik kilogrmů. Dužnin, konzistencí podobná melounům, přechází od žluté do ornžové brvy, je sldká v různém stupni vonná, uzvírá dutinu obshující velký počet kultých černých semen, vnořených do dužiny.
C 137/52 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 0808 Jblk, hrušky kdoule, čerstvé 0808 10 10 Jblk k výrobě moštu, volně ložená, od 16. září do 15. prosince Do této podpoložky ptří jblk, která pro svůj vzhled vlstnosti (neroztříděná, obecně menší než plody ke konzumci, s kyselou nebo nestrvitelnou chutí, nízké hodnoty td.) mohou být použitá pouze pro výrobů nápojů, též kvšených. Musí být volně ložená, netříděná, v určitých doprvních prostředcích (npř. železniční vgóny, velké kontejnery, nákldní utomobily nebo nákldní lodě). 0808 20 10 Hrušky k výrobě moštu, volně ložené, od 1. srpn do 31. prosince Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 0808 10 10. 0809 Meruňky, třešně, višně, broskve (včetně nektrinek), švestky trnky, čerstvé 0809 20 05 0809 20 95 Třešně višně Do těchto podpoložek ptří všechny odrůdy třešní višní, včetně divoké třešně zejmén třešně obecné (plod Prunus cersus) višně (plod Prunus cersus vr. uster), třešně srdcovky (plod Prunus vium vr. julin) třešně srdcovky s tvrdou dužinou (plod Prunus vium vr. durcin) třešně ptčí (plod Prunus vium nebo Cersus vium). 0809 30 10 0809 30 90 Broskve, včetně nektrinek N rozdíl od broskví, nektrinky mjí hldkou slupku. 0809 40 90 Trnky Trnky jsou plody švestky divoké neboli trnky (Prunus spinos). 0810 Osttní ovoce, čerstvé 0810 20 10 Mliny Do této podpoložky ptří plody Rubus ideus, Rubus illecebrosus, Rubus occidentlis Rubus strigosus. Některé odrůdy mjí červené plody, jiné bílé. 0810 40 10 Brusinky (plody druhu Vccinium vitis-ide) Tyto plody jsou červené nebo růžové. 0810 40 30 Borůvky (plody druhu Vccinium myrtillus) Tyto plody jsou modrvě černé. 0810 50 00 Kiwi Do této podpoložky ptří kiwi odrůd Actinidi chinensis Plnch. nebo Actinidi delicios. Tyto plody, které jsou velikosti vejce, jsou dužnté s hořce nsládlou příchutí jejich chluptá slupk je zelenvě hnědá. 0810 90 20 Tmrindy (indické dtle), jblk kešú, liči (čínské švestky), jckfruit, spoty, mučenky (pssiflor), krmboly pithje Tmrindy (plody druhu Tmrindus indic Tmrindus officinlis) tk, jk jsou obvykle předkládány v mezinárodním obchodě (lusky nebo dužnin neobshující přidný cukr nebo jiné látky ni jink neuprvovné), se zřzují do podpoložky 0813 40 65. Jckfruit je plod druhu Artocrpus heterophyll Artocrpus integrifoli. Liči je plod druhu Litchi chinensis. Spoty jsou plody druhu Achrs spot.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/53 0810 90 50 Černý rybíz 0810 90 60 Červený rybíz 0810 90 95 Osttní: Do této podpoložky ptří mučenky neboli pssiflor (npř. mrcuj ), jko jsou npř. následující druhy: mučenk purpurová (Pssiflor edulis), mučenk obří (Pssiflor qudrngulris) mučenk sldká (Pssiflor ligulris). Do této podpoložky ptří kulovité plody Ribes nigrum L. Do této podpoložky ptří plody Ribes rubrum L. Kromě produktů uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 0810, druhý odstvec, bod 7) (vyjm liči (čínských švestek) spot) do této podpoložky ptří: 1. plody plniky (plody druhu Arbutus unedo); 2. dřišťál (plody druhu Berberis vulgris); 3. plody rkytníku řešetlákového (plody druhu Hippophäe rhmnoides); 4. plody sorbu nebo plody oškeruše (npř. plody druhů Sorbus domestic Sorbus ri); 5. grndily (plody druhu Annon cherimol (čeromoj) druhu Annon reticult (non síťovná)); 6. různé odrůdy Physlis neboli mochyní (plody druhu Physlis lkekengi nebo Physlis pubescens); 7. mdgskrské švestky nebo guvernérské švestky (Flcourti ctphrct Idesi polycrp); 8. mišpule (plody druhu Mespilus germnic) mišpule jponská (plody druhu Eriobotry jponic); 9. plody různých odrůd Spotcee, npř. spodily (plody druhu Lucum mmmos), všk s výjimkou spot, které ptří do podpoložky 0810 90 20; 10. jedlé odrůdy Actinidi, jiné než kiwi (Actinidi chinensis Plnch. nebo Actinidi delicios) ptřící do podpoložky 0810 50 00; 11. plody různých odrůd Spindcee, npř. rmbutny (plody druhu Nephelium lppceum) pulsny (plody druhu Nephelium mutbile), všk s výjimkou liči (plod druhu Litchi chinensis), které ptří do podpoložky 0810 90 20. 0811 Ovoce ořechy, též vřené ve vodě nebo v páře, zmrzené, též s přídvkem cukru nebo jiných sldidel 0811 20 31 Mliny 0811 20 39 Černý rybíz 0811 20 51 Červený rybíz Výrz zmrzené je definován ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kpitole, druhý odstvec. Pokud jde o vyjádření obshu cukru u dotčených podpoložek, viz doplňková poznámk 1 k této kpitole. Viz vysvětlivk k podpoložce 0810 20 10. Viz vysvětlivk k podpoložce 0810 90 50. Viz vysvětlivk k podpoložce 0810 90 60.
C 137/54 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 9 KÁVA, ČAJ, MATÉ A KOŘENÍ Všeobecné vysvětlivky Zřzení koření, které bylo smícháno dohromdy nebo obshuje jiné přidné látky, je určeno poznámkou 1 k této kpitole. V souldu s touto poznámkou, směsi koření s jinými látkmi, nemjí-li podsttný chrkter koření, neptří do této kpitoly. Ptří do čísl 2103, pokud jde o kořenící směsi nebo o směsi přísd pro ochucení. V přípdě směsí používných přímo k ochucení nápojů (drinků) nebo při příprvě extrktů určených k výrobě nápojů (drinků), tvořených kořením nebo rostlinmi, částmi rostlin, semeny, plody nebo ořechy (celými, strouhnými, drcenými nebo v prášku) nebo kořením zhrnutým v jiných kpitolách (kpitoly 7, 11, 12 td.), viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, šestý sedmý odstvec. Zbytky odpdy koření, které nevyhnutelně vznikjí během sklizně následného zprcování (npř. třídění nebo sušení) nebo během skldovcích opercí nebo přeprvy, se zřzují jko nedrcené ni nemleté, s výjimkou přípdů, kdy je produkt rozpozntelný (npř. v důsledku své homogenity) jko pocházející z úmyslného drcení. Výrz drcené nebo mleté používný v různých číslech této kpitoly nezhrnuje výrobky nřezné n kusy. 0901 Káv, též pržená či dekofeinovná; kávové slupky pulpy; kávové náhržky s jkýmkoliv obshem kávy 0901 11 00 0901 12 00 Nepržená káv Do těchto podpoložek ptří všechny formy nepržené kávy, též dekofeinovné (včetně zrnek nebo zlomků oddělených při třídění, prosévání td.), i když jsou určeny pro jiné účely, než je lidské požívání (npříkld extrkce kofeinu). 0901 11 00 S kofeinem Do této podpoložky ptří nepržená káv z podmínky, že neprošl žádným procesem extrhování kofeinu. 0901 12 00 Dekofeinovná Do této podpoložky ptří nepržená káv, která prošl procesem extrhování kofeinu. Káv tímto způsobem zprcovná má obvykle obsh kofeinu nepřeshující 0,2 % hmotnostní, počítáno v sušině. 0901 21 00 0901 22 00 Pržená káv Do těchto podpoložek ptří káv uvedená ve vysvětlivce k podpoložkám 0901 11 00 0901 12 00, která byl pržená, též prná, mletá nebo koncentrovná. 0901 21 00 S kofeinem Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 0901 11 00. 0901 22 00 Dekofeinovná Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 0901 12 00. 0901 90 10 Kávové slupky pulpy Slupky jsou tenké obly uvnitř plodu (bobule) uzvírjící zrn, která jsou obvykle dvě. Pulpy jsou vnitřní nebo pergmenové povlky, které obepínjí kždé zrno které jsou odstrněny během pržení. 0901 90 90 Kávové náhržky obshující kávu Do této podpoložky ptří produkty uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 0901, první odstvec, bod 5). Tyto směsi mohou být mleté nebo nemleté nebo dokonce komprimovné (stlčené).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/55 0904 Pepř rodu Piper; sušené nebo drcené nebo mleté plody rodu Cpsicum nebo Piment 0904 11 00 Nedrcený ni nemletý Do této podpoložky ptří produkty uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 0904, bod 1). Je třeb poznment, že lámná pepřová zrn zlomky pepře zůstávjí zřzeny v této podpoložce, z předpokldu, že nejsou zřetelně výsledkem úmyslného mletí nebo drcení. Toto se plikuje i n prch nebo smetky z koření, obshující nečistý pepř. Tto podpoložk zhrnuje zelená pepřová zrn konzervovná v octovém roztoku nebo ve slném nálevu, dokonce i s přídvkem mlého množství kyseliny citrónové. 0904 20 10 ž 0904 20 90 Plody rodu Cpsicum nebo rodu Piment, sušené nebo drcené nebo mleté Tyto podpoložky zhrnují produkty uvedené ve Vysvětlivkách k HS k číslu 0904, bod 2), jsou-li sušené nebo drcené či mleté. 0904 20 10 Sldká pprik Ppriky této podpoložky (Cpsicum nuum vr. grossum) jsou reltivně velké mjí sldkou chuť. Jsou sklízeny buď ještě zelené, nebo již červené. Do této podpoložky ptří pouze sušené ppriky, celé nebo v kouscích, všk nedrcené ni nemleté. 0906 Skořice květy skořicovníku 0906 11 00 0906 19 00 Nedrcené ni nemleté Do těchto podpoložek ptří, npříkld: 1. tyčinky sestávjící z pásků kůry neboli cívek, stočených nvzájem jeden do druhého doshující délky ž 110 cm; 2. kousky vzniklé krájením skořicových tyčinek n určité délky (npř. 5 ž 10 cm); 3. kůr v kouscích různé délky šířky jko cívečky (zlomky odpd vznikjící krájením skořicových tyčinek do normlizovné délky), peříčk lupínky (mlé kousky skořicové kůry získné během loupání kůry užívné zejmén při výrobě skořicové esence). 0906 11 00 Skořice (Cinnmomum zeylnicum Blume) Viz vysvětlivk k HS k položce 0906 11. 0907 00 00 Hřebíček (celé plody, květy stopky) Do této podpoložky ptří též drcený nebo mletý hřebíček. 0908 Muškátový oříšek, muškátový květ, momy krdmomy 0908 10 00 Muškátový oříšek Viz vysvětlivky k HS k číslu 0908, odstvec ). Do této podpoložky ptří muškátové oříšky, což jsou semen stromu muškátovníku vonného (Myristic frgrns). Do této podpoložky ptří též celé muškátové oříšky k průmyslové výrobě vonných silic nebo pryskyřic, které jsou čsto zprcovány vápennou vodou z účelem ochrny před hmyzem, muškátové oříšky podřdné kvlity, jko npř. svrštěné nebo poškozené při sklizni, které jsou prodávány pod názvem odpd, BWP (poškozené, červivé, páchnoucí) nebo defektní. 0908 20 00 Muškátový květ Viz vysvětlivky k HS k číslu 0908, odstvec b). 0908 30 00 Amomy krdmomy Viz vysvětlivky k HS k číslu 0908, odstvec c), body 1) ž 4).
C 137/56 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 0909 Semen nýzu, bdyánu, fenyklu, korindru, kmínu nebo kořenného kmínu; jlovcové bobulky 0909 20 00 Semen korindru Viz vysvětlivky k HS k číslu 0909, první třetí odstvec. Semen korindru jsou kulovitá, světle žlutohnědé brvy. N chuť jsou sldká lehce ostrá. 0909 30 00 Semen kmínu Viz vysvětlivky k HS k číslu 0909, první třetí odstvec. Semen kmínu jsou vejcovitá hrboltá. 0909 40 00 Semen kořenného kmínu Viz vysvětlivky k HS k číslu 0909, první třetí odstvec. Semen kořenného kmínu jsou vejcovitá, protáhlá hrboltá. 0910 Zázvor, šfrán, kurkum, tymián, bobkový list, kri jiná koření 0910 10 00 Zázvor Viz vysvětlivky k HS k číslu 0910, odstvec ). Do této podpoložky ptří oddenky zázvoru (Amomum zingiber L.), které mohou být předkládány čerstvé, sušené nebo drcené. Tto podpoložk zhrnuje též šedý (známý jko černý ) zázvor (neloupný) bílý zázvor (loupný). 0910 20 10 0910 20 90 Šfrán Viz vysvětlivky k HS k číslu 0910, odstvec b). 0910 30 00 Kurkum Viz vysvětlivky k HS k číslu 0910, odstvec c). Komerční kultá kurkum pochází z hlvní hlízy, která je velká kulovitá, ztímco dlouhá kurkum pochází z bočních výrůstků n hlíze, které jsou vejcovité nebo cylindrické. 0910 91 05 ž 0910 91 90 Směsi uvedené v poznámce 1 písm. b) k této kpitole Viz vysvětlivky k HS k číslu 0910, odstvec e) g). 0910 91 05 Kri Práškové kri je popsáno ve Vysvětlivkách k HS k číslu 0910, písm. e); přidání neptrného množství jiných látek jko ingrediencí (sůl, hořčičná semen, mouk z luštěnin) nemění zřzení těchto směsí. 0910 99 31 ž 0910 99 39 Tymián Do těchto podpoložek ptří mnoho odrůd tymiánu (Thymus vulgris, Thymus zygis, Thymus serpyllum neboli mteřídoušk), též sušené. 0910 99 31 Mteřídoušk (Thymus serpyllum) Do této podpoložky ptří pouze tymián rodu Thymus serpyllum. 0910 99 33 Osttní Tto podpoložk zhrnuje trhné sušené listy květy tymiánu rodu Thymus vulgris Thymus zygis.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/57 0910 99 50 Bobkový list Do této podpoložky ptří listy vvřínu (Lurus nobilis), též sušené. 0910 99 91 0910 99 99 Osttní Do těchto podpoložek ptří semen kopru (Anethum grveolens), kni černý pepř, vyráběné z plodů rodu Xylopi ethiopic. Nicméně, nvzdory skutečnosti, že následující produkty se obecně používjí jko koření, nezřzují se do těchto podpoložek: ) hořčičná semen (číslo 1207); b) všechny druhy oddenku glngy (číslo 1211); c) produkt zvný křížený šfrán nebo světlice, jehož brv je červenější než prvý šfrán který sestává z květů světlice nebo sfloru Crthmus tinctorius nebo Crthmus oxycnth nebo Crthmus plestinus (číslo 1404). Mnoho rostlin, které se používjí k ochucení, le nejsou správně řečeno kořením, rovněž neptří do této kpitoly zřzují se zejmén do kpitol 7 12 (viz vysvětlivky k těmto kpitolám).
C 137/58 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 10 OBILOVINY Všeobecné vysvětlivky Sušené klsy obilí (npříkld kukuřice), které byly běleny, brveny, impregnovány nebo jink zprcovány pro ozdobné účely se zřzují do podpoložky 0604 99 90. Obiloviny zůstávjí zřzeny v této kpitole, i když byly podrobeny tepelné úprvě pro účely konzervce, která může způsobit částečné želtinování někdy prsknutí zrn. Částečné želtinování (předželtinování) nstává při procesu sušení týká se pouze mlého počtu zrn. Tto přeměn škrobu není cílem tepelné úprvy, pouze jejím vedlejším jevem. Tuto úprvu nelze povžovt z jiné zprcování ve smyslu poznámky 1 B) ke kpitole 10. 1001 Pšenice sourež 1001 10 00 Pšenice tvrdá Viz poznámk 1 k položce k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 1001, první odstvec, bod 2). 1001 90 91 Osivo obyčejné pšenice sourži Jsou to vybrná zrn mohou být obvykle rozpozntelná podle jejich blení (npříkld pytle nesoucí oznčení jejich použití) podle vyšší ceny. Tto zrn mohou být uprven z účelem ochrny proti škůdcům nebo ptákům po zsetí. 1003 00 Ječmen 1003 00 10 Osivo Viz vysvětlivk k podpoložce 1001 90 91. 1006 Rýže Viz doplňková poznámk 1 k této kpitole. 1008 Pohnk, proso lesknice knárská; osttní obiloviny 1008 90 10 Triticle Triticle je hybridní obilovin vzniklá křížením pšenice žit. Zrno je obvykle větší protáhlejší než u žit čsto větší protáhlejší než u pšenice; vnější vrstv je zvrásněná.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/59 KAPITOLA 11 MLÝNSKÉ VÝROBKY; SLAD; ŠKROBY; INULIN; PŠENIČNÝ LEPEK 1101 00 Pšeničná mouk nebo mouk ze sourži Viz poznámk 2 k této kpitole. Mouk tohoto čísl může obshovt mlé množství soli (obvykle nepřeshující 0,5 %), stejně jko mlá množství mylázy, rozemletých klíčků prženého sldu. 1102 Obilné mouky, jiné než pšeničná mouk nebo mouk ze sourži Viz poznámk 2 k této kpitole. Mouk tohoto čísl může obshovt mlé množství soli (obvykle nepřeshující 0,5 %), stejně jko mlá množství mylázy, rozemletých klíčků prženého sldu. 1102 20 10 1102 20 90 Kukuřičná mouk Pro stnovení obshu tuku se použije nlytická metod stnovená přílohou III, část H, nřízení Komise (ES) č. 152/2009 (Úř. věst. L 54, 26.2.2009, s. 1), v souldu s nřízením Komise (EHS) č. 1748/85 (Úř. věst. L 167, 27.6.1985, s. 26). Do těchto podpoložek ptří tké kukuřičná mouk popsná jko mouk ms, která se získává metodou nixtmlizce, pro niž je chrkteristické vření máčení kukuřičných zrn v roztoku hydroxidu vápentého následné sušení mletí. Jkékoli dlší zprcovávání, npříkld pržení, všk vede k vyloučení tkového produktu z čísl 1102 (zprvidl kpitol 19). 1103 Krupice, krupičk pelety z obilovin 1103 11 10 ž 1103 19 90 Krupice krupičk 1. Viz poznámky 2 3 k této kpitole. 2. Viz vysvětlivky k HS k číslu 1103, prvních šest odstvců. 3. Výrobky, které nevyhovují kritériím propdu sítem stnoveným v poznámce 3 k této kpitole, se zřzují do čísl 1104. Výrobky, které vyhovují kritériím propdu sítem stnoveným v poznámce 3 k této kpitole, le které, jelikož byly podrobeny procesu perlování, jsou ve formě kulovitých kousků zrn, ptří do jedné z podpoložek čísl 1104, zhrnujících perlovitá zrn. 1103 13 10 1103 13 90 Z kukuřice Pro stnovení obshu tuku viz vysvětlivk k podpoložkám 1102 20 10 1102 20 90. Do těchto podpoložek ptří tké krupice krupičk z kukuřice popsné jko mouk ms, která se získává metodou nixtmlizce, pro niž je chrkteristické vření máčení kukuřičných zrn v roztoku hydroxidu vápentého následné sušení mletí. Jkékoli dlší zprcovávání, npříkld pržení, všk vede k vyloučení tkového produktu z čísl 1103 (zprvidl kpitol 19).
C 137/60 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 1103 20 10 ž 1103 20 90 Pelety Viz vysvětlivky k HS k číslu 1103, poslední odstvec. 1104 Obilná zrn jink zprcovná (npříkld loupná, válcovná, ve vločkách, perlovitá, řezná nebo šrotovná), vyjm rýže čísl 1006; obilné klíčky, celé, rozválcovné, ve vločkách nebo drcené Zrn ve vločkách, která ptří do podpoložek 1104 12 90, 1104 19 69 1104 19 91, jsou zrn, která byl loupán válcován. 1104 22 20 ž 1104 29 89 Jink zprcovná zrn (npříkld loupná, perlovitá, rozřezná nebo šrotovná) Viz vysvětlivky k HS k číslu 1104, druhý odstvec, body 2) ž 5). 1104 22 50 Perlovitá Kromě perlovitých zrn uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 1104, druhý odstvec, bod 4), do této podpoložky ptří kousky zrn, které, jelikož byly podrobeny procesu perlování, jsou ve formě kulovitých grnulí. 1104 22 90 Jink nezprcovná než šrotovná Do této podpoložky ptří produkty získné roztříštěním neloupných obilných zrn, které nevyhovují kritériím propdu sítem stnoveným v poznámce 3 k této kpitole. 1104 23 30 Perlovitá Viz vysvětlivk k podpoložce 1104 22 50. 1104 23 90 Jink nezprcovná než šrotovná Viz vysvětlivk k podpoložce 1104 22 90. Rozbitá kukuřičná zrn získán během prosévání vyčištěných neloupných kukuřičných zrn vyhovující kritériím stnoveným v poznámce 2 A) k této kpitole se zřzují do této podpoložky jko zrn jink nezprcovná než šrotovná. 1104 29 05 Perlovitá Viz vysvětlivk k podpoložce 1104 22 50. 1104 29 07 Jink nezprcovná než šrotovná Viz vysvětlivk k podpoložce 1104 22 90. 1104 29 30 Perlovitá Viz vysvětlivk k podpoložce 1104 22 50. 1104 29 51 ž 1104 29 59 Jink nezprcovná než šrotovná Viz vysvětlivk k podpoložce 1104 22 90. 1104 30 10 1104 30 90 Obilné klíčky, celé, rozválcovné, ve vločkách nebo drcené Viz vysvětlivky k HS k číslu 1104, druhý odstvec, bod 6). 1106 Mouk, krupice prášek ze sušených luštěnin čísl 0713, ze ság nebo z kořenů nebo hlíz čísl 0714 nebo z výrobků kpitoly 8 Výrzy mouk, krupice prášek jsou definovány v doplňkové poznámce 2 k této kpitole. Výrobky předkládné ve formě psty jsou z tohoto čísl vyloučeny.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/61 1107 Sld, též pržený 1107 10 11 ž 1107 10 99 Nepržený Veškerý sld, v němž je přítomn disttická ktivit, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, ptří do těchto podpoložek. Mezi tkový sld ptří zelený sld, provzdušněný sld sušený sld, posledně jmenovný je čsto komerčně dělen n světlý sld (plzeňského typu) tmvý sld (mnichovského typu). 1107 20 00 Pržený Všechen sld ptřící do těchto podpoložek je chrkteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v přípdě tmvého sldu (mnichovského typu) brv jádr si v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádr mjí suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku. Do této podpoložky ptří jkýkoliv sld, v němž byl disttická ktivit omezen nebo úplně vymizel důsledkem pržení který se, proto, upltní pouze při vření piv jko přísd k neprženému sldu, by dodl pivu zvláštní brvu chuť. Brv jder tkového sldu kolísá od špinvě bílé po černou, podle typu. Tto podpoložk zhrnuje: 1. pržený sld, který byl pržen bez předchozího zcukerntění nebo po částečném dílčím zcukerntění, podle stupně vlhkosti použitého světlého sldu. Tento sld má lesklý vnější povrch jeho endosperm je černý bez skelného lesku. 2. krmelizovný (pálený) sld, jehož cukr, vytvořený předchozím zcukerntěním, byl krmelizován. Brv tohoto sldu je mdle žlutá ž po světle hnědou; endosperm u nejméně 90 % zrn je n pohled sklovitý špinvě bílý ž tmvě hnědý. Disttická ktivit je dosud přítomná v určitém stupni ve velmi světlém krmelizovném sldu. Může se vyskytovt 10 % podíl nekrmelizovných (nepálených) zrn.
C 137/62 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 12 OLEJNATÁ SEMENA A OLEJNATÉ PLODY; RŮZNÁ ZRNA, SEMENA A PLODY; PRŮMYSLOVÉ NEBO LÉČIVÉ ROSTLINY; SLÁMA A PÍCNINY 1201 00 Sójové boby, též drcené Sójové boby (semen rodu Glycine mx), různé podle brvy mezi hnědou, zelenou černou. Neobshují prkticky žádný škrob, le jsou bohté n protein olej. Zvláštní pozornost by měl být věnován trifnímu zřzování některých semen, která se objevují n trhu jko zelené sójové boby nebo zelené boby. Čsto to nejsou sójové boby, le fzole ptřící do čísl 0713. 1202 Podzemnice olejná, nepržená ni jink tepelně neuprvená, též loupná nebo drcená Podzemnice olejná neboli ršídy, semen rodu Archis hypoge, obshují vysoké množství jedlého oleje. 1205 Semen řepky nebo řepky olejky, též drcená 1205 10 10 1205 10 90 Semen řepky nebo řepky olejky s nízkým obshem kyseliny erukové Viz poznámk 1 k položce k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 1205. 1206 00 Slunečnicová semen, též drcená 1206 00 91 Loupná; neloupná, v šedě bíle proužkovné slupce Slunečnicová semen této podpoložky jsou obvykle určen k výrobě cukrovinek, ke krmení ptáků nebo přímo k požívání. Všeobecně je jejich délk jen polovinou délky slupky, která může převyšovt 2 cm. Tto semen mjí normálně obsh oleje přibližně 30 ž 35 % hmotnostních. 1206 00 99 Osttní Tto podpoložk zhrnuje slunečnicová semen pro výrobu oleje k lidskému požívání. Normálně jsou dodáván ve slupkách, které jsou jednotné černé brvy. Všeobecně, délk semen slupky je téměř stejná. Tto semen mjí normálně obsh oleje přibližně 40 ž 45 % hmotnostních. 1207 Osttní olejntá semen olejnté plody, též drcené 1207 40 10 1207 40 90 1207 50 10 1207 50 90 Sezmová semen Do těchto podpoložek ptří semen druhu Sesmum indicum. Hořčičná semen Hořčičná semen jsou získáván z různých rostlinných druhů, npř. Sinpsis lb, Brssic hirt, Brssic nigr Brssic junce. 1207 99 97 Osttní Z předpokldu, že nejsou zhrnut v předcházejících podpoložkách tohoto čísl, ptří do této podpoložky plody semen uvedená ve druhém odstvci vysvětlivek k HS k číslu 1207. Do této podpoložky rovněž ptří zelená semen tykve s měkkou slupkou, která geneticky nemjí zkorkovtělou vnější vrstvu osemení (Cucurbit pepo L. convr. citrullini Gerb. vr. styric Cucurbit pepo L. vr. oleifer Pietsch). Tyto tykve jsou pěstovány hlvně pro olej nikoliv pro použití jko zelenin, semen tykví pro použití jko zelenin ptří do podpoložky 1209 91 90. Do této podpoložky neptří pržená tykvová semen (položk 2008 19).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/63 1208 Mouk krupice z olejntých semen nebo olejntých plodů, kromě hořčičné mouky krupice Viz poznámk 2 k této kpitole. 1209 Semen, plody výtrusy k setí 1209 10 00 Semen cukrové řepy Do této podpoložky ptří pouze semen cukrové řepy (Bet vulgris vr. ltissim). Rovněž jsou sem zhrnut semen zvná jednoděložná semen, získná buď genetickým procesem nebo rozčleněním klubíček (semen nzývná segmentová nebo rozčleněná či ztenčená), též oblená v povlku, nejčstěji n jílovém zákldě. 1209 29 60 Semen krmné řepy (Bet vulgris vr. lb) Do této podpoložky rovněž ptří semen zvná jednoděložná semen, získná buď genetickým procesem nebo rozčleněním klubíček (semen nzývná segmentová nebo rozčleněná či ztenčená), též oblená v povlku, nejčstěji n jílovém zákldě. 1209 30 00 Semen bylin pěstovných zejmén pro jejich květy Tto podpoložk zhrnuje semen bylin pěstovných výhrdně nebo hlvně pro jejich květy (květy k řezání, k ozdobným účelům td.). Semen těchto druhů mohou být předkládán v podpůrném médiu, npříkld v celulózové vtě nebo v ršelině. Do této podpoložky ptří též semen hrchoru (Lthyrus odortus). 1209 91 90 Osttní Tto podpoložk zhrnuje semen tykví pěstovných jko zelenin, pokud jsou používán k setí, k jídlu (npříkld v slátech), v potrvinářském průmyslu (npř. v pekřských výrobcích) nebo k léčivým účelům. Viz rovněž vysvětlivk k podpoložce 1207 99 97. 1209 99 10 Semen lesních stromů Do této podpoložky ptří zrn osttní semen lesních stromů, i když jsou určená k produkci okrsných stromů nebo keřů v zemi dovozu. Pro účely této podpoložky výrz stromy znmená všechny stromy, keře nebo keřovité stromy, jejichž kmeny, stonky větve jsou dřevité konzistence. Do této podpoložky ptří všechn semen plody používné k setí: 1. stromy evropských stejně jko exotických druhů, určené k zlesňování země, z účelem produkce dřev, le tké z účelem zpevňování půdy nebo jko ochrn proti erozi; 2. stromy určené pro okrsné účely nebo pro sdové úprvy prků, veřejných nebo soukromých zhrd nebo lemování veřejných ploch, městských ulic, cest, průplvů td. Mezi stromy druhé skupiny které z větší části ptří ke stejným druhům jko stromy skupiny první ptří stromy, které jsou používány nejen pro svůj tvr nebo brvu listů či jehličí (npříkld různé typy topolů, jvorů, jehličnnů td.), le tké pro květy (npříkld mimóz, tmryšek, mgnolie, šeřík, zltý déšť, třešeň skur, žmrilk čili jidášník, růže) nebo pro pestrou brvu plodů (npříkld višeň vvřín, velikonoční keře, pyrcnth).
C 137/64 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 Avšk následující semen plody neptří do této podpoložky, i když jsou určeny k setí: ) plody nebo ořechy ptřící do kpitoly 8 (zejmén kštny, vlšské ořechy, lískové ořechy, peknové ořechy, mndle td.); b) semen plody ptřící do kpitoly 9 (npříkld jlovcové bobule); c) olejntá semen olejnté plody ptřící do čísel 1201 00 ž 1207 (npříkld bukové plody, plmové ořechy). Do této podpoložky rovněž neptří: ) tmrindová semen (podpoložk 1209 99 99) b) žludy koňské kštny (podpoložk 2308 00 40). 1210 Chmelové šištice, čerstvé nebo sušené, též drcené, v prášku nebo ve formě pelet; lupulin 1210 20 10 Chmelové šištice, drcené, v prášku nebo ve formě pelet, s vyšším obshem lupulinu; lupulin Kromě lupulinu do této podpoložky ptří produkty s vyšším obshem lupulinu získné mletím chmelových šištic po mechnickém odstrnění listů, stonků pzochů. 1211 Rostliny části rostlin (včetně semen plodů) používné zejmén ve voňvkářství, ve frmcii nebo jko insekticidy, fungicidy nebo k podobným účelům, čerstvé nebo sušené, též řezné, drcené nebo v prášku 1211 20 00 Kořeny ginsengu (ženšenu) Do této podpoložky ptří kořeny ginsengu (Pnx quinquefolium Pnx ginseng). Kořen je cylindrického ž vřetenovitého tvru, s okružními záhyby kolem horní třetiny; jsou čsto rozděleny do několik větví. Vnější brv kolísá od žlutvě bílé po hnědo žlutou vnitřek je bílý moučný (nebo tvrdý jko roh po povření ve vodě). Do této podpoložky tké ptří rozemleté nebo drcené kořeny ginsengu. 1211 90 30 Tonková semen Do této podpoložky ptří semen druhu Dipteryx odort (čeledi Leguminose). Rovněž jsou nzýván semen tong nebo tonk kumru. Obshují kumrin používjí se ve voňvkářském průmyslu při výrobě trestí pro dietní nápoje. 1211 90 85 Osttní Z předpokldu, že nejsou zhrnuty v předcházejících podpoložkách tohoto čísl, do této podpoložky ptří rostliny, části rostlin, semen plody uvedené v jedenáctém odstvci vysvětlivek k HS k číslu 1211 následující: 1. části konopných rostlin, též ve směsi s norgnickými nebo orgnickými látkmi (používné jednoduše jko plnivo); 2. pomernčové hrášky neboli ornžetky, což jsou nezrlé, nejedlé pomernče, které opdly brzo potom, co strom odkvetl, sklizené suché, zejmén z účelem extrkce silic (mlá zrn); 3. listy sušené pmpelišky (Trxcum officinle); 4. sušený šťovík (Rumex cetos); 5. sušená lichořeřišnice (Tropeolum mjus). Do této podpoložky neptří chluhy (číslo 1212) nebo semen tykve (číslo 1207 nebo 1209).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/65 1212 Svtojánský chléb, chluhy jiné řsy, cukrová řep cukrová třtin, čerstvé, chlzené, zmrzené nebo sušené, též v prášku; ovocné pecky jádr jiné rostlinné produkty (včetně nepržených kořenů čeknky Cichorium intybus stivum), používné zejmén k lidskému požívání, jinde neuvedené ni nezhrnuté 1212 20 00 Chluhy jiné řsy Viz vysvětlivky k HS k číslu 1212, část A). 1212 91 20 1212 91 80 Cukrová řep Do těchto podpoložek ptří pouze řep nezbvená schrózy, která má obsh cukru obvykle převyšující 60 % hmotnostních, počítáno v sušině. Částečně nebo zcel zbvená cukru ptří do podpoložek 2303 20 10 nebo 2303 20 90. 1212 99 30 Svtojánský chléb Viz vysvětlivky k HS k číslu 1212, část C), první druhý odstvec. 1212 99 41 1212 99 49 Semen svtojánského chleb Viz vysvětlivky k HS k číslu 1212, část C), třetí odstvec. 1212 99 70 Osttní Kromě produktů uvedených v odstvcích tři, čtyři pět části D) vysvětlivek k HS k číslu 1212, do této podpoložky ptří též: 1. hlízy konjku neboli konnyku, celé, rozdrcené nebo v prášku; 2. pylová mouk mlé hrudky, tvořené pylem sbírným včelmi glomerovné nektrem, medem včelí kšičkou. Semen tykve (čísl 1207 nebo 1209) do této podpoložky neptří. 1214 Tuřín, krmná řep, jiné krmné kořeny, seno, vojtěšk (lflf), jetel, vičenec ligrus, kpust kdeřvá krmná, vlčí bob, vikev podobné pícniny, též ve formě pelet 1214 90 10 Krmná řep, tuřín jiné krmné kořeny Do této podpoložky ptří: 1. krmná řep (Bet vulgris vr. lb); 2. tuřín (Brssic npus vr. npobrssic); 3. jiné krmné kořeny, npř. vodnice krmná mrkev. Různé druhy odrůdy jeruzlémského rtyčoku (npříkld Helinthus tuberosus) se zřzují do čísl 0714, ztímco pstinák (Pstinc stiv) se zřzuje do kpitoly 7 jko zelenin (číslo 0706, pokud je čerstvý nebo chlzený).
C 137/66 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 13 ŠELAK; GUMY, PRYSKYŘICE A JINÉ ROSTLINNÉ ŠŤÁVY A VÝTAŽKY 1301 Šelk; přírodní gumy, pryskyřice, klejopryskyřice přírodní olejové pryskyřice (npř. blzámy) 1301 20 00 Arbská gum Arbská gum (nebo káciová gum čili seneglská gum) je předkládán ve žlutvých nebo nčervenlých kouscích, je průsvitná rozpustná ve vodě, le nikoliv v lkoholu. 1302 Rostlinné šťávy výtžky; pektinové látky, pektináty pektny; gr-gr osttní slizy zhušťovdl získné z rostlin, též uprvené 1302 11 00 Opium 1302 12 00 Z lékořice 1302 19 80 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 1302, část A), bod 1). Viz vysvětlivky k HS k číslu 1302, část A), bod 2). Viz vysvětlivky k HS k číslu 1302, část A), body 4) ž 20). 1302 20 10 1302 20 90 Pektinové látky, pektináty pektny Do těchto podpoložek ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 1302, část B). 1302 31 00 Agr-gr Viz vysvětlivky k HS k číslu 1302, část C), bod 1). 1302 32 10 1302 32 90 Slizy zhušťovdl ze svtojánského chleb, ze semen svtojánského chleb nebo z gurových semen, též uprvené Viz vysvětlivky k HS k číslu 1302, část C), bod 2). Do těchto podpoložek neptří endosperm gurových semen ( gurové štěpy ) ve formě mlých, světle žlutých, neprvidelně tvrovných vloček (číslo 1404). 1302 39 00 Osttní Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 1302, část C), body 3) ž 5) ptří do této podpoložky tké: 1. výtžek získný z řsy druhu Furcellri fstigit, sklízené n pobřeží Dánsk, který se získává stejnou cestou předkládá ve stejné formě jko gr-gr; 2. slizy získné ze semen kdoule; 3. slizy získné z dutohlávky sobí; 4. krgén vápenné, sodné drselné krgenáty, i když byly stndrdizovány cukrem (npř. schrózou, glukózou), přidným k zbezpečení stálé ktivity při použití. Obsh přidného cukru obvykle nepřeshuje 25 %.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/67 KAPITOLA 14 ROSTLINNÉ PLETACÍ MATERIÁLY; ROSTLINNÉ PRODUKTY, JINDE NEUVEDENÉ ANI NEZAHRNUTÉ 1401 Rostlinné mteriály používné zejmén k výrobě košíkářského nebo pleteného zboží (npříkld bmbus, rákos, špnělský rákos (rotng), sítin, vrbové proutí, rfie, obilná slám čištěná, bělená nebo brvená, lipové lýko) 1401 10 00 Bmbus 1401 20 00 Špnělský rákos (rotng) 1401 90 00 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 1401, druhý odstvec, bod 1). Viz vysvětlivky k HS k číslu 1401, druhý odstvec, bod 2). Do této podpoložky ptří produkty uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 1401, druhý odstvec, body 3) ž 7). Listy různých druhů Typh (npříkld Typh ltifoli neboli kočičí ocs) rovněž ptří do této podpoložky. 1404 Rostlinné produkty, jinde neuvedené ni nezhrnuté 1404 20 00 Krátká bvln (z druhého vyzrňování) 1404 90 00 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 1404, druhý odstvec, část A). Do této podpoložky ptří produkty uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 1404, druhý odstvec, část B ž F). Hlvy soukenických štětek uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 1404, druhý odstvec, část F), bod 7) jsou z druhu Dipscus stivus. Do této podpoložky rovněž ptří endosperm gurových semen ( gurové štěpy ) ve formě mlých, světle žlutých, neprvidelně tvrovných vloček.
C 137/68 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 TŘÍDA III ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY KAPITOLA 15 ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY Všeobecné vysvětlivky Pro účely podpoložek této kpitoly, kde se objevuje výrz průmyslové účely, se tento výrz týká pouze tkových účelů, které zhrnují přeměnu zákldního produktu. N druhé strně výrz technické účely, který se nchází v některých podpoložkách, neznmená tkovouto přeměnu. Úprvy jko jsou vyčištění, rfince nebo hydrogence se nepovžují z průmyslový účel ni technický účel. Je třeb zdůrznit, že dokonce i výrobky vhodné k lidské výživě mohou být určeny pro technické nebo průmyslové účely. Podpoložky této kpitoly, které jsou vyčleněny pro výrobky pro technické nebo průmyslové účely jiné než je výrob potrvin pro lidskou výživu, zhrnují oleje tuky pro výrobu potrvy pro zvířt. Doplňková poznámk 1 ) Tekutá frkce rostlinných olejů získná oddělením od pevné fáze, npříkld chlzením, použitím orgnických rozpouštědel, povrchově ktivních látek td., nemůže být povžován z surový olej. 1502 00 Lůj hovězí, ovčí nebo kozí, jiný než čísl 1503 Do tohoto čísl ptří kromě vyškvřených lojů i nevyškvřené loje, tj. loje uzvřené ve svých buněčných membránách. Do tohoto čísl proto ptří následující: 1. nevyškvřený tuk, surový nebo ve formě loje (jteční lůj, řeznický lůj, lůj z vnitřností); 2. vyškvřený lůj, zhrnující: ) Premier jus tuk, který je nejkvlitnější z jedlých lojů; b) škvrkový tuk; c) kyselý tuk, získávný vřením nevyškvřeného tuku nejnižší kvlity ve vodném roztoku kyseliny sírové, která hydrolyzuje lbuminoidní látky v tkáních tk, že se uvolní tuk; 3. tuky získné z kostí nebo odpdu hovězího dobytk, ovcí nebo koz. Avšk do tohoto čísl neptří olej z kostí z kostního morku olej z noh (podpoložk 1506 00 00). 1503 00 Sterin z vepřového sádl, olein z vepřového sádl, oleosterin, oleomrgrín olein z loje, neemulgovné, nesmíchné ni jink neuprvené 1503 00 11 1503 00 19 Sterin z vepřového sádl oleosterin Do těchto podpoložek ptří výrobky uvedené v druhém předposledním odstvci vysvětlivek k HS k číslu 1503. 1503 00 30 Olein z loje pro průmyslové účely, jiné než pro výrobu potrvin určených pro lidskou výživu Do této podpoložky ptří výrobky popsné v pátém odstvci vysvětlivek k HS k číslu 1503, z předpokldu, že jsou určeny pro průmyslové účely, jiné než pro výrobu potrvin pro lidskou výživu (viz všeobecné vysvětlivky k této kpitole).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/69 1503 00 90 Osttní Kromě výrobků uvedených v třetím čtvrtém odstvci vysvětlivek k HS k číslu 1503, zhrnuje tto podpoložk i olein z loje, který nesplňuje podmínky uvedené v podpoložce 1503 00 30, npříkld olein z loje pro technické účely. 1504 Tuky oleje jejich frkce z ryb nebo mořských svců, též rfinovné, všk chemicky neuprvené Viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, část A), šestý sedmý odstvec. 1504 10 10 ž 1504 10 99 Oleje z rybích jter jejich frkce Viz vysvětlivky k HS k číslu 1504, druhý odstvec. 1504 10 10 S obshem vitminu A nepřeshujícím 2 500 mezinárodních jednotek/g Obsh vitminu A v oleji z jter získného z Gdide (tresk, tresk jednoskvrnná, mník, štikozubec td.) obvykle nepřeshuje 2 500 mezinárodních jednotek/g. 1504 10 91 1504 10 99 Osttní Obsh vitminu A v oleji z jter získného npříkld z tuňáků, pltýse obrovského z různých druhů žrloků, obvykle převyšuje 2 500 mezinárodních jednotek/g. Oleje se zvýšeným obshem vitminů zůstávjí zřzeny v těchto podpoložkách z předpokldu, že neztrtily chrkter olejů z rybích jter. To je, npříkld, v přípdě olejů z rybích jter s obshem vitminu A nepřeshujícím 100 000 mezinárodních jednotek/g. 1504 20 10 1504 20 90 Tuky oleje jejich frkce z ryb, jiné než oleje z jter Do těchto podpoložek ptří tuky oleje získné ze všech druhů ryb jejich frkce, s výjimkou olejů extrhovných výlučně z jejich jter, mezi ně ptří: 1. oleje získné ze sleďů menhdenu (sleďovitá ryb podobná sledi obecnému, lovená výlučně pro extrkci oleje); 2. oleje získné ze zbytků z konzervčního procesu, horší kvlity než výše uvedené oleje. Tyto oleje obchodního význmu jsou oleje ze zbytků Clupeide, oleje ze zbytků tuňáků bonit oleje ze zbytků Slmonide; 3. oleje ze zbytků z obchodu s rybmi, které mjí velmi smíšené složení vždy jsou méně hodnotné; 4. rybí sterin, který je popsán v pátém odstvci vysvětlivek k HS k číslu 1504. Tuky oleje těchto podpoložek jsou používány hlvně pro technické průmyslové účely jko je činění kůže, příprv mlířských brev, řezné oleje. 1504 30 10 1504 30 90 Tuky oleje jejich frkce z mořských svců Tyto podpoložky zhrnují: 1. velrybí olej surový vorvní olej, které jsou popsány ve třetím čtvrtém odstvci vysvětlivek k HS k číslu 1504; 2. tuk z mořských svců; 3. oleje z ploutvonožců (tuleni, mroži lvouni). Do těchto podpoložek ptří všechny oleje z mořských svců jejich frkce, včetně těch, které byly získány z jejich jter jko olej z jter vorvně, který je velmi bohtý n vitmin A, má vlstnosti obdobné olejům z rybích jter podpoložek 1504 10 10, 1504 10 91 1504 10 99.
C 137/70 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 1505 00 Tuk z ovčí vlny tukové látky z něho získné (včetně lnolinu) 1505 00 10 Tuk z ovčí vlny, surový Viz první odstvec vysvětlivek k HS k číslu 1505. 1505 00 90 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. lnolin, který je popsán v druhém, třetím čtvrtém odstvci vysvětlivek k HS k číslu 1505; 2. tukové látky získné z tuku z ovčí vlny (olein sterin z ovčí vlny), což jsou kplné tuhé části získné po destilci poté lisováním tuku z ovčí vlny. 1506 00 00 Osttní živočišné tuky oleje jejich frkce, též rfinovné, le chemicky neuprvené Do této podpoložky neptří nejedlé směsi nebo příprvky ze živočišných tuků olejů, npř. jteční tuky z různých zvířt nebo směsi nebo příprvky ze živočišných rostlinných tuků olejů, npř. odpdní tuky ze smžení (číslo 1518). 1507 Sójový olej jeho frkce, též rfinovný, le chemicky neuprvený 1507 10 10 1507 10 90 Surový olej, též odslizený Pro definici výrzu surový viz doplňková poznámk 1 k této kpitole, odstvce ), b) c). 1507 90 10 1507 90 90 Osttní Do těchto podpoložek ptří rfinovný sójový olej. 1508 Podzemnicový olej jeho frkce, též rfinovný, le chemicky neuprvený 1508 10 10 1508 10 90 Surový olej Viz doplňková poznámk 1 ) b) k této kpitole. 1508 90 10 1508 90 90 Osttní Do těchto podpoložek ptří též rfinovný olej z podzemnicových jder (ršídový olej). 1509 Olivový olej jeho frkce, též rfinovný, le chemicky neuprvený Olivový olej ptřící do tohoto čísl musí splňovt následující tři poždvky: 1. musí být získán výhrdně ze zprcování plodů olivovníku (Ole europe L.); 2. musí být získán výhrdně mechnickým nebo jiným fyzikálním způsobem (npř. lisováním), tkže je vyloučeno použití rozpouštědel (viz poznámk 2 k této kpitole); 3. nesmí být reesterifikován nebo smíchán s jinými oleji, včetně olivového oleje ze zbytků (pokrutin), ptřících do čísl 1510 00. 1509 10 10 Pnenský olivový olej n svícení Viz doplňková poznámk 2 B) 1) k této kpitole.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/71 1509 10 90 Osttní Viz doplňková poznámk 2 B) 2) k této kpitole. 1509 90 00 Osttní Viz doplňková poznámk 2 C) k této kpitole. Do této podpoložky ptří nejen rfinovný olivový olej, le tké rfinovný olivový olej smíchný s pnenským olivovým olejem. 1510 00 Osttní oleje jejich frkce, získné výhrdně z oliv, též rfinovné, všk chemicky neuprvené, směsi těchto olejů nebo frkcí s oleji nebo frkcemi čísl 1509 Toto číslo zhrnuje pouze oleje splňující poždvky uvedené v bodě 1. vysvětlivky k číslu 1509. Obdobně jko oleje ptřící do čísl 1509, oleje ptřící do čísl 1510 00 nesmí být reesterifikovné nebo smíšené s jinými oleji, tj. oleji jinými než je olivový olej, le: mohou být extrhovány pomocí rozpouštědel nebo fyzikálním způsobem; mohou být smíchány s oleji nebo frkcemi ptřícími do čísl 1509; nejběžnější směs je složen ze směsi rfinovného olivového oleje ze zbytků (pokrutin) pnenského olivového oleje. 1510 00 10 Surové oleje Viz doplňková poznámk 2 D) k této kpitole. 1510 00 90 Osttní Do této podpoložky ptří též rfinovný olivový olej ze zbytků (pokrutin) směsi rfinovného olivového oleje ze zbytků (pokrutin) pnenského olivového oleje. 1511 Plmový olej jeho frkce, též rfinovný, le chemicky neuprvený 1511 10 10 1511 10 90 Surový olej Viz doplňková poznámk 1 ) b) k této kpitole. Surový plmový olej se rozkládá rychleji než jiné oleje následně má vysoký obsh volných mstných kyselin. 1511 90 11 1511 90 19 Pevné frkce Do těchto podpoložek ptří plmový sterin. 1511 90 91 1511 90 99 Osttní Do těchto podpoložek ptří: 1. rfinovný plmový olej; 2. tekutá frkce plmového oleje získná oddělením pevné fáze ochlzením nebo použitím orgnických rozpouštědel nebo povrchově ktivních látek. Tto frkce (plmový olein), která může mít složení mstných kyselin v některých přípdech velmi podobné složení mstných kyselin v nefrkcionovném plmovém oleji, může obvykle být rozlišen porovnáním poměrného zstoupení v ní obsžených triglyceridů s poměrným zstoupením triglyceridů v typickém nefrkcionovném plmovém oleji. Triglyceridy obshující vyšší počet uhlíkových tomů (C 52 C 54 ) se ncházejí ve větším množství v tekuté frkci než v nefrkcionovném oleji, ztímco triglyceridy obshující poměrně nižší počet uhlíkových tomů (C 50 C 48 ) převládjí v pevné frkci. 1512 Slunečnicový olej, světlicový olej nebo bvlníkový olej jejich frkce, též rfinovné, le chemicky neuprvené 1512 11 91 Slunečnicový olej Viz doplňková poznámk 1 ) b) k této kpitole společně s částí A) vysvětlivek k HS k číslu 1512.
C 137/72 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 1512 11 99 Světlicový olej Viz doplňková poznámk 1 ) b) k této kpitole společně s částí B) vysvětlivek k HS k číslu 1512. 1512 19 90 Osttní Do této podpoložky ptří rfinovný slunečnicový olej rfinovný světlicový olej. 1512 21 10 ž 1512 29 90 Bvlníkový olej jeho frkce Viz vysvětlivky k HS k číslu 1512, část C). 1514 Řepkový nebo hořčičný olej jejich frkce, též rfinovné, le chemicky neuprvené 1514 11 10 ž 1514 19 90 Olej řepky nebo řepky olejky s nízkým obshem kyseliny erukové jeho frkce Viz poznámk k položce 1 k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 1514, část A), druhý odstvec, druhá vět. 1515 Osttní stálé rostlinné tuky oleje (včetně jojobového oleje) jejich frkce, též rfinovné, le chemicky neuprvené 1515 30 10 1515 30 90 Ricinový olej jeho frkce Ricinový olej je tké znám jko olej Kristovy plmy kervový olej. Do těchto podpoložek neptří kurksový olej (neboli purgtivový olej), získný ze semen stromu druhu Jtroph curcs čeledi Euphorbicee, čsto nzývný merický ricinový olej nebo divoký ricinový olej (podpoložky 1515 90 40 ž 1515 90 99). 1517 Mrgrín; jedlé směsi nebo příprvky ze živočišných nebo rostlinných tuků nebo z olejů nebo frkcí různých tuků nebo olejů této kpitoly, jiné než jedlé tuky nebo oleje nebo jejich frkce čísl 1516 Pro definici výrzu mrgrín viz vysvětlivky k HS k položkám 1517 10 1517 90. 1517 10 10 1517 10 90 Mrgrín, vyjm tekutý mrgrín Viz vysvětlivky k HS k číslu 1517, pátý odstvec, část A). Je třeb poznment, že obsh vody není rozhodující činitel při zřzení výrobků do těchto podpoložek. 1517 90 91 Rostlinné oleje stálé, tekuté, smíšené Do této podpoložky ptří tké směsi chemicky uprvených rostlinných olejů. 1521 Rostlinné vosky (jiné než triglyceridy), včelí vosk jiné hmyzí vosky vorvnin (spermcet), též rfinovné nebo brvené 1521 10 00 Rostlinné vosky 1521 90 91 Surové 1521 90 99 Osttní Kromě výrobků popsných ve vysvětlivkách k HS k číslu 1521, část I), ptří do této podpoložky kávový vosk, který se přirozeně vyskytuje ve všech částech keře kávovníku (lusky, pergmenová kutikul, listy td.) je to vedlejší produkt výroby kávy bez kofeinu. Je černý, má kávovou vůni je používán při výrobě určitých čistících prostředků. Do této podpoložky ptří vosky v přírodních plástech. Do této podpoložky ptří vosky, lisovné nebo rfinovné, též bílené nebo brvené. 1522 00 Degrs; zbytky po zprcování tukových látek nebo živočišných nebo rostlinných vosků 1522 00 31 1522 00 39 Obshující olej s vlstnostmi olivového oleje Viz doplňková poznámk 3 k této kpitole, která specifikuje zbytky vyloučené z těchto podpoložek.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/73 TŘÍDA IV VÝROBKY POTRAVINÁŘSKÉHO PRŮMYSLU; NÁPOJE, LIHOVINY A OCET; TABÁK A VYROBENÉ TABÁKOVÉ NÁHRAŽKY KAPITOLA 16 PŘÍPRAVKY Z MASA, RYB NEBO KORÝŠŮ, MĚKKÝŠŮ NEBO JINÝCH VODNÍCH BEZOBRATLÝCH Všeobecné vysvětlivky Pro zřzování složených potrvinových příprvků (včetně tzv. hotových jídel ) sestávjících npříkld z uzenek, slámů, ms, drobů, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobrtlých, nebo jkékoliv jejich kombince, spolu se zeleninou, špgetmi, omáčkou td., viz poznámk 2 k této kpitole všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, předposlední odstvec. Druhá vět prvního odstvce poznámky 2 (zřzení do čísl odpovídjícího složce, která hmotnostně převládá) se použije i pro stnovení položek podpoložek. Toto se všk nepoužije n příprvky obshující játr čísel 1601 00 1602 (viz odstvec 2 této poznámky). Doplňková poznámk 2 Jko všeobecné prvidlo, kus z něhož je získán část, je rozpozntelný, pouze pokud část měří přibližně 100 80 2 mm nebo více. Výrz jejich části se použije výhrdně n části, kde může být kus, ze kterého byly získány (npř. kýty), stnoven nesporným způsobem, spíše než vylučovcím postupem. 1601 00 Uzenky, slámy podobné výrobky z ms, drobů nebo krve; potrvinové příprvky n bázi těchto výrobků Skutečnost, že výrobek může být pro obchodní účely povžován z uzenky, slámy podobné výrobky není rozhodujícím fktorem pro účely zřzení do tohoto čísl. Nsekné nebo smíchné příprvky z ms, které byly vytvrovány do tvru tím, že byly bleny v konzervách nebo jiných pevných oblech, též válcovitého tvru, nejsou povžovány z uzenky slámy pro účely tohoto čísl. 1601 00 10 Z jter Do této podpoložky ptří uzenky, slámy podobné výrobky obshující játr, též s přidným msem, droby, tukem td., z předpokldu, že játr dávjí těmto výrobkům jejich podsttný chrkter. Tyto výrobky, obvykle vřené někdy uzené, jsou rozpozntelné především podle chrkteristické chuti jter. 1601 00 91 Uzenky slámy, suché nebo roztírtelné, tepelně neuprvené Do této podpoložky ptří tepelně neuprvené uzenky slámy z předpokldu, že dozrály (npříkld sušením n vzduchu) jsou připrveny pro okmžitou spotřebu. Tyto výrobky mohou být též uzené z předpokldu, že uzení nezpůsobí úplnou kogulci lbuminu, což se stává při tepelné úprvě jko je uzení z vysoké teploty. Tudíž do této podpoložky ptří uzenky slámy, které se obvykle konzumují v plátcích (jko jsou suché slámy, uzenky Arles, Plockwurst), stejně jko uzenky slámy určené k nmzání, npříkld čjový slám. 1601 00 99 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. uzenky, slámy podobně, čerstvé, které nebyly podrobeny žádnému procesu zrání; 2. tepelně uprvené uzenky slámy, npříkld frnkfurtské párky, štrsburské párky, vídeňské párky, mortdely, párky vyrobené z vepřových drobů známé jko ndluzky, jitrnice, jitrnicový prejt, jelit jiné obdobné specility.
C 137/74 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 1602 Jiné příprvky konzervy z ms, drobů nebo krve 1602 10 00 Homogenizovné příprvky Viz poznámk k položkám 1 k této kpitole. 1602 20 10 1602 20 90 Z jter jkýchkoliv zvířt Do těchto podpoložek ptří příprvky nebo konzervovné výrobky obshující játr, též smíchné s msem nebo jinými droby, z předpokldu, že játr dávjí výrobkům jejich podsttný chrkter. Hlvní výrobky těchto podpoložek jsou vyráběny z husích nebo kchních jter (podpoložky 1602 20 10). 1602 31 11 ž 1602 39 80 Z drůbeže čísl 0105 Do těchto podpoložek ptří drůbež části drůbeže, konzervovné po tepelném zprcování. Mezi tyto výrobky ptří: 1. kuřt v rosolu; 2. půlky nebo čtvrti kuřt v omáčce celá stehn krocnů, hus nebo kuřt, též zmrzená; 3. drůbeží pštiky psty (obshující hlvně drůbeží mso, k němuž bylo přidáno telecí mso, vepřové sádlo, lnýže koření), též zmrzené; 4. připrvená jídl, obshující drůbeží mso jko zákldní ingredienci spolu s jinými výrobky jko je npř. zelenin, rýže nebo těstoviny jko doplněk k smotnému msu. Příkldy jídel z této ktegorie jsou příprvky známé jko kuře s rýží kuře s houbmi stejně jko zmrzená drůbeží jídl blená n tácku, který odděluje smotné mso různé jiné přílohy. Při určení procentuálního zstoupení drůbežího ms nebo drobů se nesmí přihlížet k hmotnosti jkýchkoliv kostí. 1602 31 11 Obshující výhrdně tepelně neuprvené krůtí mso Viz doplňková poznámk 1 k této kpitole. 1602 32 11 Tepelně neuprvené Viz doplňková poznámk 1 k této kpitole. 1602 39 21 Tepelně neuprvené Viz doplňková poznámk 1 k této kpitole. 1602 41 10 1602 41 90 Kýty kusy z nich Viz doplňková poznámk 2 k této kpitole pro vymezení výrzu kusy z nich příslušné vysvětlivky. Nsekné nebo jemně rozmělněné příprvky do těchto podpoložek neptří, to i když byly vyrobeny z kýt nebo kusů z nich. 1602 42 10 1602 42 90 Plece kusy z nich Viz doplňková poznámk 2 k této kpitole pro vymezení výrzu kusy z nich příslušné vysvětlivky. Nsekné nebo jemně rozmělněné příprvky do těchto podpoložek neptří, to i když byly vyrobeny z plecí nebo kusů z nich. 1602 49 11 ž 1602 49 50 Z domácích vepřů Pro stnovení procentuálního podílu ms nebo drobů jkéhokoliv druhu, včetně tuku jkéhokoliv druhu nebo původu, viz nřízení Komise (EHS) č. 226/89 (Úř. věst. L 29, 31.1.1989, s. 11). Při stnovení tohoto procentuálního podílu se nezpočítávjí želtin omáčk.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/75 1602 49 15 Osttní směsi obshující kýtu, plec, hřbet s kostí nebo krkovičku jejich části Viz doplňková poznámk 2 k této kpitole pro vymezení výrzu jejich části příslušné vysvětlivky. Směsi ptřící do této podpoložky musí obshovt nejméně jeden z kusů (/nebo jejich částí) uvedených v názvu této podpoložky, i když tento kus nemusí dávt směsi její podsttný chrkter. Směs může rovněž obshovt mso nebo droby jiných zvířt. 1602 50 10 Tepelně neuprvené; směsi ms nebo drobů tepelně uprvených ms nebo drobů tepelně neuprvených Viz doplňková poznámk 1 k této kpitole. 1602 50 31 Hovězí konzervy v hermeticky uzvřených oblech Pro účely podpoložky 1602 50 31 se výrz v hermeticky uzvřených oblech vzthuje n výrobky zblené v oblech, které byly hermeticky uzvřeny, též pod vkuem, by se zbránilo vzduchu nebo jiným plynům vniknout do nebo uniknout z oblu. Jkmile je obl otevřen, původní utěsnění je trvle porušeno. Do této podpoložky ptří výrobky zblené, inter li, v hermeticky uzvřených plstových sáčcích, též pod vkuem. 1602 90 61 Tepelně neuprvené; směsi ms nebo drobů tepelně uprvených ms nebo drobů tepelně neuprvených Viz doplňková poznámk 1 k této kpitole. 1602 90 72 1602 90 74 Tepelně neuprvené; směsi ms nebo drobů tepelně uprvených ms nebo drobů tepelně neuprvených Viz doplňková poznámk 1 k této kpitole. 1604 Příprvky nebo konzervy z ryb; kviár kviárové náhržky připrvené z rybích jiker Viz poznámk k položkám 2 k této kpitole. 1604 12 91 V hermeticky uzvřených oblech Viz vysvětlivk k podpoložkám 1602 50 31. 1604 14 16 Filé známé jko hřbety Do této podpoložky ptří pouze filé ve smyslu vysvětlivek k HS k číslu 0304, bod 1), které má tři následující chrkteristické znky: je tepelně uprvené, je zblené, ne všk v kplném okolním prostředí, v sáčcích (nebo tenkých oblech) používných pro blení potrvin, též vkuově blené nebo tepelně hermeticky uzvřené, zmrzené. 1604 19 31 Filé známé jko hřbety Viz vysvětlivk k podpoložce 1604 14 16. 1604 20 05 Příprvky ze surimi Viz vysvětlivk k podpoložce 0304 99 10. Příprvky ptřící do této podpoložky jsou vyrobeny ze surimi smíchného s jinými výrobky (npř. mouk, škrob, bílkoviny, mso korýšů, koření, romtické příprvky brviv). Jsou podrobeny tepelné úprvě obvykle jsou předkládány ve zmrzeném stvu. 1605 Korýši, měkkýši jiní vodní bezobrtlí, uprvení nebo v konzervách Viz poznámk k položkám 2 k této kpitole. 1605 20 10 V hermeticky uzvřených oblech Viz vysvětlivk k podpoložce 1602 50 31. 1605 90 11 V hermeticky uzvřených oblech Viz vysvětlivk k podpoložce 1602 50 31.
C 137/76 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 17 CUKR A CUKROVINKY 1701 Třtinový nebo řepný cukr chemicky čistá schróz, v pevném stvu 1701 11 10 ž 1701 12 90 Surový cukr bez přísdy romtických příprvků nebo brviv Viz poznámk k položkám 1 k této kpitole. Do těchto podpoložek ptří: 1. určitý bílý nerfinovný cukr; 2. hnědý cukr s nízkým stupněm polrizce, získný z druhého třetího vření v procesu výroby cukru kolísjící ve zbrvení od žluté do tmvě hnědé jko hlvní důsledek přítomné melsy, který má obsh schrózy obvykle mezi 85 % 98 % hmotnostních; 3. méně čistý cukr jko zbytek z rfince nebo ze zprcování kndysu, npř. zboží podřdné kvlity, kusový hnědý cukr. 1701 11 10 1701 11 90 Třtinový cukr Viz vysvětlivky k HS k položkám 1701 11 1701 12. 1701 12 10 1701 12 90 Řepný cukr Viz vysvětlivky k HS k položkám 1701 11 1701 12. 1701 91 00 S přísdou romtických příprvků nebo brviv Aromtizovné nebo brvené cukry se zřzují do této podpoložky, i když je jejich obsh schrózy nižší než 99,5 % hmotnostních. 1701 99 10 Bílý cukr Viz doplňková poznámk 3 k této kpitole. Bílé cukry této podpoložky jsou cukry, též rfinovné, které jsou obvykle bílé, protože mjí vysoký obsh schrózy (99,5 % hmotnostních více). Pro stnovení obshu schrózy bílého cukru ve vzthu k doplňkové poznámce 3 ke kpitole 17 se použije polrimetrická metod stnovená směrnicí Komise 79/796/EHS, příloh II, metod 10 (Úř. věst. L 239, 22.9.1979, s. 24). 1702 Osttní cukry, včetně chemicky čisté lktózy, mltózy, glukózy fruktózy, v pevném stvu; cukerné sirupy bez přísd romtických příprvků nebo brviv; umělý med, též smíšený s přírodním medem; krmel 1702 11 00 1702 19 00 Lktóz lktózový sirup Viz vysvětlivky k HS k číslu 1702, část A), bod 1) část B), první odstvec. 1702 30 10 Isoglukóz Viz doplňková poznámk 5 k této kpitole. 1702 30 50 1702 30 90 Osttní Pro účely výpočtu hmotnostních procent glukózy by měl být výrz sušin chápán jko obsh glukózy po vyloučení jk volné, tk i krystlické vody.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/77 1702 40 10 Isoglukóz Viz doplňková poznámk 5 k této kpitole. 1702 60 10 Isoglukóz Viz doplňková poznámk 5 k této kpitole. 1702 60 80 Inulinový sirup Viz doplňková poznámk 6 ) k této kpitole. 1702 90 30 Isoglukóz Viz doplňková poznámk 5 k této kpitole. 1702 90 80 Inulinový sirup Viz doplňková poznámk 6 b) k této kpitole. 1702 90 95 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. mltóz, jiná než chemicky čistá mltóz; 2. invertní cukr; 3. schrózové sirupy (jiné než jvorový sirup), nebrvené ni neromtizovné; 4. výrobky nesprávně nzývné vysoce testovné melsy, získné hydrolýzou koncentrováním syrové třtinové šťávy používné hlvně jko výživné médium při výrobě ntibiotik tké pro výrobu ethyllkoholu; 5. lktulóz, jiná než chemicky čistá lktulóz. 1703 Melsy získné extrkcí nebo rfincí cukru 1703 10 00 Třtinová mels Viz vysvětlivky k HS k položce 1703 10. 1704 Cukrovinky (včetně bílé čokolády), neobshující kko 1704 10 10 1704 10 90 Žvýkcí gum, též oblená cukrem Do těchto podpoložek ptří slzená žvýkcí gum, chrkteristická přítomností čiklové gumy nebo jiných podobných nepoživtelných příprvků, bez ohledu n formu, v níž je prodáván (v tbulkách, bonbonech oblených cukrem, kuličkách td.), včetně bubble gum. 1704 90 10 Výtžky z lékořice obshující více než 10 % hmotnostních schrózy, bez přídvku jiných látek Do této podpoložky ptří pouze výtžky z lékořice obshující více než 10 % hmotnostních schrózy, bez přidání jkýchkoliv jiných cukrů, romtických látek nebo jiných látek, též ve formě koláčů, tyčinek, pstilek td. Výtžky z lékořice připrvené jko cukrovinky přidáním jiných látek ptří do podpoložky 1704 90 99 bez ohledu n podíl schrózy. 1704 90 30 Bílá čokolád Viz vysvětlivky k HS k číslu 1704, druhý odstvec, bod vi).
C 137/78 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 1704 90 51 ž 1704 90 99 Osttní Do těchto podpoložek ptří většin příprvků z cukru, běžně známých jko sldkosti nebo cukrovinky. Tyto příprvky zůstávjí zřzeny v těchto podpoložkách dokonce i tehdy, obshují-li pitný lkohol nebo likéry n bázi lkoholu. Do těchto podpoložek rovněž ptří těst psty pro výrobu fondánových bonbónů, mrcipánu, nugátu td., což jsou polotovry používné v cukrářství obecně předkládné jko bloky nebo hroudy. Tyto polotovry zůstávjí zřzeny v těchto podpoložkách dokonce i tehdy, je-li jejich obsh cukru později zvýšen v průběhu zprcování n finální výrobky, z předpokldu, že jsou specificky určeny svým složením pro použití pouze k výrobě určitého typu cukrovinek. Do těchto podpoložek neptří: ) poživtelné zmrzliny, i když jsou předkládány jko tbulky připevněné n špejli v podobě lízátek (číslo 2105 00); b) cukrovinky obshující kko smíšené v různém poměru s cukrovinkmi, které neobshují kko, blené pro prodej jko směsi (číslo 1806). 1704 90 51 Těst psty, včetně mrcipánu, v bezprostředním oblu o čisté hmotnosti 1 kg nebo více Viz vysvětlivky k HS k číslu 1704, druhý odstvec, body iv) ix). Do této podpoložky ptří směsi v cukrovém oblu nebo glzovné. 1704 90 55 Zdrvotní pstilky dropsy proti kšli Viz vysvětlivky k HS k číslu 1704, druhý odstvec, bod v). 1704 90 61 Držé podobné cukrovinky ve formě držé Do této podpoložky ptří cukrářské výrobky, jko npř. mndle v cukru s pevnou cukrovou polevou nebo oblem. Cukrovinky n pánvi jsou získány ponořením středu sldkosti (npř. mndle) do pánve nplněné cukrovým sirupem; když se pánev točí, n středu ulpívá cukr. Při ochlzování cukr vytváří odlišitelný vnější obl. 1704 90 65 Gumovité cukrovinky želé včetně ovocných pst ve formě cukrovinek Gumovité cukrovinky želé jsou výrobky zhotovené z gelových látek (jko je rbská gum, želtin, pektin určité škroby), cukru romtických příprvků. Mjí různé tvry, npříkld lidí nebo zvířt. 1704 90 71 Tvrdé bonbony, též plněné Tvrdé bonbony jsou tvrdé, někdy křehké, vzhledem mohou být čiré nebo neprůhledné. Sestávjí především z cukrů, které byly tvrzeny zhřátím k nimž byly přidány v mlém množství jiné látky (s výjimkou tuků), by se dosáhlo celé škály chutí, konzistencí brev. Tkové výrobky mohou tké obshovt středové náplně. 1704 90 75 Krmely podobné cukrovinky Krmely podobné cukrovinky jsou výrobky, které jsou, stejně jko tvrdé bonbony, ze zhřátého cukru, le obshují přidný tuk. 1704 90 81 Vyrobené kompresí Vyrobené kompresí jsou cukrovinky, předkládné v různých tvrech získných kompresí, s pojivem nebo bez něj. 1704 90 99 Osttní Do této podpoložky ptří cukrovinky nezhrnuté v předcházejících podpoložkách. Mezi ně ptří: 1. fondánové bonbony; 2. mrcipán v blení pro okmžitou spotřebu o netto obshu menším než 1 kg (mrcipán v jiném blení: podpoložk 1704 90 51); 3. nugát; 4. výtžky z lékořice připrvené jko cukrovinky.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/79 KAPITOLA 18 KAKAO A KAKAOVÉ PŘÍPRAVKY 1801 00 00 Kkové boby, též ve zlomcích, surové nebo pržené Kkové boby obshují (hmotnostně) 49 ž 54 % tuku, zvného kkové máslo, 8 ž 10 % škrobu, 8 ž 10 % proteinu, 1 ž 2 % theobrominu, 5 ž 10 % tninů (ktechinu nebo kkové červeně ), 4 ž 6 % celulózy, 2 ž 3 % minerálů, steroly (vitmin D) různé fermenty. 1803 Kková hmot, též odtučněná Do tohoto čísl ptří kková hmot, též v kusech, všk uprvená lklickými látkmi ke zvýšení její rozpustnosti. Do tohoto čísl neptří kková hmot uprvená tímto způsobem, le která je ve formě prášku (číslo 1805). 1805 00 00 Kkový prášek neobshující přidný cukr ni jiná sldidl Kkový prášek, k němuž bylo přidáno mlé množství lecitinu (si 5 % hmotnostních) zůstává zřzen do tohoto čísl, jelikož účelem je zvýšit rozpustnost kkového prášku v kplině tím usndnit příprvu kkových nápojů (rozpustné kko). 1806 Čokolád osttní potrvinové příprvky obshující kko Pouze výrobky obshující kkové boby, kkovou hmotu nebo kkový prášek se povžují z výrobky obshující kko ve smyslu čísl 1806. 1806 20 10 Obshující 31 % hmotnostních nebo více kkového másl nebo obshující 31 % hmotnostních nebo více kombince kkového másl mléčného tuku Do této podpoložky ptří výrobky obecně známé jko čokoládové polevy mléčno-čokoládové polevy. 1806 20 30 Obshující 25 % hmotnostních nebo více, všk méně než 31 % hmotnostních kombince kkového másl mléčného tuku Do této podpoložky ptří výrobky obecně známé jko mléčná čokolád. 1806 20 50 Obshující 18 % hmotnostních nebo více kkového másl Do této podpoložky ptří výrobky obecně známé jko hořká čokolád. 1806 20 70 Čokoládová mléčná drobenk (chocolte milk crumb) Čokoládová mléčná drobenk se získává vkuovým sušením dokonlé vodné směsi cukru, mlék kk; obvykle se používá pro výrobu mléčné čokolády. Může mít tvr neprvidelných, drobivých kousků nebo může být ve formě prášku. Čokoládová mléčná drobenk obvykle obshuje 35 ž 70 % hmotnostních cukru, 15 ž 50 % hmotnostních sušeného mlék 5 ž 30 % hmotnostních kk. Krystlizcí těchto přísd vznikjí zvláštním výrobním procesem čokoládové mléčné drobky. 1806 20 95 Osttní Do této podpoložky ptří osttní příprvky z kk, zejmén prlinková pst čokoládová pomzánk. 1806 31 00 Plněné Viz vysvětlivky k HS k položce 1806 31. 1806 32 10 S přídvkem obilí, ovoce nebo ořechů Do této podpoložky ptří pevné bloky, desky tbulky čokolády obshující obilí, ovoce nebo ořechy, též v kouscích, zlité do čokolády.
C 137/80 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 1806 90 11 1806 90 19 Čokoládové bonbony (prlinky), též plněné Pokud jde o výrz plněné, použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k HS k položce 1806 31. Do této podpoložky ptří výrobky obvykle přizpůsobené pro konzumci jko jednotlivá soust, složené z: plněné čokolády, nebo kombince čokolády s jkoukoli poživtelnou hmotou, ve vrstvách nebo směsi čokolády s jkýmikoli poživtelnými potrvinmi. 1806 90 11 Obshující lkohol 1806 90 19 Osttní 1806 90 31 Plněné 1806 90 39 Neplněné Kolekce čokoládových cukrovinek, které obshují některé čokoládové cukrovinky s lkoholem některé bez lkoholu, se zřzují podle všeobecného prvidl 3 b) pro výkld kombinovné nomenkltury. Viz vysvětlivk k podpoložce 1806 90 11. Pokud jde o výrz plněné, použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k HS k položce 1806 31. Do této podpoložky ptří plněná čokoládová velikonoční vejce jiné nezvyklé tvry. Do této podpoložky ptří čokoládové vlsové nudle (vermicelli), vločky podobně plná nebo dutá čokoládová vjíčk figurky. 1806 90 50 Cukrovinky jejich náhržky vyrobené z náhržek cukru, obshující kko Do této podpoložky ptří cukrovinky čísl 1704, npříkld krmely cukrem potžené výrobky, k nimž bylo přidáno kko. 1806 90 60 Psty (pomzánky) obshující kko 1806 90 90 Osttní Do této podpoložky ptří čokoládové pomzánky předkládné v blení pro okmžitou spotřebu o netto obshu 2 kg nebo méně. Do této podpoložky ptří určité prášky obshující kko určené pro výrobu krémů, zmrzlin, zákusků podobných výrobků, kromě výrobků vyloučených podle všeobecných vysvětlivek k HS k této kpitole.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/81 KAPITOLA 19 PŘÍPRAVKY Z OBILOVIN, MOUKY, ŠKROBU NEBO MLÉKA; JEMNÉ PEČIVO Všeobecné vysvětlivky Obsh kkového prášku výrobků této kpitoly je obvykle vypočítán násobením součtu obshů theobrominu kofeinu činitelem 31. Obsh theobrominu kofeinu je určen HPLC (High Performnce Liquid Chromtogrphy Vysoce účinná kplinová chromtogrfie). U výrobků obshujících kofein nebo theobromin z jiných zdrojů než z kk by se tto dlší množství kofeinu nebo theobrominu neměl při výpočtu obshu kk brát v úvhu. 1901 Sldový výtžek; potrvinové příprvky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sldových výtžků, neobshující kko nebo obshující méně než 40 % hmotnostních kk, měřeno n zcel odtučněném zákldě, jinde neuvedené ni nezhrnuté; potrvinové příprvky ze zboží čísel 0401 ž 0404, neobshující kko nebo obshující méně než 5 % hmotnostních kk, měřeno n zcel odtučněném zákldě, jinde neuvedené ni nezhrnuté Pouze výrobky obshující kkové boby, kkovou hmotu nebo kkový prášek se povžují z výrobky obshující kko ve smyslu čísl 1901. 1901 20 00 Směsi těst pro příprvu pekřského zboží, jemného nebo trvnlivého pečiv čísl 1905 Do této podpoložky ptří těstové směsi uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 1901, část II), osmý odstvec, body 7) 8). Do této podpoložky neptří sušené nebo tepelně uprvené opltky z mouky nebo škrobu, též určené k použití jko pekřské zboží (číslo 1905). 1901 90 11 1901 90 19 Sldový výtžek Viz vysvětlivky k HS k číslu 1901, část I). Sldový výtžek obshuje dextriny, mltózu, bílkoviny, vitmíny, enzymy romtické příprvky. Do těchto podpoložek neptří příprvky pro děti, v blení pro drobný prodej, které obshují sldový výtžek, to i tehdy, je-li sldový výtžek jedním z hlvních komponentů (podpoložk 1901 10 00). 1902 Těstoviny, též vřené nebo ndívné (msem nebo jinými nádivkmi) nebo jink připrvené, jko špgety, mkrony, nudle, lsgne, noky, rvioli, cnnelloni; kuskus, též připrvený 1902 20 91 Vřené Do této podpoložky ptří rovněž předvřené těstoviny. 1902 40 90 Osttní Do této podpoložky ptří připrvený kuskus, npř. předkládný s msem, zeleninou jinými ingrediencemi, z předpokldu, že obsh ms nepřeshuje 20 % hmotnostních příprvku. 1904 Výrobky z obilovin získné bobtnáním nebo pržením (npříkld pržené kukuřičné vločky corn flkes); obiloviny (jiné než kukuřice), v zrnech, ve formě vloček nebo jink zprcovných zrn (kromě mouky, krupice krupičky), předvřené nebo jink připrvené, jinde neuvedené ni nezhrnuté Viz poznámky 3 4 k této kpitole. Pouze výrobky obshující kkové boby, kkovou hmotu nebo kkový prášek se povžují z výrobky obshující kko ve smyslu čísl 1904.
C 137/82 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 1904 10 10 ž 1904 10 90 Výrobky z obilovin získné bobtnáním nebo pržením Výrobky získné procesem uvedeným ve Vysvětlivkách k HS k číslu 1904, části A), čtvrtém odstvci, včetně výrobků získných z jiných obilovin, zde zůstávjí zřzeny, i když jsou po bobtnání přeměněny n mouku, kroupy nebo pelety. Do těchto podpoložek ptří neprvidelně tvrovné oblové mteriály, to i když nejsou vhodné k lidské spotřebě, vyrobené vytlčováním výrobků jko je kukuřičná moučk. 1904 20 10 ž 1904 20 99 Připrvené potrviny získné z nepržených obilných vloček nebo ze směsí nepržených obilných vloček pržených obilných vloček nebo nbobtnlých obilovin Viz vysvětlivky k HS k číslu 1904, část B). 1904 30 00 Pšenice bulgur Viz vysvětlivky k HS k číslu 1904, část C). 1904 90 10 1904 90 80 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 1904, část D). 1905 Pekřské zboží, jemné nebo trvnlivé pečivo, též obshující kko; hostie, prázdné opltky používné pro frmceutické účely, opltky n zlepování, rýžový ppír podobné výrobky Do tohoto čísl ptří chuťovky připrvené ke spotřebě v podobě npř. sušeného hrchu nebo ršídů, které jsou zcel obleny těstem, jestliže podsttný rys produktu určuje díky své tloušťce chuti těstový obl. Pouze výrobky obshující kkové boby, kkovou hmotu nebo kkový prášek se povžují z výrobky obshující kko ve smyslu čísl 1905. Do tohoto čísl neptří těsto tepelně neuprvené, v jkékoliv formě, pro výrobu chleb, těstovin, koláčů, sušenek jiného pekřského zboží, též obshujících kko (podpoložk 1901 20 00). 1905 10 00 Křupvý chléb Viz vysvětlivky k HS k číslu 1905, odstvec A) 4). Do této podpoložky ptří rovněž výrobky získné vytlčením. 1905 20 10 ž 1905 20 90 Perník podobné výrobky Viz vysvětlivky k HS k číslu 1905, odstvec A) 6). Do těchto podpoložek neptří speculoos nebo ruský chléb ( šťovíkový chléb ). 1905 31 11 ž 1905 31 99 Sldké sušenky Viz doplňkové poznámky 1 2 k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 1905, odstvec A) 8) b). Do těchto podpoložek ptří tkovéto výrobky získné vytlčením. 1905 31 30 Obshující 8 % hmotnostních nebo více mléčných tuků Do této podpoložky ptří máslové sušenky. 1905 31 91 Dvojité (slepovné) sušenky plněné Do této podpoložky ptří výrobky sestávjící ze zřetelné vrstvy jkékoliv potrvinářské hmoty mezi dvěm vrstvmi sušenek. Náplň může být, npříkld, čokolád, mrmelád, fondánová hmot nebo oříšková pomzánk.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/83 1905 32 05 ž 1905 32 99 Opltky mlé opltky Viz doplňková poznámk 1 k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 1905, odstvec A) 9). 1905 32 91 Slné, též plněné Do této podpoložky ptří pikntní kořeněné opltky obshující sýr. 1905 40 10 1905 40 90 Suchry, opékný chléb podobné opékné výrobky Viz vysvětlivky k HS k číslu 1905, odstvec A) 5). 1905 90 20 Hostie, prázdné opltky používné pro frmceutické účely, opltky n zlepování, rýžový ppír podobné výrobky Viz vysvětlivky k HS k číslu 1905, odstvec B). 1905 90 30 Chléb bez přídvku medu, vjec, sýr nebo ovoce, obshující v sušině mximálně 5 % hmotnostních cukrů mximálně 5 % hmotnostních tuku 1905 90 45 Sušenky Výrz chléb zhrnuje výrobky různých rozměrů. Do této podpoložky ptří běžný chléb v jeho různých formách, zvláštní chléb jko je lepkový chléb pro dibetiky lodní suchry. Viz vysvětlivky k HS k číslu 1905, odstvce A) 8) ) c). 1905 90 55 Výrobky tlčené nebo pěnové, romtizovné nebo solené 1905 90 60 Slzené 1905 90 90 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 1905, odstvce A) 7) 15). Do této podpoložky ptří všechny jemné pekřské výrobky, které nejsou zhrnuty v předcházejících podpoložkách, npříkld koláče, moučníky pusinky. Do této podpoložky ptří quiches, pizzy ty druhy chleb, které nejsou zhrnuty v podpoložkách 1905 90 30 1905 90 60. Do této podpoložky ptří neprvidelně tvrovné oblovémteriály, to i když nejsou vhodné k lidské spotřebě, vyrobené vytlčením škrobu.
C 137/84 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 20 PŘÍPRAVKY ZE ZELENINY, OVOCE, OŘECHŮ NEBO JINÝCH ČÁSTÍ ROSTLIN Všeobecné vysvětlivky Tto kpitol zhrnuje pochutiny připrvené ke spotřebě v podobě npř. sušeného hrchu nebo ršídů, které jsou jen částečně obleny těstem, jimž tudíž jejich podsttný rys dodává zelenin, ovoce, ořechy nebo jiné části rostlin. Tto kpitol zhrnuje rovněž okurky slátové okurky nkládčky, které prošly úplným mléčným kvšením. Avšk okurky slátové okurky nkládčky, které neprošly úplným mléčným kvšením jsou proztímně konzervovné ve slné vodě, se zřzují do podpoložky 0711 40 00, nejsou-li určeny k přímému požívání. Tyto produkty obvykle obshují nejméně 10 % hmotnostních soli. Poznámk 4 Pro stnovení obshu sušiny šťávy z rjčt se použije nlytická metod uvedená v příloze k nřízení Komise (EHS) č. 1979/82 (Úř. věst. L 214, 22.7.1982, s. 12). Doplňková poznámk 1 Ke stnovení obshu kyseliny ve výrobku se musí zhomogenizovt stejný podíl kplných pevných částí zboží. 2001 Zelenin, ovoce, ořechy jiné jedlé části rostlin, připrvené nebo konzervovné v octě nebo kyselině octové Viz poznámk 3 k této kpitole. 2001 90 10 Chutney z mng Pro účely této podpoložky podpoložky 2103 90 10, chutney z mng znmená příprvek z nloženého mng, k němuž byly přidány různé produkty, jko je zázvor, hrozinky, pepř cukr. Ztímco chutney z mng ptřící do této podpoložky obshuje kousky mng, chutney z mng, ptřící do podpoložky 2103 90 10 má podobu zcel homogenizovné omáčky, jejíž konzistence kolísá podle hustoty. 2001 90 50 Houby Do této podpoložky neptří houby, které jsou pouze proztímně konzervovné procesy specifikovnými v čísle 0711, npříkld v silném láku obshujícím ocet nebo kyselinu octovou. 2002 Rjčt připrvená nebo konzervovná jink než v octě nebo kyselině octové 2002 10 10 2002 10 90 Rjčt celá nebo kousky rjčt Do této podpoložky ptří rjčt, celá nebo kousky rjčt, též oloupná, konzervovná sterilizcí. 2002 90 11 ž 2002 90 99 Osttní Do těchto podpoložek ptří rjčtové pyré (protlk), též ve formě koláčů, rjčtového koncentrátu rjčtové šťávy, jejichž obsh sušiny je 7 % hmotnostních nebo více. Sem tké ptří rjčtový prášek získný dehydrtcí rjčtové šťávy; neptří sem všk prášek vzniklý rozemletím vloček získných ze sušených rjčt, předtím rozřezných n plátky, který ptří do podpoložky 0712 90 30. 2004 Osttní zelenin připrvená nebo konzervovná jink než v octě nebo kyselině octové, zmrzená, jiná než výrobky čísl 2006 Viz poznámk 3 k této kpitole. Do tohoto čísl neptří příprvky z výrobků ptřících do čísl 0714, které se nepovžují z zeleninu (podpoložky 2001 90 40, 2006 00 38, 2006 00 99 nebo 2008 99 91).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/85 2004 10 10 Vřené, jink neuprvené Do této podpoložky ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 2004, druhý odstvec, bod 1). 2004 10 91 2004 10 99 Osttní Do těchto podpoložek ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 2004, druhý odstvec, bod 3). 2004 90 50 Hrách (Pisum stivum) zelené fzole (Phseolus spp.) v lusku Pro účely této podpoložky jsou z fzole v lusku povžovány pouze fzole rodu Phseolus Vign sklizené před dozráním, jejichž celý lusk je jedlý. Lusk může mít různou brvu jko je khki zeleň, zelená s šedými nebo modrými skvrnmi nebo žlutá (voskové fzole). 2005 Osttní zelenin připrvená nebo konzervovná jink než v octě nebo kyselině octové, nezmrzená, jiná než výrobky čísl 2006 Vysvětlivky k číslu 2004 se použijí též n toto číslo. Do tohoto čísl ptří výrobek známý jko ppd, který je vyroben z listů sušeného těst připrveného z luštěninové mouky, soli, koření, oleje, příprvku n kynutí v některých přípdech z mlého množství obilné mouky nebo rýžové mouky. 2005 10 00 Homogenizovná zelenin Viz poznámk k položkám 1 k této kpitole. 2005 20 80 Osttní Do této podpoložky ptří brmbory, rozkrájené, předsmžené v tuku nebo v oleji, zmrzené vkuově blené. 2005 70 00 Olivy Do těchto podpoložek ptří olivy uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 2005, čtvrtý odstvec, bod 1), též plněné zeleninou (npříkld pprikou nebo sldkou pprikou), ovocem nebo ořechy (npříkld mndlemi) nebo směsí zeleniny ovoce nebo ořechů. 2006 00 Zelenin, ovoce, ořechy, ovocné kůry slupky jiné části rostlin, konzervovné cukrem (máčením, glzováním nebo kndováním) 2006 00 31 ž 2006 00 38 S obshem cukru převyšujícím 13 % hmotnostních Pokud jde o obsh cukru, viz doplňková poznámk 2 ) k této kpitole. 2007 Džemy, ovocná želé, mrmelády, ovocné pomzánky, ovocné ořechové protlky (pyré) psty, získné vřením, též s přídvkem cukru nebo jiných sldidel Pokud jde o získání vřením, viz poznámk 5 k této kpitole. Pokud jde o obsh cukru, viz doplňková poznámk 2 ) k této kpitole. Do tohoto čísl neptří ovocné protlky (pyré), získné psírováním poté, co byly přivedeny do vru ve vkuu, jejichž textur chemické složení nebylo změněno tepelnou úprvou (číslo 2008). 2007 10 10 ž 2007 10 99 Homogenizovné příprvky Viz poznámk k položkám 2 k této kpitole. 2008 Ovoce, ořechy jiné jedlé části rostlin, jink uprvené nebo konzervovné, též s přídvkem cukru nebo jiných sldidel nebo lkoholu, jinde neuvedené nebo nezhrnuté Pokud jde o obsh cukru, viz doplňková poznámk 2 ) k této kpitole. Pokud jde o přidný cukr, viz doplňková poznámk 3 k této kpitole. Pokud jde o obsh lkoholu, viz doplňková poznámk 4 k této kpitole.
C 137/86 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 2008 11 10 ž 2008 19 99 Ořechy, ršídy jiná semen, též ve směsi Do těchto podpoložek ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 2008, druhý odstvec, body 1) 2), včetně jejich směsí. Do těchto podpoložek rovněž ptří tkové výrobky: 1. které byly vločkovány nebo drceny, používné zejmén při výrobě sldkého pečiv, nebo 2. které byly rozemlety nebo jink drceny, ve formě pst, též s přídvky jiných látek. Do těchto podpoložek všk neptří těst psty pro výrobu mrcipánu, nugátu td. (číslo 1704). 2008 19 11 ž 2008 19 99 Osttní, včetně směsí Do těchto podpoložek ptří ořechy jiná semen, vyjm ršídů, směsi ořechů jiných semen, i když v nich převládjí ršídy. 2008 30 51 Grpefruity v částech, včetně pomel (šedoků) Pro účely této podpoložky, části znmenjí přirozené dílky plodu, celé. Přítomnost mlého množství polámných kousků, které nejsou výsledkem záměrného procesu, nemá vliv n zřzení do této podpoložky. 2008 30 71 Grpefruity v částech, včetně pomel (šedoků) Viz vysvětlivky k podpoložce 2008 30 51. 2009 Ovocné šťávy (včetně vinného moštu) zeleninové šťávy, nezkvšené bez přídvku lkoholu, též s přídvkem cukru nebo jiných sldidel Viz poznámk 6 k této kpitole, pokud jde o nezkvšenou šťávu bez přídvku lkoholu. Viz poznámk k položce 3 k této kpitole, pokud jde o hodnotu Brix. Viz doplňková poznámk 5 ) k této kpitole, pokud jde o přidný cukr. Pro účely doplňkové poznámky 5 b) k této kpitole se výrobky, k nimž byl přidán cukr v tkovém množství, že obshují méně než 50 % hmotnostních ovocné šťávy, povžují z výrobky, které ztrtily svůj původní chrkter ovocné šťávy čísl 2009. Pro stnovení, zd výrobky ztrtily, co se týče přídvku cukru, svůj původní chrkter nebo ne, se použijí pouze doplňkové poznámky 2 5 k této kpitole. Obsh různých cukrů vyjádřený jko schróz se stnoví v souldu s uvedenou doplňkovou poznámkou 2. Pokud obsh přidného cukru vypočtený v souldu s doplňkovou poznámkou 5 ) k této kpitole převyšuje 50 % hmotnostních, je vypočtený obsh ovocné šťávy menší než 50 % hmotnostních, tkže výrobek se nezřdí do čísl 2009. Doplňková poznámk 5 b) k této kpitole se nepoužije n koncentrovné přírodní ovocné šťávy. Proto nejsou koncentrovné ovocné šťávy vyloučeny z čísl 2009. Pokud jde o přidání jiných látek k výrobkům čísl 2009, viz vysvětlivky k HS k číslu 2009. P Ř Í K L A D Anlýz vzorku pomernčové šťávy dává následující výsledky: hodnot ukázná refrktometrem při teplotě 20 C: 65,3, vypočtený obsh různých cukrů vyjádřený jko schróz (doplňková poznámk 2 k této kpitole): 62,0 (65,3 0,95), vypočtený obsh přidného cukru (doplňková poznámk 5 k této kpitole): 49 % hmotnostních (62,0 13), vypočtený obsh ovocné šťávy: 51 % hmotnostních (100 49). Závěr: vzorek je povžován ve smyslu doplňkové poznámky 5 b) k této kpitole z výrobek, který neztrtil svůj původní chrkter, neboť vypočtený obsh ovocné šťávy není nižší než 50 % hmotnostních.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/87 2009 11 11 ž 2009 11 99 2009 50 10 2009 50 90 Zmrzená Viz vysvětlivky k HS k položce 2009 11. Rjčtová šťáv Viz poznámk 4 k této kpitole příslušná vysvětlivk. 2009 69 51 Koncentrovná Viz doplňková poznámk 6 k této kpitole. 2009 69 71 Koncentrovná Viz doplňková poznámk 6 k této kpitole.
C 137/88 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 21 RŮZNÉ JEDLÉ PŘÍPRAVKY Doplňková poznámk 1 Tto poznámk zhrnuje zejmén mltodextriny. 2101 Výtžky, esence (tresti) koncentráty z kávy, čje nebo mté příprvky n bázi těchto výrobků nebo n bázi kávy, čje nebo mté; pržená čeknk jiné pržené kávové náhržky výtžky, esence (tresti) koncentráty z nich 2101 11 00 Výtžky, esence (tresti) koncentráty Do této podpoložky ptří výtžky, esence (tresti) koncentráty z kávy ve formě prášku, grnulí, vloček, bloků v jkékoliv jiné pevné formě. Do této podpoložky ptří výrobky v kplné nebo pstovité formě (dokonce i zmrzené). Tkovéto výrobky se používjí zejmén pro příprvu potrvin (npříkld k výrobě čokolád, koláčů cukrářského zboží, zmrzliny). 2101 30 19 Osttní Do této podpoložky ptří nenklíčená zrn ječmene, oloupná, pržená vhodná pro výrobu piv jko brvící ochucovcí přísd nebo jko náhržk kávy. 2102 Droždí (ktivní nebo nektivní); jiné neživé jednobuněčné mikroorgnismy, vyjm očkovcí látky čísl 3002; hotové prášky do pečiv 2102 10 10 Kultivovné násdové kvsinky (kvsinkové kultury) Viz vysvětlivky k HS k číslu 2102, část A), třetí odstvec, bod 4). Tyto kvsnice jsou kultivovány n zvláštním médiu pro specifické účely, zejmén pro destilci výrobu vín. Jejich použitím lze dosáhnout velmi přesných vlstností fermentovných výrobků. 2102 20 11 2102 20 19 Nektivní droždí Toto droždí, popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 2102, část A), čtvrtý pátý odstvec, je běžně prodáváno jko droždí pro potrvinářský průmysl. Je obvykle dodáváno jko prášek, lupínky nebo grnule. 2102 20 90 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 2102, část B). 2102 30 00 Hotové prášky do pečiv Viz vysvětlivky k HS k číslu 2102, část C). 2103 Omáčky příprvky pro omáčky; směsi koření směsi přísd pro ochucení; hořčičná moučk připrvená hořčice 2103 90 10 Chutney z mng, tekuté Pro účely této podpoložky, chutney z mng znmená příprvek z nloženého mng, k němuž byly přidány různé produkty jko zázvor, hrozinky, pepř cukr. Chutney z mng této podpoložky je ve formě omáčky ve víceméně tekutém stvu, kompletně homogenizovné. 2103 90 30 Aromtické hořké příprvky s obshem lkoholu 44,2 % ž 49,2 % obj. obshující 1,5 % ž 6 % hmotnostních hořce, koření různých přísd 4 % ž 10 % hmotnostních cukru, v nádobách o obshu nepřeshujícím 0,5 litru Výrobky uvedené v této podpoložce jsou koncentrovné tekuté lkoholické příprvky, jejichž zvláštní chuť, která je hořká silně romtická, pochází od kořene hořce použitého při jejich výrobě, v kombinci s různým kořením romtickými látkmi.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/89 Tyto koncentrovné romtické hořké příprvky tvoří přísdy určené k použití jko ochucovdl do nápojů (koktejlů, sirupů, nelkoholických nápojů td.) tké jko kořenící příprvky, používné stejným způsobem jko omáčky kořenící směsi při příprvě jídel cukrářských výrobků (polévky, připrvené mso, rybí nebo zeleninová jídl, omáčky, lhůdkářské výrobky, ovocné kompoty ovocné sláty, ovocné koláče, dezerty, sorbety td.). Tyto romtické hořké příprvky jsou obvykle prodávány jko ngosturové hořké příprvky. 2104 Polévky bujóny příprvky pro polévky bujóny; homogenizovné smíšené potrvinové příprvky 2104 20 00 Homogenizovné smíšené potrvinové příprvky Výrz homogenizovné smíšené potrvinové příprvky je definován v poznámce 3 k této kpitole. 2105 00 Zmrzlin podobné výrobky, též s obshem kk Pro účely tohoto čísl se rozumí zmrzlinou podobnými výrobky potrvinové příprvky, též blené pro drobný prodej, též obshující kko nebo čokoládu (dokonce i jko polevu), které jsou v pevném nebo pstovitém stvu jko výsledek zmrzení které jsou určeny pro konzumci v tomto stvu. Podsttnou chrkteristickou vlstností těchto výrobků je, že se mohou zpátky přeměnit n tekutý nebo polotekutý stv při teplotě okolí si 0 C. Avšk výrobky, které, i když mjí vzhled zmrzliny, nemjí výše uvedené zákldní chrkteristiky, ptří do čísl 1806, čísl 1901 nebo čísl 2106, podle vhodnosti. Výrobky tohoto čísl mjí nejrůznější názvy (vodní led, smetnová zmrzlin, csst, nepolská zmrzlin td.) jsou dodávány v různých formách; mohou obshovt kko nebo čokoládu, cukr, rostlinný tuk nebo mléčný tuk, mléko (též odstředěné), ovoce, stbilizátory, romtické ochucující látky, brviv td. Celkový obsh těchto tuků obvykle nepřeshuje 15 % hmotnostních finálního výrobku. Avšk určité specility, pro jejichž výrobu bylo použito velké množství smetny, mohou obshovt celkem si 20 % hmotnostních tuku. Při výrobě určitých druhů zmrzliny je do suroviny vprven vzduch, by se zvýšil objem finálního výrobku (expnze). Pouze výrobky obshující kkové boby, kkovou hmotu nebo kkový prášek se povžují z výrobky obshující kko ve smyslu položky 2105 00. Viz tké vysvětlivky k HS k číslu 2105, zvláště pokud jde o vyloučené výrobky. 2106 Potrvinové příprvky jinde neuvedené ni nezhrnuté 2106 10 20 2106 10 80 Bílkovinné koncentráty bílkovinné texturovné látky Viz vysvětlivky k HS k číslu 2106, druhý odstvec, bod 6), vyjm ty části, které se týkjí bílkovinných hydrolyzátů. Do těchto podpoložek neptří koncentrovné mléčné proteiny (položk 0404 90 nebo číslo 3504 00). Při stnovování obshu schrózy pro účely zřzení do těchto podpoložek se musí zpočítt i obsh invertního cukru vyjádřeného jko schróz. 2106 90 20 Složené lkoholické příprvky, jiné než zložené n vonných látkách, používné k výrobě nápojů 2106 90 30 Z isoglukózy Viz vysvětlivky k HS k číslu 2106, druhý odstvec, bod 7). Viz doplňková poznámk 2 k této kpitole. Do této podpoložky neptří podobné složené příprvky, které mjí objemový obsh lkoholu nepřeshující 0,5 % obj. (podpoložky 2106 90 92 nebo 2106 90 98). Viz doplňková poznámk 3 k této kpitole. 2106 90 92 2106 90 98 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 2106, druhý odstvec, body 1) ž 5), 8) ž 11) 13) ž 16) třetí odstvec vysvětlivek k podpoložkám 2106 10 20 2106 10 80.
C 137/90 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 22 NÁPOJE, LIHOVINY A OCET Všeobecné vysvětlivky Protože v této kpitole se rozlišuje mezi výrobky v nádobách o obshu 2 litry nebo méně v nádobách o obshu více než 2 litry, množství se týká objemu tekutiny obsžené v nádobách nikoliv kpcity nádob. Do této kpitoly ptří v přípdě, že nejde o léky, tonické příprvky, které i když se berou v mlých množstvích, npříkld po lžících, jsou vhodné pro přímou spotřebu jko nápoje. Nelkoholické tonické příprvky, které je třeb před použitím rozředit, neptří do kpitoly 22 (obvykle číslo 2106). Doplňková poznámk 2 b) Potencionální objemový obsh lkoholu se vypočítá vynásobením hmotnosti cukrů (přepočítáno n kilogrmy invertního cukru) obsžených ve 100 litrech předmětného výrobku činitelem 0,6. 2201 Vod, včetně přírodních nebo umělých minerálních vod sodovek, bez přídvku cukru nebo jiných sldidel, neromtizovná; led sníh 2201 10 11 ž 2201 10 90 Minerální vody sodovky Do těchto podpoložek ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 2201, odstvce B) C). Do těchto podpoložek neptří přírodní minerální vody v erosolových zásobnících k použití pro péči o pleť (číslo 3304). 2201 10 11 2201 10 19 Přírodní minerální vody Přírodní minerální vody jsou vody, které odpovídjí pltné verzi směrnice Evropského prlmentu Rdy 2008/54/ES (Úř. věst. L 164, 26.6.2009, s. 45). 2201 90 00 Osttní Do této podpoložky ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 2201, odstvce A) D). Do této podpoložky rovněž ptří vodní pár přírodní vod, filtrovná, sterilizovná, čištěná nebo měkčená. 2202 Vod, včetně minerálních vod sodovek, s přídvkem cukru nebo jiných sldidel nebo romtizovná jiné nelkoholické nápoje, vyjm ovocné nebo zeleninové šťávy čísl 2009 Výrz nelkoholické nápoje je definován v poznámce 3 k této kpitole. 2202 10 00 Vod, včetně minerálních vod sodovek, s přídvkem cukru nebo jiných sldidel nebo romtizovná Nelkoholické nápoje uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 2202, odstvec A), ptří do této podpoložky. Přítomnost ntioxidntů, vitmínů, stbilizátorů nebo chininu nemá vliv n zřzení nelkoholických nápojů. Do této podpoložky ptří tekuté výrobky složené z vody, cukru romtických látek, dodávné v plstových sáčcích určené pro zmrzení n ledová lízátk v mrzničce v domácnosti. Viz rovněž doplňková poznámk 1 k této kpitole.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/91 2202 90 10 Neobshující výrobky čísel 0401 ž 0404 ni tuky získné z výrobků těchto čísel Do této podpoložky ptří tonické příprvky, jk jsou popsány ve vysvětlivkách k této kpitole, všeobecné vysvětlivky, druhý odstvec. Tyto nelkoholické nápoje, čsto oznčovné jko potrvinové doplňky, mohou být zloženy n výtžcích z rostlin (včetně bylin) obshovt přidné vitminy /nebo minerály. Obecně by tyto příprvky měly udržovt zdrví pohodu, proto se liší od romtizovných nebo slzených vod jiných nelkoholických nápojů podpoložky 2202 10 00, uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 2202, odstvec A). 2202 90 91 ž 2202 90 99 Osttní, s hmotnostním obshem tuků získných z výrobků čísel 0401 ž 0404 Do těchto podpoložek ptří tekuté výrobky, známé v obchodě jko plněné mléko, z předpokldu, že je to nápoj připrvený ke konzumci. Plněné mléko je výrobek n bázi odstředěného mlék nebo práškového odstředěného mlék, k němuž byl přidán rfinovný rostlinný tuk nebo olej v množství téměř shodném jko je množství přírodního tuku, získného z původního mlék. Tento nápoj se zřzuje do jednotlivých podpoložek podle obshu mléčného tuku. Viz vysvětlivky k podpoložce 2202 90 10. 2204 Víno z čerstvých hroznů, včetně vín obohceného lkoholem; vinný mošt jiný než čísl 2009 Pokud jde o skutečný objemový obsh lkoholu, viz doplňková poznámk 2 ) k této kpitole. 2204 10 11 ž 2204 10 98 Šumivé víno Viz poznámk k položkám 1 k této kpitole. 2204 10 11 Šmpňské Šmpňské je šumivé víno produkovné ve frncouzské provincii Chmpgne z hroznů sklizených výlučně v této provincii. 2204 21 06 ž 2204 21 09 Jiná vín než uváděná v položce 2204 10, v lhvích uzvřených zátkou ve tvru hříbku, přidržovnou svorkmi nebo kovovými svěrkmi; vín v jiné obchodní úprvě, mjící při teplotě 20 C přetlk, vznikjící působením oxidu uhličitého, lespoň 1 br, všk méně než 3 bry Do těchto podpoložek ptří: 1. víno dodávné v lhvích uzvřených zátkou ve tvru hříbku, které nevyhovuje definici šumivého vín v poznámce k položkám 1 k této kpitole; 2. víno dodávné jink než v lhvích uzvřených zátkou ve tvru hříbku, mjící přetlk lespoň 1 br, všk méně než 3 bry při teplotě 20 C. Korkové zátky odpovídjící nákresu níže podobné zátky vyrobené z plstů jsou povžovány z zátky ve tvru hříbku.
C 137/92 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 2204 21 11 ž 2204 21 98 2204 21 11 ž 2204 21 78 Osttní Viz doplňkové poznámky 4 5 k této kpitole. Netěkvé složky celkového suchého extrktu ve smyslu doplňkové poznámky 4 A) zhrnují cukry, glycerol, tniny, kyselinu vinnou, brviv soli. Víno s chráněným oznčením původu (ChOP) Viz doplňková poznámk 6 k této kpitole, odstvec ). 2204 21 23 Tokj Viz doplňková poznámk 4 B) b) k této kpitole. 2204 21 79 2204 21 80 Víno s chráněným zeměpisným oznčením (ChZO) Viz doplňková poznámk 6 k této kpitole, odstvec ). 2204 29 10 Jiná vín než uváděná v položce 2204 10, v lhvích uzvřených zátkou ve tvru hříbku, přidržovnou svorkmi nebo kovovými svěrkmi; vín v jiné obchodní úprvě, mjící při teplotě 20 C přetlk, vznikjící působením oxidu uhličitého, lespoň 1 br, le méně než 3 bry Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám 2204 21 06 ž 2204 21 09. 2204 29 11 ž 2204 29 98 Osttní Viz doplňkové poznámky 4 5 k této kpitole. 2204 29 11 ž 2204 29 58 Víno s chráněným oznčením původu (ChOP) Viz doplňková poznámk 6 k této kpitole, odstvec ). 2204 29 11 Tokj Viz doplňková poznámk 4 B) b) k této kpitole. 2204 29 79 2204 29 80 Víno s chráněným zeměpisným oznčením (ChZO) Viz doplňková poznámk 6 k této kpitole, odstvec ). 2204 30 10 Částečně kvšený (fermentovný) nebo se zstveným kvšením, jink než přidáním lkoholu Viz doplňková poznámk 3 spolu s doplňkovými poznámkmi 2 ), 2 b) 2 c) k této kpitole. 2204 30 92 Koncentrovný Viz doplňková poznámk 7 k této kpitole. 2204 30 96 Koncentrovný Viz doplňková poznámk 7 k této kpitole. 2205 Vermut osttní víno z čerstvých hroznů, připrvené pomocí romtických bylin nebo jiných romtických látek Vín ptřící do tohoto čísl popsná ve vysvětlivkách k HS k číslu 2205, zhrnují: 1. nápoje známé jko Mrsl ll'uovo, Mrsl ll mndorl Crem di Mrsl ll'uovo, které jsou zloženy n víně z jihoitlského měst Mrsly ochucené vječnými žloutky, mndlemi jinými romtickými látkmi; 2. nápoje n bázi vín, známé jko Sngri, ochucené romtizovné npříkld citrónem nebo pomernčem. Viz doplňková poznámk 8 k této kpitole. Výrobky, které mjí skutečný objemový obsh lkoholu menší než 7 % obj. ptří do čísl 2206 00.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/93 2206 00 Osttní kvšené (fermentovné) nápoje (npříkld jblečné víno, hruškové víno, medovin); směsi kvšených (fermentovných) nápojů směsi kvšených (fermentovných) nápojů s nelkoholickými nápoji, jinde neuvedené ni nezhrnuté 2206 00 10 Mtolinové víno Viz doplňková poznámk 9 k této kpitole. 2206 00 31 ž 2206 00 89 Osttní Do těchto podpoložek ptří výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 2206, druhý odstvec, body 1) ž 10). 2206 00 31 2206 00 39 Šumivé Pokud jde o šumivé nápoje, viz doplňková poznámk 10 k této kpitole. Pokud jde o zátky ve tvru hříbku ve výše zmiňovné doplňkové poznámce, viz vysvětlivky k podpoložkám 2204 21 06 to 2204 21 09, poslední odstvec. 2206 00 51 ž 2206 00 89 Jiné než šumivé, v nádobách Do těchto podpoložek ptří nápoje, které nejsou produktem přírodního kvšení (fermentce) moštu z čerstvých hroznů, le jsou vyráběny z koncentrovného vinného moštu. Tento mošt je stbilní může být skldován pro poždovné účely. Kvsný (fermentční) proces obvykle zčíná přidáním kvsnic. Před nebo během kvšení (fermentce) se tké může přidávt cukr. Výrobek, získný tímto způsobem, může být nkonec oslzen, obohcen lkoholem nebo smíchán. 2207 Ethyllkohol nedenturovný s objemovým obshem lkoholu 80 % obj. nebo více; ethyllkohol osttní destiláty denturovné, s jkýmkoliv obshem lkoholu 2207 10 00 Ethyllkohol nedenturovný s objemovým obshem lkoholu 80 % obj. nebo více Viz vysvětlivky k HS k číslu 2207, s výjimkou čtvrtého odstvce. Lihové nápoje (npř. džin, vodk) ptří do podpoložek 2208 20 12 ž 2208 90 78 bez ohledu n jejich obsh lkoholu. 2207 20 00 Ethyllkohol destiláty, denturovné, s jkýmkoliv obshem lkoholu Viz vysvětlivky k HS k číslu 2207, čtvrtý odstvec. 2208 Ethyllkohol nedenturovný s objemovým obshem lkoholu nižším než 80 % obj.; destiláty, likéry jiné lihové nápoje Destiláty, likéry jiné lihové nápoje čísl 2208 jsou lkoholické kpliny všeobecně určené k lidské spotřebě připrvené: buď přímo destilcí (s nebo bez přidných romtických příprvků) přírodně kvšených (fermentovných) kplin, jko je npříkld víno nebo cider nebo předem kvšeného (fermentovného) ovoce, mtolin, obilí nebo jiných rostlinných produktů, nebo jednoduchým přidáním různých romtických látek někdy cukru k lkoholu vyrobenému destilcí. Různé lihové nápoje jsou popsány ve vysvětlivkách k HS k číslu 2208, třetí odstvec, body 1) ž 18). Pokud jde o nedenturovné destiláty, je nutno poznment, že zůstávjí zřzeny do tohoto čísl i když mjí objemový obsh lkoholu 80 % obj. nebo vyšší, ť jsou či nejsou připrveny ke spotřebě jko nápoje. Do tohoto čísl neptří lkoholické nápoje získné kvšením (fermentcí) (čísl 2203 00 ž 2206 00).
C 137/94 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 2208 30 11 ž 2208 30 88 Whisky Whisk(e)y jsou lihoviny destilovné z obilné kše prodávné s objemovým obshem lkoholu 40 % obj. nebo vyšším buď v lhvích nebo v jiných nádobách. Skotská whisky je whisky destilovná zrjící ve Skotsku. Whisky s přidnou sodovou vodou (whisky-sod) neptří do těchto podpoložek ptří do podpoložek 2208 90 69 nebo 2208 90 78. 2208 30 30 Čistá sldová whisky Čistá sldová Skotská whisky (Single mlt) je lihovin, která se vyrábí v periodických destilčních přístrojích v jediném lihovru destilcí kvšené (fermentovné) kše, která je pouze ze sldového ječmene. 2208 30 41 2208 30 49 Míchná sldová whisky, v nádobách o obshu Míchná sldová Skotská whisky se vyrábí smícháním dvou nebo více čistých sldových Skotských whisek, které byly destilovány/získány v různých lihovrech. 2208 30 61 2208 30 69 Čistá obilná whisky míchná obilná whisky, v nádobách o obshu Čistá obilná Skotská whisky je destilát jiný než čistá sldová Skotská whisky nebo míchná sldová Skotská whisky, který se vyrábí v jediném lihovru destilcí kvšené (fermentovné) kše ze sldového ječmene též s přidáním celých zrn jiných obilovin (hlvně pšenice nebo kukuřice). Míchná obilná Skotská whisky se vyrábí smícháním dvou nebo více čistých obilných Skotských whisek, které byly destilovány/získány v různých lihovrech. 2208 30 71 2208 30 79 Osttní míchná whisky, v nádobách o obshu Osttní míchná Skotská whisky ( Blended Scotch Whisky ) se vyrábí smícháním jedné nebo více čistých sldových Skotských whisek s jednou nebo více čistými obilnými Skotskými whiskmi. 2208 40 11 ž 2208 40 99 Rum jiné destiláty získné destilcí kvšených (fermentovných) produktů z cukrové třtiny Do těchto podpoložek ptří produkty popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 2208, třetí odstvec, bod 3), z podmínky, že si ponechjí své orgnoleptické vlstnosti. 2208 50 11 2208 50 19 Gin, v nádobách Gin je lihový nápoj obvykle získávný jednoduchou nebo postupnou destilcí rektifikovného obilného lihu nebo ethyllkoholu s bobulemi jlovce jinými romtickými látkmi (npříkld korindr, kořen nděliky, nýz, zázvor). Pro účely těchto podpoložek jsou povžovány z gin pouze lihové nápoje, které mjí orgnoleptické vlstnosti ginu. Npříkld následující lihové nápoje jsou proto vyloučeny z těchto podpoložek: ) Genev (Genièvre) (podpoložky 2208 50 91 nebo 2208 50 99); b) Aquvit (podpoložky 2208 90 56 nebo 2208 90 77); c) Krnwitter (podpoložky 2208 90 56 nebo 2208 90 77). 2208 60 11 ž 2208 60 99 Vodk Viz vysvětlivky k HS k číslu 2208, třetí odstvec, bod 5).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/95 2208 70 10 2208 70 90 2208 90 11 2208 90 19 2208 90 33 2208 90 38 Likéry cordily Viz vysvětlivky k HS k číslu 2208, první odstvec, část B) třetí odstvec. Ark, v nádobách Ark je lkohol vyrobený z použití speciálních kvsnic z třtinové melsy nebo z melsy ze sldkých šťáv rostlin z rýže. Ark nesmí být změňován s rkijí, která je získáván opětovnou destilcí lihu z rozinek nebo lihu ze sušených fíků s nýzem ptří do podpoložek 2208 90 56 nebo 2208 90 77. Slivovice, hruškovice nebo třešňovice (vyjm likéry), v nádobách Slivovice, hruškovice třešňovice jsou lihové nápoje získné výlučně kvšením (fermentcí) destilcí švestkového, hruškového nebo třešňového moštu. Pokud jde o výrzy švestky třešně, viz vysvětlivky k HS k číslu 0809. 2208 90 48 Osttní 2208 90 56 Osttní 2208 90 69 Osttní lihové nápoje Pro účely této podpoložky destiláty destilovné z ovoce jsou lihové nápoje získné výhrdně lkoholovým kvšením (fermentcí) destilcí ovoce (jiného než švestek, hrušek nebo třešní), npř. z meruněk, borůvek, mlin, ostružin, černého rybízu, bílého rybízu, červeného rybízu, jhod, jblek, včetně destilátů získných z cideru. Klvádos ptří do podpoložky 2208 90 45. Do této podpoložky ptří nýzové destiláty, rkije, destiláty z gve jiné než tequil (npříkld mezcl), lkoholy destilovné z romtických bylin, hořké nápoje n trávení, quvit, krnwitter, lkoholy destilovné z kořenů (npříkld destiláty z hořce), destiláty z čiroku. Kromě nápojů uvedených ve Vysvětlivkách k HS k číslu 2208, třetí odstvec, body 14) ž 18), ptří do této podpoložky tké: 1. lihové nápoje s přidnou sodovou vodou (whisky-sod); 2. čj s lkoholem; 3. lkoholické nápoje smíchné dohromdy nebo lkoholické nápoje smíchné s ovocnou nebo zeleninovou šťávou (koktejly). 2208 90 71 Z ovoce Viz vysvětlivk k podpoložce 2208 90 48. Do této podpoložky ptří klvádos. 2208 90 77 Osttní Viz vysvětlivk k podpoložce 2208 90 56. 2208 90 78 Osttní lihové nápoje Viz vysvětlivk k podpoložce 2208 90 69. 2209 00 Stolní ocet jeho náhržky získné z kyseliny octové 2209 00 11 2209 00 19 2209 00 91 2209 00 99 Vinný ocet v nádobách Viz doplňková poznámk 11 k této kpitole. Viz rovněž vysvětlivky k HS k číslu 2209, část I), druhý odstvec, bod 1). Osttní, v nádobách Do těchto podpoložek ptří výrobky uvedené ve Vysvětlivkách k HS k číslu 2209, část I), druhý odstvec, body 2), 3) 4) část II).
C 137/96 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 23 ZBYTKY A ODPADY Z POTRAVINÁŘSKÉHO PRŮMYSLU; PŘIPRAVENÉ KRMIVO Doplňková poznámk 3 Potenciální hmotnostní obsh lkoholu se vypočítá vynásobením hmotnosti cukrů (přepočítáno n kilogrmy invertního cukru) obsžených ve 100 kg předmětného výrobku, činitelem 0,47. 2301 Moučky, šroty pelety, z ms, drobů, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobrtlých, nezpůsobilé k lidskému požívání; škvrky 2301 20 00 Moučky, šroty pelety, z ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobrtlých Moučky, šroty pelety z ryb této podpoložky jsou složeny z ryb nebo zbytků ryb, které jsou obvykle tepelně uprveny potom přeměněny n pstu, sušeny mlety, někdy glomerovány do formy pelet. Do této podpoložky neptří rybí moučk způsobilá k lidskému požívání (podpoložk 0305 10 00). 2302 Otruby, vedlejší mlýnské produkty jiné zbytky, též ve tvru pelet, po prosévání, mletí nebo jiném zprcování obilí nebo luštěnin Pro rozlišení mezi produkty tohoto čísl produkty kpitoly 11, viz poznámk 2 A) ke kpitole 11. Zbytky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 2302, část B), bod 1), by měly obshovt 50 % nebo více obilovin nebo sušených luštěnin. Pro stnovení obshu škrobu (ve výrobku jk je dodáván) se použije metod uvedená v příloze III, část L, nřízení Komise (ES) č. 152/2009 (Úř. věst. L 54, 26.2.2009, s. 1). 2302 10 10 2302 10 90 Kukuřičné Z předpokldu, že splňují kritéri stnovená poznámkou 2 A) ke kpitole 11, jsou drcená kukuřičná zrn získná během prosévání čistých neloupných kukuřičných zrn vyloučen z těchto podpoložek (podpoložk 1104 23 90). 2303 Škrobárenské zbytky podobné zbytky, řepné řízky, bgs jiné cukrovrnické odpdy, pivovrnické lihovrnické mláto odpdy, též ve tvru pelet Pro stnovení obshu škrobu proteinu se použije metod uvedená ve příloze III, část L A, nřízení (ES) č. 152/2009 (Úř. věst. L 54, 26.2.2009, s. 1). 2303 10 11 2303 10 19 Zbytky z výroby kukuřičného škrobu (vyjm koncentrovnou vodu z máčení) s obshem proteinu, počítáno v sušině Produkty zřzené do těchto podpoložek musí splňovt kritéri stnovená v doplňkové poznámce 1 k této kpitole Do těchto podpoložek ptří: 1. kukuřičný klih (obvykle ve formě mouky), který je tvořen hlvně z klihu z kukuřičných zrn získného při oddělování škrobu; obsh proteinu (dusík 6,25) je více než 40 % hmotnostních; 2. klihová mouk, která je hlvně získáván smíšením suchých zbytků z výroby škrobu z kukuřice s čistým klihem; tkové produkty obvykle obshují si 40 % hmotnostních proteinů (dusík 6,25); 3. krmivo z kukuřičného klihu, které obvykle obshuje nejméně 20 % hmotnostních proteinů (dusík 6,25) je složeno hlvně z částí perikrpu endospermu, z kukuřičného klihu někdy z koncentrovné tekutiny pro máčení kukuřice, což jsou všechno vedlejší produkty výroby škrobu z kukuřice.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/97 Do těchto podpoložek rovněž ptří výše uvedené produkty glomerovné ve formě pelet. Do těchto podpoložek ptří pouze produkty s obshem škrobu v sušině nepřeshujícím 28 % hmotnostních, podle metody uvedené v příloze III, část L, nřízení (ES) č. 152/2009 (Úř. věst. L 54, 26.2.2009, s. 1) jejichž obsh tuku v sušině nepřeshuje 4,5 % hmotnostních, podle metody uvedené v příloze III, část H, nřízení (ES) č. 152/2009 (Úř. věst. L 54, 26.2.2009, s. 1). Produkty s vyšším obshem škrobu nebo tuku se obvykle zřzují do kpitoly 11 nebo do podpoložek 2302 10 10, 2302 10 90, 2309 90 41 nebo 2309 90 51, podle příslušnosti. Totéž se použije u zboží, které obshuje produkty extrhovné z kukuřice jinou metodou než je výrob škrobu mokrým procesem (zbytky z prosévání kukuřičných zrn, drcená kukuřičná zrn, zbytky z extrkce oleje z kukuřičných klíčků suchým procesem td.). Produkty zřzené do těchto podpoložek nesmí obshovt zbytky z extrkce oleje z kukuřičných klíčků mokrým procesem. Koncentrovná vod z máčení kukuřice ptří do podpoložky 2303 10 90, bez ohledu n obsh proteinů. 2303 10 90 Osttní Pro účely této podpoložky se z zbytky z výroby škrobu z mniokových kořenů povžují tkové výrobky, které mjí obsh škrobu nepřeshující 40 % hmotnostních, počítáno v sušině. Jestliže je obsh škrobu vyšší, ptří tyto výrobky, ve formě mouky nebo moučky, do podpoložek 1106 20 10 nebo 1106 20 90. Výrobky ve formě pelet ptří do podpoložky 0714 10. Do této podpoložky rovněž ptří: 1. krmivo z glutenu čiroku, které obvykle obshuje nejméně 18 % hmotnostních proteinů je složeno hlvně z částic perikrpu endospermu čirokových semen, z glutenu čiroku někdy z koncentrovné tekutiny pro máčení čiroku, což jsou všechno vedlejší produkty výroby škrobu z čiroku. Do této podpoložky ptří pouze výrobky s obshem škrobu nepřeshujícím 40 % hmotnostních, počítáno v sušině. Výrobky s vyšším obshem škrobu se obecně zřzují do kpitoly 11 nebo do čísl 2302 nebo 2309, podle příslušnosti. 2. zbytky po výrobě škrobu známé jko sušená brmborová dřeň. Obsh škrobu tkových zbytků je obvykle 50 % hmotnostních nebo více. Pro stnovení obshu vlhkosti se použije metod uvedená v příloze III, část A, nřízení (ES) č. 152/2009 (Úř. věst. L 54, 26.2.2009, s. 1). Koncentrovná vod z máčení kukuřice se zřzuje do této podpoložky bez ohledu n obsh proteinu. 2303 20 10 2303 20 90 Řepné řízky, bgs jiné cukrovrnické odpdy Syrovátk, z níž byl částečně odstrněn lktóz, není povžován z odpd výroby cukru neptří do těchto podpoložek (číslo 0404). Do těchto podpoložek ptří cukrová řep zbvená částečně nebo zcel cukru. 2303 30 00 Pivovrnické nebo lihovrnické mláto odpdy Viz vysvětlivky k HS k číslu 2303, první odstvec, část E) 1) ž 5). 2304 00 00 Pokrutiny jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvru pelet, po extrkci sójového oleje Do tohoto čísl neptří sójové vločky, též drcené, z nichž nebyl extrhován sójový olej (číslo 2308).
C 137/98 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 2306 Pokrutiny jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvru pelet, po extrkci rostlinných tuků nebo olejů, jiné než čísel 2304 2305 2306 41 00 Ze semen řepky nebo řepky olejky s nízkým obshem kyseliny erukové Viz poznámk k položkám 1 k této kpitole vysvětlivky k HS k položce 2306 41. 2306 90 05 Z kukuřičných klíčků Do této podpoložky ptří zbytky po extrhování oleje z kukuřičných klíčků, získné mokrým nebo suchým procesem které vyhovují kritériím doplňkové poznámky 2 k této kpitole. Výrobky, které nevyhovují těmto kritériím, se obecně zřzují do kpitoly 11 nebo do čísl 2302 nebo 2309, podle příslušnosti. 2306 90 11 2306 90 19 Pokrutiny z oliv jiné zbytky po extrkci olivového oleje Výrz zbytky po extrkci olivového oleje znmená pouze výrobky s obshem tukových látek nepřeshujícím 8 % hmotnostních. Výrobky (s výjimkou klů uszenin) s vyšším obshem tukových látek se zřzují do stejné podpoložky jko zákldní mteriál (podpoložky 0709 90 31 nebo 0709 90 39). Pro stnovení obshu tuku se použije metod uvedená v nřízení Komise (EHS) č. 2568/91, příloh XV (Úř. věst. L 248, 5.9.1991, s. 1). 2307 00 Vinný kl; surový vinný kámen 2307 00 11 Mjící celkový hmotnostní obsh lkoholu nepřeshující 7,9 % hm. obsh sušiny nejméně 25 % hmotnostních Viz doplňková poznámk 3 k této kpitole odpovídjící vysvětlivky. 2307 00 90 Surový vinný kámen Viz vysvětlivky k HS k číslu 2307, druhý odstvec. 2308 00 Rostlinné látky rostlinné odpdy, rostlinné zbytky vedlejší produkty, též ve tvru pelet, používné pro výživu zvířt, jinde neuvedené ni nezhrnuté 2308 00 11 Mjící celkový hmotnostní obsh lkoholu nepřeshující 4,3 % hm. o obshu sušiny nejméně 40 % hm. Viz doplňková poznámk 3 k této kpitole odpovídjící vysvětlivky. 2308 00 40 Žludy koňské kštny; ovocné výlisky nebo mtoliny, jiné než z hroznů Mezi ovocné výlisky, jiné než z hroznů, ptří pomernčové buňky, tj. výrobky složené z částí pomernčů, které zpočátku v průběhu lisování přijímjí šťávu poté, co byly vymčkány, neobshují skoro žádné podsttné části dužniny ovoce, le jsou tvořeny hlvně buněčnou stěnou vnitřní stěnou oplodí v bobuli. Tyto výrobky jsou určeny k přidání k rozředěným koncentrátům pomernčové šťávy k limonádám (nelkoholickým nápojům). 2308 00 90 Osttní Do této podpoložky ptří výrobky, specifikovné v bodech 2), 3), 4), 6), 7), 8) 9) druhého odstvce vysvětlivek k HS k číslu 2308. Do této podpoložky rovněž ptří sójové slupky, též drcené, z nichž nebyl extrhován sójový olej.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/99 2309 Příprvky používné k výživě zvířt Viz poznámk 1 k této kpitole. Pro stnovení obshu škrobu se použije polrimetrická metod (nzývná též modifikovná Ewersov metod) vymezená v příloze III, část L, nřízení (ES) č. 152/2009 (Úř. věst. L 54, 26.2.2009, s. 1). Hmotnostní obsh škrobu v příprvcích používných k výživě zvířt čísl 2309 se stnoví enzymtickou nlytickou metodou vymezenou v příloze nřízení Komise (ES) č. 121/2008 (Úř. věst. L 37, 12.2.2008, s. 3) v přípdech, jsou-li ve význmném množství přítomny tyto krmné suroviny: ) výrobky z cukrové řepy, jko cukrová pulp, cukrovková mels, cukrovrské vyloužené řízky, cukrovková melsovná pulp, cukrovková vináz, řep cukrová; b) citrusová pulp; c) lněné semeno; lněné expelery; extrhovné lněné semeno; d) řepkové semeno; řepkové expelery; extrhovné řepkové semeno; řepkové slupky; e) slunečnicové semeno; extrhovné slunečnicové semeno; slunečnicové semeno částečně loupné, extrhovné; f) kokosové expelery; kokosový extrhovný šrot; g) brmborová pulp; h) sušené kvsnice; ij) výrobky bohté n inulín (npř. řízky moučk z topinmbur); k) škvrky. Není-li zřejmé, zd je v příprvku používném k výživě zvířt čísl 2309 škrob přítomen, lze k ověření jeho přítomnosti použít kvlittivní mikroskopickou metodu. Pokud jde o mléčné výrobky, viz doplňková poznámk 4 k této kpitole. Obsh mléčných výrobků obsh škrobu se vypočítávjí ve výrobcích ve stvu, v jkém jsou dodávány. 2309 10 11 ž 2309 10 90 Výživ pro psy kočky, v blení pro drobný prodej Do těchto podpoložek ptří též hrčky n žvýkání pro psy, které jsou předkládány v různých tvrech, jko npř. kroužky kosti, složené z rozsekných kousků hovězí kůže, želtiny, glukózového sirupu (jko pojivo), brviv, hydrolyzátů rostlinných proteinů, stbilizátorů, v přípdě kroužků, z msové kostní moučky, které mohou být všechny zcel poživtelné. 2309 90 10 Rozpustné výrobky z ryb nebo z mořských svců Viz vysvětlivky k HS k číslu 2309, část II), B), poslední odstvec, bod 1). 2309 90 20 Výrobky uvedené v doplňkové poznámce 5 k této kpitole Použití vody z máčení kukuřice jko růstového medi (živné půdy) může mít z příčinu přítomnost zbytků mrtvých kvsných (fermentčních) látek v množství obvykle nepřeshujícím 2 %. Tyto produkty jsou zjistitelné mikroskopem. Nvíc, výrobky obshující zbytky vody z máčení použité při některých kvsných (fermentčních) procesech, obshují ve velmi mlém množství následující látky: myloglukosidázu, lf-mylázu, xnthn, kyselinu mléčnou, kyselinu citrónovou, lyzin, threonin, triptofn. Vod z máčení kukuřice vždy obshuje některé z těchto látek (npř. minokyseliny) ve velmi mlém množství neptrně jejich koncentrce roste během kvšení (fermentci). Výrobky s obshem škrobu nebo tuku převyšujícím limity uvedené v doplňkové poznámce 5 se zřzují do podpoložky 2309 90 41 nebo 2309 90 51, podle příslušnosti. Potvrzení, že se jedná o zbytky z výroby škrobu z kukuřice dovezené z USA, se ověří podle nřízení Komise (ES) č. 1375/2007 (Úř. věst. L 307, 24.11.2007, s. 5).
C 137/100 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 24 TABÁK A VYROBENÉ TABÁKOVÉ NÁHRAŽKY 2401 Nezprcovný tbák; tbákový odpd Pokud jde o tbák v přírodním nebo nezprcovném stvu, viz vysvětlivky k HS k číslu 2401, odstvec 1. Je třeb poznment, že: ) tbákem sušeným teplým vzduchem (flue-cured) typu Virgini se rozumí tbák sušený v umělých tmosferických podmínkách procesem řízeného tepl ventilce bez toho, by se tbákové listy dostly do kontktu s kouřem; brv sušeného tbáku se obvykle pohybuje od citrónové po velmi tmvě ornžovou nebo červenou. Jiné brvy kombince brev jsou čsto důsledkem odlišné zrlosti nebo pěstování technologie sušení; b) tbákem sušeným přirozenou cirkulcí vzduchu (light ir-cured) typu Burley se rozumí tbák sušený v přírodních tmosferických podmínkách který, jestliže bylo dodtečně použito teplo cirkulce vzduchu, nemá vůni po kouři; listy jsou obvykle světle hnědé ž nčervenlé. Jiné brvy kombince brev jsou čsto důsledkem odlišné zrlosti nebo pěstování technologie sušení; c) tbákem sušeným přirozenou cirkulcí vzduchu (light ir-cured) typu Mrylnd se rozumí tbák sušený v přírodních tmosferických podmínkách který, jestliže bylo dodtečně použito teplo cirkulce vzduchu, nemá vůni po kouři; listy jsou obvykle světle žluté ž tmvě třešňově červené. Jiné brvy kombince brev jsou čsto důsledkem odlišné zrlosti nebo pěstování technologie sušení; d) tbákem sušeným otevřeným ohněm (fire-cured) se rozumí tbák sušený v umělých tmosferických podmínkách při použití otevřeného ohně, z něhož byl kouř ze dřev částečně bsorbován tbákem. Tbákové listy sušené otevřeným ohněm (fire-cured) jsou obvykle silnější než listy Burley, listy sušené teplým vzduchem (flue-cured) nebo listy Mrylnd z odpovídjícího míst n stonku. Brv se obvykle pohybuje od žlutohnědé po velmi tmvě hnědou. Jiné brvy kombince brev jsou čsto důsledkem odlišné zrlosti nebo pěstování technologie sušení. Tbák sušený při denním světle (sun-cured) je sušen přímo slunečním teplem n otevřeném vzduchu z plného denního světl. Do tohoto čísl neptří živé tbákové rostliny (číslo 0602). 2401 30 00 Tbákový zbytek (odpd) Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 2401, odstvec 2), do této podpoložky tké ptří: 1. zbytky jko výsledek mnipulce s tbákovými listy; jsou obecně známé v obchodě jko drolin, le v členských státech jsou rovněž různě nzývány jko npř. drobenk, tříděný, smeteniny, kirinti nebo broqueliny td. Obvykle obshují nečistoty nebo cizí těles jko npř. prch, rostlinné zbytky, textilní vlákn. Někdy byl prch odstrněn z těchto zbytků prosetím; 2. zbytky z tbákových listů, v obchodě známé jko prosévný tbák, získné prosetím výše uvedených zbytků; 3. zbytky získné při výrobě doutníků, popsné jko odřezky, obshující kousky odřezků z listů; 4. prch získný prosetím výše uvedených zbytků. Do této podpoložky neptří tbákové zbytky uprvené pro prodej jko tbák ke kouření nebo jko žvýkcí tbák, šňupcí tbák nebo tbákový prch nebo jejichž účelem je, by byly zprcovány pro použití jko tbák ke kouření, žvýkcí tbák, šňupcí tbák nebo tbákový prch (číslo 2403).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/101 2402 Doutníky (též s odříznutými konci), doutníčky cigrety z tbáku nebo tbákových náhržek 2402 10 00 Doutníky (též s odříznutými konci) doutníčky obshující tbák Doutníky (též s odříznutými konci) doutníčky jsou svitky tbáku, které se kouří jko tkové 1. obshují výlučně přírodní tbák nebo 2. mjí vnější krycí list z přírodního tbáku nebo 3. mjí nlámnou směsnou náplň vnější krycí list normální brvy doutníku pokrývjící celý výrobek, včetně přípdného filtru, všk nepokrývjící náustek v přípdě doutníků s náustkem, vázcí list; ob listy z rekonstituovného tbáku podpoložky 2403 91 00, kde jednotková hmotnost bez filtru nebo náustku není menší než 1,2 g kde krycí list je vinutý ve tvru spirály v ostrém úhlu nejméně 30 k podélné ose svitku, nebo 4. mjí nlámnou směsnou náplň vnější krycí list normální brvy doutníku z rekonstituovného tbáku podpoložky 2403 91 00, pokrývjící celý výrobek, včetně přípdného filtru, všk nepokrývjící náustek v přípdě doutníků s náustkem, kde jednotková hmotnost bez filtru nebo náustku není menší než 2,3 g obvod nejméně jedné třetiny délky není menší než 34 mm. Z předpokldu, že splňují výše uvedené podmínky, zřzují se do této podpoložky výrobky s krycím listem nebo s krycím vázcím listem z rekonstituovného tbáku, který může sestávt částečně z jiných látek než je tbák. 2402 20 10 2402 20 90 Cigrety obshující tbák Cigrety jsou svitky tbáku, které se kouří jko tkové neptří do ktegorie doutníků nebo doutníčků (viz vysvětlivky k podpoložce 2402 10 00). Z předpokldu, že splňují výše uvedené podmínky, zřzují se do této podpoložky výrobky sestávjící částečně z jiných látek než je tbák. Do této podpoložky neptří výrobky, složené zcel z jiných látek než je tbák (podpoložk 2402 90 00, nebo jestliže jsou určeny pro lékřské užití, kpitol 30). 2402 90 00 Osttní Do této podpoložky ptří doutníky, doutníky s odříznutými konci, doutníčky cigrety, složené zcel z tbákových náhržek, npř. cigrety vyrobené ze speciálně připrvených listů odrůd hlávkového slátu neobshující ni tbák, ni nikotin. 2403 Osttní tbákové výrobky vyrobené tbákové náhržky; homogenizovný nebo rekonstituovný tbák; tbákové výtžky esence (tresti) 2403 10 10 2403 10 90 Tbák ke kouření, též obshující tbákové náhržky v jkémkoliv poměru Tbák ke kouření je tbák, který byl nřezán nebo jink rozdělen, zkroucen nebo slisován do bloků, který se může kouřit bez dlšího průmyslového zprcování. Tbákové zbytky, které jsou způsobilé ke kouření které jsou uprveny pro drobný prodej, je tbák ke kouření, pokud neodpovídjí popisu doutníků, doutníčků nebo cigret (viz vysvětlivky k podpoložkám 2402 10 00, 2402 20 10 2402 20 90). Výrobky složené zcel nebo zčásti z jiných látek, než je tbák, se rovněž zřzují do těchto podpoložek z předpokldu, že odpovídjí shor uvedené definici, s výjimkou výrobků složených zcel z jiných látek, než je tbák určených pro lékřské užití (kpitol 30). Do této podpoložky ptří krájený tbák ( cut cigrette rg ), což je konečná tbáková směs pro výrobu cigret.
C 137/102 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 2403 91 00 Homogenizovný nebo rekonstituovný tbák Viz vysvětlivky k HS k číslu 2403, první odstvec, bod 6). 2403 99 10 Žvýkcí šňupcí tbák Žvýkcí tbák je tbák ve formě svitků, tyčinek, pruhů, krychliček hrnolků, který je speciálně připrven pro žvýkání, le ne pro kouření který je uprven pro drobný prodej. Šňupcí tbák je tbák v prášku nebo zrnech, který byl speciálně uprven, by mohl být šňupán, le není určen pro kouření. Z předpokldu, že vyhovují výše uvedeným podmínkám, zřzují se do této podpoložky výrobky, složené částečně z jiných látek, než je tbák. 2403 99 90 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. tbákové výtžky esence (tresti), popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 2403, první odstvec, bod 7); 2. drcený mletý tbák (tbákový prášek); 3. předený, nvoněný kvšený (fermentovný) brzilský tbák, lisovný v povlku do kultého tvru (Mngotes); 4. expndovný tbák.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/103 TŘÍDA V NEROSTNÉ PRODUKTY KAPITOLA 25 SŮL; SÍRA; ZEMINY A KAMENY; SÁDROVCOVÉ MATERIÁLY; VÁPNO A CEMENT Poznámk 1 Flotce je určen k oddělování určitých prvků, které jsou bohtě obsženy v nerostných látkách, od hlušiny tím, že se látk sbírá n hldině vody, do které byl ponořen, ztímco hlušin zůstne n dně. 2501 00 Sůl (včetně stolní soli denturovné soli) čistý chlorid sodný, též ve vodném roztoku nebo obshující prostředek proti spékání nebo prostředek pro dobrou tekutost; mořská vod 2501 00 31 Pro chemickou přeměnu (seprci N od Cl) pro výrobu jiných výrobků Z předpokldu, že odpovídjí ustnovením stnoveným kompetentními orgány, ptří do této podpoložky sůl, též denturovná, určená pro výrobu kyseliny chlorovodíkové, chlóru, chloridu vápentého, dusičnnu sodného, chlornnu sodného, sírnu sodného, uhličitnu sodného, hydroxidu sodného, chlorečnnu sodného, chloristnu sodného kovového sodíku. 2501 00 51 Denturovná nebo pro průmyslové účely (včetně rfinovné), jiná než n konzervci nebo příprvu potrvin určených k lidskému požívání nebo k výživě zvířt Z předpokldu, že odpovídjí ustnovením stnoveným kompetentními orgány, tto podpoložk zhrnuje: 1. denturovnou sůl pro jkékoli zmýšlené účely, s výjimkou denturovné soli podpoložky 2501 00 31; 2. sůl pro rfinci; rfincí se v tomto smyslu povžuje pouze čištění tkovými procesy, při nichž je sůl rozpouštěn; 3. sůl pro průmyslové účely, jiné než pro chemickou přeměnu, nebo n konzervci či příprvu potrvin určených k lidskému požívání nebo k výživě zvířt. Sůl pro průmyslové účely znmená sůl určenou pro podniky jko surovin nebo jko meziprodukt při opercích průmyslové výroby (npříkld v metlurgii, v brvírnách, v koželužském kožešnickém průmyslu, při výrobě mýdl, při chlzení v kermickém průmyslu). Sůl, jiná než denturovná sůl používná n solení komunikcí, ptří do podpoložky 2501 00 99. 2501 00 91 Sůl vhodná k lidskému požívání Sůl vhodná k lidskému požívání je nedenturovná sůl vhodná přímo pro domácí či průmyslové účely jko ochucovcí prostředek nebo konzervční činidlo potrvin. Všeobecně má vysoký stupeň čistoty je stejnoměrně bílá. 2501 00 99 Osttní Do této podpoložky ptří nedenturovná sůl používná v zimě jko odmrzovcí látk sůl používná jko potrv pro zvířt (npř. sůl k lízání). 2503 00 Sír všech druhů, jiná než sublimovná sír, srážená sír koloidní sír 2503 00 10 Surová nebo nerfinovná sír Do této podpoložky ptří různé druhy síry uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 2503, první odstvec, body 1) ž 4). Tyto druhy síry jsou zprvidl ve formě bloků, kusů nebo prášků.
C 137/104 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 2503 00 90 Osttní Tto podpoložky zhrnuje různé druhy síry uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 2503, první odstvec, body 5) ž 7). Tyto druhy síry jsou zprvidl ve formě tyčí nebo mlých destiček (rfinovná sír) nebo v prášku ( prosévná sír, provívná sír, rozprášená sír ). 2508 Osttní jíly (kromě expndovných jílů čísl 6806), ndluzit, kynit sillimnit, též klcinovné; mullit; šmotové nebo dinsové zeminy 2508 10 00 Bentonit Viz vysvětlivky k HS k číslu 2508, třetí odstvec, bod 1). Přirozeně se vyskytující bentonity mjí normálně ph mezi 6 9,5 (pro 5 % vodnou suspenzi poté, co stál 1 hodinu) obsh uhličitnu sodného menší než 2 %; jejich celkový obsh vyměnitelného sodíku vápníku nepřeshuje 80 meq/100 g. Jsou dvou typů: nízkobobtnjící vápník vysokobobtnjící sodík (stupeň bobtnání menší než 7 ml/g nebo vyšší než 12 ml/g). Některé přirozeně se vyskytující bentonity mohou mít vlstnosti, které se od těchto hodnot liší; pokud se liší několik vlstností, pk se bentonit obecně povžuje z ktivovný. Aktivovný bentonit ptří obecně do podpoložky 3802 90 00. 2511 Přírodní sírn brntý (bryt, těživec); přírodní uhličitn brntý (witherit), též klcinovný, kromě oxidu brntého čísl 2816 2511 10 00 Přírodní sírn brntý (bryt, těživec) Bryt (těživec) obshuje různé množství oxidu želez, hliníku, uhličitnu sodného oxidu křemičitého. Vzhledem k tomu, že je snh získt bílý výrobek, je drcen tříděn se snhou odstrnit brvící prvky (nejčstěji nžloutlé), rozmělňován n prch poté čištěn plvením. 2511 20 00 Přírodní uhličitn brntý (witherit) Witherit se vyskytuje ve formě kosodélníkových krystlů nebo v nžloutlé hmotě, které jsou ve vodě nerozpustné. 2513 Pemz; smirek; přírodní korund, přírodní grnát jiná přírodní brusiv, též tepelně zprcovná 2513 20 00 Smirek, přírodní korund, přírodní grnát jiná přírodní brusiv Pro účely této podpoložky ptří mezi osttní přírodní brusiv trypl n leštění kovů, známý jko zvětrlý kámen, šedý prchový výrobek používný jko jemné brusivo nebo n leštění. 2516 Žul, porfyr, čedič, pískovec jiné kmeny pro výtvrné nebo stvební účely, též hrubě oprcovné nebo rozřezné pilou nebo jink do bloků nebo desek prvoúhlého (včetně čtvercového) tvru Pokud kvádry prvoúhlého tvru nemjí stejnou tloušťku, zřzují se podle největší tloušťky. 2516 11 00 Surová nebo hrubě oprcovná Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k HS k položce 2515 11. 2516 12 00 Rozřezná pilou nebo jink do bloků nebo desek prvoúhlého (včetně čtvercového) tvru Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k HS k položce 2515 12.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/105 2516 90 00 Osttní kmeny pro výtvrné nebo stvební účely Do této podpoložky ptří: 1. tvrdé kmeny jko porfyr, syenit, láv, čedič, rul, trchyt, dibs, diorit, znělec (fonolit), liprit, gbro, lbrdorit peridotit; 2. vápenté kmeny pro výtvrné nebo stvební účely, nezřzené do čísl 2515, tj. o reltivní hustotě menší než 2,5, surové, hrubě oprcovné nebo rozřezné pilou nebo jink pouze do bloků nebo desek prvoúhlého (včetně čtvercového) tvru o jkékoliv tloušťce; 3. serpentin nebo ofit, surové, hrubě oprcovné nebo rozřezné pilou nebo jink pouze do bloků nebo desek prvoúhlého (včetně čtvercového) tvru o jkékoliv tloušťce. 2518 Dolomit, též klcinovný nebo spékný, včetně dolomitu hrubě oprcovného nebo rozřezného pilou nebo jink do bloků nebo desek prvoúhlého (včetně čtvercového) tvru; dolomitová duscí směs 2518 10 00 Neklcinovný ni nespékný dolomit Dolomit je přírodní podvojný uhličitn vápentý hořečntý. Zůstává zřzen v této podpoložce i když je uprven lehkým tepelným zprcováním, které nezmění jeho chemické složení. Do této podpoložky ptří dolomit, neklcinovný ni nespékný, surový, hrubě oprcovný nebo rozřezný pilou nebo jink do bloků nebo desek prvoúhlého (včetně čtvercového) tvru. 2518 20 00 Klcinovný nebo spékný dolomit Klcinovný nebo spékný dolomit je dolomit, který byl podroben zprcování při vysoké teplotě (okolo 1 500 C n slinutý (spékný) dolomit okolo 800 C n žírvý dolomit, který mění své chemické složení tím, že uvolňuje oxid uhličitý). 2519 Přírodní uhličitn hořečntý (mgnezit); tvená mgnézie (oxid hořečntý); přepálená (slinutá) mgnézie (oxid hořečntý), též obshující mlá množství jiných oxidů přidných před slinováním; jiné oxidy hořčíku, též čisté 2519 90 10 Oxid hořečntý, jiný než klcinovný přírodní uhličitn hořečntý Do této podpoložky ptří: 1. oxid hořečntý získný klcincí buď hydroxidu hořečntého nebo vysráženého uhličitnu hořečntého používný převážně ve frmcii; tto látk je ve formě bílého prášku s čistotou nejméně 98 %; 2. oxid hořečntý získný tvením předem klcinovného uhličitnu hořečntého; uhličitn hořečntý se klcinuje při 1 400 ž 1 800 C; získná pálená mgnézie se poté tví elektrickým obloukem při teplotě 2 800 ž 3 000 C, jkmile se zchldí, vytvoří se krystlický produkt sestávjící téměř zcel z oxidu hořečntého (tvená mgnézie); tento produkt je extrémně čistý (nejméně 95 %) sestává ze sklovitých krystlů; 3. oxid hořečntý získný z mořské vody; vzniká klcincí hydroxidu hořečntého vysráženého z mořské vody; tento produkt je zprvidl o čistotě 91 ž 98 % obshuje více bóru, jko jeho chrkteristické znečištění, než je u přepálené (slinuté) mgnézie (si 100 ppm oproti si 40 ppm).
C 137/106 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 2520 Sádrovec; nhydrit; sádr (skládjící se z klcinovného sádrovce nebo sírnu vápentého), též brvená nebo s mlou přísdou urychlovče nebo zpomlovče 2520 20 00 Sádr Do této podpoložky ptří sádr pro stvební účely. Sádr pro stvební účely se vyrábí podrobením surového sádrovce (sádrovcového kmene nebo jiných mteriálů nesoucích sádrovec, npř. vedlejší produkty chemického průmyslu) speciálnímu úprvnému klcinčnímu procesu. Přidáním přísd během procesu zprcování může být dosženo specifických vlstností. Těmito přísdmi jsou typy jko flotční činidl (tj. látky, které ovlivňují vlstnosti sádrovce npříkld jeho konzistenci nebo dhesivní vlstnosti příslušnou cestou) zpomlovče nebo urychlovče. Sádr pro stvební účely se používá npříkld jko štuk pro sádrování stěn stropů, při výrobě stvebních pnelů nebo jiných konstrukčních prvků nebo pro spárování dlždic. 2523 Portlndský cement, hlinitnový cement, struskový cement, supersulfátový cement podobné hydrulické cementy, též brvené nebo ve formě slínků 2523 90 00 Osttní hydrulické cementy Do této podpoložky ptří: 1. vysokopecní cement obshuje nejméně 20 % hmotnostních portlndského cementového slínku, 36 ž 80 % hmotnostních grnulovné vysokopecní strusky ne více než 5 % hmotnostních jiných složek cementu; 2. puzolánový cement se skládá z nejméně 60 % hmotnostních portlndského cementového slínku, mximálně 40 % hmotnostních přírodní puzzolánové zeminy nebo polétvého popílku mximálně 5 % hmotnostních jiných složek cementu. Pro výrz puzzolánová zemin, viz vysvětlivky k HS k číslu 2530, část D), odstvec 7). Polétvý popílek je jemný, lehký prch získný extrkcí prchových částic z kouřových plynů pecí n práškové uhlí. Jeho brv se pohybuje od šedé k černé. 2524 Osinek (zbest) 2524 10 00 Krokydolit Viz vvysvětlivky k HS k číslu 2524, druhý odstvec. 2526 Přírodní stetit, též hrubě oprcovný nebo rozřezný pilou nebo jink do bloků nebo desek prvoúhlého (včetně čtvercového) tvru; mstek 2526 20 00 Drcený nebo rozemletý Do této podpoložky neptří mstkový prášek v blení pro drobný prodej pro kosmetické účely (číslo 3304). 2528 Přírodní boritny jejich koncentráty (též klcinovné), kromě boritnů získných z přírodních solnek; přírodní kyselin boritá obshující nejvýše 85 % H 3 BO 3 v sušině 2528 10 00 Přírodní boritny sodné jejich koncentráty (též klcinovné) Do této podpoložky ptří kernit tinkl, tké známé jko přírodní borx. Do této podpoložky neptří boritn sodný (rfinovný borx) získný chemickým zprcováním kernitu nebo tinklu nebo boritny sodné získné odpřováním solného roztoku z určitých solných jezer (číslo 2840).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/107 2528 90 00 Osttní Tto podpoložk zhrnuje: 1. pndermit priceit, což jsou boritny vápenté; 2. borcit, což jsou chloroboritny hořečnté; 3. přírodní kyselinu boritou, získnou odpřováním vody ze zbytků po kondenzci přírodních výprů ze země v určitých loklitách (v Itálii soffioni) nebo odpřováním vody čerpné z podzemních zdrojů v těchto regionech, z předpokldu, že neobshují více než 85 % H 3 BO 3, počítáno v sušině. Kyselin boritá obshující více než 85 % H 3 BO 3 se zřzuje do čísl 2810 00. 2530 Nerostné látky, jinde neuvedené ni nezhrnuté 2530 10 00 Vermikulit, perlit chlority, neexpndovné Viz vysvětlivky k HS k číslu 2530, část D), odstvec 3). 2530 90 00 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 2530, části A), B), C) D) (s vyloučením odstvce 3) v části D)).
C 137/108 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 26 RUDY KOVŮ, STRUSKY A POPELY 2620 Strusk, popel zbytky (jiné než z výroby želez nebo oceli) obshující kovy, rsen nebo jejich sloučeniny 2620 11 00 Zinkové kmínky Zinkový kmínek je zbytek z glvnizčních lázní bývá čsto oznčován jko glvnizční kmínek. Existují dv zákldní druhy: 1. Kmínky z intenzivní (tvrdé) glvnizce, což jsou kovové produkty velice proměnného nehomogenního složení, hůře tvitelné s větší hustotou než zinek, které se tvoří jko uszenin n dně nádoby lázně tekutého zinku při glvnizci ocelových plechů, drátů, trubek, td. v roztveném zinku. Tyto kmínky se získávjí z nádoby lázně v konsistentní pstě přetvují se n pláty nebo desky, které mohou mít hrubý nebo dokonce houbovitý povrch. Obshují od 2 % do 5 % hmotnostních želez. Obsh zinku se pohybuje od 92 % do 94 % hmotnostních. Obsh hliníku je zprvidl nízký nepřeshuje 0,2 % ž 0,3 % hmotnostní. 2. Kmínky z měkké glvnizce neboli povrchové kmínky, což jsou kovové produkty nepřetržitě stírné z glvnizční lázně procesem Senzimir, bez obshu struskotvorného tvidl. Tyto kmínky, které mjí menší hustotu než zinek, zůstávjí plvt n povrchu lázně. Po stžení z lázně jsou ve formě konsistentní psty tvrují se do desek, které mjí méně neprvidelný povrch než desky uvedené výše. Jejich obsh želez je velice nízký, zprvidl nižší než 0,5 % hmotnostních. Obsh hliníku je mnohem vyšší: 1 % ž 2 % hmotnostní. Obsh zinku je řádově 98 % hmotnostních. Nesmí být změňovány se slitinmi zinku (číslo 7901), které dle zkoušky ryzosti zprvidl obshují od 3 % do 5 % hmotnostních hliníku mohou obshovt ž 3 % hmotnostní mědi, le které vyhovují specifickým technickým poždvkům, ztímco složení zinkových kmínků je tkové, že mohou být užitečně využity pouze pro metlurgické nebo chemické zprcování. 2620 19 00 Osttní Tto podpoložk zhrnuje: 1. kmínky zbylé po rfinci, které jsou získávány ze dn vny po rfinci surového zinku. Obshují od 4 % do 8 % hmotnostních olov ž 6 % hmotnostních želez; 2. zinková strusk prch (popel), obshující zinek (od 65 % do 70 % hmotnostních) oxid zinečntý s uhlíkem jinými nečistotmi; 3. zinková pěn, která sestává z kovového zinku, chloridu zinečntého chloridu monného, oxidu zinečntého oxidu želez, získávná z povrchu glvnizční lázně nebo z vny, kde se přetvuje strý zinek; 4. zinkový kl, který vzniká jko zbytek při určitých průmyslových postupech využívjících zinek jko redukční činidlo; 5. zinkový stěr vznikjící jko zbytek při výrobě oxidu zinečntého ze zinkových kmínků; v tomto stvu obshuje si 60 % hmotnostních zinku, zbytek se skládá ze želez jiných nečistot; 6. zbytky oxidu zinečntého získné z plynů během regenerčního procesu různých kovů nebo slitin, jko je npř. mosz. Tyto zbytkové oxidy se nesmí změňovt z: zinkovou šeď (podpoložk 3206 49 80), což je velice znečištěný oxid zinečntý dodávný ve formě prášku homogenní brvy jemnosti (zrnitosti) používá se jko pigment, zinkový prášek vznikjící rozpršováním roztveného zinku (podpoložk 7903 90 00) nebo zinkový prch, který obshuje od 80 % do 94 % hmotnostních kovového zinku, získný regenercí ze zákldu oxidu zinečntého (podpoložk 7903 10 00).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/109 2620 21 00 Kly olovntého benzinu kly olovntých ntidetončních sloučenin Viz poznámk 1 k položce k této kpitole. Viz rovněž vysvětlivky k HS k číslu 2620, druhý odstvec, bod 10). 2620 60 00 Obshující rsen, rtuť, thllium nebo jejich směsi, používné k získání rsenu nebo těchto kovů nebo k výrobě jejich chemických sloučenin Viz poznámk 2 k položce k této kpitole. 2620 91 00 Obshující ntimon, berylium, kdmium, chrom nebo jejich směsi Viz vysvětlivky k HS k číslu 2620, druhý odstvec, bod 13). 2621 Osttní strusky popely, včetně popel z mořských chluh (kelp); popel zbytky ze splování komunálního odpdu 2621 10 00 Popel zbytky ze splování komunálního odpdu Viz vysvětlivky k HS k číslu 2621, druhý odstvec, bod 5).
C 137/110 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 27 NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY Všeobecné vysvětlivky Pokud není uvedeno jink, výrz metod ASTM znmená metody stnovené Americkou společností pro zkoušení mteriály (Americn Society for Testing nd Mterils), vydné v publikci stndrdních definic specifikcí ropných mzcích produktů z roku 1976. Poznámk 2 Obsh romtických složek se určuje pomocí následujících metod: produkty s koncem destilce nepřeshujícím 315 C: metod ASTM D 1319-70, produkty s koncem destilce převyšujícím 315 C: viz příloh A vysvětlivek k této kpitole. Doplňková poznámk 5 1. Je třeb poznment, že, s výjimkou ustnovení doplňkové poznámky 5 n), se osvobození bude vzthovt zcel n produkt použitý pro specifický proces. Proto, pokud je ropný produkt podroben npříkld lkylci nebo polymerizci, t část, která se efektivně nepřeměnil (nelkylovl nebo nepolymerizovl) je rovněž osvobozen od cl. 2. V přípdech, kdy je nezbytné příprvné zprcování před specifickým procesem (viz poslední odstvec doplňkové poznámky 5), musí být splněny dvě podmínky, by mohlo být získáno osvobození od cl: ) dovezený produkt musí být efektivně podroben specifickému procesu, npříkld krkování; b) příprvné zprcování musí být nezbytné pro specifický proces. Z nezbytné příprvné zprcování produktů určených pro zprcování specifickým procesem se povžuje zejmén následující: ) odplynění; b) dehydrtce; c) odstrnění určitých lehkých nebo těžkých příměsí, které by mohly negtivně ovlivnit zprcování; d) odstrnění nebo úprv merkptnu (změkčování) osttních sloučenin síry nebo jiných sloučenin, které by mohly záporně ovlivnit zprcování; e) neutrlizce; f) dekntce; g) odsolování. Jkékoliv produkty, které mohou vzniknout v průběhu příprvného zprcování, le které nebudou podrobeny specifickému procesu, podléhjí clu, které se používá pro produkty pro jiné účely, podle druhu hodnoty dovezeného zboží n zákldě čisté hmotnosti produktů tkto získných. Doplňková poznámk 5 ) Vkuová destilce znmená destilci pod tlkem nepřeshujícím 400 mbr, měřeno v hlvě (horní části) destilční kolony.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/111 Doplňková poznámk 5 b) Redestilce při velmi pečlivém dělení do frkcí znmená destilci (jinou než oddestilování lehkých podílů) kontinuálním nebo diskontinuálním procesem používném v průmyslových zřízeních využívjících destiláty podpoložek 2710 11 11 ž 2710 19 49, 2711 11 00, 2711 12 91 ž 2711 19 00, 2711 21 00 2711 29 00 (jiné než propn o čistotě 99 % nebo více), při které se získávjí: 1. oddělené vysoce čisté uhlovodíky (90 % nebo více v přípdě olefinů 95 % nebo více v přípdě osttních uhlovodíků), směsi izomerů mjící stejné orgnické složení jko oddělené uhlovodíky. Z přípustné jsou povžovné pouze ty procesy, při nichž jsou získány nejméně tři různé produkty, le toto omezení se nepoužívá v těch přípdech, kde se proces zkládá n oddělení izomerů. Pokud se toto týká xylenů, ethylbenzen je zhrnut s xylenovými izomery; 2. produkty podpoložek 2707 10 10 ž 2707 30 90, 2707 50 10, 2707 50 90 2710 11 11 ž 2710 19 49: ) nepřekročí-li jejich konečný bod vru jedné frkce počáteční bod vru následující frkce v teplotním intervlu ne větším než 60 C mezi teplotmi, při nichž se předestiluje dle metody ASTM D 86 67 (uprvené v roce 1972) 5 % 90 % objemových (včetně ztrát); b) překročí-li konečný bod vru jedné frkce počáteční bod vru následující frkce v teplotním intervlu ne větším než 30 C mezi teplotmi, při nichž se předestiluje dle metody ASTM D 86-67 (uprvené v roce 1972) 5 % 90 % objemových (včetně ztrát). Doplňková poznámk 5 c) Krkování je průmyslový technologický proces pro úprvu chemického složení ropných produktů štěpením molekul pomocí tepl, který může probíht i pod tlkem z nebo bez pomoci ktlyzátoru tím vytvořit hlvně směsi lehkých uhlovodíků, které mohou být kplné nebo plynné při normálních teplotách tlcích. Hlvními krkovcími procesy jsou: 1. tepelné krkování; 2. ktlytické krkování; 3. krkování prou, čímž se získjí plynné uhlovodíky; 4. hydrokrkování (krkování plus hydrogence); 5. dehydrogence; 6. delkylce; 7. koksování; 8. snižování viskozity ropných zbytků mírným tepelným krkováním. Doplňková poznámk 5 d) Reformování je tepelný nebo ktlytický proces lehkých nebo středních olejů, prováděný se záměrem zvýšit obsh romtických látek. Ktlytické reformování se používá npříkld k přeměně přímo destilovných lehkých olejů n lehké oleje s vyšším oktnovým číslem (s vyšším obshem romtických uhlovodíků) nebo n směs uhlovodíků obshujících benzen, toluen, xyleny, ethylbenzen td. Zákldní ktlytické reformční procesy jsou tkové, které využívjí jko ktlyzátor pltinu. Doplňková poznámk 5 e) Extrkce pomocí selektivních rozpouštědel je proces, kterým se oddělují skupiny produktů s rozdílnými molekulárními strukturmi pomocí látek mjících převážně rozpouštěcí účinky (npříkld furfurl, fenol, dichlorethylether, nhydrid kyseliny sírové, nitrobenzen, močovin některé její deriváty, ceton, propn, ethylmethylketon, isobutylmethylketon, glykol, morfolin). Doplňková poznámk 5 g) Polymerizce je průmyslový proces, též využívjící teplo nebo používjící ktlyzátor, pomocí něhož se nensycené uhlovodíky mění do formy jejich polymerů nebo kopolymerů. Doplňková poznámk 5 h) Alkylce znmená jkoukoli tepelnou nebo ktlytickou rekci, při níž jsou nensycené uhlovodíky spojeny s jkýmikoli osttními uhlovodíky, zvláště isoprfiny romtickými látkmi.
C 137/112 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 Doplňková poznámk 5 ij) Izomerce je reformování struktury podsttných složek ropných produktů bez změny jejich celkového složení. Doplňková poznámk 5 l) Pro účely této doplňkové poznámky jsou následující body příkldy odstrňování prfinů: 1. oddělování prfinů chlzením (s nebo bez rozpouštědel); 2. mikrobiologické zprcování; 3. oddělování prfinů pomocí močoviny; 4. zprcování molekulárním sítem. Doplňková poznámk 5 n) Atmosférická destilce znmená destilci prováděnou při tlku si 1 013 mbr, měřeno v hlvě (horní části) destilční kolony. Doplňková poznámk 6 1. Chemická přeměn znmená jkýkoli proces molekulární přeměny jedné nebo více složek ropných produktů, které jsou podrobeny zprcování. Pouhé smíchání ropného produktu s jiným produktem, ť již s ropou nebo bez ní, se nepovžuje z chemickou přeměnu. Npříkld přidání lkového benzinu (white spirit) do brvy nebo dodání zákldového oleje do tiskřské brvy se nepovžuje z proces spdjící pod definici chemické přeměny. Totéž pltí v přípdě všech druhů použití ropných produktů jko rozpouštědel nebo pliv. 2. Příkldy chemické přeměny : ) zprcování hlogeny nebo sloučeninmi hlogenů: i) rekce s propylenem, který je přítomen v plynných ropných frkcích, se záměrem získt orgnické deriváty (npříkld k získání propylenoxidu), ii) zprcování ropných frkcí (motorový benzin, petrolej (kerosen), plynový olej), prfiny, ropné vosky nebo prfinové zbytky s chlorem nebo sloučeninmi chloru se záměrem získt chloroprfiny; b) zprcování se zásditými látkmi (npříkld hydroxidem sodným, drselným nebo monným), se záměrem získt kyseliny nftenové; c) zprcování s kyselinou sírovou nebo jejím nhydridem: i) k získání sulfonátů, ii) k extrkci nebo získání isobutylenu, iii) k sulfonci plynových olejů mzcích olejů. Olej přidávný po sulfonci nelze osvobodit od cl; d) sulfochlorce; e) hydrtce, zejmén pro výrobu lkoholů modifikcí nensycených uhlovodíků obsžených v plynných ropných frkcích; f) zprcování nhydridem kyseliny mleinové, zejmén zprcování butdienu smíšeného s plynnými ropnými frkcemi obshujícími čtyři tomy uhlíku, se záměrem získt kyselinu tetrhydroftlovou; g) zprcování fenolem, npříkld rekce ropných olefinů s fenoly z přítomnosti ktlyzátoru, se záměrem získt lkylfenoly;
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/113 h) oxidce: i) oxidce těžkých olejů se záměrem získt bitumeny podpoložky 2713 20 00, ii) oxidce jkýchkoli ropných produktů, se záměrem získt komplexnější chemické produkty jko npříkld kyseliny, ldehydy, ketony, lkoholy; npříkld oxidce lehkých frkcí z tepl tlku se záměrem získt kyselinu octovou, kyselinu mrvenčí, kyselinu propionovou kyselinu jntrovou; ij) dehydrogence, npř.: i) nftenických uhlovodíků, se záměrem získt romtické uhlovodíky (npříkld benzol), ii) prfinových uhlovodíků, se záměrem získt kplné olefiny, které se používjí npříkld při výrobě bioodbourtelných lkylbenzenů; k) oxosyntéz; l) nevrtné zčlenění těžkých olejů do vyšších polymerů (npříkld do ltexu z přírodního nebo syntetického kučuku, butylkučuku, polystyrenu); m) výrob produktů čísl 2803; n) nitrce se záměrem získt nitroderiváty; o) biologické zprcování určitých ropných frkcí obshujících n-prfiny, se záměrem získt proteiny nebo jiné komplexní orgnické produkty. 2701 Černé uhlí; brikety, bulety podobná tuhá pliv vyrobená z černého uhlí To plivo, které je známé n trhu ve Špnělsku jko černý lignit pocházející z uhelných polí Teruel, Mequinenz, Pirenic Bleres se povžuje z uhlí tohoto čísl. 2701 12 10 Koksovtelné uhlí Koksovtelné uhlí obshuje mezi 19 % 41 % těkvých složek. 2702 Hnědé uhlí, též glomerovné, kromě ggátu (černého jntru) Hnědé uhlí (lignit) hoří dlouhým, le chldným plmenem vydávjícím dráždivý černý kouř. Běžně rozeznáváme tyto druhy: vláknité hnědé uhlí (lignit), které v lomu připomíná vláknitý vzhled dřev, ze kterého vznikl, které má vysoký obsh vlhkosti (ž do 50 %); běžný, nebo povrchový, důlní lignit, hnědý nebo černý, obshuje méně vody než vláknitý druh (přibližně 15 %) v lomu připomíná půdu; bitumenové, mstné lignity, které při zhřívání měknou jsou proto velice vhodné k briketování; voskové lignity, které mjí v lomu vzhled vosku mjí vysoký obsh vosku. Do tohoto čísl neptří plivo, které je známé n trhu ve Špnělsku jko černý lignit pocházející z uhelných polí Teruel, Mequinenz, Pirenic Bleres (číslo 2701). 2704 00 Koks polokoks z černého uhlí, hnědého uhlí nebo ršeliny, též glomerovný; retortové uhlí 2704 00 11 2704 00 19 Koks polokoks z černého uhlí Koks se odlišuje od uhlí tím, že hoří téměř bez plmene ponechává si svou poréznost propustnost plynu i po splování. Je netvitelný, tvrdší, obshuje méně síry více uhlíku. Oproti tomuto koksu, který se vyrábí při vysokých teplotách (1 000 ž 1 200 C) krbonizcí černého uhlí bez přístupu vzduchu, se polokoks vyrábí, krbonizcí černého uhlí (s omezeným přístupem vzduchu) při teplotě mezi 450 700 C.
C 137/114 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 2704 00 11 Pro výrobu elektrod Do této podpoložky ptří koks polokoks z černého uhlí, které se používjí pro výrobu elektrod obvykle určených pro výrobu feroslitin. Koks polokoks této podpoložky jsou velmi čisté (s velice nízkým obshem popel) jsou obvykle ve formě mlých kusů. 2704 00 19 Osttní Tto podpoložk zhrnuje plynový koks (vedlejší produkt při výrobě plynu) slévárenský koks polokoks speciálně uprvený pro využití v metlurgickém průmyslu (koks pro vysoké pece), který je, n rozdíl od plynového koksu, tvrdý houževntý produkt ve formě velkých kusů, které mjí stříbřitý vzhled. 2704 00 30 Koks polokoks z hnědého uhlí Hnědé uhlí není vhodné n výrobu koksu pomocí vysokotepelné krbonizce. Nicméně při nízkotepelné krbonizci se z něho vytváří polokoks, který se používá jko bezkouřové plivo, které je pórovité, lesklé, čisté při mnipulci sndno se zpluje hoří. 2704 00 90 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. produkty vzniklé při krbonizci ršeliny; vydávjí při splování silný dráždivý zápch jsou používány hlvně v průmyslových pecích; 2. retortové uhlí (viz Vysvětlivky k HS k číslu 2704, čtvrtý pátý odstvec). 2707 Oleje jiné produkty destilce vysokotepelných černouhelných dehtů; podobné produkty, ve kterých hmotnost romtických složek převžuje nd hmotností neromtických složek Pokud jde o stnovení obshu romtických složek, viz vysvětlivky k poznámce 2 k této kpitole. 2707 10 10 2707 10 90 Benzol (benzen) Viz poznámk 3 k položkám k této kpitole. Do těchto podpoložek ptří pouze benzol (benzen) o čistotě menší než 95 % hmotnostních. Benzol (benzen) o čistotě 95 % hmotnostních nebo větší ptří do podpoložky 2902 20 00. 2707 20 10 2707 20 90 Toluol (toluen) Viz poznámk 3 k položkám k této kpitole. Do těchto podpoložek ptří pouze toluol (toluen) o čistotě menší než 95 % hmotnostních. Toluol (toluen) o čistotě 95 % hmotnostních nebo větší ptří do podpoložky 2902 30 00. 2707 30 10 2707 30 90 Xylol (xyleny) Viz poznámk 3 k položkám k této kpitole. Do těchto podpoložek ptří pouze xylol (xyleny) o čistotě menší než 95 % hmotnostních (orto-, met- nebo prizomery xylolu (xylenů), smosttné nebo ve směsi), určeno plynovou chromtogrfií. Xylol (xyleny) o čistotě 95 % hmotnostních nebo větší ptří do podpoložek 2902 41 00 ž 2902 44 00.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/115 2707 40 00 Nftlen Viz poznámk 3 k položkám k této kpitole. Do této podpoložky ptří pouze nftlen, jehož bod krystlizce, zjištěný pomocí metody popsné v příloze B vysvětlivek k této kpitole, je nižší než 79,4 C. Jestliže produkt má bod krystlizce 79,4 C nebo vyšší, pk ptří do podpoložky 2902 90 00. Do této podpoložky neptří nftlenová homolog (podpoložky 2707 50 10, 2707 50 90, 2707 91 00 ž 2707 99 99, 2902 90 00 nebo 3817 00 80). 2707 50 10 2707 50 90 Osttní směsi romtických uhlovodíků, z nichž 65 % objemu nebo více (včetně ztrát) předestiluje při 250 C podle metody ASTM D 86 Do těchto podpoložek ptří směsi uhlovodíků, ve kterých převžují romtické uhlovodíky, jiné než benzen, toluen, xylen nebo nftlen, z nichž se předestiluje při teplotě do 250 C, dle metody ASTM D 86-67 (uprvené v roce 1972), 65 % objemových nebo více (včetně ztrát). 2707 99 11 2707 99 19 Surové oleje Do těchto podpoložek ptří: 1. Produkty získné při první destilci vysokotepelného černouhelného dehtu. Tyto vysokotepelné černouhelné dehty vznikjí většinou v koksárenských zřízeních sléváren při teplotě převyšující 900 C. Produkty destilce těchto dehtů obshují nejen uhlovodíky s hmotnostní převhou romtických uhlovodíků, le též sloučeniny dusíku, kyslíku síry velice čsto nečistoty. Tyto produkty obvykle vyždují před použitím dlší zprcování. 2. Podobné produkty, u nichž hmotnost romtických složek převžuje nd hmotností neromtických složek. Výrz podobné produkty znmená tkové produkty, které mjí složení kvlittivně obdobné produktům popsným v bodě 1 výše. Mohou mít všk vyšší podíl liftických nftenických uhlovodíků nižší podíl vícejderných romtických uhlovodíků než produkty popsné v bodě 1 výše. Do těchto podpoložek ptří pouze tkové produkty, u nichž hmotnost romtických složek převžuje nd hmotností neromtických složek. Do těchto podpoložek rovněž ptří oleje vyrobené debenzolizcí po vypírání plynu vznikjícího při koksování uhlí. 2707 99 30 Vrchní sirntá vrstv (z dehtu černého nebo hnědého uhlí) Pro účely této podpoložky, vrchní sirntá vrstv (z dehtu černého nebo hnědého uhlí) znmená pouze tkové lehké produkty získné při první destilci surových olejů z dehtů, obshující sloučeniny síry (npř. sirouhlík, merkptn, thiofen) uhlovodíky s převhou neromtických uhlovodíků, z nichž se 90 % objemových nebo více předestiluje při teplotě nižší než 80 C. 2707 99 50 Zásdité produkty Pro účely této podpoložky jsou zásdité produkty tkové romtické /nebo heterocyklické produkty, které mjí zásditou dusíktou funkci. Do této podpoložky ptří zejmén pyridinové, chinolinové, kridinové nilinové báze (včetně jejich směsí). Jsou odvozeny hlvně z pyridinu, chinolinu, kridinu jejich homologů. Mezi zásdité produkty spdjící do této podpoložky ptří: 1. pyridin o čistotě nižší než 95 % hmotnostních. Pyridin o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší ptří do podpoložky 2933 31 00; 2. methylpyridin (pikolin), 5-ethyl-2-methylpyridin (5-ethyl-2-pikolin), 2-vinylpyridin, o čistotě nižší než 90 % hmotnostních (zjištěno plynovou chromtogrfií). Pokud je obsh 90 % hmotnostních nebo více, pk tyto produkty ptří do podpoložky 2933 39;
C 137/116 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 3. chinolin o čistotě nižší než 95 %, přepočítáno hmotnostně n dehydrovný produkt (zjištěno plynovou chromtogrfií). Pokud je čistot nejméně 95 %, pk tento produkt ptří do podpoložky 2933 49 90; 4. kridin o čistotě nižší než 95 %, přepočítáno hmotnostně n dehydrovný produkt (zjištěno plynovou chromtogrfií). Pokud je čistot nejméně 95 %, pk tento produkt ptří do podpoložky 2933 99 80. Do této podpoložky neptří soli kterýchkoliv popsných zásditých produktů (čísl 2933 nebo 3824). 2707 99 70 Antrcen Antrcen této podpoložky je obvykle ve formě klu nebo psty, většinou obshující fenntren, krbzol jiné romtické složky. Do této podpoložky ptří pouze ntrcen o čistotě nižší než 90 % hmotnostních. Antrcen o čistotě 90 % hmotnostních nebo více ptří do podpoložky 2902 90 00. 2707 99 80 Fenoly Viz doplňková poznámk 1 k této kpitole. Do této podpoložky ptří: 1. fenoly vyrobené destilcí vysokotepelného černouhelného dehtu či podobných produktů, u nichž hmotnost romtických složek převžuje nd hmotností neromtických složek. Do této podpoložky všk neptří soli fenolu (všeobecně číslo 2907 nebo podpoložk 3824 90 97); 2. krezoly (jednoduché nebo směsné izomery) obshující méně než 95 % hmotnostních krezolu, všechny izomery krezolu se musí brát dohromdy (zjištěno plynovou chromtogrfií). Pokud je obsh 95 % hmotnostních nebo více, pk tento produkt ptří do podpoložky 2907 12 00; 3. xylenoly (jednoduché nebo směsné izomery) obshující méně než 95 % hmotnostních xylenolu, všechny izomery xylenolu se musí brát dohromdy (zjištěno plynovou chromtogrfií). Pokud je obsh 95 % hmotnostních nebo více, pk tento produkt ptří do podpoložky 2907 19 10; 4. osttní fenoly, které mjí jeden nebo více benzenových jder s jedním nebo více hydroxylovými rdikály, z předpokldu, že se nejedná o chemicky definovné fenoly čísl 2907. Jedním z význčných produktů je fenol (C 6 H 5 OH) o čistotě menší než 90 % hmotnostních. 2707 99 91 2707 99 99 Osttní Do těchto podpoložek ptří hlvně produkty obshující směsi uhlovodíků. Mezi tyto produkty ptří: 1. těžké oleje (jiné než surové) vyrobené destilcí vysokotepelného černouhelného dehtu nebo produkty podobné těmto olejům, z předpokldu, že: ) méně než 65 % objemových předestiluje při teplotě do 250 C, dle metody ASTM D 86-67 (uprvené v roce 1972) b) mjí hustotu převyšující 1,000 g/cm 3 při 15 C c) mjí jehlový penetrční index 400 nebo více při 25 C, dle metody ASTM D 5 d) mjí chrkteristiku jinou než produkty čísl 2715 00 00. Produkty, které nesplňují podmínky stnovené v bodech ) ž d) výše se zřzují podle jejich chrkteristik, npříkld do podpoložek 2707 10 10 ž 2707 30 90, 2707 50 10, 2707 50 90, do čísl 2708, do podpoložek 2710 19 31 ž 2710 19 99, 2713 20 00 nebo čísl 2715 00 00; 2. romtické výtžky, které neodpovídjí poždvkům předepsným pro tyto produkty ve vysvětlivkách k podpoložkám 2713 90 10 2713 90 90; 3. některá nftlenová ntrcenová homolog jko npř. ethylnftleny methylntrceny, z předpokldu, že neptří do čísl 2902.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/117 2709 00 Minerální oleje oleje ze živičných nerostů, surové Do tohoto čísl ptří pouze produkty, které mjí vlstnosti chrkteristické pro surové oleje získné z různých zdrojů (npř. specifickou hmotnost, destilční křivku, obsh síry, bod tuhnutí, viskozitu). 2709 00 10 Kondenzáty zemního plynu Do této podpoložky ptří surové oleje získné ze stbilizce, přímo při extrkci, zemního plynu. Tto operce sestává z extrkce kondenzovných uhlovodíků obsžených v mokrém zemním plynu, hlvně chlzením snižováním tlku. Viz rovněž vysvětlivky k HS k číslu 2709, druhý odstvec. 2710 Minerální oleje oleje ze živičných nerostů, jiné než surové; příprvky jinde neuvedené ni nezhrnuté, obshující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje zákldní složkou těchto příprvků; odpdní oleje Viz poznámky 2 3 k této kpitole příslušné vysvětlivky. 2710 11 11 ž 2710 19 99 Minerální oleje oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) příprvky jinde neuvedené ni nezhrnuté, obshující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje zákldní složkou těchto příprvků, kromě odpdních olejů Pro definici těchto produktů, viz poznámk 2 k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I). Pokud jde o podpoložky týkjící se produktů: určených pro specifické procesy, určených pro chemickou přeměnu, viz doplňkové poznámky 5 6 k této kpitole příslušné vysvětlivky. I. Minerální oleje oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) Do této skupiny ptří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nsycených cyklických uhlovodíků obshujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nensycených cyklických uhlovodíků obshujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsh byl přepočítán n hmotnost dehydrovného produktu. Do této skupiny rovněž ptří smosttné izomery výše zmíněných uhlovodíků mjících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti. Do této skupiny ptří pouze minerální oleje oleje ze živičných nerostů: 1. které mjí bod krystlizce, měřeno dle metody ASTM D 938, nižší než 30 C, nebo 2. které mjí bod krystlizce 30 C nebo vyšší ) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 C penetrci prcovním kuželem (worked cone penetrtion), měřeno dle metody ASTM D 217, nejméně 350 při 25 C, nebo b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 C jehlovou penetrci, měřeno dle metody ASTM D 5, nejméně 400 při 25 C. Pro účely odstvce I) výše se k minerálním olejům olejům ze živičných nerostů řdí též tkové oleje, do nichž byly přidány ve velmi mlém množství různé látky, npříkld jko ditiv pro zlepšení kvlity nebo odstrnění zápchu, znčkovcí sloučeniny, brvicí činidl.
C 137/118 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 Viz též schém uvedené níže ( 1 ): Rozlišovcí kritéri pro určité ropné produkty podpoložek 2710 11 11 ž 2710 19 99 čísel 2712 2713 (jiné než příprvky podpoložek 2710 11 11 ž 2710 19 99) II. Příprvky jinde neuvedené ni nezhrnuté, obshující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje zákldní složkou těchto příprvků Aby mohly být zřzeny do těchto podpoložek, musí tyto příprvky vyhovovt následujícím podmínkám: 1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jk je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více. Tento poměr je nutno zjišťovt nlýzou ne podle množství přidných mteriálů; 2. nesmí být nikde jinde ni uvedeny, ni zhrnuty; 3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích předstvovt zákldní složku příprvku, to znmená podsttnou složku s ohledem n použití. ( 1 ) Pokud se projeví, že produkt je pro test penetrce prcovním kuželem dle metody ASTM D 217 příliš tvrdý, použije se test penetrce kuželem dle metody ASTM D 937.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/119 Mezi příprvky těchto podpoložek neptří: ) nátěrové brvy lky (čísl 3208, 3209 3210 00); b) kosmetické příprvky kosmetik zložená n minerálních olejích (všeobecně čísl 3304 nebo 3307); c) ropné sulfonáty (čísl 3402 nebo 3824). Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsh čistého sulfonátu je obvykle tk velký, by bylo vyloučeno jeho přímé využití jko mzdl; d) příprvky n leštění, ochrnu nebo jinou úprvu dřev, nátěrů, kovu, skl nebo jiných mteriálů (hlvně číslo 3405); e) dezinfekční prostředky, insekticidy td., le připrvené, sestávjící z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808); f) připrvené pretury používné v textilním průmyslu (číslo 3809); g) připrvená ditiv pro minerální oleje (nzývné též dopnty) (číslo 3811); h) složená orgnická rozpouštědl ředidl (npř. číslo 3814 00); ij) pojidl pro licí jádr (podpoložk 3824 10 00); k) některé ntikorozní příprvky, zejmén: i) připrvené npříkld z lnolinu (si 20 %) rozpouštěného v lkovém benzinu (podpoložk 3403 19 10), ii) obshující miny jko účinné složky (podpoložk 3824 90 35). 2710 11 11 ž 2710 11 90 Lehké oleje příprvky Viz poznámk 4 k položce k této kpitole. 2710 11 21 2710 11 25 Speciální druhy benzinu Viz doplňková poznámk 2 ) k této kpitole. 2710 11 21 Lkový benzin (White spirit) Viz doplňková poznámk 2 (b) k této kpitole. Výrz metod Abel-Pensky znmená metodu DIN (Deutsche Industrienormen) 51 755 z březn 1974, vydnou DNA (Deutsche Normenusschuß), Berlín 15. 2710 19 11 ž 2710 19 29 Střední oleje Viz doplňková poznámk 2 c) k této kpitole. 2710 19 21 Plivo pro tryskové motory Do této podpoložky ptří petrolej typu plivo pro tryskové motory. Toto plivo pro tryskové motory splňuje ustnovení doplňkové poznámky 2 c) k této kpitole. Plynově-chromtogrfický profil petroleje pro tryskové motory, npříkld nejpoužívnější plivo pro tryskové motory A-1, je chrkteristický pro olej získný pouze procesem destilce surového oleje. Délk řetězce lknů se pohybuje mezi přibližně 10 18 tomy uhlíku. Destilční rozmezí podle metody ASTM D 86-67 (uprvené v roce 1972) je přibližně 130 C ž 300 C. Obsh romátů může být ž 25 % objemových. Jeho bod vzplnutí je zprvidl nd 38 C. Plivo pro tryskové motory může obshovt tto ditiv: ntioxidnty, inhibitory koroze, inhibitory zmrzání znčkovcí brviv.
C 137/120 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 Plynově-chromtogrfický profil pliv pro tryskové motory typu A-1 (petrolej) Rozšířená metod SIMDIS ASTM D 2887 2 Název vzorku: Plivo pro tryskové motory Získán dne: 22.3.2007 5:51:24 PM Zprcován dne: 4.4.2007 12:01:26 PM Dtový soubor: D070322\011F1101.D Nádobk: 1 Nástřik: 1 Bod vru ( C) Předestilovné množství PB Retenční čs (min) Korelce pro ASTM D 86 (STP 577) distribuce Předestilovné množství PB Předestilovné množství PB Předestilovné množství % obj. C % obj. C % obj. C % obj. C Zčátek destilce 139,7 20,0 167,3 70,0 210,1 Konec destilce 5,0 153,0 30,0 174,3 80,0 221,5 10,0 159,4 50,0 190,1 90,0 234,9 PB 260,7
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/121 2710 19 25 Osttní Do této podpoložky ptří petrolej jiný než plivo pro tryskové motory. Petrolej této podpoložky splňuje ustnovení doplňkové poznámky 2 c) k této kpitole. Chrkteristické pro některé z těchto olejů je jejich velmi nízký obsh romátů olefinů, což zbrňuje vytváření szí při splování. V některých přípdech jsou přítomny chemické znčkovče. Do této podpoložky neptří směsi petroleje jiných minerálních olejů nebo orgnických rozpouštědel. Rozšířená metod SIMDIS ASTM D 2887 Název vzorku: Získán dne: Zprcován dne: Dtový soubor: Nádobk: Nástřik: Bod vru ( C) Předestilovné množství PB Retenční čs (min) Korelce pro ASTM D 86 (STP 577) distribuce Předestilovné množství PB Předestilovné množství PB Předestilovné množství % obj. C % obj. C % obj. C % obj. C Zčátek 193,4 20,0 210,1 70,0 220,1 Konec 247,3 destilce destilce 5,0 201,8 30,0 211,4 80,0 223,4 10,0 206,2 50,0 214,8 90,0 229,6 PB
C 137/122 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 2710 19 29 Osttní Tto podpoložk zhrnuje střední oleje jiné než petrolej podpoložek 2710 19 21 2710 19 25. Oleje této podpoložky splňují ustnovení doplňkové poznámky 2 c) k této kpitole. Příkldem těchto olejů je n-prfin. Rozšířená metod SIMDIS ASTM D 2887 Název vzorku: Získán dne: Zprcován dne: Dtový soubor: Nádobk: Nástřik: Bod vru ( C) Předestilovné množství Bod vru Předestilovné množství Retenční čs (min) Distribuční tbulk bodu vru procent Bod vru Předestilovné množství Bod vru Předestilovné množství % hmot. C % hmot. C % hmot. C % hmot. C Zčátek destilce 172,4 30,0 199,2 60,0 219,6 90,0 239,2 5,0 174,8 35,0 199,6 65,0 220,2 95,0 240,0 10,0 176,0 40,0 200,4 70,0 220,8 Konec destilce 15,0 188,2 45,0 200,8 75,0 221,8 20,0 197,2 50,0 217,4 80,0 237,0 25,0 198,4 55,0 218,8 85,0 238,2 PB 254,4
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/123 2710 19 31 ž 2710 19 99 Těžké oleje Viz doplňková poznámk 2 d) k této kpitole. 2710 19 31 ž 2710 19 49 Plynové oleje Viz doplňková poznámk 2 e) k této kpitole. 2710 19 51 ž 2710 19 69 Topné oleje Viz doplňková poznámk 2 f) k této kpitole pro chrkteristiky topných olejů schém uvedené níže: 2710 19 71 ž 2710 19 99 Mzcí oleje; osttní oleje Do těchto podpoložek ptří těžké oleje jk jsou definovány v doplňkové poznámce 2 d) k této kpitole, z předpokldu, že tyto oleje nesplňují podmínky stnovené v doplňkové poznámce 2 e) (plynové oleje) nebo 2 f) (topné oleje) k této kpitole. Do těchto podpoložek ptří těžké oleje, u nichž méně než 85 % objemových, včetně ztrát, předestiluje při 350 C, dle metody ASTM D 86-67 (uprvené v roce 1972):
C 137/124 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 1. které, při odpovídjící rozpustné brvě C, mjí viskozitu V: ) nepřeshující hodnotu, která je uveden v řádku I v tbulce stnovené v doplňkové poznámce 2 f) k této kpitole, jestliže obsh sirntého popel je 1 % nebo více, nebo jestliže index zmýdelnění je 4 nebo více; nebo b) převyšující hodnotu, která je uveden v řádku II v této tbulce, jestliže bod tuhnutí je nižší než 10 C, nebo c) převyšující hodnotu, která je uveden v řádku I, le nepřeshující hodnotu, která je uveden v řádku II, jestliže méně než 25 % předestiluje při 300 C, pokud bod tuhnutí není vyšší než mínus 10 C. Tto ustnovení se použijí pouze u těch olejů, které mjí rozpustnou brvu C menší než 2; 2. u kterých nelze stnovit následující: ) procento destilce při 250 C pomocí metody ASTM D 86-67 (uprvené v roce 1972) (nul je myšlená jko procento), nebo b) kinemtickou viskozitu při 50 C dle metody ASTM D 445-74, nebo c) rozpustnou brvu C dle metody ASTM D 1500; 3. které jsou uměle brveny. Anlytické metody, které se použijí pro účely bodu 1 výše jsou ty, jenž jsou specifikovány pro topné oleje (viz doplňková poznámk 2 f) k této kpitole). Viz rovněž schém uvedené níže:
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/125 2710 91 00 2710 99 00 Odpdní oleje Viz poznámk 3 k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 2710, část II). 2711 Ropné plyny jiné plynné uhlovodíky Pro definici těchto produktů, viz vysvětlivky k HS k číslu 2711. Pokud jde o podpoložky týkjící se produktů: určených pro specifické procesy, určených pro chemickou přeměnu, viz doplňkové poznámky 5 6 k této kpitole příslušné vysvětlivky. 2712 Vzelín; prfin, mikrokrystlický prfin, prfinový gáč, ozokerit, montánní vosk, ršelinový vosk, osttní minerální vosky podobné výrobky, získné synteticky nebo jiným způsobem, též brvené 2712 10 10 2712 10 90 Vzelín Viz vysvětlivky k HS k číslu 2712, část A). Viz rovněž schém ve vysvětlivkách k podpoložkám 2710 11 11 ž 2710 19 99, část I). 2712 10 10 Surová Viz doplňková poznámk 3 k této kpitole. 2712 20 10 2712 20 90 Prfin, obshující méně než 0,75 % hmotnostních oleje Do těchto podpoložek ptří prfin popsný ve vysvětlivkách k HS k číslu 2712, část B), první sedmý odstvec. 2712 90 11 2712 90 19 Ozokerit, montánní vosk nebo ršelinový vosk (přírodní produkty) Do těchto podpoložek ptří produkty popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 2712, část B), třetí, čtvrtý pátý odstvec. Ozokerit (přírodní vosk) je v součsné době v prodeji velice málo (zdroje jsou vyčerpány je mlá finnční návrtnost), výrzy ozokerit ceresin (rfinovný ozokerit) se v prxi nesprávně používjí n mikrokrystlické vosky podpoložek 2712 90 31 ž 2712 90 99. 2712 90 31 ž 2712 90 99 Osttní Do těchto podpoložek ptří produkty popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 2712, část B), druhý, šestý sedmý odstvec, jiné než syntetický prfin podpoložek 2712 20 10 nebo 2712 20 90. Tyto produkty mjí následující chrkteristiky: 1. bod krystlizce, zjištěný metodou ASTM D 938, není nižší než 30 C; 2. hustot je menší než 0,942 g/cm 3 při 70 C; 3. penetrce prcovním kuželem, zjištěná metodou ASTM D 217, je méně než 350 při 25 C 4. penetrce kuželem, zjištěná metodou ASTM D 937, je méně než 80 při 25 C. Pokud se projeví, že produkt je pro test penetrce prcovním kuželem dle metody ASTM D 217 příliš tvrdý, použije se test penetrce kuželem dle metody ASTM D 937. Viz rovněž schém ve vysvětlivkách k podpoložkám 2710 11 11 ž 2710 19 99, část I). 2712 90 31 ž 2712 90 39 Surové Viz doplňková poznámk 4 k této kpitole Pokud jde o podpoložky týkjící se produktů: určených pro specifické procesy, určených pro chemickou přeměnu, viz doplňkové poznámky 5 6 k této kpitole příslušné vysvětlivky.
C 137/126 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 2713 Ropný koks, ropné živice osttní zbytky minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů 2713 11 00 2713 12 00 Ropný koks Do těchto podpoložek ptří ropný koks, jk je popsán ve vysvětlivkách k HS k číslu 2713, odstvec A). 2713 20 00 Ropné živice Do této podpoložky ptří ropná živice, jk je popsán ve vysvětlivkách k HS k číslu 2713, odstvec B). Tento produkt má následující chrkteristiky: 1. bod krystlizce není nižší než 30 C, dle metody ASTM D 938; 2. hustot není menší než 0,942 g/cm 3 při 70 C 3. jehlová penetrce při 25 C je méně než 400, dle metody ASTM D 5. Viz rovněž schém ve vysvětlivkách k podpoložkám 2710 11 11 ž 2710 19 99, část I). 2713 90 10 2713 90 90 Osttní zbytky minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů Do těchto podpoložek ptří produkty popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 2713, část C). Aromtické extrkty těchto podpoložek (viz vysvětlivky k HS k číslu 2713, část C), odstvec 1)) obecně splňují následující poždvky: 1. obsh romtických složek převyšuje 80 % hmotnostních podle metody popsné v příloze A k vysvětlivkám k této kpitole; 2. hustot při 15 C převyšuje 0,950 g/cm 3 3. při 300 C se předestiluje ne více než 20 % objemových, dle metody ASTM D 86-67 (uprvené v roce 1972). Avšk směsné lkylbenzeny směsné lkylnftleny, které též splňují výše zmíněné poždvky, se zřzují do čísl 3817. 2715 00 00 Živičné směsi n bázi přírodního sfltu, přírodní živice, ropné živice, minerálního dehtu nebo minerální dehtové smoly (npříkld živičné tmely, ředěné produkty) Složení živičných směsí tohoto čísl se mění podle zmýšleného použití. 1. Produkty používné k zjištění vodoodpudivosti k ochrně povrchů nebo pro izolční účely Produkty používné jko ochrnné protikorozní povlky, k izolci elektrických zřízení, k vodoodpudivosti povrchů, k vyplňování trhlin td. se zprvidl skládjí z pojiv (živice, sflt nebo dehet), ztužovcích plnidel jko npř. minerálních vláken (zbest, sklo), jemných dřevěných pilin z jkékoliv látky potřebné k tomu, by dl produktu poždovné vlstnosti nebo usndnil jeho použití. Následující jsou příkldy těchto produktů: ) ž i v i č n é t ě s n i c í m t e r i á l y s obshem rozpouštědl méně než 30 %, což umožňuje vytvořit povlk o tloušťce 3 ž 4 mm nebo méně; b) ž i v i č n é t m e l y s obshem rozpouštědl nepřeshujícím 10 %, což umožňuje následující: buď vytvořit povlk o tloušťce od 4 mm do 1 cm nebo utěsnit drážky větších rozměrů (2 ž 8 cm); c) o s t t n í ž i v i č n é p ř í p r v k y obshující plnidl, le ne rozpouštědl. Tyto příprvky musí před použitím projít tepelným zprcováním. Kromě jiného využití, používjí se pro ochrnu podzemních nebo podvodních potrubí (trubkových rozvodů).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/127 2. Produkty používné n povrchy silnic Živičné produkty tohoto čísl používné n povrchy silnic se dělí do dvou hlvních ktegorií: ) ř e d ě n á p o j i v s i l n i č n í o l e j e Ředěná pojiv jsou živice rozpouštěné ve velice těžkých rozpouštědlech, jejichž množství může být velice rozdílné podle poždovné viskozity. Obchodní oznčení těchto příprvků se mění podle toho, zd použitá ředidl jsou minerálního nebo jiného původu; ty příprvky, které obshují minerální ředidl jsou zkplněné živice, osttní jsou tvené živice. Silniční oleje jsou příprvky zložené n živicích obshující těžká rozpouštědl v množství, které může být rozdílné podle poždovné viskozity. Někdy se přidávjí dheziv, by se zbránilo odlupování těchto příprvků. Všechny tyto živičné příprvky mjí následující chrkteristické odlišení: jehlovou penetrci, zjištěnou metodou ASTM D 5, ne méně než 400 při 25 C, destilční zbytek, vzniklý při sníženém tlku dle metody ASTM D 1189, ne menší než 60 % hmotnostních s jehlovou penetrcí, zjištěnou metodou ASTM D 5, méně než 400 při 25 C. Následující schém znázorňuje jk: rozeznáme zkplněné tvené živice od živic podpoložky 2713 20 00, rozeznáme zkplněné tvené živice od minerálních olejů podpoložek 2710 11 11 ž 2710 19 99. b) v o d n í e m u l z e Tyto příprvky vzniknou vytvořením emulze živice s vodou. Dělí se do dvou ktegorií: 1. niontové nebo lklické emulze zložené n běžném mýdle nebo mýdle z tllového oleje; 2. ktiontové nebo kyselé emulze zložené n liftických minech nebo kvrtérním iontu moni.
C 137/128 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 PŘÍLOHA A METODA NA STANOVENÍ OBSAHU AROMATICKÝCH SLOŽEK V PRODUKTECH S KONCEM DESTILACE PŘEVYŠUJÍCÍM 315 C Princip metody Vzorku, rozpuštěnému v n-pentnu, je umožněno perkolovt speciální chromtogrfickou kolonou npěchovnou silikgelem. Neromtické uhlovodíky, vymyté n-pentnem, se následně se zchycují když se odpří rozpouštědlo, provede se jejich kvntittivní rozbor dle hmotnosti. Přístroje přísdy Chromtogrfická kolon: je to skleněná trubice, která má rozměry tvr znázorněné n průvodním schémtu. Otvor v horní části se musí dát utěsnit skleněným spojením, které má svou rovnou dosedcí plochu přitlčenu n horní část kolony pomocí dvou kovových svorek s pryžovým povlkem. Spojení musí zručovt dokonlou těsnost vůči použitému tlkovému dusíku nebo vzduchu. Silikgel: číslo jemnosti 200 mesh nebo více. Před použitím musí být ktivován v peci při 170 C po dobu sedmi hodin pk umístěn v desikátoru k ochlzení. n-pentn: s čistotou minimálně 95 %, bez romtických příměsí. Metod Chromtogrfická kolon se npěchuje předem ktivovným silikgelem ž po úroveň si 10 cm od horní skleněné bňky, pečlivé pěchování objemu válce se provede pomocí vibrátoru tk, by nikde nezůstl žádný únikový knál. Pk se do horní části kolony se silikgelem nsdí ucpávk ze skelné vty. Silikgel se zvlhčí 180 ml n-pentnu k horní části se připojí tlkový vzduch nebo dusík, dokud hldin tekutiny nedosáhne vrchní části silikgelu. Optrně se vypustí tlk uvnitř kolony vlije se si 3,6 g (přesně zváženého) vzorku rozpuštěného v 10 ml n-pentnu, pk se vypláchne kádink od vzorku dlšími 10 ml n-pentnu vlije se též do kolony. Postupně se zvyšuje tlk dokud nenstne situce, že tekutin bude v kpičkách vytékt ze spodní části kpilární trubice kolony v rychlosti si 1 ml/min tto tekutin se zchytává do 500 ml láhve. Jkmile hldin tekutiny, která obshuje látku jež se má seprovt, poklesne n úroveň silikgelu, znovu se optrně odpojí přívod tlku doplní se 230 ml n-pentnu; n to se okmžitě připojí tlk hldin tekutiny se stlčuje n úroveň povrchu silikgelu přitom se opět tekutin zchytává do stejné láhve jko dříve. Objem zchycené frkce se redukuje n menší množství pomocí odpřování ve vkuové peci při 35 C nebo ve vkuovém rotčním odpřovči nebo v podobném přístroji obsh se pk beze ztrát přenese do kádinky s využitím více n-pentnu jko rozpouštědl. Obsh kádinky se odpří ve vkuové peci n konstntní hmotnost (W). Procentní hmotnostní obsh neromtických uhlovodíků (A) se vypočítá podle následujícího vzorce: kde W 1 je hmotnost vzorku. A ¼ W W 1 Ü 100 Rozdíl do 100 je procento romtických uhlovodíků bsorbovných silikgelem. Přesnost metody Opkovtelnost: ± 0,2 %. Reprodukovtelnost: ± 0,5 %.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/129
C 137/130 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 PŘÍLOHA B METODA STANOVENÍ BODU KRYSTALIZACE NAFTALENU Asi 100 g nftlenu se z stálého míchání roztví v porcelánovém kelímku o obshu si 100 cm 3. Asi 40 cm 3 této roztvené látky se nlije do předehřáté láhve Shukoff tk, by byl nplněn ze tří čtvrtin. Otvorem v korkové zátce se vloží teploměr s přesností odečtení n desetinu stupně tk, by jeho zkončení se rtutí bylo uprostřed tekutiny. Když teplot poklesne téměř n bod krystlizce nftlenu (okolo 83 C), vyvolá se krystlizce nepřetržitým třepáním. Jkmile zčnou vznikt krystly, sloupec rtuti se ustálí pk zčne opět klest. Teplot, při níž byl rtuťový sloupec stbilizován zstvil se v jednom bodě po určitý čs, se zznmená tto teplot je brán jko bod krystlizce nftlenu, tuto teplotu je všk nutno korigovt pomocí porovnání s teplotou zjištěnou n rtuťovém teploměru umístěném vně láhve. Pro rtuťový teploměr se korekce stnoví podle vzorce: n ðt t Þ 6 000 kde n je počet dělení n stupnici rtuťového sloupce vně láhve, t je zznmenná teplot t je teplot části rtuťového sloupce, který je vně láhve. t může být stnoveno přibližně pomocí přídvného teploměru, jehož bňk je umístěn ve středu výšky té části sloupce, která je mimo láhev. Kpilární trubičk teploměru zručuje vysokou přesnost. Láhev Shukoff, znázorněná níže, je skleněná nádob s dvojitou stěnou, kde prostor mezi těmito stěnmi je vkuován:
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/131 TŘÍDA VI VÝROBKY CHEMICKÉHO PRŮMYSLU NEBO PŘÍBUZNÝCH PRŮMYSLOVÝCH ODVĚTVÍ Všeobecné vysvětlivky Pro interpretci poznámek 1, 2 3 ke třídě, viz všeobecné vysvětlivky k HS ke třídě VI. KAPITOLA 28 ANORGANICKÉ CHEMIKÁLIE; ANORGANICKÉ NEBO ORGANICKÉ SLOUČENINY DRAHÝCH KOVŮ, KOVŮ VZÁCNÝCH ZEMIN, RADIOAKTIVNÍCH PRVKŮ NEBO IZOTOPŮ Všeobecné vysvětlivky Smosttné chemicky definovné norgnické sloučeniny předkládné jko potrvinový doplněk ve formě kpslí (kromě mikrokpslí), npříkld želtinových, jsou z této kpitoly vyloučeny, protože předložení v kpslích je úprv, n kterou se nevzthuje poznámk 1 k této kpitole. II. ANORGANICKÉ KYSELINY A ANORGANICKÉ KYSLÍKATÉ SLOUČENINY NEKOVŮ 2811 Osttní norgnické kyseliny osttní norgnické kyslíkté sloučeniny nekovů 2811 19 10 ž 2811 19 80 Osttní Do těchto podpoložek ptří výrobky uvedené v poznámce 4 k této kpitole. III. HALOGENOVÉ A SIRNÉ SLOUČENINY NEKOVŮ 2812 Hlogenidy hlogenid-oxidy nekovů 2812 10 11 ž 2812 10 18 Fosforu Viz vysvětlivk k HS k číslu 2812, A) 3) B) 4). 2812 10 91 ž 2812 10 99 Osttní Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivce k HS k číslu 2812, část A) (s výjimkou 3)) B) (s výjimkou 4)), do těchto podpoložek ptří chlorid telluričitý (TeCl 4 ), který se používá k vyvolání ptiny n výrobcích ze stříbr. IV. ANORGANICKÉ ZÁSADY A OXIDY, HYDROXIDY A PEROXIDY KOVŮ Z peroxidy se povžují pouze sloučeniny kovu s kyslíkem, jejichž molekul obshuje jk je tomu u peroxidu vodíku vzbu -O-O-. Oxidy, hydroxidy nebo peroxidy kovů, které nejsou specifikovány v předcházejících číslech, položkách nebo podpoložkách této podkpitoly, se zřzují do podpoložky 2825 90 85. 2819 Oxidy hydroxidy chromu 2819 10 00 Oxid chromový Viz vysvětlivk k HS k číslu 2819, část A) 1).
C 137/132 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 2819 90 90 Osttní Tto podpoložk zhrnuje výrobky uvedené ve vysvětlivce k HS k číslu 2819, část A) 2) B). 2824 Oxidy olov; suřík ornžový suřík 2824 90 10 Suřík ornžový suřík Pro definici výrzů suřík ornžový suřík viz vysvětlivky k HS k číslu 2824, bod 2). 2825 Hydrzin hydroxylmin jejich norgnické soli; osttní norgnické zásdy; osttní oxidy, hydroxidy peroxidy kovů 2825 70 00 Oxidy hydroxidy molybdenu Do této podpoložky neptří technický oxid molybdenový získný pouhým pržením molybdenitých koncentrátů (podpoložk 2613 10 00). V. SOLI A PEROXOSOLI ANORGANICKÝCH KYSELIN A KOVŮ 2826 Fluoridy; fluorokřemičitny, fluorohlinitny osttní komplexní soli fluoru 2826 19 10 Fluorid monný nebo sodný Viz vysvětlivky k HS k číslu 2826, část A) 1) 2). 2826 19 90 Osttní Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivce k HS k číslu 2826, část A) 4) ž 9), ptří do této podpoložky: 1. fluorid berylntý (BeF 2 ), produkt sklovitého vzhledu, který má hustotu si 2 g/cm 3 bod tání řádově 800 C, je velice dobře rozpustný ve vodě používá se jko meziprodukt v berylné metlurgii. Získává se klcincí fluoroberylntnu monného; 2. fluorid-oxid berylntý (5BeF 2.2BeO), který má rovněž sklovitý vzhled je rozpustný ve vodě, le má o něco vyšší hustotu (si 2,3 g/cm 3 ). 2826 30 00 Hexfluorohlinitn sodný (syntetický kryolit) Viz vysvětlivky k HS k číslu 2826, část C) 1). 2826 90 80 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 2826, část B) C) 2) ž 5), s výjimkou hexfluorozirkoničitnu drselného, který je specificky zhrnut do podpoložky 2826 90 10. 2833 Sírny; kmence; peroxosírny (persírny) 2833 29 30 Kobltu; titnu Do této podpoložky ptří: 1. tris (sírn) dititnitý (Ti 2 (SO 4 ) 3 ). Ve své bezvodé podobě je to zelený krystlický prášek nerozpustný ve vodě, le rozpustný ve zředěných kyselinách, s nimiž vytváří purpurový roztok. V hydrtovném stvu vytváří stbilní krystlický hydrát, který je rozpustný ve vodě. Používá se jko redukční činidlo v textilním průmyslu; 2. oxid-sírn titničitý (sírn titnylu) ((TiO)SO 4 ). Může být v bezvodé formě jko bílý hygroskopický prášek nebo v jedné z mnoh hydrtovných forem, z nichž nejstbilnější je dihydrát. Používá se jko mořidlo při brvení; 3. bis (sírn) titničitý (Ti(SO 4 ) 2 ) je bílý, silně hygroskopický prášek, který není příliš stbilní.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/133 2835 Fosfornny (hypofosfity), fosforitny (fosfity) fosforečnny (fosfáty); polyfosforečnny (polyfosfáty), chemicky definovné i nedefinovné 2835 10 00 Fosfornny (hypofosfity) fosforitny (fosfity) Viz vysvětlivky k HS k číslu 2835, část A) B). 2835 22 00 ž 2835 29 90 Fosforečnny (fosfáty) Viz vysvětlivky k HS k číslu 2835, část C), první odstvec, bod I) druhý odstvec, body 1) ), 2) ), b) c) 3) ž 8). Do těchto podpoložek neptří vzájemné směsi různých fosforečnnů (fosfátů) (obecně kpitol 31 nebo podpoložk 3824 90 97). 2835 31 00 2835 39 00 Polyfosforečnny (polyfosfáty) Viz vysvětlivky k HS k číslu 2835, část C), první odstvec, bod II), III) IV), druhý odstvec, bod 1) b) 2) d) ž g). 2835 39 00 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. difosfát tetrmonný (pyrofosfát monný) ((NH 4 ) 4 P 2 O 7 )) trifosfát pentmonný ((NH 4 ) 5 P 3 O 10 ); 2. pyrofosfáty sodné (difosfáty sodné): pyrofosfáty tetrsodné (neutrální difosfát) (N 4 P 2 O 7 ), dihydrogenpyrofosfát disodný (kyselin difosfátová) (N 2 H 2 P 2 O 7 ); 3. metfosfáty sodné (zákldní vzorec (NPO 3 ) n ), které jsou celkem dv: cyklo-trifosfát sodný cyklo-tetrfosfát sodný; 4. osttní polyfosfáty sodné s vysokým stupněm polymerizce. Mezi ně ptří výrobek nesprávně nzývný jko hexmetfosfát sodný, rovněž známý jko Grhmov sůl, který je polymerní směsí ((NPO 3 ) n ) o polymerčním stupni mezi 30 90. Do této podpoložky dále ptří polyfosfáty monné s vysokým stupněm polymerizce, i když sestávjí z podobné řdy polymerů (někdy nzývné metfosfáty monné). Tk je tomu npříkld v přípdě kurrolské soli monné (nesmí být změňován z Kurrovou sůl, což je metfosfát sodný), lineárním polymerem o vysokém stupni polymerizce (několik tisíc ž desítek tisíc jednotek). Je to bílý krystlický prášek, nepříliš rozpustný ve vodě, který se hlvně používá jko prostředek pro nehořlvou úprvu. 2840 Boritny; peroxoboritny (perboritny) 2840 19 90 Osttní Do této podpoložky ptří krystlický tetrboritn sodný (s 10 molekulmi H 2 O). 2840 20 10 Boritny sodíku, bezvodé Do této podpoložky ptří pentboritn metboritn sodný. 2841 Soli oxokovových nebo peroxokovových kyselin 2841 69 00 Osttní Mngnitny jsou soli kyseliny mngnté (H 2 MnO 3 ). Jsou téměř nerozpustné ve vodě sndno hydrolyzují. Do této podpoložky ptří mngnitn měďntý (CuMnO 3 ), který se používá v plynových mskách n oxidci oxidu uhelntého n oxid uhličitý, bis(hydrogenmngnitn) mědntý (Cu(HMnO 3 ) 2 ), který je ještě účinnější. Kromě mngnnů uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 2841, bod 3) ), ptří do této podpoložky rovněž mngnny, v nichž je mngn pětimocný, npříkld N 3 MnO 4.10H 2 O.
C 137/134 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 2842 Osttní soli norgnických kyselin nebo peroxokyselin (včetně hlinitokřemičitnů, chemicky definovných i nedefinovných), kromě zidů 2842 10 00 Podvojné nebo komplexní křemičitny, včetně hlinitokřemičitnů, chemicky definovných i nedefinovných Viz vysvětlivky k HS k číslu 2842, část II), druhý odstvec, bod L). 2842 90 10 Soli, podvojné soli nebo komplexní soli kyselin selenu nebo telluru Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 2842, část I), body C) D) část II), druhý odstvec, body D) E) kromě selenosulfidů, selenosulfátů thiotellurnů uvedených v části II), druhý odstvec, bod C) 3), do této podpoložky ptří: 1. selenid indi (InSe), používný jko polovodič; 2. velice čistý tellurid olov (PbTe), který se používá pro trnzistory, termočlánky, rtuťové výbojky td. VI. RŮZNÉ 2844 Rdioktivní chemické prvky rdioktivní izotopy (včetně štěpitelných nebo množivých (tzv. fertile ) chemických prvků izotopů) jejich sloučeniny; směsi odpdy obshující tyto produkty Viz poznámk 6 k této kpitole. 2844 10 10 ž 2844 10 90 Přírodní urn jeho sloučeniny; slitiny, disperze (včetně cermetů), kermické výrobky směsi obshující přírodní urn nebo přírodní sloučeniny urnu Viz vysvětlivky k HS k číslu 2844, část IV), body A) 1), B) 1) C) 1) ž 3). 2844 20 25 ž 2844 20 99 Urn obohcený U 235 jeho sloučeniny; plutonium jeho sloučeniny; slitiny, disperze (včetně cermetů), kermické výrobky směsi obshující urn obohcený U 235, plutonium nebo sloučeniny těchto produktů Urn obohcený izotopem 235 se prodává pod oznčením mírně obohcený urn (obshuje ž okolo 20 % U 235) silně obohcený urn (obshuje více než 20 % U 235). Ohledně plutoni jeho sloučenin, viz vysvětlivky k HS k číslu 2844, část IV), body A) 3), B) 2) C) 1) 3). 2844 30 11 2844 30 19 Urn ochuzený o U 235; slitiny, disperze (včetně cermetů), kermické výrobky směsi obshující urn ochuzený o U 235 nebo sloučeniny tohoto produktu Urn ochuzený o U 235 je vedlejším produktem při výrobě urnu obohceného U 235. Vzhledem ke své mnohem nižší ceně dostupnosti ve velkém množství, nhrzuje přírodní urn, zejmén jko reprodukční mteriál, jko ochrnný štít proti rdici, jko těžký kov pro výrobu setrvčníků nebo při příprvě bsorpčních kompozitů (getrů) používných při čištění určitých plynů. 2844 30 51 ž 2844 30 69 Thorium; slitiny, disperze (včetně cermetů), kermické výrobky směsi obshující thorium nebo sloučeniny tohoto produktu Viz vysvětlivky k HS k číslu 2844, část IV), zejmén body A) 2) B) 3). 2844 30 91 2844 30 99 Sloučeniny urnu ochuzené o U 235 nebo sloučeniny thori, též nvzájem smíšené Viz vysvětlivky k HS k číslu 2844, část IV), body B) 1) 3).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/135 2844 40 10 ž 2844 40 80 Rdioktivní prvky izotopy sloučeniny jiné než položek 2844 10, 2844 20 nebo 2844 30; slitiny, disperze (včetně cermetů), kermické výrobky směsi obshující tyto prvky, izotopy nebo sloučeniny; rdioktivní odpdy Pro definici výrzu izotopy, viz poslední vět poznámky 6 k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 2844, část I). Pro osttní výrobky uvedené v těchto podpoložkách, viz vysvětlivky k HS k číslu 2844, část III). 2844 50 00 Vyhořelé (vyzářené) plivové články (kzety) jderných rektorů (Eurtom) Viz vysvětlivky k HS k číslu 2844, část IV), bod C) 4). 2845 Izotopy, jiné než čísl 2844; jejich norgnické nebo orgnické sloučeniny, chemicky definovné i nedefinovné Pro definici výrzu izotopy, viz poslední vět poznámky 6 k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 2844, část I). 2845 10 00 Těžká vod (deuterium oxid) (Eurtom) Do této podpoložky ptří těžká vod (neboli deuterium oxid), která vzhledově připomíná normální vodu má stejné chemické vlstnosti; její fyzikální vlstnosti jsou všk poněkud jiné. Těžká vod se používá jko zdroj deuteri využívá se v nukleárních rektorech ke zpomlení neutronů, které štěpí tomy urnu. 2845 90 10 Deuterium jeho sloučeniny; vodík jeho sloučeniny obohcené deuteriem; směsi roztoky obshující tyto produkty (Eurtom) 2845 90 90 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 2845, třetí odstvec, body 1) 3). Do této podpoložky rovněž ptří jiné hydrogenovné orgnické nebo norgnické sloučeniny, u nichž je vodík zčásti nebo zcel nhrzen deuteriem. Nejdůležitější jsou deuterid lithi, deuterovný monik, deuterovný hydrogen sulfid, deuterovný benzen, deuterovný bifenyl deuterovné terfenyly. Tyto výrobky se používjí v jderném průmyslu ke zpomlení neutronů (moderátory), jko meziprodukty při výrobě těžké vody nebo při studování rekce termojderné fúze. Tyto sloučeniny mjí rovněž důležité použití v orgnické nlýze syntéze. Do této podpoložky ptří následující izotopy sloučeniny: 1. uhlík 13, lithium 6, lithium 7 jejich sloučeniny; 2. bór 10, bór 11, dusík 15, kyslík 18 jejich sloučeniny (npříkld 10 B 2 O 3, 10 B 4 C, 15 NH 3, H 2 18 O). Tyto sloučeniny se používjí při vědeckém výzkumu v jderném průmyslu. 2846 Anorgnické nebo orgnické sloučeniny kovů vzácných zemin, yttri nebo skndi nebo směsí těchto kovů 2846 10 00 Sloučeniny ceru 2846 90 00 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 2846, třetí odstvec, bod 1). Do této podpoložky ptří sloučeniny kovů skupiny vzácných zemin, nzývné lnthnoidy (jelikož lnthn je jejich prvním prvkem), mezi které ptří oxidy europi, gdolini, smri terbi (terbit), které se používjí jko bsorbéry neutronů v regulčních nebo bezpečnostních tyčích jderných rektorů v brevných televizních obrzovkách. Viz rovněž vysvětlivky k HS k číslu 2846, třetí odstvec, bod 2).
C 137/136 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 29 ORGANICKÉ CHEMIKÁLIE Všeobecné vysvětlivky Písmen (INN) vyskytující se z názvem v kombinovné nomenkltuře ve vysvětlivkách k ní oznčují, že název je zhrnut v seznmu Mezinárodních nechráněných názvů pro frmceutické látky, vydném Světovou zdrvotnickou orgnizcí. Písmen (INNM) oznčují, že název byl přijt Světovou zdrvotnickou orgnizcí jko modifikovný mezinárodní nechráněný název. Písmen (ISO) oznčují, že název se objevuje jko všeobecný název chemikálií n ochrnu rostlin regulátorů růstu rostlin v doporučení R 1750 Mezinárodní orgnizce pro stndrdizci. Kondenzovný systém je systém, ve kterém jsou nejméně dv kruhy, které mjí jednu, pouze jednu, společnou vzbu mjí dv, pouze dv, společné tomy. Smosttné chemicky definovné orgnické sloučeniny předkládné jko potrvinový doplněk ve formě kpslí (kromě mikrokpslí), npříkld želtinových, jsou z této kpitoly vyloučeny, protože předložení v kpslích je úprv, n kterou se nevzthuje poznámk 1 k této kpitole. Poznámk 1 ) Viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, část A), první čtyři odstvce. Tto kpitol zhrnuje: 1. nthrcen o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložk 2902 90 00); 2. benzen o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložk 2902 20 00); 3. nftlen s bodem krystlizce 79,4 C nebo vyšším (podpoložk 2902 90 00); 4. toluen o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložk 2902 30 00); 5. xyleny obshující 95 % hmotnostních nebo více xylenu (souhrn izomerů) (podpoložky 2902 41 00 ž 2902 44 00); 6. ethn osttní nsycené cyklické uhlovodíky (jiné než metn propn) dodávné jko jednotlivé izomery o čistotě 95 % nebo vyšší se vzthem k objemu u plynných produktů ( 1 ) k hmotnosti u neplynných produktů (podpoložk 2901 10 00); 7. ethylen o čistotě 95 % objemových nebo vyšší (podpoložk 2901 21 00); 8. propen (propylen) o čistotě 90 % objemových nebo vyšší (podpoložk 2901 22 00); 9. mstné lkoholy o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno n hmotnost bezvodého produktu, obshující šest nebo více tomů uhlíku (položk 2905 16, podpoložk 2905 17 00 nebo 2905 29 90); 10. kresoly (jednotlivé nebo smíšené izomery) obshující 95 % hmotnostních nebo více kresolu, všechny izomery kresolu brné dohromdy (podpoložk 2907 12 00); 11. fenol o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložk 2907 11 00); 12. xylenoly (jednotlivé nebo smíšené izomery) obshující 95 % hmotnostních nebo více xylenolu, všechny izomery xylenolu brné dohromdy (podpoložk 2907 19 10); 13. mstné kyseliny (jiné než kyselin olejová) o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno n hmotnost bezvodého produktu, obshující šest nebo více tomů uhlíku (čísl 2915 2916); 14. kyselin olejová o čistotě 85 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno n hmotnost bezvodého produktu (podpoložk 2916 15 00); 15. pyridin o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložk 2933 31 00); ( 1 ) Plynný stv je měřen při 15 C pod tlkem 1 013 milibrů.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/137 16. methylpyridin (pikolin), 5-ethyl-2-methylpyridin (5-ethyl-2-pikolin) 2-vinylpyridin, o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší (položk 2933 39); 17. chinolin o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno n hmotnost bezvodého produktu (zjištěno plynovou chromtogrfií) (podpoložk 2933 49 90); 18. 1,2-dihydro-2,2,4-trimethylchinolin, o čistotě převyšující 85 % hmotnostních, počítáno n hmotnost bezvodého produktu (podpoložk 2933 49 90); 19. kridin o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno n hmotnost bezvodého produktu (zjištěno plynovou chromtogrfií) (podpoložk 2933 99 80); 20. deriváty mstných kyselin mstných lkoholů bodů 9, 13 14 výše (npříkld soli, estery (jiné než glycerinu), miny, midy, nitrily), z předpokldu, že vyhovují kritériím stnoveným pro odpovídjící mstné kyseliny lkoholy. Poznámk 1 b) Viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, část A), poslední odstvec. Poznámk 1 d) Povolené vodné roztoky jsou pouze tkové, které jsou skutečnými roztoky, i když kvůli nedosttku vody je substnce rozpouštěn jen částečně. Poznámk 1 f) Pokud jde o přidání stbilizátoru, protipršného prostředku, brviv nebo vonné látky, viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, část A), předposlední odstvec. Poznámk 1 g) Pokud jde o přidání stbilizátoru, protipršného prostředku, brviv nebo vonné látky, viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, část A), předposlední odstvec. Poznámk 5 Ustnovení této poznámky se použije pouze pro zřzování dotyčných produktů do jednotlivých čísel (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, část G)). Pro zřzování do položek v rámci čísl se použije ustnovení poznámky 1 k položkám k této kpitole. I. UHLOVODÍKY A JEJICH HALOGEN-, SULFO-, NITRO- NEBO NITROSODERIVÁTY 2902 Cyklické uhlovodíky 2902 19 00 Osttní Tto podpoložk zhrnuje: zulen (bicyklo[5,3,0]dekpenten) jeho lkylderiváty, npříkld chmzulen (7-ethyl-1,4- dimethylzulen), gujzulen (7-isopropyl-1,4-dimethylzulen), vetiverzulen (2-isopropyl-4,8-dimethylzulen). 2903 Hlogenderiváty uhlovodíků 2903 39 90 Fluoridy jodidy Tto podpoložk zhrnuje: 1,1-difluorethn, fluorid uhličitý (tetrfluormethn), tetrfluorethylen, trifluorethylen, trifluormethn. 2903 51 00 1,2,3,4,5,6-Hexchlorcyklohexn [HCH (ISO)], včetně lindnu (ISO, INN) Tto podpoložk zhrnuje lindn (ISO, INN). Lindn je gmizomer hexchlorcyklohexnu [HCH (ISO)] o čistotě 99 % nebo vyšší. Pouze tento gmizomer HCH má insekticidní vlstnosti. Lindn se používá v zemědělství pro úprvu dřev.
C 137/138 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 II. ALKOHOLY A JEJICH HALOGEN-, SULFO-, NITRO-, NEBO NITROSODERIVÁTY 2905 Acyklické lkoholy jejich hlogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty 2905 14 90 Osttní Do této podpoložky ptří pouze lkoholy: sekbutyl (2-butnol) isobutyl (2-methyl-1-propnol). 2905 19 00 Osttní Do této podpoložky ptří pentnol (myllkohol) těchto sloučenin: n-myl (1-pentnol), sekmyl (2-pentnol), tercmyl (2-methyl-2-butnol, mylenhydrát), isomyl (3-methyl-1-butnol), sekisomyl (3-methyl-2-butnol), 2-methyl-1-butnol, neopentyl (neomyl, 2,2-dimethyl-1-propnol), 3-pentnol. 2905 44 11 ž 2905 44 99 D-Glucitol (sorbitol, sorbit) Do těchto podpoložek ptří pouze D-glucitol (sorbitol, sorbit) vyhovující ustnovení poznámky 1 k této kpitole. Formy D-glucitolu (sorbitolu, sorbitu), které mu nevyhovují, se zřzují do podpoložek 3824 60 11 ž 3824 60 99. 2906 Cyklické lkoholy jejich hlogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty 2906 11 00 Menthol Do této podpoložky ptří pouze: ( )-prmenthol-3 (( )-trns-1,2-cis-1,5-isopropyl-2-methyl-5-cyklohexnol), (±)-prmenthol-3 (+)-prmenthol-3. Do této podpoložky neptří neomenthol, isomenthol nebo neoisomenthol (podpoložk 2906 19 00). VI. SLOUČENINY S KETONOVOU FUNKCÍ A SLOUČENINY S CHINONOVOU FUNKCÍ 2914 Ketony chinony, též s jinou kyslíktou funkcí, jejich hlogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty 2914 50 00 Ketofenoly ketony s jinou kyslíktou funkcí Ve smyslu této podpoložky, jinou kyslíktou funkcí se rozumí jkákoliv z kyslíktých funkcí specifikovných v předchozích číslech této kpitoly, jiné než lkoholické, ldehydické fenolické funkce. 2914 61 00 ž 2914 69 90 Chinony Do těchto podpoložek ptří produkty uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 2914, částech E) F). Ve smyslu těchto podpoložek je třeb rozumět slovu chinony v širším smyslu, tj. chinony, též s jinou kyslíktou funkcí ; sem ptří tedy chinony bez jiné kyslíkté funkce (jiné než chinonové funkce), chinonlkoholy, chinonfenoly, chinonldehydy, chinony s jinou kyslíktou funkcí (jiné než výše uvedené). VII. KARBOXYLOVÉ KYSELINY A JEJICH ANHYDRIDY, HALOGENIDY, PEROXIDY A PEROXYKYSELINY A JEJICH HALOGEN-, SULFO-, NITRO NEBO NITROSODERIVÁTY 2915 Nsycené cyklické monokrboxylové kyseliny jejich nhydridy, hlogenidy, peroxidy peroxykyseliny; jejich hlogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty Pokud jde o kritérium čistoty pro mstné kyseliny jejich deriváty, viz všeobecné vysvětlivky k této kpitole, poznámk 1 ), body 13 20.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/139 2916 Nensycené cyklické monokrboxylové kyseliny, cyklické monokrboxylové kyseliny, jejich nhydridy, hlogenidy, peroxidy peroxykyseliny; jejich hlogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty Pokud jde o kritérium čistoty pro mstné kyseliny jejich deriváty, viz všeobecné vysvětlivky k této kpitole, poznámk 1 ), body 13, 14 20. IX. SLOUČENINY S DUSÍKATOU FUNKCÍ 2921 Sloučeniny s minovou funkcí 2921 42 00 Deriváty nilinu jejich soli Viz vysvětlivky k HS k položkám 2921 42 ž 2921 49. 2921 43 00 Toluidiny jejich deriváty; jejich soli Viz vysvětlivky k HS k položkám 2921 42 ž 2921 49. 2921 44 00 Difenylmin jeho deriváty; jejich soli Viz vysvětlivky k HS k položkám 2921 42 ž 2921 49. 2921 45 00 1-Nftylmin (α-nftylmin), 2-nftylmin (β-nftylmin) jejich deriváty; jejich soli Viz vysvětlivky k HS k položkám 2921 42 ž 2921 49. 2921 49 00 Osttní Viz vysvětlivky k HS k položkám 2921 42 ž 2921 49. 2923 Kvrterní moniové soli hydroxidy; lecithiny osttní fosfominolipidy, chemicky definovné i nedefinovné 2923 20 00 Lecithiny osttní fosfominolipidy Viz vysvětlivky k HS k číslu 2923, čtvrtý odstvec, bod 2). Osttní fosfominolipidy této podpoložky jsou estery (fosftidy) podobné lecithinům. Mezi ně ptří keflin, jehož dusíktou orgnickou bází je kolmin serin, sfingomyelin, jehož dusíktou bází je cholin sfingosin. 2925 Sloučeniny s krboxyimidovou funkcí (včetně schrinu jeho solí) sloučeniny s iminovou funkcí 2925 11 00 Schrin jeho soli Viz vysvětlivky k HS k číslu 2925, část A), první odstvec, bod 1). X. ORGANICKO-ANORGANICKÉ SLOUČENINY, HETEROCYKLICKÉ SLOUČENINY, NUKLEOVÉ KYSELINY A JEJICH SOLI A SULFONAMIDY 2930 Orgnické sloučeniny síry Orgnické sloučeniny síry definovné v poznámce 6 k této kpitole se zřzují do tohoto čísl, i když obshují jiné nekovy nebo kovy přímo nvázné n tomy uhlíku.
C 137/140 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 2932 Heterocyklické sloučeniny pouze s kyslíktým(i) heterotomem (heterotomy) 2932 29 10 ž 2932 29 85 Osttní lktony Viz vysvětlivky k HS k položce 2932 29. Viz rovněž vysvětlivky k HS k číslu 2932, první odstvec, část B), písm. d) ž v). 2933 Heterocyklické sloučeniny pouze s dusíktým(i) heterotomem (heterotomy) 2933 11 10 2933 11 90 Fenzon (ntipyrin) jeho deriváty Viz vysvětlivky k HS k položkám 2933 11, 2933 21 2933 54. 2933 21 00 Hydntoin jeho deriváty Viz vysvětlivky k HS k položkám 2933 11, 2933 21 2933 54. 2933 49 10 Hlogenderiváty chinolinu; deriváty chinolinkrboxylové kyseliny Viz rovněž vysvětlivky k HS k číslu 2933, první odstvec, část D). Pro účely této podpoložky se pojem hlogenderiváty chinolinu vzthuje pouze n deriváty chinolinu, ve kterých byl jeden nebo více tomů vodíku romtického kruhového systému nhrzen odpovídjícím počtem tomů hlogenů. Pojem deriváty chinolinkrboxylové kyseliny zhrnuje deriváty chinolinkrboxylové kyseliny, ve kterých byl nhrzen jeden nebo více tomů vodíku romtického kruhového systému /nebo funkční skupiny kyselin. 2933 52 00 Mlonylmočovin (kyselin brbiturová) její soli Viz vysvětlivky k HS k položkám 2933 11, 2933 21 2933 54. 2933 54 00 Osttní deriváty mlonylmočoviny (kyseliny brbiturové); její soli Viz vysvětlivky k HS k položkám 2933 11, 2933 21 2933 54. 2933 79 00 Osttní lktmy Viz vysvětlivky k HS k položce 2933 79. Viz rovněž vysvětlivky k HS k číslu 2933, první odstvec, část G), body 2) ž 7). XI. PROVITAMINY, VITAMINY A HORMONY 2936 Provitminy vitminy přírodní nebo reprodukovné syntézou (včetně přírodních koncentrátů), jejich deriváty používné zejmén jko vitminy jejich směsi, též v jkémkoliv rozpouštědle Produkty tohoto čísl mohou být: stbilizovné v olejovité formě; stbilizovné pokrytím npř. želtinou, voskem, tuky, různými druhy kučuku nebo deriváty celulózy ve formě mikrotobolek; dsorbovné n oxid křemičitý. N zřzení do tohoto čísl nemá vliv přidání plstifikátorů nebo prostředků proti spékání. Adsorbenty měniče iontů jsou všk z tohoto čísl vyloučeny zřzují se podle jejich složení použití. 2936 90 00 Osttní, včetně přírodních koncentrátů Viz vysvětlivky k HS k položce 2936 90.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/141 2937 Hormony, prostglndiny, tromboxny leukotrieny, přírodní nebo reprodukovné syntézou; jejich deriváty strukturní nlog, včetně polypeptidů s modifikovným řetězcem, používné zejmén jko hormony Viz poznámk 8 k této kpitole pokud jde o definici výrzu hormony výrzu používné zejmén jko hormony. Do tohoto čísl ptří pouze produkty vyhovující kritériím dným vysvětlivkmi k HS k číslu 2937, první odstvec, části I) ž VI) druhý odstvec. 2937 11 00 Somtotropin, jeho deriváty strukturní nlog Viz vysvětlivky k HS k číslu 2937, seznm produktů, které je nutno zřdit jko výrobky čísl 2937, část A), bod 1). 2937 12 00 Inzulin jeho soli Viz vysvětlivky k HS k číslu 2937, seznm produktů, které je nutno zřdit jko výrobky čísl 2937, část A), bod 2). 2937 19 00 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 2937, seznm produktů, které je nutno zřdit jko výrobky čísl 2937, část A), body 3) ž 20). 2937 21 00 ž 2937 29 00 Steroidní hormony, jejich deriváty strukturní nlog Viz vysvětlivky k HS k číslu 2937, seznm produktů, které je nutno zřdit jko výrobky čísl 2937, část B). Viz rovněž, ve vysvětlivkách k HS k číslu 2937, Seznm steroidů používných zejmén pro jejich hormonální funkci pokud jde o látky oznčené jko kortikosteroidy. 2937 21 00 Kortison, hydrokortison, prednison (dehydrokortison) prednisolon (dehydrohydrokortison) Viz vysvětlivky k HS k číslu 2937, seznm produktů, které je nutno zřdit jko výrobky čísl 2937, část B), body 1) ), b), c) d). 2937 22 00 Hlogenderiváty kortikosteroidních hormonů Viz vysvětlivky k HS k číslu 2937, seznm produktů, které je nutno zřdit jko výrobky čísl 2937, část B), bod 2). 2937 23 00 Estrogeny progestogeny Viz vysvětlivky k HS k číslu 2937, seznm produktů, které je nutno zřdit jko výrobky čísl 2937, část B), bod 3). Viz rovněž, ve vysvětlivkách k HS k číslu 2937, Seznm steroidů používných zejmén pro jejich hormonální funkci pokud jde o látky oznčené jko estrogeny progestogeny. 2937 29 00 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 2937, seznm produktů, které je nutno zřdit jko výrobky čísl 2937, část B), body 1) e) f) část B), bod 4). 2937 31 00 2937 39 00 Ktecholminové hormony, jejich deriváty strukturní nlog Viz vysvětlivky k HS k číslu 2937, seznm produktů, které je nutno zřdit jko výrobky čísl 2937, část C). 2937 40 00 Deriváty minokyselin Viz vysvětlivky k HS k číslu 2937, seznm produktů, které je nutno zřdit jko výrobky čísl 2937, část D).
C 137/142 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 2937 50 00 Prostglndiny, tromboxny leukotrieny, jejich deriváty strukturní nlog Viz vysvětlivky k HS k číslu 2937, seznm produktů, které je nutno zřdit jko výrobky čísl 2937, část E). 2937 90 00 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 2937, seznm produktů, které je nutno zřdit jko výrobky čísl 2937, část F). XII. GLYKOSIDY A ROSTLINNÉ ALKALOIDY, PŘÍRODNÍ NEBO REPRODUKOVANÉ SYNTÉZOU, A JEJICH SOLI, ETHERY, ESTERY A OSTATNÍ DERIVÁTY 2938 Glykosidy, přírodní nebo reprodukovné syntézou, jejich soli, ethery, estery osttní deriváty Glykosidy tohoto čísl jsou složeny z cukerné části necukerné části (glykon). Tyto části jsou nvzájem vázány přes nomerní tom uhlíku cukru. Tedy produkty jko je vcinin hmmelitnin čísl 2940 se nepovžují z glykosidy. Nejznámější v přírodě se vyskytující glykosidy jsou O-glykosidy. Nicméně v přírodě se vyskytují též N-glykosidy, S- glykosidy C-glykosidy, ve kterých je nomerní uhlík cukru nvázán k glykonu přes tom dusíku, tom síry nebo tom uhlíku (npř. sinigrin, loin, skoprin). Následující produkty jsou vyloučeny z tohoto čísl: ) nukleosidy nukleotidy čísl 2934 (viz vysvětlivky k HS k číslu 2934, třetí odstvec, část D), bod 6)); b) lkloidy čísl 2939 (npříkld tomtin); c) ntibiotik čísl 2941 (npříkld toyocmicin). 2938 90 10 Náprstníkové glykosidy Kromě sloučenin uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 2938, třetí odstvec, bod 2), ptří do této podpoložky: cetyldigitoxin, cetyldigoxin, cetylgitoxin; descetyllntosid A, B, C D; digifolein, digintin, digitin, digipurpurin, Digitlinum verum germnicum; gitlin, gitloxin, gitonin, gitoxin, glucoverodoxin; lnfolein, lntosid A, B, C D; trigonin, verodoxin. 2938 90 90 Osttní Do této podpoložky ptří sloučeniny uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 2938, třetí odstvec, body 4) ž 9) poslední dv odstvce. 2939 Rostlinné lkloidy, přírodní nebo reprodukovné syntézou, jejich soli, ethery, estery osttní deriváty 2939 69 00 Osttní Do této podpoložky ptří následující lkloidy žitného námelu: ergotminin; ergosin ergosinin; ergokristin ergokristinin; ergokryptin ergokryptynin; ergokornin ergokorninin; ergobsin ergobsinin, jejich deriváty, npříkld dihydroergotmin, dihydroergotoxin, methylergobsin.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/143 XIII. OSTATNÍ ORGANICKÉ SLOUČENINY 2941 Antibiotik 2941 10 00 Peniciliny jejich deriváty se strukturou kyseliny penicilnové; jejich soli Viz vysvětlivky k HS k položce 2941 10. Některé příkldy penicilinů jsou: benzylpenicilin sodný (fencetylpenin sodný), mylpenicilin sodný (n-krboxyhexenylpenin sodný), peniciliny z biosyntézy trvle uvolněné peniciliny jko jsou prokinpenicilin benzthindipenicilin. 2941 20 30 2941 20 80 Streptomyciny jejich deriváty; jejich soli Viz vysvětlivky k HS k položce 2941 20. Kromě streptomycinu ptří do těchto podpoložek mnnosidostreptomycin soli všech těchto produktů, npř. jejich sulfáty pntothenáty. 2941 30 00 Tetrcykliny jejich deriváty; jejich soli Viz vysvětlivky k HS k položce 2941 30. Do této podpoložky ptří oxytetrcyklin tetrcyklinhydrochlorid. 2941 40 00 Chlormfenikol jeho deriváty; jeho soli Viz vysvětlivky k HS k položce 2941 40. 2941 50 00 Erythromycin jeho deriváty; jeho soli Viz vysvětlivky k HS k položce 2941 50. Mezi soli erythromycinu ptří hydrochlorid, sulfát, citrát, plmitát, sterát glukoheptonát; s chloridy kyselin dává odpovídjící estery s nhydridy kyselin tvoří monoestery jko glutrát, mleát ftlát.
C 137/144 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 30 FARMACEUTICKÉ VÝROBKY Všeobecné vysvětlivky Oznčení výrobku jko lék v legisltivě Společenství (jiné, než která se týká specificky zřzení do kombinovné nomenkltury) nebo v národní legisltivě členských států, nebo v jkémkoli lékopise, není rozhodujícím fktorem, pokud jde o zřzování do této kpitoly. Doplňková poznámk 1 1. Bylinné léčivé příprvky jsou příprvky zložené n jedné nebo více ktivních látkách, vyrobených tk, že je rostlin nebo její části podrobeny procesům jko je sušení, drcení, extrkce nebo pročištění (rfince). Aktivní látk znmená chemicky definovnou látku, chemicky definovnou skupinu látek (npř. lkloidy, polyfenoly, nthokyniny) nebo rostlinné výtžky. Tyto ktivní látky musí mít léčivé vlstnosti pro prevenci nebo léčení specifických chorob, zdrvotních potíží nebo jejich symptomů. 2. Homeoptické léčivé příprvky se připrvují z produktů, látek nebo směsí nzývných homeoptické chovy (mteřské tinktury). Musí být vyznčen stupeň zředění (npříkld D6). 3. Vitmínové minerální příprvky jsou příprvky zložené n vitmínech čísl 2936, n minerálech, včetně stopových prvků jejich směsí. Používjí se k léčení nebo prevenci specifických chorob, zdrvotních potíží nebo jejich symptomů. Tyto příprvky obshují velmi vysoké množství vitmínů nebo minerálů, obvykle nejméně třikrát tolik, než je doporučená denní dávk (DDD). Pokud jde o doporučenou denní dávku (DDD) u některých vitmínů minerálů, viz, npříkld, tbulk v příloze směrnice Rdy 90/496/EHS z 24. září 1990 o znčení potrvin nutričními hodnotmi (Úř. věst. L 276, 6.10.1990, s. 40), vyobrzená níže: Do čísl 3004 neptří, inter li, potrvinové doplňky nebo dietní příprvky (viz rovněž poznámk 1 ) k této kpitole).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/145 3001 Žlázy jiné orgány k orgnoterpeutickým účelům, sušené, též v prášku; výtžky ze žláz nebo jiných orgánů nebo z jejich výměšků k orgnoterpeutickým účelům; heprin jeho soli; jiné lidské nebo živočišné látky připrvené k terpeutickým nebo profylktickým účelům, jinde neuvedené ni nezhrnuté 3001 20 90 Osttní Do této podpoložky ptří vnitřní fktor (sušené vyčištěné výtžky vrátníkové sliznice z vepřů). 3001 90 20 ž 3001 90 98 Osttní Kromě žláz jiných orgánů uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 3001, část A), ptří do těchto podpoložek hypofýz, ndledvinky štítná žláz. 3001 90 91 Heprin jeho soli Viz vysvětlivky k HS k číslu 3001, část C). 3002 Lidská krev; zvířecí krev připrvená k terpeutickým, profylktickým nebo dignostickým účelům; ntisér osttní krevní složky modifikovné imunologické výrobky, též získné biotechnologickými procesy; očkovcí látky, toxiny, kultury mikroorgnismů (kromě kvsinek) podobné výrobky 3002 10 10 Antisér Do této podpoložky ptří výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 3002, část C), bod 1), třetí odstvec. Neptří sem sér používná jko regencie k určování krevních skupin nebo krevních fktorů (číslo 3006) nebo normální sér (podpoložk 3002 10 95 nebo 3002 10 99). 3002 10 91 Hemoglobin, krevní globuliny sérové globuliny Tto podpoložk zhrnuje lidský normální imunoglobulin. 3002 10 95 3002 10 99 Osttní Do těchto podpoložek ptří normální sér, plzm, fibrinogen, fibrin, z předpokldu, že je připrven pro terpeutické nebo profylktické účely, krevní lbumin (npř. získný štěpením plzmy lidské krve n frkce). Krevní lbumin nepřiprvený pro terpeutické nebo profylktické účely je tudíž vyloučen (poznámk 1 g) k této kpitole) (číslo 3502). 3002 20 00 Očkovcí látky pro humánní lékřství Pro interpretci výrzu očkovcí látky, viz vysvětlivky k HS k číslu 3002, část D), bod 1). 3002 30 00 Očkovcí látky pro veterinární lékřství Viz vysvětlivk k podpoložce 3002 20 00. 3002 90 50 Kultury mikroorgnismů Viz vysvětlivky k HS k číslu 3002, část D), bod 3). 3002 90 90 Osttní Do této podpoložky ptří toxiny, pokud to jsou podobné výrobky, symbiotické przity používné k léčení určitých nemocí, jko Plsmodium (mlrický przit) Trypnosom cruzi. 3003 Léky (kromě zboží čísel 3002, 3005 nebo 3006) sestávjící ze dvou nebo více složek smíchných k terpeutickým nebo profylktickým účelům, které nejsou v odměřených dávkách nebo uprvené ve formě nebo v blení pro drobný prodej 3003 10 00 Obshující peniciliny nebo jejich deriváty se strukturou penicilnové kyseliny nebo streptomyciny nebo jejich deriváty Do této podpoložky ptří rovněž kombince penicilinu streptomycinu.
C 137/146 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 3004 Léky (kromě zboží čísel 3002, 3005 nebo 3006) sestávjící ze smíšených nebo nesmíšených výrobků k terpeutickým nebo profylktickým účelům, v odměřených dávkách (včetně těch, které jsou ve formě trnsdermálních plikčních systémů) nebo uprvené ve formě nebo v blení pro drobný prodej Viz doplňková poznámk 1 k této kpitole. N rozdíl od předchozího čísl, ptří do tohoto čísl nesmíšené výrobky. Pro interpretci výrzu nesmíšené výrobky, viz poznámk 3 ) k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 3004, čtvrtý pátý odstvec. Výrzy v odměřených dávkách (včetně těch, které jsou ve formě trnsdermálních plikčních systémů) uprvené ve formě nebo v blení pro drobný prodej k terpeutickým nebo profylktickým účelům jsou definovány ve vysvětlivkách k HS k číslu 3004, první druhý odstvec. Ptří sem léky v blení k dlouhodobému uchování nebo pro nemocnice podobné ústvy. V tkovém přípdě je obsženo větší množství jednotek výrobku zmýšlené dlouhodobé uchování nebo nemocniční použití je obyčejně udáno n blení. Skutečnost, že léky obshují npříkld ntibiotik, hormony nebo lyofilizovné výrobky blené v mpulích nebo láhvích musí být před použitím doplněny vodou prostou pyrogenů nebo jiným ředidlem, je nevylučuje z tohoto čísl. 3005 Vt, gáz, obindl podobné výrobky (npříkld obvzy, náplsti, zábly), impregnovné nebo potžené frmceutickými látkmi nebo uprvené ve formě nebo v blení pro drobný prodej k léčebným chirurgickým účelům pro účely zubního nebo veterinárního lékřství 3005 10 00 Adhezívní obvzy jiné výrobky s dhezívní vrstvou Do této podpoložky neptří tekuté obvzy (podpoložk 3005 90 99). 3006 Frmceutické zboží specifikovné v poznámce 4 k této kpitole 3006 10 10 ž 3006 10 90 Sterilní chirurgický ktgut, podobné sterilní šicí mteriály (včetně sterilních bsorbovtelných nití pro chirurgii nebo zubní lékřství) sterilní tkninové náplsti k chirurgickému uzvírání rn; sterilní lminri sterilní lminární tmpony; sterilní bsorbovtelné prostředky k zstvení krvácení pro chirurgii nebo zubní lékřství; sterilní dhézní briéry pro chirurgii nebo zubní lékřství, též bsorbovtelné Výrzy těchto podpoložek je nutno interpretovt přesně. Neptří sem proto sterilní sešívcí svorky (číslo 9018).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/147 KAPITOLA 31 HNOJIVA 3103 Minerální nebo chemická hnojiv fosforečná 3103 10 10 3103 10 90 Superfosfáty Viz vysvětlivky k HS k číslu 3103, část A), bod 1). 3105 Minerální nebo chemická hnojiv obshující dv nebo tři z hnojivých prvků: dusík, fosfor drslík; osttní hnojiv; výrobky této kpitoly ve formě tblet nebo v podobných formách nebo v blení o celkové hmotnosti nepřeshující 10 kg Viz poznámk 6 k této kpitole, pokud jde o definování výrzu osttní hnojiv použitého v tomto čísle. 3105 10 00 Výrobky této kpitoly ve formě tblet nebo v podobných formách nebo v blení o celkové hmotnosti nepřeshující 10 kg Výrz v podobných formách se vzthuje n zboží v odměřených dávkách. Proto hnojiv v obvyklé průmyslové podobě (npříkld grnule) nejsou povžován z podobnou formu. 3105 20 00 Minerální nebo chemická hnojiv obshující tři hnojivé prvky: dusík, fosfor drslík Výrz obshující tři hnojivé prvky: dusík, fosfor drslík znmená, že udné prvky jsou v dosttečném množství, by měly hnojivou působnost že to nejsou pouhé nečistoty. Dusík může být přítomen ve formě dusičnnů, monných solí, močoviny, kynmidu vápentého nebo jiných orgnických sloučenin. Fosfor je obvykle přítomen ve formě fosforečnnů, které jsou více méně rozpustné nebo, občs, v orgnické formě. Drslík je přítomný ve formě solí (uhličitn, chlorid, sírn, dusičnn td.). Pro obchodní účely se obsh dusíku, fosforu drslíku uvádí, jednotlivě, jko N, P 2 O 5 K 2 O. Do této podpoložky ptří hnojiv uvedená ve vysvětlivkách k HS k číslu 3105, část B) C), z předpokldu, že obshují tři hnojivé prvky: dusík, fosfor drslík. Někdy se oznčují jko NPK hnojiv. Podvojné fosforečnny monné drselné, které jsou chemicky definovnými sloučeninmi, jsou z této podpoložky vyloučeny (podpoložk 2842 90 80). 3105 51 00 3105 59 00 Osttní minerální nebo chemická hnojiv obshující dv hnojivé prvky: dusík fosfor Pokud jde o interpretci výrzu obshující dv hnojivé prvky: dusík fosfor, použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 3105 20 00. 3105 51 00 Obshující dusičnny fosforečnny Do této podpoložky ptří hnojiv obshující jk dusičnny, tk i fosforečnny jkýchkoliv ktiontů včetně moni, le vyjm drslíku. Výrobek popsný ve vysvětlivkách k HS k číslu 3105, část B), bod 2), le získný bez přidání drselných solí, je příkldem hnojiv, které ptří do této podpoložky.
C 137/148 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 3105 59 00 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. směsi minerálních solí obshující fosforečnny jkýchkoliv ktiontů (vyjm drslíku) monných solí jiných než dusičnnů; 2. fosfo-dusíktá hnojiv, ve kterých je dusík přítomen ve formě jiné než dusičné nebo monikální, tj. ve formě kynmidu vápentého, močoviny nebo jiných orgnických sloučenin; 3. fosfo-dusíktá hnojiv typů popsných ve vysvětlivkách k HS k číslu 3105, část C), body 1) 3). 3105 60 00 Minerální nebo chemická hnojiv obshující dv hnojivé prvky: fosfor drslík Pokud jde o interpretci výrzu obshující dv hnojivé prvky: fosfor drslík, použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 3105 20 00. Do této podpoložky ptří hnojiv vytvořená z následujících směsí: klcinovných přírodních fosforečnnů chloridu drselného, superfosfátů sírnu drselného. Do této podpoložky neptří chemicky definovné fosforečnny drselné podpoložky 2835 24 00, i když by mohly být použity jko hnojiv. 3105 90 10 ž 3105 90 99 Osttní Do těchto podpoložek ptří: 1. všechn hnojiv obshující dv hnojivé prvky: dusík drslík. Do těchto podpoložek všk neptří chemicky definovný dusičnn drselný, i když je určen pro použití jko hnojivo (podpoložk 2834 21 00); 2. hnojiv s jediným hnojivým prvkem, jiná než t, která ptří do čísel 3102 ž 3104.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/149 KAPITOLA 32 TŘÍSELNÉ NEBO BARVÍŘSKÉ VÝTAŽKY; TANINY A JEJICH DERIVÁTY; BARVIVA, PIGMENTY A JINÉ BARVICÍ LÁTKY; NÁTĚROVÉ BARVY A LAKY; TMELY A JINÉ NÁTĚROVÉ HMOTY; INKOUSTY Poznámk 4 Výrz roztoky, použitý jk v této poznámce, tk i v poznámce 6 ) ke kpitole 39 se nevzthuje n koloidní roztoky. 3201 Tříselné výtžky rostlinného původu; tniny jejich soli, ethery, estery jiné deriváty 3201 20 00 Mimózový výtžek Mimózový tříselný výtžek se získává z kůry z různých druhů kácie (zvláště z Acci decurrens, Acci pycnnth, Acci mollissim). Akácie ktechová, výtžek z Acci ctechu, je zřzen do podpoložky 3203 00 10. 3201 90 20 Výtžek ze škumpy, výtžek z vlonek, dubový nebo kštnový výtžek Vlonky jsou klíšky (části žludu) některých druhů dubu (npříkld Quercus vlone). 3201 90 90 Osttní Do této podpoložky ptří, jko tříselné výtžky rostlinného původu: 1. výtžky z kůry borovic, mngrove, euklyptu, vrby břízy; 2. výtžky ze dřev tizerh urundy (Astronium blnse Engl.); 3. výtžky z plodů vrcholáku (myroblány) divi-divi 4. výtžky z listů řemdiháku trpkého (gmbir). 3202 Syntetická orgnická třísliv; norgnická třísliv; tříselné příprvky, též obshující přírodní třísliv; enzymtické příprvky pro předčinění 3202 10 00 Syntetická orgnická třísliv Viz vysvětlivky k HS k číslu 3202, část I) A). 3202 90 00 Osttní Do této podpoložky ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3202, část I) B) II). 3203 00 Brviv rostlinného nebo živočišného původu (včetně brvicích výtžků, všk kromě černi živočišného původu), chemicky definovné i nedefinovné; příprvky zložené n brvicí látce rostlinného nebo živočišného původu specifikovné poznámkou 3 k této kpitole 3203 00 10 Brviv rostlinného původu příprvky n nich zložené Výtžky určitých druhů Perských bobulí nejsou používány hlvně jko brviv proto neptří do této podpoložky. To se vzthuje zvláště n výtžky z bobulí Rhmnus cthrtic, které jsou používány pro léčebné účely z tohoto důvodu jsou zřzeny do podpoložky 1302 19 80. Do této podpoložky ptří kácie ktechová (Acci ctechu). Akácie ktechová je brvířský výtžek získný z ktechu, odrůdy kácie.
C 137/150 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 3204 Syntetická orgnická brviv, chemicky definovná i nedefinovná; příprvky zložené n syntetické orgnické brvicí látce specifikovné poznámkou 3 k této kpitole; syntetické orgnické výrobky používné jko fluorescenční zjsňující prostředky nebo jko luminofory, chemicky definovné i nedefinovné 3204 11 00 ž 3204 19 00 Syntetická orgnická brviv příprvky n nich zložené specifikovné poznámkou 3 k této kpitole Do těchto podpoložek ptří: 1. syntetická orgnická brviv, též vzájemně smíšená též zředěná minerálními látkmi, které nemjí brvící vlstnosti, le obshující pouze mlé množství povrchově ktivních výrobků nebo jiných přísd k podpoře proniknutí zhuštění (fixce) brviv (viz vysvětlivky k HS k číslu 3204, část I), druhý odstvec, písmen A) B)) 2. příprvky specifikovné poznámkou 3 k této kpitole, jmenovitě výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 3204, část I), druhý odstvec, písmen C) ž E). Pokud jde o brviv podpoložek 3204 11 00 ž 3204 19 00, která, se zřetelem n jejich využití, mohou ptřit do dvou nebo více ktegorií, ptřících do různých položek, viz vysvětlivky k HS k položkám 3204 11 ž 3204 19, jedenáctý odstvec, k určení jejich zřzení. 3204 11 00 Disperzní brviv příprvky n nich zložené Viz vysvětlivky k HS k položkám 3204 11 ž 3204 19, druhý odstvec. 3204 12 00 Kyselá brviv, též metlizovná příprvky n nich zložené; mořidlová brviv příprvky n nich zložené Viz vysvětlivky k HS k položkám 3204 11 ž 3204 19, třetí čtvrtý odstvec. 3204 13 00 Zásditá brviv příprvky n nich zložené Viz vysvětlivky k HS k položkám 3204 11 ž 3204 19, pátý odstvec. 3204 14 00 Přímá brviv příprvky n nich zložené Viz vysvětlivky k HS k položkám 3204 11 ž 3204 19, šestý odstvec. 3204 15 00 Kypová brviv (včetně těch, která jsou v tomto stvu použitelná jko pigmenty) příprvky n nich zložené Viz vysvětlivky k HS k položkám 3204 11 ž 3204 19, sedmý odstvec. 3204 16 00 Rektivní brviv příprvky n nich zložené Viz vysvětlivky k HS k položkám 3204 11 ž 3204 19, osmý odstvec. 3204 17 00 Pigmenty příprvky n nich zložené Viz vysvětlivky k HS k položkám 3204 11 ž 3204 19, devátý odstvec. 3204 19 00 Osttní, včetně směsí brviv dvou nebo více položek 3204 11 ž 3204 19 Viz vysvětlivky k HS k položkám 3204 11 ž 3204 19, desátý ž dvnáctý odstvec. 3204 20 00 Syntetické orgnické výrobky používné jko fluorescenční zjsňující prostředky Do této podpoložky ptří výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 3204, část II) 1).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/151 3204 90 00 Osttní Do této podpoložky ptří syntetické orgnické výrobky používné jko luminofory, které jsou popsány ve vysvětlivkách k HS k číslu 3204, část II) 2) následující tři odstvce. 3206 Osttní brviv; příprvky specifikovné poznámkou 3 k této kpitole, jiné než čísel 3203, 3204 nebo 3205; norgnické výrobky používné jko luminofory, chemicky definovné i nedefinovné Viz poznámk 5 k této kpitole. Jádrové pigmenty, tj. pigmenty sestávjící ze zrn nebo inertní hmoty (obvykle z křemene), z nichž kždé, pomocí speciálních technologických procesů, bylo potženo zvláštní vrstvou norgnického brviv, se zřzují do čísl, do kterého by ptřilo brvivo, které tvoří potžení. Tedy, npříkld pigmenty výše uvedeného typu, ve kterém potžení sestává ze zásditého silikochromnu olov jsou zřzeny do podpoložky 3206 20 00; ty, ve kterých potžení sestává z boritnu měďntého nebo olovičitnu vápentého jsou zřzeny do podpoložky 3206 49 80. 3206 11 00 3206 19 00 Pigmenty příprvky n bázi oxidu titničitého Viz vysvětlivky k HS k číslu 3206, část A) 1), pokud jde o příprvky těchto podpoložek, čtyři odstvce následující po bodu 13). Viz rovněž vysvětlivky k HS k položce 3206 19. 3206 20 00 Pigmenty příprvky n bázi sloučenin chrómu Viz vysvětlivky k HS k číslu 3206, část A) 2), pokud jde o příprvky této podpoložky, čtyři odstvce následující po bodu 13). Do této podpoložky ptří: 1. molybdenová červeň, sestávjící se smíšených krystlů molybdennu olovntého, chromnu olovntého obvykle sírnu olovntého; 2. smíšené krystly sírnu olovntého, chromnu olovntého, chromnu brntého, chromnu zinečntého nebo chromnu strontntého; 3. pigmenty zložené n chromnu železitém ( Siderinov žluť), dvojchromnu drselném dvojchromnu vápentém nebo oxidu chromu. 3206 41 00 Ultrmrin příprvky n jeho bázi Viz vysvětlivky k HS k číslu 3206, část A) 3), pokud jde o příprvky této podpoložky, čtyři odstvce následující po bodu 13). 3206 42 00 Litopon jiné pigmenty příprvky n bázi sulfidu zinečntého Viz vysvětlivky k HS k číslu 3206, část A) 4), pokud jde o příprvky této podpoložky, čtyři odstvce následující po bodu 13). 3206 49 10 Mgnetit Do této podpoložky ptří pouze jemně mletý mgnetit. Mgnetit, z kterého 95 % hmotnostních nebo více projde sítem s velikostí ok 0,045 mm, je povžován z jemně mletý. 3206 49 30 Pigmenty příprvky n bázi sloučenin kdmi Viz vysvětlivky k HS k číslu 3206, část A) 5), pokud jde o příprvky této podpoložky, čtyři odstvce následující po bodu 13).
C 137/152 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 3206 49 80 Osttní Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 3206, část A), body 6) ž 13), ptří do této podpoložky: 1. mngnová modř, která je pigmentem n bázi mngnnu brntého sírnu brntého; 2. umělý okr, který je pigmentem získným z umělých oxidů želez, 3. žlutý pigment n bázi titničitnu nikelntého. V přípdě pigmentů sestávjících z jemně mletých rud, výrz jemně mletý musí být vykládán stejným způsobem jko u mgnetitu podpoložky 3206 49 10. 3206 50 00 Anorgnické výrobky používné jko luminofory Viz vysvětlivky k HS k číslu 3206, část B). 3207 Připrvené pigmenty, připrvená klidl připrvené brvy, sklotvorné smlty glzury, engoby, tekuté listry podobné příprvky používné v kermickém průmyslu, smltovnách nebo sklárnách; skleněné frity jiné sklo, ve formě prášku, grnulí, šupinek nebo vloček 3207 10 00 Připrvené pigmenty, připrvená klidl, připrvené brvy podobné příprvky Do této podpoložky ptří výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 3207, první odstvec, bod 1). Tto podpoložk zhrnuje: 1. pigment známý jko hlinitn kobltu sestávjící z nestechiometrické směsi oxidu hlinitého oxidu kobltu; 2. pigment známý jko křemičitn kobltu, sestávjící z nestechiometrické směsi oxidu křemičitého oxidu kobltu; 3. směsi oxidu chromu oxidu kobltu; 4. směsi oxidu želez, oxidu chromu oxidu zinečntého; 5. směsi ntimoničnnů olov želez; 6. vndová žluť sestávjící z oxidu zirkoničitého mlého množství oxidu vndičného; 7. vndová modř sestávjící z křemičitnu zirkoničitého mlého množství oxidu vnditého; 8. prseodymová žluť, sestávjící z křemičitnu zirkoničitého oxidu prseodymu; 9. železitá červeň, sestávjící z křemičitnu zirkoničitého oxidu železitého; 10. připrvená klidl n bázi oxidu cínu, oxidu zirkoničitého, křemičitnu zirkoničitého, td. 3207 20 10 Engoby Viz vysvětlivky k HS k číslu 3207, první odstvec, bod 3). 3207 20 90 Osttní Do této podpoložky v zásdě ptří zeskelnitelné směsi. Jsou to výrobky obyčejně ve formě prášku, grnulí, šupinek nebo vloček, které zhřátím zeskelntí vytvářejí hldký homogenní povrch n kermickém nebo kovovém zboží. Tento povrch může být lesklý nebo mtný, brevný nebo bílý, průhledný nebo neprůhledný. Tyto výrobky mohou být zhotoveny následovně: 1. ze směsí, redukovných n prášek, ze skleněných frit podpoložky 3207 40 85 s jinými mteriály jko jsou oxid křemičitý, živec, kolin, pigmenty td.; 2. ze směsí, redukovných n prášek, z oxidu křemičitého, živce, kolinu, uhličitnu vápentého, uhličitnu hořečntého, td. (tj. složek skleněných frit, které jsou nerozpustné ve vodě) podle možnosti z pigmentů. Tyto dv druhy zeskelnitelných směsí produkují průhledné povlky, buď brevné nebo nebrevné;
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/153 3. z výrobků uvedených výše pod 1 2, s přísdou klidel. V tomto přípdě získné neprůhledné povlky jsou bílé nebo brevné; 4. z frit ve formě prášků, grnulí, šupinek nebo vloček složených získných jk je uvedeno ve vysvětlivce k podpoložkám 3207 40 40 3207 40 85, le které obshují, kromě toho, brevné pigmenty nebo klidl někdy oxidy, k usndnění přilnvosti pothu ke kovovým povrchům. Brevné pigmenty používné k výrobě výrobků této podpoložky zhrnují oxidy soli kobltu, niklu, mědi, želez, mngnu, urnu chromu. Oxid cínu, oxid zirkoničitý křemičitn zirkoničitý, oxid titnu nhydrid kyseliny rzenité mohou být přidány jko klidl. Oxid niklu kobltu může být přidán k usndnění přilnvosti povlku ke kovovým povrchům. 3207 30 00 Tekuté listry podobné příprvky Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 3207, první odstvec, bod 4), ptří do této podpoložky příprvky n bázi stříbr, dispergovné v kolodiu nebo terpineolu, které se používjí do slídy nebo skl v elektrickém kermickém průmyslu. 3207 40 40 3207 40 85 Skleněné frity jiné sklo, ve formě prášku, grnulí, šupinek nebo vloček Do těchto podpoložek ptří: 1. skleněné frity, tj. výrobky získné náhlým ochlzením tveniny nebo psty, vzniklé roztvením původních složek skl, ve vodě. Mezi tyto složky ptří npříkld oxid křemičitý, uhličitn sodný, uhličitn hořečntý, uhličitn brntý, uhličitn drselný, uhličitn vápentý, sírn sodný, sírn drselný, dusičnn sodný, dusičnn drselný, oxidy olov (klejt červené olovo), kolin, živec, borx kyselin boritá. Skleněné frity těchto podpoložek se používjí hlvně pro příprvu směsí pro zeskelnění. Mohou se rozeznt od frit podpoložek 3207 20 10 3207 20 90 tím, že neobshují pigmenty, klidl nebo oxidy usndňující přilnvost povlku ke kovovým povrchům tím, že dávjí, po tepelném zeskelnění, povrch více méně průhledný, le ne jednotně průhledný nebo brevný; 2. skleněný prášek grnule získné drcením mletím polámného odpdového skleněného zboží. Tyto výrobky, stejně jko určité druhy frit odstvce 1 výše, se používjí k příprvě brusných ppírů textilií, jsou glomerovány (slinovné) do tvrů disků, desek, tub td. používjí se k různým lbortorním účelům; 3. emilové sklo ve formě prášku, grnulí td., které je speciálním sklem používným ke zdobení skleněných výrobků. Normálně tje mezi 540 600 C n průhlednou hmotu, obyčejně brevnou. Ve větším množství ptří do položky 7001 00, v tyčích, prutech nebo trubkách ptří do podpoložky 7002 20 90 nebo 7002 39 00; 4. sklo v šupinkách nebo vločkách, ť už brevné nebo stříbřené, používné pro ozdobu získné drcením mlých kulovitých bublin foukného skl; 5. vitrit, známý též jko pěnové sklo, v prášku nebo grnulích, získný z bílé, šedé nebo černé houbovité hmoty, závislý n nečistotách, které obshuje, používný hlvně k výrobě elektrických izolátorů (npř. ptice elektrických žárovek). Do těchto podpoložek neptří skleněné mikrokuličky k potžení promítcích ploch, elektronických zobrzovcích pnelů td. (podpoložk 7018 20 00). 3212 Pigmenty (včetně kovových prášků, šupinek vloček) rozptýlené v nevodném prostředí, v kplné nebo pstovité formě, používné při výrobě nátěrových hmot (včetně emilů); ržební fólie; brvy jiná brviv v úprvě nebo v blení pro drobný prodej 3212 10 00 Ržební folie Viz poznámk 6 k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 3212, část B).
C 137/154 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 3212 90 00 Osttní Viz vysvětlivky HS k číslu 3212, část A) C). Kovové prášky, šupinky vločky, popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 3212, část A), zhrnují: 1. zinkový prch, který je neslučitelný s kyselým pojivem, le je výborným ntikorozním pigmentem; 2. lmelární prášky z nerezvějící oceli niklu, používné v určitých kyselinovzdorných ntikorozivních nátěrových brvách; 3. olověný prch, zásditý rekční pigment, používný jko inhibitor koroze (podle možnosti smíšený se suříkem nebo olovntou sírnovou bělobou) v olejových nátěrových brvách nebo olejových lcích používných jko zákldní nátěr n velké ocelové díly (hngárové konstrukce, mosty, vidukty, td.); 4. měděné bronzové prášky, jejichž lmelární částice olistí v lcích zložených n lkoholu, přírodních nebo umělých pryskyřicích, vytváří dekorční povlky.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/155 KAPITOLA 33 VONNÉ SILICE A PRYSKYŘICE; VOŇAVKÁŘSKÉ, KOSMETICKÉ NEBO TOALETNÍ PŘÍPRAVKY 3301 Vonné silice (též deterpenovné), včetně pevných bsolutních; pryskyřice; extrhovné olejové pryskyřice; koncentráty vonných silic v tucích, nevysychvých olejích, voscích nebo podobných látkách, získné enfleuráží nebo mcercí; vedlejší terpenické produkty vznikjící při deterpenci vonných silic; vodné destiláty vodné roztoky vonných silic Některé složky vonných silic, od přírody, kzí vůni jsou rději odstrněny, jko jsou terpenické uhlovodíky (npř. pinen, kmfen, limonen). Vonné silice mohou být deterpenovány různými způsoby, podle svého složení, zejmén frkční destilcí ve vkuu, frkční krystlizcí ochlzením n nízkou teplotu, seprcí pomocí rozpouštědel, td. Vonné silice, které si stále podržují své terpenické složky vonné silice, které, od přírody, neobshují terpentické složky (npř. libvková silice hořčičná silice) jsou uvedeny jko nedeterpenovné. 3301 12 10 ž 3301 19 80 Vonné silice z citrusového ovoce Tyto silice jsou získávány, téměř výhrdně, ze slupek tohoto ovoce. Mjí příjemnou vůni, která je podobná vůni ovoce, ze kterého se připrvují. Silice z pomernčových květů nebo neroliová silice se nepovžují z silice z citrusových plodů jsou zřzeny do podpoložek 3301 29 41 nebo 3301 29 91. 3301 90 10 Vedlejší terpenické produkty vznikjící při deterpenci silic Viz vysvětlivky k HS k číslu 3301, část C). 3301 90 90 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. koncentráty vonných silic v tucích, nevysychvých olejích nebo voscích nebo podobných látkách (viz vysvětlivky k HS k číslu 3301, část B)); 2. vodné destiláty vodné roztoky vonných silic (viz vysvětlivky k HS k číslu 3301, část D), první ž čtvrtý odstvec). 3305 Příprvky n vlsy 3305 90 00 Osttní Do této podpoložky ptří vlsové vody, což jsou výrobky používné n vlsy v kplné formě k vytvoření efektu buď pprsků vlsů odstávjících od hlvy, nebo efektu přiléhvých vlsů k hlvě. Jsou to obvykle vodné nebo lkoholové roztoky.
C 137/156 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 34 MÝDLO, ORGANICKÉ POVRCHOVĚ AKTIVNÍ PROSTŘEDKY, PRACÍ PROSTŘEDKY, MAZACÍ PROSTŘEDKY, UMĚLÉ VOSKY, PŘIPRAVENÉ VOSKY, LEŠTÍCÍ NEBO CÍDICÍ PŘÍPRAVKY, SVÍČKY A PODOBNÉ VÝROBKY, MODELOVACÍ PASTY, DENTÁLNÍ VOSKY A DENTÁLNÍ PŘÍPRAVKY NA BÁZI SÁDRY 3401 Mýdlo; orgnické povrchově ktivní výrobky příprvky používné jko mýdlo, ve tvru tyček, kusů, výlisků nebo v podobných tvrech, též obshující mýdlo; orgnické povrchově ktivní výrobky příprvky pro mytí pokožky, ve formě kpliny nebo krému uprvené pro drobný prodej, též obshující mýdlo; ppír, vt, plsť netkné textilie, impregnovné, povrstvené nebo potžené mýdlem nebo detergentem 3401 11 00 Pro toletní účely (včetně medicinálních výrobků) Do této podpoložky ptří výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 3401, část I), sedmý odstvec, bod 1) ty výrobky, které jsou uvedeny v částech II) IV), které jsou pro toletní účely. 3401 20 90 Osttní Do této podpoložky ptří mýdlo v kplné nebo pstovité formě. 3401 30 00 Orgnické povrchově ktivní výrobky příprvky pro mytí pokožky, ve formě kpliny nebo krému uprvené pro drobný prodej, též obshující mýdlo Viz vysvětlivky k HS k číslu 3401, část III). 3403 Mzcí prostředky (včetně řezných olejů, příprvků k uvolňování šroubů nebo mtic, příprvků proti rzi nebo ntikorozních seprčních příprvků pro formy n bázi mziv) příprvky používné pro olejovou nebo mstnou úprvu textilních mteriálů, kůže, kožešin nebo jiných mteriálů, kromě příprvků obshujících jko zákldní složku 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů 3403 19 90 Osttní Do této podpoložky ptří příprvky pro mzání strojů, zřízení vozidel. Do této podpoložky ptří příprvky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3403, první odstvec, část A), které obshují méně než 70 % hmotnostních minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů. Do této podpoložky neptří tkové příprvky, které obshují 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů. Jestliže jsou tkovéto oleje zákldní složkou příprvku, ptří do podpoložek 2710 11 11 ž 2710 19 99 v osttních přípdech do podpoložky 3403 19 10. 3403 91 00 3403 99 00 Osttní Do těchto podpoložek ptří příprvky typu uvedeného v čísle 3403, pokud neobshují minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů. Výrzem minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů se rozumí výrobky definovné v poznámce 2 ke kpitole 27. Tyto podpoložky zhrnují: 1. mzcí příprvky sestávjící ze sulfidu molybdeničitého polypropylenglykolu jiné mzcí příprvky n bázi sulfidu molybdeničitého, ť již koncentrovného nebo ve formě roubíků, tyčinek, mlých destiček, folií podobně; 2. seprční příprvky pro formy tvořené vodnou disperzí polyethylenového vosku minolkoholového mýdl; 3. mzcí příprvky n bázi sodného mýdl nebo vápentého mýdl borxu, určené k ochrně mzání ocelových drátů během tžení drátu; 4. příprvky pro mzání strojů, zřízení vozidel.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/157 3405 Leštidl krémy n obuv, nábytek, podlhy, kroserie, sklo nebo kov, cídicí psty prášky podobné příprvky (též ve formě ppíru, vty, plsti, netkných textilií, lehčeného plstu nebo lehčeného kučuku, impregnovných, povrstvených nebo potžených tkovými příprvky), kromě vosků čísl 3404 3405 10 00 Leštidl, krémy podobné příprvky n obuv nebo kůži Zákldní mteriály používné při výrobě výrobků pro obuv zprvidl sestávjí z vosků (živočišných, rostlinných, minerálních nebo umělých), těkvého rozpouštědl (terpentýnová silice, lkový benzin td.), brviv různých jiných látek (lkohol, borx, umělé oleje, emulgátory td.). Brvy n kůži, obzvláště n velurovou obuv, nejsou svou podsttou leštidl nebo krémy ptří do podpoložky 3212 90 00 (jestliže jsou, jk tomu obvykle bývá, uprveny ve formě nebo v blení pro drobný prodej). Z této podpoložky jsou rovněž vyloučen bělidl n obuv, která ptří do podpoložky 3210 00 90. Mzdl n obuv zprvidl ptří do podpoložek 3403 11 00 nebo 3403 91 00. 3405 20 00 Leštidl, krémy podobné příprvky pro údržbu dřevěného nábytku, podlh nebo jiných výrobků ze dřev Výrobky určené k údržbě dřev (podlh, nábytku, truhlářských výrobků) mjí čistící vlstnosti znechávjí n povrchu, n který byly plikovány, slbou ochrnnou vrstvu, která po zschnutí v některých přípdech po přeleštění, zjsňuje jejich brvu nebo jim dodává lesk. Výrobky tohoto typu jsou zprvidl předkládány v plechovkách, láhvích, polštářcích nebo erosolových rozpršovčích. Při výrobě, vedle vosků, rozpouštědel, brviv speciálních ditiv tvořících složky leštidel krémů n obuv, jsou čsto používány některé z následujících produktů: mstné kyseliny, rostlinné oleje (npř. plmový olej, lněný olej) nebo minerální oleje, mýdl nebo povrchově ktivní látky, pryskyřice (kopálová, klfun td.), silikony, prfémy (npř. esence borovicové či růžové), insekticidy td., všk ne brusiv. 3405 30 00 Leštidl podobné příprvky n kroserie, jiné než leštidl n kovy Výrobky určené pro údržbu kroserie vozidel se zprvidl skládjí z voskových emulzí nebo roztoků obshujících silikony, oleje, emulgátory přípdně jemná brusiv. 3405 40 00 Cídicí psty prášky jiné cídící příprvky 3405 90 10 Leštidl n kovy Cídící prášky n vny, umývdl, dlždice td. sestávjí z velmi jemně mletých brusných směsí (npř. pemzy, pískovce) rozmělněného čistícího prostředku (npř. povrchově ktivní látky s ktivními nionty, mýdlové prášky, fosforečnn sodný, bezvodý uhličitn sodný). Zprvidl jsou bleny v plechovkách nebo krbičkách. Cídicí psty jsou cídicí prostředky připrvené spojením prášků s npříkld roztokem vosku. Leštidl n kovy mjí obnovit, pomocí povrchové úprvy, původní vzhled korodovných, ušpiněných nebo ovzduším změněných kovů. Tohoto výsledku je dosženo broušením (mechnické leštící působení brusivem) chemickým, resp. čistícím účinkem kyselin nebo zásd n oxidy, sulfidy různé skvrny. Zákldními mteriály používnými při výrobě leštidel n kovy jsou velmi jemně mletá brusiv (npř. pemz, kříd, křemelin, tripolit, bentonit, křemen), kyseliny (npř. kyselin šťvelová, kyselin olejová, kyselin fosforečná, kyselin sírová), těkvá rozpouštědl (npř. lkový benzin, trichlorethylen, denturovný líh), lkálie (npř. čpvek, sod), povrchově ktivní výrobky, jko jsou mstné sulfonové lkoholy, tuky, mýdl v některých přípdech brviv syntetické prfémy. Leštidl n kovy jsou předkládán ve formě prášku, pst různých kompozic (krémy nebo emulze) kplin. V závislosti n typu jsou předkládán v láhvích, plechovkách, kovových tubách, plechových krbičkách, krbičkách nebo ve formě mlých kusů, kuželů, tyčinek td. 3405 90 90 Osttní Do této podpoložky ptří zejmén: 1. leštidl n sklo, obshující zprvidl vodu, lkohol, mlé množství čpvku nebo kyseliny (npř. šťvelové, vinné) jemné brusivo; 2. výrobky pro leštění, konečnou úprvu povrchu jemné broušení jiných mteriálů.
C 137/158 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 35 ALBUMINOIDNÍ LÁTKY; MODIFIKOVANÉ ŠKROBY; KLIHY; ENZYMY 3501 Ksein, kseináty jiné deriváty kseinu; kseinové klihy 3501 10 10 ž 3501 10 90 Ksein Do těchto podpoložek ptří kseiny uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3501, část A) 1). Tyto kseiny bez ohledu n srážecí metodu, kterou jsou získávány jsou zřzeny do těchto podpoložek, pokud obshují 15 % hmotnostních nebo méně vody; jink se zřzují do čísl 0406. Do těchto podpoložek neptří výrobky typu cglit, jk jsou popsány ve vysvětlivce k podpoložkám 0406 10 20 0406 10 80, třetí odstvec. 3501 10 90 Osttní Kseiny této podpoložky se používjí zejmén ve výrobě dietních výrobků (npř. sušenky, chléb); mohou být rovněž používány při příprvě potrvin pro zvířt. 3501 90 10 Kseinové klihy Kseinové klihy, známé též jko studená (tekutá) lepidl, jsou příprvky n bázi kseinu křídy, ke kterým je přidáno mlé množství jiných výrobků, jko je borx přírodní chlorid monný. Mohou rovněž obshovt plnidl, npříkld živec. Kseinát vápentý bez přídvku jiných látek, i když může být použit jko klih, ptří do podpoložky 3501 90 90. 3501 90 90 Osttní Do této podpoložky ptří kseináty osttní deriváty kseinu uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3501, část A) 2) A) 3), podle pořdí. Kseináty jsou předkládány ve formě bílého nebo světle žlutého prášku jsou téměř bez zápchu. 3504 00 Peptony jejich deriváty; jiné proteinové látky jejich deriváty, jinde neuvedené ni nezhrnuté; kožový prášek, též chromovný 3504 00 10 Koncentrovné mléčné proteiny specifikovné v doplňkové poznámce 1 k této kpitole Koncentrovné mléčné bílkoviny se obvykle získávjí odstrněním části lktózy minerálních solí z odstředěného mlék pomocí npříkld ultrfiltrce. Jsou tvořeny především kseinem syrovátkovými proteiny (lktoglobuliny, lktlbuminy td.) v poměru přibližně 4:1. Obsh bílkoviny se vypočítá vynásobením obshu dusíku konverzním fktorem 6,38. Pokud je obsh bílkoviny koncentrovné mléčné bílkoviny v sušině 85 % nebo méně, ptří tento výrobek do podpoložky 0404 90. Do této podpoložky neptří výrobky typu cglit, jk jsou popsány ve vysvětlivce k podpoložkám 0406 10 20 0406 10 80, třetí odstvec. 3506 Připrvené klihy jiná připrvená lepidl, jinde neuvedené ni nezhrnuté; výrobky vhodné k použití jko klihy nebo lepidl, uprvené pro drobný prodej jko klihy nebo lepidl, o čisté hmotnosti nepřeshující 1 kg 3506 10 00 Výrobky vhodné k použití jko klihy nebo lepidl, uprvené pro drobný prodej jko klihy nebo lepidl, o čisté hmotnosti nepřeshující 1 kg Viz vysvětlivky k HS k číslu 3506, první odstvec, část A), který se týká předkládání těchto výrobků. Do této podpoložky ptří methylcelulózová lepidl ve vločkách nebo kusech, která mohou být rozpuštěn ve vodě, by se získlo lepidlo obzvláště vhodné n tpety.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/159 3506 99 00 Osttní Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 3506, první odstvec, část B), body 1) ž 3), ptří do této podpoložky lepidl zložená n lišejníku, moučné pstě klihy zložené n gr-gru. 3507 Enzymy; připrvené enzymy, jinde neuvedené ni nezhrnuté 3507 90 90 Osttní Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 3507 (s výjimkou syřidl jeho koncentrátů, lipoproteinové lipázy spergilus lklické proteázy), ptří do této podpoložky penicilináz, sprgináz kllidinogenáz (INN) (kllikrein).
C 137/160 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 36 VÝBUŠNINY; PYROTECHNICKÉ VÝROBKY; ZÁPALKY; PYROFORICKÉ SLITINY; NĚKTERÉ HOŘLAVÉ PŘÍPRAVKY 3603 00 Záplnice; bleskovice; roznětky nebo rozbušky; zžehovče; elektrické rozbušky 3603 00 10 Záplnice; bleskovice Do této podpoložky ptří pouze výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 3603, druhý odstvec, část A). 3604 Pyrotechnické výrobky pro zábvu, signlizční světlice, dešťové rkety, mlhové signály osttní pyrotechnické výrobky 3604 10 00 Pyrotechnické výrobky pro zábvu 3604 90 00 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 3604, první odstvec, bod 1) ). Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách HS k číslu 3604, první odstvec, body 1) b) 2) druhý odstvec, ptří do této podpoložky kpsle, které jsou používány v bezpečnostních lmpách, známých jko plmenové bezpečnostní lmpy, určené k odhlení přítomnosti třskvého plynu v důlních chodbách. Tyto kpsle jsou uspořádány v úzkých proužcích textilie širokých přibližně 4 mm dlouhých zhrub 35 cm. V kždém proužku, který je obvykle svinut do role, je zprvidl obsženo si 30 kpslí.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/161 KAPITOLA 37 FOTOGRAFICKÉ NEBO KINEMATOGRAFICKÉ ZBOŽÍ 3702 Fotogrfické filmy ve svitcích, citlivé, neexponovné, z jkéhokoliv mteriálu jiného než z ppíru, krtónu, lepenky nebo textilií; filmy pro okmžitou fotogrfii ve svitcích, citlivé, neexponovné 3702 32 10 Mikrofilmy; filmy pro grfické umění Mikrofilmy této podpoložky se obyčejně neliší od kinemtogrfických filmů, le jsou používány pro reprodukci dokumentů snímek po snímku. Rovněž jsou používány pro reprodukci výpisů počítčových progrmů, v tkovém přípdě jsou rozezntelné písmeny COM. Mikrofilm je obvykle blen v šířích 8 mm, 16 mm 35 mm v délkách přibližně 30 m, 61 m, 122 m 305 m. Filmy pro grfické umění jsou používány v tiskřském průmyslu pro fotomechnickou reprodukci ilustrcí textů (npříkld fotolitogrfie, heliogrvur, fotochromotypogrfie, fotosttická reprodukce). 3702 91 20 Filmy pro grfické umění Viz vysvětlivk k podpoložce 3702 32 10, druhý odstvec. 3702 93 10 Mikrofilmy; filmy pro grfické umění Viz vysvětlivk k podpoložce 3702 32 10. 3702 94 10 Mikrofilmy; filmy pro grfické umění Viz vysvětlivk k podpoložce 3702 32 10. 3705 Fotogrfické desky filmy, exponovné vyvolné, jiné než kinemtogrfické filmy 3705 90 10 Mikrofilmy Do této podpoložky ptří reprodukce, ve zmenšené formě, dokumentů (npř. obchodní ppíry, rchivní dokumenty, průmyslové výkresy); získné fotogrfickými procesy. Mikrofilm je film plochý (mikrofiše) nebo ve svitcích, sestávjící ze série mikrosnímků. Mikrofiše zůstávjí zřzeny v této podpoložce, i když jsou zrámovány. Do této podpoložky neptří mikrokopie n fotogrfickém ppíru, exponovné vyvolné (ve formě mikrokret, knih td.), které ptří do podpoložky 4911 91 00. 3706 Kinemtogrfické filmy, exponovné vyvolné, též obshující zvukový záznm nebo obshující pouze zvukový záznm 3706 10 91 3706 10 99 Osttní Do těchto podpoložek ptří, jko zvukové filmy, pouze ty, které mjí jk vizuální záznm, tk i zvukový záznm n témže pásu. V přípdě zvukových filmů ve dvou pásech, též předkládáných společně, zřzuje se kždý pás do své příslušné podpoložky, tj. filmový mteriál sestávjící pouze ze zvukového záznmu se zřdí do podpoložky 3706 10 10 nebo do podpoložky 3706 90 10, podle jeho šíře, ztímco filmový mteriál obshující vizuální záznm ptří do jedné z těchto podpoložek nebo do podpoložek 3706 90 31 ž 3706 90 99 (použití doplňkové poznámky 1 k této kpitole).
C 137/162 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 3706 10 91 Negtivní; pomocné pozitivní Do této podpoložky ptří: 1. originální filmové negtivy; 2. pomocné pozitivní filmy kopírovné z originálních negtivů; v černobílém procesu jsou známy jko duplikční pozitivy, kštnové pozitivy, levndulové pozitivy, duplikční kopie, hlvní kopie, jemnozrnné hlvní kopie, kdežto v brevném procesu jsou nzývány duplikční pozitivy, mezipozitivy nebo pomocné pozitivy ; jsou připevněny n podkldu, který je lehce nfilovělý nebo nhnědlý nebo není zbrvený; tyto filmy nejsou normálně používány pro projekci, le jsou určeny pro zhotovení duplikátů originálních negtivů. Nicméně výjimečně mohou být používány k prohlížení, editci následné postsynchronizci filmů. Jko pomocné pozitivy jsou rovněž zřzovány tři pozitivní černobílé extrkty získné prostřednictvím filtrů (modrého, zeleného červeného) z originálních brevných negtivů, používné k získání, pomocí obdobných filtrů, brevných mezinegtivů určených pro tvorbu pozitivních kopií; 3. duplikáty negtivů okopírovné z pomocných pozitivních filmů určené pro kopírování pozitivních kopií; jsou oznčovány jko duplikční negtivy v černobílém procesu mezinegtivy v brevném procesu ( 1 ); 4. vrtné mezinegtivy, které jsou v brevném procesu získány přímo inverzí z originálního negtivu z kterého budou kopírovány kopie určené k ukzování; 5. mtricové filmy (červený, zelený, modrý), které jsou v brevném procesu získávány z negtivů ze kterých budou kopírovány kopie. Když je jejich šířk 35 mm nebo větší, všechny tyto filmy s výjimkou mtricových filmů mjí obvykle perforci typickou pro negtivy (soudkovitou). To umožňuje rozlišit pomocné pozitivní filmy s neobrvenou podložkou od pozitivních filmů určených pro projekci, které mjí perforci typickou pro pozitivy. ( 1 ) Odpovídjící výrzy: Duplikční negtiv: dupe negtive (ngličtin) contretype négtif (frncouzštin) Dup Negtiv (němčin) controtipi negtivi (itlštin) duplict negtief (holndštin); Mezinegtiv: intermdite negtive, internegtive (ngličtin) internégtif (frncouzštin) Zwischennegtiv (němčin) internegtivi (itlštin) internegtief (holndštin).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/163 Nicméně musí být poznmenáno, že filmy z některých zemí (především z bývlého SSSR) vykzují jedinečný typ perforce (Dubry-Howell), který je velmi podobný normální pozitivní perforci rovněž se nchází u originálních negtivních filmů, u pomocných pozitivů negtivů tké u pozitivních kopií určených pro ukázku nebo projekci. Mtricové filmy mjí perforci typickou pro pozitivy, le mohou být rozeznány podle jejich tloušťky (téměř dvojnásobná než u pozitivů), podle jejich převžující nhnědlé brvy mírného reliéfu n snímcích. 3706 10 99 Osttní pozitivní Do této podpoložky ptří filmy určené k promítání. Pozitivní filmy s dvěm nebo více pásy snímků mjí být zřzeny clo má být vyměřeno podle šířky délky filmu po rozřezání, tj. šířky délky filmu v podobě, ve které bude promítán. Npříkld film o šířce 35 mm (čtyři nřezné pásy o 8 mm) délce 100 m, je povžován z 8 mm film o délce 400 m. 3706 90 31 ž 3706 90 99 Osttní Viz vysvětlivky k podpoložkám 3706 10 91 3706 10 99. 3706 90 31 Negtivní; pomocné pozitivní Viz vysvětlivk k podpoložce 3706 10 91. 3706 90 51 ž 3706 90 99 Osttní pozitivní Viz vysvětlivk k podpoložce 3706 10 99. 3706 90 51 Aktulity, filmové týdeníky Viz doplňková poznámk 2 k této kpitole.
C 137/164 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 38 RŮZNÉ CHEMICKÉ VÝROBKY 3801 Umělý grfit; koloidní nebo polokoloidní grfit; příprvky n bázi grfitu nebo jiného uhlíku ve formě pst, bloků, tbulek nebo jiných polotovrů 3801 10 00 Umělý grfit Viz vysvětlivky k HS k číslu 3801, bod 1). 3801 20 10 3801 20 90 Koloidní nebo polokoloidní grfit Viz vysvětlivky k HS k číslu 3801, bod 2). 3801 20 90 Osttní Tto podpoložk zhrnuje koloidní grfit ve vodné suspenzi nebo jiných neolejových suspenzích 3801 30 00 Uhlíkté psty pro elektrody podobné psty pro vyzdívky pecí Viz vysvětlivky k HS k číslu 3801, bod 3), písm. b) 3802 Aktivní uhlí; ktivní přírodní minerální produkty; živočišné uhlí, včetně použitého živočišného uhlí 3802 10 00 Aktivní uhlí Aktivní uhlí této podpoložky má jodové číslo 300 nebo vyšší (miligrmy jodu bsorbovné n grm uhlí), zjištěné metodou ASTM D 4607-86. 3802 90 00 Osttní Všeobecně, ktivní ditomit této podpoložky, klcinovný slinovcími činidly, jko je chlorid sodný nebo uhličitn sodný (viz vysvětlivky k HS k číslu 3802, část A), třetí odstvec, písmeno b), bod 1), má následující chrkteristiky: je bílý zůstává bílý i po podrobení dlší klcinci; jeho ph při 10 % suspenzi ve vodě je mezi 7,5 10,5; jeho ztrát žíháním při 900 C je menší než 0,5 %; jeho obsh sodíku vyjádřený jko N 2 O je vyšší než 1,5 %. Tto podpoložk zhrnuje ktivní bentonity vyhovující popisu ktivní zeminy (viz vysvětlivky k HS k číslu 3802, část A), třetí odstvec, písmeno b), bod 3)). Aktivní bentonity ptřící do této podpoložky jsou odlišitelné od v přírodě se vyskytujících bentonitů ptřících do podpoložky 2508 10 00 podle ph, které je obvykle menší než 6 (kyselé bentonity) nebo vyšší než 9,5 (u vodných suspenzí po odstání po dobu 1 hodiny) s obshem uhličitnu sodného vyšším než 2 % nebo celkovým obshem změnitelného sodíku vápníku převyšujícím 80 meq/100 g (ktivní bentonity sodné). Orgnofilní bentonity získné přidáním npříkld sterylminu ptří všeobecně do podpoložky 3824 90 97. Přírodní bentonity jednoduše smíšené s mlým množstvím uhličitnu sodného ptří do podpoložky 3824 90 97.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/165 3803 00 Tllový olej, též rfinovný 3803 00 10 Surový Viz vysvětlivky k HS k číslu 3803, první dv odstvce. 3804 00 00 Odpdní louhy z výroby dřevné buničiny, též koncentrovné, odcukerněné nebo chemicky uprvené, včetně ligninsulfonátů, všk kromě tllového oleje čísl 3803 Do tohoto čísl ptrí koncentrovné sulfitové louhy. Koncentrovné sulfitové louhy jsou produkty získné silným koncentrováním odpdních louhů z výroby dřevné buničiny sulfitovým procesem, někdy po vhodné chemické úprvě uprvující jejich stupeň kyselosti nebo zásditosti, obsh popel, brvu koloidní vlstnosti. 3805 Terpentýnová silice, borová silice nebo sulfátová terpentýnová silice jiné terpenické silice vyrobené destilcí nebo jiným zprcováním jehličntého dřev; surový dipenten; sulfitová terpentýnová silice jiný surový pr-cymen; borový olej obshující jko hlvní složku lfterpineol 3805 10 10 Terpentýnová silice 3805 10 30 Borová silice Do této podpoložky ptří pouze produkty získné výhrdně přímo z destilce (extrkce vodní prou) olejntých pryskyřic získných z rostoucích jehličnnů. Do této podpoložky ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3805, druhý odstvec, bod 2) ). 3805 10 90 Sulfátová terpentýnová silice 3805 90 10 Borový olej 3805 90 90 Osttní Do této podpoložky ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3805, druhý odstvec, bod 2) b). Do této podpoložky ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3805, druhý odstvec, bod 5). Tto podpoložk zhrnuje terpentýn, ze kterého byl téměř úplně odstrněn betpinen frkční destilcí následovnou mísením s osttními frkcemi. Tento výrobek je prodáván pod názvem rekonstituovná terpentýnová silice. 3806 Klfun pryskyřičné kyseliny jejich deriváty; klfunová silice klfunové oleje; tvené pryskyřice 3806 10 00 Klfun pryskyřičné kyseliny Viz vysvětlivky k HS k číslu 3806, část A). 3806 20 00 Soli klfuny, pryskyřičných kyselin nebo soli derivátů klfuny nebo pryskyřičných kyselin, jiné než soli duktů klfuny 3806 30 00 Estery pryskyřic 3806 90 00 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 3806, část B). Viz vysvětlivky k HS k číslu 3806, část C). Do této podpoložky ptří: 1. deriváty klfuny nebo pryskyřičných kyselin uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3806, část D) I), stejně jko disproporcionovná (přeměněná) klfun, ve které je část pryskyřičných kyselin dehydrogenován část hydrogenován, technické pryskyřičné miny (npříkld dehydrobietylmin) technické pryskyřičné nitrily; 2. klfunový líh klfunové oleje uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3806, část D) II); 3. tekuté pryskyřice uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3806, část D) III);.
C 137/166 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 3807 00 Dřevný dehet; oleje z dřevného dehtu; dřevný kreosot; dřevný líh; rostlinná smol; pivovrská smol podobné příprvky n bázi klfuny, pryskyřičných kyselin nebo rostlinné smoly 3807 00 10 Dřevný dehet Viz vysvětlivky k HS k číslu 3807, druhý odstvec, část A) 1). 3807 00 90 Osttní Do této podpoložky ptří produkty uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3807, druhý odstvec, část A), body 2) 3) části B), C) D). 3808 Insekticidy, rodenticidy, fungicidy, herbicidy, příprvky proti klíčení regulátory růstu rostlin, dezinfekční prostředky podobné výrobky, v úprvě nebo blení pro drobný prodej nebo jko příprvky nebo výrobky (npříkld sirné pásy, knoty svíčky mucholpky) 3808 91 10 ž 3808 91 90 Insekticidy Viz vysvětlivky k HS k číslu 3808, část I) z třemi hvězdičkmi. 3808 92 10 ž 3808 92 90 Fungicidy Viz vysvětlivky k HS k číslu 3808, část II) z třemi hvězdičkmi. 3808 92 10 Příprvky n bázi sloučenin mědi Do této podpoložky ptří: 1. bordóská jích, směs připrvená ze sírnu měďntého hšeného vápn, používná v zemědělství jko fungicid; 2. příprvky vyrobené ze zásditého chloridu měďntého zásditého sírnu měďntého, oxichloridu měďntého, křemičitnu měďntého, cetorsenitnu měďntého, oxidu(ů) mědi, hydroxidu mědi nebo uhličitnu mědi, používné k témuž účelu; 3. příprvky n bázi nftenátu mědi nebo fosfátu mědi používné pro ochrnu textilií dřev proti houbám; 4. cheláty orgnických solí mědi s kovovými mýdly. Příprvky této podpoložky mohou mít formu prášku, roztoku nebo tblet, mohou být ve velkém nebo uprveny pro drobný prodej mohou obshovt vedle sloučenin mědi dlší ktivní látky jko jsou sloučeniny zinku nebo rtuti. 3808 93 90 Regulátory růstu rostlin Do této podpoložky ptří látky, které při plikci n rostliny mění jejich fyziologické procesy v poždovném směru. Aplikují se n celou rostlinu, n části rostliny nebo do půdy. Jejich působením mohou být ovlivněny npříkld: ) celkový růst; b) výšk rostliny (zkrácení nebo prodloužení stonku); c) velikost nebo tvr hlízy; d) internodální délk (zvýšení odolnosti proti polehání); e) úrodnost velikost plodu; f) hldin rostlinných zásob (schridy, proteiny, tuky); g) čs rozkvětu nebo zrání plodů; h) neplodnost rostliny; ij) množství smičích květů.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/167 Regulátory růstu rostlin se dělí n čtyři hlvní skupiny: 1. uxiny, které působí n tvorbu kořenů, růst stonku vývoj plodu. Nejdůležitější je 3-indolyloctová kyselin; 2. gibereliny, které obzvláště podporují růst pupenů kvetení. Všechny jsou odvozeny od kyseliny giberelové; 3. cytokininy, které obzvláště podporují dělení buněk zpomlují stárnutí rostlin. Nejznámější jsou kinetin (6-furfurylminopurin) zetin; 4. retrdéry růstu. Do této podpoložky neptří: ) hnojiv; b) prostředky ke zlepšení půdy (kondicionéry); c) herbicidy, též selektivní (podpoložky 3808 93 11 ž 3808 93 27); d) příprvky proti klíčení (podpoložk 3808 93 30). 3808 94 10 ž 3808 94 90 Dezinfekční prostředky Viz vysvětlivky k HS k číslu 3808, část IV) z třemi hvězdičkmi, první tři odstvce. 3809 Příprvky k úprvě povrchu, k pretování, příprvky k urychlení brvení nebo ustálení brviv jiné výrobky příprvky (npříkld pretury mořidl) používné v textilním, ppírenském, kožedělném podobném průmyslu, jinde neuvedené ni nezhrnuté 3809 10 10 ž 3809 10 90 N bázi škrobových látek Kromě výrobků n bázi škrobu příprvků popsných ve vysvětlivkách k HS k číslu 3809, třetí odstvec, část A), bod 1) 11) část B), bod 1) 2), ptří do těchto podpoložek směsi škrobu s borxem nebo s krboxymethylcelulózou (používné ke ztužení plátn) směsi rozpustného škrobu kolinu (používné v ppírenské výrobě). 3809 91 00 ž 3809 93 00 Osttní Do těchto podpoložek ptří výrobky příprvky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 3809, třetí odstvec, části A), B) C), pouze pokud škrobovité látky netvoří zákld těchto výrobků příprvků: 1. různé pretury používné v textilním průmyslu k nemčkvé nebo nesráživé úprvě textilií. Mezi ně ptří močovinoformldehyd, melminoformldehyd glyoxldimočovin, prekondenzovné, z předpokldu, že nemjí chrkter ni polykondenzátů ve smyslu kpitoly 39, ni chemicky definovných sloučenin (kpitol 29). Nvíc do těchto podpoložek ptří vodné sloučeniny (npříkld dimethylolmočovin, trimethylolmelmin), ke kterým byl přidán prfém mskující zápch formldehydu, způsobený částečným rozkldem výrobku; 2. pretury, které vedle nepromokvosti, poskytují textiliím i znčnou odolnost vůči olejům špíně, přičemž nezmezují prostupu vzduchu; 3. ntisttické pretury, tj. příprvky, které zbrňují kumulci sttické elektřiny v textilních vláknech nebo v textiliích. Obvykle to jsou příprvky tvořené prekondenzovnými vodorozpustnými polyelektrolyty, které, po krátkém působení střední teploty, jsou schopny vytvořit n vlákně síťovné polykondenzáty, které jsou dosttečně nerozpustné, by odolly opkovnému prní nebo čištění. Tto ktegorie zhrnuje produkty vytvořené zásditým, vodorozpustným, lineárním polymidem, připrveným z dikrboxylové kyseliny (npř. dipové, jntrové nebo tereftlové) s polyminy obshujícími jednu či více sekundárních minových skupin (npříkld diethylentrimin, triethylentetrmin) lkylnt (schopný síťovt polymid tk zručovt nerozpustnost po vhodném tepelném působení) sestávjící npříkld z příslušných dihlogenidů (dijodidy polyethylenglykolu o reltivně nízké molekulové hmotnosti, epichlorhydrin td.); 4. nehořlvé pretury, které snižují hořlvost obzvláště textilií kůže. Jsou to obvykle příprvky n bázi monných solí, kyseliny borité, chlorovných prfinů, oxidu ntimonu, oxidu zinku, jiných kovových oxidů některých orgnických sloučenin dusíku /nebo fosforu.
C 137/168 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 3811 Antidetonční příprvky (proti klepání motoru), oxidční inhibitory, pryskyřičné inhibitory, zlepšovče viskozity, ntikorozní příprvky jiná připrvená ditiv pro minerální oleje (včetně benzinu) nebo pro jiné kpliny používné pro stejné účely jko minerální oleje 3811 11 10 N bázi tetrethylolov Do této podpoložky ptří příprvky, ve kterých je tetrethylolovo jedinou ntidetonční složkou. 3811 11 90 Osttní Do této podpoložky ptří příprvky, ve kterých tetrmethylolovo nebo ethylmethylolovo nebo směs tetrethylolov tetrmethylolov předstvují jedinou nebo hlvní ntidetonční složku. 3815 Iniciátory rekce, urychlovče rekce ktlytické příprvky, jinde neuvedené ni nezhrnuté 3815 11 00 ž 3815 19 90 Ktlyzátory n nosiči Jsou to ktlyzátory široce používného typu, které jsou uloženy n nosiči, obvykle impregncí, koprecipitcí nebo mísením. Obvykle sestávjí buď z jedné či více ktivních látek uložených n nosiči nebo ze směsi n bázi ktivních látek. Aktivní látky jsou obvykle velmi jemně rozptýlené kovy, oxidy kovů nebo jiné sloučeniny kovů. Nejčstěji používné kovy jsou ty, které ptří do VIII. skupiny periodické tbulky (především koblt, nikl, pldium pltin) molybden, chróm, měď zinek. Nosič se obvykle skládá z oxidu hlinitého, silikgelu, fosilní moučky, též ktivovných, kermických mteriálů td. Jsou používány v průmyslových procesech při výrobě orgnických norgnických sloučenin při rfinci ropy (npř. při syntéze moniku, hydrogenci tuků, hydrogenci olefinů). Do této ktegorie ktlyzátorů ptří rovněž následující produkty: 1. určité příprvky zložené n sloučeninách přechodových kovů, jejichž funkcí je usndnit oxidci tím odstrnit v průběhu hoření uhlíkové zbytky ve formě oxidu uhličitého (jko v kotlích hořácích); 2. post-splovcí ktlyzátory určené k zbudování do výfukových systémů motorových vozidel ke snížení znečišťování výfukovými plyny, převedením oxidu uhelntého n oxid uhličitý přeměnou dlších toxických produktů (npříkld heterocyklických sloučenin) vznikjících při splování benzinu. 3815 90 10 3815 90 90 Osttní Do těchto podpoložek ptří směsi zložené n sloučeninách, jejichž podstt poměry se různí podle chemické rekce, která má být ktlyzován. Čsto jsou používány ve výrobě plstů, mnohdy pod oznčeními jko iniciátory, přenosová činidl, terminátory nebo telomery síťovcí činidl. Ptří mezi ně: 1. rdikálové ktlyzátory Jsou to příprvky, zložené n orgnických sloučeninách, které se zvoln rozkládjí z rekčních podmínek poskytují frgmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vzby vznik nového volného rdikálu schopného opkovt proces propgovt řetězec. Mezi nimi jsou: ) příprvky n bázi orgnických peroxidů typu R-O-O-R (orgnické roztoky peroxidů jko jsou cetyl dibenzoyl peroxidy). Během rekce vznikjí rdikály RO R O působí jko ktivátory; b) příprvky zložené n zosloučeninách (jko je zobisisobutyronitril), které se rozkládjí v průběhu rekce, uvolňují dusík tvoří volné rdikály; c) redoxní příprvky (npříkld směs peroxidu drselného dodecylmerkptnu), u kterých vzniká ktivující rdikál v důsledku redoxní rekce.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/169 2. iontové ktlyzátory Jsou to obvykle orgnické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit n dvojnou vzbu reprodukovt ktivní místo ve vzniklém produktu. Zhrnují: ) ktlyzátory zieglerov typu pro výrobu polyolefinů (npříkld směs titnu triethyllumini); b) ktlyzátory ziegler-nttov typu (stereoktlyzátory, orientující ktlyzátory), jko je směs chloridu titnitého trilkyllumini, pro příprvu izotktického polypropylenu blokových kopolymerů ethylenu-olefinu; c) ktlyzátory pro příprvu polyuretnů (npříkld směs triethylendiminu sloučenin cínu); d) ktlyzátory pro výrobu minoplstů (npříkld kyselin fosforečná v orgnickém rozpouštědle). 3. ktlyzátory pro polykondenzční rekce Jsou to příprvky zložené n rozličných sloučeninách (npříkld směs octnu vápentého, oxidu ntimonitého, lkoholátů titnu td.). 3821 00 00 Připrvené živné půdy pro vývoj nebo vyživování mikroorgnismů (včetně virů pod.) nebo rostlinných, lidských nebo živočišných buněk Do této podpoložky neptří vjíčk, ť už oplodněná či nikoliv, která, přestože jsou z hejn potvrzeného, že je bez ptogenů, nejsou připrven pro vypěstování mikroorgnismů (číslo 0407 nebo 0408). 3823 Technické monokrboxylové mstné kyseliny; kyselé oleje z rfince; technické mstné lkoholy 3823 11 00 Kyselin sterová Pro účely této podpoložky se kyselinou sterovou rozumí směsi mstných kyselin, které jsou při normální teplotě pevné mjí obsh čisté kyseliny sterové 30 % nebo více, všk méně než 90 %, počítáno n hmotnost sušiny. Výrobky tohoto typu, které mjí obsh kyseliny sterové 90 % hmotnostních nebo více, ptří do podpoložky 2915 70 00. 3823 12 00 Kyselin olejová Pro účely této podpoložky se kyselinou olejovou rozumí směsi mstných kyselin, které jsou při normální teplotě kplné mjí obsh čisté kyseliny olejové 70 % nebo více, všk méně než 85 %, počítáno n hmotnost sušiny. Výrobky, které mjí obsh kyseliny olejové 85 % hmotnostních nebo více ptří do podpoložky 2916 15 00. 3823 13 00 Mstné kyseliny z tllového oleje Viz vysvětlivky k HS k číslu 3823, část A), druhý odstvec, bod 3). Výrobky tohoto typu, které obshují méně než 90 % hmotnostních mstných kyselin ptří do položky 3803 00. 3823 70 00 Technické mstné lkoholy Viz vysvětlivky k HS k číslu 3823, část B). Do této podpoložky ptří pouze technické mstné lkoholy (směsi cyklických lkoholů), ve kterých žádný z jednotlivých lkoholů netvoří v sušině 90 % hmotnostních nebo více. Výrobky tohoto typu, kde jeden z mstných lkoholů tvoří 90 % hmotnostních nebo více ptří obecně do čísl 2905.
C 137/170 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 3824 Připrvená pojidl pro licí formy nebo jádr; chemické výrobky příprvky chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví (včetně sestávjících ze směsí přírodních výrobků), jinde neuvedené ni nezhrnuté 3824 10 00 Připrvená pojidl pro licí formy nebo jádr Viz vysvětlivky k HS k číslu 3824, část A). 3824 30 00 Neglomerovné krbidy kovů smíšené nvzájem nebo s kovovým pojidlem Do této podpoložky ptří prášky připrvené k přeměně n tvrdé kovy sintrováním (spékáním). Skládjí se ze směsí různých krbidů kovů (krbidy wolfrmu, titnu, tntlu niobu), též s kovovým pojidlem (kobltový nebo niklový prášek) čsto obshují mlé množství prfinového vosku (okolo 0,5 % hmotnostních). I jednoduchá směs jednoho z výše uvedených krbidů s kovovým pojidlem ptří do této podpoložky, kdežto kždý z těchto krbidů, brány smosttně, ptří do čísl 2849. 3824 40 00 Připrvené přísdy do cementů, mlt nebo betonů Viz vysvětlivky k HS k číslu 3824, část B), šestý odstvec, bod 3). 3824 50 10 Beton připrvený pro lití Do této podpoložky ptří beton, ke kterému již byl přidán vod. Obvykle je doprvován v nákldních utomobilech s míchčkou betonu. 3824 50 90 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. beton ještě nesmíšený s vodou; 2. mlt. 3824 60 11 ž 3824 60 99 Sorbitol, jiný než položky 2905 44 Do těchto podpoložek ptří nekrystlizující druhy sorbitolu (D-glucitolu), které se obvykle získávjí hydrogencí z vysokého tlku z glukózového sirupu obshujícího podíl dlších oligoschridů. Jejich obsh sorbitolu (D-glucitolu) se pohybuje od 60 do 80 % v sušině, zbytek jsou v podsttě částečně hydrogenovné polylkoholy oligoschridy. Z tohoto důvodu, je náchylnost sorbitolu (D-glucitolu) ke krystlizci velmi snížen (proto užívné oznčení: nekrystlizující sorbitol (D-glucitol)). Sorbitol vyhovující poždvkům poznámky 1 ke kpitole 29 se zřdí do podpoložek 2905 44 11 ž 2905 44 99. 3824 71 00 ž 3824 79 00 Směsi obshující hlogenovné deriváty methnu, ethnu nebo propnu Viz vysvětlivky k HS k podpoložkám 3824 71 ž 3824 79. 3824 90 10 Ropné sulfonáty, kromě ropných sulfonátů lklických kovů, moni nebo ethnolminů; thiofenické sulfonovné kyseliny z olejů získných ze živičných nerostů jejich soli Do této podpoložky ptří: 1. ropné sulfonáty vápníku bári, které mjí obvykle obsh minerálního oleje 55 % ž 70 % hmotnostních. Jsou široce používány při výrobě ditiv do minerálních olejů; 2. thiofenovné sulfonové kyseliny olejů získných ze živičných nerostů, připrvené suchou destilcí některých živičných břidlic následným působením kyseliny sírové, určené k použití ve frmcii které mjí celkový obsh síry zprvidl větší než 9 % hmotnostních, jkož i jejich soli, obzvláště vápenté.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/171 3824 90 15 Iontoměniče Viz vysvětlivky k HS k číslu 3824, část B), šestý odstvec, bod 14). Tto podpoložk zhrnuje iontoměniče zložené n sulfonovném uhlíku, jkož i některé typy jílu, z předpokldu, že byly podrobeny speciálním úprvám, které je učinily vhodnými pro použití jko iontoměniče (hlvně ktionické); mezi ně ptří glukonit, který je ve formě hlinito-křemičitého gelu získného z písčitých slínů mořského původu. Používá se především pro změkčování vody. Jiné výrobky používné pro tentýž účel jsou zloženy n montmorillonitu kolinitu. Do této podpoložky rovněž ptří syntetické iontoměniče, jko jsou umělé zeolity iontoměniče zložené n oxidu hlinitém nebo silikgelu. Do této podpoložky neptří: ) čistý silikgel (podpoložk 2811 22 00); b) čistý oxid hlinitý, též ktivovný (podpoložk 2818 20 00 nebo 2818 30 00); c) umělé zeolity, které neobshují pojidl (podpoložk 2842 10 00), v souldu s částí B), bod 14) vysvětlivek k HS, které se vzthují k číslu 3824; d) ktivovný jíl (podpoložk 3802 90 00). 3824 90 20 Getry (pohlcovče plynů) pro vkuové trubice Do této podpoložky ptří výrobky oznčovné jko getry. Ty se dělí n zábleskové getry objemové getry. Getry první skupiny jsou odpřeny v trubici během její výroby; mezi ně ptří: produkty skládjící se jk z bári, tk i z hliníku, hořčíku, tntlu, thóri td., ve formě drátů nebo pelet; směsi sestávjící ze směsi uhličitnu brntého stroncntého n tntlovém drátu. Getry druhé ktegorie jsou pouze zhřáty, le ne odpřeny mjí pouze kontktní bsorpční účinek. Obecně jsou složeny z čistých kovů (tntl, wolfrm, zirkonium, niob, thorium) ve formě drátů, destiček td. nemohou být tedy zřzeny do této podpoložky. 3824 90 30 Nftenové kyseliny, jejich ve vodě nerozpustné soli jejich estery Nftenové kyseliny jsou směsi monokrboxylových licyklických kyselin získných během rfince surové ropy různého původu (především z bývlého SSSR Rumunsk). Do této podpoložky rovněž ptří soli nftenových kyselin nerozpustné ve vodě (npříkld soli hliníku, bári, olov, chrómu, vápníku, mngnu, kobltu, zinku) estery těchto kyselin. 3824 90 35 Antikorozní příprvky obshující jko ktivní složku miny Do této podpoložky ptří výrobky obshující miny nebo jejich deriváty jko svou ktivní složku jsou používány k prevenci rzi, npříkld: 1. příprvky vyráběné z minů nebo minolkoholů (obvykle triethnolminu) lklických dusitnů, ť již se smáčedlem, nebo bez něj; 2. orgnické roztoky mstných nebo pryskyřičných minů jejich derivátů (npříkld fosfáty mstné diminy, soli mstných kyselin soli mstných minů). Avšk tkovéto příprvky, pokud jsou používány jko ditiv do minerálních olejů, npříkld jko inhibitory koroze do topných olejů, se zřzují do čísl 3811. 3824 90 45 Směsi zbrňující tvorbě kotelního kmene podobných uszenin Do této podpoložky ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3824, část B), šestý odstvec, bod 15) příprvky, které rozpouštějí vápenté uszeniny. 3824 90 50 Příprvky pro elektrolytické pokovování Do této podpoložky ptří, npříkld, speciální příprvky pro metlizční lázně, leštící lázně výrobky pro elektrogrfii.
C 137/172 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 3824 90 55 Směsi mono-, di- triesterů mstných kyselin glycerolu (emulgátory tuků) Viz vysvětlivky k HS k číslu 3824, část B), šestý odstvec, bod 11). 3824 90 65 Pomocné produkty používné ve slévárenství, jiné než podpoložky 3824 10 00 Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 3824, část B), šestý odstvec, body 6) 43), do této podpoložky rovněž ptří: 1. příprvky pro ntírání slévárenských jderníků modelovcích desek, zložené n uhličitnu vápentém, voscích brvivech; 2. příprvky zložené n dextrinu uhličitnu sodném, určené pro použití, po emulgování, jko nátěr ocelářských forem; 3. formovcí směs potžená tenkou vrstvou syntetické pryskyřice, určená pro výrobu slévárenských jder; 4. výrobky pro odplynění oceli; 5. seprční činidl pro formování (jiná než t, která ptří do čísl 3403). 3824 90 70 Ohnivzdorné, vodovzdorné podobné ochrnné příprvky používné ve stvebnictví Tto podpoložk zhrnuje: 1. výrobky k ochrně, proti ohni (npříkld zložené n sloučeninách moni, které se, pod vlivem tepl, zesilují tím vytváří izolční vrstvu u stvebních konstrukcí); 2. výrobky (obvykle zložené n křemičitnech) pro impregnci exteriéru budov jko ochrn proti vodě; 3. výrobky přidávné do betonu k prevenci před pronikáním podzemní vody.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/173 TŘÍDA VII PLASTY A VÝROBKY Z NICH; KAUČUK A VÝROBKY Z NĚJ KAPITOLA 39 PLASTY A VÝROBKY Z NICH Poznámk 6 Výrz roztoky, použitý jk v této poznámce, tk i v poznámce 4 ke kpitole 32 se nevzthuje n koloidní roztoky. I. PRIMÁRNÍ FORMY Pro definici výrzu primární formy viz poznámk 6 k této kpitole všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, Primární formy. 3901 Polymery ethylenu v primárních formách 3901 10 10 3901 10 90 Polyethylen o hustotě nižší než 0,94 Do této podpoložky ptří pouze homopolymery ethylenu, tj. polymery, ve kterých ethylen činí 95 % hmotnostních nebo více z celkového obshu polymeru. Hustot polyethylenu musí být určen pro polymer bez přísd. Kplný polyethylen sem ptří pouze tehdy, pokud splňuje podmínky stnovené v poznámce 3 ) k této kpitole. Jink ptří do podpoložek 2710 11 11 ž 2710 19 99. Polyethylenové vosky se zřzují do čísl 3404. 3901 20 10 3901 20 90 Polyethylen o hustotě 0,94 nebo vyšší Viz vysvětlivk k podpoložkám 3901 10 10 3901 10 90. 3901 90 30 3901 90 90 Osttní V souldu s poznámkou 4 poznámkou 1 k položkám k této kpitole, do těchto podpoložek ptří: 1. kopolymery ethylenu monomery jiné než vinylcetát (npříkld kopolymery ethylenu propylenu) směsi polymerů podobného složení, ve kterých je ethylen převžujícím komonomerem; 2. chemicky modifikovný polyethylen, jk je stnoveno v poznámce 5 k této kpitole (npříkld chlorovný polyethylen chlorosulfonovný polyethylen). 3902 Polymery propylenu nebo osttních olefinů, v primárních formách 3902 10 00 Polypropylen Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložkám 3901 10 10 3901 10 90, první odstvec. Do této podpoložky neptří kplný polypropylen, pokud není v souldu s poznámkou 3 ) k této kpitole (npříkld tripropylen nebo tetrpropylen) (podpoložky 2710 11 11 ž 2710 19 99). 3902 20 00 Polyisobutylen Do této podpoložky ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3902, třetí čtvrtý odstvec. Do této podpoložky neptří kplný polyisobutylen, pokud není v souldu s poznámkou 3 ) k této kpitole (npř. triisobutylen) (podpoložky 2710 11 11 ž 2710 19 99).
C 137/174 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 3902 30 00 Kopolymery propylenu Do této podpoložky ptří kopolymery nebo směsi polymerů sestávjících z 45 % hmotnostních ethylenu, 35 % hmotnostních propylenu 20 % hmotnostních isobutylenu, jelikož propylen isobutylen, polymery, které ptří do čísl 3902, odpovídjí 55 % kopolymeru, brány dohromdy, převžují nd ethylenem. Nvíc je to propylen, jehož kopolymery jsou výslovně zmíněny v tomto přípdě, který je převžujícím monomerem nd isobutylenem (plikce poznámky 4 poznámky 1 k položkám k této kpitole). Jestliže v uvedeném příkldu prohodíme obsh propylenu isobutylenu, příslušný kopolymer bude ptřit do podpoložek 3902 90 10 ž 3902 90 90. 3902 90 10 ž 3902 90 90 Osttní Tyto podpoložky zhrnují výrobky známé v obchodě jko poly(lf-olefiny), obvykle získné slbou polymerizcí 1- decenu, následovnou hydrogencí vytvořeného produktu oddělením, destilcí, frkcí bohtých n C 20 -, C 30 -, C 40 - C 50 - uhlovodíky. Tyto frkce se mísí do formy různých typů obchodních poly(lf-olefinů). Jsou to kpliny, které nemusí nevyhnutelně vyhovovt kritériím stnoveným v poznámce 3 c) k této kpitole, le odpovídjí ustnovením poznámky 3 ) ke stejné kpitole používjí se jko náhržky z minerální oleje při příprvě syntetických polosyntetických mzcích olejů, čímž dávjí těmto produktům vyšší viskozitní index, nižší bod tuhnutí, lepší tepelnou stbilitu, vyšší bod vzplnutí menší těkvost. 3903 Polymery styrenu v primárních formách Do tohoto čísl neptří styrenové polyestery (číslo 3907). 3903 11 00 3903 19 00 Polystyren Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložkám 3901 10 10 3901 10 90, první odstvec. 3904 Polymery vinylchloridu nebo jiných hlogenolefinů, v primárních formách Vinylový polymer je polymer, jehož monomer odpovídá vzorci: kde vzb C X není ni vzb uhlík-uhlík, ni vzb uhlík-vodík. 3904 10 00 Poly(vinylchlorid), nesmíšený s jinými látkmi Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložkám 3901 10 10 3901 10 90, první odstvec. 3904 21 00 3904 22 00 Osttní poly(vinylchloridy) Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložkám 3901 10 10 3901 10 90, první odstvec. 3904 30 00 Vinylchlorid-vinylcetátové kopolymery Do této podpoložky ptří pouze: 1. kopolymery vinylchloridu, ve kterých je vinylchlorid převžujícím monomerem; 2. směsi poly(vinylchloridu) poly(vinylcetátu), ve kterých je vinylchlorid převžujícím monomerem. 3904 40 00 Osttní kopolymery vinylchloridu Do této podpoložky ptří kopolymery vinylchloridu ethylenu, ve kterých je vinylchlorid převžujícím komonomerem.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/175 3904 61 00 Polytetrfluorethylen Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložkám 3901 10 10 3901 10 90, první odstvec. 3904 69 80 Osttní Tto podpoložk zhrnuje poly(chlortrifluorethylen) poly(vinylidenfluorid). 3906 Akrylové polymery v primárních formách 3906 10 00 Poly(methylmetkrylát) Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložkám 3901 10 10 3901 10 90, první odstvec. 3906 90 90 Osttní Tto podpoložk zhrnuje poly(krylonitril). Do této podpoložky neptří: ) krylové polymery ve formě iontoměničů (podpoložk 3914 00 00); b) kopolymery krylonitrilu, které odpovídjí poznámce 4 ke kpitole 40 (kpitol 40). 3907 Polycetly, osttní polyethery epoxidové pryskyřice, v primárních formách; polykrbonáty, lkydové pryskyřice, polyllylestery osttní polyestery, v primárních formách Pro definici předpony poly, ve smyslu tohoto čísl, viz poznámk 1 ) 1) k položce k této kpitole. 3907 20 11 ž 3907 20 99 Osttní polyethery Do těchto podpoložek rovněž ptří chemicky modifikovné polyethery (jiné než polycetly) (viz vysvětlivky k HS k číslu 3907, bod 2)). 3907 40 00 Polykrbonáty Do této podpoložky ptří kopolymery obshující složku tvořenou polykrbonátem složkou tvořenou poly(ethylentereftlátem), pokud polykrbonát převládá (viz všeobecné vysvětlivky k HS k položkám k této kpitole, část B) 1), šestý odstvec). 3907 60 20 3907 60 80 Poly(ethylentereftlát) Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložkám 3901 10 10 3901 10 90. Do těchto podpoložek ptří kopolymery obshující složku tvořenou polykrbonátem složkou tvořenou poly(ethylentereftlátem), pokud poly(ethylentereftlát) převládá (viz všeobecné vysvětlivky k HS k položkám k této kpitole, část B) 1), šestý odstvec). 3907 60 20 S viskozitním číslem 78 ml/g nebo vyšším Poly(ethylentereftlát) s viskozitním číslem 78 ml/g nebo vyšším je obvykle používán k výrobě lhví. Viskozitní číslo se počítá podle ISO normy 1628-5. 3908 Polymidy v primárních formách 3908 10 00 Polymid -6, -11, -12, -6,6, -6,9, -6,10 nebo -6,12 Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložkám 3901 10 10 3901 10 90. 3909 Aminové pryskyřice, fenolové pryskyřice polyurethny, v primárních formách Pro zřzení kopolymerů vytvořených z monomerů pryskyřic uvedených v tomto čísle pro zřzení jejich směsí, viz poznámk 4 k této kpitole.
C 137/176 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 3911 Ropné pryskyřice, kumron-indenové pryskyřice, polyterpeny, polysulfidy, polysulfony osttní výrobky specifikovné v poznámce 3 k této kpitole, jinde neuvedené ni nezhrnuté, v primárních formách 3911 10 00 Ropné pryskyřice, kumronové pryskyřice, indenové pryskyřice, kumron-indenové pryskyřice polyterpeny Polyterpeny této podpoložky jsou omezeny n polymery směsi polymerů, ve kterých jeden nebo více terpenových monomerů předstvují 95 % hmotnostních nebo více z celkového obshu polymeru. 3911 90 11 ž 3911 90 19 Kondenzční nebo přeskupené polymerní produkty, též chemicky modifikovné Do této podpoložky ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 3911, první odstvec, body 2) ž 5). 3912 Celulóz její chemické deriváty, jinde neuvedené ni nezhrnuté, v primárních formách 3912 11 00 3912 12 00 Acetáty celulózy Viz vysvětlivky k HS k číslu 3912, část B), druhý odstvec, bod 1). 3912 20 11 ž 3912 20 90 Nitráty celulózy (včetně kolodií) Viz vysvětlivky k HS k číslu 3912, část B), druhý odstvec, bod 2). 3912 20 11 Kolodi celuloid Kolodium je roztok s 12 % hmotnostních nitrocelulózy ve směsi etheru lkoholu. Při schnutí znechává tento roztok elstickou vrstvu nitrocelulózy, jejíž ohebnost může být zvýšen přídvkem ricinového oleje. Kolodium může být rovněž připrveno rozpuštěním nitrocelulózy v cetonu. Kolodium je používáno k příprvě fotogrfických emulzí v medicíně. Celuloid se získá z kolodi částečným odpřením rozpouštědel. Jde o pevnou látku. 3912 20 19 Osttní Tto podpoložk zhrnuje neplstifikovné (neměkčené) nitráty celulózy (nitrocelulózy) jiné než kolodium celuloid, i když jsou z bezpečnostních důvodů zvlhčeny obvykle ethyl nebo butyllkoholem nebo jsou učiněny bezpečnými nějkým jiným způsobem. 3912 31 00 ž 3912 39 85 Ethery celulózy Viz vysvětlivky k HS k číslu 3912, část B), druhý odstvec, bod 4). 3912 31 00 Krboxymethylcelulóz její soli Krboxylmethylcelulóz se získává rekcí kyseliny monochloroctové s lklicelulózou. Používá se hlvně jko zhušťovdlo jko koloidní ochrnné činidlo. 3912 39 85 Osttní Tto podpoložk zhrnuje methylcelulózu, ethylcelulóz, benzylcelulózu hydroxyethylcelulózu. 3912 90 10 Estery celulózy Tto podpoložk zhrnuje propionát celulózy butyrát celulózy. 3912 90 90 Osttní Do této podpoložky ptří celulóz, jinde neuvedená ni nezhrnutá, v primárních formách. Z důvodu své obvyklé komerční formy, regenerovná celulóz sem obecně neptří. Ve formě tenkých průhledných filmů ptří do čísl 3920 nebo 3921, ve formě textilních vláken, do kpitoly 54 nebo 55. Tto podpoložk zhrnuje směsi esterů celulózy etherů celulózy (viz poznámk 1 k položkám k této kpitole).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/177 3913 Přírodní polymery (npříkld kyselin lginová) modifikovné přírodní polymery (npříkld tvrzené bílkoviny, chemické deriváty přírodního kučuku), jinde neuvedené ni nezhrnuté, v primárních formách 3913 10 00 Kyselin lginová, její soli estery Viz vysvětlivky k HS k číslu 3913, první odstvec, bod 1). 3913 90 00 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 3913, první odstvec, body 2) ž 4). II. ODPADY, ÚLOMKY A ODŘEZKY; POLOTOVARY; VÝROBKY 3915 Odpdy, úlomky odřezky z plstů Výrz plsty je definován v poznámce 1 k této kpitole. Do tohoto čísl ptří: 1. odpdy, úlomky odřezky z jednoduchých termosetových mteriálů (již vytvrzených) přeměněné n primární formu; 2. odpdy, úlomky odřezky smíchných plstů (termoplsty, termosety (již vytvrzené) nebo obou) přeměněné n primární formu. 3916 Monofily, jejichž libovolný rozměr příčného průřezu převyšuje 1 mm, pruty, tyčinky tvrovné profily, též povrchově uprvené, všk jink neoprcovné, z plstů 3916 90 10 Z kondenzčních nebo přeskupených polymerních produktů, též chemicky modifikovných Do této podpoložky ptří monofily, pruty, tyčinky tvrovné profily z polyesterů, polymidů nebo polyurethnů. 3916 90 50 Z produktů diční polymerce Pro definici výrzu produkty diční polymerce viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, Polymery, druhý odstvec, bod 1). Do této podpoložky ptří monofily, pruty, tyčinky tvrovné profily z polymerů propylenu nebo styrenu nebo z krylových polymerů. 3917 Trubky, potrubí hdice jejich příslušenství (npříkld spojky, kolen, příruby) z plstů Pro definici výrzu trubky, potrubí hdice viz poznámk 8 k této kpitole. 3917 29 00 Z osttních plstů Do této podpoložky ptří trubky, potrubí hdice vyrobené z kondenzčních nebo přeskupených polymerních produktů, též chemicky modifikovných, jko jsou fenolové pryskyřice, minové pryskyřice, lkydové pryskyřice jiné polyestery, polymidy, polyurethny silikony. Do této podpoložky ptří výrobky vyrobené z produktů diční polymerce, jko jsou polytetrhloethyleny, polyisobutyleny, polymery styrenu, vinylidenchlorid, vinylcetát nebo jiné vinylestery krylové polymery. 3918 Podlhové krytiny z plstů, též smolepicí, v rolích nebo ve formě obkldček nebo dlždic; obkldy stěn nebo stropů z plstů, definovné v poznámce 9 k této kpitole Do tohoto čísl ptří neperforovné pláty z plstů, v rolích nebo v podobě dlždic, používné k pokrytí npř. tenisových kurtů ters.
C 137/178 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 3919 Smolepicí desky, listy, fólie, filmy, pruhy pásky jiné ploché tvry z plstů, též v rolích Pro definici výrzu smolepicí viz vysvětlivky k HS k číslu 3919, první odstvec. Do tohoto čísl neptří ploché tvry plstů, které pouze přilnou k hldkým povrchům jko je sklo. Zboží tohoto čísl má čsto ochrnný list nebo pás ppíru nebo plstů. Tento ochrnný list nebo pás není brán v úvhu při zřzování. 3919 10 12 ž 3919 10 80 V rolích o šířce nepřeshující 20 cm Do těchto podpoložek ptří lepicí pásky s držátkem jednorázovým kontejnerem, který slouží hlvně jko blení pro drobný prodej který není obvykle znovu použitelný. 3919 10 12 ž 3919 10 19 Pásky (pruhy) s vrstvou nevulknizovného přírodního nebo syntetického kučuku Do těchto podpoložek ptří pouze smolepicí pásky, npř. pásky zřetelně určené k použití výhrdně nebo hlvně jko prostředek k lepení. Tkovéto pásky jsou obvykle užívány pro blení zboží pro podobné účely. 3920 Osttní desky, listy, fólie, filmy pásy z plstů, nelehčené nevyztužené, nelminovné, nezesílené ni jink nekombinovné s jinými mteriály Viz poznámk 10 k této kpitole. Do tohoto čísl neptří pásky se zjevnou šířkou nepřeshující 5 mm (kpitol 54). 3920 20 80 O tloušťce převyšující 0,10 mm Do této podpoložky ptří dekortivní pásky používné k blení, které jsou brevné, jemného vzhledu vyrobené protlčováním polymerů propylenu. Výsledná molekulární orientce polymerů propylenu umožňuje, by byl výrobek rozstřepen (rozdělen), když je pásek podélně tžen rukou vytváří mylný dojem, že se jedná o výrobek z vláken. Tloušťk tohoto pásku je okolo 0,13 mm, může být potištěn je vhodný ke zvlnění. Obvykle je nvinut n cívce nebo trubkovité špulce je prodáván pod názvem plstové bolduky. Používjí se pro stejný účel jko bolduky zřzovné do čísl 5806. Pokud se používjí k zvzování blíčků jsou obvykle tyto dekortivní pásky zmotány. Do této podpoložky ptří osttní pásky používné k blení, buď nebrvené, nebo brevné ve hmotě, vyrobené protlčováním polymerů propylenu. Tyto dekortivní pásky, n rozdíl od pásek uvedených výše, nejsou jemného vzhledu, jsou tlustší mnohem tužší nejsou vhodné ke zvlnění. Povrch mohou mít s vypouklinkmi nebo s důlky může být potištěn. Tyto pásky se pod npětím umísťují kolem bleného výrobku jsou pk n koncích spojovány tepelně nebo pomocí kovových nebo plstových sponek. Do této podpoložky neptří pásky se zjevnou šířkou nepřeshující 5 mm (podpoložk 5404 90 10). 3920 43 10 3920 43 90 Obshující nejméně 6 % hmotnostních změkčovdel Viz poznámk 2 k položce k této kpitole vysvětlivky k HS k podpoložkám 3920 43 3920 49. 3920 49 10 3920 49 90 Osttní Viz vysvětlivky k HS k podpoložkám 3920 43 3920 49. 3920 73 10 Filmy v rolích nebo pásech pro fotogrfii kinemtogrfii Tto podpoložk zhrnuje listy vhodné pro použití v kinemtogrfii nebo fotogrfii jko podložky pro světlocitlivé mteriály.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/179 3921 Osttní desky, listy, fólie, filmy pásy z plstů Viz vysvětlivk k číslu 3920. 3921 90 41 Vysokotlké lmináty s jednostrnně nebo oboustrnně dekorovným povrchem Do této podpoložky ptří lminovné listy sestávjící z vrstev listu vláknitého mteriálu (npř. ppíru) impregnovného termosetovými pryskyřicemi spojených dohromdy pomocí tepl tlku, který není menší než 5 MP; vnější vrstv nebo vrstvy mjí dekortivní zbrvení nebo vzorování (npříkld imitci dřev). Listy s dekortivními vrstvmi n obou strnách se používjí vertikálně, npříkld jko příčky ve výstvních nebo obchodních výkldech; listy s jednou dekortivní vrstvou se hlvně používjí jko pothy n třískové desky. 3923 Výrobky pro přeprvu nebo blení zboží, z plstů; zátky, víčk, uzávěry lhví jiné uzávěry, z plstů 3923 90 00 Osttní Do této podpoložky ptří vytlčovná síťovin trubkovitého tvru určená k blení, je prodáván v různých délkách, po nřezání n konkrétní délku, je obyčejně používán k výrobě sáčků nebo pytlů pro blení určitého ovoce zeleniny, jko jsou jblk, pomernče, brmbory cibule. 3924 Stolní kuchyňské nádobí náčiní, osttní předměty pro domácnost hygienické toletní potřeby, z plstů 3924 90 00 Osttní Do této podpoložky ptří houby z regenerovné celulózy nřezné do jiného než prvoúhlého (včetně čtvercového) tvru, jkož i houby nřezné do prvoúhlého (včetně čtvercového) tvru se zoblenými hrnmi nebo jink oprcovné. Do této podpoložky neptří: ) přírodní houby (podpoložk 0511 99 31 podpoložk 0511 99 39); b) houby jednoduše nřezné do prvoúhlého (včetně čtvercového) tvru (číslo 3921). 3925 Stvební výrobky z plstů, jinde neuvedené ni nezhrnuté Viz poznámk 11 k této kpitole. 3925 20 00 Dveře, okn jejich rámy, zárubně prhy Viz vysvětlivky k HS k položce 3925 20. 3925 90 10 Příslušenství kování určené k upevnění n dveřích, schodištích, stěnách nebo jiných částech budov Viz poznámk 11 ij) k této kpitole.
C 137/180 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 40 KAUČUK A VÝROBKY Z NĚJ Všeobecné vysvětlivky Pro účely poznámky 4 ) k této kpitole výrz netermoplstické látky znmená látky, které nemohou být opkovně změkčeny zhříváním, tk by je bylo možné tvrovt litím nebo vytlčováním. 4001 Přírodní kučuk, blt, gutperč, gujl, čikl podobné přírodní gumy, v primárních formách nebo v deskách, listech nebo pásech 4001 21 00 Uzené listy Viz vysvětlivky k HS k číslu 4001, část B) 1), první odstvec. 4001 29 00 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 4001, část B) 1), druhý čtvrtý odstvec. Tto podpoložk zhrnuje krepy, hnědé krepy, žebrovné n vzduchu sušené listy, reglomerovné kučukové grnule sypké prášky z přírodního kučuku. 4002 Syntetický kučuk fktis (olejový kučuk), v primárních formách nebo v deskách, listech nebo pásech; směsi výrobků čísl 4001 s výrobky tohoto čísl, v primárních formách nebo v deskách, listech nebo pásech 4002 99 10 Výrobky modifikovné plsty Do této podpoložky ptří výrobky uvedené v poznámce 4 c) k této kpitole, s výjimkou depolymerizovného přírodního kučuku (podpoložk 4002 99 90). 4002 99 90 Osttní Tto podpoložk zhrnuje krboxylovné krylonitril-butdienové kučuky (XNBR), krylonitril-isoprenové kučuky (NIR) fktis z olejů. 4005 Směsný kučuk, nevulknizovný, v primárních formách nebo v deskách, listech nebo pásech 4005 20 00 Roztoky; disperze, jiné než položky 4005 10 Viz vysvětlivky k HS k číslu 4005, část B), první druhý odstvec, bod 2). 4005 91 00 Desky, listy pásy Viz vysvětlivky k HS k číslu 4005, část B), první druhý odstvec, body 3) 4). Do této podpoložky rovněž ptří desky, listy pásy z nevulknizovného kučuku, neřezné nebo jednoduše řezné do prvoúhlého (včetně čtvercového) tvru, pokryté n jedné strně vrstvou lepivé látky. Nnesení lepidl je povžováno z pouhou povrchovou úprvu ve smyslu poznámky 9 k této kpitole. Tkovéto výrobky, zhrnující i snímtelné vrstvy ppíru, textilního mteriálu td., chránící lepidlo, zůstávjí zřzeny v tomto čísle. 4005 99 00 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 4005, část B), první druhý odstvec, bod 5). 4009 Trubky, potrubí hdice, z vulknizovného kučuku, jiného než tvrdého kučuku, též s příslušenstvím (npříkld spoji, koleny, přírubmi) 4009 12 00 S příslušenstvím Trubky, potrubí hdice této podpoložky mohou mít příslušenství z jkéhokoli mteriálu.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/181 4009 22 00 S příslušenstvím Viz vysvětlivk k podpoložce 4009 12 00. 4009 32 00 S příslušenstvím Viz vysvětlivk k podpoložce 4009 12 00. 4009 42 00 S příslušenstvím Viz vysvětlivk k podpoložce 4009 12 00. 4011 Nové pneumtiky z kučuku 4011 20 10 S indexem ztížení nepřeshujícím 121 Index ztížení je vždy uveden n pneumtice. Je definován ve směrnici Rdy 92/23/EHS (Úř. věst. L 129, 14.5.1992, s. 95). 4011 20 90 S indexem ztížení převyšujícím 121 Viz vysvětlivk k podpoložce 4011 20 10. 4011 61 00 ž 4011 69 00 Osttní, s běhounem ve tvru rybí kosti nebo s podobným běhounem Viz vysvětlivky k HS k položkám 4011 61 ž 4011 69. 4011 62 00 Typy používné pro stvební nebo průmyslová mnipulční vozidl stroje s velikostí ráfku nepřeshující 61 cm Viz vysvětlivky k HS k položkám 4011 62, 4011 63, 4011 93 4011 94. 4011 63 00 Typy používné pro stvební nebo průmyslová mnipulční vozidl stroje s velikostí ráfku převyšující 61 cm Viz vysvětlivky k HS k položkám 4011 62, 4011 63, 4011 93 4011 94. 4011 93 00 Typy používné pro stvební nebo průmyslová mnipulční vozidl stroje s velikostí ráfku nepřeshující 61 cm Viz vysvětlivky k HS k položkám 4011 62, 4011 63, 4011 93 4011 94. 4011 94 00 Typy používné pro stvební nebo průmyslová mnipulční vozidl stroje s velikostí ráfku převyšující 61 cm Viz vysvětlivky k HS k položkám 4011 62, 4011 63, 4011 93 4011 94. 4015 Oděvní výrobky oděvní doplňky (včetně prstových rukvic, rukvic bez prstů plčáků), z vulknizovného kučuku, jiného než tvrdého kučuku, pro jkékoliv účely 4015 11 00 Chirurgické Viz vysvětlivky k HS k položce 4015 11. Tto podpoložk není omezen n chirurgické rukvice ve sterilním blení. Ptří sem rovněž rukvice, které odpovídjí normám EN 455-1 EN 455-2 nebo ekvivlentní.
C 137/182 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 4015 19 00 Osttní 4015 90 00 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. plčáky vysoké rukvice k průmyslovým účelům; 2. rukvice pro rdiology, učiněné neprůchodnými pro rentgenové pprsky pomocí směsi n bázi uhličitnu olovntého. Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 4015 (s výjimkou prstových rukvic, plčáků rukvic bez prstů), do této podpoložky rovněž ptří ochrnné oděvy proti rdici nebo tmosférickému tlku, npř. tlkové obleky pro letce), z předpokldu, že nejsou kombinovné s dýchcím přístrojem. Jestliže jsou tkto kombinovné, ptří do čísl 9020 00 00. 4016 Osttní výrobky z vulknizovného kučuku, jiného než tvrdého kučuku 4016 91 00 Podlhové krytiny předložky Viz vysvětlivky k HS k číslu 4016, druhý odstvec, bod 2). 4016 99 52 ž 4016 99 97 Osttní Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 4016, druhý odstvec, body 7) ž 14), rovněž ptří do těchto podpoložek, pemzové bloky, které pokud jsou pokryty (vyměnitelným) smirkovým ppírem, jsou používány k ručnímu leštění některých výrobků.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/183 TŘÍDA VIII SUROVÉ KŮŽE A KOŽKY, USNĚ, KOŽEŠINY A VÝROBKY Z NICH; SEDLÁŘSKÉ A ŘEMENÁŘSKÉ VÝROBKY; CESTOVNÍ POTŘEBY, KABELKY A PODOBNÉ SCHRÁNKY; VÝROBKY ZE STŘEV (JINÝCH NEŽ Z HOUSENEK BOURCE MORUŠOVÉHO) KAPITOLA 41 SUROVÉ KŮŽE A KOŽKY (JINÉ NEŽ KOŽEŠINY) A USNĚ 4101 Surové kůže kožky z hovězího dobytk (včetně buvolů) nebo koní jiných lichokopytníků (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklovné nebo jink konzervovné, všk nevyčiněné, nezprcovné n pergmen ni jink uprvené), též odchlupené nebo štípné 4101 20 10 ž 4101 20 90 Celé kůže kožky, o jednotkové hmotnosti nepřeshující 8 kg, jsou-li sušené jednoduchým způsobem, 10 kg, jsou-li suchosolené, nebo 16 kg, jsou-li čerstvé, mokrosolené nebo jink konzervovné Kůže kožky těchto podpoložek se povžují z celé bez ohledu n to, zd mjí či nemjí odstrněnu hlvu nohy; všk nesmějí být štípné, tj. původní tloušťk kůže nesmí být rozdělen n dvě nebo více vrstev. 4101 20 10 Čerstvé Do této podpoložky ptří kůže kožky, které byly pouze stženy ze zvířt. Chlzené kůže kožky ptří rovněž do této podpoložky. 4101 20 30 Mokrosolené Do této podpoložky ptří kůže kožky, které byly konzervovány proti zhnívání jednoduchým přidáním soli. 4101 20 50 Sušené nebo suchosolené Do této podpoložky ptří sušené kůže kožky (konzervovné jednoduchými prostředky sušení, též s přidáním ntiseptického prostředku) suchosolené kůže kožky. 4101 20 90 Osttní Do této podpoložky ptří vápněné kůže kožky (nmáčené ve vápenné vodě nebo ntřené pstou obshující vápno), piklovné kůže kožky (máčené ve slbých roztocích kyseliny chlorovodíkové nebo siřičité nebo jiných chemikálií, ke kterým byl přidán sůl) kůže kožky konzervovné jinými způsoby. 4101 50 10 ž 4101 50 90 Celé kůže kožky o hmotnosti převyšující 16 kg Viz vysvětlivky k podpoložkám 4101 20 10 ž 4101 20 90. 4101 50 10 Čerstvé Viz vysvětlivky k podpoložce 4101 20 10. 4101 50 30 Mokrosolené Viz vysvětlivky k podpoložce 4101 20 30. 4101 50 50 Sušené nebo suchosolené Viz vysvětlivky k podpoložce 4101 20 50. 4101 50 90 Osttní Viz vysvětlivky k podpoložce 4101 20 90.
C 137/184 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 4101 90 00 Osttní, včetně kruponů, půlkruponů krjin Krupony jsou kůže pokrývjící zád zdek; je to nejtlustší, nejpevnější, proto nejcennější část kůže. Půlkrupony se získávjí rozdělením kruponů n dvě části podél linie páteře. 4102 Surové kůže ovčí nebo jehněčí (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklovné nebo jink konzervovné, všk nevyčiněné, nezprcovné n pergmen ni jink neuprvené), též odchlupené nebo štípné, jiné než vyloučené poznámkou 1 c) k této kpitole 4102 10 10 Jehňt Do této podpoložky ptří kůže, jejichž mximální ploch povrchu je 0,75 m 2. 4102 10 90 Osttní Do této podpoložky ptří kůže, jejichž ploch povrchu je větší než 0,75 m 2. 4102 21 00 Piklovné K piklovným kůžím viz vysvětlivky k podpoložce 4101 20 90. 4103 Osttní surové kůže kožky (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklovné nebo jink konzervovné, všk nevyčiněné, nezprcovné n pergmen ni jink neuprvené), též odchlupené nebo štípné, jiné než vyloučené poznámkou 1 b) nebo 1 c) k této kpitole 4103 20 00 Plzů Do této podpoložky ptří kůže krjt, hroznýšů, ligátorů, kjmnů, leguánů, indických krokodýlů ještěrek. 4103 90 10 Koz nebo kůzlt Kůže kožky koz kůzlt jsou dlouhé úzké s dlouhými krky, ztímco kůže kožky ovcí jehňt jsou širší s krtšími krky. Viz též poznámk 1 c) k této kpitole. 4104 Kůže kožky vyčiněné nebo zprcovné n crust z hovězího dobytk (včetně buvolů) nebo koní jiných lichokopytníků, odchlupené, též štípné, všk dále neuprvené Viz poznámky 2 A) 2 B) k této kpitole. 4104 11 10 ž 4104 19 90 V mokrém stvu (včetně wet-blue) Kůže kožky jednoduše vyčiněné jsou rozpozntelné zejmén podle jejich msové strny, kde zvláště n okrjích je viditelné určité množství původních podkožních žilek. Z tohoto důvodu má msová strn žilkovný hrubý povrch. Kůže kožky částečně vyčiněné (předčiněné) se zřzují jko kůže kožky jink nezprcovné než vyčiněním. Procesy určené k správnému dokončení činění, během nichž jsou z kožek odstrněny činicí látky veškerá zbylá vod (npříkld prní, ždímání, lisování, sušení npínání), nemění zřzení těchto usní. To pltí též o jednoduchém štípání kůží kožek jink nezprcovných než vyčiněním. 4104 11 10 ž 4104 11 90 Plný líc, neštípný; lícové štípenky Do těchto podpoložek ptří kůže kožky, které si ponechávjí původní povrch líce jk je odhlen po odstrnění epidermu, s žádným neodstrněným povrchem npříkld leštěním nebo jemným broušením. Do těchto podpoložek ptří pouze kůže kožky s vnějším povrchem (vlsovou strnou) kůže.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/185 4104 41 11 ž 4104 49 90 4104 41 11 ž 4104 41 90 V suchém stvu (crust) Viz poznámk 2 B) k této kpitole všeobecné vysvětlivky k HS ke kpitole 41, část II), třetí odstvec. Plný líc, neštípný; lícové štípenky Viz vysvětlivky k podpoložkám 4104 11 10 ž 4104 11 90. 4104 41 11 Východoindické kůže z mldého hovězího dobytk ( kip ), celé, s hlvou nohm nebo bez nich, jejichž čistá hmotnost kždé kůže nepřeshuje 4,5 kg, dále neuprvené než třísločiněné, též určitým způsobem uprvené, všk zjevně nepoužitelné pro bezprostřední výrobu koženého zboží Do této podpoložky ptří kipy (telecí) kůže jednoduše vyčiněné použitím rostlinných látek, které mohly projít konzervční úprvou k usndnění jejich přeprvy n dlouhé vzdálenosti, npř. pomocí rostlinného oleje. Tyto kůže jsou chrkterizovány pevnou kompktní strukturou světlou sušenkovou brvou následkem třísločinění. Vlsová strn kůže je hldká stejnoměrného lesku msová strn je většinou dobře omízdřen. Před použitím n výrobu koženého zboží, musí být kůže tohoto typu úplně přeprcovány (s účinkem odčinění), tk mohou být povžovány z předčiněné. Tyto kůže (známé jko kůže Mdrs nebo východoindické (EI) kůže) jsou hlvně dováženy z Indie nebo Pákistánu. Zprvidl jsou bleny, po šesti, ve slisovných blících zblených do slměných rohoží jutových pytlů. 4104 49 11 Východoindické kůže z mldého hovězího dobytk ( kip ), celé, s hlvou nohm nebo bez nich, jejichž čistá hmotnost kždé kůže nepřeshuje 4,5 kg, dále neuprvené než třísločiněné, též určitým způsobem uprvené, všk zjevně nepoužitelné pro bezprostřední výrobu koženého zboží Viz vysvětlivky k podpoložce 4104 41 11. 4105 Kůže vyčiněné nebo zprcovné n crust ovcí nebo jehnňt, odchlupené, též štípné, všk dále neuprvené Viz poznámky 2 A) 2 B) k této kpitole. 4105 10 10 4105 10 90 V mokrém stvu (včetně wet-blue) Viz vysvětlivky k podpoložkám 4104 11 10 ž 4104 19 90. 4105 10 10 Lícové Do této podpoložky ptří kůže, které nebyly štípné (tj. původní tloušťk nebyl rozdělen n několik vrstev), též pokud byly ztenčeny n stejnoměrnou tloušťku mízdřením též, pokud mjí odstrněny jkékoliv nerovnosti nebo přilnuté částice n msové strně. 4105 30 10 ž 4105 30 99 V suchém stvu (crust) Viz poznámk 2 B) k této kpitole všeobecné vysvětlivky k HS ke kpitole 41, část II), třetí odstvec. 4105 30 10 Z indických ovcí jemnovlnných plemen, předčiněné tříslem, též určitým způsobem uprvené, všk zjevně nepoužitelné pro bezprostřední výrobu koženého zboží Do této podpoložky ptří kůže předčiněné tříslem, které vyždují před dokončením dlší činění. Kůže jednoduše vyčiněné použitím rostlinných látek, mohly projít konzervční úprvou k usndnění jejich přeprvy n dlouhé vzdálenosti, npř. pomocí rostlinného oleje. Tyto kůže jsou chrkterizovány pevnou kompktní strukturou světlou sušenkovou brvou následkem třísločinění. Tyto kůže (známé jko kůže Mdrs nebo východoindické (EI) kůže) jsou hlvně dováženy z Indie nebo Pákistánu. Zprvidl jsou bleny, po šesti, ve slisovných blících zblených do slměných rohoží jutových pytlů. 4105 30 91 Lícové Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 4105 10 10. Do této podpoložky ptří kůže ovčí nebo jehněčí, které byly vyčiněny použitím směsi soli, kmence, vječného žloutku mouky (kůže činěné kmencem). Tyto kůže se používjí hlvně k výrobě rukvic nebo k výrobě obuvi vysoké kvlity. 4105 30 99 Štípné Viz vysvětlivky k podpoložce 4105 30 91, druhý odstvec.
C 137/186 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 4106 Kůže kožky osttních zvířt vyčiněné nebo zprcovné n crust, odchlupené, též štípné, všk dále neuprvené Viz poznámky 2 A) 2 B) k této kpitole. 4106 21 10 4106 21 90 V mokrém stvu (včetně wet-blue) Viz vysvětlivky k podpoložkám 4104 11 10 ž 4104 19 90. 4106 21 10 Lícové Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 4105 10 10. 4106 22 10 4106 22 90 V suchém stvu (crust) Viz poznámk 2 B) k této kpitole všeobecné vysvětlivky k HS ke kpitole 41, část II), třetí odstvec. 4106 22 10 Z indických koz nebo kůzlt, předčiněné tříslem, též určitým způsobem uprvené, všk zjevně nepoužitelné pro bezprostřední výrobu koženého zboží Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 4105 30 10. 4106 31 00 V mokrém stvu (včetně wet-blue) Viz vysvětlivk k podpoložkám 4104 11 10 ž 4104 19 90. 4106 32 00 V suchém stvu (crust) Viz poznámk 2 B) k této kpitole všeobecné vysvětlivky k HS ke kpitole 41, část II), třetí odstvec. 4106 40 10 Předčiněné tříslem Do této podpoložky ptří kůže kožky předčiněné tříslem, které vyždují před dokončením dlší činění. Tyto kůže kožky jsou chrkterizovány pevnou kompktní strukturou světlou sušenkovou brvou následkem třísločinění. 4106 91 00 V mokrém stvu (včetně wet-blue) Viz vysvětlivky k podpoložkám 4104 11 10 ž 4104 19 90. 4106 92 00 V suchém stvu (crust) Viz poznámk 2 B) k této kpitole všeobecné vysvětlivky k HS ke kpitole 41, část II), třetí odstvec. 4107 Usně z hovězího dobytk (včetně buvolů) nebo koní jiných lichokopytníků, po vyčinění nebo po zprcování n crust dále uprvené, včetně kůží zprcovných n pergmen, odchlupené, též štípné, jiné než usně čísl 4114 Usně ptřící do tohoto čísl mohou být dále vydělány (mzné, brvené, kdeřené nebo ržené, uprvené n semiš (velur), potištěné, leštěné, sténově uprvené td.) nebo zprcovány n pergmen (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, část III)). 4107 11 11 ž 4107 11 90 Plný líc, neštípný Do této podpoložky ptří usně, které nebyly štípné (tj. původní tloušťk nebyl rozdělen n několik vrstev), též pokud byly ztenčeny n stejnoměrnou tloušťku mízdřením též, pokud mjí odstrněny jkékoliv nerovnosti nebo přilnuté částice n msové strně. 4107 11 11 Telecí box Telecí box je telecí useň vyčiněná chromem nebo někdy kombinovným procesem, poté je brvená leštěná používá se n svršky obuvi nebo n určité kožené zboží (npříkld kbelky, ktovky); tto kůže je velmi jemná.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/187 4107 12 11 Telecí box Viz vysvětlivky k podpoložce 4107 11 11. 4107 91 10 4107 91 90 Plný líc, neštípný Viz vysvětlivky k podpoložkám 4107 11 11 ž 4107 11 90. 4107 91 10 Spodková useň (n podešve) Vzhledem k jejímu použití, které vyžduje pevnost odolnost, useň známá jko spodková (n podešve) není nplněná. Metod mzání používná pro tuto useň je známá jko vodní mzání, n rozdíl od tukového mzání používného pro plněné usně. Hlvní zprcování této usně zhrnuje čištění lícové strny usně, působení vzduchu, opkovné tlučení válcování pod tlkem. Viz též vysvětlivky k HS k číslu 4107, třetí odstvec. 4112 00 00 Usně ovčí nebo jehněčí, po vyčinění nebo po zprcování n crust dále uprvené, včetně kůží zprcovných n pergmen, odchlupené, též štípné, jiné než usně čísl 4114 Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu 4107. 4113 Usně osttních zvířt, po vyčinění nebo po zprcování n crust dále uprvené, včetně kůží zprcovných n pergmen, odchlupené, též štípné, jiné než usně čísl 4114 Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu 4107. 4115 Kompozitní usně n zákldě nerozvlákněné usně nebo kožených vláken, ve tvru desek, listů nebo pruhů, též ve svitcích; odřezky jiné odpdy kůží (usní) nebo kompozitní usně, nepoužitelné k výrobě koženého zboží; kožený prch, prášek moučk Kompozitní useň je vyroben z nerozvlákněné usně nebo z kožených vláken. Aby kompozitní useň získl speciální vlstnosti, přidávjí se někdy plstitelné mteriály jko celulóz, syntetická nebo bvlněná vlákn. Poměr tkovýchto vláken všk musí být dobře pod 50 %, by toto zboží mohlo být zřzeno do čísl 4115 ( desky, listy nebo pruhy, též ve svitcích ). Kožená vlákn sestávjí z chromových pomčkných třísek, rostlinných odpdů z blnžírování kůží, odřezků nebo jiného odpdu. Nejobvykleji používnou pojivou látkou je přírodní ltex. Kompozitní useň se hlvně využívá v obuvnickém průmyslu, kde se používá k výrobě výztuží, optků, stélek, mezipodešví podešví pro pntofle. Dlší využití lze nlézt ve výrobě koženého zboží (npříkld n ruby kufrů, školní bršny, přihrádky pro ktovky náprsní tšky) v technickém sektoru (mnžety, těsnicí mteriály td.).
C 137/188 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 42 KOŽENÉ ZBOŽÍ; SEDLÁŘSKÉ A ŘEMENÁŘSKÉ VÝROBKY; CESTOVNÍ POTŘEBY, KABELKY A PODOBNÉ SCHRÁNKY; VÝROBKY ZE STŘEV (JINÝCH NEŽ Z HOUSENEK BOURCE MORUŠOVÉHO) 4202 Lodní kufry, cestovní kufry kufříky, včetně toletních kufříků, diplomtky, ktovky, školní bršny, pouzdr n brýle, divdelní kukátk, dlekohledy, fotogrfické přístroje, kmery, hudební nástroje, zbrně podobné schránky; cestovní vky bršny, tšky n potrviny nebo nápoje s tepelnou izolcí, neceséry, btohy, kbelky, nákupní tšky, náprsní tšky, peněženky, pouzdr n mpy, pouzdr n cigrety, pytlíky n tbák, bršny n nářdí, sportovní tšky vky, pouzdr n láhve, pouzdr n šperky, pudřenky, kzety n zltnické zboží podobné schránky z přírodní nebo kompozitní usně, z fólií z plstů, z textilních mteriálů, vulkánfíbru nebo lepenky, nebo potžené zcel nebo z větší části těmito mteriály nebo ppírem Pro definici výrzu vnější povrch viz doplňková poznámk 1 k této kpitole vysvětlivky k HS k položkám 4202 11, 4202 21, 4202 31 4202 91. Do tohoto čísl ptří pouzdr n rkety, která pokrývjí celou rketu, též vybvená drždlem nebo rmenním popruhem. Do tohoto čísl všk neptří pouzdr n hlvy tenisových rket, bdmintonových rket, golfových holí td., jsou-li vyrobená z textilie (obvykle potžené plsty), též jsou-li vybveny kpsou n míče (číslo 6307). 4202 11 10 4202 11 90 S vnějším povrchem z přírodní, kompozitní nebo lkové usně Pro definici výrzů lková useň kompozitní useň viz příslušné vysvětlivky k HS k číslu 4114, část II), první odstvec, bod 1) k číslu 4115, část I). 4202 12 11 4202 12 19 Ve formě plstových fólií Pokud je vnější mteriál schránky z kombince mteriálů, kde je pouhým okem vidět, že je vnější povrch z plstových fólií (npříkld tknin z textilních vláken v kombinci s plstovými fóliemi), je pro účely zřzení nepodsttné, jestli byly fólie vyrobeny zvlášť před vytvořením kombinovného mteriálu nebo jestli plstová vrstv vznikl potžením nebo pokrytím mteriálu (npříkld tkniny z textilních vláken) plsty, z předpokldu, že výsledná vnější vrstv, která je vidět pouhým okem, má stejný vzhled jko vrstv vyrobená z plstových fólií. 4202 22 10 Z plstových fólií Viz vysvětlivky k podpoložkám 4202 12 11 4202 12 19. 4202 31 00 ž 4202 39 00 Výrobky obvykle nošené v kpse nebo v kbelce Viz vysvětlivky k HS k položkám 4202 31, 4202 32 4202 39. 4202 32 10 Z plstových fólií Viz vysvětlivky k podpoložkám 4202 12 11 4202 12 19. 4202 92 11 ž 4202 92 19 Z plstových fólií Viz vysvětlivky k podpoložkám 4202 12 11 4202 12 19. 4203 Oděvy oděvní doplňky z přírodní nebo kompozitní usně 4203 10 00 Oděvy Do této podpoložky ptří oděvy, včetně prcovních oděvů, vyrobené z přírodní nebo kompozitní usně, jko jsou pláště, kbáty, sk, klhoty zástěry. Ptří sem též kožky sestvené kožky tvořící nekompletní nebo nedokončené výrobky, le přesto rozezntelné jko oděvy.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/189 4203 21 00 ž 4203 29 90 Prstové rukvice, plčáky rukvice bez prstů Tyto podpoložky zhrnují prstové rukvice, plčáky rukvice bez prstů dále nezprcovné, než vykrojené do tvru. Kusy usně vykrojené do dného tvru určené k výrobě rukvic, le jejichž plec prsty dosud nebyly vykrojeny do tvru se zřzují do podpoložky 4205 00 90. 4203 21 00 Speciálně uprvené k provozování sportu Viz vysvětlivky k HS k položce 4203 21. Do této podpoložky ptří též šermířské rukvice, kriketové rukvice, bsebllové rukvice rukvice s odstřiženými hřbety pro závodní cyklisty. 4203 29 10 Ochrnné pro všechny profese 4203 29 90 Osttní Ochrnné prstové rukvice, plčáky rukvice bez prstů ptřící do této podpoložky jsou všeobecně určeny pro ochrnu rukou při práci. Pro tento účel, n rozdíl od vycházkových rukvic, jsou v mnoh přípdech vyrobeny ze silné, tuhé usně, která není normálně po činění jkkoli zprcován. Ochrnné rukvice mjí čsto hrubý povrch; mohou mít mnžety, které chrání zápěstí předloktí. Ochrnné rukvice, u nichž pouze dlň přední část prstů je z usně, se zřzují do této podpoložky. Do této podpoložky rovněž ptří prstové rukvice, plčáky rukvice bez prstů, které, čkoliv jsou používány ve sportu, neodpovídjí funkčním vzorovým znkům chrkteristickým pro rukvice speciálně nvržené k provozování sportu, které jsou dány ve vysvětlivkách k HS k položce 4203 21. Rukvice, u nichž dlň, přední část prstů části mezi prsty jsou z usně hřbet je z jiného mteriálu ptří tké do této podpoložky. 4203 30 00 Pásy, opsky závěsné řemeny 4203 40 00 Osttní oděvní doplňky Tto podpoložk zhrnuje opsky n peníze podobné opsky z usně s jednou nebo více kpsmi optřené zpínáním. Do této podpoložky ptří šle, nármky, krvty šle pro tyrolské krátké klhoty. Do této podpoložky neptří tkničky do bot, které se nepovžují z oděvní doplňky zřzují se do podpoložky 4205 00 90. Nármky vytvořené z imitce nebo oděvní bižuterie (číslo 7117) hodinkové řemínky (číslo 9113) jsou tké vyloučeny z této podpoložky. 4205 00 Osttní výrobky z přírodní nebo kompozitní usně 4205 00 11 Doprvníkové nebo převodové pásy nebo řemeny 4205 00 19 Osttní 4205 00 90 Osttní Do této podpoložky ptří výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 4205, druhý odstvec, bod 1), vyjm doprvníkových korečků. Do této podpoložky ptří doprvníkové korečky výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 4205, druhý odstvec, bod 2). Viz vysvětlivky k HS k číslu 4205, třetí odstvec.
C 137/190 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 43 KOŽEŠINY A UMĚLÉ KOŽEŠINY; VÝROBKY Z NICH 4301 Surové kožešiny (včetně hlv, ohonů, nožek jiných kousků nebo odřezků použitelných v kožešnictví), jiné než surové kůže kožky čísel 4101, 4102 nebo 4103 Pro definici výrzu surové kožešiny viz vysvětlivky k HS k číslu 4301, předposlední odstvec. 4301 80 50 Z volně žijících kočkovitých šelem Do této podpoložky ptří zejmén kožešiny z geprd, jguár, rys, pnter (nebo leoprd) pumy. 4301 80 70 Osttní Do této podpoložky ptří kožky z tuleně (npříkld z mláďt tuleně grónského tuleně kroužkovného), z kln (mořské vydry) nebo nutrie (coypu). Kožky z mláďt tuleně grónského jsou úplně bílé. Kožky z mláďt tuleně kroužkovného jsou bílé se širokým, modrošedým hřbetním pruhem, který se táhne od hlvy k ocsu. Kožešiny ze srstntých tuleňů jsou čsto oznčovány nesprávně jko mořská vydr. Tulení kožešiny mjí jemnou, hedvábnou, hustou srst, leskle černou, která pokrývá zltvou podsdu přecházející do rezvě hnědého nebo ornžového odstínu n krku břiše. Kožešin z mořské vydry je hnědá ž černá, tu tm s bílými chlupy, ztímco podsd je velmi jemná, le též velmi pevná. Téměř jedinou používnou části kožešiny nutrií je kožešin z břich, protože mléčné žlázy jsou n zádech, proto při sthování zvířete je řez veden podél hřbetu. Srst, která je černohnědá n břiše světlejší n zádech bocích, má bohtou, ostrou, hrubou srst jemnou, hustou, huňtou podsdu. 4301 90 00 Hlvy, ohony, nožky jiné kousky nebo odřezky použitelné v kožešnictví Do této podpoložky ptří nejen odpdní části (hlvy, ohony nožky), le tké odstřižky přířezy. Tyto kousky se používjí k příprvě kožešinových kusů, z nichž se vyrábějí kožešiny nižší kvlity. 4302 Vyčiněné nebo uprvené kožešiny (včetně hlv, ohonů, nožek jiných kousků nebo odřezků), též sešité (bez přídvku jiných mteriálů), jiné než čísl 4303 4302 11 00 ž 4302 19 95 Celé kožešiny, též bez hlv, ohonů nebo nožek, nesešité Do těchto podpoložek ptří kůže kožky (npř. z ovcí), z nichž nebylo odstrněno více než pouze hlv, nožky ohon, též zrovnné n okrjích, nevykrájené nebo jink nezprcovné do tvru; mohou být brvené jsou vhodné pro použití jko předložky nebo pokrývky. 4302 19 41 Z mláďt tuleně grónského tuleně kroužkovného Viz vysvětlivky k podpoložce 4301 80 70. 4302 20 00 Hlvy, ohony, nožky jiné kousky nebo odřezky, nesešité Kousky nebo odřezky této podpoložky vznikjí odstřihováním při uprvování kožešin nebo sestvování kožešin nebo jejich částí do čtverců, obdélníků, lichoběžníků nebo křížů.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/191 4302 30 10 Vypouštěné kožešiny Viz vysvětlivky k HS k číslu 4302, první odstvec, bod 2), druhý pododstvec. Vypouštěné kožešiny, někdy oznčovné jko prmenové kožešiny, mohou být též získány: úhlopříčným rozřezáním kožek do úzkých proužků jejich opětovným složením v původním pořdí, postupným krájením kožek znovuskládáním, s cílem vyrobit delší, le užší kožky. 4302 30 21 ž 4302 30 95 Osttní Do těchto podpoložek ptří, z předpokldu, že nebyly přidány žádné jiné mteriály: 1. kousky nebo odřezky podpoložky 4302 20 00 nebo celé kožky, sestvené do pytlů, plátů, křížů nebo podobných polotovrů; 2. části určené pro výrobu kožešinových sk nebo plášťů, obvykle sestávjící ze tří odlišných sestvených dílů kožešiny, jednoho ve formě souměrného lichoběžníku s dlouhou zákldní linií, ze které budou vystřižen zád zbývjících v prvoúhlých tvrech, ze kterých budou vystřiženy přední díl rukávy. 4302 30 51 Z mláďt tuleně grónského tuleně kroužkovného Viz vysvětlivky k podpoložce 4301 80 70. 4303 Oděvy, oděvní doplňky jiné výrobky z kožešin 4303 10 10 4303 10 90 Oděvy oděvní doplňky Viz poznámk 4 k této kpitole. 4303 10 10 Z kožešin mláďt tuleně grónského tuleně kroužkovného Do této podpoložky ptří oděvy oděvní doplňky vyrobené z kožek podpoložky 4302 19 41 nebo 4302 30 51. 4303 90 00 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 4303, třetí čtvrtý odstvec.
C 137/192 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 TŘÍDA IX DŘEVO A DŘEVĚNÉ VÝROBKY; DŘEVĚNÉ UHLÍ; KOREK A KORKOVÉ VÝROBKY; VÝROBKY ZE SLÁMY, ESPARTA NEBO JINÝCH PLETACÍCH MATERIÁLŮ; KOŠÍKÁŘSKÉ A PROUTĚNÉ VÝROBKY KAPITOLA 44 DŘEVO A DŘEVĚNÉ VÝROBKY; DŘEVĚNÉ UHLÍ 4401 Plivové dřevo v polenech, šplcích, větvích, otepích nebo v podobných tvrech; dřevěné štěpky nebo třísky; piliny dřevěné zbytky dřevěný odpd, též glomerovné do polen, briket, pelet nebo podobných tvrů 4401 10 00 Plivové dřevo v polenech, šplcích, větvích, otepích nebo v podobných tvrech Pro polen šplky, které se povžují z plivové dřevo, nejsou stnoveny žádné mezní rozměry. Podmínk je, že jsou ze dřev od dřev ptřícího do čísl 4403 je odlišuje způsob jejich předkládání (viz vysvětlivky k HS k číslu 4401, vyloučení b)). Do této podpoložky neptří dřevěné piliny, dřevěný odpd nebo zbytky, i když jsou jsně určeny k použití jko plivo (podpoložk 4401 30 40 nebo 4401 30 80). 4401 21 00 4401 22 00 Dřevěné štěpky nebo třísky Viz poznámky 1 ) 1 c) k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 4401, první odstvec, část B). 4401 30 20 ž 4401 30 80 Piliny, dřevěné zbytky dřevěný odpd, též glomerovné do polen, briket, pelet nebo podobných tvrů Viz poznámky 1 ) 1 c) k této kpitole. Do těchto podpoložek neptří dřevitá moučk definovná v doplňkové poznámce 2 k této kpitole (číslo 4405 00 00). 4403 Surové dřevo, též odkorněné, zbvené dřevní běli nebo nhrubo oprcovné 4403 10 00 Ntřené brvou, mořidlem, kreozotem nebo jinými konzervčními prostředky Viz vysvětlivky k HS k položce 4403 10. Injektování impregnce dřev jsou úprvy jeho konzervce (zvýšení životnosti) nebo jeho vybvení určitými speciálními vlstnostmi (npříkld ohnivzdornou úprvou nebo úprvou k ochrně proti sesychání). Injektční nebo impregnční úprv zjišťuje dlouhodobou konzervci npříkld sloupů z jehličntého dřev. Tto úprv předstvuje buď dlouhodobé nmáčení v otevřených nádržích s horkou tekutinou, přičemž se sloupy ponechjí v tekutině, dokud tto nezchldne, nebo úprvu v utoklávu působením vku nebo tlku. Mezi používnými produkty jsou orgnické produkty, jko kreozot, dinitrofenoly dinitrokrezoly. Sloupy ze dřev ntřené brvou nebo lkem rovněž ptří do této podpoložky. 4403 20 11 Pilřská kultin Pilřská kultin je chrkterizován fyzikálními vlstnostmi, jko jsou: válcová rovná vlákenná struktur bez hlvního ohybu, průměr ne menší než 15 cm. Obvykle bude podélně řezán (nebo štípán) pro výrobu bloků nebo železničních pržců (příčných pržců) nebo pro použití při výrobě listů pro dýhování (hlvně loupáním nebo krájením n plátky).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/193 4403 20 31 Pilřská kultin Viz vysvětlivky k podpoložce 4403 20 11. 4403 20 91 Pilřská kultin Viz vysvětlivky k podpoložce 4403 20 11. 4403 41 00 ž 4403 49 95 Osttní, z tropického dřev uvedeného v poznámce k položce 1 k této kpitole Viz též všeobecné vysvětlivky k HS k položkám k této kpitole, týkjící se názvů některých tropických dřevin. Viz též příloh k vysvětlivkám k HS k této kpitole. 4403 49 35 Okoumé Sipo Okoumé se těží téměř výhrdně v lesích Gbonu. Toto dřevo je měkké lososově růžové, s vláknitou strukturou s neprvidelnými vlákny, poněkud se podobá mhgonu, je všk mnohem světlejší. Strom poskytuje dobře tvrovné válcovité kmeny, vhodné skvěle n krájení loupání používá se hlvně n výrobu dýh. 4403 91 10 Pilřská kultin Viz vysvětlivky k podpoložce 4403 20 11. 4403 92 10 Pilřská kultin Viz vysvětlivky k podpoložce 4403 20 11. 4403 99 10 Topolové Do této podpoložky ptří všechny druhy rodu Populus. Topolové dřevo je bledé brvy, je lehké velmi měkké. Používá se v truhlářství (vnitřky nábytku, oblové bedny) n výrobu překližek. Po jehličnnech je hlvním zdrojem celulózy pro ppírovinu. 4403 99 51 Pilřská kultin Viz vysvětlivk k podpoložce 4403 20 11. 4404 Dřevo n obruče; štípné tyče; dřevěné kůly, kolíky výtyčky, zšpičtělé, le podélně nerozřezné; dřevěné tyče nhrubo oprcovné, všk nesoustružené, neohýbné ni jink neoprcovné, vhodné pro výrobu vycházkových holí, deštníků, násd nástrojů podobných výrobků; dřevěné loubky, destičky, pásky podobné výrobky Dřevěné loubky, destičky, pásky podobné výrobky se hlvně odlišují od listů n dýhy čísl 4408 svou menší velikostí druhem použitého dřev (obyčejně běžná měkčí dřev). 4404 20 00 Jiné než jehličnté Do této podpoložky ptří dřevěné hobliny, které se podobjí spirálovým štěpkům (obvykle z bukového nebo lískového dřev), používné při výrobě oct nebo při čištění jiných kplin. 4405 00 00 Dřevěná vln; dřevitá moučk Pro definici výrzu dřevitá moučk viz doplňková poznámk 2 k této kpitole. 4406 Dřevěné železniční nebo trmvjové pržce (příčné pržce) 4406 10 00 Neimpregnovné Viz vysvětlivky k HS k podpoložkám 4406 10 4406 90. 4406 90 00 Osttní Viz vysvětlivky k HS k položkám 4406 10 4406 90.
C 137/194 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 4407 Dřevo rozřezné nebo štípné podélně, krájené nebo loupné, též hoblovné, broušené pískem nebo n koncích spojovné, o tloušťce převyšující 6 mm Pro definici výrzů krájené loupné viz vysvětlivky k HS k číslu 4408, druhý třetí odstvec. 4407 10 31 ž 4407 10 38 Hoblovné Do těchto podpoložek neptří: ) dřevo uprvené nárzy nebo rnmi, tj. dřevo hoblovné z účelem odstrnění výrůstků s ponechnými stopmi hrubého řezání pilou (podpoložky 4407 10 91 ž 4407 10 98); b) dřevo řezné podélně, které s ohledem n zvláštnosti dného dřev techniku zprcování tohoto druhu dřev, nenese žádné stopy po řezání, z předpokldu, že bsence těchto stop je výsledkem pouze pomocné práce nezbytné při řezání z technických důvodů, jejímž cílem není usndnění pozdějšího používání dřev odstrňování těchto stop (podpoložky 4407 10 91 ž 4407 10 98). 4407 10 91 ž 4407 10 98 Osttní Do těchto podpoložek neptří kompletní sdy řezných desek, krájeného nebo loupného dřev o tloušťce převyšující 6 mm, určených k použití n výrobu blicích beden nebo doprvních klecí. Tyto sdy desek ptří do čísl 4415, též pokud obshují některá příslušenství, jko výztuže rohů nebo spodních okrjů. Viz též vysvětlivky k číslu 4415. 4407 21 10 ž 4407 29 95 Z tropického dřev uvedeného v poznámce k položce 1 k této kpitole Viz též všeobecné vysvětlivky k HS k položkám k této kpitole, týkjící se názvů některých tropických dřevin. Viz též příloh k vysvětlivkám k HS k této kpitole. 4407 99 96 Z tropického dřev Pro účely této podpoložky výrz tropické dřevo znmená pouze tkové tropické dřevo, které není specifikováno v poznámce k položce 1 k této kpitole. Do této podpoložky ptří následující druhy tropického dřev: iélé, lone, ndoung, biling, bomng, bubing, ebène, ebir, fro, kpokier, limbli, longhi, movingui, mutenye, ng, niové, tli, tchitol, wengé zingn. 4408 Listy n dýhování (včetně listů získných krájením n plátky vrstveného dřev), n překližky nebo n podobné vrstvené dřevo osttní dřevo, rozřezné podélně, krájené nebo loupné, též hoblovné, broušené pískem nebo seszovné nebo n koncích spojovné, o tloušťce nepřeshující 6 mm 4408 31 11 ž 4408 39 95 Z tropického dřev uvedeného v poznámce k položce 1 k této kpitole Viz též vysvětlivky k HS k této kpitole, týkjící se názvů některých tropických dřevin. Viz též příloh k vysvětlivkám k HS k této kpitole. 4409 Dřevo (včetně nesestvených pruhů vlysů pro prketové podlhy) souvisle profilovné (s pery, drážkovné, polodrážkovné, zkosené, spojovné do V, vroubkovné, lištovné, zoblené nebo podobně profilovné) podél jkékoliv z jeho hrn, konců nebo ploch, též hoblovné, broušené pískem nebo n koncích spojovné 4409 10 11 Lišty pro rámy n obrzy, fotogrfie, zrcdl nebo podobné předměty Viz vysvětlivky k HS k číslu 4409, pátý odstvec, bod 4). Do této podpoložky neptří tvrovné lišty, vytvořené nvrstvením jedné tvrovné lišty n druhou tvrovnou či netvrovnou (číslo 4418 nebo 4421).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/195 4409 10 18 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. prothovná dřev zoblená dřev n výrobu kolíků, popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 4409, pátý odstvec, bod 5); 2. pruhy vlysy pro prketové podlhy, souvisle tvrovné. Pruhy vlysy, které byly oprcovány jen hoblováním, broušením nebo spojením konců (npříkld spojením n klínové ozuby), ptří do čísl 4407 nebo 4408. Prkénk vlysy dýhovné nebo z překližky ptří do čísl 4412. 4409 29 10 Lišty pro rámy n obrzy, fotogrfie, zrcdl nebo podobné předměty Viz vysvětlivky k podpoložce 4409 10 11. 4409 29 91 4409 29 99 Osttní Viz vysvětlivky k podpoložce 4409 10 18. 4410 Třískové desky, desky s orientovnými třískmi tzv. oriented strnd bord (OSB) podobné desky (npříkld třískové desky tzv. wferbord ) ze dřev nebo z jiných dřevitých mteriálů, též glomerovné s pryskyřicemi nebo jinými orgnickými pojivy 4410 11 50 N povrchu potžené dekortivními lmináty z plstů Do této podpoložky ptří třískové desky ze dřev, potžené vysokotlkými lmináty podpoložky 3921 90 41. 4410 11 90 Osttní Do této podpoložky ptří třískové desky pokryté plsty, brvou, ppírem, textilními mteriály nebo kovem, jiné než ty, které jsou uvedeny v podpoložkách 4410 11 30 4410 11 50. 4410 90 00 Osttní Příkldy dřevitých mteriálů jiných, než dřevo, které ptří do těchto podpoložek, jsou bgs, bmbus, obilná slám lněné nebo konopné pzdeří. 4411 Dřevovláknité desky podobné desky z jiných dřevitých mteriálů, též pojené pryskyřicemi nebo jinými orgnickými látkmi 4411 12 10 ž 4411 14 90 Polotvrdé dřevovláknité desky (MDF) Viz vysvětlivky k HS k číslu 4411 odst. 2, (A), první pododstvec. 4411 12 10 Mechnicky neoprcovné nebo n povrchu nepotžené Pro účely zřzení do této podpoložky se broušení nepovžuje z mechnické oprcování. 4411 13 10 Mechnicky neoprcovné nebo n povrchu nepotžené Viz vysvětlivky k podpoložce 4411 12 10. 4411 14 10 Mechnicky neoprcovné nebo n povrchu nepotžené Viz vysvětlivky k podpoložce 4411 12 10. 4411 92 10 4411 92 90 O hustotě převyšující 0,8 g/cm 3 Viz vysvětlivky k HS k číslu 4411, odst. 2, (B), (1). 4411 92 10 Mechnicky neoprcovné nebo n povrchu nepotžené Viz vysvětlivky k podpoložce 4411 12 10.
C 137/196 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 4411 93 10 4411 93 90 O hustotě převyšující 0,5 g/cm 3, všk nepřeshující 0,8 g/cm 3 Viz vysvětlivky k HS k číslu 4411, odst. 2, (B), (2). 4411 93 10 Mechnicky neoprcovné nebo n povrchu nepotžené Viz vysvětlivky k podpoložce 4411 12 10. 4411 94 10 4411 94 90 O hustotě nepřeshující 0,5 g/cm 3 Viz vysvětlivky k HS k číslu 4411, odst. 2, (B), (2) (3). 4411 94 10 Mechnicky neoprcovné nebo n povrchu nepotžené Viz vysvětlivky k podpoložce 4411 12 10. 4412 Překližky, dýhovné desky podobné vrstvené dřevo Překližky z jehličntých druhů mjí čsto vdy (npříkld otvory) n vnější vrstvě, které jsou, během zprcovtelských procesů, oprveny mteriály jko jsou dřevěné ucpávky, plstické výplňové směsi td. Tkovéto mteriály se nepovžují z přidné látky nedávjí překližkám chrkter výrobků jiných čísel. Překližky tohoto čísl mohou být nebroušené nebo dále uprvené broušením. Výrz nebroušené zhrnuje dotykové broušení ; účelem dotykového broušení je pouze odstrnit z vnější vrstvy nerovnosti vzniklé při vysprvování, ucpávání nebo vyplňování. Viz rovněž vysvětlivky k HS k položkám 4412 10, 4412 31, 4412 32 4412 39. Mezi překližky, dýhovné desky podobné vrstvené dřevo používné jko podlhové desky (viz zejmén čtvrtý odstvec vysvětlivek k HS k tomuto číslu) ptří pouze tkové desky, které mjí vrchní vrstvu dřev o tloušťce menší než 2,5 mm (tenká dýh). Příkld typického třívrstvého výrobku: Pokud má vrchní vrstv dřev tloušťku 2,5 mm nebo více, tkovéto výrobky do tohoto čísl neptří (podpoložk 4418 71 00 nebo 4418 72 00). 4412 94 10 4412 94 90 Lťovky, vrstvené desky podlhové lťovky Pro výkld pojmů lťovky, vrstvené desky podlhové lťovky, viz vysvětlivky k HS k číslu 4412, první odstvec, bod 3), první pododstvec.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/197 4413 00 00 Zhutněné dřevo, ve tvru šplků, desek, pruhů nebo profilů Druhy nejběžněji zhutněného dřev jsou buk, hbr, trnovník topol. 4415 Bedny, krbice, lťové bedny, bubny, podobné dřevěné obly; dřevěné kbelové bubny; jednoduché plety, skříňové plety jiné nkládcí plošiny ze dřev; nástvce plet ze dřev 4415 10 10 Bedny, krbice, lťové bedny, bubny podobné obly Do této podpoložky ptří kompletní sdy prken nesmontovných ze dřev, řezných, krájených nebo loupných, určených n výrobu blicích beden, lťových beden td., předkládné v jedné zásilce, též se dny, strnmi, víky zámky sestvenými v sdě. Nekompletní sdy se zřzují následovně: 1. díly oblů, jko jsou dn, vík td., sbíjené dohromdy nebo smontovné jkýmkoliv jiným způsobem, vyrobené z dřevěných řezných, krájených nebo loupných prken, ptří do podpoložky 4421 90 98; 2. nesmontovná prkn se zřzují podle jejich chrkteru (čísl 4407 nebo 4408). Viz též vysvětlivky k HS k číslu 4415, část I). 4415 10 90 Kbelové bubny Viz vysvětlivky k HS k číslu 4415, část II). 4415 20 20 4415 20 90 Jednoduché plety, skříňové plety jiné nkládcí plošiny; nástvce plet Viz vysvětlivky k HS k číslu 4415, část III) IV). 4416 00 00 Sudy, džbery, kádě, nádrže, vědr, jiné bednářské výrobky jejich části součásti, ze dřev, včetně dužin (dílů pláště) sudu Sudy džbery mjí trup, který je uprostřed vydutý, mjí dv uzvřené konce. Kádě vědr mjí obvykle jen jeden uzvřený konec mohou mít odkládcí víko. Nejčstěji používnými druhy jsou kštn dub. Části uzvírjící dužiny čel džberů jiné bednářské výrobky. Dužiny jsou hoblovná prkn, více či méně zkřivená, ohnutá nebo zkosená nejméně n jedné strně s drážkou nzývnou croze k sestvení. Čel jsou řezná do kruhovitého tvru s poždovným obvodem jsou nšikmo seříznutá n obou strnách, by mohl být vložen do drážky (croze). 4417 00 00 Dřevěné nástroje, dříky, násdy nástrojů, těles násdy pro košťt, krtáče štětce; dřevěná kopyt npínáky obuvi Viz poznámk 5 k této kpitole. Do této podpoložky ptří rukojeti ke štětcům holícím štětkám. 4418 Výrobky stvebního truhlářství tesřství, včetně dřevěných voštinových desek, sestvených podlhových desek šindelů ( shingles shkes ) ze dřev 4418 20 10 ž 4418 20 80 Dveře jejich rámy zárubně prhy Do této podpoložky ptří pevné lminovné dřevěné desky s tlustým jádrem, z předpokldu, že byly dále oprcovány do tkového stupně, že jsou výhrdně určeny k použití jko dveře (npř. vybráním otvorů pro rukojeti, zámky nebo závěsy). Do této podpoložky neptří neoprcovné desky, někdy zvné jko dveřové polotovry s pevným jádrem, i když jsou jejich strny podýhovné (číslo 4412).
C 137/198 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 4418 40 00 Bednění pro betonování Bednění této podpoložky jsou montážní celky používné pro všechny druhy betonářských konstrukčních prcí (npříkld pro zákldy, stěny, podlhy, sloupy, pilíře, vzpěry, tunelové díly td.). Všeobecně se bednění vyrábí z pryskyřičntého dřev (z prken, trámů td.). Avšk překližkové desky používné jko bednění (k získání hldkého povrchu) do této podpoložky neptří, i když jsou n jedné nebo obou strnách optřené nátěrem jejich použití jko bednění pro betonování je nepochybné (číslo 4412). 4418 50 00 Šindele ( shingles shkes ) Viz vysvětlivky k HS k číslu 4418, sedmý osmý odstvec. 4418 71 00 ž 4418 79 00 Sestvené podlhové desky Viz vysvětlivky k HS k číslu 4418, šestý odstvec. 4418 71 00 Pro mozikové podlhy Do této podpoložky ptří podlhové desky sestávjící z vrstvy známé jko nášlpná vrstv, vyrobené z kvádrů, pásků, vlysů td., připevněné n vhodný podkld ze dřev, třískové desky, ppíru, plstů, korku td. Viz též vysvětlivky k číslu 4412. 4418 72 00 Osttní, vícevrstvé Viz rovněž vysvětlivky k HS k položce 4418 71. Viz vysvětlivky k podpoložce 4418 71 00. 4418 90 10 Dřevo provrstvené klihem 4418 90 80 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 4418, třetí odstvec. Do této podpoložky ptří voštinové dřevěné desky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 4418, čtvrtý odstvec. 4420 Mrketerovné intrzovné dřevo; skříňky pouzdr n klenoty nebo příbory podobné výrobky, ze dřev; sošky jiné ozdobné předměty, ze dřev; dřevěný nábytek, který neptří do kpitoly 94 4420 90 10 Mrketerovné intrzovné dřevo Do těchto podpoložek ptří desky z mrketerovného intrzovného dřev. Mrketerie sestává obvykle z tenkých kousků dřev nebo jiných mteriálů (obecný kov, ulity, slonovin td.) nlepených k dekortivním účelům n dřevěnou podložku. 4421 Osttní výrobky ze dřev 4421 90 98 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. sdy prken tvořící část dřevěných blicích beden (vík td.); 2. dřevěné regály (police), též smontovné, z předpokldu, že nemjí chrkter nábytku; 3. zhrdní ploty td., vyrobené z mřížoviny sbité křížovitě, která se potom vypne (hrmonikový systém); 4. špejle špičté tyčky mnoh druhů, používné k příprvě některých potrvin (rolky ze sleďů td.).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/199 KAPITOLA 45 KOREK A KORKOVÉ VÝROBKY 4501 Přírodní korek, surový nebo jednoduše uprvený; korkový odpd; rozdrcený, grnulovný nebo n prch umletý korek 4501 10 00 Přírodní korek, surový nebo jednoduše uprvený Viz vysvětlivky k HS k číslu 4501, bod 1). 4501 90 00 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 4501, body 2) 3). 4502 00 00 Přírodní korek, odkorněný nebo nhrubo hrněný nebo v prvoúhlých (též čtvercových) blocích, deskách, listech nebo pásech (včetně polotovrů s ostrými hrnmi n korkové zátky) Do tohoto čísl ptří obložení stěn, v kotoučích, sestávjící z tenkého přírodního korku podloženého ppírem. 4503 Výrobky z přírodního korku 4503 10 10 4503 10 90 Zátky uzávěry Viz vysvětlivky k HS k položce 4503 10. 4504 Aglomerovný korek (též s pojivy) výrobky z glomerovného korku 4504 10 11 Pro šumivá vín, včetně zátek s kotoučem z přírodního korku Do této podpoložky ptří válcovité zátky uzávěry pro lhve šumivého vín. Průměr těchto zátek uzávěrů je zjevně větší než hrdlo lhve, tkže těsně přiléhjí, jkmile jsou vloženy do lhve. Po použití (tj. pokud je zátk vytžen z lhve), mjí tvr zobrzený ve vysvětlivkách k podpoložkám 2204 21 06 ž 2204 21 09. Horní část těchto zátek uzávěrů je čsto tvořen glomerovným korkem dolní část (tj. část, které má být v kontktu se šumivým vínem) přírodním korkem: 4504 10 19 Osttní Do této podpoložky ptří válcovité zátky uzávěry z glomerovného korku pro jiné lhve, než ty lhve co jsou určeny pro šumivé víno. Do této podpoložky neptří tenké korkové kotoučky používné jko těsnění pro korunkové uzávěry (podpoložky 4504 10 91 4504 10 99).
C 137/200 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 4504 10 91 4504 10 99 Osttní Do této podpoložky ptří též kotoučky z glomerovného korku pro korunkové zátky. 4504 90 20 Zátky uzávěry Do této podpoložky ptří zátky uzávěry z glomerovného korku, které nejsou válcovité. Tkovéto zátky uzávěry jsou npříkld kónické mohou mít též uprostřed otvor:
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/201 KAPITOLA 46 VÝROBKY ZE SLÁMY, ESPARTA NEBO JINÝCH PLETACÍCH MATERIÁLŮ; KOŠÍKÁŘSKÉ A PROUTĚNÉ VÝROBKY 4601 Pletence podobné výrobky z pletcích mteriálů, též spojené do pásů; pletcí mteriály, pletence podobné výrobky z pletcích mteriálů, svázné dohromdy v prlelních provzcích nebo tkné, ve formě listu, též jko dokončené výrobky (npříkld rohože, slměné rohožky, koštiny) 4601 21 10 ž 4601 29 90 Rohože, slměné rohožky koštiny z rostlinných mteriálů Do těchto podpoložek ptří: 1. hrubé rohože ze tkné slámy nebo vázné dohromdy v prlelních prmenech nebo tkné nplocho, jko jsou rohože používné k ochrnným účelům v zhrdnictví; 2. čínské rohože rohožky vyrobené stejnou cestou používné pro stejný účel. Čínské rohože rohožky jsou rohože rohožky vyrobené přímo ze stonků pásků rostlin třídy Cyperce (Lepironi mucront); jsou předkládány v přírodním stvu nebo obrvené (obvykle červeně). Tyto rohože rohožky jsou tkné; řetězec (nebo osnov), který pojí stonky nebo pásky rostlinného mteriálu, sestává ze široce rozložených provzců nebo nití. Rohože jsou obvykle vyráběny jednotlivě mohou být lemovné páskem z textilního mteriálu; ze země původu jsou čsto odesílány v kotoučích skládjících se z několik rohoží sešitých svými konci k sobě; 3. hrubé rohožky, jké jsou používány k ochrnným účelům v zhrdnictví; 4. koštiny (ochrnné stěny) (npříkld ze slámy nebo sítiny), používné pro stejné účely jko hrubé rohože uvedené výše, všk též vhodné k použití při stvbě oplocení zvýšených cest. 4602 Košíkářské, proutěné jiné výrobky, vyrobené přímo z pletcích mteriálů nebo zhotovené ze zboží čísl 4601; výrobky z lufy 4602 11 00 Z bmbusu 4602 19 10 Slměné obly n láhve 4602 19 90 Osttní Do této podpoložky ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 4602, první odstvec, body i) ii), npříkld koberce z rostlinného mteriálu zhotovené z mlých rohožek nebo ze zboží položky 4601 21 spojených dohromdy. Viz vysvětlivky k HS k číslu 4602, druhý odstvec, bod 8). Do této podpoložky ptří: 1. výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 4602, první odstvec, bod ii), npříkld koberce z rostlinného mteriálu zhotovené z mlých rohožek ze zboží položky 4601 29 spojených dohromdy; 2. výrobky z lufy. Luf, známá též jko rostlinná houb, se zřzuje do podpoložky 1404 90 00 skládá se z porézního pletiv různých druhů tykve (Luff cylindric).
C 137/202 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 TŘÍDA X BUNIČINA ZE DŘEVA NEBO Z JINÝCH CELULÓZOVÝCH VLÁKNOVIN; SBĚROVÝ PAPÍR, KARTÓN NEBO LEPENKA (ODPAD A VÝMĚT); PAPÍR, KARTÓN A LEPENKA A VÝROBKY Z NICH KAPITOLA 47 BUNIČINA ZE DŘEVA NEBO Z JINÝCH CELULÓZOVÝCH VLÁKNOVIN; SBĚROVÝ PAPÍR, KARTÓN NEBO LEPENKA (ODPAD A VÝMĚT) Všeobecné vysvětlivky Pro definici výrzů polobělená bělená, viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, čtvrtý odstvec. Buničin se pokládá z polobělenou nebo bělenou, jestliže byl po zhotovení dále uprvená různým stupněm intenzity z účelem zvýšení bělosti (jsnosti) určitým postupem, zejmén odstrněním nebo menší či větší modifikcí brvicích látek v buničině nebo jednoduchým přidáním zjsňujících činidel. 4701 00 Mechnická vláknin (dřevovin) 4701 00 10 Termomechnická vláknin Viz vysvětlivky k HS k číslu 4701, čtvrtý odstvec, poslední pododstvec. 4701 00 90 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 4701, čtvrtý odstvec, první tři pododstvce. 4703 Dřevná buničin, nátronová nebo sulfátová, jiná než pro chemické zprcování Viz poznámk 1 k této kpitole. 4703 11 00 Jehličnnová Do této podpoložky ptří zejmén buničiny vyrobené z borovice, jedle nebo smrku. 4703 19 00 Jiná než jehličnnová Buničiny této podpoložky jsou obvykle vyrobeny z topolu osiky rovněž z tvrdších dřev jko je buk, kštn, blhovičník řd tropických dřevin. Vlákn jsou zprvidl krtší, než u jehličnnových buničin. 4703 21 00 Jehličnnová Viz vysvětlivky k podpoložce 4703 11 00. 4703 29 00 Jiná než jehličnnová Viz vysvětlivky k podpoložce 4703 19 00. 4704 Dřevná buničin, sulfitová, jiná než pro chemické zprcování Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu 4703 k podpoložkám k tomuto číslu. 4706 Buničin z vláken získných ze sběrového ppíru, krtónu nebo lepenky (odpdu výmětu) nebo z jiných celulózových vláknovin Viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, třetí odstvec.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/203 4706 10 00 Buničin z bvlněného lintru Buničin z bvlněného lintru, která má zprvidl vysoký obsh lfcelulózy (98 ž 99 % hmotnostních) velmi nízký obsh popel (přibližně 0,05 % hmotnostních), se liší od bvlněného lintru pouze slisovného do tvru desek nebo plátů, které ptří do podpoložky 1404 20 00, tím, že jeho vlákn, vřená pod tlkem po dobu několik hodin v roztoku klcinovné sody, jsou víceméně zhuštěná, ztímco vlákn z bvlněného lintru podpoložky 1404 20 00, která neprošl týmž procesem, si obvykle zchovjí svou původní strukturu délku. 4707 Sběrový ppír, krtón nebo lepenk (odpd výmět) Do tohoto čísl neptří kotouče ppíru, jejichž vnější vrstvy byly částečně nmáčeny ve vodě nebo jink poškozeny (kpitol 48). 4707 10 00 Nebělený sulfátový (krft) ppír, krtón nebo lepenk nebo vlnitý ppír, krtón nebo lepenk Viz vysvětlivky k HS k položkám 4707 10, 4707 20 4707 30. 4707 20 00 Osttní ppír, krtón nebo lepenk vyrobené hlvně z bělené dřevné buničiny, nebrvené ve hmotě Viz vysvětlivky k HS k položkám 4707 10, 4707 20 4707 30. Do této podpoložky ptří odpd (npříkld odstřižky odřezky) z výroby nebo zprcování ppíru nebo z tiskřských prcí z použitých děrných štítků pásků. Tento druh ppíru určený pro recyklování je obvykle připrven téměř zcel z ppíru bez tisku. 4707 30 10 4707 30 90 Ppír, krtón nebo lepenk vyrobené převážně z mechnické vlákniny (npříkld noviny, čsopisy podobné tiskoviny) Viz vysvětlivky k HS k položkám 4707 10, 4707 20 4707 30.
C 137/204 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 48 PAPÍR, KARTÓN A LEPENKA; VÝROBKY Z PAPÍRENSKÝCH VLÁKNIN, PAPÍRU, KARTÓNU NEBO LEPENKY Všeobecné vysvětlivky Kotouče ppíru, jejichž vnější vrstvy byly částečně nmáčeny ve vodě nebo jink poškozeny, zůstávjí zřzeny v příslušných podpoložkách čísel 4801 ž 4811. 4801 00 00 Novinový ppír, v kotoučích nebo listech (rších) Viz poznámk 4 k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 4801. 4802 Nentírný ppír, krtón lepenk, určené ke psní, tisku nebo k jiným grfickým účelům, neděrovný ppír n děrné štítky nebo děrné pásky, v kotoučích nebo v prvoúlých (včetně čtvercových) listech (rších), jkéhokoliv rozměru, jiný než ppír čísel 4801 nebo 4803; ručně vyrobený ppír, krtón lepenk Viz poznámk 5 k této kpitole. 4802 10 00 Ručně vyrobený ppír, krtón lepenk Viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, část B) vysvětlivky k HS k číslu 4802, druhý třetí odstvec. 4802 40 10 4802 40 90 Surový tpetový ppír Surový tpetový ppír může být bílý nebo brevný ppír, klížený, strojně hlzený, s tlustou, le pružnou strukturou hrubým povrchem. Tento ppír je vhodný k nátěru /nebo k tisku n jedné strně, druhá strn je určen pro lepidlo. Surový ppír je zákldem výroby tpetového ppíru tpetování. 4803 00 Toletní nebo odličovcí tenký ppír, ručníkový nebo ubrouskový ppír podobné ppíry používné v domácnosti nebo pro hygienické účely, buničitá vt pásy zplstěných buničinových vláken, též krepovné, plisovné, ržené, perforovné, n povrchu brvené, zdobené nebo potištěné, v kotoučích nebo v listech (rších) 4803 00 10 Buničitá vt Viz vysvětlivky k HS k číslu 4803, první odstvec, bod 2), druhý pododstvec. U otevřených utvrů pvučiny se ukzují mlé dírky, prochází-li jimi světlo. 4803 00 31 4803 00 39 Krepový ppír pásy zplstěných buničinových vláken (oznčovné jko hedvábný ppír tissue ) s plošnou hmotností kždé vrstvy Pro definici výrzu krepový ppír, viz vysvětlivky k HS k číslu 4808, první odstvec, bod 2). Uzvřený tvr pásu předstvuje kompktnější více homogenní strukturu, než je u buničité vty. 4804 Nentírný ppír, krtón lepenk krft, v kotoučích nebo listech (rších), jiné než ptřící do čísel 4802 nebo 4803 Pro definici pojmu ppír, krtón lepenk krft, viz poznámk 6 k této kpitole. Ppír krft krtón lepenk krft mjí velkou mechnickou pevnost. Obvykle neobshují žádná plnidl jsou do velké míry klížené, jsou téměř vždy opkní (neprůhledné), ve většině přípdů jsou strojově hlzené (tj. klndrovné pouze n jedné strně) většinou mjí viditelné znčky sít. Ppír krft krtón lepenk krft jsou výborným blicím mteriálem. Používjí se též jko blicí ppír n ovinování elektrických kbelů, jko povrchově hldký poth vlnité lepenky, k výrobě ppírové nitě k výrobě dehtovného, živičného nebo sfltového ppíru, krtónu nebo lepenky. 4804 11 11 ž 4804 19 90 Krftliner Viz poznámk k položce 1 k této kpitole příslušné vysvětlivky k HS k položkám.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/205 4804 21 10 ž 4804 29 90 Pytlový ppír krft Viz poznámk k položce 2 k této kpitole příslušné vysvětlivky k HS k položkám. 4804 31 51 Elektrotechnický izolční ppír krft Do této podpoložky ptří kondenzátorový ppír kbelový ppír. Kondenzátorový ppír je tenký ppír používný jko dielektrikum v elektrických kondenzátorech. Vlákn používná k výrobě tohoto ppíru procházejí znčně velkým zjemňováním, by se poréznost ppíru snížil n minimum, by se pečlivě odstrnily všechny cizí částice (zejmén kovové). Kbelový ppír je určen n izolci elektrických kbelů používných v cívkách trnsformátorů nebo jko jiná izolce používná v elektrotechnice. Vyžduje se, by měl velmi dobré izolční vlstnosti, by byl proto zbven všech kovových nebo kyselých částic nebo jiných elektricky vodivých nečistot. 4804 41 91 Ppír n tvrzené lmináty, zvný sturting krft Ppír, krtón lepenk tohoto druhu sestávjí hlvně z dřevných vláken, mjí hmotnost vyšší než 185 g, le nižší než 225 g n m 2 jsou obvykle dodávány v kotoučích o šířce větší než 125 cm, všk menší než 165 cm. Mjí index pórovitosti, měřený Gurleyovým pórozimetrem v souldu s normou stnovenou Vědeckotechnickou socicí celulózřského ppírenského průmyslu (TAPPI), menší než 13 sekund n 100 cm 3 vzduchu 40 sekund n 300 cm 3 vzduchu. Ppír n tvrzené lmináty se chová jko svý ppír. Je možné přejet prstem přes nově nkreslenou čáru n ppíru bez toho, by se zšpinil inkoustem. Ppír n tvrzené lmináty je speciálně určen k impregnci syntetickými pryskyřicemi pro vysokotlkou výrobu lminovných listů. 4805 Osttní nentírný ppír, krtón lepenk, v kotoučích nebo listech (rších), dále nezprcovné nebo zprcovné postupy uvedenými v poznámce 3 k této kpitole 4805 11 00 Polochemický ppír n zvlněnou vrstvu Viz poznámk k položce 3 k této kpitole. 4805 12 00 Slámový ppír n zvlněnou vrstvu Viz poznámk k položce 4 k této kpitole. 4805 19 10 Wellenstoff Viz vysvětlivky k HS k položce 4805 19. 4805 24 00 4805 25 00 Testliner (recyklovný krycí krtón) Viz poznámk k položce 5 k této kpitole. 4805 30 10 4805 30 90 Sulfitový blicí ppír Viz poznámk 6 k položce k této kpitole. 4805 40 00 Filtrční ppír, krtón lepenk Viz vysvětlivky k HS k položce 4805 40. 4805 50 00 Plstěný ppír, krtón lepenk Viz vysvětlivky k HS k položce 4805 50.
C 137/206 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 4805 91 00 S plošnou hmotností 150 g/m 2 nebo nižší Do této podpoložky ptří ppír, krtón lepenk vyrobené výlučně ze sběrového ppíru (odpdu výmětu), bez přísd, s ukztelem pevnosti v průtlku 0,8 kp nebo více, všk nepřeshujícím 1,9 kp. 4805 92 00 S plošnou hmotností vyšší než 150 g/m 2, všk nižší než 225 g/m 2 Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 4805 91 00. 4805 93 20 Vyrobený ze sběrového ppíru Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 4805 91 00. 4806 Rostlinný pergmen, nepromstitelné ppíry, puzovcí ppíry pergmin jiné hlzené průhledné nebo průsvitné ppíry, v kotoučích nebo listech (rších) 4806 10 00 Rostlinný pergmen Viz vysvětlivky k HS k číslu 4806, první čtyři odstvce. 4806 20 00 Nepromstitelné ppíry Viz vysvětlivky k HS k číslu 4806, pátý ž osmý odstvec. 4806 30 00 Puzovcí ppíry Viz vysvětlivky k HS k číslu 4806, devátý odstvec. 4806 40 10 4806 40 90 Pergmin jiné hlzené průhledné nebo průsvitné ppíry Viz vysvětlivky k HS k číslu 4806, desátý jedenáctý odstvec. 4808 Ppír, krtón lepenk, zvlněné (též s nlepenými plochými listy n povrchu), krepovné, plisovné, ržené nebo perforovné, v kotoučích nebo listech (rších), jiné než ppír druhů popsných v čísle 4803 4808 10 00 Vlnitý ppír, krtón lepenk, též perforovné Viz vysvětlivky k HS k číslu 4808, bod 1). 4808 20 00 Pytlový ppír krft, krepovný nebo plisovný, též ržený nebo perforovný Viz vysvětlivky k HS k číslu 4808, body 2), 3) 4). 4808 30 00 Osttní ppír krft, krepovný nebo plisovný, též ržený nebo perforovný Viz vysvětlivky k HS k číslu 4808, body 2), 3) 4). 4808 90 00 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 4808, body 2), 3) 4). 4809 Krbonový ppír, smokopírovcí ppír jiné kopírovcí nebo přetiskové ppíry (včetně ntírného nebo impregnovného ppíru pro rozmnožovcí blány nebo ofsetové desky), též potištěné, v kotoučích nebo listech (rších) 4809 20 00 Smokopírovcí ppír Viz vysvětlivky k HS k číslu 4816, část A), bod 2). Výrobky této podpoložky všk musí vyhovovt rozměrovým kritériím z poznámky 8 k této kpitole.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/207 4809 90 10 Krbonové nebo podobné kopírovcí ppíry Viz vysvětlivky k HS k číslu 4816, část A), bod 1). Výrobky této podpoložky všk musí vyhovovt rozměrovým kritériím z poznámky 8 k této kpitole. 4809 90 90 Osttní Do této podpoložky ptří osttní kopírovcí nebo přetiskové ppíry, jko jsou termosnímcí ppíry ntírné nebo impregnovné ppíry pro rozmnožovcí blány nebo ofsetové desky. Výrobky této podpoložky všk musí vyhovovt rozměrovým kritériím z poznámky 8 k této kpitole. 4810 Ppír, krtón lepenk, ntírné n jedné nebo n obou strnách kolinem nebo jinou norgnickou látkou, též s pojivem, bez jkéhokoliv dlšího nátěru, též n povrchu brvené, zdobené nebo potištěné, v kotoučích nebo v prvoúhlých (včetně čtvercových) listech (rších), jkéhokoliv rozměru 4810 13 20 ž 4810 19 90 Ppír, krtón lepenk, používné ke psní, tisku nebo k jiným grfickým účelům, neobshující vlákn získná mechnickými nebo chemicko-mechnickými postupy nebo z jejichž celkového vlákninového složení činí obsh těchto vláken nejvýše 10 % hmotnostních Viz vysvětlivky k HS k položkám 4810 13, 4810 14, 4810 19, 4810 22 4810 29. 4810 22 10 ž 4810 29 80 Ppír, krtón lepenk, používné ke psní, tisku nebo k jiným grfickým účelům, z jejichž celkového vlákninového složení činí obsh vláken získných mechnickými nebo chemicko-mechnickými postupy více než 10 % hmotnostních vláken Viz vysvětlivky k HS k položkám 4810 13, 4810 14, 4810 19, 4810 22 4810 29. 4810 22 10 4810 22 90 Tenký ntírný ppír Viz poznámk k položce 7 k této kpitole. 4810 92 10 ž 4810 92 90 Vícevrstvé Viz vysvětlivky k HS k číslu 4805, druhý odstvec, bod 2). 4811 Ppír, krtón lepenk, buničitá vt pásy zplstěných buničinových vláken, ntírné, impregnovné, potžené, n povrchu brvené, zdobené nebo potištěné, v kotoučích nebo v prvoúhlých (včetně čtvercových) listech (rších), jkéhokoliv rozměru, jiné než zboží popsné v číslech 4803, 4809 nebo 4810 Do tohoto čísl ptří některé podlhové krytiny, nevhodné jko obkldy stěn, n bázi ppíru, krtónu nebo lepenky. Do tohoto čísl neptří produkty vhodné pro použití jko podlhové krytiny i jko obkldy stěn (číslo 4823). 4811 10 00 Dehtovný, bitumenovný nebo sfltovný ppír, krtón lepenk Do této podpoložky ptří listy izolovné proti vlhku sestávjící ze dvou listů krepového ppíru impregnovného sfltem tenké hliníkové fólie sendvičově vložené mezi ně. Do této podpoložky neptří střešní krtón nebo lepenk sestávjící z podkldového krtónu nebo lepenky zcel oblených, nebo n obou strnách pokrytých, vrstvou sfltu nebo podobného mteriálu (číslo 6807). 4811 51 00 4811 59 00 Ppír, krtón lepenk, ntírné, impregnovné nebo potžené plsty (kromě lepidel) Ppír, krtón lepenk, ntírné nebo potžené plsty ptří do těchto podpoložek pouze tehdy, jestliže tloušťk plstu není větší než polovin celkové tloušťky výrobku (viz poznámk 2 g) k této kpitole). 4811 60 00 Ppír, krtón lepenk, ntírné, impregnovné nebo potžené voskem, prfinem, sterinem, olejem nebo glycerinem Do této podpoložky ptří prfinovný ppír, krtón lepenk, které jsou určeny k výrobě oblů n mléko, ovocné šťávy nebo k výrobě oblů n grmofonové desky td., které mjí n jedné strně tisk nebo vyobrzení týkjící se zboží, které bude v oblu obsženo.
C 137/208 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 4811 90 00 Osttní ppír, krtón lepenk, buničitá vt pásy zplstěných buničinových vláken Do této podpoložky ptří kontinuální formy. Tyto formy sestávjí z listů, obvykle přeložených, nebo kotoučů, příčně perforovných v prvidelných mezerách, tkže mohou z sebou následovt formuláře, které je možno n perforcích oddělit. Obshují tisk, který se vyplňuje. Tyto výrobky mohou mít též postrnní vodící dírky, které umožňují je používt zejmén v rychlotiskárnách nebo účtovcích strojích. Do této podpoložky neptří obchodní formuláře v kontinuální formě (podpoložk 4820 40 00). 4814 Tpetový ppír podobné krycí mteriály n stěny; okenní trnsprentní ppír 4814 10 00 Ppír zvný ingrin (drsně vzorovný ppír) Viz poznámk 9 ) 2) k této kpitole vysvětlivky k HS k číslu 4814, část A), písm. ), bod 2). 4816 Krbonový ppír, smokopírovcí ppír jiné kopírovcí nebo přetiskové ppíry (jiné než čísl 4809), rozmnožovcí blány nebo ofsetové desky, z ppíru, též v krbicích 4816 20 00 Smokopírovcí ppír Viz vysvětlivky k HS k číslu 4816, část A), bod 2). Výrobky této podpoložky nesmí mít rozměry stnovené v poznámce 8 k této kpitole (číslo 4809). 4816 90 00 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 4816, část A), body 1) 3) část B), bod 1). Výrobky této podpoložky nesmí mít rozměry stnovené v poznámce 8 k této kpitole (číslo 4809). Do této podpoložky ptří rovněž ofsetové desky (viz vysvětlivky k HS k číslu 4816, část B), bod 2), druhá vět). Tyto výrobky nejsou podřízeny žádným rozměrovým podmínkám. 4818 Toletní ppír podobný ppír, buničitá vt nebo pásy zplstěných buničinových vláken, používné v domácnosti nebo pro hygienické účely, v kotoučích o šířce nepřeshující 36 cm nebo řezné n určitý rozměr nebo tvr; kpesníky, čisticí ubrousky, ručníky, ubrusy, ubrousky, dětské pleny, tmpóny, prostěrdl podobné výrobky pro domácnost, hygienické nebo nemocniční účely, oděvy oděvní doplňky, z ppíroviny, ppíru, buničité vty nebo pásů zplstěných buničinových vláken 4818 40 19 Osttní Do této podpoložky ptří dámské klhotkové vložky. 4818 40 99 Osttní (npříkld pomůcky pro péči při inkontinenci) Do této podpoložky ptří výrobky pro osoby, které nemohou udržet moč ložní prádlo pro invlidní osoby. 4819 Krtóny, bedny, krbice, pytle jiné obly z ppíru, krtónu, lepenky, buničité vty nebo pásů zplstěných buničinových vláken; krbicové pořdče, dopisové přihrádky podobné výrobky z ppíru, krtónu nebo lepenky, používné v kncelářích, obchodech podobně 4819 20 00 Skládcí krtóny, bedny krbice, z nezvlněného ppíru, krtónu nebo lepenky Viz vysvětlivky k HS k číslu 4819, část A), druhý odstvec. 4819 60 00 Krbicové pořdče, dopisové přihrádky, skldovcí krbice podobné výrobky používné v kncelářích, obchodech podobně Viz vysvětlivky k HS k číslu 4819, část B).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/209 4820 Rejstříky, účetní knihy, zápisníky, objednávkové knihy, příjmové knihy, složky dopisních ppírů, poznámkové bloky, diáře podobné výrobky, sešity, pscí své podložky, rychlovzče (s volnými listy nebo jiné), desky, spisové mpy, různé obchodní tiskopisy, sdy ppírů proložené krbonovými ppíry osttní školní, kncelářské ppírnické výrobky, z ppíru, krtónu nebo lepenky; lb n vzorky nebo sbírky obly n knihy, z ppíru, krtónu nebo lepenky 4820 40 00 Různé obchodní tiskopisy sdy ppírů proložené krbonovými ppíry Viz vysvětlivky k HS k číslu 4820, první odstvec, body 4) 5). Viz též vysvětlivk k podpoložce 4811 90 00. 4823 Osttní ppír, krtón, lepenk, buničitá vt pásy zplstěných buničinových vláken, nřezné n určitý rozměr nebo tvr; osttní výrobky z ppíroviny, ppíru, krtónu, lepenky, buničité vty nebo pásů zplstěných buničinových vláken 4823 20 00 Filtrční ppír, krtón lepenk 4823 90 85 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 4823, druhý odstvec, bod 1). Viz vysvětlivky k HS k číslu 4823, druhý odstvec, body 3) 6) ž 17). Do této podpoložky ptří produkty vhodné pro použití jko podlhové krytiny i jko obkldy stěn. Do této podpoložky ptří též kondenzátorový ppír, což je elektroizolční ppír používný v kondenzátorech jko dielektrikum. Je velmi tenký (obvykle 0,006 mm ž 0,02 mm), velmi prvidelné tloušťky není vůbec porézní. Obvykle je vyroben z nátronové nebo sulfátové buničiny někdy z hdroviny. Kondenzátorový ppír je chemicky neutrální, je bez jkýchkoliv kovových částic má vysokou mechnickou dielektrickou pevnost (bez dielektrických ztrát).
C 137/210 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 49 TIŠTĚNÉ KNIHY, NOVINY, OBRAZY A JINÉ VÝROBKY POLYGRAFICKÉHO PRŮMYSLU; RUKOPISY, STROJOPISY A PLÁNY 4901 Tištěné knihy, brožury, letáky podobné tiskoviny, též v jednotlivých listech (rších) 4901 99 00 Osttní Viz poznámk 3 k této kpitole. 4905 Krtogrfické výrobky všech druhů, včetně tlsů, nástěnných mp, topogrfických plánů glóbusů, tištěné 4905 10 00 Glóbusy Viz vysvětlivky k HS k číslu 4905, poslední odstvec před výjimkmi, výjimk f). 4905 91 00 4905 99 00 Osttní Do této podpoložky ptří topogrficky přesné mpy vydávné k reklmním účelům, též obshující reklmní mteriál (npříkld utompy vydávné výrobci pneumtik nebo utomobilů, ropnými společnostmi td.). 4907 00 Nepoužité poštovní, kolkové nebo podobné známky, které jsou v oběhu nebo mjí být nově vydány v zemi, ve které mjí nebo mjí mít uznnou nominální hodnotu; ppír s ntištěnými známkmi; bnkovky; šekové tiskopisy; kcie, dluhopisy podobné cenné ppíry 4907 00 10 Poštovní, kolkové podobné známky Viz vysvětlivky k HS k číslu 4907, část A). 4908 Obtisky všeho druhu 4908 10 00 Zeskelnitelné obtisky Viz vysvětlivky k HS k číslu 4908, třetí odstvec. 4911 Osttní tiskřské výrobky, včetně tištěných obrzů fotogrfií 4911 10 10 4911 10 90 Reklmní propgční tiskoviny, obchodní ktlogy podobné výrobky Viz vysvětlivky k HS k číslu 4911, pátý odstvec, bod 1). 4911 10 10 Obchodní ktlogy Do této podpoložky ptří publikce popisující nebo vyobrzující výrobky vyjdřující cenu objednávkové číslo. 4911 91 00 Obrzy, tištěné obrzy fotogrfie 4911 99 00 Osttní Do této podpoložky ptří výrobky čísl 3703, které byly exponovány vyvolány. Do této podpoložky ptří též umělecké sítotisky, i když jsou podepsné očíslovné umělcem. Do této podpoložky neptří tiskoviny, jko jsou cestovní lístky plubní lístky, které mjí jeden nebo více mgnetických proužků (podpoložk 8523 21 00).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/211 TŘÍDA XI TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY Všeobecné vysvětlivky 1. Jk je uvedeno ve vysvětlivkách k HS (viz všeobecné vysvětlivky k této třídě, poslední odstvec úvodu), tříd XI je rozdělen do dvou částí: ) v první části (kpitoly 50 ž 55) se textilní výrobky člení podle textilního mteriálu, z něhož jsou zhotoveny, zřzení výrobků sestávjících ze směsi textilních mteriálů se řídí podle poznámky 2 k této třídě; b) v druhé části (kpitoly 56 ž 63), s výjimkou čísel 5809 00 00 5902, se n úrovni kpitol nebo čísel nepřihlíží k povze textilních mteriálů, z nichž jsou výrobky zhotoveny. Avšk mnoho čísel kpitol 56 ž 63 se v kombinovné nomenkltuře dále člení podle povhy textilních mteriálů. V těchto přípdech se musí zřzení do položek či podpoložek provádět v souldu s ustnoveními poznámky k položce 2 k této třídě. 2. Poznámk k položce 2 k této třídě stnoví prvidl pro určení zřzení textilních výrobků obshujících dv nebo více textilních mteriálů do čísel kpitol 56 ž 63. Toto zboží se zřzuje do položky či podpoložky příslušející zboží z toho textilního mteriálu, který hmotnostně převžuje, přičemž tm, kde je to vhodné, se berou v úvhu ustnovení poznámky 2 B) k této třídě. Při upltňování těchto prvidel se všk musí brát v úvhu ustnovení písmen ) ž c) poznámky k položce 2 B) k této třídě. 3. Návod pro výkld poznámky 2 k této třídě lze nlézt ve vysvětlivkách k HS (viz, npříkld, část I) A) všeobecných vysvětlivek k této třídě). Při upltňování poznámky 2 se nebere v úvhu následující: ) nitě obsžená v krjích z předpokldu, že krje netvoří nezbytnou součást hotového výrobku, jko jsou, npříkld, krje určitých textilií používných pro deštníky nebo šály; b) oddělující nitě, které se vkládjí do textilie proto, by vyznčily, kde má být textilie rozřezán; c) nitě ( prvé nitě) obsžené v koncích textilií, pokud jsou tyto nitě z textilního mteriálu odlišného od toho, z něhož je smotná textilie zhotoven. 4. Pro vysvětlení výrzů nebělená, bělená brevná, pokud se používjí pro nitě, výrzů nebělená, bělená, brevná, z různobrevných nití potištěná, pokud se používjí pro tkninu, viz poznámky k položkám 1 ) ž 1 h) k této třídě. 5. Pro popis různých vzeb, viz vysvětlivky k položkám, část I) C) všeobecných vysvětlivek k HS k této třídě. KAPITOLA 50 HEDVÁBÍ 5004 00 Hedvábné nitě (jiné než příze spředené z hedvábného odpdu), neuprvené pro drobný prodej 5004 00 10 Nebělené, odklížené nebo bělené Nebělené hedvábné nitě sestávjí z jedné nebo více zkroucených nití ze surového hedvábí (grežového hedvábí); nebyly ještě odlehčené (degumovné). Nebělené hedvábné nitě mohou obshovt ž 30 % sericinu (přírodní gum) v mnoh přípdech pořád mjí svou přírodní, lehce nžloutlou brvu. Nebělené hedvábné nitě jsou obvykle dále uprveny, všk mohou být přímo zprcovány n textilie. Odklížení nebělených hedvábných nití je odlehčuje (degumuje), jednoduché nitě jsou tk zbveny sericinu, který je pokrývá. Toto je obvykle prováděno horkou mýdlovou vodou nebo zředěným potšovým louhem. Stále přítomná přírodní brviv jsou rozkládán bělením.
C 137/212 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 5005 00 Příze spředené z hedvábného odpdu, neuprvené pro drobný prodej 5005 00 10 Nebělené, odklížené nebo bělené Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 5004 00 10. 5007 Tkniny z hedvábí nebo z hedvábného odpdu 5007 20 11 ž 5007 20 71 Osttní tkniny obshující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpdu, jiného než buretového Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20. 5007 20 11 5007 20 19 Krepy Do těchto podpoložek ptří tkniny, které jsou zprvidl lehké jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stvu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 ž 3 600 zákrutů n metr), které mjí přirozený sklon k tvorbě smyček. Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, to buď smotné nebo v kombinci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opčným zákrutem se čsto střídjí, tj. z nitěmi se zákrutem S následují nitě se zákrutem Z, by se sklon ke kroucení v opčném směru u přilehlých nití usměrnil tk se zjistil vyváženost zkdeření. Do těchto podpoložek ptří prvé krepy, tj. tkové, u nichž lespoň osnov nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, mrokén, krepžoržet, tlsový krep, šrmé šifón. Tkniny s krepem pouze n jedné strně nebo n části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zřzují do těchto podpoložek. Do těchto podpoložek neptří tkniny, u nichž se krepový efekt získává jink, než použitím krepových nití, npříkld tkové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovného použití speciálních vzeb (npř. sobol ) nití různého rozměru různého zákrutu. 5007 20 21 ž 5007 20 39 Ponžé, hbuti, honn, šntung, corh podobné tkniny z Dálného východu, zcel z hedvábí (bez příměsi buretového hedvábí nebo osttního hedvábného odpdu nebo osttních textilních mteriálů) Tkniny těchto podpoložek mjí různé typické rysy ve svém chrkteru, vzbě vzhledu. Nejčstěji jsou utkány n místních domácích ručních tklcovských strojích v jednoduchých vzbách (plátno, kepr, tls) ze surových (neskných) hedvábných vláken bez zákrutu. Krje jsou zprvidl chybné. Skládjí se tškovým způsobem: dv konce určité délky se přiloží k sobě kolem nich se pk tknin nskládá. U některých typů (zejmén z Číny) se někdy používá jiný způsob skládání: jeden konec nhoře, druhý dole, tknin se skládá zpět n sebe se čtyřmi skldy n yrd (0,91 m). Mohou být všk dodávány i jink, npř. svinuté. Mezi tyto tkniny ptří: 1. Hbuti; jponská tknin v plátnové nebo v keprové vzbě, utkná z jednoduché nitě bez zákrutu. Výrz hbuti zprvidl oznčuje tkninu v plátnové vzbě keprový hbuti tkninu v keprové vzbě. V neběleném stvu jsou tyto tkniny drsné n omk mjí nšedle bílý nebo špinvě bílý odstín. Když se odklíží (npříkld vybělí), tj. když se z nich odstrní hedvábný klih, jsou tyto tkniny bílé nebo špinvě bílé lze je používt bez dlšího zprcování pro zhotovení výrobků. Po bělení se tyto tkniny n závěr zprvidl ntužují nebo plní, což jim dává vyšší plnost, jsnější vzhled vyšší hmotnost; 2. Ponžé; čínské tkniny zvné šntung, honn, ssn, ntung nebo ninghj, podle provincie, z níž pochází. Tyto tkniny jsou reltivně silné jsou těžší než výše uvedené jponské tkniny; v neběleném stvu mjí nžloutlý nebo nčervenlý odstín, po odklížení mjí podobnou brvu jko len nebo btist, který je nebělený, nebo pouze vyprný. Mohou být též žebrovné žebrový efekt se doshuje grogrén vzbou (plátnovou vzbou) z použití přízí rozdílné tloušťky;
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/213 3. Tussh (nebo tusser); tknin původem z oblsti v severovýchodní Indii, která se tká z hedvábí divokého bource morušového. Tento název se rozšířil i n čínské tkniny nyní zhrnuje tkniny srovntelného typu, vyrobené v několik zemích Dálného východu z hedvábí získného od divokých bourců morušových, kteří se živí dubovým listím. 4. Corh; tknin vyráběná v klktské oblsti, která znčně připomíná jponský hbuti, le liší se od něho v tom, že není tk prvidelná, že je vyrobená ze silnějších nití. Jedním z jejích typických rysů je šňůrk procházející okrji. 5007 20 41 Průsvitné tkniny (volná vzb) Průsvitné tkniny (volná vzb) jsou tkové, u nichž je prostor mezi jednotlivými osnovními nitěmi jednotlivými útkovými nitěmi velký nejméně tk, jký je průměr použitých nití. 5007 20 61 O šířce převyšující 57 cm, všk nepřeshující 75 cm Do této podpoložky ptří zejmén tkniny o tkových šířkách, které se používjí pro výrobu váznek.
C 137/214 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 51 VLNA, JEMNÉ NEBO HRUBÉ ZVÍŘECÍ CHLUPY; ŽÍNĚNÉ NITĚ A TKANINY 5102 Jemné nebo hrubé zvířecí chlupy, nemykné ni nečesné 5102 11 00 Z kšmírských koz Viz vysvětlivky k HS k položce 5102 11. 5103 Odpd z vlny nebo z jemných nebo hrubých zvířecích chlupů, včetně niťového odpdu, všk kromě rozvlákněného mteriálu 5103 10 10 Nekrbonizovné Pro výkld pojmu nekrbonizovné, viz vysvětlivky k HS k číslu 5101, třetí odstvec, část B). 5103 10 90 Krbonizovné Pro výkld pojmu krbonizovné, viz vysvětlivky k HS k číslu 5101, třetí odstvec, část C). 5105 Vln jemné nebo hrubé zvířecí chlupy, mykné nebo česné (včetně česné vlny v útržcích) 5105 21 00 Česná vln v útržcích Pro definici výrzu česné vln v útržcích, viz vysvětlivky k HS k číslu 5105, sedmý odstvec. 5105 31 00 Z kšmírských koz Viz vysvětlivky k HS k položce 5102 11. 5106 Vlněná příze mykná, neuprvená pro drobný prodej 5106 10 10 Nebělená Nebělená vlněná příze jsou příze vyrobené z vlny, které byly důkldně vyčištěny několik procesy. Nejsou bělené, brvené ni potištěné proto mjí stále přírodní brvu vlny. Viz rovněž poznámk k položce 1 b) k této třídě. 5106 20 10 Obshující 85 % hmotnostních nebo více vlny jemných zvířecích chlupů Do této podpoložky ptří pouze příze obshující 85 % hmotnostních nebo více směsi vlny jemných zvířecích chlupů, u níž podíl hmotnosti vlny převžuje nd podílem hmotnosti jemných zvířecích chlupů; v opčném přípdě se tto příze zřzuje do čísl 5108. 5106 20 91 Nebělená Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 5106 10 10. 5107 Vlněná příze česná, neuprvená pro drobný prodej 5107 10 10 Nebělená Viz vysvětlivky k podpoložce 5106 10 10.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/215 5107 20 10 5107 20 30 Obshující 85 % hmotnostních nebo více vlny jemných zvířecích chlupů Do těchto podpoložek ptří pouze příze obshující 85 % hmotnostních nebo více směsi vlny jemných zvířecích chlupů, u níž podíl hmotnosti vlny převžuje nd podílem hmotnosti jemných zvířecích chlupů; v opčném přípdě se tto příze zřzuje do čísl 5108. 5107 20 10 Nebělená Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 5106 10 10. 5107 20 51 Nebělená Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 5106 10 10. 5107 20 91 Nebělená Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 5106 10 10. 5108 Příze z jemných zvířecích chlupů (mykná nebo česná), neuprvená pro drobný prodej 5108 10 10 Nebělená Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 5106 10 10. 5108 20 10 Nebělená Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 5106 10 10.
C 137/216 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 52 BAVLNA 5201 00 Bvln, nemykná ni nečesná 5201 00 10 Hydrofilní nebo bělená Bvln, která je hydrofilní může bsorbovt reltivně velký objem vlhkosti. Bělená bvln je bvln, ze které byly oxidcí nebo redukcí použitím různých chemikálií odstrněny cizí brevné látky, které nebylo možné odstrnit jkoukoliv jinou cestou. 5208 Bvlněné tkniny obshující 85 % hmotnostních nebo více bvlny, o plošné hmotnosti ne vyšší než 200 g/m 2 5208 11 10 Obvzové gázy 5208 21 10 Obvzové gázy Jsou to jemné, gáze podobné tkniny v plátnové vzbě, mjící obvykle sklon k prokluzování. Jsou vyrobeny z jednoduchých přízí mjí méně než 28 nití n cm 2. Viz vysvětlivky k podpoložce 5208 11 10. 5209 Bvlněné tkniny obshující 85 % hmotnostních nebo více bvlny, o plošné hmotnosti vyšší než 200 g/m 2 5209 42 00 Denim Viz poznámk k položce 1 k této kpitole všeobecné vysvětlivky k HS k této třídě, část I) C), vysvětlivky k položkám. 5211 Bvlněné tkniny obshující méně než 85 % hmotnostních bvlny, smíšené hlvně nebo výhrdně s chemickými vlákny, o plošné hmotnosti vyšší než 200 g/m 2 5211 42 00 Denim 5211 49 10 Žkárové tkniny Viz poznámk k položce 1 k této kpitole všeobecné vysvětlivky k HS k této třídě, část I) C), vysvětlivky k položkám. Žkárové tkniny jsou tkniny se strukturálním vzorem, vyrobeným zvedáním jednotlivých osnovních nití. Tímto způsobem, jemným tžením, se vyrábí velmi pestrý vzor skvrn. Žkárové tkniny se používjí hlvně jko člounické tkniny, pothy mtrcí záclonový mteriál.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/217 KAPITOLA 53 JINÁ ROSTLINNÁ TEXTILNÍ VLÁKNA; PAPÍROVÉ NITĚ A TKANINY Z PAPÍROVÝCH NITÍ 5308 Nitě z osttních rostlinných textilních vláken; ppírové nitě 5308 10 00 Kokosové nitě Do této podpoložky se zřzují pouze ty kokosové nitě, které sestávjí z jednoho nebo dvou prmenů. Kokosové nitě sestávjící ze tří nebo více prmenů ptří do čísl 5607, v souldu s poznámkou 3 A) d) k této třídě.
C 137/218 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 54 CHEMICKÁ NEKONEČNÁ VLÁKNA; PÁSKY A PODOBNÉ TVARY Z CHEMICKÝCH TEXTILNÍCH MATERIÁLŮ Všeobecné vysvětlivky Pro definici výrzu vysokopevnostní nit, viz poznámk 6 k této třídě. Elstomerová nit je definován v poznámce 13 k této třídě. 5401 Šicí nitě z chemických nekonečných vláken, též uprvené pro drobný prodej 5401 10 12 5401 10 14 Jádrové nitě Jádrová nit těchto podpoložek je šicí nit sestávjící z několik nití zkroucených dohromdy; kždá nit sestává ze syntetického nekonečného vlákn potženého nesouvislými přírodními, syntetickými nebo umělými textilními vlákny. S ohledem n jejich použití, jde o pevné jádrové předené nitě, tj. jsou to nitě s neelstickým jádrem. Jelikož jde o směsové nitě, budou se sem zřzovt pouze tehdy, když část nekonečné vlákno hmotnostně převžuje (viz poznámk 2 k této třídě). Tk je tomu obvykle v přípdě jádrových nití. N druhé strně do těchto podpoložek neptří jádrové nitě s měkkým jádrem, tvořeným elstomerní nití, jehož hmotnostní podíl zprvidl nepřeshuje 20 % (zřzení podle poznámky 2 k této třídě). Nvíc do těchto podpoložek neptří výrobky, které sestávjí z jádr z elstomerové nitě, kolem něhož je spirálovitě ovinut hotová nit (podpoložk 5606 00 91). 5401 10 16 Tvrovné nitě Viz vysvětlivky k HS k položkám 5402 31 ž 5402 39. 5402 Nitě ze syntetických nekonečných vláken (jiné než šicí nitě), neuprvené pro drobný prodej, včetně nití z jednoho syntetického nekonečného vlákn (monofilmentu) o délkové hmotnosti nižší než 67 decitex 5402 31 00 ž 5402 39 00 Tvrovné nitě Viz vysvětlivky k HS k položkám 5402 31 ž 5402 39. 5402 46 00 Osttní, z polyesterů, částečně orientovné Viz vysvětlivky k HS k položce 5402 46. 5404 Nitě z jednoho syntetického nekonečného vlákn (monofilmentu) o délkové hmotnosti 67 decitex nebo vyšší, jehož největší rozměr příčného průřezu nepřeshuje 1 mm; pásky podobné tvry (npříkld umělá slám), ze syntetických textilních mteriálů, o zjevné šířce nepřeshující 5 mm Viz vysvětlivky k HS k číslu 5404 pro popis monofilmentu osttních výrobků tohoto čísl. 5404 11 00 ž 5404 19 00 Nitě z jednoho syntetického nekonečného vlákn (monofilmentu) Syntetický monofilment nřezný n vhodné délky s rozštěpenými konci ( fleurees ), určený pro použití při výrobě krtáčů, zůstává zřzen v těchto podpoložkách. Násobné nebo kblovné nitě, vyrobené vzájemným sdružováním zkrucováním syntetických monofilmentů těchto podpoložek, se do těchto podpoložek nezřzují ptří do odpovídjících čísel 5401, 5402, 5406 nebo 5607. Avšk bez ohledu n rozměry jejich průřezu se jednoduché monofilmenty těchto podpoložek nikdy nepovžují z motouzy, šňůry, provzy ln čísl 5607.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/219 Níže uvedená tbulk sumrizuje, jk se zřzuje syntetický monofilment, pásek nebo podobné tvry v závislosti n rozměru jejich průřezu (nebo šířce): Syntetický monofilment, jehož největší rozmer průřezu je nepřeshující 1 mm s délkovou hmotností menší než 67 decitex číslo 5402 ne menší než 67 decitex položky 5404 11 00, 5404 12 00 nebo 5404 19 00 převyšující 1 mm s výjimkou plochých výrobků uvedených níže číslo 3916 Syntetický pásek podobne tvrz (včetně pásku přeloženého n půl zploštělé hdice), jehož zjevná šířk (buď v přeloženém, nebo zploštělém stvu) je nepřeshující 5 mm podpoložky 5404 90 10 nebo 5404 90 90 převyšující 5 mm obecně číslo 3920 Syntetický pásek o skutečné šířce větší než 5 mm, le mírně zkroucený pk stlčený tk, by měl zjevnou šířku nepřeshující 5 mm podpoložky5404 90 10 nebo 5404 90 90 5404 90 10 Z polypropylenu Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 3920 20 80, všk ozdobné stužky této podpoložky mjí zjevnou šířku nepřeshující 5 mm. 5405 00 00 Nitě z jednoho umělého nekonečného vlákn (monofilmentu) o délkové hmotnosti 67 decitex nebo vyšší, jehož největší rozměr příčného průřezu nepřeshuje 1 mm; pásky podobné tvry (npříkld umělá slám) z umělých textilních mteriálů, o zjevné šířce nepřeshující 5 mm Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu 5404. 5408 Tkniny z nití z umělých nekonečných vláken, včetně tknin vyrobených z mteriálů čísl 5405 5408 22 10 O šířce převyšující 135 cm, všk nepřeshující 155 cm, v plátnové, keprové, křížové (křížový kepr) nebo tlsové vzbě Pro popis výrzu plátnová vzb, keprová vzb křížový kepr viz vysvětlivky k položkám, část I) C) Všeobecných vysvětlivek k HS k této třídě.
C 137/220 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 U tlsové (sténové) vzby jsou vzné body rozptýleny tk, že se nvzájem nedotýkjí. Výsledkem je proto hldký, lesklý povrch. Atls musí být nejméně pětivzný kepr. Vzor této vzby je grficky znázorněn níže:
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/221 KAPITOLA 55 CHEMICKÁ STŘÍŽOVÁ VLÁKNA 5516 Tkniny z umělých střížových vláken 5516 23 10 Žkárové tkniny o šířce 140 cm nebo větší (mtrcové pothy) Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 5211 49 10.
C 137/222 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 56 VATA, PLSŤ A NETKANÉ TEXTILIE; SPECIÁLNÍ NITĚ; MOTOUZY, ŠŇŮRY, PROVAZY A LANA A VÝROBKY Z NICH Všeobecné vysvětlivky Pro zřzování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních mteriálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě. 5601 Vt z textilních mteriálů výrobky z ní; textilní vlákn o délce nepřeshující 5 mm (postřižek), textilní prch nopky 5601 10 10 5601 10 90 5601 21 10 ž 5601 29 00 Hygienické vložky tmpóny, dětské pleny podobné hygienické výrobky z vty Viz vysvětlivky k HS k číslu 5601, část A), bod 2). Vt; osttní výrobky z vty Do těchto podpoložek ptří bvlněné smotky, tyčinky ze dřev, plstu nebo svinutého ppíru, které mjí n jednom nebo obou koncích smotek vty používjí se n čištění uší, nosních dírek, nehtů td., pro plikci ntiseptik nebo pleťových vod při líčení. 5601 21 10 Absorpční Ohledně výrzu bsorpční se použije, muttis mutndis, vysvětlivk u podpoložky 5201 00 10. 5601 30 00 Textilní postřižky, prch nopky Viz vysvětlivky k HS k číslu 5601, část B) C). 5602 Plsť, též impregnovná, povrstvená, potžená nebo lminovná 5602 10 11 5602 10 19 5602 10 31 5602 10 38 Vpichovná plsť Viz vysvětlivky k HS k číslu 5602, čtvrtý odstvec. Textilie proplétné vlstními vlákny Viz vysvětlivky k HS k číslu 5602, sedmý odstvec. 5606 00 Ovinuté nitě, pásky podobné tvry čísel 5404 nebo 5405, ovinuté (jiné než čísl 5605 jiné než ovinuté žíněné nitě); žinylkové nitě (včetně povločkovné žinylkové nitě); řetízkové nitě 5606 00 91 Ovinuté nitě Jádro ovinuté nitě může tvořit rovněž elstomerová nit (viz poznámk 13 k této třídě).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/223 KAPITOLA 57 KOBERCE A JINÉ TEXTILNÍ PODLAHOVÉ KRYTINY Všeobecné vysvětlivky Pro zřzování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních mteriálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě. 5701 Koberce jiné textilní podlhové krytiny, vázné, též zcel zhotovené Předběžné konečné stdium výroby vázných koberců, koberečků předložek, jk je popsáno ve vysvětlivkách k HS k číslu 5701, předstvuje prosté protkávání několik útkových nití s osnovními nitěmi tk, že konce nebo čel koberce jsou držen n místě. Tyto tkné konce lze někdy doplnit bordurmi. Když se konečné stdium výroby koberce dokončí, osnov se v určité vzdálenosti od čel odstřihne. Tkto vzniklé třásně sestávjí z volných konců osnovy. U kvlitních koberců se tyto třásně někdy rozdělují do několik skupin, které se svzují uzlíky se posunou co nejblíže ke tkné části, by se zbránilo vyvléknutí útkových nití z třásně. Existují rovněž koberce, u nichž se třásně doplňují, tkže tyto třásně netvoří osnov smotného koberce. U většiny koberců je možno podle vzoru odlišit hlvní plochu od bordury. Bordur vlstně vytváří rámec pro hlvní plochu koberce spojuje ji s okrji čely koberce. Ručně zhotovené koberce prvoúhlého tvru mjí jen zřídk okrje, které jsou přesně rovnoběžné. Je-li tedy třeb zjistit plochu, rozměry koberce se určují od středových čr, tedy přímek procházejících středem protilehlých strn. Při výpočtu plochy kždého koberce se zlomky čtverečného decimetru nezpočítávjí. 5702 Koberce jiné textilní podlhové krytiny, tkné, všk nevšívné ni nepovločkovné, též zcel zhotovené, včetně druhů Kelim neboli Kilim, Schumcks neboli Soumk, Krmnie podobných ručně tkných koberců 5702 10 00 Kelim neboli Kilim, Schumcks neboli Soumk, Krmnie podobné ručně tkné koberce Do této podpoložky ptří těžké ručně tkné textilie. Zprvidl jsou vícebrevné mjí rovný povrch bez smyček nebo vlsu. Některé mjí v podélném směru mezi osnovními nitěmi mezery vytvářející mezi útkovými nitěmi, různě brevnými, přerušení. Jsou vhodné k použití jko krytiny n podlhu nebo pohovku, k pověšení n stěny nebo jko portiéry. Jsou to exotické tkniny, pocházející hlvně ze Středního Východu mohou být v metráži, nebo čstěji v odměřených velikostech vhodných k použití, lemovné, optřené třásněmi nebo s nšitými bordurmi nebo jink zcel zhotovené.
C 137/224 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 58 SPECIÁLNÍ TKANINY; VŠÍVANÉ TEXTILIE; KRAJKY; TAPISERIE; PRÝMKAŘSKÉ VÝROBKY; VÝŠIVKY Všeobecné vysvětlivky Pro zřzování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních mteriálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě. 5801 Vlsové tkniny žinylkové tkniny, jiné než textilie čísel 5802 nebo 5806 Bez dotčení ustnovení uvedených v této třídě, které se týkjí zřzování výrobků složených ze dvou nebo více textilních mteriálů, je třeb poznment, že v přípdě žinylkových tknin se berou v úvhu pouze textilní mteriály, u nichž je vls z žinylkové příze. Imitce smetů nebo plyšů zhotovené n pletcích strojích ptří do čísl 5907 00 00 nebo do kpitoly 60 podle přípdu. 5801 21 00 ž 5801 26 00 Z bvlny Viz vysvětlivky k HS k položkám 5801 22 5801 32. 5804 Tyly, bobinové tyly síťové textilie, kromě tknin, pletených nebo háčkovných textilií; krjky v metráži, pásech nebo motivech, jiné než výrobky čísel 6002 ž 6006 5804 10 10 5804 10 90 Tyly, bobinové tyly síťové textilie Viz vysvětlivky k HS k číslu 5804, část I). Imitce tylu zhotovené n pletcích strojích (npříkld ršlových strojích) ptří do kpitoly 60. 5804 10 10 Hldké Pro účely těchto podpoložek se z hldké tyly, bobinové tyly síťové textilie povžují ty, které n celém svém povrchu mjí jedinou sérii prvidelných ok stejného tvru velikosti, v nichž není žádný vzor ni výplň. Při upltňování této definice se neberou v úvhu žádné drobné volné prostory, které jsou doprovodným jevem při tvorbě ok. 5804 21 10 ž 5804 29 90 Strojově vyrobené krjky Viz vysvětlivky k HS k číslu 5804, část II). K rozlišení mezi ručně strojově vyrobenou krjkou, viz vysvětlivky k HS k položkám 5804 21, 5804 29 5804 30. Je třeb věnovt pozornost tomu, by pletená textilie, která velice připomíná krjku ve skutečnosti se n trhu jko krjk prodává, nebyl zřzován do čísl 5804. Tková textilie se vyrábí n ršlových strojích lze ji poznt podle toho, že prolmovná míst se vytvářejí překřížením ok připomínjících osnovní pletení, nikoli osnovními nitěmi (rovné úseky) útkovými nitěmi (šikmé úseky). Nit použitá k vyplňování průsvitných míst vzoru se znáší do ok, která vytvářejí strny mlých šestiúhelníků prolmování, kde se drží v poloze pomocí řetízkové vzby. Prolmování tudíž nekončí tm, kde zčíná vzor; nopk, vytváří k němu podkld (tk tomu není vždy v přípdě strojově vyráběné krjky). Popis uvedený ve vysvětlivkách k HS k položkám 5804 21, 5804 29 5804 30, který umožňuje poznt strojově vyrobenou krjku, pltí rovněž pro ršlovou krjku : ok nebo části ok zůstávjí i po rozřezání n pruhy, směr obrysových nití nití vzoru, prvidelné opkování jkýchkoli vd td. Avšk, pro účely kombinovné nomenkltury se krjk zhotovená n ršlovém stroji povžuje z pleteninu musí být tudíž zřzen do kpitoly 60. Textilie imitující šitou krjku (guipure), která byl vyroben stejným způsobem jko chemická výšivk, se nezřzuje jko strojově vyrobená krjk ptří do čísl 5810.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/225 5806 Tkné stuhy, jiné než výrobky čísl 5807; stuhy bez útku sestávjící z osnovy spojené lepidlem (bolduky) 5806 20 00 Osttní tkné stuhy obshující 5 % hmotnostních nebo více elstomerových nití nebo kučukových nití 5806 32 10 S prvými krji Pro definici výrzu elstomerová niť, viz poznámk 13 k této třídě. Tkné stuhy s prvými krji jsou tkové, které sestávjí z osnovy útku, jejichž dv podélné krje jsou vytvořeny otočením útkové nitě. Rozmotání je zbráněno díky tomu, že tto nit je bez přerušení veden dopředu. 5806 40 00 Stuhy bez útku sestávjící z osnovy spojené lepidlem (bolduky) Viz vysvětlivky k HS k číslu 5806, část B). 5810 Výšivky v metráži, v pásech nebo v motivech 5810 10 10 5810 10 90 Výšivky bez viditelného podkldu Viz vysvětlivky k HS k položce 5810 10.
C 137/226 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 59 TEXTILIE IMPREGNOVANÉ, POVRSTVENÉ, POTAŽENÉ NEBO LAMINOVANÉ; TEXTILNÍ VÝROBKY VHODNÉ PRO PRŮMYSLOVÉ POUŽITÍ Všeobecné vysvětlivky Pro zřzování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních mteriálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě. 5911 Textilní výrobky zboží pro technické účely specifikovné v poznámce 7 k této kpitole Do tohoto čísl ptří textilní výrobky, jk jsou definovány ve vysvětlivkách k HS k číslu 5911, to v metráži i kusové, specificky uvedené v poznámce 7 ) k této kpitole, dále textilní výrobky (jiné než zboží čísel 5908 00 00 ž 5910 00 00) nřezné do tvru, jiného než prvoúhlého, sestvené nebo jink zhotovené, pro technické účely, získné z výrobků v metráži uvedených výše nebo z jiných textilních výrobků. Pro vymezení rozshu výrzu textilie viz poznámk 1 k této kpitole. 5911 10 00 Textilie, plsti tkniny s plsťovou podšívkou, povrstvené, potžené nebo lminovné kučukem, usní nebo jinými mteriály používnými n mykcí povlky podobné textilie pro jiné technické účely, včetně velurových stuh impregnovných kučukem pro krytí osnovních vrtidel Výrobky této podpoložky musí být v metráži nebo jednoduše rozřezány n určité délky nebo do prvoúhlého tvru; pokud jsou v jkékoli jiné formě, ptří do podpoložek 5911 90 10 nebo 5911 90 90. Výrz podobné textilie pro jiné technické účely znmená pouze textilie, plsti plstí podložené tkniny, kombinovné s jinými mteriály (npříkld s kučukem, usní), jk je vyznčeno v názvu podpoložky. Mezi tkové textilie ptří tiskřské běhouny, kombinovné s kučukem, které se používjí k pokrytí rotčních válců které mjí plošnou hmotnost 1 500 g/m 2 nebo menší (bez ohledu n příslušný poměr textilního mteriálu kučuku) nebo plosňou hmotnost větší než 1 500 g/m 2, pokud obshují více než 50 % hmotnostních textilního mteriálu. Tiskřské běhouny o plošné hmotnosti větší než 1 500 g/m 2 obshující nejméně 50 % hmotnostních kučuku, ptří do čísl 4008. Do této podpoložky rovněž ptří převodové řemeny nebo doprvníkové pásy, které sestávjí z jednoho nebo více n plocho tkných pruhů z pletcího mteriálu sendvičově uložených mezi dvěm pruhy polymidové textilie, přičemž pruhy z pletcího mteriálu působí pouze jko zpevňující prvek, všechny pruhy jsou tepelně spojeny pomocí pojiv; jejich tloušťk je menší než 3 mm mjí neurčitou délku nebo jsou nřezány n určitou délku. Pásy řemeny tohoto druhu, které mjí buď tloušťku 3 mm nebo větší, nebo jsou nekonečné či optřené sponkmi, ptří do podpoložky 5910 00 00. Do této podpoložky neptří jednoduché osnovní útkové textilie povrstvené plsty (číslo 5903) nebo kučukem (čísl 4008 nebo 5906). 5911 20 00 Plátn k prosévání, též zcel zhotovená Viz vysvětlivky k HS k číslu 5911, část A), bod 2). Tyto textilie mohou být v metráži nebo zhotovené do podoby pro zmýšlené použití (npříkld nřezné do určitého tvru, lemovné páskmi, vybvené kovovými očky). Pokud jsou předkládány v metráži, musí být ne zcel dokončená plátn k prosévání neodstrnitelně oznčen tkovým způsobem, by bylo jednoznčně ztotožnitelné, že se jedná o zboží, které je určeno k prosévání nebo podobným průmyslovým účelům: Znčk tvořená prvoúhelníkem jeho úhlopříčkmi musí být ntisknutá v prvidelných intervlech n obou okrjích textilie bez záshu do tkného krje umístění je tkové, že vzdálenost mezi dvěm z sebou jdoucími znčkmi, měřeno mezi sousedními konci prvoúhelníků, není větší než jeden metr, znčky n jednom okrji jsou oproti znčkám n druhém okrji přeszeny tk, že jsou v poloviční vzdálenosti (střed kždé znčky musí být ve stejné vzdálenosti od středu mezi dvěm sousedními znčkmi n protějším okrji).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/227 Tloušťk čr tvořících strny prvoúhelníku je 5 mm úhlopříček 7 mm. Prvoúhelník je, měřeno od vnějších okrjů, nejméně 8 cm dlouhý 5 cm široký. Znčky musí být vytištěny jednou brvou, která je kontrstní vůči brvě textilie musí být neodstrnitelná Kždá znčk musí být umístěn tk, že delší strny prvoúhelníku jsou rovnoběžné s osnovou tkniny (viz nákres níže): Celní orgány mohou uznt jiné oznčení, pokud tto oznčení jednoznčně identifikují, že se jedná o zboží, které je určeno pro průmyslové účely, jko je prosévání, filtrce td. ne pro oděvy nebo podobné účely. Do této podpoložky neptří rámy pro sítotisk sestávjící z textilie uchycené n opěrném prvku (podpoložk 5911 90 90), ruční sít ruční prosévčky (číslo 9604 00 00). 5911 90 10 5911 90 90 Osttní Do těchto podpoložek ptří textilní výrobky vyjmenovné ve vysvětlivkách k HS k číslu 5911, část A), všk s výjimkou textilií specifikovných v podpoložkách 5911 10 00, 5911 20 00 5911 40 00, dále výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 5911, část B), všk s výjimkou hotových pláten k prosévání ptřících do podpoložky 5911 20 00 výrobků ptřících do podpoložek 5911 31 11 ž 5911 32 90. Pro zřzování výrobků zhotovených ze spojovných spirál monofilmentů, které mjí podobné použití jko textilie plsti používné n ppírenských nebo podobných strojích, viz vysvětlivky k HS k položce 5911 90.
C 137/228 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 60 PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ TEXTILIE Všeobecné vysvětlivky Pro zřzování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních mteriálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě. 6002 Pletené nebo háčkovné textilie o šířce nepřeshující 30 cm, obshující 5 % hmotnostních nebo více elstomerových nití nebo kučukových nití, jiné než čísl 6001 Pro definici výrzu elstomerová niť, viz poznámk 13 k této třídě. 6003 Pletené nebo háčkovné textilie o šířce nepřeshující 30 cm, jiné než čísel 6001 nebo 6002 6003 30 10 Ršlová krjk Ršlová krjk je krjce podobná vzorovná pletená textilie vyrobená n žkárovém ršlovém stroji. Vzorovné obrzce podkld mohou mít různou hustotu struktury. Stupňování hustoty textilie může umožňovt ve vzoru vytvoření stínového efektu tvrovné struktury. 6004 Pletené nebo háčkovné textilie o šířce převyšující 30 cm, obshující 5 % hmotnostních nebo více elstomerových nití nebo kučukových nití, jiné než čísl 6001 Pro definici výrzu elstomerová niť, viz poznámk 13 k této třídě. 6005 Osnovní pleteniny (včetně pletenin vyrobených n glónových pletcích strojích), jiné než čísel 6001 ž 6004 Osnovní pleteniny jsou textilie vyrobené n osnovních pletcích strojích, ršlových strojích nebo háčkovcích glonových strojích. N rozdíl od útkových pletenin, jsou vyrobeny tk, že osnovní nitě jsou nvzájem provzovány pomocí oček. Osnovní pleteniny sestávjí z jednoho nebo více systémů nití běžících podélně textilií. Sousední nitě jsou provzovány ve stejné chvíli tvoří očk (hřebenová technik) (viz rovněž vysvětlivky k HS k této kpitole, všeobecné vysvětlivky, část A II)). Háčkovcí glonový stroj ptří do skupiny osnovních pletcích strojů. Prcuje s osnovním systémem běžícím podélně s horizontálními útkovými nitěmi. Háčkovcí glonový stroj se používá čsto pro výrobu pletených pásků pro výrobu oděvů (elstické pásky k lemování u psu nohvic, pásky s názvem, rmenní pásky, pásky k lemování, čelenkové pásky, pásky pro zdrhovdl) pro výrobu lemovcích stuh pro záclony polštáře. 6005 31 50 Ršlová krjk, jiná než pro záclony nebo síťovou záclonovinu Viz vysvětlivk k podpoložce 6003 30 10. 6005 32 50 Ršlová krjk, jiná než pro záclony nebo síťovou záclonovinu Viz vysvětlivk k podpoložce 6003 30 10. 6005 33 50 Ršlová krjk, jiná než pro záclony nebo síťovou záclonovinu Viz vysvětlivk k podpoložce 6003 30 10. 6005 34 50 Ršlová krjk, jiná než pro záclony nebo síťovou záclonovinu Viz vysvětlivk k podpoložce 6003 30 10.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/229 KAPITOLA 61 ODĚVY A ODĚVNÍ DOPLŇKY, PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ Všeobecné vysvětlivky 1. Pro zřzování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních mteriálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě. 2. Pro zřzování oděvů předkládných v souprvách (sdách) pro drobný prodej, viz poznámk 14 k této třídě. 3. Když má součást obleku, kostýmu nebo kompletu čísl 6103 nebo 6104 připevněné nášivky nebo ozdoby, které n jiné součásti nebo součástech nejsou, veškeré toto oblečení zůstává zřzeno jko obleky, kostýmy nebo komplety, pokud tyto nášivky nebo ozdoby nejsou význmné omezují se n jedno nebo dvě míst n oděvu (npř. jsou n límci koncích rukávů nebo n klopách kpsách). Když se všk tyto ozdobné prvky vytvářejí během pletení oděvu, je zřzení jko obleky, kostýmy nebo komplety vyloučeno, vyjm přípdů, kdy je touto ozdobou logo nebo jiný podobný symbol. 4. Oděvy zkrývjící horní část těl, n rozdíl od oděvů zkrývjících dolní část těl oděvů zkrývjících celé tělo (npř. kbáty, šty), jsou oděvy, které: jsou n zákldě svých objektivních vlstností (stylu, střihu td.) zjevně určeny k nošení npříkld jko bundy, sk horní části kompletů, košile hlenky, horní části pyžm, pulovry, zpíncí vesty vesty, horní části lyžřských kombinéz kompletů td. (Není-li stnoveno jink, nemusí tyto oděvy zcel zkrývt horní část těl) neshjí pod půli stehen. Avšk některé části těchto oděvů, zejmén z módních důvodů, mohou doshovt pod půli stehen (npř. ozdobné módní třásně, le tké trdiční šosy frků) lze je znedbt, pokud jde o délku oděvu, protože nemění funkci těchto oděvů, kterou je zkrytí horní části těl. 6101 Pánské nebo chlpecké kbáty, pláště, pláštěnky, větrovky, bundy (včetně lyžřských) podobné výrobky, pletené nebo háčkovné, jiné než výrobky čísl 6103 Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám 6201 91 00 ž 6201 99 00. 6101 20 10 Kbáty, pláště, pláštěnky podobné výrobky Jedním z chrkteristických rysů těchto kbátů podobných výrobků je, že když se nosí, pokrývjí tělo nejméně do poloviny stehen.
C 137/230 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 Obvykle, v přípdě stndrdních velikostí (normálních velikostí) pánských oděvů (s výjimkou chlpeckých), odpovídá tto minimální délk, měřeno od švu límce v týlu (sedmý obrtel) ke spodnímu okrji, při n plocho položeném oděvu, rozměru v centimetrech, který je uveden v tbulce níže (viz náčrt níže). Rozměry uvedené v tbulce předstvují průměry vzté z mnoh pánských (s výjimkou chlpeckých) oděvů ve stndrdních velikostech (normálních velikostech) S (smll, mlá velikost), M (medium, střední velikost) L (lrge, velká velikost). Délk v centimetrech měřená n zdním díle oděvu od švu v týlu ke spodnímu okrji oděvu pánské stndrdní velikosti (s výjimkou chlpeckých) Oděvy, které nejsou dosttečně dlouhé, by byly zřzeny jko kbáty nebo podobné výrobky, s výjimkou krátkých plášťů (krátké pláště podobné výrobky viz definice níže), které sem rovněž ptří, se zřzují do podpoložky 6101 20 90, 6101 30 90 nebo 6101 90 80. Krátké pláště Krátké pláště jsou volné svrchní oděvy s dlouhými rukávy nosí se přes veškeré jiné oděvy jko ochrn proti nepřízni počsí. Obvykle jsou vyrobeny z nelehčených textilií, jiných než které jsou uvedeny v čísle 5903, 5906 nebo 5907 00 00. Krátké pláště jsou různých délek od délky pod rozkrok po délku do půlky stehen. Mohou být jednořdové nebo dvouřdové. Krátké pláště mjí všeobecně následující rysy: v předním díle mjí úplné zpínní n knoflíky, le někdy n zdrhovdlo nebo stiskcí knoflíky, mjí podšívku, která může být někdy vyjímtelná (která může být vycpávná /nebo prošívná), mjí ve středu zd rozprek nebo postrnní rozprky. Možné dlší rysy: kpsy, límec. Krátké pláště nemjí následující rysy: kpuci, sthovcí šňůrky nebo jiné prostředky ke stžení v pse /nebo ve spodní části oděvu. Toto všk nevylučuje možnost přítomnosti opsku. Výrz podobné výrobky, pokud jde o krátké pláště, zhrnuje rovněž oděvy, které mjí stejné chrkteristické rysy jko krátké pláště, le mjí kpuci.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/231 6101 30 10 Kbáty, pláště, pláštěnky podobné výrobky Viz vysvětlivky k podpoložce 6101 20 10. 6101 90 20 Kbáty, pláště, pláštěnky podobné výrobky Viz vysvětlivky k podpoložce 6101 20 10. 6102 Dámské nebo dívčí kbáty, pláště, pláštěnky, větrovky, bundy (včetně lyžřských) podobné výrobky, pletené nebo háčkovné, jiné než výrobky čísl 6104 Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám 6201 91 00 ž 6201 99 00. 6102 10 10 Kbáty, pláště, pláštěnky podobné výrobky Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 6101 20 10, podle níž jsou odpovídjící rozměry pro dámské oděvy (s výjimkou dívčích) následující: Délk v centimetrech měřená n zdním díle oděvu od švu v týlu ke spodnímu okrji oděvu dámské stndrdní velikosti (s výjimkou dívčích) 6102 20 10 Kbáty, pláště, pláštěnky podobné výrobky Viz vysvětlivky k podpoložce 6102 10 10. 6102 30 10 Kbáty, pláště, pláštěnky podobné výrobky Viz vysvětlivky k podpoložce 6102 10 10. 6102 90 10 Kbáty, pláště, pláštěnky podobné výrobky Viz vysvětlivky k podpoložce 6102 10 10. 6104 Dámské nebo dívčí kostýmy, komplety, sk, blejzry (sportovní sk), šty, sukně, klhotové sukně, klhoty, náprsenkové klhoty se šlemi, krátké klhoty šortky (jiné než plvky), pletené nebo háčkovné 6104 41 00 ž 6104 49 00 Šty Výrz šty znmená oděvy určené k zkrytí těl, které obyčejně zčínjí u rmen shjí přípdně ž ke kotníkům nebo níže, s nebo bez rukávů. Musí je být možno nosit bez jkýchkoliv jiných oděvních kusů. Tento výrz rovněž zhrnuje průhledné šty. Nošení spodního prádl nevylučuje zřzení těchto oděvů jko šty. Pokud sestává horní část tkovýchto oděvů ze šlí s náprsenkmi vepředu nebo vepředu i vzdu, povžují se z šty pouze tehdy, pokud rozměry, střih umístění uvedených náprsenek umožňují, by byly nošeny tk, jk je uvedeno výše. V přípdě, že tomu tk není, pk se zřzují jko sukně do podpoložek 6104 51 00 ž 6104 59 00.
C 137/232 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 6104 51 00 ž 6104 59 00 Sukně klhotové sukně Výrz sukně znmená oděvy určené k zkrytí dolní části těl, které obyčejně zčínjí v pse shjí přípdně ž ke kotníkům nebo níže. Sukně jsou oděvy, které se musí nosit nejméně s jedním dlším oděvním kusem jko je tričko, košile, hlenk, košilová hlenk, pulovr nebo jiný podobný oděvní kus určený k zkrytí horní části těl. Pokud tkovéto oděvy mjí šle, nepřestávjí být v podsttě sukněmi. V přípdě, že, kromě šlí, mjí vepředu /nebo vzdu náprsenku, zůstávjí tkovéto oděvy zřzeny v těchto podpoložkách jko sukně, pokud rozměry, střih umístění uvedených náprsenek dosttečně neumožňuje, by byly nošeny bez oděvních kusů výše uvedených druhů. Klhotové sukně jsou oděvy s výše uvedenými chrkteristickými rysy, které všk zkrývjí kždou nohu zvlášť. Od klhot nebo šortek se odlišují střihem šířkou. 6106 Dámské nebo dívčí hlenky, košile košilové hlenky, pletené nebo háčkovné Hlenky Dámské nebo dívčí hlenky jsou lehké oděvy určené k zkrytí horní části těl, mjí ozdobný design zprvidl volný střih, s nebo bez límce či rukávů, s jkýmkoliv tvrem výstřihu nebo lespoň s rmínky, s knoflíky nebo jinými prostředky k zpínání, přičemž nepřítomnost knoflíků nebo zpínání je přípustná jen u ošcení s velice hlubokým výstřihem, též s okrsnými ozdobmi jko jsou váznky, fiží, krvty, krjky nebo výšivky. Košile košilové hlenky Dámské nebo dívčí košile košilové hlenky jsou oděvy určené k zkrytí horní části těl s plným nebo částečným rozhlením ve výstřihu, s rukávy, obvykle s límečkem, s nebo bez kpes, všk s výjimkou kpes pod psem. Střih těchto oděvů je odvozen od pánských nebo chlpeckých košil, proto je rozhlení obvykle umístěno vpředu. Obě části tvořící rozhlení se překrývjí nebo zpínjí zprv dolev. Podle poznámky 9 k této kpitole mohou mít košile košilové hlenky tohoto čísl rozhlení, které se nepřekrývá. Oděvy tohoto čísl shjí pod ps, přičemž hlenky jsou zprvidl krtší než osttní výše uvedené druhy. Do tohoto čísl neptří oděvy, které, vzhledem ke své délce, jsou zjevně určené k nošení jko šty. 6107 Pánské nebo chlpecké slipy, spodky, noční košile, pyžm, koupcí pláště, župny podobné výrobky, pletené nebo háčkovné 6107 21 00 ž 6107 29 00 Noční košile pyžm Do těchto podpoložek ptří pánská nebo chlpecká pyžm, pletená nebo háčkovná, která vzhledem k jejich celkovému vzhledu povze textilie jsou jednoznčně rozezntelná jko určená pro nošení výhrdně nebo hlvně jko noční oděv. Pyžm sestávjí ze dvou oděvních kusů, jmenovitě: oděvního kusu určeného k zkrytí horní části těl, obvykle typu kbátku, oděvního kusu tvořeného klhotmi nebo krátkými klhotmi jednoduchého střihu, bez poklopce nebo s poklopcem vepředu. Jednotlivé části těchto pyžm musí být odpovídjící nebo slučitelné velikosti střihu, textilie, brvy, zdobení stupně dokončení, hodících se k sobě tk, by bylo jsně vidět, že jsou určeny k nošení společně jednou osobou. Pyžm musí být jednoznčně rozpozntelná, že jsou pohodlná pro nošení jko noční oděv: povhou textilie, jejich všeobecně volným střihem nepřítomností nepohodlných rysů, jko jsou velké nebo msivní knoflíky ndměrné množství ozdob. Noční oděv z jednoho kusu kombinézového typu, který zkrývá jk horní část, tk i dolní část těl obepíná kždou nohu zvlášť, se zřzuje do podpoložek 6107 91 00 nebo 6107 99 00.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/233 6108 Dámské nebo dívčí kombiné, spodničky, klhotky, noční košile, pyžm, nedblky (negližé), koupcí pláště, župny podobné výrobky, pletené nebo háčkovné 6108 31 00 ž 6108 39 00 Noční košile pyžm Do těchto podpoložek ptří dámská nebo dívčí pyžm, pletená nebo háčkovná, která vzhledem k jejich celkovému vzhledu povze textilie jsou jednoznčně rozezntelná jko určená pro nošení výhrdně nebo hlvně jko noční oděv. Pyžm sestávjí ze dvou oděvních kusů, jmenovitě: oděvního kusu určeného k zkrytí horní části těl, obvykle typu kbátku, pulovru nebo podobného typu, oděvního kusu tvořeného klhotmi nebo krátkými klhotmi jednoduchého střihu, též s poklopcem. Jednotlivé části těchto pyžm musí být odpovídjící nebo slučitelné velikosti střihu, textilie, brvy, zdobení stupně dokončení, hodících se k sobě tk, by bylo jsně vidět, že jsou určeny k nošení společně jednou osobou. Pyžm musí být jednoznčně rozpozntelná, že jsou pohodlná pro nošení jko noční oděv: povhou textilie, jejich všeobecně volným střihem nepřítomností nepohodlných rysů, jko jsou velké nebo msivní knoflíky ndměrné množství ozdob. Souprvy (sdy) oděvů oznčovné jko Bby Doll, které sestávjí z velmi krátké noční košilky k ní se hodících klhotek se rovněž povžují z pyžm. Noční oděv z jednoho kusu kombinézového typu, který zkrývá jk horní část, tk i dolní část těl obepíná kždou nohu zvlášť, se zřzuje do podpoložek 6108 91 00 ž 6108 99 00. 6109 Vrchní tričk, tílk bez rukávů osttní nátělníky, pletené nebo háčkovné Oděvy typu, jký je uveden v doplňkové poznámce 2 k této kpitole, mjící v přední části částečné rozhlení ve výstřihu, zpíntelné nebo pouze se překrývjící, neptří do tohoto čísl. Tyto oděvy ptří obecně do čísl 6105 nebo 6106, podle své povhy, to v souldu s ustnoveními poznámek 4 9 k této kpitole, nebo u pánských či chlpeckých oděvů bez rukávů, do čísl 6114, v souldu s ustnovením druhé věty poznámky 4 k této kpitole. 6110 Svetry, pulovry, zpíncí vesty, vesty podobné výrobky, pletené nebo háčkovné Do tohoto čísl ptří oděvy určené k zkrytí horní části těl, s nebo bez rukávů, s jkýmkoliv typem výstřihu, též s límcem či kpsmi. Tyto oděvy obvykle mjí ve spodní části, kolem rozepínání, n koncích rukávů nebo v průrmcích lemy nebo žebrování (ptenty). Mohou být vyrobeny z jkéhokoliv druhu pleteniny nebo háčkovného mteriálu, včetně lehkých či jemných pletených textilií, z jkýchkoliv textilních vláken. Mohou mít jkýkoliv druh zdobení, včetně krjky nebo výšivky. Níže jsou uvedeny příkldy oděvů, které ptří do tohoto čísl: 1. svetry pulovry, včetně mikin (s výstřihem tvru V, námořnickým, kultým nebo lodičkovým (oblým) výstřihem nebo se zrolovným límcem n nejrůznější způsob), které se oblékjí nthováním přes hlvu zprvidl jsou bez zpínání ve výstřihu bez zpíncího systému; 2. oděvy podobné těm z předchozího pododstvce, s nebo bez límce, které všk mjí částečné rozhlení ve výstřihu, npříkld vpředu nebo n rmeni, které se zpíná knoflíky nebo jinými prostředky n zpínání; 3. vesty svetry, které mjí v přední části po celé délce zpínání n knoflíky nebo jiné prostředky pro zpínání nebo bez nich, též s límcem; 4. souprvy (sdy) oděvů oznčovné jko twinsety neboli dvojsdy, které sestávjí z pulovru s nebo bez rukávů zpíncí vesty s dlouhými nebo krátkými rukávy. Tyto oděvy musí být odpovídjící velikosti ze stejného mteriálu stejných brev. Pokud mjí vzory zdobení, musí být rovněž stejné n obou oděvních kusech;
C 137/234 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 5. oděvy popsné v některém z předchozích pododstvců, vyrobené z lehkého mteriálu, jký se používá pro vrchní tričk nebo podobné oděvy, které mjí ve spodní části sthovcí šňůrku, žebrový náplet/ptent nebo jiný podobný prostředek pro stžení spodního okrje. Do tohoto čísl neptří: ) dámské nebo dívčí hlenky (číslo 6106); b) bundy, větrovky podobné výrobky (číslo 6101 nebo 6102 podle povhy); c) vrchní tričk, tílk bez rukávů osttní nátělníky (číslo 6109). 6110 12 10 6110 12 90 Z kšmírských koz Viz vysvětlivky k HS k položce 5102 11. 6110 20 10 Roláky Z roláky v různém provedení se povžují následující oděvy: lehké, těsně pdnoucí jemně pletené oděvy, které zkrývjí horní část těl, jsou jednobrevné nebo vícebrevné, s rukávy nebo bez nich mjí zrolovný límec n nejrůznější způsob bez rozhlení. Výrz jemně pletené znmená jemné pletení tvořené nejméně 12-ti očky n cm jk ve vodorovném směru (řádky), tk i ve svislém směru (sloupky), počítáno n jedné strně vzorku, který má rozměry 10 10 cm. Lehké roláky jsou zprvidl upleteny jko jednolícní pletenin (žerzej), žebrová pletenin (oboulícní pletenin) (1 1) nebo interlok. Jednolícní pletenin (žerzej) je nejjednodušší form zátžné pleteniny (Obrázek 1), očk n lícní strně vypdjí jko mlá V nebo obrácená V (Obrázek 2) očk n rubu jko provázné smyčky (Obrázek 3).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/235 Jemná pletenin žebrového typu (oboulícní pletenin) (Obrázek 4) má střídvě v kždé řdě lícní rubní očko (1 1) (Obrázek 5); n jednom povrchu jsou tedy žebr, která odpovídjí prolmování n povrchu druhém. Ob povrchy tkové pleteniny vypdjí stejně (Obrázky 6 7).
C 137/236 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 Interlok je dvojitá žebrová pletenin, která n obou strnách vypdá zcel stejně. Tento efekt se doshuje provzováním oček ze dvou oboulícních vzeb (Obrázek 8), tkže n obou strnách pleteniny očko z jednoho žebr se střídá s očkem z odpovídjícího žebr n opčné strně textilie (Obrázek 9). Žebr n jedné strně pleteniny odpovídjí tudíž žebrům n strně druhé (Obrázky 10 11).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/237 6110 30 10 Roláky Viz vysvětlivk k podpoložce 6110 20 10. 6111 Kojenecké oděvy oděvní doplňky, pletené nebo háčkovné Viz poznámk 6 ) k této kpitole. Do tohoto čísl ptří řd oděvů, které jsou určeny pro mlé děti, jejichž výšk postvy nepřeshuje 86 cm (obvykle mlé dítě ve věku přibližně 18 měsíců). Mezi ně ptří: kbátky, pláštíky, prošívné zvinovčky, skřítkovské oděvy, župny, dvoudílné oblečky, dětské kombinézy, klhoty, klhotové návleky, lýtkové klhoty, dupčky, vestičky, větrovky, šty, sukně, boler, sk, bundy, pláštěnky, tuniky, hlenky, košilové hlenky, šortky td. Některé z těchto oděvů jsou výrobky do výbvičky. U některých těchto výrobků do výbvičky nelze definovt velikost, le zřzují se do tohoto čísl, pokud jsou jsně identifikovtelné jko oděvy pro kojence. Do tohoto čísl tedy ptří: 1. křestní dlouhé štečky župánky; 2. mlé bezrukávové pláštěnky s kpucí; 3. skřítkovské oděvy: oděvy s kpucí rukávy, které tvoří jk kbátek, tk i pytel (ve spodní části zcel uzvřený); 4. kombinézové pytle pro kojence, které mohou být též vycpávné, s rukávy nebo otvory pro ruce. Příkld je znázorněn níže uvedenou fotogrfií. 6112 Teplákové souprvy, lyžřské kombinézy komplety, plvky, pletené nebo háčkovné 6112 11 00 ž 6112 19 00 Teplákové souprvy Viz vysvětlivky k HS k číslu 6112, část A).
C 137/238 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 6112 31 10 ž 6112 39 90 Pánské nebo chlpecké plvky Viz vysvětlivky k HS k číslu 6112, písm. C), kde je uvedeno, že do čísl 6112, inter li, ptří pánské koupcí šortky plvky, též z elstického mteriálu. Koupcí šortky jsou oděvy, které vzhledem k jejich celkovému vzhledu, střihu druhu textilie jsou určeny k nošení výhrdně nebo hlvně jko plvky ne jko šortky čísl 6103 nebo 6104. Většinou jsou zcel nebo převážně vyrobeny z chemických vláken. Koupcí šortky musí mít všechny následující chrkteristiky: mít vnitřní spodky nebo slipy všité do oděvu nebo lespoň vnitřní podšívku v přední části nebo v rozkroku, být těsné v pse (npříkld mít sthovcí šňůrku nebo zcel pružný pás). Koupcí šortky mohou mít kpsy z předpokldu, že vnější kpsy mjí pevné zpínání (npříkld musí mít zpínání n zdrhovdlo nebo zpínání n suchý zip pro úplné zpnutí kpsy, tj. nesmí být zpínány v úsecích), vnitřní kpsy mjí stejné pevné zpínání jko výše zmíněné vnější kpsy. Jsou-li všk vnitřní kpsy připevněny k psu, mohou mít pouze překryté zpínání, pokud toto zpínání zjistí úplné uzvření kpsového otvoru. Koupcí šortky nesmí mít žádnou z následujících chrkteristik: rozepínání vepředu, i když je uzvírtelné zpínáním, rozepínání v pse, i když je uzvírtelné zpínáním. 6112 41 10 ž 6112 49 90 Dámské nebo dívčí plvky Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám 6112 31 10 ž 6112 39 90. 6115 Punčochové klhoty, punčochy, podkolenky, ponožky jiné punčochové zboží, včetně punčochového zboží s odstupňovným stlčením (npříkld punčochy n křečové žíly) obuvi bez podrážek, pletené nebo háčkovné 6115 10 10 6115 10 90 Punčochové zboží s odstupňovným stlčením (npříkld punčochy n křečové žíly) Viz vysvětlivky k HS k položce 6115 10. 6117 Osttní zcel zhotovené oděvní doplňky, pletené nebo háčkovné; pletené nebo háčkovné části oděvů nebo oděvních doplňků 6117 80 10 6117 80 80 Osttní doplňky Viz vysvětlivky k HS k číslu 6117, druhý odstvec, bod 12). Do těchto podpoložek ptří pletené čelenky pásky n zápěstí, které jsou používány sportovci sportovkyněmi k bsorpci potu pletené klpky n uši, též spojené.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/239 KAPITOLA 62 ODĚVY A ODĚVNÍ DOPLŇKY, JINÉ NEŽ PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ Všeobecné vysvětlivky 1. Pro zřzování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních mteriálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě. 2. Pro zřzování oděvů předkládných v souprvách (sdách) pro drobný prodej, viz poznámk 14 k této třídě. 3. Když má součást obleku, kostýmu nebo kompletu čísl 6203 nebo 6204 připevněné nášivky nebo ozdoby, které n jiné součásti nebo součástech nejsou, veškeré toto oblečení zůstává zřzeno jko obleky, kostýmy nebo komplety, pokud tyto nášivky nebo ozdoby nejsou význmné omezují se n jedno nebo dvě míst n oděvu (npř. jsou n límci koncích rukávů nebo n klopách kpsách). Když se všk tyto ozdobné prvky vytvářejí během tkní oděvu, je zřzení jko obleky, kostýmy nebo komplety vyloučeno, vyjm přípdů, kdy je touto ozdobou logo nebo jiný podobný symbol. 4. Do této kpitoly ptří též prcovní oděvy, které odpovídjí typům uvedeným v podpoložkách kombinovné nomenkltury u kterých je, vzhledem k jejich celkovému vzhledu (jednoduchý nebo speciální střih nebo vzor odpovídjící funkci oděvu) povze jejich textilie, která je všeobecně pevná nesrážlivá, zřejmé, že jsou určeny k nošení výhrdně nebo hlvně, by zjišťovly ochrnu (fyzickou nebo zdrvotní) jiným oděvům /nebo osobám během průmyslových, odborných nebo domácích činností. Obvykle oděvy tohoto typu nejsou zdobeny. Pro tento účel se oznčení znčky vyjdřující vykonávnou činnost nepovžují z zdobení. Oděvy tohoto typu jsou vyrobeny z bvlněných, syntetických nebo umělých vláken nebo ze směsi těchto textilních mteriálů. Aby se zvýšil jejich pevnost, jsou při dokončování nejčstěji používány dv typy švů, to bezpečnostní šev dvojitý šev. Prcovní oděvy mjí nejčstěji zpínání n zdrhovdlo, stiskcí knoflíky, suchý zip nebo n šněrovcí či vázcí zpínání používjící šňůrky nebo podobné výrobky. Oděvy tohoto typu mohou mít kpsy, které jsou většinou nšity n povrchu. Prostřižení kpes (kpsové otvory) jsou obvykle vyrobeny ze stejné textilie, jko je vyroben oděv nejsou podšitá stejným způsobem jko osttní kusy oděvu. Z prcovních oděvů lze jmenovt oděvy používné mechniky, továrními dělníky, zedníky, zemědělci td., což jsou obvykle oděvy ve dvou kusech, kombinézy, kombinézy s náprsenkou šlemi klhoty. Pro jiné činnosti to mohou být zástěry, pláště proti prchu td. (pro doktory, zdrvotní sestry, uklízečky, kdeřníky, pekře, řezníky td.). Z prcovní oděvy se povžují pouze oděvy obchodní velikosti 158 (výšk těl = 158 cm) nebo větší. Uniformy nebo jiné podobné služební oděvy (npříkld soudcovské tláry, kněžská rouch) se nepovžují z prcovní oděvy. 5. Použijí se, muttis mutndis, všeobecné vysvětlivky ke kpitole 61, bod 4.
C 137/240 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 6201 Pánské nebo chlpecké kbáty, pláště, pláštěnky, větrovky, bundy (včetně lyžřských) podobné výrobky, jiné než výrobky čísl 6203 6201 11 00 ž 6201 19 00 Kbáty, pláště do deště, pláště, pláštěnky podobné výrobky Jedním z chrkteristických rysů těchto kbátů podobných výrobků je, že když se nosí, pokrývjí tělo nejméně do poloviny stehen. Obvykle, v přípdě stndrdních velikostí (normálních velikostí) pánských oděvů (s výjimkou chlpeckých), odpovídá tto minimální délk, měřeno od švu límce v týlu (sedmý obrtel) ke spodnímu okrji, při n plocho položeném oděvu, rozměru v centimetrech, který je uveden v tbulce níže (viz náčrt níže). Rozměry uvedené v tbulce předstvují průměry vzté z mnoh pánských (s výjimkou chlpeckých) oděvů ve stndrdních velikostech (normálních velikostech) S (smll, mlá velikost), M (medium, střední velikost) L (lrge, velká velikost). Délk v centimetrech měřená n zdním díle oděvu od švu v týlu ke spodnímu okrji oděvu pánské stndrdní velikosti (s výjimkou chlpeckých) Oděvy, které nejsou dosttečně dlouhé, by byly zřzeny jko kbáty nebo podobné výrobky, s výjimkou krátkých plášťů (krátké pláště podobné výrobky viz definice níže), které sem rovněž ptří, se zřzují do podpoložek 6201 91 00 ž 6201 99 00. Krátké pláště Krátké pláště jsou volné svrchní oděvy s dlouhými rukávy nosí se přes veškeré jiné oděvy jko ochrn proti nepřízni počsí. Jsou více formálnější než bundy s kpucí (prk) obvykle jsou vyrobeny z nelehčených textilií (npříkld z tvídu, lodenu), jiných než, které jsou uvedeny v čísle 5602, 5603, 5903, 5906 nebo 5907 00 00. Krátké pláště jsou různých délek, od délky pod rozkrok po délku do půlky stehen. Mohou být jednořdové nebo dvouřdové. Krátké pláště mjí všeobecně následující rysy: v předním díle mjí úplné zpínání n knoflíky, le někdy n zdrhovdlo nebo stiskcí knoflíky, mjí podšívku, která může být vyjímtelná (která může být vycpávná /nebo prošívná), mjí ve středu zd rozprek nebo postrnní rozprky. Možné dlší rysy: kpsy, límec.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/241 Krátké pláště nemjí následující rysy: kpuci, sthovcí šňůrky nebo jiné prostředky ke stžení v pse /nebo ve spodní části oděvu. Toto všk nevylučuje možnost přítomnosti opsku. Výrz podobné výrobky, pokud jde o krátké pláště, zhrnuje rovněž oděvy, které mjí stejné chrkteristické rysy jko krátké pláště, le mjí kpuci. Do těchto podpoložek ptří oděvy oznčovné jko prk (bundy s kpucí), což jsou chrkteristicky stylizovné oděvy určené k zjištění ochrny proti chldu, větru dešti. Jsou to volné svrchní oděvy s dlouhými rukávy. Prk (bundy s kpucí) těchto podpoložek jsou vyrobeny z nelehčených, hustě tkných tknin, jiných, než které jsou uvedeny v čísle 5903, 5906 nebo 5907 00 00. Prk (bundy s kpucí) jsou různých délek od délky od půli stehen po délku ke kolenům. Prk (bundy s kpucí) musí mít rovněž všechny následující rysy: kpuci, předním díle mjí úplné zpínání n zdrhovdlo, stiskcí knoflíky nebo suchý zip, čsto krytým ochrnnou lištou, mjí podšívku, která je obyčejně prošívná nebo je z imitce kožešiny, sthovcí šňůrky nebo jiné prostředky ke stžení v pse, s výjimkou opsku, vnější kpsy. 6201 91 00 ž 6201 99 00 Osttní Do těchto podpoložek ptří větrovky, bundy podobné výrobky, popsné níže: 1. Bundy (včetně lyžřských) podobné výrobky Bundy jsou oděvy určené k ochrně proti větru, chldu dešti. Mjí mnoho společných rysů s bundmi s kpucí (prk), le liší se, kromě jiných věcí, jejich délkou. T se může pohybovt od délky pod ps ž k délce do půli stehen, le už ne níže. Bundy těchto podpoložek jsou vyrobeny z hustě tkných tknin (jiných než, které jsou uvedeny v čísle 5903, 5906 nebo 5907 00 00). Bundy mjí následující rysy: kpuci (někdy skrytou v límci oděvu), v předním díle mjí úplné zpínání n zdrhovdlo, stiskcí knoflíky nebo suchý zip, čsto krytým ochrnnou lištou, mjí podšívku (která může být prošívná nebo vycpávná), dlouhé rukávy. Nvíc mjí bundy nejméně jeden z následujících rysů: sthovcí šňůrky nebo jiné prostředky ke stžení v pse /nebo ve spodní části oděvu, konce rukávů přiléhvé, pružné nebo stžené nějkým jiným způsobem, límec, kpsy. V souvislosti s bundmi, výrz podobné výrobky zhrnuje: ) Oděvy, které mjí chrkteristické rysy bundy, s výjimkou buď: kpuci, nebo podšívky. Mezi ně ptří rovněž oděvy definovné výše jko bundy, které mjí pouze částečné rozhlení zpínání vepředu. Neptří sem oděvy, které nemjí ni kpuci, ni podšívku.
C 137/242 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 b) Oděvy bez podšívky, které mjí dlouhé rukávy shjí pod boky, všk ne přes půli stehen. Jsou vyrobeny z hustě tkných tknin (jiných než, které jsou uvedeny v čísle 5903, 5906 nebo 5907 00 00) jsou nepropustné nebo uprvené, by poskytly dekvátní ochrnu zejmén proti dešti. Mjí kpuci, le obvykle nemjí vepředu rozhlení po celé délce oděvu. Pokud mjí jen částečné rozhlení, nemusí mít zpíncí systém, le v tomto přípdě musí mít v rozhlení ochrnný klínek. Obvykle mjí n koncích rukávů ve spodní části oděvu pružné nebo sthovcí okrje. Oděvy, které by jink byly zhrnuty pod výrz bundy (včetně lyžřských) podobné výrobky, le nemjí ni kpuci, ni podšívku, všk mohou být zhrnuty pod výrz podobné výrobky, pokud je použit ve vzthu k větrovkám. 2. Větrovky podobné výrobky ) Větrovky jsou oděvy určené k tomu, by poskytly určitou ochrnu proti nepřízni počsí. Shjí n boky nebo těsně pod ně. Jsou vyrobeny z hustě tkných tknin. Jsou obvykle nepromokvé, le n rozdíl od bund nemjí kpuci. Větrovky mjí následující rysy: dlouhé rukávy, v předním díle mjí úplné zpínání n zdrhovdlo, mjí podšívku, která není ni prošívná, ni vycpávná límec, prostředky ke stžení dolní části (obyčejně v dolním okrji). Kromě toho mohou mít konce rukávů přiléhvé, pružné nebo stžené nějkým jiným způsobem. b) Krátké větrovky (běžně nzývné jko bluzony ) jsou svrchní oděvy zkrývjící horní část těl. Mjí obvykle rovný, volný střih, který jim dodává vzhled blůzy, shjí k psu nebo těsně pod něj. Mjí dlouhé rukávy, které shjí pod spodní okrj oděvu. Textilie, z nichž jsou vyrobeny, nemusejí mít úprvu proti povětrnostním vlivům. Krátké větrovky mjí následující rysy: přiléhvý výstřih, s límcem nebo bez něj, úplné nebo částečné zpínání v předním díle s jkýmkoliv způsobem zpínání, konce rukávů obyčejně přiléhvé, pružné nebo stžené nějkým jiným způsobem, pružný nebo nějk jink stžený spodní okrj oděvu. Nvíc krátké větrovky mohou mít: vnější kpsy /nebo podšívku /nebo kpuci. V souvislosti s krátkými větrovkmi, výrz podobné výrobky zhrnuje oděvy, které mjí všechny chrkteristické rysy popsné v písm. b) výše, s výjimkou jednoho z následujících: přiléhvý výstřih nebo bez rozhlení ve předním díle, s přiléhvým výstřihem nebo jiným výstřihem nebo rozhlení ve předním díle bez žádného zpínání.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/243 Do těchto podpoložek neptří: ) kbáty, pláště do deště, pláště, pláštěnky podobné výrobky ptřící do podpoložek 6201 11 00 ž 6201 19 00; b) kbáty, pláště do deště, pláště, pláštěnky podobné výrobky ptřící do podpoložek 6202 11 00 ž 6202 19 00; c) sk blejzry (sportovní sk) ptřící do podpoložek 6203 31 00 ž 6203 39 90 nebo 6204 31 00 ž 6204 39 90; d) bundy, větrovky, bundy do psu podobné výrobky, z textilií čísl 5903, 5906 nebo 5907 00 00 nebo z netkných textilií čísl 5603, ptřící do čísl 6210. 6202 Dámské nebo dívčí kbáty, pláště, pláštěnky, větrovky, bundy (včetně lyžřských) podobné výrobky, jiné než výrobky čísl 6204 6202 11 00 ž 6202 19 00 Kbáty, pláště do deště, pláště, pláštěnky podobné výrobky Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám 6201 11 00 ž 6201 19 00, podle níž jsou odpovídjící rozměry pro dámské oděvy (s výjimkou dívčích) následující: Délk v centimetrech měřená n zdním díle oděvu od švu v týlu ke spodnímu okrji oděvu dámské stndrdní velikosti (s výjimkou dívčích) 6202 91 00 ž 6202 99 00 Osttní Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám 6201 91 00 ž 6201 99 00. 6204 Dámské nebo dívčí kostýmy, komplety, sk, blejzry (sportovní sk), šty, sukně, klhotové sukně, klhoty, náprsenkové klhoty se šlemi, krátké klhoty šortky (jiné než plvky) 6204 41 00 ž 6204 49 90 Šty Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám 6104 41 00 ž 6104 49 00. 6204 51 00 ž 6204 59 90 Sukně klhotové sukně Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám 6104 51 00 ž 6104 59 00. 6206 Dámské nebo dívčí hlenky, košile košilové hlenky Hlenky Dámské nebo dívčí hlenky jsou lehké oděvy určené k zkrytí horní části těl, mjí ozdobný design zprvidl volný střih, s nebo bez límce či rukávů, s jkýmkoliv tvrem výstřihu nebo lespoň s rmínky, s rozepínáním nebo bez něj. Mohou mít rovněž ozdoby, jko jsou váznky, fiží, krvty, krjky nebo výšivky.
C 137/244 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 Košile košilové hlenky Pro košile košilové hlenky tohoto čísl se použijí, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu 6106, týkjící se dámských nebo dívčích košilí košilových hlenek, pletených nebo háčkovných. Oděvy tohoto čísl shjí pod ps, přičemž hlenky jsou zprvidl krtší než osttní výše uvedené oděvy. Do tohoto čísl neptří oděvy, které, vzhledem ke své délce, jsou zjevně určené k nošení jko šty. 6207 Pánská nebo chlpecká tílk bez rukávů osttní nátělníky, slipy, spodky, noční košile, pyžm, koupcí pláště, župny podobné výrobky 6207 21 00 ž 6207 29 00 Noční košile pyžm Do těchto podpoložek ptří pánská nebo chlpecká pyžm, jiná než pletená nebo háčkovná, která vzhledem k jejich celkovému vzhledu povze textilie jsou jednoznčně rozezntelná jko určená pro nošení výhrdně nebo hlvně jko noční oděv. Pyžm sestávjí ze dvou oděvních kusů, jmenovitě: oděvního kusu určeného k zkrytí horní části těl, obvykle typu kbátku, oděvního kusu tvořeného klhotmi nebo krátkými klhotmi jednoduchého střihu, též s poklopcem vepředu. Jednotlivé části těchto pyžm musí být odpovídjící nebo slučitelné velikosti střihu, textilie, brvy, zdobení stupně dokončení, hodících se k sobě tk, by bylo jsně vidět, že jsou určeny k nošení společně jednou osobou. Pyžm musí být jednoznčně rozpozntelná, že jsou pohodlná pro nošení jko noční oděv: povhou textilie, jejich všeobecně volným střihem nepřítomností nepohodlných rysů, jko jsou velké nebo msivní knoflíky ndměrné množství ozdob. Noční oděv z jednoho kusu kombinézového typu, který zkrývá jk horní část, tk i dolní část těl obepíná kždou nohu zvlášť, se zřzuje do podpoložek 6207 91 00 ž 6207 99 90. 6208 Dámská nebo dívčí tílk bez rukávů osttní nátělníky, kombiné, spodničky, klhotky, noční košile, pyžm, nedblky (negližé), koupcí pláště, župny podobné výrobky 6208 21 00 ž 6208 29 00 Noční košile pyžm Do těchto podpoložek ptří dámská nebo dívčí pyžm, jiná než pletená nebo háčkovná, která vzhledem k jejich celkovému vzhledu povze textilie jsou jednoznčně rozezntelná jko určená pro nošení výhrdně nebo hlvně jko noční oděv. Pyžm sestávjí ze dvou oděvních kusů, jmenovitě: oděvního kusu určeného k zkrytí horní části těl, obvykle typu kbátku, pulovru nebo podobného typu oděvu, oděvního kusu tvořeného klhotmi nebo krátkými klhotmi jednoduchého střihu, též s poklopcem. Jednotlivé části těchto pyžm musí být odpovídjící nebo slučitelné velikosti střihu, textilie, brvy, zdobení stupně dokončení, hodících se k sobě tk, by bylo jsně vidět, že jsou určeny k nošení společně jednou osobou. Pyžm musí být jednoznčně rozpozntelná, že jsou pohodlná pro nošení jko noční oděv: povhou textilie, jejich všeobecně volným střihem nepřítomností nepohodlných rysů, jko jsou velké nebo msivní knoflíky ndměrné množství ozdob.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/245 Souprvy (sdy) oděvů oznčovné jko Bby Doll, které sestávjí z velmi krátké noční košilky k ní se hodících klhotek se rovněž povžují z pyžm. Noční oděv z jednoho kusu kombinézového typu, který zkrývá jk horní část, tk i dolní část těl obepíná kždou nohu zvlášť, se zřzuje do podpoložek 6208 91 00 ž 6208 99 00. 6209 Kojenecké oděvy oděvní doplňky Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu 6111. 6210 Oděvy zcel zhotovené z textilií čísel 5602, 5603, 5903, 5906 nebo 5907 00 00 6210 10 90 Z textilií čísl 5603 Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám 6201 11 00 ž 6201 19 00 k podpoložkám 6202 11 00 ž 6202 19 00. Do této podpoložky ptří netkné výrobky k lékřským účelům ve sterilních oblech, které jsou určeny po jednom použití k vyhození. 6211 Teplákové souprvy, lyžřské kombinézy komplety, plvky; osttní oděvy 6211 11 00 6211 12 00 Plvky Viz vysvětlivky k HS k číslu 6211, první odstvec. Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám 6112 31 10 ž 6112 39 90. 6211 32 31 Ze stejné jediné vnější textilie Pro použití této podpoložky, musí být jednotlivé části teplákové souprvy z textilie stejné struktury, stylu, brvy složení; rovněž musí být odpovídjící nebo slučitelné velikosti. Pokud má součást teplákové souprvy připevněné nášivky nebo ozdoby, které n jiné součásti nejsou, toto oblečení zůstává zřzeno v této podpoložce, pokud tyto nášivky nebo ozdoby nejsou význmné omezují se n jedno nebo dvě míst n oděvu (npř. jsou n límci koncích rukávů). Když se všk tyto nášivky nebo ozdoby vytvářejí během tkní oděvu, je zřzení do této podpoložky vyloučeno, vyjm přípdů, kdy je touto ozdobou logo nebo jiný podobný symbol. 6211 32 41 6211 32 42 Osttní Pro účely těchto podpoložek, musí být horní i spodní části teplákové souprvy dodávány společně. 6211 33 31 Ze stejné jediné vnější textilie Viz vysvětlivk k podpoložce 6211 32 31. 6211 33 41 6211 33 42 Osttní Viz vysvětlivk k podpoložkám 6211 32 41 6211 32 42. 6211 42 31 Ze stejné jediné vnější textilie Viz vysvětlivk k podpoložce 6211 32 31. 6211 42 41 6211 42 42 Osttní Viz vysvětlivk k podpoložkám 6211 32 41 6211 32 42. 6211 43 31 Ze stejné jediné vnější textilie Viz vysvětlivk k podpoložce 6211 32 31. 6211 43 41 6211 43 42 Osttní Viz vysvětlivk k podpoložkám 6211 32 41 6211 32 42.
C 137/246 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 6212 Podprsenky, podvzkové pásy, korzety, šle, podvzky, kulté podvzky podobné výrobky jejich části, též pletené nebo háčkovné 6212 20 00 Podvzkové pásy podvzkové klhotky Do této podpoložky ptří podvzkové klhotky, též pletené nebo háčkovné, střihu ve formě klhotek s nohvičkmi nebo bez nich nebo klhotek se zvýšeným psem s nohvičkmi nebo bez nich. Musí odpovídt následujícím chrkteristickým rysům: ) obepínt ps boky mít boční díly široké 8 cm nebo širší (měřeno od nohvičky k hornímu okrji); b) mít vertikální pružnost omezenou horizontální pružnost. Zpevnění nebo břišní vložk je povolen, jestliže byl použit krjk, stuhy, lemovky nebo podobné výrobky, pokud je zchován vertikální pružnost; c) sestávt z následujících textilních mteriálů: směsi bvlny s obshem elstomerových nití nejméně 15 % nebo směsi chemických vláken s obshem elstomerových nití nejméně 10 % nebo směsi bvlny (ne více než 50 %) vysokého poměru chemických vláken s obshem elstomerových nití nejméně 10 %. 6217 Osttní zcel zhotovené oděvní doplňky; části oděvů nebo oděvních doplňků, jiné než čísl 6212 6217 10 00 Doplňky Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám 6117 80 10 6117 80 80.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/247 KAPITOLA 63 JINÉ ZCELA ZHOTOVENÉ TEXTILNÍ VÝROBKY; SOUPRAVY; OBNOŠENÉ ODĚVY A POUŽITÉ TEXTILNÍ VÝROBKY; HADRY Všeobecné vysvětlivky Pro zřzování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních mteriálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě. 6305 Pytle pytlíky k blení zboží 6305 10 10 Použité I. JINÉ ZCELA ZHOTOVENÉ TEXTILNÍ VÝROBKY Některé pytle pytlíky z textilního mteriálu se zřzují, npříkld, do čísel 4202 6307. Pytle pytlíky ptří do čísl 4819, jsou-li z ppíru, pokud jsou vyrobeny z tknin z ppírových přízí ptří do tohoto čísl. Pytle z textilního mteriálu podšité ppírem se obvykle zřzují do tohoto čísl, ztímco ppírové pytle podšité textilním mteriálem ptří do podpoložky 4819 40 00. Do této podpoložky ptří pouze výrobky, které byly lespoň jednou použity pro doprvu zboží n nichž zůstly zjevné stopy po tkovém použití, npříkld stopy po výrobku, který se v něm přeprvovl, špín, zšpinění, díry, ntržení, známky po oprvě, vytžené švy stopy po zvzování nebo šití n otevřeném konci. 6307 Osttní zcel zhotovené výrobky, včetně střihových šblon 6307 90 99 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. obly n horní část tenisových rket, bdmintonových rket, golfových holí td., pokud jsou zhotoveny z textilie (zprvidl povrstvené plstem), též pokud mjí kpsu n míčky. Avšk obly n celou rketu, též optřené rukojetí nebo rmenním popruhem, sem neptří (číslo 4202); 2. turbny sestávjící z metráže exklusivní tkniny (zprvidl bvlněné nebo ze směsi bvlny přírodního hedvábí), jejichž délk je mezi 4 5 m šířk přibližně 50 cm. Jsou n všech strnách lemovány, někdy jsou ozdobené třásněmi, zprvidl se předkládjí jednotlivě složené zblené.
C 137/248 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 TŘÍDA XII OBUV, POKRÝVKY HLAVY, DEŠTNÍKY, SLUNEČNÍKY, VYCHÁZKOVÉ HOLE, SEDACÍ HOLE, BIČE, JEZDECKÉ BIČÍKY A JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; UPRAVENÁ PÉRA A VÝROBKY Z NICH; UMĚLÉ KVĚTINY; VÝROBKY Z VLASŮ KAPITOLA 64 OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ Všeobecné vysvětlivky 1. Pro definici výrzů zevní podešev svršek viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, odstvce C) D). Kromě toho se u svršků sestávjících ze dvou nebo více mteriálů (poznámk 4 ) doplňková poznámk 1 ke kpitole 64), použijí následující ustnovení: ) Svršek je t část obuvi, která pokrývá strny horní část chodidl rovněž může pokrývt nohu. Doshuje ž dolů je připevněn k podešvi. Může dokonce přecházet do podešve. Zákldními mteriály, které tvoří svršek jsou tkové mteriály, jejichž povrch je částečně nebo zcel odkryt n vnějším povrchu obuvi. Proto podšívk není svrškem. Mteriály svršku jsou mezi sebou nvzájem připevněny. Po odstrnění doplňků výztuh, když se počítá celkový povrch části mteriálů tvořících svršek, se nezpočítávjí ty části, které se ncházejí pod překrývjícími se částmi, kde byly mteriály k sobě nvzájem připevněny. Npříkld, useň (A), textilní mteriál (B), část (C) je část textilního mteriálu (B), která se nchází pod překrývjící usní (A). Když se počítá celkový povrch mteriálů tvořících svršek, nezpočítává se textilní část (C). Nezpočítávjí se žádné zpíncí systémy, npř. tkničky, zpíncí proužek suchého zipu td. (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, část D), poslední odstvec). b) Podšívk může být vyroben z jkýchkoliv mteriálů. Může sestávt z jednoho nebo z více mteriálů. Podšívk je v kontktu s chodidlem slouží jko vycpávk, ochrn nebo pouze jko ozdob. Podšívk není odkryt n vnějším povrchu obuvi, s výjimkou vycpávky npř. okolo horního okrje. c) Doplňky výztuhy jsou definovány v poznámce 4 ) ke kpitole 64 v doplňkové poznámce 1 ke kpitole 64 ve všeobecných vysvětlivkách k HS, část D), poslední odstvec. Doplňky mjí všeobecně ozdobnou funkci výztuhy mjí ochrnnou nebo zpevňovcí funkci. Jelikož jsou výztuhy příslušenstvím svršku, které mu dodávjí dodtečnou pevnost, jsou připevněny k vnějšímu povrchu svršku ne pouze k podšívce. Mlá část podšívky se všk může objevit pod výztuhou z předpokldu, že se tím nesníží její vyztužovcí funkce. Výztuhy nebo doplňky mohou být kromě svršku rovněž připevněny k podešvi nebo mohou jít ž do podešve. Mteriál se nepovžuje z doplňky nebo výztuhy, le povžuje se z část svršku, z předpokldu, že způsob spojení spodních mteriálů není trvlý (šití je příkldem trvlého způsobu spojení).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/249 Ve smyslu poznámky 4 ) může být podobným příslušenstvím rovněž npř. log nebo ozdoby špiček. Při určování mteriálu svršku se nebere v úvhu částečně či zcel zkrytý jzyk (vnitřní jzyk). Viz obrázek níže, kde je vnitřní jzyk oznčen přerušovnou črou. Obrázky text níže ukzují příkldy jk stnovit mteriál svršku :
C 137/250 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 Bot n obrázcích výše je bot z usně textilie. Aby bylo možno stnovit mteriál svršku ve smyslu kpitoly 64 vyřdit doplňky výztuhy, bylo provedeno následující posouzení: 1. 2. Odstrnění usňové ozdoby špičky (1) příštipku n špičce (2) odhlilo spodní textilní mteriál (který není podšívkou). Vzhledem k tomu, že tyto části usně (1 2) mjí ochrnou funkci, povžují se z výztuhy. Jelikož textilní mteriál pod částmi usně (1 2) je částečně odkryt n povrchu, zpočítává se textilní mteriál jko část svršku. 3. Odstrnění části usně (3) odhlilo část textilie (n obrázku oznčené jko A) část podšívkového mteriálu umístěného pod částí 3. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcel pod částí 3, vzhledem k tomu, že podšívk se nepovžuje z svršek, jelikož je pod usní především podšívk, nevyztužuje tto část usně žádný svrchní mteriál, zpočítává se tk jko část svršku. 4. Tto část usně (4) byl nšit n část textilie též překrývá (A) část 3 usně. Vzhledem k tomu, že pod částí (4) je částečně odkrytý textilní mteriál pod překrytím (A) je částečně odkrytá část z usně (3), jelikož část z usně (4) dodává dodtečnou pevnost strně svršku, část (4) se povžuje z výztuhu. Tedy, část z usně (3) textilní mteriál pod částí (4), s výjimkou textilní části pod částí (3), se zpočítávjí jko části svršku. 5. Odstrnění této části z usně (5) odhlilo částečně odkrytý spodní textilní mteriál. Vzhledem k tomu, že část z usně (5) je výztuhou svrškové části pty, jelikož je pod ní částečně odkrytý textilní mteriál, useň se povžuje z výztuhu. 6. Odstrnění překrytí pty z usně (6) odhlilo část podšívkového mteriálu částečně odkrytý textilní mteriál. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcel pod usní, překrytí pty z usně (6) nemá výztužnou funkci pro mteriál svršku, proto se zpočítává jko část svršku ( ne jko výztuh). 7. Odstrnění této části z usně (7) odhlilo pod ní částečně odkrytý textilní mteriál. Vzhledem k tomu, že část z usně (7) dodává dodtečnou pevnost strně svršku, povžuje se useň z výztuhu. 8. Odstrnění log z usně (8) odhlilo pod ním částečně odkrytý textilní mteriál. Proto, jelikož logo je podobným příslušenstvím ve smyslu poznámky 4 ) ke kpitole 64, nejedná se o část svršku. Po vypočítání procent částí z usně procent textilních částí, které byly identifikovány jko části svršku, převžuje textilie (70 % textilního mteriálu). Bot proto bude zřzen jko obuv se svrškem z textilních mteriálů. 2. Výrz kučuk je definován v poznámce 1 ke kpitole 40 pro celou kombinovnou nomenklturu; poznámk 3 ) k této kpitole, rozšiřuje rozsh tohoto výrzu pro účely této kpitoly. 3. Výrz plsty je definován v poznámce 1 ke kpitole 39 pro celou kombinovnou nomenklturu; poznámk 3 ) k této kpitole, rozšiřuje rozsh tohoto výrzu pro účely této kpitoly. 4. Pro účely této kpitoly je výrz useň definován v poznámce 3 b) ke kpitole 64. 5. Výrz textilní mteriály je definován ve všeobecných vysvětlivkách k HS, části E) F). Tedy, vlákn (npř. textilní postřižky), nitě, textilie, plsti, netkné textilie, motouzy, šňůry, provzy, ln td., jk jsou definovány v kpitolách 50 ž 60 jsou textilními mteriály ve smyslu kpitoly 64. Pokud jde o textilie kpitoly 59, poznámky ke kpitole 59 jsou použitelné pouze s výhrdou ustnovení poznámky 3 ) ke kpitole 64.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/251 6402 Osttní obuv se zevní podešví svrškem z kučuku nebo plstů Do tohoto čísl ptří též obuv vyrobená speciální technologií určená pro sportovní ktivitu, s jednoduchou nebo vícevrstvou tvrovnou podešví, ne vstřikovnou, vyrobenou ze syntetických mteriálů speciálně určených pro pohlcování nárzů při vertikálním nebo bočním pohybu, s technickými znky, jko je hermeticky uzvřená výplň obshující plyn nebo kplinu, mechnické komponenty, které pohlcují nebo neutrlizují nárz, nebo speciální mteriály, jko jsou nízkohustotní polymery. Uvedené technické znky nelze povžovt, že by rozšiřovly pojem syntetické mteriály, le musí být povžovány z popisující syntetické mteriály uvedené výše. Z obuv určenou pro sportovní ktivitu se povžuje tenisová obuv, obuv pro košíkovou, gymnstická obuv, cvičební obuv podobná obuv, s výjimkou npříkld obuvi nošené hlvně nebo výlučně pro knoistiku, pěší turistiku, dlouhé cesty nebo horolezectví. Obuv, která je vzhledem ke své velikosti určen pro nošení dětmi nebo mldými lidmi může být rovněž obuví určenou pro sportovní ktivitu. V této souvislosti se použijí následující definice: ) jednoduchá nebo vícevrstvá tvrovná podešev znmená funkční podešev vyrobenou nezávisle n botě odléváním (npříkld vstřikovcím lisováním nebo odstředivým litím), lisováním (npříkld tlkovým lisováním) nebo syntézou; obvykle je ke svršku připevněn přilepením nebo přišitím, nebo kombincí obou postupů, le ne vstřikováním; jednoduchá tvrovná podešev je u bot, které sestávjí ze svršku zevní podešve, vícevrstvá tvrovná podešev je u bot, které sestávjí ze svršku, mezipodešve (po celé délce nebo části délky boty) zevní podešve, tvrovná oznčuje tu část podešve, jejíž tvr byl získán z formy, ne vstřikovná je u bot, jejichž mezipodešev nebo jednoduchá podešev (podle vhodnosti) je vyroben odděleně od svršku, pk dodtečně připevněn ke svršku npříkld přilepením nebo přišitím, nebo kombincí obou postupů; tkovéto boty jsou protikldem bot, jejichž mezipodešev nebo jednoduchá podešev (podle vhodnosti) byl připevněn ke svršku pomocí vstřikování syntetických mteriálů do formy, jejíž jedn část tvoří svršek. S výjimkou přípdu výslovně uvedeného výše, výrz ne vstřikovná neslouží k vyloučení bot, jejichž výrob jink vyžduje použití nějké vstřikovcí technologie; b) mechnické komponenty jsou ty části boty, jiné než zpíncí zřízení, které zjišťují stbilitu nohy; c) nízkohustotní polymery znmená mteriály s hustotou menší než 0,6 g/cm 3. 6402 12 10 ž 6402 19 00 Sportovní obuv Viz poznámk k položce 1 k této kpitole. 6402 12 10 6402 12 90 Lyžřská obuv, běžkřská obuv obuv pro snowbord Do těchto podpoložek ptří obuv používná pro všechny druhy lyžování. 6402 19 00 Osttní Poznámk k položce 1 ) k této kpitole zhrnuje pouze obuv, která je určen pro specifickou sportovní ktivitu jejíž pevné nebo snímtelné příslušenství jmenovitě uvedené v této poznámce k položce, zpříčiňuje, že tto obuv je obtížně použitelná pro jkýkoliv jiný účel, zejmén pro chození po sfltových cestách, vzhledem k výšce nebo neohebnosti či klouzvosti td. tohoto příslušenství.
C 137/252 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 6402 20 00 Obuv se svrškem z řemínků nebo pásků připevněných k podešvi čepy Pro použití této podpoložky není nutné, by byly čepy viditelné n zevní podešvi, která je v kontktu se zemí; mohou být rovněž připevněny ke stélce /nebo k mezipodešvi. Postrnní kusy vystupující z podešve se nepovžují z část podešve. 6402 99 31 6402 99 39 Obuv s nártem vyrobeným z řemínků nebo s jedním nebo několik výřezy Z nárt se povžuje t část svršku, která kryje přední část nohy. 6402 99 31 S výškou podešve společně s podptkem větší než 3 cm Pro účely této podpoložky není podsttné, zd je možno podptek rozpoznt od podešve nebo zd je podptek nerozpozntelnou součástí podešve (npříkld klínová podešev, plochá podešev). Obrázek níže uvádí příkld, jkým způsobem měřit: A je bod, kde svršek zčíná B > 3 cm. 6403 Obuv se zevní podešví z kučuku, plstů, usně nebo kompozitní usně svrškem z usně Z useň se povžují pouze kožky kůže čísel 4107 4112 ž 4114 (viz poznámk 3 b) k této kpitole). Proto je npříkld z tohoto čísl vyloučen obuv se svrškem z kožešiny nebo z kompozitní usně je zřzen v čísle 6405. Pokud jde o obuv vyrobenou speciální technologií, použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu 6402. 6403 12 00 6403 19 00 Sportovní obuv Viz poznámk k položce 1 k této kpitole. 6403 12 00 Lyžřská obuv, běžkřská obuv obuv pro snowbord Viz vysvětlivky k podpoložkám 6402 12 10 6402 12 90. 6403 19 00 Osttní Viz vysvětlivky k podpoložce 6402 19 00. 6403 59 11 ž 6403 59 39 Obuv s nártem vyrobeným z řemínků nebo s jedním nebo několik výřezy Viz vysvětlivky k podpoložkám 6402 99 31 6402 99 39.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/253 6403 59 11 S výškou podešve společně s podptkem větší než 3 cm Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 6402 99 31. 6403 99 11 ž 6403 99 38 Obuv s nártem vyrobeným z řemínků nebo s jedním nebo několik výřezy Viz vysvětlivky k podpoložkám 6402 99 31 6402 99 39. 6403 99 11 S výškou podešve společně s podptkem větší než 3 cm Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 6402 99 31. 6404 Obuv se zevní podešví z kučuku, plstů, usně nebo kompozitní usně se svrškem z textilních mteriálů Do tohoto čísl ptří též obuv vyrobená speciální technologií určená pro sportovní ktivitu, s jednoduchou nebo vícevrstvou tvrovnou podešví, ne vstřikovnou, vyrobenou ze syntetických mteriálů speciálně určených pro pohlcování nárzů při vertikálním nebo bočním pohybu, s technickými znky jko je hermeticky uzvřená výplň obshující plyn nebo kplinu, mechnické komponenty, které pohlcují nebo neutrlizují nárz, nebo speciální mteriály jko jsou nízkohustotní polymery. Uvedené technické znky nelze povžovt, že by rozšiřovly pojem syntetické mteriály, le musí být povžovány z popisující syntetické mteriály uvedené výše. Z obuv určenou pro sportovní ktivitu se povžuje obuv uvedená v poznámce k položce 1 k této kpitole tenisová obuv, obuv pro košíkovou, gymnstická obuv, cvičební obuv podobná obuv, s výjimkou npříkld obuvi nošené hlvně nebo výlučně pro knoistiku, pěší turistiku, dlouhé cesty nebo horolezectví. Obuv, která je vzhledem ke své velikosti určen pro nošení dětmi nebo mldými lidmi může být rovněž obuví určenou pro sportovní ktivitu. V této souvislosti se použijí následující definice: ) jednoduchá nebo vícevrstvá tvrovná podešev znmená funkční podešev vyrobenou nezávisle n botě odléváním (npříkld vstřikovcím lisováním nebo odstředivým litím), lisováním (npříkld tlkovým lisováním) nebo syntézou; obvykle je ke svršku připevněn přilepením nebo přišitím, nebo kombincí obou postupů, le ne vstřikováním; jednoduchá tvrovná podešev je u bot, které sestávjí ze svršku zevní podešve, vícevrstvá tvrovná podešev je u bot, které sestávjí ze svršku, mezipodešve (po celé délce nebo části délky boty) zevní podešve, tvrovná oznčuje tu část podešve, jejíž tvr byl získán z formy, ne vstřikovná je u bot, jejichž mezipodešev nebo jednoduchá podešev (podle vhodnosti) je vyroben odděleně od svršku, pk dodtečně připevněn ke svršku npříkld přilepením nebo přišitím, nebo kombincí obou postupů; tkovéto boty jsou protikldem bot, jejichž mezipodešev nebo jednoduchá podešev (podle vhodnosti) byl připevněn ke svršku pomocí vstřikování syntetických mteriálů do formy, jejíž jedn část tvoří svršek. S výjimkou přípdu výslovně uvedeného výše, výrz ne vstřikovná neslouží k vyloučení bot, jejichž výrob jink vyžduje použití nějké vstřikovcí technologie; b) mechnické komponenty jsou ty části boty, jiné než zpíncí zřízení, které zjišťují stbilitu nohy; c) nízkohustotní polymery znmená mteriály s hustotou menší než 0,6 g/cm 3.
C 137/254 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 6404 11 00 Sportovní obuv; obuv pro tenis, košíkovou, gymnstiku, cvičení podobně Pro účely této podpoložky, výrz sportovní obuv znmená veškerou obuv, která plně vyhovuje podmínkám uvedeným v poznámce k položce 1 k této kpitole. Poznámk k položce 1 ) k této kpitole zhrnuje pouze obuv, která je určen pro specifickou sportovní ktivitu jejíž pevné nebo snímtelné příslušenství jmenovitě uvedené v této poznámce k položce, zpříčiňuje, že tto obuv je obtížně použitelná pro jkýkoliv jiný účel, zejmén pro chození po sfltových cestách, vzhledem k výšce nebo neohebnosti či klouzvosti td. tohoto příslušenství. Obuv podobná obuvi pro tenis, košíkovou, gymnstiku cvičení této podpoložky zhrnuje obuv, která vzhledem ke svému tvru, výřezu vzezření, je rozpozntelná jko obuv určená pro sportovní ktivitu, npříkld pro plchtění, sqush, stolní tenis nebo odbíjenou. Veškerá tto obuv má neklouzvou zevní podešev zpíncí zřízení, které poskytují noze stbilitu v botě (npř. tkničky nebo smopřilnvé zpínání). Neptrné součásti, npříkld ozdobné proužky nebo švy, visčky (i když jsou nšité), výšivky, potištěné nebo brvené tkničky, nemjí vliv n vyloučení této obuvi z této podpoložky. 6406 Části součásti obuvi (včetně svršků, též spojených s podešvemi, jinými než zevními); vkládcí stélky, pružné podptěnky podobné výrobky; kmše, kožené kmše podobné výrobky, jejich části součásti Většin částí součástí obuvi zhrnutých do tohoto čísl je uveden ve vysvětlivkách k HS k číslu 6406. Do tohoto čísl ptří též dřevěné podešve pro sndály ( zdrvotní sndály jiné), bez svršků bez proužků, tkniček nebo řemínků. Pro seznm výrobků, které se nepovžují z části součásti obuvi ve smyslu tohoto čísl, viz poznámk 2 k této kpitole. Části součásti obuvi mohou být z jkéhokoliv mteriálu, kromě zbestu, mohou obshovt kov. 6406 99 30 Svršky spojené s vnitřní podešví nebo s jinou částí podešve obuvi, le bez zevní podešve Do této podpoložky ptří výrobky, které dosud netvoří obuv, sestávjící ze svršků obuvi jedné nebo více součástí podešve (zvláště vnitřní podešve), le nemjí ještě zevní (druhou) podešev.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/255 KAPITOLA 65 POKRÝVKY HLAVY A JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI 6504 00 00 Klobouky jiné pokrývky hlvy, splétné nebo zhotovené spojením pásků z jkéhokoliv mteriálu, též podšívné nebo zdobené Výrzem klobouky jiné pokrývky hlvy, podšívné zdobené se rozumí ty, které jsou zcel nebo zčásti podšívné, též s podšívkou nebo zdobením ze stejného mteriálu jko pokrývk hlvy. Z zdobení se npříkld povžují: podšívky, vložky do klobouku (z usně nebo z jkéhokoliv jiného mteriálu), obrubní pásky, kloboukové stuhy, lemování, spony, knoflíky, leštěné kmeny, odznky, pér, ornmentální výšivky, umělé květiny, krjky, mšle z tknin nebo stuh td. 6505 Klobouky jiné pokrývky hlvy, pletené nebo háčkovné nebo zhotovené z krjek, plsti nebo jiných textilních mteriálů, v metráži (ne všk v pásech), též podšívné nebo zdobené; síťky n vlsy z jkéhokoliv mteriálu, též podšívné nebo zdobené Pro zřzování turbnů viz vysvětlivky k podpoložce 6307 90 99. 6505 90 05 Z plsti z chlupů nebo z plsti z vlny chlupů, zhotovené ze šišáků nebo šišákových plochých kotoučů (plteux) čísl 6501 Plstí z chlupů se rozumí plst vyrobená ze srsti králík, zjíce, ondtry, nutrie, bobr, vydry nebo z podobných krátkosrstých kožešin. Plst z vlny chlupů může být vyroben ze směsi vlny srsti, v jkémkoli poměru, nebo z jiné kombince těchto dvou výrobků (npř. vlněné plsti pokryté vrstvou kožešiny). Plsti z chlupů plsti z vlny chlupů mohou též obshovt jiná vlákn (npříkld syntetická nebo regenerovná textilní vlákn). 6505 90 10 ž 6505 90 80 Osttní Do této podpoložky ptří výrobky z plsti z vlny, též s přidnými jinými vlákny (npříkld syntetická nebo regenerovná textilní vlákn), je rozuměno, že zboží vyrobené z vlny chlupů ptří do podpoložky 6505 90 05. Plstí z vlny se rozumí plst vyrobená z vlny nebo z chlupů mjících jistou podobnost s vlnou (npříkld srst vikuni, velbloud, telete, krávy td.). 6506 Osttní pokrývky hlvy, též podšívné nebo zdobené 6506 99 10 Z plsti z chlupů nebo z plsti z vlny chlupů, zhotovené ze šišáků nebo šišákových plochých kotoučů (plteux) čísl 6501 Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 6505 90 05. 6506 99 90 Osttní Viz vysvětlivky k podpoložkám 6505 90 10 ž 6505 90 80. 6507 00 00 Pásky pro vnitřní vybvení, podšívky, povlky, podložky, kostry, štítky (kšilty) podbrdní pásky, pro pokrývky hlvy Do tohoto čísl neptří pletené čelenky používné sportovci sportovkyněmi k bsorpci potu (podpoložky 6117 80 10 6117 80 80).
C 137/256 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 66 DEŠTNÍKY, SLUNEČNÍKY, VYCHÁZKOVÉ HOLE, SEDACÍ HOLE, BIČE, JEZDECKÉ BIČÍKY A JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI Poznámk 1 c) Deštníky slunečníky, určené jko hrčky, lze obvykle odlišit od deštníků slunečníků této kpitoly podle mteriálu, ze kterého jsou vyrobeny, podle jejich zprcování, které je obvykle jednodušší, podle jejich mlé velikosti skutečnosti, že nemohou být účinně použity jko ochrn proti dešti nebo slunci (viz též vysvětlivky k HS k číslu 9503, část D), poslední odstvec). Bez dotčení těchto kritérií, délk drždel deštníků slunečníků povžovných z hrčky zřídk převyšuje 25 cm. 6601 Deštníky slunečníky (včetně deštníků v holi, zhrdních deštníků podobných deštníků) Pokud jde o rozdíl mezi výrobky tohoto čísl těmi výrobky, které jsou určeny jko hrčky, viz vysvětlivky k poznámce 1 c) k této kpitole. Do tohoto čísl tké ptří: 1. slunečníky deštníky mlých rozměrů, které jsou ve skutečnosti určeny k ochrně dětí před sluncem nebo deštěm; 2. mlé slunečníky konstruovné k připevnění n dětské kočárky pro ochrnu před sluncem. Deštníky slunečníky, které jsou, vzhledem k povze mteriálů použitých při jejich výrobě, použitelné pouze jko krnevlové zboží, jsou vyloučeny z tohoto čísl zřzují se do čísl 9505. 6601 10 00 Zhrdní nebo podobné deštníky Viz vysvětlivky k HS k položce 6601 10. 6603 Části součásti, ozdoby příslušenství výrobků čísel 6601 nebo 6602 6603 20 00 Deštníkové kostry, včetně koster nszených n holích Do této podpoložky ptří: 1. kostry nmontovné n drždl (nebo hole), též s úprvou nebo zdobením (nebo příslušenstvím); 2. složené kostry, bez drždel (nebo holí), tj. kostr deštíku, slunečníku td., též s úprvou nebo zdobením (nebo příslušenstvím), tj. kompletní systém žeber jezdce, který klouže po drždle umožňuje otvírání nebo zvírání deštníku, slunečníku td. součsně plnící funkci npínče drždl pothu. Avšk pouhé kostry z žeber jezdce, jenž netvoří kompletní systém žeber jezdce, jsou vyloučeny z této podpoložky zřzují se do podpoložky 6603 90 90. 6603 90 10 Rukojeti knoflíky Do této podpoložky ptří rukojeti (včetně polotovrů rukojetí, které lze rozpoznt jko rukojeti) knoflíky, které je možno připevnit n konec, který se drží v ruce, jsou připevněny n konci drždel deštníků nebo slunečníků, vycházkových holí, sedcích holí, bičů, jezdeckých bičíků podobných výrobků. 6603 90 90 Osttní Kromě koster uvedených v posledním odstvci vysvětlivky k podpoložce 6603 20 00, ptří do této podpoložky nesestvená žebr jezdce, stejně jko výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 6603, druhý odstvec, body 3) ž 5).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/257 KAPITOLA 67 UPRAVENÁ PÉRA A PRACHOVÉ PEŘÍ A VÝROBKY Z NICH; UMĚLÉ KVĚTINY; VÝROBKY Z VLASŮ 6702 Umělé květiny, listoví ovoce jejich části součásti; výrobky zhotovené z umělých květin, listoví nebo ovoce Viz poznámk 3 k této kpitole. Spojení zhřátím mteriálů, by se stly smolepicí nebo použitím zžehlovcích pomůcek, které přilnou ke stonku třením, se povžují z podobné metody ve smyslu poznámky 3 k této kpitole. 6703 00 00 Vlsy rovnoběžně srovnné, ztenčené, odbrvené nebo jink zprcovné; vln nebo jiné zvířecí chlupy nebo jiné textilní mteriály uprvené pro výrobu pruk nebo podobných výrobků Přírodní vrkoče nezprcovných lidských vlsů, též vyprné nebo vyčištěné, které byly pouze ostříhné které nebyly podrobeny žádnému jinému procesu, jsou vyloučeny z této číslu (číslo 0501 00 00).
C 137/258 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 TŘÍDA XIII VÝROBKY Z KAMENE, SÁDRY, CEMENTU, OSINKU (AZBESTU), SLÍDY NEBO PODOBNÝCH MATERIÁLŮ; KERAMICKÉ VÝROBKY; SKLO A SKLENĚNÉ VÝROBKY KAPITOLA 68 VÝROBKY Z KAMENE, SÁDRY, CEMENTU, OSINKU (AZBESTU), SLÍDY NEBO PODOBNÝCH MATERIÁLŮ Všeobecná vysvětlivk Do této kpitoly ptří nejen výrobky připrvené k použití, le rovněž, v některých číslech, polotovry, které mohou vyždovt dlší zprcování před jejich použitím k předpokládným účelům (npříkld směsi n bázi osinku (zbestu) nebo n bázi osinku (zbestu) uhličitnu hořečntého čísl 6812). 6802 Oprcovné kmeny pro výtvrné nebo stvební účely (vyjm břidlice) výrobky z nich, jiné než zboží čísl 6801; mozikové kostky podobné výrobky, z přírodního kmene (včetně břidlice), též n podložce; uměle brvená zrn, odštěpky prch z přírodního kmene (včetně břidlice) Pro definici výrzu oprcovné kmeny pro výtvrné nebo stvební účely, viz poznámk 2 k této kpitole. 6802 10 00 Dlždice, kostky podobné výrobky, též prvoúhlé (včetně čtvercových), jejichž největší plochu lze zhrnout do čtverce o strně menší než 7 cm; uměle brvená zrn, odštěpky prch Pro podrobnosti o výrobcích zhrnutých v této podpoložce, viz vysvětlivky k HS k číslu 6802, sedmý odstvec. 6802 21 00 ž 6802 29 00 Osttní kmeny pro výtvrné nebo stvební účely výrobky z nich, jednoduše rozsekné nebo rozřezné, s plochým nebo rovným povrchem Do těchto podpoložek ptří kmeny výrobky z kmene (včetně nedohotovených výrobků), jednoduše rozsekné nebo rozřezné, s jednou nebo více rovnými nebo hldkými plochmi. Posledně jmenovné mohou být zčištěny dlátem, špičákem nebo pemrlicí. 6802 93 10 Leštěná, zdobená nebo jink oprcovná, ne všk vyřezávná, o čisté hmotnosti 10 kg nebo více Kromě výrobků z kmene, jejichž povrch byl celý nebo z části leštěný, do této podpoložky ptří: 1. výrobky z kmene, jejichž povrch byl celý nebo z části ohoblovný, opískovný nebo obroušený; 2. výrobky z ozdobného kmene. To jsou výrobky z kmene pokrytého motivy ozdobmi, které jsou brvené, glzurovné nebo jink plošně vytvořené, npříkld kde jsou vzory vytvářeny vytesáváním dlátem do leštěného povrchu; 3. výrobky z obloženého kmene, lůžkové moziky, kovové ornmenty nebo jednoduché tesné nápisy; 4. výrobky z kmene, které mjí výlisky nebo drážky, npříkld lineárními ornmenty, jko jsou římsy, sokly, zkosené hrny, fsety obruby; 5. výrobky ze zobleného kmene, jko trojúhelníkové štíty, sloupkové zábrdlí podobné výrobky. 6802 93 90 Osttní Do této podpoložky ptří výrobky vytesné ze žuly, pokryté ornmentálními motivy, buď zpuštěnými nebo v reliéfu, jko jsou listy, věnce chiméry (mytologické výjevy), provedené v detilnějším zprcování, než dekorce v předchozích podpoložkách. Sochy, vyšší plstik nízká plstik (jiné než originální díl modelářství nebo sochřství) se tké zřzují do této podpoložky. 6802 99 10 Leštěné, zdobené nebo jink oprcovné, ne všk vyřezávné, o čisté hmotnosti 10 kg nebo více Viz vysvětlivky k podpoložce 6802 93 10.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/259 6802 99 90 Osttní Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 6802 93 90. 6803 00 00 Oprcovná přírodní břidlice výrobky z přírodní nebo glomerovné břidlice Do tohoto čísl ptří střešní nebo nástěnné břidlice které mohou být prvoúhlé (včetně čtvercových), mnohoúhelníkové, kruhové nebo jkéhokoliv jiného tvru. Jsou jednotné tloušťky, která obvykle nepřeshuje 6 mm. 6804 Mlýnské kmeny, brusné kmeny, brusné kotouče podobné výrobky, bez rámů, používné k mletí, drcení, broušení, ostření, leštění, hoblování nebo řezání, ruční brousky nebo lešticí kmeny jejich části součásti, z přírodního kmene, z glomerovných přírodních nebo umělých brusiv nebo z kermiky, též s některými částmi z jiných mteriálů Odpd šrot z ručních lešticích kmenů, brousků, olejových brousků, obthovcích brousků, mlýnských kmenů, brusných kmenů, brusných kotoučů podobných kmenů vyrobených z přírodních nebo glomerovných umělých brusiv, neptří do tohoto čísl (podpoložk 2530 90 00). 6804 10 00 Mlýnské kmeny brusné kmeny používné k mletí, drcení nebo rozvlákňování Viz vysvětlivky k HS k položce 6804 10. 6804 21 00 ž 6804 23 00 Osttní mlýnské kmeny, brusné kmeny, brusné kotouče podobné výrobky Viz vysvětlivky k HS k číslu 6804, první odstvec, body 2) 3). 6804 21 00 Z glomerovného syntetického nebo přírodního dimntu Do této podpoložky ptří výrobky ze syntetického nebo přírodního dimntu glomerovného některým způsobem. Proces glomerce může vyždovt minerální glomerční činidl, která způsobují tvrdost (npř. cement) nebo méně účinná pojidl (npř. kučuk nebo plsty) nebo kermické pálené hlíny. 6804 22 12 ž 6804 22 90 Z osttních glomerovných brusiv nebo z kermiky Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 6804 21 00. 6804 22 12 ž 6804 22 50 Ze syntetických nebo umělých pryskyřic Příkldy umělých brusiv jsou korund, krbid křemíku (krborundum) krbid bóru. 6804 30 00 Ruční brousky nebo lešticí kmeny Viz vysvětlivky k HS k číslu 6804, první odstvec, bod 4). 6806 Strusková vln, horninová vln podobné minerální vlny; expndovný vermikulit, expndovné hlíny, strusková pěn podobné expndovné nerostné mteriály; směsi výrobky z nerostných mteriálů používných pro tepelnou nebo zvukovou izolci nebo zvukovou bsorpci, jiné než čísl 6811 nebo 6812 nebo kpitoly 69 6806 10 00 Strusková vln, horninová vln podobné minerální vlny (včetně jejich směsí), volně ložené, v listech nebo rolích Viz vysvětlivky k HS k číslu 6806, první tři odstvce. Podobné minerální vlny zhrnují ty vlny, které jsou získány ze směsí horninové nebo struskové vlny, které prošly procesem uvedeným ve vysvětlivkách k HS k číslu 6806, první odstvec. 6806 20 10 Expndovné jíly Viz vysvětlivky k HS k číslu 6806, šestý odstvec.
C 137/260 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 6806 20 90 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. odlupovný vermikulit podobné expndovné minerální produkty, jiné než jíly (expndovný chlorit, perlit obsidiány). Viz vysvětlivky k HS k číslu 6806, čtvrtý pátý odstvec. Avšk expndovný chlorit perlit sem ptří pouze v přípdě, že proces expnze byl zstven jkmile byly získány duté grnule, tj. před tím, než grnule prsknou vytvoří vyduté destičky. Tento destičkový produkt se všeobecně používá jko filtrční prvek ne jko tepelný zvukový izolátor; proto ptří do podpoložky 3802 90 00 (viz vysvětlivky k HS k číslu 3802); 2. struskové nebo horninové pěny, které, jsou-li ve formě bloků, desek podobných tvrech, jsou podobné multicelulárnímu (mnohobuněčnému) sklu ptřícímu do čísl 7016. V tkových přípdech mohou být odlišeny od multicelulárního skl použitím kritérií pro rozlišování vln podpoložky 6806 10 00 vln čísl 7019; 3. grnulovná vysokopecní strusk, která byl znčně expndován pěněním která má sypnou hustotu v suchém stvu ne větší než 300 kg/m 3. 6806 90 00 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 6806, text z hvězdičkmi. 6807 Výrobky z sfltu nebo z podobných mteriálů (npříkld z ropného živice nebo černouhelné dehtové smoly) 6807 10 00 V kotoučích Střešní nástěnné výrobky ptřící do této podpoložky sestávjí nejméně ze tří vrstev; střední vrstv, která je z ppíru, krtónu, lepenky nebo z jiných mteriálů npř. ze skelné vlny, jutové tkniny, hliníkové fólie, plsti nebo netkné textilie, je sendvičově uložen mezi dvěm vrstvmi z sfltu nebo z podobných mteriálů. Tyto vnější vrstvy mohou rovněž obshovt nebo mohou být potženy jinými mteriály (npříkld pískem). 6809 Výrobky ze sádry nebo ze směsí n bázi sádry 6809 11 00 6809 19 00 Tbule, desky, pnely, dlždice podobné výrobky, nezdobené Do těchto podpoložek ptří ploché výrobky všech druhů používné hlvně n přepážky stropy. Výrobky, které jsou jednoduše perforovné nebo pokryté tenkou vrstvou ppíru nebo jiného mteriálu n jedné nebo n obou strnách se nepovžují z zdobené. Mohou mít tké jednoduchý nátěr brvy nebo glzury (lku). Jkákoliv ozdob, sestávjící npříkld z motivů buď zpuštěných nebo v reliéfu nebo dekorovný povrch nebo dekorce ve hmotě, zpříčiňuje zřzení tkovýchto desek, pnelů td. do podpoložky 6809 90 00. Do těchto podpoložek rovněž ptří čtvercové pnely sestávjící z perforovných sádrových čtverců n vnější strně pnelu, se dvěm prvoúhlými prohlubeninmi (dutinmi) do hloubky sádry vyplněnými proužky minerální vlny n vnitřní strně jsou pokryté ppírem potženým hliníkovou fólií; tyto pnely se používjí n pokrytí stěn stropů pro tepelnou zvukovou izolci. 6810 Výrobky z cementu, betonu nebo umělého kmene, též vyztužené Beton se vyrábí ze směsi cementu, plniv (písek, štěrk) vody, které po nnesení nesmírně ztvrdnou. Vyztužený beton obshuje tké železné pruty (betonářskou ocel) nebo ocelové pletivo. Při použití lehčích plniv (npř. expndovné jíly, rozdrcená pemz, vermikulit nebo grnulovná strusk) je získán lehký beton. 6810 11 10 Z lehkého betonu (se zákldem z rozdrcené pemzy, grnulovné strusky, td.) Do této podpoložky ptří stvební tvárnice cihly z porézního betonu o hustotě, ve ztvrdlé formě, nepřeshující 1,7 kg/dm 3. Lehký beton je dobrým tepelným izolátorem, le není tk pevný, jko beton s vyšší hustotou.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/261 6812 Zprcovná osinková (zbestová) vlákn; směsi n bázi osinku (zbestu) nebo n bázi osinku (zbestu) uhličitnu hořečntého; výrobky z těchto směsí nebo osinku (zbestu) (npříkld nitě, tkniny, oděvy, pokrývky hlvy, obuv, těsnící vložky), též vyztužené, jiné než zboží čísel 6811 nebo 6813 6812 80 10 6812 80 90 Z krokydolitu Viz vysvětlivky k HS k číslu 2524, druhý odstvec. 6812 80 10 Zprcovná vlákn; směsi n bázi osinku (zbestu) nebo n bázi osinku (zbestu) uhličitnu hořečntého 6812 80 90 Osttní Pro definici výrzu zprcovná vlákn viz vysvětlivky k HS k číslu 6812, první odstvec. Odpd z výrobků z krokydolitu se všk zřzuje do podpoložky 2524 10 00. Směsi této podpoložky jsou popsány ve vysvětlivkách k HS k číslu 6812, druhý odstvec. Odpd ve formě frgmentů nebo prchu z výrobků n bázi osinku (zbestu) nebo osinku (zbestu) uhličitnu hořečntého ptří rovněž do této podpoložky. Do této podpoložky ptří ppír, lepenk plsť vyrobené z vláken krokydolitu, ppíroviny přípdně plniv, jestliže obshují 35 % hmotnostních nebo více krokydolitu. Jink se zřzují do kpitoly 48. Viz tké vysvětlivky k HS k číslu 6812. 6812 92 00 Ppír, lepenk plsť Ppír, lepenk plsť vyrobené z osinkových (zbestových) vláken, ppíroviny přípdně plniv ptří do této podpoložky, jestliže obshují 35 % hmotnostních nebo více osinku (zbestu). Jink se zřzují do kpitoly 48. Viz tké vysvětlivky k HS k číslu 6812. 6812 99 10 Zprcovná osinková (zbestová) vlákn; směsi n bázi osinku (zbestu) nebo n bázi osinku (zbestu) uhličitnu hořečntého Pro definici výrzu zprcovný osinek (zbest), viz vysvětlivky k HS k číslu 6812, první odstvec. Avšk odpd z osinkových (zbestových) výrobků se zřzuje do podpoložky 2524 90 00. Směsi této podpoložky jsou popsány ve vysvětlivkách k HS k číslu 6812, druhý odstvec. Odpd ve formě frgmentů nebo prchu z výrobků n bázi osinku (zbestu) nebo osinku (zbestu) uhličitnu hořečntého ptří rovněž do této podpoložky. 6814 Zprcovná slíd výrobky ze slídy, včetně glomerovné nebo rekonstituovné slídy, též n podložce z ppíru, krtónu, lepenky nebo jiných mteriálů 6814 10 00 Desky, tbule pásy z glomerovné nebo rekonstituovné slídy, též n podložce 6814 90 00 Osttní Desky, tbule pásy této podpoložky musí být uprveny ve svitcích neurčité délky nebo jednoduše rozřezné do čtverců nebo obdélníků. Výrobky rozřezné do jkéhokoliv jiného tvru se zřzují do podpoložky 6814 90 00. Tto podpoložk zhrnuje desky ze slídy nebo štípnou slídu, rozřezné do tvru pro specifické použití. Od desek ze slídy štípné slídy ptřících do čísl 2525 se odlišují podle různých chrkteristik uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 2525. Do této podpoložky ptří též desky ze slídy štípná slíd, i když nejsou rozřezány do tvru, jk je popsáno výše, které byly podrobeny procesům, které je vylučují z čísl 2525, jko je leštění nebo spojování s podložkou.
C 137/262 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 69 KERAMICKÉ VÝROBKY I. VÝROBKY Z KŘEMIČITÝCH FOSILNÍCH MOUČEK NEBO PODOBNÝCH KŘEMIČITÝCH ZEMIN A ŽÁRUVZDORNÉ VÝROBKY 6901 00 00 Cihly, tvárnice, dlždice jiné kermické výrobky z křemičitých fosilních mouček (npříkld z křemeliny, tripolitu nebo ditomitu) nebo z podobných křemičitých zemin Viz vysvětlivky k HS k této kpitole, všeobecné vysvětlivky k podkpitole I, odstvec A). Do tohoto čísl ptří izolční cihly získné tvrováním pálením kopné hlíny. 6902 Žáruvzdorné cihly, tvárnice, dlždice podobné žáruvzdorné kermické stvební výrobky, jiné než výrobky z křemičitých fosilních mouček nebo z podobných křemičitých zemin Dvě hlvní chrkteristiky žáruvzdorných výrobků zhrnutých do tohoto čísl jsou, že by měly mít žáruvzdornost v žároměrkách nejméně 1 500 C (stnovenou v souldu s ISO doporučením R 528-1966 R 1146-1969) že jsou skutečně nvrženy pro použití vyždující tkový stupeň žáruvzdornosti. Viz též vysvětlivky k HS k této kpitole, všeobecné vysvětlivky k podkpitole I, odstvec B). 6902 10 00 Obshující, smosttně nebo dohromdy, více než 50 % hmotnostních prvků Mg, C nebo Cr, vyjádřeno jko MgO, CO nebo Cr 2 O 3 Viz vysvětlivky k HS k položce 6902 10. 6903 Osttní žáruvzdorné kermické výrobky (npříkld retorty, tvicí kelímky, mufle, trysky, zátky, podpěry, zkušební kelímky, trouby, trubky, pouzdr tyče), jiné než výrobky z křemičitých fosilních mouček nebo podobných křemičitých zemin Pro toto číslo se použije v plném rozshu první odstvec vysvětlivky k číslu 6902. Proto, do tohoto čísl neptří sintrovné hliníkové nitě jko vodítk pro stvy, nástroje nářdí rukojeti nástrojů nářdí ze stejných nebo jiných žáruvzdorných mteriálů, lišty ze žáruvzdorného hlinitokřemičitnu jko nosné médium pro chemikálie sloužící jko ktlyzátory v různých výrobních procesech, td. II. OSTATNÍ KERAMICKÉ VÝROBKY Všeobecná vysvětlivk Pro definice výrzů porcelán nebo čínský porcelán, kermik, pórovin kmeninové zboží používných v číslech, položkách podpoložkách této podkpitoly, viz vysvětlivky k HS k této kpitole, všeobecné vysvětlivky k podkpitole II. 6904 Kermické stvební cihly, podlhové bloky, nosné nebo výplňové tvrovky podobné výrobky Kritéri pro rozlišení stvebních cihel od kmenných desek dlždic pro dláždění nebo obkládání jsou uvedeny ve vysvětlivkách k HS k číslu 6907. 6905 Střešní tšky, komínové krycí desky, komínové vložky, stvební ozdoby jiné stvební kermické výrobky 6905 10 00 Střešní tšky Viz vysvětlivky k HS k číslu 6905, druhý odstvec, bod 1). Střešní tšky mohou být rozlišeny od dlždic pro dláždění nebo obkládání tím, že obvykle mjí per, svorky nebo jiné prostředky, pomocí kterých mohou být nvzájem spojeny.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/263 6905 90 00 Osttní Do této podpoložky ptří výrobky uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 6905, druhý odstvec, body 2), 3) 4). 6907 Neglzovné kermické dlždice obkládčky, neglzovné obkládčky pro krby nebo stěny; neglzovné kermické mozikové kostky podobné výrobky, též n podložce 6907 90 20 Kmeninové zboží Viz vysvětlivky k podpoložce 6912 00 30. 6908 Glzovné kermické dlždice obkládčky, glzovné obkládčky pro krby nebo stěny; glzovné kermické mozikové kostky podobné výrobky, též n podložce 6908 90 11 6908 90 20 Z běžné kermiky Viz vysvětlivky k podpoložce 6912 00 10. 6908 90 11 Dvojité obkldčky typu Spltpltten K výrobě obkldček Spltpltten se používá protlčovcí lis, který tvruje připrvenou plstickou hmotu do dvojitých obkldček, které se řežou do podélných sd, suší se vyplují. Po vypálení se dvojité obkldčky rozdělují n dvě smosttné obkldčky. Pro obkldčky typu Spltpltten jsou chrkteristické rýhy n rubu. Z výrobních důvodů mjí dvojité obkldčky typu Spltpltten n dvou delších strnách stupňovitou hrnu. Během výroby tyto hrny ochrňují líc obkldčky před poškozením. Vzdálenost mezi vnitřní hrnou vystouplou, vnější, ochrnnou hrnou je mximálně 2 mm. Dvojité obkldčky typu Spltpltten se vyrábějí v různých brvách, tvrech velikostech. Jejich povrch může být rovný, profilovný, rýhovný nebo jink dekortivně uprvený. Dvojité obkldčky typu Spltpltten mjí normálně následující vzhled: 6908 90 31 Dvojité obkldčky typu Spltpltten Viz vysvětlivky k podpoložce 6908 90 11. 6908 90 91 Kmeninové zboží Viz vysvětlivky k podpoložce 6912 00 30.
C 137/264 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 6908 90 93 Pórovin nebo jemné kermické zboží Viz vysvětlivky k podpoložce 6912 00 50. 6909 Kermické zboží pro lbortorní, chemické nebo jiné technické účely; kermické žlby, kádě podobné nádrže používné v zemědělství; kermické hrnce, nádoby podobné výrobky používné pro přeprvu nebo blení zboží 6909 11 00 ž 6909 19 00 Kermické zboží pro lbortorní, chemické nebo jiné technické účely Viz vysvětlivky k HS k číslu 6909, druhý odstvec, body 1) 2). 6909 12 00 Výrobky o tvrdosti odpovídjící stupni 9 nebo vyšší podle Mohsovy stupnice Viz vysvětlivky k HS k položce 6909 12. 6909 90 00 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 6909, druhý odstvec, body 3) 4). 6912 00 Kermické stolní kuchyňské nádobí náčiní, osttní předměty pro domácnost toletní předměty z jiných mteriálů než z porcelánu Pro zřzení do různých podpoložek tohoto čísl, viz též vysvětlivky k HS k této kpitole zejmén všeobecné vysvětlivky k podkpitole II Osttní kermické výrobky. Pro zřzení stolního nádobí, kuchyňského nádobí osttních předmětů pro domácnost ozdobné povhy zejmén těch, které mjí zprcován dekorční vzor v reliéfu podobně, viz vysvětlivky k HS k číslu 6913, část B). 1. Pivní žejdlíky se obvykle zřzují do tohoto čísl; všk zřzují se do čísl 6913, jestliže: jejich okrje jsou tvrovány nebo oprcovány tk, že je obtížné z nich pít; se pro jejich tvr těžko drží doprvují k ústům; jsou vzory v reliéfu tkové povhy nebo tk četné, že stěžují jejich čištění; jsou neobvyklého tvru (npříkld tvr umrlčí lebky nebo ženského poprsí); jsou ozdobeny netrvnlivými brvmi. 2. Výrobky, které jsou ve tvru pivních žejdlíků, mjící dekortivní vzory v reliéfu nebo podobně, le s obshem menším než 0,2 litru, ptří všeobecně do čísl 6913. 6912 00 10 Z běžné kermiky Do této podpoložky ptří výrobky získné z železitých vápenitých hlinek (cihlová hlín), které v lomu mjí zemitý, mtný zbrvený (obvykle hnědý, červený nebo žlutý) vzhled. Jejich úlomek je nestejnorodý (heterogenní); průměr nehomogenních prvků (částečky, dutinky, póry) jko reprezentntů struktury celkové hmoty, by měl být větší než 0,15 mm. Tyto prvky jsou proto viditelné pouhým okem.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/265 Nvíc jejich pórovitost (koeficient bsorpce vody) není menší než 5 % hmotnostních. Pórovitost je měřen následující metodou: Určení koeficientu bsorpce vody P ř e d m ě t d e f i n i c e Předmětem testu je určit koeficient bsorpce vody kermického mteriálu. Tento koeficient předstvuje procento vypočítné v poměru k zákldní hmotnosti kermického mteriálu. P ř í p r v z k u š e b n í c h k u s ů p r o v e d e n í t e s t u Měly by být minimálně tři zkušební kusy pro kždou položku, která má být testován. Měli by být vzty ze smltovné části stejného výrobku nesmí mít více než jeden smltový povrch. Povrch zkušebního kusu by měl být okolo 30 cm 2 jeho mximální tloušťk okolo 8 mm, včetně smltu. Zkušební kusy se suší ve vyplovcí peci při 105 C po dobu 3 hodin po vychldnutí v sušárně se určí jejich suchá hmotnost (Hs) nejblíže k 0,05 g. Poté se zkušební kusy ihned ponoří do destilovné vody tk, by se nedotýkly dn nádoby. Ve vodě se vří po dobu 2 hodin potom se zkušební kusy nechjí ve vodě po dobu 20 hodin. Vyjmou se z vody jejich povrch se otře čistým lehce nvlhčeným hdrem. Jkékoli dutinky dírky se vysuší lehce nvlhčeným jemným krtáčem. Zjistí se vlhká hmotnost (Hv). Koeficient bsorpce vody zkušebních kusů se získá násobením zvýšené hmotnosti 100 vydělením suchou hmotností: V y h o d n o c e n í v ý s l e d k ů Průměr koeficientů bsorpce vody různých zkušebních kusů, vyjádřený v procentech, je koeficient bsorpce vody kermického mteriálu. 6912 00 30 Kmeninové zboží Do této podpoložky ptří výrobky získné z hlinek obvykle brvených ve hmotě; jsou chrkterizovány kompktním, neprůhledným úlomkem, které jsou vyplovné dosttečně vysokou teplotou do zeskelnění. Průsvitnost (průhlednost) se určuje n úlomku, jehož tloušťk je nejméně 3 mm, následujícím testem: Test průsvitnosti D e f i n i c e Obrysy předmětu musí být viditelné zkušebním kusem o tloušťce mezi 2 4 mm umístěném v tmvé místnosti 50 cm od nové žárovky uzvřené v pouzdře vydávjící pprsek (kužel) světl mezi 1 350 1 500 lumeny. Žárovk musí být vyměněn po 50 hodinách používání. Z k u š e b n í z ř í z e n í (viz nákres níže) Zřízení se skládá z pouzdr s vnitřním mtově bílým nátěrem. N jednom konci pouzdr je umístěn žárovk (A). N protější strně je udělán otvor tk, že obrysy předmětu (B) mohou být viděny přes zkušební kus (C).
C 137/266 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 Rozměry pouzdr jsou následující: délk: délk žárovky, plus 50 cm; šířk výšk: přibližně 20 cm. Průměr otvoru je přibližně 10 cm. Nvíc, jejich pórovitost (koeficient bsorpce vody) je 3 % hmotnostní nebo méně. Pórovitost je měřen metodou uvedenou ve vysvětlivce k podpoložce 6912 00 10. 6912 00 50 Pórovin nebo jemné kermické zboží Do této podpoložky ptří výrobky vyrobené pálením směsi vybrných jílů ( jemná kermik ), někdy smíchných s živcem rozličným množstvím křídy (tvrdá pórovin, smíšená pórovin, měkká pórovin). Výrobky z póroviny jsou chrkterizovány bílým nebo světle zbrvenými úlomkem (lehce šedivá, krémová nebo slonová kost) výrobky z jemné kermiky úlomkem s brvou pohybující se od žluté do hnědé nebo červenohnědé. Jejich úlomek, který je jemnozrnný, je homogenní; průměr nehomogenních prvků (částice, dutinky, póry) jko reprezentntů struktury celé hmoty, by měl být menší než 0,15 mm; tyto prvky jsou proto neviditelné pouhým okem. Nvíc, jejich pórovitost (koeficient bsorpce vody) je 5 % hmotnostních nebo více. Pórovitost je měřen metodou uvedenou ve vysvětlivce k podpoložce 6912 00 10. 6912 00 90 Osttní Do této podpoložky ptří výrobky, které neodpovídjí ni kritériím dným pro výrobky ptřící do osttních podpoložek tohoto čísl, ni těm, které odpovídjí porcelánu (číslo 6911).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/267 6913 Sošky jiné ozdobné kermické předměty Do tohoto čísl ptří ozdobné tlíře. Tlíř se povžuje z ozdobný, když součsně: 1. má n své vnější strně dekortivní vzor (květy, rostliny, krjiny, zvířt, lidi, mytologické postvy, symboly nebo reprodukce uměleckých děl nebo náboženských děl td.), které z důvodů pokryté plochy je činí zjevně vhodné pro ozdobu; 2. není součástí stolního servisu; 3. odpovídá jedné nebo více z následujících podmínek: ) je provrtán n jeho vnějším okrji jedním nebo více otvory určenými pro protžení příprvku pro zvěšení; b) je dovážen s jeho stojnem, který je vhodný pro jeho vystvení nemůže být použit zvlášť; c) je tvru, rozměru nebo hmotnosti, které ho obvykle činí nevhodným k užitkovému použití; d) mteriál použitý k jeho výrobě nebo dekorci (zejmén brv, kov) ho činí nevhodným pro kulinářské nebo potrvinářské účely; e) jeho užitná ploch není hldká (tkže ztěžuje jeho čištění). 6913 90 10 Z běžné kermiky Viz vysvětlivky k podpoložce 6912 00 10. 6913 90 93 Pórovin nebo jemné kermické zboží Viz vysvětlivky k podpoložce 6912 00 50. 6913 90 98 Osttní Viz vysvětlivky k podpoložce 6912 00 30 6912 00 90.
C 137/268 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 70 SKLO A SKLENĚNÉ VÝROBKY Všeobecné vysvětlivky Výrz optické sklo zhrnuje různé typy speciálního skl používného při výrobě optických přístrojů, zejmén pro použití npř. ve fotogrfii, stronomii, mikroskopii, nvigci, zbrňových systémech (teleskopické změřovče td.), lbortorních zřízeních pro výrobu určitých typů oftlmologických čoček ke korekci zrkových vd. Existuje široká škál optických skel, le jejich obvyklým společným znkem je jejich výrzná (extremní) průhlednost čistot, čkoliv někdy jsou zbrveny tk, že do jisté míry pohlcují určité frekvence světl. Jsou dokonle homogenní, tj. normálně bez bublinek nebo nerovností oproti osttním typům skl mjí mimořádné indexy lomu. Tbule skl zszené do dřevěných rámů, kovových rámů td., ztrtily podsttný chrkter skl ptří do různých čísel, npříkld: 1. k zrámování obrzů (čísl 4414 00, 8306 td.); 2. pro stroje nebo vozidl (tříd XVI nebo XVII); 3. do dveří, oken budov td. (čísl 4418, 7610 td.). 7001 00 Skleněné střepy jiné skleněné odpdy; msivní sklo v kusech 7001 00 10 Skleněné střepy jiné skleněné odpdy Viz vysvětlivky k HS k číslu 7001, první odstvec, část A). Výrz skleněné střepy oznčuje rozbité sklo pro opětovné použití ve výrobě skl. 7001 00 91 7001 00 99 Msivní sklo v kusech Viz vysvětlivky k HS k číslu 7001, první odstvec, část B), druhý třetí odstvec. 7002 Sklo ve tvru kuliček (jiných než mikrokuliček čísl 7018), tyčí nebo trubic, neoprcovné Do tohoto čísl ptří pouze polotovry v neoprcovném stvu, tj. neoprcovné po formování, tžení nebo foukání, s výjimkou řezání, v přípdě tyčí trubic, nebo tvení/formování extremních kusů, které jim má vrátit hldký nebo zdrsněný povrch učinit výrobky méně nebezpečné při mnipulci, bez ohledu n to, zd výrobky v této formě mohou být používány bez dlšího oprcování. 7002 10 00 Kuličky Viz vysvětlivky k HS k číslu 7002, první odstvec, bod 1), předposlední odstvec. 7002 32 00 Z osttního skl s lineárním koeficientem teplotní roztžnosti nepřeshujícím 5 10 6 K 1 v rozmezí teplot od 0 C do 300 C Zákldní chrkteristiky tohoto skl jsou bezolovntost, velmi mlé množství drslíku oxidů lklických zemin znčné množství oxidu boritého. Tkové sklo má vysokou tepelnou vodivost znčnou elstičnost, které ho činí odolným proti náhlým teplotním změnám; výsledkem je zejmén jeho vhodnost pro výrobu kuchyňského skl, stolního skl, lbortorního skl, skl pro osvětlovcí zřízení td.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/269 7003 Lité válcovné sklo v tbulích nebo profilovné, též s bsorpční, reflexní nebo nereflexní vrstvou, všk jink neoprcovné Do tohoto čísl neptří plvené sklo (číslo 7005). Pro definici výrzu oprcovný, viz poznámk 2 ) k této kpitole. 7003 12 10 ž 7003 19 90 Tbulové sklo bez drátěné vložky Pro definici výrzu drátěná vložk, viz vysvětlivky k HS k číslu 7003, předposlední odstvec před vyloučením. 7003 12 10 ž 7003 12 99 Brvené ve hmotě, zklené, přejímné nebo s bsorpční, reflexní nebo nereflexní vrstvou Pro definici výrzu bsorpční nebo reflexní vrstv, viz poznámk 2 c) k této kpitole. Pro definici výrzu zklené, viz vysvětlivky k HS k číslu 7003, druhý odstvec, část B). Přejímné sklo je průsvitné sklo normálně vyráběné z bílé oplinové vrstvy zbrvené vrstvy; obě vrstvy jsou ještě z měkk stlčeny proti sobě tk, že se spojí. 7003 20 00 Tbulové sklo s drátěnou vložkou Viz vysvětlivk k podpoložkám 7003 12 10 ž 7003 19 90. 7003 30 00 Profilovné sklo Profilovné sklo je vyráběno kontinuálním procesem, ve kterém je sklo tvrováno ihned po opuštění pece během zbytku kontinuálního procesu. Sklo je dodtečně řezáno n poždovnou míru, le po vyrobení není již dále oprcováno. 7004 Tžené foukné sklo v tbulích, též s bsorpční, reflexní nebo nereflexní vrstvou, všk jink neoprcovné Pro definici výrzu oprcovný, viz poznámk 2 ) k této kpitole. 7004 20 10 ž 7004 20 99 Sklo brvené ve hmotě, zklené, přejímné nebo s bsorpční, reflexní nebo nereflexní vrstvou Viz vysvětlivk k podpoložkám 7003 12 10 ž 7003 12 99. 7005 Plvené sklo sklo n povrchu broušené nebo leštěné, v tbulích, též s bsorpční, reflexní nebo nereflexní vrstvou, všk jink neoprcovné Pro definici výrzu oprcovný, viz poznámk 2 ) k této kpitole. 7005 10 05 ž 7005 10 80 Sklo bez drátěné vložky, s bsorpční, reflexní nebo nereflexní vrstvou Viz vysvětlivky k podpoložkám 7003 12 10 ž 7003 19 90 k podpoložkám 7003 12 10 ž 7003 12 99, první odstvec, první vět. 7005 21 25 ž 7005 21 80 Brvené ve hmotě, zklené, přejímné nebo pouze broušené n povrchu Pro definici výrzu zklené, viz vysvětlivky k HS k číslu 7003, druhý odstvec, část B).
C 137/270 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 7010 Demižóny, lhve, sklenice, bňky, kelímky, lékovky, lhvičky n tblety, mpule jiné skleněné obly používné pro přeprvu nebo k blení zboží; zvřovcí sklenice; zátky, víčk jiné uzávěry ze skl 7010 90 21 Vyrobené ze skleněných trubic Tyto nádoby jsou kruhovitého příčného průřezu mjí prvidelnou, stejnoměrnou tloušťku stěny, která je obvykle menší než 2 mm. Nemjí žádné vyryté znčky, jko jsou čísl, log, linky nebo zdrsnění. Při vizuálním prozkoumání nevykzují ve skle téměř žádné optické deformce. Odměrný objem těchto nádob se obvykle pohybuje od 1 do 100 mililitrů. Používjí se především k blení frmceutických nebo dignostických výrobků. 7013 Stolní, kuchyňské, toletní, kncelářské skleněné výrobky, skleněné výrobky pro vnitřní výzdobu nebo pro podobné účely (jiné než zboží čísel 7010 nebo 7018) 7013 10 00 Ze sklokermiky Pro definici výrzu sklokermik, viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, poslední odstvec, bod 2). 7013 22 10 7013 22 90 Z olovntého křišťálu Pro definici výrzu olovntý křišťál, viz poznámk 1 k položce k této kpitole. 7013 33 11 ž 7013 33 99 Z olovntého křišťálu Pro definici výrzu olovntý křišťál, viz poznámk 1 k položce k této kpitole. 7013 41 10 7013 41 90 Z olovntého křišťálu Pro definici výrzu olovntý křišťál, viz poznámk 1 k položce k této kpitole. 7013 42 00 Ze skl s lineárním koeficientem teplotní roztžnosti nepřeshujícím 5 10 6 K 1 v rozmezí teplot od 0 C do 300 C Viz vysvětlivky k podpoložce 7002 32 00. 7013 91 10 7013 91 90 Z olovntého křišťálu Pro definici výrzu olovntý křišťál, viz poznámk 1 k položce k této kpitole. 7015 Hodinová nebo hodinková skl podobná skl, skl pro korekční i nekorekční brýle, vypouklá, ohýbná, dutá pod., opticky neoprcovná; duté skleněné koule jejich segmenty (kulové úseče) k výrobě těchto skel 7015 10 00 Skl pro korekční brýle Viz vysvětlivky k HS k číslu 7015, část C). 7015 90 00 Osttní Viz vysvětlivky k HS k číslu 7015, část A) B).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/271 7016 Dlžební kostky, desky, cihly, dlždice, obkládčky osttní výrobky z lisovného skl, též s drátěnou vložkou, používné pro stvební nebo konstrukční účely; skleněné kostky osttní skleněné drobné zboží, též n podložce, pro moziky nebo podobné dekortivní účely; skleněné vitráže podobné výrobky; pěnové sklo v blocích, tbulích, deskách, skořepinách nebo podobných tvrech Válcovné čtvercové sklo (npříkld opálové sklo nebo sklo podobjící se mrmoru) neptří do tohoto čísl, le zřzuje se do odpovídjících čísel 7003 nebo 7005. 7017 Lbortorní, hygienické nebo frmceutické skleněné zboží, též optřené stupnicemi nebo klibrovné 7017 10 00 Z tveného křemene nebo jiného křemenného skl Výrobky zhrnuté do této podpoložky mjí obsh křemene ne menší než 99 % hmotnostních. Jko surovin pro výrobky tohoto druhu jsou používány velmi čistý křemenný písek, křišťál nebo sloučeniny těkvého křemíku. Skleněné zboží vyrobené z křemenného písku je opkní (neprůhledné) nebo nnejvýš průsvitné. Avšk skleněné zboží, vyrobené z křišťálu nebo těkvého křemíku je dokonle čisté průhledné. 7017 20 00 Z osttního skl s lineárním koeficientem teplotní roztžnosti nepřeshujícím 5 10 6 K 1 v rozmezí teplot od 0 C do 300 C Viz vysvětlivky k podpoložce 7002 32 00. 7018 Skleněné perly, imitce perel, imitce drhokmů nebo polodrhokmů podobné drobné skleněné zboží výrobky z nich, jiné než bižuterie; skleněné oči jiné než protézní výrobky; sošky osttní ozdobné předměty ze skl tvrovného n khnu, jiné než bižuterie; skleněné mikrokuličky, jejichž průměr nepřeshuje 1 mm (blotin) 7018 10 11 7018 10 19 Skleněné perly Do těchto podpoložek ptří: 1. výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 7018, druhý odstvec, část A); 2. podobné výrobky obchodně oznčovné jko skleněné perly, sestávjící ze skleněných perel větších rozměrů (ž do přibližné velikosti vlšského ořechu). Tyto výrobky, převážně určené pro výrobu náhrdelníků nármků, jsou vyráběny ve velmi různých tvrech (npříkld kuličky, polokoule, slzy, kostky, válečky, mlé trubičky, kužely, mnohostěny) jsou rovněž provrtné. Mlé trubičky jsou povžovány z skleněné perly pro účely těchto podpoložek jen tehdy, pokud jejich průměr nepřeshuje 4 mm délk nepřeshuje 24 mm. Nesmí být změňovány se speciálními stndrdizovnými trubicemi z olovntého skl typu, který se používá pro výrobu žárovek se žhvicím vláknem; trubice tohoto typu jsou obvykle bezbrvé ptří do čísl 7002. Výrobky ptřící do těchto podpoložek jsou normálně bleny hromdně, v pytlích, v krbicích td. Do těchto podpoložek rovněž ptří skleněné perly stejného rozměru brvy svázné dohromdy bez dělících uzlů bez prostředků pro zpínání, pro ulehčení doprvy pro účely blení. Tkové návleky jsou obvykle spojeny do svzků svázáním volných konců nebo jejich nití nemjí proto povhu hotových výrobků připrvených k použití. Do těchto podpoložek neptří: ) návleky perel (též spojené do svzků svázáním), ve kterých jsou perly různých velikostí nebo brev uspořádné prvidelným způsobem (npříkld střídáním brev nebo velikostí prvidelným způsobem nebo návlekem perel podle velikostí) nebo ve kterých jsou perly oddělovány uzlíky (číslo 7117); b) návleky perel (i když obshují pouze perly stejné velikosti, brvy nebo provedení), které mjí zpínání nebo podobné mechnismy nebo které jsou v krátkých délkách vhodných pro nošení jko náhrdelníky (číslo 7117).
C 137/272 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 7018 10 11 Broušené mechnicky leštěné Broušené mechnicky leštěné perly ptřící do této podpoložky jsou odlišeny od perel tepelně leštěných podpoložky 7018 10 19 jejich dokonle hldkými fsetmi ostrými hrnmi. Dále pk, konce děr jsou čsto fsetovány (někdy též leštěny) mjí ostré broušené hrny odpovídjící přilehlým fsetám, ztímco konce děr u tepelně leštěných perel jsou čsto zoblené nespojují se s fsetmi ostrou hrnou. Jsou to hlvně výrobky uvedené v prvním odstvci, v bodu 2) vysvětlivky k podpoložkám 7018 10 11 7018 10 19, které jsou nejčstěji broušeny mechnicky leštěny. 7018 10 30 Imitce perel Do této podpoložky ptří výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 7018, druhý odstvec, část B). Pokud jde o návleky imitcí perel, použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložkám 7018 10 11 7018 10 19. 7018 10 51 7018 10 59 Imitce drhokmů polodrhokmů Do těchto podpoložek ptří výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 7018, druhý odstvec, část C). 7018 10 51 Broušené mechnicky leštěné Broušené mechnicky leštěné imitce drhokmů polodrhokmů této podpoložky jsou odlišeny od podobných tepelně leštěných výrobků podpoložky 7018 10 59 jejich dokonle hldkými fsetmi ostrými hrnmi. 7018 10 90 Osttní Do této podpoložky ptří imitce korálu, perel kbošonů (jiné než imitce perel nebo imitce drhokmů nebo polodrhokmů) do hlv kloboukových jehlic, kpky pro náušnice mlé skleněné trubičky pro výrobu třásní. Pokud jde o rozlišení mezi mlými skleněnými trubičkmi ptřícími do této podpoložky těmi, které se povžují z skleněné perly pro účely podpoložek 7018 10 11 7018 10 19, viz druhý odstvec vysvětlivky k těmto podpoložkám. 7018 20 00 Skleněné mikrokuličky, jejichž průměr nepřeshuje 1 mm (blotin) Do této podpoložky ptří výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 7018, druhý odstvec, část H). 7018 90 10 Skleněné oči; drobné skleněné zboží Viz vysvětlivky k HS k číslu 7018, druhý odstvec, část E) F). 7018 90 90 Osttní Do této podpoložky ptří předměty popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 7018, druhý odstvec, část G). 7019 Skleněná vlákn (včetně skleněné vlny) výrobky z nich (npříkld příze, tkniny) Skleněná vlákn ptřící do tohoto čísl se vyrábějí z textilního skl, tj. ze skleněných výrobků, jejichž filmenty jsou většinou nvzájem prlelní. Existují dv druhy textilního skl: nekonečné skleněné vlákno sestávjící z velkého počtu nekonečných prlelních filmentů s průměry obvykle mezi 5 15 μm (mikronů). Tyto filmenty drží pohromdě ve vláknu (nekonečný prmen nebo prmenec) pomocí klížidl (obvykle plstový mteriál); vzhled těchto prmenců je podobný prmenům hedvábných prmenců, skleněné střižové vlákno sestávjící z mnoh filmentů různých délek poskytující prmence, které jsou měkké chluptého vzhledu. 7019 11 00 Střiž (chopped strnds) o délce nejvýše 50 mm Viz vysvětlivky k HS k položce 7019 11.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/273 7019 12 00 Prmence (rovings) Viz vysvětlivky k HS k položce 7019 12. 7019 19 90 Ze střižových vláken Viz vysvětlivky k HS k položce 7019 19. Do této podpoložky ptří příze vyrobená ze střižových vláken. 7019 31 00 Rohože Viz vysvětlivky k HS k položce 7019 31. 7019 32 00 Tenké listy (závojovin) Viz vysvětlivky k HS k položce 7019 32. 7019 90 10 Jiná než textilní vlákn, volně ložená nebo ve vločkách Volně ložená vlákn jsou msy jednotlivých filmentů různých délek spolu promíchná (skelná vt skleněná vln), používná pro tepelnou izolci nebo pro odzvučení obvykle předkládná v žocích nebo ppírových pytlích. 7020 00 Osttní skleněné výrobky 7020 00 07 7020 00 08 Skleněné vložky do termosek nebo do jiných tepelně izolčních nádob Viz vysvětlivky k HS k číslu 7020, druhý odstvec, bod 4). 7020 00 08 Dokončené Výrz dokončené se vzthuje pouze n skleněné vložky již připrvené pro pokovování obvodovým pláštěm nebo pro opláštění jink.
C 137/274 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 TŘÍDA XIV PŘÍRODNÍ NEBO UMĚLE PĚSTOVANÉ PERLY, DRAHOKAMY NEBO POLODRAHOKAMY, DRAHÉ KOVY, KOVY PLÁTOVANÉ DRAHÝMI KOVY A VÝROBKY Z NICH; BIŽUTERIE; MINCE KAPITOLA 71 PŘÍRODNÍ NEBO UMĚLE PĚSTOVANÉ PERLY, DRAHOKAMY NEBO POLODRAHOKAMY, DRAHÉ KOVY, KOVY PLÁTOVANÉ DRAHÝMI KOVY A VÝROBKY Z NICH; BIŽUTERIE; MINCE I. PŘÍRODNÍ NEBO UMĚLE PĚSTOVANÉ PERLY A DRAHOKAMY NEBO POLODRAHOKAMY 7101 Perly, přírodní nebo uměle pěstovné, též oprcovné nebo tříděné, všk nenvlečené, nezmontovné ni nezszené; perly, přírodní nebo uměle pěstovné, dočsně nvlečené pro usndnění jejich doprvy 7101 10 00 Přírodní perly Viz vysvětlivky k HS k číslu 7101, první čtyři odstvce. 7101 21 00 7101 22 00 Uměle pěstovné perly Viz vysvětlivky k HS k číslu 7101, pátý odstvec. 7101 21 00 Neoprcovné Viz vysvětlivky k HS k číslu 7101, šestý odstvec. 7101 22 00 Oprcovné Viz vysvětlivky k HS k číslu 7101, šestý odstvec. 7102 Dimnty, též oprcovné, všk nezmontovné ni nezszené 7102 10 00 Netříděné Viz vysvětlivky k HS k položce 7102 10. 7102 21 00 7102 29 00 Průmyslové Viz vysvětlivky k HS k položkám 7102 21 7102 29. 7102 21 00 Neoprcovné nebo jednoduše řezné, štípné nebo nhrubo broušené Viz vysvětlivky k HS k položkám 7102 21 7102 29, třetí odstvec. Hrubé broušení (brutování) je proces broušení surového dimntu o jiný dimnt, by se broušený dimnt zredukovl n poždovnou velikost. 7102 31 00 7102 39 00 Jiné než průmyslové Viz vysvětlivky k HS k položkám 7102 31 7102 39. 7102 31 00 Neoprcovné nebo jednoduše řezné, štípné nebo nhrubo broušené Viz vysvětlivky k HS k položkám 7102 31 7102 39, druhý odstvec. Hrubé broušení (brutování) je proces broušení surového dimntu o jiný dimnt, by se broušený dimnt zredukovl n poždovnou velikost.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/275 7103 Drhokmy (jiné než dimnty) polodrhokmy, též oprcovné nebo roztříděné, všk nenvlečené, nezmontovné ni nezszené; netříděné drhokmy (jiné než dimnty) polodrhokmy, dočsně nvlečené pro usndnění jejich doprvy 7103 10 00 Neoprcovné nebo jednoduše řezné nebo hrubě tvrovné Viz vysvětlivky k HS k položce 7103 10. Do této podpoložky neptří kmeny uprvené jko dublety nebo triplety (podpoložk 7103 91 00 nebo 7103 99 00). 7103 91 00 7103 99 00 Jink oprcovné Viz vysvětlivky k HS k položkám 7103 91 7103 99. Kmeny uprvené jko dublety nebo triplety jsou povžovány z podřdné kmeny, získávné vrstvením jednoho kmene (horní část dublety nebo triplety) buď n jeden nebo dv jiné kmeny (obyčejně menší kvlity) nebo n jiný zákld (npříkld rekonstituovný kámen nebo sklo). Pokud jde o kmeny, které nejsou povžovány z jink oprcovné pro účely těchto podpoložek, tké kmeny, které, i když nejsou zszeny nebo zmontovány, ptří do kpitoly 90 nebo 91, viz vysvětlivky k HS k číslu 7103, třetí pátý odstvec. Surové kmeny (obvykle nzývné blnks ) ptří do podpoložky 7103 10 00. 7103 91 00 Rubíny, sfíry smrgdy Rubíny jsou jedním z druhů korundu, jehož červená brv je způsoben stopmi solí chromu. Sfír je rovněž druh korundu, jehož tmvě modrá brv je způsoben přítomností stop solí kobltu. Smrgd je druh berylu. Obvykle se nlézá ve formě hrnolů jeho zelenou brvu získává ze stop oxidu chrómu. Je neptrně tvrdší než křemen, le méně tvrdší než korund dimnt, smrgd vděčí z svojí vysokou hodnotu své brvě průhlednosti. Nejčstěji je broušen do prvoúhelníků nebo čtverců. 7104 Syntetické nebo rekonstituovné drhokmy nebo polodrhokmy, též oprcovné nebo roztříděné, všk nenvlečené, nezmontovné ni nezszené; netříděné syntetické nebo rekonstituovné drhokmy polodrhokmy, dočsně nvlečené pro usndnění jejich doprvy 7104 10 00 Piezoelektrický křemen Viz vysvětlivky k HS k položce 7104 10. Do této podpoložky neptří: ) piezoelektrické krystly vyrobené z chemických sloučenin, jko je Seignettov neboli Rochellov sůl (podvojný vinn tetrhydrátu drselno-sodného), titničitn bri, orthomonofosfát moni nebo orthomonofosfát rubidi (podpoložk 3824 90 97); b) piezoelektrické krystly vyrobené z přírodních kmenů (npř. křemene, turmlínu) (číslo 7103); c) piezoelektrické krystly vyrobené ze syntetických kmenů, jiných než křemen (podpoložky 7104 20 00 nebo 7104 90 00); d) zmontovné piezoelektrické krystly (podpoložk 8541 60 00). 7104 20 00 Osttní, neoprcovné nebo jednoduše řezné nebo hrubě tvrovné Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 7103 10 00.
C 137/276 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 7104 90 00 Osttní Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k HS k položkám 7103 91 7103 99. 7105 Drť prch z přírodních nebo syntetických drhokmů nebo polodrhokmů 7105 10 00 Z dimntů Viz vysvětlivky k HS k číslu 7105, druhý, třetí čtvrtý odstvec. 7105 90 00 Osttní Do této podpoložky ptří drť prch získný z drhokmů typu grnátu. II. DRAHÉ KOVY A KOVY PLÁTOVANÉ DRAHÝMI KOVY 7106 Stříbro (včetně stříbr pokoveného zltem nebo pltinou), netepné nebo ve formě polotovrů nebo prchu 7106 10 00 Prch Pro definici výrzu prch, viz poznámk 1 k položce k této kpitole. Prchové výrobky, které neodpovídjí velikosti zrn stnovené v poznámce 1 k položce k této kpitole, jsou povžovány z grnule podpoložek 7106 91 00. Odpd ze zprcování stříbr nebo jeho slitin, vhodný pouze ke znovu získání kovu nebo k použití při výrobě chemikálií, jko npř. piliny, smetí drť, není povžován z prch. Tento odpd se zřzuje do čísl 7112. Avšk piliny, které byly odděleny od cizích částic homogenizovány ve velikosti zrn (npř. prosetím) se povžují z prch této podpoložky z předpokldu, že splňují výše uvedené poždvky. 7106 91 00 Netepné Do této podpoložky ptří výrobky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 7106, čtvrtý odstvec, část II). Tyče, které z účelem prodeje mjí hldký povrch punc, zůstávjí zřzeny v této podpoložce. Zrnk stříbr jeho slitin se zřzují do této podpoložky z předpokldu, že nesplňují poždvky poznámky 1 k položce k této kpitole. Do této podpoložky neptří tyče získné tžením nebo válcováním (podpoložk 7106 92 00). 7108 Zlto (včetně zlt pokoveného pltinou), netepné nebo ve formě polotovrů nebo prchu 7108 11 00 Prch Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 7106 10 00. 7108 12 00 Osttní netepné formy Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 7106 91 00. 7108 20 00 Měnové Viz vysvětlivky k HS k položce 7108 20.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/277 7110 Pltin, netepná nebo ve formě polotovrů nebo prchu Pro účely zřzení slitin do položek tohoto čísl, viz poznámk 3 k položce k této kpitole. 7110 11 00 ž 7110 19 80 Pltin Pro definice výrzu pltin v kontextu těchto podpoložek, viz poznámk 2 k položce k této kpitole. 7110 11 00 Netepná nebo ve formě prchu Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 7106 10 00 7106 91 00. 7110 21 00 Netepné nebo ve formě prchu Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 7106 10 00 7106 91 00. 7110 31 00 Netepné nebo ve formě prchu Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 7106 10 00 7106 91 00. 7110 41 00 Netepné nebo ve formě prchu Použije se, muttis mutndis, vysvětlivk k podpoložce 7106 10 00 7106 91 00. 7112 Odpd šrot z drhých kovů nebo z kovů plátovných drhými kovy; osttní odpd šrot obshující drhé kovy nebo sloučeniny drhých kovů, používný hlvně pro rekuperci drhých kovů Odpd zbytky drhých kovů nebo kovů plátovných drhými kovy, které byly roztveny odlity do ingotů, bloků nebo podobných forem se zřzují jko netepné nebo surové kovy ne do tohoto čísl. III. ŠPERKY, ZLATNICKÉ A STŘÍBRNICKÉ ZBOŽÍ A OSTATNÍ VÝROBKY 7113 Šperky klenoty jejich části součásti z drhých kovů nebo z kovů plátovných drhými kovy Viz poznámky 2 A) 9 k této kpitole. 7114 Zltnické nebo stříbrnické zboží jejich části součásti z drhých kovů nebo z kovů plátovných drhými kovy Viz poznámky 2 A) 10 k této kpitole. 7116 Výrobky z přírodních nebo uměle pěstovných perel, drhokmů nebo polodrhokmů (přírodních, syntetických nebo rekonstituovných) Viz poznámk 2 B) k této kpitole.
C 137/278 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 7117 Bižuterie Viz poznámk 11 k této kpitole. 7117 11 00 7117 19 00 Z obecných kovů, též pokovených drhými kovy Do těchto podpoložek ptří: 1. řetízky z obecného kovu, řezné do délek, z nichž kždá je vhodná pro dohotovení jednoho kusu imitce nebo bižuterie, npříkld připevněním uzávěru. Tkové délky normálně nepřeshují dv metry; 2. ozdobné motivy z obecného kovu, zhrnuté ve vysvětlivkách k HS k číslu 7117, druhý odstvec, písmeno b), jejichž příkldy jsou vyobrzeny níže:
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/279 TŘÍDA XV OBECNÉ KOVY A VÝROBKY Z OBECNÝCH KOVŮ Všeobecné vysvětlivky Odpd šrot z neželezných kovů, který byl roztven odlit do ingotů, housek, bloků nebo podobných forem se zřzuje jko surový kov ne jko odpd šrot. V důsledku toho se zřzuje, npříkld, do čísl 7601 (hliník), 7801 (olovo), 7901 (zinek) nebo do podpoložek 8104 11 00 nebo 8104 19 00 (hořčík). Výrz kov zhrnuje rovněž kov, který má morfní (nekrystlickou) strukturu, jko je metlizovné sklo práškové metlurgické výrobky. KAPITOLA 72 ŽELEZO A OCEL Všeobecné vysvětlivky A. Existuje mnoho způsobů, jk rozlišovt kovné válcovné výrobky tm, kde je to nutné, by k rozlišení docházelo (čísl 7207, 7214, 7216, 7218, 7224 7228). Je-li k dispozici celý kus, musí se nejdříve zjistit, jké jsou rozdíly v jeho příčném řezu: jsou-li n něm rozdíly, které se prvidelně neopkují, pk je tento výrobek kovný; n druhou strnu, jsou-li n příčném řezu rozdíly, které se prvidelně opkují, nebo je-li příčný řez konstntní, výrobek může být jk kovný, tk i válcovný. V tomto přípdě je nutné prověřit všechn následující kritéri: 1. rozměry příčného řezu Jsou-li velké (příčný řez s plochou větší než 150 000 mm 2 ), bude výrobek prvděpodobně kovný. Jsou-li mlé (minimální rozměr menší než 15 mm), bude výrobek prvděpodobně válcovný; 2. tvr příčného řezu Je-li jednoduchý (npříkld čtvercový, prvoúhlý, kruhový, šestiúhelníkový td.), může být výrobek jk válcovný, tk i kovný, ztímco výrobek s mnohem složitějším tvrem je téměř vždy získán válcováním; 3. délk Je-li výrobek delší než 5 m, je téměř jisté, že je válcovný; je-li krtší, může být jk válcovný, tk i kovný; 4. rozměrová tolernce Tolernce rozměrů příčného řezu je přesnější (menší) u válcovných výrobků, než u kovných výrobků; 5. metlogrfický spekt Jelikož, normálně, je redukční poměr válcovných výrobků podsttně vyšší než u kovných výrobků, je téměř vždy možné je od sebe rozlišit zkouškou pod mikroskopem. Zákldní fktory k rozlišení jsou vměstky struktur: ) vměstky ve válcovných výrobcích jsou tenké, velice prodloužené téměř přesně prlelní ke směru válcování; u kovných výrobků jsou, n druhé strně, tyto vměstky méně prodloužené (ve svém tvru téměř eliptické) nejsou přesně prlelní; b) je-li výrobek klený temperovný, struktur válcovného výrobku zkoušeného po žíhání dává téměř přesně přímočré dělící znky, prlelní vůči směru válcování. Oproti tomu u kovných výrobků dochází k dělícím znkům mnohem méně někdy téměř vůbec neexistují;
C 137/280 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 6. množství Kovné výrobky jsou zprvidl dodávány v mlém množství. Válcování se provádí buď z tepl nebo z studen. V závislosti n tvru kusu, který má být válcován n tvru postvení válců, může být tento proces použit k výrobě plochých výrobků, jko jsou plechy desky nebo obruče pruhy, nebo tyče pruty kruhového nebo polygonálního průřezu, či profily s různými průřezy, trubky, trouby td. B. Pro definici určitých typů plstických deformcí (jko je válcování, kování, pěchování), viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kpitole 72, část IV) A) B). C. Pro rozlišení mezi výrobky válcovnými nebo tženými z tepl výrobky vyrobenými nebo dohotovenými z studen, viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kpitole 72, část IV) B), poslední odstvec. Některé z výše uvedených rozdílů mezi výrobky válcovnými z tepl válcovnými z studen se mohou zmenšovt nebo zcel eliminovt, budou-li výrobky válcovné z studen vyžíhány; obdobně, v přípdě výrobků válcovných z tepl, které mjí povrchovou úprvu provedenou lehkým dokončením z studen, rozdíly se omezí n povrchovou tvrdost vzhled. Z tepl válcovné nebo tžené tyče, pruty, úhelníky, tvrovky profily mohou mít povrchovou úprvu z studen provedenou tžením nebo jiným procesem zejmén rektifikce (nrovnávání) nebo klibrce který dodává výrobku lepší povrchovou úprvu. Tento proces způsobuje, že se zřzují jko tvářené z studen nebo povrchově uprvené z studen. Nicméně, čištění z studen nebo hrubé odstrnění okují, se nepovžuje z rektifikční nebo klibrční proces, proto tyto úprvy nemjí vliv n zřzení tyčí, prutů, úhelníků, tvrovek profilů jko z tepl válcovných nebo vytlčovných, všk dále neuprvených. Podobně, tkové tyče pruty, které jsou krouceny, nejsou povžovány z výrobky povrchově uprvené z studen. D. Pro definici plátování, viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, část IV) C), bod 2), písmeno e). Obecné kovy plátovné drhými kovy, bez ohledu n tloušťku plátování, ptří do kpitoly 71 (viz vysvětlivky k HS ke kpitole 71). E. Pro výkld povrchových úprv, viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kpitole 72, část IV) C), bod 2), písmeno d). F. Nedokončené výkovky, které již nemjí hrubý vzhled kusů zhrub tvrovných kováním čísel 7207, 7218 nebo 7224, se zřzují do čísel příslušných pro hotové výrobky, které jsou obecně v kpitolách 82, 84, 85 87. Tkže výkovky ze želez nebo oceli určené pro výrobu klikových hřídelí ptří do čísl 8483. I. ZÁKLADNÍ MATERIÁLY; VÝROBKY VE FORMĚ GRANULÍ NEBO PRÁŠKU 7201 Surové železo vysokopecní zrcdlovin v houskách, blocích nebo v jiných primárních tvrech Surové železo vysokopecní zrcdlovin jsou definovány v poznámkách 1 ) 1 b) k této kpitole. Surové železo, jk je definováno v poznámce 1 ) k této kpitole, které obshuje více než 6 % hmotnostních, všk mximálně 30 % hmotnostních mngnu, se zřzuje jko vysokopecní zrcdlovin (podpoložk 7201 50 90). Jestliže slitin, která má tento procentuální obsh mngnu, obshuje jiný prvek v množství větším, než je množství uvedené v poznámce 1 ), npříkld obsh křemíku vyšší než 8 %, musí být zřzen jko feroslitin; v tomto jko příkld uvedeném přípdě, musí být slitin zřzen do podpoložek 7202 21 00 ž 7202 29 90 (ferosilicium). (Pokud slitin obshuje více než 30 % mngnu 8 % křemíku, musí být povžován z ferosilikomngn ptřící do podpoložky 7202 30 00 pokud slitin obshuje dlší legovcí prvek v množství stnoveném v poznámce 1 c), musí být zřzen do podpoložky 7202 99 80). Surové železo, jk je definováno v poznámce 1 ) k této kpitole, které není vysokopecní zrcdlovinou, musí být proto zřzeno do podpoložek 7201 10 11 ž 7201 50 90, jelikož obshuje 6 % nebo méně mngnu. U tohoto druhu surového želez se rozdíl mezi nelegovným surovým železem (podpoložky 7201 10 11 ž 7201 20 00) legovným surovým železem (podpoložky 7201 50 10 nebo 7201 50 90) odvíjí od obshu legovcího prvku.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/281 Legovné surové železo je definováno v poznámce k položce 1 ) k této kpitole; nelegovné surové železo nesmí v hmotnosti obshovt, počítáno smosttně nebo dohromdy, více než: 0,2 % chromu, 0,3 % mědi, 0,3 % niklu, 0,1 % kždého z následujících prvků: hliník, molybden, titn, wolfrm, vnd. 7201 50 10 Legovné surové železo obshující nejméně 0,3 % hmotnostních, všk nejvýše 1 % hmotnostní titnu nejméně 0,5 % hmotnostních, všk nejvýše 1 % hmotnostní vndu Výrobky této podpoložky se používjí hlvně n výrobu komponentů, u nichž je potřeb, by byly obzvláště odolné proti opotřebení, jko jsou klikové hřídele, brzdové bubny, písty čerpdel, válce válcovcích stolic, kovcí zápustky, trubková kolen, kokily n ingoty. 7201 50 90 Osttní Do této podpoložky ptří následující druhy surového želez: 1. obshující nikl (od 0,5 do 3,5 %) n výrobu výrobků s velkou odolností vůči pnutí (nmáhání); 2. tvrdé niklové (Ni-Hrd) (obshující 3,3 ž 5 % niklu 1,4 ž 2,6 % chromu) n výrobu výrobků s velkou odolností vůči opotřebování; 3. s vysokým obshem niklu, chromu, křemíku nebo mědi n výrobu výrobků, které musí být odolné vůči korozi; 4. obshující tké nikl nebo chrom n výrobu výrobků odolných vůči žáru; 5. obshující měď. 7202 Feroslitiny Poznámk 1 c) k této kpitole definuje feroslitiny, specifikuje zejmén limity obshu neželezných legovcích prvků prvku želez. Pro zřzování feroslitin do podpoložek čísl 7202, viz poznámk k položce 2 k této kpitole. Proto, npříkld, se feroslitin obshující více než 30 % mngnu 8 % nebo méně křemíku zřzuje do podpoložek 7202 11 20 ž 7202 19 00; jestliže všk obshuje více než 30 % mngnu více než 8 % křemíku, zřzuje se do podpoložky 7202 30 00. Podobně slitin želez-křemíku-mngnu-hliníku musí obshovt více než 8 % křemíku, více než 30 % mngnu více než 10 % hliníku, by mohl být zřzen do podpoložky 7202 99 80. Pokud nejsou binární (podvojné), ternární (potrojné) guternární (sestávjící ze čtyř) feroslitiny výslovně jmenovány, zřzují se do podpoložky 7202 99 80. Odpdy výrobků z průmyslu želez oceli, které jsou znovu roztveny znovu nhrubo odlity do tvrů ingotů (litý odpd) mjí složení feroslitin jsou používány jko přídvný mteriál při výrobě speciálních ocelí, se zřzují do podpoložek čísl 7202 podle mteriálu, ze kterého jsou vyrobeny. Do tohoto čísl neptří zbytky z tvení neželezných kovů, které, jelikož obshují síru nebo fosfor nebo některé jiné nečistoty, nemohou být použity jko feroslitiny (obvykle číslo 2620).
C 137/282 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 7202 11 20 ž 7202 19 00 Feromngn Feromngn má formu neoprcovných kousků s bílým zábleskem v lomu. Je křehký velmi tvrdý. Používá se pro odstrňování kyslíku, odstrňování síry opětovném nuhličování oceli, při přidání mngnu, jko legující prvek. 7202 11 20 7202 11 80 Obshující více než 2 % hmotnostní uhlíku Do těchto podpoložek ptří tkové druhy feromngnu, které jsou známé jko vysokouhlíkové (vysokouhlíkové feromngny). Nejběžněji používná jkost obshuje 6 ž 7 % uhlíku; obsh mngnu musí být vyšší než 30 %, le většinou bývá mezi 70 80 %. 7202 19 00 Osttní Do této podpoložky ptří feromngny se středním (1,25 ž 1,5 %) nebo s nízkým (méně než 0,75 %) obshem uhlíku; obsh mngnu může kolíst od 80 do 90 %. Tkovéto výrobky se používjí při výrobě mngnových legovných ocelí vyždujících nízký obsh uhlíku. 7202 21 00 ž 7202 29 90 Ferosilicium Ferosilicium má lom leskle šedý je křehké. V obchodě existují druhy, které obshují od 10 % do téměř 96 % křemíku, s mlým obshem uhlíku (0,1 ž 0,2 %). Používá se buď k zušlechťování oceli nebo pro výrobu křemíkových ocelí (zvláště elektrické plechy tbule ) nebo (nmísto křemíku, který je držší) jko redukční činidlo (křemíko-tepelný proces) v osttních metlurgických procesech, npříkld v metlurgii hořčíku. 7202 30 00 Ferosilikomngn Ferosilikomngn, známý též pod jednodušším názvem silikomngn, se používá v různých formách obshujících více než 8 % ž do 35 % křemíku, více než 30 % ž do 75 % mngnu ž do 3 % uhlíku. Jeho použití je obdobné jko u ferosilici, le kombinovný efekt křemíku mngnu minimlizuje vliv nekovových látek zásdně redukuje obsh kyslíku. 7202 41 10 ž 7202 49 90 Ferochrom Ferochrom má formu velice tvrdé krystlické hmoty, jejíž krystly bývjí někdy velice vyvinuty. Zprvidl obshuje 60 ž 70 % chromu; obsh uhlíku je 4 ž 10 % u běžného ferochromu může být dokonce velice nízký ž 0,01 % s odpovídjící redukcí křehkosti. Je používán při výrobě chromových ocelí. 7202 50 00 Ferosilikochrom Ferosilikochrom zprvidl obshuje 30 % křemíku 50 % chromu obsh uhlíku může být vysoký nebo velmi nízký, jk tomu je v přípdě ferochromu. Používá se pro stejné účely jko ferochrom; přítomnost křemíku usndňuje odstrňování kyslíku z oceli.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/283 7202 60 00 Feronikl Feronikl ptřící do této podpoložky obshuje méně než 0,5 % síry převážně se používá jko legovcí prvek při výrobě niklové oceli. Feronikl s obshem síry 0,5 % nebo více, nemůže být v tomto stvu použit pro výrobu niklových ocelí; povžuje se z meziprodukt v metlurgii niklu je proto zřzován do čísl 7501. Avšk určité slitiny známé v obchodě jko litý nikl používné pro odlévání určitých předmětů se zvýšenou odolností proti korozi nebo proti vysokým teplotám, se zřzují do této podpoložky. Toto je npříkld přípd určitých druhů ustenitické litiny, v obchodě známé pod různými registrovnými obchodními názvy, obshujícími ž do 36 % niklu, 6 % chromu, 6 % křemíku, více než 2 % uhlíku někdy mlé množství jiných prvků (hliník, mngn, měď td.). Pro účely kombinovné nomenkltury, nemohou být tyto výrobky povžovány z surové železo, vzhledem k jejich obshu niklu, který je více než 10 %, ni z ocel, protože jejich obsh uhlíku je vyšší než 2 %. 7202 99 80 Osttní Do této podpoložky ptří feroslilikoklcium, feromngnotitn, ferosilikonikl, ferosilikoluminoklcium, feroluminium, ferosilikoluminium ferosilikomngnoluminium. Feroluminium zprvidl obshuje mezi 12 30 % hliníku. Určité druhy ferolumini jsou někdy používány přímo pro odlévání speciálních dílů z důvodů jejich vysokého ntikorozního účinku dokonce i při vysokých teplotách tké pro jejich mgnetické tepelné vlstnosti. Ferosilikoluminium se používá v různých druzích slitin obshujících npříkld: 45 % křemíku 20 ž 25 % hliníku; 65 ž 75 % křemíku, více než 10 % ž do 15 % hliníku 3 ž 4 % titnu; 20 ž 25 % křemíku, 20 ž 25 % mngnu více než 10 ž 12 % hliníku. Ferosilikomngnoluminium zprvidl obshuje 20 % křemíku, 35 % mngnu 10 ž 12 % hliníku. 7203 Produkty ze želez získné přímou redukcí železné rudy jiné houbovité železo, v kusech, peletách nebo podobných tvrech; železo, jehož ryzost je minimálně 99,94 % hmotnostních, v kusech, peletách nebo podobných tvrech 7203 90 00 Osttní Kromě výrobků uvedených ve druhé části znění čísl 7203, které jsou zhrnuty v předposledním odstvci vysvětlivek k HS k tomuto číslu, ptří do této podpoložky výrobky z houbovitého želez, vyrobené jiným způsobem než přímou redukcí železné rudy, tj. tkové, které byly získány z roztveného surového želez rozpršovcí technikou.
C 137/284 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 7204 Odpd šrot ze želez oceli; přetvený odpd želez nebo oceli v ingotech Kromě odpdu šrotu ze želez oceli, popsných ve vysvětlivkách k HS k číslu 7204, část A), ptří do tohoto čísl tké opotřebovné kolejnice nřezné v délce menší než 1,5 m (viz vysvětlivk k podpoložce 7302 10 90). 7204 41 10 Třísky od soustružení, hobliny, odřezky, odpd od frézování, piliny, odstřižky odpdy z ržení, též pketovné Do této podpoložky neptří odpd od frézování pilování oddělený od cizích těles (npříkld mgnetickým procesem) tkový, který vznikne homogenizcí n zrnitost (npříkld proséváním). V závislosti n velikosti zrn (viz poznámk 8 b) ke třídě XV poznámk 1 h) k této kpitole), ptří tyto produkty do podpoložek 7205 10 00, 7205 21 00 nebo 7205 29 00. 7204 49 10 Drcené (rozstříhné) Drcený (rozstříhný) odpd šrot zhrnuje tkové produkty, z nichž 95 % hmotnostních nemá rozměry větší než 200 mm. 7204 49 90 Osttní Do této podpoložky ptří odpd šrot ve velkém, který obshuje npříkld směs litiny, pocínovného želez různých druhů oceli, v různých formách. 7204 50 00 Přetvený odpd v ingotech Přetvený odpd v ingotech, který má chemické složení feroslitin používných jko přídvky při výrobě speciálních ocelí, se zřzuje do odpovídjících podpoložek čísl 7202. 7205 Grnule prášky ze surového želez, vysokopecní zrcdloviny, želez nebo oceli 7205 21 00 7205 29 00 Prášky Výrobky těchto podpoložek mohou být smíchány buď s legovcími pro určité účely uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 7205, část B), nebo s ochrnnými prvky (npříkld zinkem), by se předešlo riziku spontánního spálení želez. II. ŽELEZO A NELEGOVANÁ OCEL 7208 Ploché válcovné výrobky ze želez nebo nelegovné oceli, o šířce 600 mm nebo větší, válcovné z tepl, neplátovné, nepokovené ni nepotžené Výrz dlší válcování je pro účely podpoložek tohoto čísl omezen n proces, při němž kov prochází mezi válci otáčejícími se v protisměru tím je zmenšován jeho tloušťk. Tento proces může mít tké z cíl zkvlitnění povrchu kovu nebo zlepšení jeho mechnických vlstností. Výrz dlší válcování všk nezhrnuje proces povrchového válcování z studen, při němž dochází pouze k mlému snížení tloušťky mteriálu, nebo jiné procesy, při nichž je kov tvrován, le není redukován jeho tloušťk.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/285 7208 90 20 7208 90 80 Osttní Do těchto podpoložek ptří ploché výrobky válcovné z tepl, které byly podrobeny jednomu nebo více povrchovým zprcováním, uvedenými ve vysvětlivkách k HS k číslu 7208, druhý odstvec, body 3) ž 5) /nebo řezné do tvrů jiných než čtvercových nebo obdélníkových. Do těchto podpoložek rovněž ptří ploché výrobky válcovné z tepl, které byly po válcování podrobeny dlšímu zprcování, jko je zvlnění, děrování, zkosení (sržení hrn) nebo zoblení hrn. Avšk výrobky se vzorem v reliéfu vyrobeným přímo při válcování, se nepovžují z výrobky podrobené dlšímu zprcování ve smyslu těchto podpoložek. 7209 Ploché válcovné výrobky ze želez nebo nelegovné oceli, o šířce 600 mm nebo větší, válcovné z studen (úběrem z studen), neplátovné, nepokovené ni nepotžené 7209 90 20 7209 90 80 Osttní Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám 7208 90 20 7208 90 80. 7210 Ploché válcovné výrobky ze želez nebo nelegovné oceli, o šířce 600 mm nebo větší, plátovné, pokovené nebo potžené Pro účely tohoto čísl jsou plátovnými výrobky tkové, které byly podrobeny plátování, jk je definováno ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kpitole, část IV) C), bod 2), písm. e), pokovené nebo potžené výrobky jsou tkové, které byly podrobeny jedné z úprv, uvedených v části zmíněné výše ve všeobecných vysvětlivkách k HS, písm. d) iv) v). 7210 12 20 Pocínovný plech Do této podpoložky neptří výrobky pocínovné metodou nnášení (lkování) (podpoložk 7210 70 10). 7210 20 00 Pokovené nebo potžené olovem, včetně mtového bílého plechu Pro účely této podpoložky se pod výrzem mtový bílý plech rozumí běžné ploché válcovné výrobky s tloušťkou menší než 0,5 mm, které jsou popotženy, pomocí elektrolýzy nebo ponorem do lázně s roztveným kovem, s vytvořenou povrchovou vrstvou ze slitiny olov cínu. Množství olov n ob dv povrchy nesmí přesáhnout 120 g/m 2 výrobku. 7210 30 00 Elektrolyticky pokovené nebo potžené zinkem Viz vysvětlivky k HS k položkám 7210 31, 7210 41 7210 49. 7210 41 00 Vlnité Viz vysvětlivky k HS k číslu 7208, šestý odstvec. 7210 61 00 Pokovené nebo potžené slitinmi hliník-zinek Do této podpoložky ptří ploché válcovné výrobky pokovené nebo potžené slitinmi, ve kterých v hmotnosti převžuje hliník nd zinkem. Jiné legovcí prvky jsou povoleny.
C 137/286 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 7210 90 80 Osttní Kromě smltovných plechů nebo desek, ptří do této podpoložky ještě desky plechy postříbřené, pozlcené nebo pokovené pltinou, tj. potžené drhými kovy n jedné nebo obou strnách, to procesy jinými než plátováním. Do těchto procesů spdá hlvně elektrolytické nnášení, nstříkávání npřování ve vkuu (viz vysvětlivky k HS k této kpitole, část IV) C), bod 2, písm. d) iv)). 7211 Ploché válcovné výrobky ze želez nebo nelegovné oceli, o šířce menší než 600 mm, neplátovné, nepokovené ni nepotžené Do tohoto čísl neptří ploché válcovné výrobky, které mjí jiný tvr než čtvercový nebo obdélníkový, i když je jejich šířk menší než 600 mm (číslo 7208). 7212 Ploché válcovné výrobky ze želez nebo nelegovné oceli, o šířce menší než 600 mm, plátovné, pokovené nebo potžené Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu 7210 k jeho podpoložkám. 7212 10 10 Pocínovný plech, po povrchové úprvě již dále neoprcovný Do této podpoložky neptří výrobky pocínovné, po lkování již dále neoprcovné (podpoložk 7212 40 20). 7212 50 61 Pokovené nebo potžené slitinmi hliník-zinek Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 7210 61 00. 7214 Osttní tyče pruty ze želez nebo nelegovné oceli, po kování, válcování, tžení nebo protlčování z tepl, již dále neoprcovné, všk včetně těch, které byly po válcování krouceny 7214 10 00 Kovné Pro rozlišení mezi kovnými válcovnými výrobky, viz všeobecné vysvětlivky k této kpitole, část A). 7215 Osttní tyče pruty ze želez nebo nelegovné oceli 7215 50 11 ž 7215 50 80 Osttní, po tváření z studen nebo povrchové úprvě z studen již dále neoprcovné Tyče válcovné z tepl mohou být povrchově uprveny tžením z studen nebo jinými postupy, zejmén rektifikcí nebo klibrcí, což dodává výrobku lepší povrchovou úprvu. Ze zlepšení povrchové úprvy vyplývá snížení tolerncí, pokud jde o průměr ovlizci, odstrnění kždé vdy z povrchu, jko jsou mikroskopické trhlinky nebo dekrbonizovná míst. Po provedení této operce jsou tyče povžovány z tvářené z studen nebo povrchově uprvené z studen. Většinou mjí hldký převážně homogenní povrch. Nemjí drážky ni jiné povrchové vdy, i když rozměrově uprvené tyče mohou mít velmi slbou ž průměrnou drsnost podle stupně rektifikce. Jiné úprvy povrchu než výše uvedené úprvy, jko je leštění, jsou vyloučeny (viz vysvětlivky k podpoložce 7215 90 00).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/287 7215 90 00 Osttní Do této podpoložky ptří tyče pruty vyrobené kováním, válcováním z tepl nebo tžením z tepl dále tkové, které byly získány zprcováním z studen následujícími postupy: 1. povrchovou úprvou následující po zprcováních uvedeným ve vysvětlivkách k HS k číslu 7214, čtvrtý odstvec, body 1) ž 3), npříkld leštěním, hlzením, uměle vyvolnou oxidcí, fosfátováním, oxlátováním, potžením plátováním; nebo 2. mechnickým oprcováním jko je perforce nebo klibrce. 7216 Úhelníky, tvrovky profily ze želez nebo nelegovné oceli Do tohoto čísl neptří perforovné úhelníky půlené ( Hlfen ) úhelníky, tvrovky profily, které ptří do čísl 7308 jsou popsány ve vysvětlivkách k tomuto číslu. 7216 32 11 S přírubmi s prlelními strnmi Do této podpoložky ptří pouze profily, které mjí jk vnitřní, tk i vnější přírubové strny prlelní. Tyto profily mjí následující tvr: 7216 32 91 S přírubmi s prlelními strnmi Viz vysvětlivk k podpoložce 7216 32 11. 7216 50 91 Hlvičkové ploché Do této podpoložky ptří výrobky, které mjí stejnoměrný pevný příčný průřez po celé délce, jk je znázorněno níže, jejich šířk je obvykle pod 430 mm. Výšk hlvičky je obvykle jedn sedmin šířky b hlvičkového plochého profilu.
C 137/288 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 7216 69 00 Osttní Do této podpoložky ptří úhelníky, tvrovky profily, které byly tvrovány nebo dokončeny z studen prothováním z účelem redukce tloušťky. 7216 91 10 7216 91 80 Tvářené z studen nebo povrchově uprvené z studen z plochých válcovných výrobků Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 7215 90 00. 7216 91 10 Žebrovné plechy Žebrovné plechy se hlvně používjí pro obkládání fsád. Jejich typický tvr je níže: Do této podpoložky neptří žebrovné plechy se zřízením k přimontování (podpoložk 7308 90 59). 7216 99 00 Osttní Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 7215 90 00. III. NEREZAVĚJÍCÍ OCEL 7219 Ploché válcovné výrobky z nerezvějící oceli, o šířce 600 mm nebo větší 7219 90 20 7219 90 80 Osttní Do těchto podpoložek ptří ploché výrobky válcovné z tepl nebo válcovné z studen, které byly podrobeny jedné nebo více povrchovým úprvám uvedeným ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kpitole, část IV) C), bod 2), písm. d) e) nebo byly nřezány n jiný tvr než čtvercový nebo obdélníkový. Do těchto podpoložek rovněž ptří ploché výrobky válcovné z tepl nebo válcovné z studen, které byly po válcování podrobeny dlší operci, jko je děrování, zkosení (sržení hrn) nebo zoblení hrn. 7220 Ploché válcovné výrobky z nerezvějící oceli, o šířce menší než 600 mm Do tohoto čísl neptří ploché válcovné výrobky jiného tvru než čtvercového nebo obdélníkového, i když je jejich šířk menší než 600 mm (číslo 7219).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/289 IV. OSTATNÍ LEGOVANÁ OCEL; DUTÉ VRTNÉ TYČE A PRUTY Z LEGOVANÉ NEBO NELEGOVANÉ OCELI 7225 Ploché válcovné výrobky z osttní legovné oceli, o šířce 600 mm nebo větší 7225 11 00 S orientovnou strukturou Ploché válcovné výrobky s orientovnou strukturou jsou tkové, jejichž mgnetické vlstnosti jsou výrzně lepší ve směru válcování než kolmo ke směru válcování ( hrubá struktur ). Tyto výrobky jsou obvykle potženy izolční vrstvou, kterou obvykle tvoří sklovitý film (hlvně ze silikátů hořečntých). 7226 Ploché válcovné výrobky z osttní legovné oceli, o šířce menší než 600 mm 7226 11 00 S orientovnou strukturou Viz vysvětlivky k podpoložce 7225 11 00. 7226 99 10 Elektrolyticky pokovené nebo potžené zinkem Viz vysvětlivky k HS k položkám 7210 30, 7210 41 7210 49. 7226 99 30 Jink pokovené nebo potžené zinkem Viz vysvětlivky k HS k položkám 7210 30, 7210 41 7210 49. 7227 Tyče pruty, válcovné z tepl, v neprvidelně nvinutých svitcích, z osttní legovné oceli 7227 90 95 Osttní Do této podpoložky ptří svřovcí drát, jiný než čísl 8311. 7228 Osttní tyče pruty z osttní legovné oceli; úhelníky, tvrovky profily z osttní legovné oceli; duté vrtné tyče pruty z legovné nebo nelegovné oceli 7228 40 10 7228 40 90 Osttní tyče pruty, po kování již dále neoprcovné Pro rozlišení mezi kovnými válcovnými výrobky, viz všeobecné vysvětlivky k této kpitole, část A).
C 137/290 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 73 VÝROBKY ZE ŽELEZA NEBO OCELI 7301 Štětovnice, ze želez nebo oceli, též vrtné, ržené nebo vyrobené ze sestvených prvků; svřovné úhelníky, tvrovky profily, ze želez nebo oceli Do tohoto čísl ptří štětovnice svřovné úhelníky, tvrovky profily, které byly podrobeny dlšímu zprcování jko je vrtání, kroucení td., z předpokldu, že jim tto zprcování nedodjí chrkter výrobků zhrnutých někde jinde. 7301 20 00 Úhelníky, tvrovky profily Do této podpoložky neptří perforovné úhelníky půlené ( Hlfen ) úhelníky, tvrovky profily (číslo 7308). 7302 Konstrukční mteriál pro stvbu železničních nebo trmvjových trtí ze želez nebo oceli: kolejnice, přídržné kolejnice ozubnice, hrotovnice, srdcovky, přestvné tyče výměny osttní přejezdová zřízení, pržce (příčné pržce), kolejnicové spojky, kolejnicové stoličky, klíny kolejnicových stoliček, podkldnice (kořenové desky), kolejnicové přídržky, úložné desky výhybky, kleštiny (táhl) jiný mteriál speciálně přizpůsobený pro spojování nebo upevňování kolejnic 7302 10 10 Npájecí kolejnice s vodičem z neželezného kovu Do této podpoložky ptří pouze kolejnice pro vedení proudu, vyjm pojížděných kolejnic, jejichž dotyková ploch je z neželezného kovu (hliník, měď) nebo které jsou vybveny spojkmi z neželezných kovů. Npájecí kolejnice ptřící do této podpoložky jsou obvykle též nzývány jko třetí (nebo čtvrtá) kolej, mjí stejný průřez jko pojížděné kolejnice nebo mjí průřez tvru dvojitého T, obdélníku nebo lichoběžníku td., jsou vyrobeny z oceli, která je zprvidl měkčí než ocel pojížděných kolejnic, protože jejich mechnické vlstnosti jsou obětovány pro kvlitu elektrickou: elektrický měrný odpor, který je u oceli pojížděných kolejnic okolo 0,19 10 6 ohm.m, je u oceli s nízkým obshem uhlíku (přibližně 0,08 %) mngnu (0,20 %) pouze 0,11 ohm.m u želez ARMCO (což je prkticky čisté železo: 99,9 %) je jejich měrný odpor dokonce 0,10 ohm.m. Npájecí kolejnice mohou mít propojovcí kontkt v části horní, dolní nebo po strně, bývjí čsto chráněny povlkem z pryskyřice, přičemž strn, po které přejíždí sběrč, zůstává nekrytá. 7302 10 21 ž 7302 10 29 Vignolovy (širokoptní) kolejnice Vignolov (širokoptní) kolejnice, pojmenovn po jejím vynálezci, je druhem kolejnice běžně používným jk pro obyčejné vysokorychlostní železniční trtě, tk pro horské železniční trtě nebo sítě místních drh. Mjí následující tvr:
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/291 7302 10 40 Žlábkové kolejnice Žlábkové kolejnice jsou speciální kolejnice určené pro trmvjové trtě pro průmyslové využití, jko npříkld pro jeřáby podvěsné přeprvníky. Profil této kolejnice je nvržen tkovým způsobem, by okolek kol zpdl do vybrání žlábku. Mjí následující tvr: 7302 10 90 Použité Do této podpoložky neptří použité kolejnice povžovné z šrot čísl 7204, npříkld kolejnice zkroucené nebo řezné n délku menší než 1,5 m. 7303 00 Trouby, trubky duté profily, z litiny 7303 00 10 Trouby trubky používné v tlkových systémech Do této podpoložky ptří trouby trubky z litiny obvykle používné jko potrubí (čsto uložené v zemi) pro dodávku plynu nebo vody které odoljí tlku nejméně 10,13 bru. Tyto trouby trubky se téměř výlučně vyrábějí z kujné litiny s mimořádně vysokou pevností (minimální pevnost v thu: 420 Mp) musí mít mimořádně dobré mechnické vlstnosti (zejmén plstickou deformci), by nedošlo k jejich zlomení jko důsledek postupného posunu zeminy. Proto mjí mez průtžnosti nejméně 300 MP. 7304 Trouby, trubky duté profily, bezešvé, ze želez (jiného než litiny) nebo z oceli Výrobky tohoto čísl, jejichž délk nepřeshuje dvojnásobek největšího vnějšího rozměru příčného průřezu, se nepovžují z trouby nebo trubky. Povžují se buď z příslušenství trub nebo trubek (číslo 7307) nebo z podložky (číslo 7318). 7304 31 20 Přesné trubky Výrobky této podpoložky jsou chrkteristické jejich hldkostí, leskem nebo leštěným vnitřním nebo vnějším povrchem dále fktem, že jejich tolernce jsou přesnější než trubek dokončovných z tepl. Trubky splňující poždvky normy ISO 3304 tomu odpovídjících národních norem se používjí do plikcí jko jsou hydrulické pneumtické obvody, tlumiče rázů, hydrulické nebo pneumtické šneky obecně pro výrobu částí součástí pro motorová vozidl, motory nebo stroje. Avšk trubky, které odpovídjí ustnovením norem ISO 2604 6759 odpovídjícím národním normám, se používjí jko propojovcí trubky v tlkových nádobách: kotlích, přehřívčích páry, tepelných výměnících ohřívčích npájecí vody pro prní elektrárny, kde je vyždován dokonlá přesnost trubek, tedy s mlou tolerncí.
C 137/292 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 7304 39 10 Neoprcovné, rovné s rovnoměrnou tloušťkou stěny, výhrdně pro výrobu trub trubek o jiném příčném průřezu tloušťce stěny Do této podpoložky ptří ocelové bezešvé trubky vyrobené zprvidl protžením válcováním z tepl nebo protžením tžením z tepl; jsou zprvidl nzývány polotovr ( blnks ). Jsou určeny k dlšímu přeprcování n trubky jiného tvru jiné tloušťky stěny s přesnějšími rozměrovými tolerncemi. Předkládjí se s hrubě odstřiženými konci s odstrněnými otřepy, le jink jsou nedokončené. Jejich vnější i vnitřní povrch je hrubý nejsou n nich odstrněny okuje. Nejsou nolejovány, pozinkovány ni brveny. 7304 39 52 7304 39 58 Trubky se závity nebo vhodné k řezání závitů (plynové trubky) Tyto trubky se vyrábějí válcováním z tepl klibrcí. Mjí vnější průměr 13,5 ž 165,1 mm, dodávjí se s hldkými konci nebo s konci se závitem optřeným závitovým nátrubkem. Mjí buď nedokončený povrch nebo je jejich povrch pokoven vrstvou zinku nebo jiného ochrnného výrobku, npř. plst nebo živice. Konečná tepelná úprv dává trubkám tkové mechnické vlstnosti, které umožňují, by mohly být n místě montáže řezány n potřebnou délku, ohýbány kde je to nezbytné i řezány závity. Jsou používány hlvně pro rozvod páry, vody nebo plynu v budovách. Splňují poždvky normy ISO 65 odpovídjících národních norem. 7304 49 10 Neoprcovné, rovné s rovnoměrnou tloušťkou stěny, výhrdně pro výrobu trub trubek o jiném příčném průřezu tloušťce stěny Viz vysvětlivky k podpoložce 7304 39 10. 7304 51 81 Přesné trubky Viz vysvětlivky k podpoložce 7304 31 20. 7304 59 10 Neoprcovné, rovné s rovnoměrnou tloušťkou stěny, výhrdně pro výrobu trub trubek o jiném příčném průřezu tloušťce stěny Viz vysvětlivky k podpoložce 7304 39 10. 7305 Osttní trouby trubky (npříkld svřovné, nýtovné nebo podobně uzvírné), s kruhovým příčným průřezem, s vnějším průměrem převyšujícím 406,4 mm, ze želez nebo oceli Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu 7304. 7306 Osttní trouby, trubky duté profily (npříkld s netěsným rámem nebo svřovné, nýtovné nebo podobně uzvírné), ze želez nebo oceli Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu 7304. 7306 30 11 7306 30 19 Přesné trubky, s tloušťkou stěny Do těchto podpoložek ptří jk přesné trubky po klibrci již dále neoprcovné, tk i přesné trubky svřovné dohotovené tžením z studen. 1. Trubky po klibrování již dále neoprcovné Tyto trubky se vyrábí převážně elektrickým odporovým nebo indukčním kontinuálním svřováním, bez přídvného svrového kovu, z plochých válcovných výrobků ve svitcích, které byly válcovány z tepl nebo z studen, po jejich podélném tvrování z studen.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/293 Ve většině přípdů je jejich povrch bez okují nolejován, což je výsledek mzání při tváření, svřování klibrování. Nemjí vnější svr (housenku), který bývá odstrněn okmžitě po svřování. V některých přípdech bývá svr odstrněn též z vnitřní strny výrobku. Po následném oprcování z studen klibrci se tyto výrobky dodávjí s tvrdým svárem, pokud není vyždováno tepelné zprcování pro regenerci struktury. Tyto výrobky se používjí hlvně pro výrobu částí součástí motorových vozidel nebo strojů, kovového nábytku, rámů jízdních kol, dětských kočárků, vrt sloupkových zábrdlí. Splňují poždvky normy ISO 3306 odpovídjících národních norem. 2. Svřovné, tžené trubky Tyto trubky se odlišují od svřovných přesných trubek po klibrování již dále neoprcovných tím, že n nich není žádná stop švu po svřování to jk n vnějším, tk n vnitřním povrchu trubky dále, že jejich rozměrové tolernce jsou přesnější. Jejich využití je stejné jko u trubek podpoložek 7304 31 20 7304 51 81. Splňují poždvky normy ISO 3305, přípdně poždvky norem ISO 2604 6758, pokud mjí být používány pro tlkové nádoby. 7306 30 41 7306 30 49 Trubky se závity nebo vhodné k řezání závitů (plynové trubky) Tyto trubky se vyrábí procesem svřování-kování (kování svru) po zprcování z tepl. Pro osttní chrkteristiky použití, viz vysvětlivk k podpoložkám 7304 39 52 7304 39 58. 7306 50 20 Přesné trubky Viz vysvětlivky k podpoložkám 7306 30 11 7306 30 19. 7307 Příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (npříkld spojky, kolen, nátrubky), ze želez nebo oceli 7307 11 10 7307 11 90 Z nekujné (netvárné) litiny Výrz nekujná zhrnuje litinu s lmelárním grfitem. Do těchto podpoložek ptří příslušenství z litiny, jko jsou kolen, ohyby, nátrubky, spojky, objímky T-kusy (tvrovky T). Připojují se n trubky nebo potrubí z litiny nebo oceli šroubováním, dotykem nebo mechnickým spojem. 7307 19 10 Z kujné (tvárné) litiny Kujná (tvárná) litin je meziprodukt mezi železem s lmelárním grfitem (šedou litinou) litou ocelí. Dobře se odlévá po vhodném tepelném zprcování se stává houževntou kujnou (tvárnou). Při tepelném zprcování uhlík částečně zniká nebo mění svou stvbu; nkonec se vyloučí jko sediment ve formě grfitových kuliček, které již nemjí tkový záporný vliv n soudržnost kovu, lespoň ne v tkovém stupni jko grfitové vločky v šedé litině. Produkty, u nichž je obsh uhlíku 2 % hmotnostní nebo méně, se povžují z výrobky z lité oceli ptří do podpoložky 7307 19 90 (viz poznámk 1 k této kpitole). Výrz kujná zhrnuje litinu s kuličkovým grfitem. Viz též vysvětlivk k podpoložkám 7307 11 10 7307 11 90, druhý odstvec.
C 137/294 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 7307 23 10 Kolen ohyby Do této podpoložky ptří kolen ohyby, které mjí konstntní tloušťku po celé jejich délce, jk je popsáno v normě ISO 3419 1981 v odpovídjících národních normách. Jejich konce jsou zrovnány do prvého úhlu, u výrobků se silnějšími stěnmi, jsou zkoseny, by je bylo možno přivřit k trubkám. Toto příslušenství se předkládá s ohybem buď 45 nebo 90 (známé jko kolen) nebo s ohybem 180 (známé jko ohyby). Tto podpoložk zhrnuje též kolen ohyby, jejichž tloušťk není konstntní. 7307 23 90 Osttní Do této podpoložky ptří hlvně T-kusy (tvrovky T) křížové tvrovky, nátrubky, zátky centrické nebo excentrické redukční články, popsné v normě ISO 3419-1981 v odpovídjících národních normách. Co se týká konečného oprcování konců, viz vysvětlivky k podpoložce 7307 23 10. 7307 93 11 Kolen ohyby Viz vysvětlivky k podpoložce 7307 23 10. 7307 93 19 Osttní Viz vysvětlivky k podpoložce 7307 23 90. 7307 93 91 Kolen ohyby Viz vysvětlivky k podpoložce 7307 23 10. 7307 93 99 Osttní Viz vysvětlivky k podpoložce 7307 23 90. 7308 Konstrukce (vyjm montovných stveb čísl 9406) části součásti konstrukcí (npříkld mosty části mostů, vrt plvebních komor propustí, věže, příhrdové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře okn jejich rámy, zárubně prhy, okenice, sloupková zábrdlí, pilíře sloupky), ze želez nebo oceli; desky, tyče, úhelníky, tvrovky, profily, trubky podobné výrobky ze želez nebo oceli, připrvené pro použití v konstrukcích Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 7308, do tohoto čísl ptří: 1. perforovné (děrovné) úhelníky ( příruční úhelníky nebo úhelníky s otvory Dexion ) uprvené pro použití při sestvování kovových konstrukcí jko jsou regály, sestvy skldových polic, nábytku, schodišť, lešení, střešních rámových nosných konstrukcí, předkládné smosttně nebo v sdách; 2. půlené ( Hlfen ) úhelníky, tvrovky profily s průřezem přibližně tvru omeg, n zdní strně se štěrbinmi v neprvidelných vzdálenostech, lehce vyhnuté, by bylo umožněno vložit ukotvovcí pásek, určené k zpuštění do betonové podlhy, stropu nebo stěny z pomocí speciálních šroubů zjistit upevnit různé druhy zřízení (stroje, železniční koleje, doprvníkové nosníky, jednokolejnicové dráhy, pojízdné jeřáby, potrubí td.). 7308 90 59 Osttní Do této podpoložky ptří pnely s izolčním jádrem mezi stěnou ze žebrovných plechů zřzovných do podpoložky 7216 91 10 stěnou z jiného plechu, než žebrovného.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/295 7310 Cisterny, sudy, brely, plechovky, krbice podobné nádoby, pro jkékoliv mteriály (jiné než stlčený nebo zkplněný plyn), ze želez nebo oceli, o objemu nepřeshujícím 300 l, též vybvené vložkou nebo tepelnou izolcí, všk nevybvené mechnickým nebo tepelným zřízením 7310 21 11 Plechovky určené ke konzervování potrvin Do této podpoložky ptří plechovky, které mjí následující chrkteristiky: tělo plechovky je: buď potištěno názvem výrobku, nebo dodáváno čisté později je optřeno etiketou; víčko plechovky je vždy zcel otevřené může mít npříkld kroužek, který umožňuje otevření víčk. Víčko všk může být dodáváno smosttně. 7310 21 19 Plechovky určené ke konzervování nápojů Do této podpoložky ptří plechovky, které mjí následující chrkteristiky: tělo plechovky je vždy potištěno názvem nápoje; víčko plechovky je vždy částečně otevřené může mít npříkld kroužek k ztlčení nebo vytžení jzýčku. Víčko všk může být dodáváno smosttně. 7311 00 Nádoby pro stlčený nebo zkplněný plyn, ze želez nebo oceli Do této podpoložky neptří přenosné hustilky pneumtik, které obshují kromě stlčeného vzduchu, zásobník, měřič tlku, přepouštěcí trubice, dpter trysky npouštěcí vypouštěcí ventil u nichž se měřič tlku používá pro měření tlku v pneumtikách ne tlku vzduchu uvnitř zásobníku (podpoložk 9026 20 40 nebo 9026 20 80). 7312 Splétná lnk, ln, kbely, splétné pásy, smyčky podobné výrobky, ze želez nebo oceli, elektricky neizolovné 7312 10 61 ž 7312 10 69 Splétná lnk Splétná lnk sestávjí z drátů kruhovitého průřezu svinutých v jedné nebo více vrstvách kolem jádr. Splétná lnk mohou být kruhovitého průřezu, plochého průřezu nebo trojúhelníkového průřezu. 7312 10 81 ž 7312 10 98 Ln kbely (včetně uzvřených ln) Ln obvykle sestávjí z několik prmenů svinutých v jedné nebo více vrstvách kolem jádr. Uzvřená ln mjí jednu nebo více vnějších vrstev vytvořené zcel nebo zčásti ze vzájemně spojených drátů, což dodává povrchu nepropustnost vůči vodě nebo cizím tělesům. Mjí vždy kruhovitý tvr průřezu.
C 137/296 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 7318 Šrouby vruty, svorníky (mticové šrouby), mtice, vrtule (do pržců), háky se závitem, nýty, závlčky, příčné klíny, podložky (včetně pružných podložek) podobné výrobky, ze želez nebo oceli 7318 11 00 Vrtule (do pržců) Vrtule do pržců jsou specifickým typem vrutů do dřev (bez drážek pro šroubovák), které mjí šestihrnnou či čtyřhrnnou hlvu mohou mít připevněno krycí víčko. Existují dv typy pržcových vrtulí: vrtule do dřevěných pržců používné k zbezpečení železničních trtí, které jsou v podsttě širokými vruty do dřev s šestihrnnou nebo čtyřhrnnou hlvou bez zářezu (viz příkld A); vrtule používné pro montování krovů pro podobné těžké dřevěné konstrukce, které mjí s ohledem n jejich použití průměr dříku vyšší než 5 mm (viz příkld B). Příkld A Příkld B
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/297 7318 14 91 Šrouby s prostorovým závitem Do této podpoložky ptří tvrzené šrouby s hlvou řezným závitem (V-závitem) ke šroubování do kovových plechů. Závit, který není metrický, shá od konce dříku (špičky) k hlvě. Konec dříku je zšpičtělý nebo je rovný jko u čepu. Obvykle mjí následující vzhled: 7318 15 10 Šrouby soustružené z tyčí, prutů, profilů nebo z drátů, o plném průřezu, s tloušťkou dříku nepřeshující 6 mm Výrobky vyrobené n šroubových strojích se povžují z výrobky soustružené n šroubových strojích z tyčí, profilů nebo drátu, podle jejich celého průřezu. Tyto výrobky nemusí být bezpodmínečně soustružené po celé své délce. Kromě soustružení mohou být podrobeny dlším opercím ubírjícím kov, npř. frézování, vrtání nebo hoblování. Mohou mít též zářezy nebo drážky. Je možno též připustit povrchové úprvy, které nezmění jejich tvr které se provádí po soustružení, z předpokldu že jsou tyto výrobky stále rozpozntelné jko výrobky vyrobené soustružením. 7318 15 20 Pro upevňování konstrukčních mteriálů železničních trtí Do této podpoložky ptří: 1. hákové šrouby (svorníky), které mjí obvykle čtvercovou nebo lichoběžníkovou hlvu se čtvercovým krkem nebo bez něj které se používjí pro kovové pržce; 2. spojkové šrouby (svorníky), které mjí obvykle čtvercovou nebo kultou hlvu oválný krk které se používjí pro vzájemné spojování kolejnic; 3. osttní šrouby (svorníky) pro připevňování mteriálu pro stvbu trtí, které jsou obvykle dodávány s nmontovnými mticemi které mjí tloušťku dříku ne menší než 18 mm. 7318 15 30 ž 7318 15 49 Bez hlv Do těchto podpoložek ptří zboží, které má obvykle následující vzhled:
C 137/298 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 7318 15 90 Osttní Do této podpoložky ptří šrouby svorníky (mticové šrouby) se čtvercovou hlvou s vybráním pro nástrčný klíč, se čtvercovou, osmihrnnou nebo trojhrnnou hlvou, šrouby svorníky (mticové šrouby) se zoblenou hlvou různých typů, npříkld: 7318 16 10 Soustružené z tyčí, prutů, profilů nebo z drátů, o plném průřezu, s průměrem otvoru nepřeshujícím 6 mm Viz vysvětlivk k podpoložce 7318 15 10. 7318 16 91 7318 16 99 Osttní, s vnitřním průměrem Vnitřní průměr musí být měřen u dn závitu. N druhé strně, průměr svorníku (mticového šroubu) musí být měřen n vrcholu závitu. 7320 Pružiny pružinové listy, ze želez nebo oceli 7320 10 11 Listová per listy pro listová per Listová per jsou z tepl zprcovné listové pružiny s průřezem, který se od středu ke krjům zužuje. 7320 20 81 Spirálové tlčné pružiny Spirálové tlčné pružiny jsou určeny k tomu, by regovly n stlčení proto jsou volně vinuté. 7320 20 85 Spirálové tžné pružiny Spirálové tžné pružiny jsou určeny k tomu, by regovly n npínání proto jsou těsně vinuté.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/299 7320 20 89 Osttní Do této podpoložky ptří spirálové torzní pružiny kuželové pružiny. Spirálové torzní pružiny mjí obvykle následující vzhled: Kuželové pružiny mjí obvykle následující vzhled: 7320 90 30 Diskové pružiny Diskové pružiny mjí obvykle následující vzhled: 7324 Snitární (hygienické) výrobky jejich části součásti, ze želez nebo oceli 7324 10 00 Výlevky, umyvdl dřezy, z nerezvějící oceli Nerezvějící ocel je definován v poznámce 1 e) ke kpitole 72. Výrobky této podpoložky jsou zprvidl vyrobeny z nerezvějící oceli ustenitického typu obshujícího přibližně 18 % chromu 8 % niklu. Jsou vyrobeny buď hlubokým tžením plechu z nerezvějící oceli, čímž vznikne výlevk z jednoho kusu, nebo spojením jedné nebo výlevkových jednotek s jednou nebo dvěm hldkými či zvlněnými odvodňovcími deskmi. 7326 Osttní výrobky ze želez nebo oceli 7326 20 80 Osttní Do této podpoložky ptří výrobky sestávjící z jednoho nebo více ocelových drátů sendvičově uložených mezi dv proužky ppíru nebo plstu, nenřezné n určité délky. Toto zboží je obvykle dodáváno n cívkách pro použití ve strojích n uzvírání pytlů. Pokud jsou nřezány n krátké délky (vhodné pro uzvírání pytlů, sáčků td.), zřzují se tyto výrobky do čísl 8309 (viz vysvětlivky k HS k číslu 8309, druhý odstvec, bod 9)).
C 137/300 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 74 MĚĎ A VÝROBKY Z NÍ 7406 Měděný prášek šupiny (vločky) 7406 20 00 Prášek s lmelární strukturou; šupiny (vločky) Prášek s lmelární strukturou je možno rozlišit pod mikroskopem. Je extrémně jemně zrnitý, zprvidl lesklý, trochu olejovitý je většinou používán jko pigment do brev. Šupiny (vločky) se djí rozlišovt již prostým okem, nebo použitím lupy. Vyskytují se jko drobné, jemné, neprvidelné šupiny většinou se používjí jko mteriál pro povrchovou úprvu. 7407 Měděné tyče, pruty profily Do tohoto čísl ptří profily s uzvřeným obrysem (duté profily), z předpokldu, že nevyhovují definici trub trubek. 7411 Měděné trouby trubky Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu 7304.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/301 KAPITOLA 75 NIKL A VÝROBKY Z NĚHO 7507 Niklové trouby, trubky příslušenství pro trouby nebo trubky (npříkld spojky, kolen, nátrubky) 7507 11 00 7507 12 00 Trouby trubky Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu 7304.
C 137/302 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 76 HLINÍK A VÝROBKY Z NĚHO 7601 Netvářený (surový) hliník Do tohoto čísl ptří hliník ve formě popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 7601. Ptří sem též kusy hliníku po řezání nebo rozlámání těchto výrobků. 7601 20 91 7601 20 99 Sekundární Sekundární hliník se získává přetvením hliníkového odpdu nebo šrotu. 7602 00 Hliníkový odpd šrot Do tohoto čísl neptří surový (netvářený) odpd šrot, který byl přetven (číslo 7601). 7602 00 11 Třísky ze soustružení, hobliny, odřezky, odpd z frézování piliny; odpd z brevných, potžených nebo lepených (vrstvených) plechů fólií o tloušťce (s výjimkou jkékoliv podložky) nepřeshující 0,2 mm Do této podpoložky ptří třísky ze soustružení, hobliny, odřezky nebo piliny z řezání, odpd od frézování, což předstvuje odpd z výrobků, které byly oprcovávány n soustruhu, fréze, hoblovce, vrtčce, pile, brusce nebo pilníku. Do této podpoložky ptří též odpd z brevných, potžených nebo lepených (vrstvených) plechů fólií o tloušťce (s výjimkou jkékoliv podložky) nepřeshující 0,2 mm. Tento odpd musí být podroben speciálnímu zprcování, před rekupercí kovu, k odstrnění cizorodých látek (mzdel, oleje, brev lků, ppíru td.). 7602 00 19 Osttní (včetně zmetků z výroby) 7602 00 90 Šrot Do této podpoložky ptří veškerý hliníkový odpd, který není zhrnut v podpoložce 7602 00 11. Výrz zmetky z výroby znmená nové výrobky, dokončené nebo nedokončené, které z důvodu výrobní chyby (npř. defektu ve struktuře kovu nebo defektu vzniklého při zprcování), mohou být použity pouze k znovuzískání kovu. Hliníkovým šrotem jsou míněny stré hliníkové výrobky, které se stly nepoužitelnými pro své původní účely, protože prskly, rozbily se nebo byly opotřebovány, stejně jko šrot z těchto výrobků. 7603 Hliníkový prášek šupiny (vločky) 7603 20 00 Prášek s lmelární strukturou; šupiny (vločky) Viz vysvětlivky k podpoložce 7406 20 00. 7608 Hliníkové trouby trubky Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu 7304.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/303 KAPITOLA 78 OLOVO A VÝROBKY Z NĚHO 7801 Netvářené (surové) olovo 7801 91 00 S obshem ntimonu o hmotnosti převžující nd hmotností kždého z dlších prvků Do této podpoložky ptří slitiny olov ntimonu, které se převážně používjí n výrobu kumulátorových desek (Pb 92 ž 94 %, Sb 6 ž 8 %), potrojné slitiny (olovo-ntimon-cín), v nichž hmotnost ntimonu převyšuje hmotnost cínu, používné hlvně n tiskřské typy (Pb 55 ž 88 %, Sb 10 ž 30 %, Sn 2 ž 25 %). Antimon činí olovo tvrdším křehčím. 7801 99 90 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. slitiny olovo-cín-ntimon s obshem více než 20 % cínu 10 % ntimonu, které se používjí jko ložiskový kov; 2. slitiny olovo-cín, používné k pájení; 3. slitiny olovo-rzén (rzén činí olovo tvrdším vhodnějším k výrobě olověných broků). 7806 00 Osttní výrobky z olov 7806 00 10 Kontejnery s olověnou ochrnnou vrstvou proti rdici určené pro přeprvu nebo ukládání rdioktivních mteriálů (Eurtom) S výjimkou kontejnerů pro přeprvu uvedených v podpoložce 8609 00 10, ptří do této podpoložky všechny typy úložných nádob, ť již z olov vyrobených nebo olovem vyložených, určených pro přeprvu nebo ukládání rdioktivních mteriálů tk, by emitovné záření nemohlo poškodit objekty nebo osoby v přímé blízkosti. Těchto úložných nádob je celá řd, od jednoduchých válcových bubnů s víkem nebo jednoduchých mlých beden s poklopem, celých z olov, ž po velké kontejnery, též uvnitř povlečené nerezvějící ocelí, vně pokryté nebo vyztužené ocelovými pásy optřené háky (oky), výztuhou, dvojitými stěnmi, přírubmi, speciálními ventily, s cirkulátory chldící vody, spádnicí nebo i čepem td. V určitých přípdech mohou obshovt dv nebo více souosých pouzder (plášťů) nebo větší počet oddělených prostor. Jsou konstruovány tk, by byly tepelně izolovné, otřesuvzdorné vodotěsné, musí odolávt korozi vůči jejich obshu nvíc musí být možno je jednoduše dekontminovt, to jk uvnitř, tk i vně. Do této podpoložky neptří mlé válcové olověné úložné nádobky používné jko počítče pulsů rdioktivních mteriálů (podpoložk 7806 00 80).
C 137/304 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 7806 00 80 Osttní Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 7806, druhý třetí odstvec, do této podpoložky ptří: 1. olověné cihly nebo pláty (které nejsou výrobky čísl 7804), zprcovné tk, že jejich tvr umožňuje, že se mohou spojovt dohromdy, tkže vytváří stěny nebo stropy, které jsou určeny k ochrně proti rdici; 2. mlé válcové olovněné úložné nádobky, které mohou být i rozebírtelné n více dílů, které se používjí jko počítče pulsů pro rdioktivní mteriály. Obshují okénko pro Geiger-Müllerův počítč je možno vložit i scintilční počítč čsto jsou vybveny okénkem (otvorem) pro vložení vzorku; 3. olověné rámy určené k nszení speciálních tlustých skleněných tbulí, které vytváří okn k horkým buňkám, tj. k prostorám, kde se zprcovávjí látky s vysokou rdioktivitou; 4. zřízení pro kolimci rdice; 5. olověné trouby trubky se zprvidl vyrábějí protlčováním. Olověné trouby, trubky příslušenství (včetně odskokových kolen pro drenážní jímče) se převážně používjí jko vodní potrubí, potrubí pro zemní plyn nebo kyseliny (npř. sírová nebo chlorovodíková), jko plášť pro elektrické kbely td.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/305 KAPITOLA 81 OSTATNÍ OBECNÉ KOVY; CERMETY; VÝROBKY Z NICH 8101 Wolfrm výrobky z něho, včetně odpdu šrotu 8101 10 00 Prášek Do této podpoložky ptří wolfrmový prášek, který vzniká při vodíkové redukci oxidu wolfrmového (nebo nhydridu wolfrmu). 8101 94 00 Netvářený (surový) wolfrm, včetně tyčí prutů získných prostým slinováním Do této podpoložky ptří: 1. ingoty, tyče pruty, zprvidl tvru hrnolu, vyrobené slinováním (sintrováním) prášku, které ještě nebyly kovné, válcovné nebo tžené; 2. wolfrmový prášek lisovný do tblet, kosočtverečných fset td., pouze pro účely dávkování nebo pro přeprvu. 8102 Molybden výrobky z něho, včetně odpdu šrotu 8102 10 00 Prášek Do této podpoložky ptří molybdenový prášek vyrobený redukcí čistého oxidu molybdenu nebo molybdennu monného. 8102 94 00 Netvářený (surový) molybden, včetně tyčí prutů získných prostým slinováním Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 8101 94 00. 8103 Tntl výrobky z něho, včetně odpdu šrotu 8103 20 00 Netvářený (surový) tntl, včetně tyčí prutů získných prostým slinováním; prášek Pokud se jedná o netvářený (surový) tntl, použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 8101 94 00. Tntlový prášek se vyrábí redukcí oxidu tntlu nebo elektrolyticky z roztveného tntlfluoridu drselného.
C 137/306 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 82 NÁSTROJE, NÁŘADÍ, NÁČINÍ, NOŽÍŘSKÉ VÝROBKY A PŘÍBORY, Z OBECNÝCH KOVŮ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI Z OBECNÝCH KOVŮ 8202 Ruční pily; pilové listy všech druhů (včetně prořezávcích, drážkovcích nebo neozubených pilových listů) 8202 20 00 Pásové pilové listy Do této podpoložky ptří řezné listy připrvené k použití (nekonečné listy) listy dělené n pásy nestnovené délky (z předpokldu, že jsou zcel jsně určeny pro použití jko pilové listy). Pásové pilové listy pro oprcování kovu jsou pilové listy s jemnými zuby, které jsou prvidelně rozvedené. Pásové pilové listy pro oprcování jiných mteriálů než je kov jsou pilové listy s poměrně hrubými zuby, které jsou vyhnuté (tj. jednotlivé zuby jsou střídvě mírně ohnuty doprv do lev vůči podélné ose listu). Do této podpoložky neptří listy bez zubů, které řežou pomocí n listu nnesených brusiv (npříkld dimntový prášek, umělý korund) (číslo 6804). 8202 31 00 S prcovní částí z oceli Do této podpoložky neptří: ) pilové kotouče bez zubů (podpoložk 8202 99 20); b) kotoučové nože bez zubů, které řežou pomocí n povrchu nnesených brusiv (npříkld dimntový prášek, umělý korund) (číslo 6804). 8207 Vyměnitelné nástroje pro ruční nástroje nářdí, též poháněné motorem nebo pro obráběcí stroje (npříkld n lisování, ržení, děrování, řezání vnějších nebo vnitřních závitů, vrtání, vyvrtávání, prothování, frézování, soustružení nebo šroubování), včetně průvlků pro tžení nebo protlčování kovů nástrojů n vrtání nebo sondáž při zemních prcích 8207 13 00 ž 8207 19 90 Nástroje n vrtání nebo sondáž při zemních prcích Všeobecně, nářdí zhrnuté v těchto podpoložkách má jko svou prcovní část destičky, hroty td., ptřící do čísl 8209 00. Avšk nářdí, které má jko svou prcovní část destičky, tyčinky, špičky, hroty td. neodmontovtelné, sestávjící z vrstvy syntetického dimntu uloženého n podkldu z cermetů, se zřzují do podpoložky 8207 19 10. 8207 40 10 Nástroje pro řezání vnitřních závitů Nástroje pro řezání vnitřních závitů se používjí k vytvoření vnitřního závitu. Do této podpoložky rovněž ptří nástroje pro vytvoření závitu bez úběru mteriálu. 8207 40 30 Nástroje pro řezání vnějších závitů Nástroje pro řezání vnějších závitů se používjí k vytvoření vnějšího závitu. Do této podpoložky rovněž ptří nástroje pro vytvoření závitu bez úběru mteriálu.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/307 8207 70 31 Se stopkou Nástroje se stopkou mjí válcovou nebo kuželovitou stopku, která jim umožňuje, by byly upnuty do nástrojového držáku. Obvykle mjí následující vzhled: 8212 Břitvy, holicí strojky holicí čepelky (včetně polotovrů holicích čepelek v pásech) 8212 20 00 Bezpečné holicí čepelky, včetně polotovrů holicích čepelek v pásech Kromě polotovrů v pásech, ptří do této podpoložky: 1. nedokončené čepelky, tj. nenbroušené čepelky, perforovné i neperforovné; 2. čepelky v pásech nbroušené pouze n jedné strně, neperforovné, které jsou nvinuté vloženy do strojků. 8215 Lžíce, vidličky, sběrčky, nběrčky, cukrářské lžíce, nože n ryby, nože n krájení másl, kleštičky n cukr podobné kuchyňské nebo jídelní výrobky 8215 10 20 Obshující pouze výrobky pokovené drhým kovem Do této podpoložky neptří výrobky s neptrnou ozdobou z drhých kovů (npříkld motiv okvětních lístků n rukojeti příboru). 8215 10 30 Z nerezvějící oceli Nerezvějící ocel je definován v poznámce 1 e) ke kpitole 72. 8215 10 80 Osttní Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 8215 10 20. 8215 20 10 Z nerezvějící oceli Nerezvějící ocel je definován v poznámce 1 e) ke kpitole 72. 8215 91 00 Pokovené drhým kovem Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 8215 10 20. 8215 99 10 Z nerezvějící oceli Nerezvějící ocel je definován v poznámce 1 e) ke kpitole 72.
C 137/308 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 83 RŮZNÉ VÝROBKY Z OBECNÝCH KOVŮ 8302 Úchytky, kování podobné výrobky z obecných kovů k nábytku, dveřím, schodištím, oknům, roletám, kroseriím, sedlářským výrobkům, kufrům, truhlám, pouzdrům nebo k podobným výrobkům; věšáky háčky n šty klobouky, konzoly podobné výrobky, z obecných kovů; rejdovcí kolečk s úchytkmi, z obecných kovů; zřízení pro utomtické zvírání dveří, z obecných kovů 8302 20 00 Rejdovcí kolečk Otočná rejdovcí kolečk mjí mnoho využití: příslušenství nábytku, klvírů, nemocničních postelí, servírovcích stolků td., jko kolečk pro vozíky v smoobsluhách, invlidní vozíky td. Otočná rejdovcí kolečk, která nevyhovují podmínkám poznámky 2 k této kpitole, se většinou zřzují do podpoložky 8716 90 90.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/309 TŘÍDA XVI STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ Poznámk 4 Pokud není stnoveno jink, může být přenos rovněž vytvořen pomocí zřízení (též zbudovného do jednotlivých komponentů), které používá infrčervené pprsky, rdiové vlny nebo lserové pprsky td. n krátké vzdálenosti. Doplňková poznámk 1 A. Nástroje nářdí k montáži nebo údržbě strojů Aby byly zřzeny s příslušnými stroji, musí nástroje nářdí pro montáž nebo údržbu splňovt následující tři podmínky, týkjící se jejich povhy, zmýšleného použití předložení: 1. musí jít o nástroje nářdí, tj. ruční nástroje nářdí čísl 4417 00 00 nebo čísl 8205 nebo, npříkld, o nástroje nářdí ptřící do podpoložky 8203 20 00, 8203 30 00, 8203 40 00, 8204 11 00, 8204 12 00, 9603 29 80, 9603 30 90, 9603 40 10, 9603 40 90, 9603 90 91 nebo 9603 90 99. Měřící kontrolní přístroje kpitoly 90 jsou ve všech přípdech vyloučeny; 2. jejich zmýšlené použití musí být pro montáž nebo údržbu příslušného stroje. Pokud jde o stejné nástroje nářdí, pk se pouze ty, které musí být použity součsně, zřzují s příslušným strojem. Pokud jde o různé nástroje nářdí, pk je povolen pouze jeden z kždého druhu nástroje; 3. musí být předkládány k celnímu řízení součsně s příslušnými stroji. B. Vyměnitelné nástroje Aby byly zřzeny s příslušnými stroji, musí vyměnitelné nástroje splňovt tři podmínky: 1. musí jít o nástroje, tj. nástroje ptřící do čísl 8207 nebo, npříkld, nástroje ptřící do čísl 4016, 5911 6909 nebo podpoložky 4205 00 11, 4205 00 19, 6804 10 00, 6804 21 00, 6804 22 12, 6804 22 18, 6804 22 30, 6804 22 50, 6804 22 90, 6804 23 00 nebo 9603 50 00. Formy (číslo 8480) příslušenství, včetně pomocných zřízení (npříkld čísl 8466) se nepovžují z nástroje tudíž se neposuzují podle této doplňkové poznámky; 2. musí tvořit součást obvyklého vybvení příslušných strojů. Dále jsou uvedeny součásti, které se pokládjí z obvyklé vybvení stroje: ) jkýkoliv počet stejných nástrojů, které lze použít n stroji součsně; b) jeden z kždého druhu nástroje, jestliže jsou nástroje různé; 3. musí se běžně prodávt s příslušným strojem musí být s tímto strojem předkládány k celnímu řízení. Doplňková poznámk 3 Stroj v rozmontovném nebo nesmontovném stvu je možné dovézt v několik zásilkách v určitém čsovém období, jestliže je toto vhodné z obchodního nebo doprvního hledisk. Aby bylo možné deklrovt různé součásti pod stejným szebním číslem, položkou nebo podpoložkou jko smontovný stroj, musí deklrnt písemně požádt celní úřd nejpozději při první zásilce připojit: ) nákres, nebo, v přípdě nutnosti, několik nákresů, stroje s výrobními čísly nejdůležitějších součástí; b) obecný soupis obshující oznčení chrkteristik přibližných hmotností různých součástí výrobní čísl hlvních součástí, n které se odkzuje výše.
C 137/310 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 Žádost může být kceptován pouze při relizci kontrktu n dodávku stroje, který lze povžovt z kompletní pro účely kombinovné nomenkltury. Všechny součásti musí být dovezeny přes stejný vstupní bod ve stnoveném čsovém období. Ve zvláštních přípdech všk mohou kompetentní orgány povolit dovoz přes několik vstupních bodů. Tto lhůt se nesmí být překročen, pokud prodloužení termínu nepoždují kompetentní orgány. Při kždém částečném dovozu se musí předložit seznm součástí tvořících zásilku, který musí obshovt odkzy n obecný soupis uvedený výše. Celní prohlášení pro kždou zásilku musí obshovt popis jk součásti nebo součástí tvořících zásilku, tk i kompletního stroje. KAPITOLA 84 JADERNÉ REAKTORY, KOTLE, STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI Všeobecné vysvětlivky Pro účely podpoložek 8407 34 10, 8407 90 50 8408 20 10 pro průmyslovou montáž se vzthuje pouze n sériovou montáž nových vozidel v továrnách, které vyrábějí nebo montují motorová vozidl (včetně subdodvtelů). Tyto podpoložky lze použít pouze pro motory skutečně používné při výrobě nových vozidel typů, n které se v těchto podpoložkách odkzuje. Proto do těchto podpoložek neptří podobné motory, používné jko náhrdní díly. 8402 Prní kotle (jiné než kotle k ústřednímu vytápění schopné dodávt jk teplou vodu, tk i nízkotlkou páru); kotle zvné n přehřátou vodu 8402 19 90 Osttní Do této podpoložky ptří hybridní žárotrubné vodotrubné kotle tké speciální vrinty nádrž-kotel, jko jsou elektricky vyhřívné prní kotle vybvené elektrickými topnými tělesy místo topeniště. 8405 Plynové generátory pro výrobu generátorového nebo vodního plynu, též vybvené čističi plynů; vyvíječe cetylenu podobné plynové generátory pro výrobu plynu mokrou cestou, též vybvené čističi plynů 8405 10 00 Plynové generátory pro výrobu generátorového nebo vodního plynu, též vybvené čističi plynů; vyvíječe cetylenu podobné plynové generátory pro výrobu plynu mokrou cestou, též vybvené čističi plynů Do této podpoložky neptří: ) generátory svítiplynu (koksovcí pece), používné v plynárnách (číslo 8417); b) generátory elektrolytického plynu (npř. pro výrobu oxidu dusičitého, sirovodíku nebo kynovodíku, v závislosti n použitém elektrolytu) se zřzují do čísl 8543. 8407 Vrtné nebo rotční zážehové splovcí pístové motory s vnitřním splováním 8407 21 10 ž 8407 29 00 Motory pro pohon lodí Do těchto podpoložek neptří motory používné n plubě vodních plvidel pro jiné účely než k jejich pohonu. 8408 Vznětové pístové motory s vnitřním splováním (dieselové motory nebo motory s žárovou hlvou) 8408 10 11 ž 8408 10 99 Motory pro pohon lodí Viz vysvětlivky k podpoložkám 8407 21 10 ž 8407 29 00.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/311 8409 Části součásti vhodné pro použití výhrdně nebo hlvně s motory čísel 8407 nebo 8408 Kromě vyloučení uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8409, neptří do tohoto čísl též následující: ) potrubí trubky z netvrzeného vulknizovného kučuku (číslo 4009); b) ohebné trubky potrubí, z obecného kovu (číslo 8307); c) těsnění podobné výrobky (zřzují se obecně podle mteriálu, ze kterého jsou vyrobeny nebo do čísl 8484). 8409 99 00 Osttní Do této podpoložky neptří turbodmychdl výfukových plynů používná pro stlčování tmosférického vzduchu potřebného pro splování, z účelem zvýšení výkonu pístových motorů s vnitřním splováním. Jelikož jde o turbinové vzduchové kompresory poháněné turbinou n výfukové plyny, ptří do čísl 8414. 8411 Proudové motory, turbovrtulové pohony osttní plynové turbiny 8411 11 00 ž 8411 12 80 Proudové motory Do této podpoložky neptří tk zvná pomocná zřízení pro dodtečné splování, předkládná smosttně (podpoložk 8411 91 00). 8411 99 00 Osttní Do těchto podpoložek ptří rotorové (ventilátorové) loptky pro plynové turbíny, i když tkováto turbín plní, ve spojení s elektrickým generátorem, funkci primárního zdroj pohybu. 8412 Osttní motory pohony 8412 21 20 ž 8412 29 89 Hydrulické motory pohony Do těchto podpoložek ptří motory pro hydrulický převod. 8412 21 20 8412 21 80 S lineárním pohybem (válců) Do těchto podpoložek ptří hydrulické polohovcí zjišťovcí ovldče používné k seřízení polohy seddel posádky letdl. 8413 Čerpdl n kpliny, též vybvená měřicím zřízením; zdviže n kpliny 8413 50 20 Hydrulické jednotky Viz vysvětlivky k HS k číslu 8412, část B), bod 6). 8413 60 20 Hydrulické jednotky Viz vysvětlivky k HS k číslu 8412, část B), bod 6). 8413 70 51 ž 8413 70 75 Rdiální průtoková čerpdl V rdiálních průtokových čerpdlech je kplin hnán v prvém úhlu k ose oběžného kol. 8413 70 81 8413 70 89 Osttní odstředivá čerpdl Do těchto podpoložek ptří zejmén xiální odstředivá čerpdl, v nichž je kplin hnán podél osy oběžného kol. Ptří sem rovněž hybridní typy rdiálních xiálních čerpdel (npř. s rdiálním sáním xiálním vypouštěním nebo s xiálním sáním rdiálním vypouštěním).
C 137/312 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 8413 81 00 8413 82 00 Osttní čerpdl; zdviže n kpliny Do těchto podpoložek neptří: ) tk zvná lékřská scí čerpdl pro odsávání sekretů, která, kromě čerpdl, tké sestávjí ze scího zřízení používjí se n operčních sálech nebo ve vozidlech první pomoci (pojízdných operčních sálech) (číslo 9018); b) lékřská čerpdl, která jsou nošená n těle, určená k nesení v ruce nebo k implntování do těl, vybvená přívodní nádržkou prcující jko zřízení utomticky vydávjící lék, se zbudovným zdrojem energie pro pohon čerpdl, vše ve společném pouzdře (číslo 9021). 8414 Vzduchová čerpdl nebo vývěvy, kompresory ventilátory n vzduch nebo jiný plyn; ventilční nebo recirkulční odsávče s ventilátorem, též s vestvěnými filtry Pro účely tohoto čísl, zhrnují čerpdl kompresory tké čerpdl s motorovým pohonem, turbočerpdl, kompresory s motorovým pohonem turbokompresory. 8414 10 89 Osttní Do této podpoložky ptří vkuová čerpdl s kplinovým prstencem membránová vkuová čerpdl. 8414 20 20 8414 20 80 Vzduchová čerpdl ovládná ručně nebo nohou Do těchto podpoložek ptří pouze t čerpdl, která jsou ovládán rukou nebo nohou, tj. ovládjí se výhrdně lidskou silou, jk je popsáno ve vysvětlivkách k HS k číslu 8414, části A). Tto čerpdl musí být konstruovná zejmén pro huštění pneumtik (npř. jízdních kol, motorových vozidel td.) podobného zboží, npříkld, vzduchových mtrcí, vzduchových polštářů nfukovcích člunů. 8414 51 00 ž 8414 59 80 Ventilátory Z ventilátory se pro účely těchto podpoložek povžuje pouze zboží, které má vlstnosti popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 8414, části B) vyhovuje následujícím podmínkám: 1. tlk vzduchu nebo plynu nesmí převyšovt 2 bry; 2. musí obshovt pouze jeden rotující povrch (jeden stupeň). Vzduchové kompresory, které nesplňují podmínky uvedené výše, se zřzují do podpoložek 8414 80 11 ž 8414 80 80. 8414 59 40 Odstředivé ventilátory Odstředivé ventilátory jsou tkové, u kterých je vzduch nebo jiný plyn nbírán xiálně vytlčován rdiálně. 8414 80 11 8414 80 19 Turbokompresory U turbokompresoru je hřídel loptkového kol poháněn externím motorem vzduch nebo jiný plyn, který má být čerpán, je uváděn do pohybu loptkovým kolem. Turbokompresory mohou být jednostupňové nebo vícestupňové, xiální nebo rdiální. Jednoduché dvojstupňové kompresory se používjí, npříkld, ve vysvčích. 8414 80 11 Jednostupňové Do této podpoložky ptří též výfukovými plyny poháněná turbodmychdl pro pístové motory s vnitřním splováním, kde se používjí ke stlčování tmosférického vzduchu potřebného pro splování, by se zvýšil výkon. Jsou to jednostupňové vzduchové turbokompresory (dmychdl) používné pro vytvoření přetlku většího než 2 bry jsou poháněny turbinou poháněnou výfukovými plyny, ninstlovnou vedle skříně kompresoru. Hncí turbín je zásobován výfukovými plyny z pístového motoru s vnitřním splováním, n kterém je nmontován. 8414 90 00 Části součásti Do těchto podpoložek ptří též části součásti výfukovými plyny poháněných turbodmychdel pro motory s vnitřním splováním. Avšk části součásti výfukovými plyny poháněné turbiny používné s výfukovými plyny poháněnými turbodmychdly se zřzují do čísl 8411 jko části součásti plynové turbiny bez splovcí komory.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/313 8418 Chldničky, mrzničky jiná chldicí nebo mrzicí zřízení, elektrické nebo jiné; tepelná čerpdl jiná než klimtizční zřízení čísl 8415 8418 69 00 Osttní Do této podpoložky ptří chldicí sušiče, což jsou zřízení používná k sušení vzduchu v budovách plveckých bzénů jiných vlhkých prostorách. V podsttě sestávjí z chldící jednotky ventilátoru hnného motorem. Ventilátor vhání vlhký vzduch potrubím do výprníku chldicí jednotky, kde dochází ke kondenzci n chldných stěnách. Vznikjící kondenzát se zchycuje ve žlbu. Vysušený vzduch se přihřívá v kondenzátoru chldící jednotky vrcí se zpět do místnosti. V přípdě použití těchto chldicích sušičů k sušení tlkového vzduchu v systémech tlkového vzduchu rovněž ptřících do této podpoložky, se vysušený tlkový vzduch normálně přihřívá pomocí dodtečně instlovného výměníku tepl vzduch-vzduch. Tento výměník tepl odvádí teplo z vlhkého stlčeného vzduchu, vedeného n vstup chldícího sušiče přes stěny do vysušeného tlkového vzduchu. Tto zřízení nejsou vybven zřízeními pro regulci teploty vzduchu. Do této podpoložky všk neptří zřízení n výrobu suchého ledu pomocí rychlého snížení tlku vysokotlkého oxidu uhličitého s výsledným hlubokým podchlzením (číslo 8479). 8419 Stroje, strojní zřízení nebo lbortorní přístroje, též elektricky vytápěné (kromě pecí jiných zřízení čísl 8514), pro zprcování mteriálů výrobními postupy, které spočívjí ve změně teploty, jko jsou topení, vření, pržení, destilce, rektifikce (opkovná destilce), sterilizce, psterizce, pření, sušení, vypřování, odpřování, kondenzce nebo chlzení, jiné než stroje strojní zřízení typu používného v domácnosti; neelektrické průtokové nebo zásobníkové ohřívče vody 8419 20 00 Sterilizční přístroje pro lékřské, chirurgické nebo lbortorní účely Přístroje ptřící do této podpoložky, určené jko vybvení klinik, operčních sálů, lékřských středisek td., sestávjí z úložných nádob, ve kterých se lékřské chirurgické nástroje, jkož i bvlněná vt, bsorpční cupnin jiné obvzy vystvují teplotě 100 C nebo vyšší, by se zničily přítomné mikroorgnismy. Mjí obvykle formu rovnoběžnostěnu nebo válce n podstvci obshují vyjímtelné mřížky. Obecně je tková nádob zhotovená z oceli nebo hliníku optřená izolčním mteriálem. Dvířk mohou být zsklená, by bylo vidět nástroje umístěné uvnitř. Některé přístroje mjí formu skříňky nebo jiného nábytku. V tkovém přípdě, může vlstní sterilizátor obshovt stojn pro uložení nástrojů nebo jiných předmětů, které se mjí sterilizovt; to všk neovlivňuje jeho zřzení do této podpoložky. Tyto přístroje se vytápějí lihem, ropným produktem, plynem nebo elektřinou sterilizce se provádí vroucí vodou (vny), párou pod tlkem (utoklávy) nebo horkým suchým vzduchem (trouby), v závislosti n konstrukci přístroje. 8419 50 00 Výměníky tepl Výměníky tepl se používjí: 1. k přivození změny teploty kplin nebo plynů bez změny jejich stvu, přičemž tto změn teploty v některých přípdech postčuje pro provedení sterilizce nebo psterizce; 2. pro odpřování nebo kondenzování tekutin. Do těchto podpoložek ptří: 1. kondenzátory pro dusík jiné plyny; 2. zřízení zvná mrzničky pro chlzení kondenzci rozpouštědel používných hlvně při brvení chemickém čištění;
C 137/314 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 3. chldící přístroje pro kpliny, páry nebo plyny, používné v různých průmyslových odvětvích (npř. v mlékárnách, pivovrech); 4. kontinuální psterizční přístroje používné zejmén v mlékárnách (deskové psterizátory). Do těchto podpoložek neptří: ) průtokové nebo zásobníkové ohřívče vody podpoložky 8419 11 00 nebo 8419 19 00; b) přístroje v nichž: se používá tepelná výměn pro převedení kplné nebo plynné látky do pevného stvu (npříkld sušení rozstřikováním); tepelná výměn mezi dvěm tekutinmi neprobíhá přes stěnu (npříkld s přímým stykem proudícího vzduchu). Tkové přístroje se obecně zřzují do podpoložky 8419 89 10 nebo 8419 89 98. 8419 89 10 Chldicí věže podobná zřízení n přímé chlzení (bez přepážky) pomocí recirkulce vody Do této podpoložky ptří chldicí věže, ve kterých vod, která má být ochlzen uvolňuje teplo přímo do vzduchu pomocí odpřování. Teplá vod je čerpán n vrchol, pk pomlu volně stéká uvnitř chldicí věže dolů tím je ochlzován stoupjícím vzduchem (komínový efekt). 8419 89 98 Osttní Do této podpoložky ptří přístroje pro uzení syrových uzenin, i když uzeniny prochází během uzení tepelným zprcováním, které způsobí částečné nebo úplné uvření uzeniny. Sestávjí z velké komory vyhřívné prními hdy; do komory se zvenku ventilátorem vhání teplý nebo chldný kouř. Jsou vybveny zvlhčovcím zřízením hdy obshujícími studenou vodu z účelem chlzení. Syrové uzeniny se doprvují do komory zvěšené n pohybujících se rámech. Do této podpoložky neptří zřízení známá jko schránky n stolní nádobí pro ukládání vydávání stolního nádobí strávníkům v závodních jídelnách nebo smoobslužných resturcích, i když jsou vybven elektrickým topným zřízením nebo topnou vodní lázní pro ohřev stolního nádobí (číslo 9403). 8421 Odstředivky, včetně odstředivých ždímček; stroje přístroje k filtrování nebo čištění kplin nebo plynů 8421 39 60 Ktlytickým procesem Do této podpoložky ptří ktlytické čističe výfukových plynů pro montáž do výfukových systémů motorových vozidel nebo splinových potrubí průmyslových zřízení z účelem odstrnění oxidů dusíku přípdně jiných zplodin (npříkld oxidu uhelntého nebo uhlovodíků) z výfukových plynů nebo splin pomocí chemické rekce, s cílem snížit znečišťování ovzduší. Ktlytické konvertory instlovné v motorových vozidlech sestávjí z pláště, který obshuje kermickou voštinovou strukturu (monolitický nosič), tvořenou knály potženými ktivním ktlyzátorem. V průmyslovém zřízení sestávjí čističe splin z nosného rámu s velkým počtem ktlytických komponentů. Monolitické nosiče ktlytické komponenty předkládné smosttně se všk zřzují jko ktlyzátory do čísl 3815. 8421 39 80 Osttní Kromě přístrojů prcujících elektrosttickým tepelným procesem, ptří do této podpoložky zřízení n čištění plynů, které zdržovcím procesem sepruje plynnou směs n její jednotlivé složky.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/315 8422 Myčky nádobí; stroje přístroje n čištění nebo sušení lhví nebo jiných oblů; stroje přístroje k plnění, uzvírání, pečetění nebo oznčování lhví, plechovek, krbic, pytlů nebo jiných oblů; stroje přístroje n uzvírání lhví, sklenic, tub podobných oblů kpslemi; osttní blicí stroje přístroje nebo zřízení oblové techniky (včetně strojů přístrojů n blení tepelným smršťováním); stroje přístroje k nsycování nápojů oxidem uhličitým 8422 90 10 Myček nádobí Progrmovné čsové spínče pro myčky nádobí předkládné smosttně se zřzují podle svých chrkteristik (npříkld číslo 9107 00 00). 8423 Přístroje zřízení k určování hmotnosti (kromě vh o citlivosti 5 cg nebo citlivější), včetně váhových počítcích nebo kontrolních strojů; závží pro váhy všech druhů 8423 20 00 Váhy pro průběžné vážení zboží n doprvnících Do této podpoložky ptří elektromechnické váhy pro doprvníky. Konstrukce způsob provozu těchto vh odpovídá elektromechnickým váhám popsných ve vysvětlivce k podpoložkám 8423 81 10 ž 8423 89 00. 8423 30 00 Váhy pro konstntní odvžování váhy pro dávkování předem stnoveného množství mteriálů do pytlů nebo jiných oblů, včetně násypných vh Do této podpoložky ptří elektromechnické váhy typu popsného výše. Konstrukce způsob provozu těchto vh odpovídjí elektromechnickým vhám popsným ve vysvětlivce k podpoložkám 8423 81 10 ž 8423 89 00. 8423 81 10 ž 8423 89 00 Osttní přístroje zřízení k určování hmotnosti Do těchto podpoložek ptří elektromechnické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí n elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pk měří měřicím zřízením, které je zbudováno v těchto váhách. Zprvidl měřicí převodníky v tkových váhách sestávjí z dynmometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zpojených tk, by vytvářely elektrický můstek. Síl vyvolávná váženou hmotou deformuje dynmometr způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zřízení n stupnici můstkem, jenž měří odpor. Kromě měřicího zřízení, známého jko vážící jednotk, váhová zobrzovcí jednotk nebo indikátor vážení, které se normálně nchází pod jedním uzvřením, mohou mít elektromechnické váhy tké jiné jednotky, které jsou nvzájem propojeny (npř. klávesnice, pměťová jednotk, tiskárn, VDU, regulátor čtecí zřízení štítků nebo kret pro kontrolu vstupu do vh). V systémech vážení tohoto typu lze několik vh připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé tké jko dálkové vážící terminály ). Váhy uvedené výše je rovněž možné vybvit propojovcí jednotkou ( interfce ), přes kterou lze váhy připojit k jednotce utomtizovného zprcování dt. Elektromechnické váhy se pokládjí z elektronické váhy, jsou-li do měřicího zřízení vh zbudovány mikroprocesory, npříkld, by počítly cenu váženého množství z pomoci jednotkové ceny (npř. ceny z kilogrm) zvedené do vh. 8424 Mechnické přístroje (též ruční) ke stříkání, rozstřikování (rozmetávání) nebo rozpršování kplin nebo prášků; hsicí přístroje, též s náplní; stříkcí pistole podobné přístroje; dmychdl n vrhání písku nebo vhánění páry podobné tryskcí přístroje 8424 30 10 N stlčený vzduch Do této podpoložky ptří pískovcí stroje, které obshují vzduchový kompresor, používné pro čištění zplovcích svíček nebo úprvu monolitických elektrických kondenzátorů. Touto úprvou se rozumí odstrnění vodivého mteriálu kondenzátoru pomocí proudu písku s cílem získt žádnou kpcitnci kondenzátoru.
C 137/316 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 8424 89 00 Osttní Do této podpoložky ptří mycí stroje pro čištění motorových vozidel, kovových součástek nebo jiných výrobků rozstřikováním vody, benzínu nebo jiných kplin; jsou vybveny čerpdlem, hdicemi s tryskmi tké přípdně podávcím (přívodním) zřízením, topným zřízením td., s nimiž tvoří kompletní jednotku. Do této podpoložky všk neptří vysokotlká vodní čisticí zřízení (podpoložky 8424 30 01 8424 30 08). 8426 Lodní otočné sloupové jeřáby; jeřáby, včetně lnových jeřábů; mobilní zdvihcí rámy, zdvižné obkročné vozíky, portálové nízkozdvižné vozíky jeřábové vozíky 8426 41 00 8426 49 00 Osttní stroje, smohybné Viz vysvětlivky k HS k číslu 8426, smohybné osttní mobilní stroje, písm. b), bod 2). Pro rozlišení mezi smohybnými stroji těchto podpoložek n jedné strně vozidly s vlstním pohonem pro zvláštní účely čísl 8705 n strně druhé, smohybné stroje ptřící do těchto podpoložek mjí všeobecně následující chrkteristiky: 1. jsou poháněny motorem, který tvoří součást zdvihcího zřízení; 2. mjí mximální rychlost 20 km z hodinu; 3. mjí jednu kbinu, která je součástí zdvihcího zřízení; 4. obvykle se nepohybují, jsou-li nloženy, pokud no, pk jenom, když je tento pohyb omezen souvisí s jejich zdvihcí funkcí. 8428 Osttní zvedcí, mnipulční, nkládcí nebo vykládcí zřízení (npříkld výthy, esklátory, doprvníky, visuté lnovky) Do této podpoložky neptří pásové housenkové zdviže (výthy) s dráhovými systémy s housenkovými pásy používné pro přeprvu invlidních vozíků, včetně osoby, nhoru nebo dolů po schodech; ty ptří do čísl 8714 jko příslušenství pro invlidní vozíky. 8428 90 90 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. válečkové stoly nebo válečkové doprvníky, též poháněné motorem, určené pro podávání nezprcovného mteriálu do válcovcí stolice pro odběr z ní nebo pro přeprvu nezprcovného mteriálu od jedné stolice ke druhé; 2. unášecí válce s nlogickou funkcí jko u strojů uvedených výše, které se skládjí ze dvou sd válců, mezi nimiž prochází nezprcovný mteriál; 3. válcová chldicí lože, která jsou umístěn n konci válcovcích linek n nichž se pomlu přeprvuje mteriál (npříkld tyče drát) z součsného chlzení v okolním vzduchu; 4. zdvihcí nebo vyklápěcí stoly pro válcovcí trtě s několik sdmi válců nd sebou (stolice trio dvojité duo). Tková zřízení obshují stůl nklápějící se kolem osy umístěný n nejvzdálenějším konci válcovcí trtě. Tyto stoly jsou vybveny válci poháněnými motorem. Po průchodu jednou sdou válců přichází mteriál n stůl, který se pk nklápí vyrovnává n dlší sdu válců, mezi nimiž je pk protlčován mechnicky poháněnými válci; 5. přeprvní zřízení používná ve válcovnách s prlelními stolicemi pro přeprvování, npříkld tyčí z válečkového stolu první stolice n válečkový stůl stolice druhé; 6. vyklápěcí překlápěcí zřízení; 7. strojní zřízení konstruovné pro dálkovou mnipulci s vysoce rdioktivními látkmi. Do této podpoložky neptří utomtické mnipulátory strojní zřízení pro ingoty (npříkld jeřáby pojízdné mostové jeřáby), které, přestože se používjí k zásobování válcovcích trtí, se přímo nepodílí n práci válcovcích trtí (podpoložky 8426 12 00, 8426 41 00, 8426 49 00 nebo 8426 99 00).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/317 8429 Smohybné buldozery, ngldozery, srovnávče (grejdry), stroje n vyrovnávání terénu (nivelátory), škrbče (skrejpry), mechnické lopty, rypdl, loptové nkldče, dusdl silniční válce 8429 30 00 Škrbče (skrejpry) Viz vysvětlivky k HS k číslu 8429, druhý odstvec, část C). Do této podpoložky neptří kombinovné škrbče (skrejpry), které sestávjí z thče (též pouze s jednou náprvou) vlstního škrbče (skrejpru). Kždý prvek musí být, v souldu s poznámkou 2 ke kpitole 87, zřzen do svého vlstního příslušného čísl (číslo 8701 pro thč podpoložk 8430 69 00 pro škrbč (skrejpr)). 8432 Stroje přístroje pro zemědělství, zhrdnictví nebo lesnictví, k příprvě nebo obdělávání půdy; válce n úprvu trávníků nebo sportovních ploch 8432 30 11 Přesně nstvitelné secí stroje s centrálním pohonem Do této podpoložky ptří stroje, které umísťují osivo nebo jednotlivá zrn do zeminy v řádcích s kontrolovnou prvidelností mezer. Tyto stroje mohou rovněž umísťovt osivo součsně do několik řádků. 8433 Žcí nebo mláticí stroje, přístroje zřízení, včetně blicích lisů n píci nebo slámu; sekčky n trávu nebo píci; stroje n čištění nebo třídění vjec, ovoce nebo jiných zemědělských produktů, jiné než stroje přístroje čísl 8437 8433 11 10 ž 8433 19 90 Sekčky n trávu k úprvě trávníků, prků nebo sportovních ploch Viz vysvětlivky k HS k číslu 8433, část A), předposlední odstvec, s odkzem n jízdní žcí stroje. 8438 Stroje přístroje, jinde v této kpitole neuvedené ni nezhrnuté, pro průmyslovou příprvu nebo výrobu potrvin nebo nápojů, jiné než stroje přístroje pro extrkci nebo příprvu živočišných nebo ztužených rostlinných tuků nebo olejů 8438 80 10 Pro příprvu čje nebo kávy Do této podpoložky ptří stroje pro mísení různých čjů stroje pro mletí kávy. Do této podpoložky neptří stroje pro průmyslovou příprvu předem připrveného čje nebo kávy (podpoložk 8419 81 20), stroje pro pržení kávy (podpoložk 8419 89 98), stroje pro výrobu práškové kávy (instntní kávy) (podpoložk 8419 39 00). 8439 Stroje přístroje pro výrobu buničiny (ppíroviny) z vláknitého celulózového mteriálu nebo pro výrobu nebo konečnou úprvu ppíru, krtónu nebo lepenky 8439 30 00 Stroje přístroje pro konečnou úprvu ppíru, krtónu nebo lepenky Kromě strojního zřízení uvedeného ve vysvětlivkách k HS k číslu 8439, část III, ptří do této podpoložky též stroje pro konečnou úprvu pergmenu.
C 137/318 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 Do této podpoložky neptří: ) stroje, které mjí obdobné funkce jko stroje uvedené výše, všk nepoužívné pro rchy ppíru, krtónu nebo lepenky, le pro výrobky z těchto mteriálů. Npříkld, stroje n voskování ppírových kelímků oblů td. ponorem (podpoložk 8479 89 97). Stroje, které vyrábějí ppírové, krtónové nebo lepenkové výrobky, jko jsou ppírové kelímky, krbice, nádoby td., ptří do čísl 8441; b) stroje, které, i když se používjí pro rchy ppíru, krtónu nebo lepenky, zhotovují výrobky, které již nejsou ppírem, krtónem nebo lepenkou pro účely kombinovné nomenkltury. Toto je přípd, npříkld, strojů pro nnášení brusiv nebo fotocitlivých emulzí n ppír (podpoložk 8479 89 97). 8441 Osttní stroje přístroje pro zprcování buničiny (ppíroviny), ppíru, krtónu nebo lepenky, včetně řezček všech druhů 8441 10 20 Osttní podélné příčné řezčky Do této podpoložky ptří stroje, které vyrábí rchy specifického formátu z nekonečných pásů ppíru buď pouze příčným řezáním nebo zároveň podélným příčným řezáním. 8441 10 30 Knihřské řezčky Do této podpoložky ptří stroje, které řežou stohy ppíru jedním břitem, ztímco rmeno umístěné nd řezcím stolem drží ppír n místě ve směru řezání. Do této podpoložky rovněž ptří stroje s jedním nožem otočným řezcím stolem pro zřezávání knižních bloků, které po prvním druhém řezání otočí knižní bloky o 90. 8441 10 70 Osttní Do této podpoložky ptří stroje s třemi noži uloženými nvzájem v 90, které se používjí pro zřezávání knižních bloků. Dv nože zřezávjí součsně horní dolní hrnu knižních bloků pk třetí nůž zřízne boční okrj, nebo nopk. Do této podpoložky ptří stroje poháněné ručně nebo nohou (pedálem). 8442 Stroje, přístroje zřízení (jiné než obráběcí tvářecí stroje čísel 8456 ž 8465) pro příprvu nebo zhotovování desek, válců nebo jiných tiskřských pomůcek; desky, válce jiné tiskřské pomůcky; desky, válce litogrfické kmeny uprvené pro grfické účely (npř. hlzené, zrněné nebo leštěné) 8442 30 10 Fotosázecí stroje Do této podpoložky ptří fotosázecí stroje, které text sázejí postupným fotogrfováním znků upevněných n otočných kotoučích nebo n zvláštních mtricích či znků vytvořených n obrzovce CRT mticí s velmi mlými překrývjícími se body. Do této podpoložky rovněž ptří sázecí stroje, které prcují s lserovým pprskem promítným n fotogrfický film.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/319 Do této podpoložky všk neptří: ) všeobecně použitelná zřízení pro utomtizovné zprcování dt, která se používjí pro fotoszbu kromě toho, že mjí npříkld účetnické výpltní funkce, jsou pro tento účel připojeny kbelem (on-line) k fotosázecímu stroji z účelem jeho řízení zásobování dty pro sázení písm (číslo 8471 viz poznámk 5 A) k této kpitole); b) smosttné telegrfické vysílcí přijímcí přístroje (číslo 8517). 8442 30 91 Pro lití sázení písm (npříkld linotypů, monotypů, intertypů), též se zřízením pro odlévání Písmo se může odlévt ručně nebo mechnicky pomocí více či méně složitých zřízení. K uvedeným přístrojům zřízením ptří: 1. mtrice, destičky, obvykle z mědi nebo niklu, tištěné pomocí rzníku. Používjí se n odlévání oddělených tiskových písmen; 2. stoly n vyrovnávání povrchu tiskových písmen ručním hlzením. Tyto stoly v zásdě mívjí nprosto hldký povrch uprostřed se nchází prohlubeň; jsou vybveny upíncím zřízením n uchycení písmen; 3. utomtická zřízení n lití písm. V těchto zřízeních se tiskové typy odlévjí písmeno z písmenem, všk nedochází k szbě. Obvykle sestávjí z elektricky vyhřívného tvicího kelímku obshujícího roztvený kov, ze zřízení n zchlzení formy k urychlení vytvrzení ze zřízení n hlzení vyrovnávání písmen; 4. přístroje n odlévání linek, mteriálu k vyplnění prostoru td. využívjící metodu protlčování; 5. sázítk používná k zhájení szby, jejichž pomocí se ručně sází jedn nebo více řádek písm. Nejčstěji sestávjí z mlé rovné dřevěné nebo kovové desky s přírubmi n dvou přilehlých strnách čsto s upíncím šoupátkem. Do této podpoložky ptří loďky (szebnice), podobné, všk rozsáhlejší, ve kterých je uchyceno písmo celé strny; 6. formové rámy, litinové nebo ocelové rámy k upevnění několik strn pro tisk. Do rámu se uchytí jedn, dvě nebo čtyři strny pomocí kovového podpěrného klínu nebo mechnickým zkliňujícím zřízením (jko mtice či šroub td.), které rovněž ptří do tohoto čísl. Vedle výše uvedených strojů přístrojů k lití sázení písm existuje rozsáhlá skupin dlších strojů, které mechnicky odlévjí písmen rovněž je sázejí. K tomu dochází buď ve dvou rozličných prcovních postupech n dvou různých, všk doplňujících se strojích (první stroj vytváří děrnou ppírovou pásku, jejíž pomocí se ovládá druhý stroj určený k lití písm buď odděleně, nebo v řádkách), nebo v rámci jednoho prcovního postupu n témže stroji. K uvedeným, čsto velmi složitým strojům ptří: 1. stroje n odlévání sázení jednotlivých typů (monotyp), které používjí děrovnou pásku vytvořenou tstrem, dále pomocí pneumtických relé vybírjí zvláštní mtrice obsžené ve stroji které vytvářejí jednotlivé znky sázejí je do loďky (szebnice t je též součástí stroje). Tyto stroje se používjí ve spojení s tstrem; předloh pro text se přenáší pomocí mechnické klávesnice vytváří se děrovná pásk. Tstry rovněž ptří do tohoto čísl. 2. stroje s klávesnicí pro odlévání sázení oddělených typů; veškeré prcovní postupy se odehrávjí n témže stroji (rototyp td.);
C 137/320 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 3. zřízení n lití písm pro typové řádky. Mtrice se ručně vysázejí do řádek vloží se do stroje, který odlévá celé řádky (slug); 4. stroje pro szbu lití typových řádek. Jedná se o složité stroje různých typů (intertype, linogrph td.) s klávesnicí, které v rámci téhož stroje typy sázejí i odlévjí po řádkách. Některé z těchto strojů jsou vybveny zřízením umožňujícím používt ppírové děrovné pásky předem vyhotovené n jiném stroji, který rovněž ptří do tohoto čísl. 8442 30 99 Osttní stroje, přístroje zřízení Do této podpoložky ptří stroje, přístroje zřízení pro příprvu nebo výrobu desek, válců nebo jiných tiskřských pomůcek popsných ve vysvětlivkách k HS k číslu 8442, část A, bodech 1) ž 3). 8442 50 20 8442 50 80 Desky, válce jiné tiskřské pomůcky; desky, válce litogrfické kmeny připrvené pro grfické účely (npříkld hlzené, zrněné nebo leštěné) Přírodní litogrfický kámen je z druhu vápence s jemnými homogenními zrny. Umělý litogrfický kámen se obvykle vyrábí z cementu uhličitnu vápentého, který byl rozemlet zhutněn (komprimován). Litogrfické kmeny těchto podpoložek jsou: pokryté ilustrcemi, buď ručně kreslenými nebo fotogrficky přenesenými; nebo hlzené nebo se zrnem uprveným tk, by byly vhodné, bez dlší úprvy, pro kreslení nebo psní. Do této podpoložky neptří vápenec (známý jko litogrfický kámen ) v surovém stvu ptří do podpoložky 2530 90 00. 8443 Tiskřské stroje přístroje určené k tisku pomocí desek, válců jiných tiskřských pomůcek čísl 8442; osttní tiskárny, kopírovcí stroje telefxové přístroje, též kombinovné; jejich části, součásti příslušenství 8443 31 10 Stroje vykonávjící funkce kopírování přenosu fksimilií, též s funkcí tisku, schopné kopírovt nejvýše 12 monochromtických strn z minutu K určení rychlosti tisku se zohlední nejvyšší rychlost tisku strn pouze s textem při nejnižším rozlišení (dpi). 8443 31 91 Stroje vykonávjící funkci kopírování prostřednictvím snímání originálu tisku kopií pomocí elektrosttického tiskového ústrojí Viz vysvětlivky k HS k číslu 8443, část II A), bod 1). Proces skenování může být prováděn prostřednictvím buď digitálního nebo optického systému. Elektrosttické tiskové ústrojí funguje stejně jko elektrosttická tiskárn. Vedle kopírování umožňují stroje této podpoložky též fksimilní přenos nebo tisk. Do této podpoložky neptří přístroje, které tisknou výtisky pomocí zřízení pro inkoustový nebo tepelný tisk (podpoložk 8443 31 99).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/321 8443 32 30 Telefxové přístroje (fxy) Viz vysvětlivky k HS k číslu 8443, část II), písmenu C). 8443 39 10 Stroje vykonávjící funkci kopírování prostřednictvím snímání originálu tisku kopií pomocí elektrosttického tiskového ústrojí Viz vysvětlivky k podpoložce 8443 31 91. 8443 39 31 S optickým systémem Přístroje této podpoložky mjí zbudovný optický systémem (zhrnující hlvně zdroj světl, kondenzátor, čočky, zrcdl, hrnoly nebo soustvu optických vláken či podobných zřízení) ke skenování předlohy. 8443 39 39 Osttní Do této podpoložky ptří modrotiskové stroje kopírky, které se používjí ke kopírování průsvitných originálů n fotocitlivý ppír. Vlivem světl, které prochází přes průsvitný originál, se n osvětlených plochách rozkládá v kopírovcím ppíru dizosloučenin nebo fotocitlivé železné soli. Neosvětlené plochy se zviditelní při vyvolání. Tyto přístroje obvykle vytvářejí nmodrlé kopie, které nemjí tk ostré čáry, jko má originál. Do této podpoložky rovněž ptří přístroje s kontktním systémem termokopírovcí přístroje. 8443 39 90 Osttní Do této podpoložky ptří tiskárny, které neprcují n principu nárzu, z podmínky, že je nelze připojit k zřízení pro utomtizovné zprcování dt nebo k síti, jko npříkld: 1. tepelné tiskárny, ve kterých elektricky vyhřívná tepelná tisková hlv vytvoří žádné znky n tepelně citlivém ppíru pomocí bodové mtice; 2. elektrosttické tiskárny, kde pohybující se stticky nbité kovové hroty zpisovcí hlvy vytvářejí neviditelné znky z mlých elektrostticky nbitých bodů n elektrogrfickém ppíru. N tyto nbité body se plikuje tónovcí tekutin tvoří se znky viditelné. Uvedené tiskárny jsou ovládány pomocí dtových médií (npříkld CD ROM, diskety, mgnetické pásky nebo polovodičová médi) nebo zřízeními kromě zřízení pro utomtizovné zprcování dt (npříkld digitální fotopráty, videokmery se záznmem obrzu i zvuku či telefony pro celulární sítě). 8443 91 10 ž 8443 99 90 Části, součásti příslušenství Vedle částí doplňků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8443 ptří do těchto podpoložek: 1. utomtické podvče pro zásobování strojů n potiskování pocínového plechu; 2. npíncí systémy, zprvidl pneumtické, pro udržování npnutí ppíru odthovného z držáku cívek; 3. nti-ofsetová zřízení, jiná než postřikového typu; 4. tiskcí řetězce, kolíkové hlvy, typové hlvy (hlvy se znky) typová kolečk ( kopretiny ).
C 137/322 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 8443 99 10 Elektronické sestvy Elektronické sestvy sestávjí z jednoho nebo více tištěných obvodů vybvených elektronickými integrovnými obvody čísl 8542. Mohou rovněž obshovt diskrétní ktivní prvky, diskrétní psivní prvky, výrobky čísl 8536 nebo jiné elektrické nebo elektromechnické součástky, to z předpokldu, že neztrácejí svůj chrkter jko elektronické sestvy. Do této podpoložky neptří: ) mechnismy (bez elektrických komponentů); b) moduly (složené z mechnismů elektronických sestv), jko jsou npř. kzetové mechniky, mechniky pro kompktní disky DVD mechniky pro reprodukci dt, video nebo udio signálu, které sestávjí z mechnismu ze sestv elektronického ovládání zprcování signálu. 8445 Stroje pro příprvu textilních vláken; stroje n spřádání dopřádání, zdvojování nebo kroucení jiné stroje přístroje n výrobu textilních přízí; stroje pro nvíjení nebo soukání (včetně útkových soukcích strojů) stroje pro příprvu textilních přízí pro zprcování n strojích čísel 8446 nebo 8447 8445 90 00 Osttní Kromě strojů popsných ve vysvětlivkách k HS k číslu 8445, části E), ptří do této podpoložky tké stroje pro montáž osnovní příze n pprsek ze snovcích bubnů, stroje pro provzování dodávání nití během tkní provlékcí stroje pro vyšívání. N druhé strně, ruční uzlovče, což jsou mlé ruční nástroje pro svzování přetržených nití, ptří do čísl 8205. 8446 Tklcovské stvy Do tohoto čísl ptří tklcovské stvy popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 8446, včetně stvů n xminsterské koberce, žinylkových stvů, stvů n vlsové tkniny, stvů n smyčkové zboží, krepy, lněné nebo plátěné zboží, stvy n plchty, převodové řemeny popruhy. 8447 Pletcí stroje, stroje n zpevnění prošitím, stroje n výrobu ovinutých nití, stroje n výrobu tylu, krjek, výšivek, lemovek, prýmků nebo sítí stroje n výrobu střpců 8447 20 20 8447 20 80 Ploché pletcí stroje; stroje n zpevnění prošitím Do těchto podpoložek ptří háčkovcí stroje, což jsou vlstně řetízkovcí pletcí stroje používné pro zhotovování ornmentálních ozdob, třásní, záclonovin, síťovin, krjek td. (jko jsou prýmkovcí glonové stvy, rámy n krjky, stroje n záclonoviny stvy n stužky). 8447 90 00 Osttní Kromě strojů popsných ve vysvětlivkách k HS k číslu 8447, části C), ptří do této podpoložky: 1. stroje n ruční vyšívání (vyšívcí stroje s pntogrfovými člunky), utomtické člunkové vyšívcí stroje, vybvené žkárovými nebo podobnými mechnismy, vyšívcí stroje s více jehlmi utomtické vyšívcí stroje s více hlvmi (s několik strojními hlvmi n jednom stole vybvené žkárovým nebo podobným mechnismem); 2. cívkové krjkovcí stroje, které vyrábějí krjky z jedné nebo několik nití (cívková krjk) z použití cívek;
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/323 3. pličkovcí prýmkovcí stroje, které, provzováním přízí pomocí podvčů (pliček) vybvených cívkmi s přízí opisováním kruhových sinusových drh, vyrábějí metrové zboží (npř. ploché nebo kulté prýmky) nebo výrobky různých tvrů (ztužené lemování, stužky, hrubé přásty, trubkové stužky, ztužené lemování pro součásti oděvů) nebo pothují knoflíky, dřevěné předměty, žlábkování td. přízí (npř. stvy pro kulté prýmky, trubkové (duté) opleteniny, blicí stužky). Avšk, speciální pletcí stroje určené pro oplétání kbelových drátů nebo jiných elektrických vodičů, nebo které oplétjí či splétjí ohebné drátové vodiče, ptří do čísl 8479; 4. stroje pro výrobu lemovek (jiné než prýmkovcí stroje uvedené výše pod číslem 3), včetně: ) strojů n výrobu střpců žinylek; b) strojů pro výrobu kultých ozdobných (mškrních) žinylek strojů pro výrobu žinylkových girlnd pro vánoční stromky; c) zkrucovcích řezcích strojů n třásně. Avšk, vyvžovcí stroje, tj. tkcí stroje n výrobu stuh nebo lemovek, ptří do čísl 8446 háčkovcí stroje n výrobu lemovek ptří do podpoložek 8447 20 20 nebo 8447 20 80. 8448 Přídvná (pomocná) strojní zřízení pro stroje čísel 8444, 8445, 8446 nebo 8447(npříkld listovky, žkárové stroje, smočinné zrážky, zřízení pro člunkovou výměnu); části, součásti příslušenství vhodné pro použití výhrdně nebo hlvně se stroji tohoto čísl nebo čísel 8444, 8445, 8446 nebo 8447(npříkld vřeten křídl, mykcí povlky, tklcovské pprsky, vochličky, trysky, člunky, nitěnky listy brdové, pletcí jehly) 8448 11 00 8448 19 00 Přídvná (pomocná) strojní zřízení pro stroje čísel 8444, 8445, 8446 nebo 8447 Do těchto podpoložek neptří: ) stroje pro odstrňování zbývjících nití z útků tkcích strojů lťové čističe (podpoložk 8479 89 97); b) zřízení pro kontrolu prvidelnosti nití nbírných n buben nebo desku (podpoložk 9017 80 90); c) čističe nití využívjící elektronické procesy npříkld fotoelektrické buňky (podpoložk 9031 80 34 nebo 9031 80 38). 8450 Prčky pro domácnost nebo prádelny, včetně prček se sušičkmi 8450 11 11 ž 8450 19 00 Prčky s obshem suchého prádl nepřeshujícím 10 kg Do těchto podpoložek ptří: prčky vnového typu s loptkmi, míchdly, pulsátory td. nebo s rozstřikovcím systémem; prčky bubnového typu, včetně těch, ve kterých prcí buben působí též jko odstředivý sušič; kombinovné prčky, u nichž prcí zřízení vnového nebo bubnového typu je kombinováno pod jedním uzvřením s odstředivým sušičem čísl 8421.
C 137/324 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 U těchto prček se povžuje, že mjí náplň suchého prádl nepřeshující 10 kg, jestliže plnící objem bubnu nebo vny je: 1. 120 litrů (120 dm 3 ) nebo méně v přípdě prček bubnového typu; 2. 150 litrů (150 dm 3 ) nebo méně v přípdě prček vnového typu s míchdly nebo loptkmi; 3. 200 litrů (200 dm 3 ) nebo méně v přípdě prček vnového typu s pulsátory; 4. 250 litrů (250 dm 3 ) nebo méně v přípdě vnových prček s rozstřikovcím systémem. Při určování objemu, pltí tto prvidl: 1. v přípdě bubnových prček se neberou v úvhu žebr jkékoliv zvláštní deformce n bubnu; 2. v přípdě prček vnového typu se nebere z zákld plná hloubk vny (měřená od horního okrje), le výšk ke znčce hldiny vody nebo, když výšk (znčk) hldiny vody není uveden, úplná hloubk mínus 10 cm. 8451 Stroje přístroje (jiné než čísl 8450) pro prní, čištění, ždímání, sušení, žehlení (včetně žehlicích lisů), bělení, brvení, pretování, konečnou úprvu nebo impregnování textilních přízí, textilií nebo zcel zhotovených textilních výrobků stroje n nnášení psty n zákldové tkniny nebo jiné podložky používné při výrobě podlhových krytin jko je linoleum; stroje pro nvíjení, odvíjení, skládání plisování, stříhání nebo zoubkování či vykrjování textilií 8451 90 00 Části součásti Do této podpoložky neptří: ) speciální kužely cívky pro brvící stroje zřízení (zřzují se podle mteriálu, ze kterého jsou vyrobeny, viz poznámk 1 c) ke třídě XVI); b) břity řezné nástroje pro postřihovcí stroje (číslo 8208); c) elektrosttická zřízení pro semišovcí stroje (číslo 8543). 8452 Šicí stroje, jiné než stroje n sešívání knih čísl 8440; nábytek, podstvce kryty speciálně konstruovné pro šicí stroje; jehly do šicích strojů 8452 10 11 8452 10 19 Šicí stroje (pouze s prošívcím stehem), s hlvmi o hmotnosti nepřeshující 16 kg bez motoru nebo 17 kg včetně motoru; hlvy šicích strojů (pouze s prošívcím stehem), o hmotnosti nepřeshující 16 kg bez motoru nebo 17 kg včetně motoru 1. Do těchto podpoložek ptří šicí stroje hlvy šicích strojů, které mjí obě následující chrkteristiky: ) musí zhotovovt jenom prošívcí steh (průběžný steh, kliktý steh, dekortivní steh), tj. prcovt se dvěm nitěmi, jednou nvléknutou n jehle druhou unášenou vespod člunkem; b) hmotnost hlvy nesmí přeshovt 16 kg bez motoru nebo 17 kg včetně motoru (v přípdě neúplné hlvy, která se má zřdit jko úplná v souldu s všeobecným prvidlem 2 ) pro výkld kombinovné nomenkltury, se počítá hmotnost hlvy v kompletním stvu).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/325 2. Hlv šicího stroje obshuje prcovní jednotku stroje (včetně přípdného motoru zbudovného do nebo nmontovného n hlvě) sestává v podsttě z rmen obshujícího hncí mechnismus jehly zákldny obshující člunkový mechnismus přípdně zřízení pro zvedání ptky přitlčovče. Rám, stůl, kryt jiné nábytkové díly (včetně pedálové desky) nejsou součástí hlvy. 3. Je třeb všk poznment, že u některých přenosných šicích strojů slouží zákldn tké jko podstvec. V tkovém přípdě se povžuje z šicí stroj ne z hlvu šicího stroje. 8452 30 10 S jedním plochým držákem Tyto jehly se používjí v šicích strojích pro domácnost. Mjí následující vzhled: 8456 Obráběcí stroje pro zprcování jkéhokoliv mteriálu úběrem mteriálu, pomocí lserů nebo jiných světelných nebo fotonových svzků, ultrzvuku, elektroeroze, elektrochemických rekcí, elektronových svzků, ionizujícího záření nebo obloukových výbojů v plzmtu 8456 10 00 Prcující pomocí lserů nebo jiných světelných nebo fotonových svzků Kromě strojů uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8456, části A), ptří do této podpoložky též stroje pro dolďování elektrických rezistorů v tištěných obvodech z použití lserového pprsku. Vodivý mteriál, který tvoří rezistory n izolčním substrátu tištěných obvodů, se lserovým pprskem odstrňuje, dokud se nezíská poždovná rezistence. 8456 30 11 Pro dělení mteriálu Tyto stroje jsou vybveny elektrodou, která sestává z drátu mlého průměru, který je nvinut mezi dvěm cívkmi uloženými n protilehlých strnách obrobku. 8457 Obráběcí centr, stroje stvebnicové konstrukce (jednopolohové) vícepolohové postupové obráběcí stroje, pro obrábění kovů 8457 10 10 Horizontální Do této podpoložky ptří obráběcí centr, u kterých jsou nástroje výlučně zszené v horizontálním vřetenu obrábí obrobek ze strny. 8457 10 90 Osttní Do této podpoložky ptří obráběcí centr, u kterých nástroje působí n obrobek ze shor (obráběcí centr s vertikálním vřetenem), obráběcí centr, která používjí jk vertikální, tk i horizontální vřeten (kombinovná obráběcí centr) nebo obráběcí centr, která obrábí použitím otočné hlvy (univerzální obráběcí centr).
C 137/326 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 8458 Soustruhy (včetně soustružnických obráběcích center) pro obrábění kovů Do tohoto čísl ptří soustruhy speciálně konstruovné pro obrábění kovů, které prcují úběrem mteriálu pomocí otáčejících se nástrojů. Obvykle je tvrovný předmět (obrobek) hnán otáčivým pohybem kolem vlstní osy. Do tohoto čísl všk ptří tké soustruhy, u kterých se smotný nástroj nebo nástroj předmět (obrobek) otáčí. Kromě soustruhů uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8458, třetím odstvci, ptří do tohoto čísl speciální soustruhy k podsoustružení pro obrábění náprv, odkorňovcí soustruhy, soustruhy n náprvy nebo vřeten univerzální soustruhy. Tyto univerzální soustruhy připomínjí soustruhy n podélné soustružení, le odlišují se zvláštním mechnismem, který jim umožňuje vykonávt, kromě vlstního soustružení, jiné funkce jko vrtání, frézování řezání n délku. 8459 Obráběcí stroje (včetně strojů s pohyblivou hlvou) pro vrtání, vyvrtávání, frézování, řezání vnitřních nebo vnějších závitů úběrem kovu, jiné než soustruhy (včetně soustružnických obráběcích center) čísl 8458 8459 10 00 Stroje s pohyblivou hlvou Viz vysvětlivky k HS k číslu 8459, třetí odstvec, bod 1). 8459 31 00 8459 39 00 Osttní kombinovné vyvrtávcí-frézovcí stroje Viz vysvětlivky k HS k číslu 8459, třetí odstvec, bod 3), třetí pododstvec. 8460 Obráběcí stroje pro odstrňování ostřin (otřepů), k ostření, broušení, honování, lpování, dohlzování povrchu, leštění nebo jinou konečnou úprvu kovů nebo cermetů pomocí brusných kmenů, brusiv nebo leštících prostředků, jiné než stroje n obrábění ozubených kol, broušení ozubených kol nebo stroje pro konečnou úprvu ozubených kol čísl 8461 8460 11 00 8460 19 00 Brusky n plocho, nstvitelné v libovolné ose s přesností nejméně 0,01 mm Do těchto podpoložek ptří brusky n plocho uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 8460, třetím odstvci, bod 3). Tyto stroje jsou vybveny měřicími nebo nstvovcími zřízeními. Mezi tto zřízení ptří: 1. lineární přístroje s přímým odečítáním, npříkld posuvná měřítk verniery, u kterých vzdálenost mezi dvěm po sobě jdoucími dílky odpovídá pohybu prvku stroje nepřeshujícímu 1/100 mm (0,01 mm); 2. projektory n kontrolu profilů pro kontrolu probíhjící práce. Tyto projektory se skládjí z obrzovky z broušeného skl se stupnicí, n kterou se promítá ve velkém zvětšení obrz předmětu nástroje, tkže může být jkýkoliv přesun předmětu nebo nástroje, zároveň vývoj probíhjící práce, vyhodnocen podle stupnice n obrzovce. Probíhjící práci lze tké kontrolovt umístěním výkresu předmětu, který odpovídá zvětšení projektoru pro kontrolu profilů, n obrzovku; v tomto přípdě je úkolem operátor stroje dospět ke shodě obrzu předmětu s výkresem n obrzovce; 3. zřízení omezující dráhu pohybu držáku nástroje nebo držáku obrobku pomocí stvěcího prvku, jehož poloh je ovládán pomocí zákldní měrky; 4. elektronická kontrolní ovládcí zřízení pro honovcí lpovcí stroje, které se seřizují pomocí stupnice s dělením n skutečné konečné rozměry předmětu které umožňují zpomlení zstvení nástroje, když se rozměry předmětu přiblíží dosáhnou předem určených rozměrů.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/327 8460 21 11 ž 8460 29 90 Osttní brusky, nstvitelné v libovolné ose s přesností nejméně 0,01 mm Viz vysvětlivky k podpoložkám 8460 11 00 8460 19 00. 8460 21 11 Hrotové brusky pro vnitřní broušení Hrotové brusky pro vnitřní broušení se používjí pro broušení vnitřních průměrů dutých obrobků (npř. vývrt). Obrobek je upnut ve sklíčidle je oprcováván brusným kolem, které je dosttečně mlé, by se vešlo do vyvrtného otvoru v obrobku. 8460 21 15 Bezhrotové brusky Bezhrotové brusky se používjí pro broušení vnějších průměrů obrobků. U bezhrotového procesu není obrobek upnut npevno, le je umístěn n příčníku mezi rotujícím brusným kotoučem vodícím kotoučem (rovněž poháněným). Poždovný průměr je určen vzdáleností mezi brusným kotoučem vodicím kotoučem. 8460 21 19 Osttní Do této podpoložky ptří univerzální brusky. Jsou to kombince brusek pro broušení vnějších vnitřních ploch mohou proto njednou oprcovávt jk vnější, tk i vnitřní průměr obrobku. 8460 29 10 Pro válcové povrchy Pro hrotové brusky pro vnitřní broušení, použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 8460 21 11. Pro Pro bezhrotové brusky univerzální brusky, použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložkám 8460 21 15 8460 21 19. 8461 Obráběcí stroje k hoblování, obrážení, drážkování, prothování, obrábění ozubených kol, broušení ozubených kol nebo pro konečnou úprvu ozubených kol, strojní pily, odřezávcí stroje jiné obráběcí stroje prcující úběrem kovů nebo cermetů, jinde neuvedené ni nezhrnuté 8461 30 10 8461 30 90 Prothovcí stroje Do těchto podpoložek ptří prothovcí stroje (viz vysvětlivky k HS k číslu 8461, třetí odstvec, bod 4)); jde o obráběcí stroje, které sestávjí z řezného nástroje s více zuby, nzývného prothovcí trn, který se používá pro oprcování vnitřního nebo vnějšího povrchu předmětu. U těchto strojů je předmět upnutý prothovcí trn, připevněný k sním, se táhne nebo tlčí přes obrobek rovnoměrným řezným pohybem. Vnitřní prothovcí trn oprcovává klibruje vnitřní povrchy neoprcovného nebo částečně oprcovného předmětu, přes který nástroj přejíždí. Vnější prothovcí trn vytváří rovinné nebo profilovné povrchy. 8461 40 11 8461 40 19 Pro zhotovování čelních ozubených kol Pro účely těchto podpoložek se z čelní ozubená kol povžují pouze tková ozubená kol, která se získávjí z válcových předrobků která si tuto formu zchovávjí i po obrobení. Do těchto podpoložek ptří stroje pro výrobu ozubených kol s přímými zuby, šnekových ozubených kol, šnekových převodů, rohtkových kol řetězových kol.
C 137/328 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 8461 40 31 8461 40 39 Pro zhotovování osttních ozubených kol Do těchto podpoložek ptří stroje n výrobu ozubnic, šroubovicových převodů šnekových převodů jiných než čelních ozubených kol. 8461 40 71 8461 40 79 Vybvené mikrometrickým nstvovcím systémem umožňujícím nstvení v libovolné ose s přesností nejméně 0,01 mm Viz vysvětlivk k podpoložkám 8460 11 00 8460 19 00, kde jsou uveden měřicí nstvovcí zřízení. 8470 Počítcí stroje kpesní přístroje k záznmu, vyvolání zobrzení údjů s výpočetními funkcemi; účtovcí stroje, frnkovcí stroje, stroje n vydávání lístků podobné stroje, vybvené počítcím zřízením; registrční pokldny 8470 10 00 Elektronické klkulčky provozuschopné bez vnějšího zdroje elektrické energie kpesní přístroje k záznmu, vyvolání zobrzení údjů s výpočetními funkcemi Do této podpoložky ptří, npříkld: 1. elektronické klkulčky obshující zobrzení čsu dt budík nebo, npříkld, ještě stopky, čsovcí zřízení či hudební tlčítk; 2. elektronické bteriové kpesní přístroje, které, kromě toho, že vykonávjí výpočetní operce, mjí pměť, do které lze ukládt údje o telefonních číslech, čsovém rozvrhu, poznámky, klendář td. (někdy nzývné jko digitální diáře ); 3. mlá elektronická kpesní zřízení (rovněž nzýván minipočítče ), která lze použít pro tvorbu slov vět, jež jsou předkládány do zvoleného cizího jzyk, to v závislosti n pměťových modulech použitých s těmito zřízeními; rovněž vykonávjí jednoduché výpočty. Mjí lfnumerickou klávesnici prvoúhlý displej. Do této podpoložky neptří: ) nármkové kpesní hodinky se zbudovnou mlou elektronickou klkulčkou (číslo 9101 nebo 9102); b) cigretové zplovče se zbudovnou mlou elektronickou klkulčkou přípdně s elektronickými hodinkmi (číslo 9613); c) podobná zřízení bez výpočetních funkcí (číslo 8543). 8470 30 00 Osttní počítcí stroje Do této podpoložky ptří neelektronické počítcí stroje uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 8470, části A), které pro účely výpočtu využívjí mechnická zřízení, obvykle ozubnicové převody, bez ohledu n to, zd jsou ovládány ručně, motorem nebo elektromgneticky. 8470 90 00 Osttní Kromě strojů vyjmenovných ve vysvětlivkách k HS k číslu 8470, částech B) D), do této podpoložky ptří stroje pro vydávání lístků (štítků) uvádějící prodejní cenu vypočítnou z hmotnosti jednotkové ceny dále stroje vydávjící lístky z dálniční popltky součsně s uvedenou částkou. Do této podpoložky neptří smosttně předkládné tiskárny (číslo 8443).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/329 8471 Zřízení pro utomtizovné zprcování dt jejich jednotky; mgnetické nebo optické snímče, zřízení pro přepis dt v kódovné formě n pměťová médi zřízení pro zprcování těchto dt, jinde neuvedené ni nezhrnuté 8471 70 30 Optické, včetně mgnetooptických Viz doplňková poznámk 2 k této kpitole. 8472 Osttní kncelářské stroje přístroje (npříkld rozmnožovcí hektogrfické nebo blánové stroje, dresovcí stroje, utomtické rozdělovče bnkovek, stroje n třídění, počítání nebo blení mincí, přístroje n ořezávání tužek, dírkovcí nebo spíncí přístroje) Do tohoto čísl neptří pscí stroje vybvené zvláštním zřízením pro psní štítků s dresou přes šblonu (číslo 8469). 8472 90 70 Osttní Kromě strojů popsných ve vysvětlivkách k HS k číslu 8472, pátém odstvci, bodech 2), 3), 5), 7) ž 11) 16) ž 22), do této podpoložky ptří; 1. stroje pro oboustrnné pothování (oblení) kontrktů, dtových výpisů, plánů, průkzů nebo jiných dokumentů průhlednou fólií, jehož účelem je chránit tyto dokumenty před stárnutím, flšováním, zšpiněním nebo zmčkáním. Do této podpoložky všk neptří podobné stroje, které se nepoužívjí v kncelářích (tzv. tepelné zvřovcí lisy), které užívjí teplo tlk z účelem nnesení termoplstické průhledné fólie vyrobené ze syntetického mteriálu n povrch nebo rubovou strnu obrázků, fotogrfií, uměleckých tisků nebo jiných tištěných výrobků, ptří do čísl 8477; 2. elektrické rycí stroje používné npříkld v projekčních kncelářích. Do této podpoložky neptří: ) tiskárny čísel 8443; b) elektronické bteriové kpesní přístroje, které, kromě toho, že vykonávjí výpočetní operce, mjí pměť, do které lze ukládt údje o telefonních číslech, čsovém rozvrhu, poznámky, klendář td. (někdy nzývné jko digitální diáře ) (podpoložk 8470 10 00). 8473 Části, součásti příslušenství (jiné než kryty, kufříky podobné výrobky) vhodné pro použití výhrdně nebo hlvně se stroji přístroji čísel 8469 ž 8472 Kromě částí součástí, sestv příslušenství uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8473, do tohoto čísl ptří: 1. mgnetické hlvy technologie Winchester nebo tenké vrstvy pro periferní mgnetické diskové pměťové jednotky, též se zbudovnými nosnými rmeny nebo v uzvření;
C 137/330 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 2. sestvy pro ukládání dt (tk zvné Hed/Disk/Assemblies, Hlv/Disk/Sestvy (HDA)) určené pro trvlé zbudování do diskových pměťových jednotek sestávjící z několik mgnetických disků pevně nmontovných n nosném vřetenu, rmen dtové hlvy s hlvmi pro čtení/zápis, z ovládcích, přístupových polohovcích mechnismů, vše zbudováno v hermeticky uzvřeném krytu; 3. kzety pro tisk psní, zhotovené ve formě jednoznčně vyměnitelného příslušenství obshující ve speciálním uzvření, jk brvicí, tk i korekční pásky. 8473 10 11 8473 10 19 Elektronické sestvy Viz vysvětlivky k podpoložce 8443 99 10. 8473 21 10 Elektronické sestvy Viz vysvětlivky k podpoložce 8443 99 10. 8473 29 10 Elektronické sestvy Viz vysvětlivky k podpoložce 8443 99 10. 8473 30 20 8473 30 80 Části, součásti příslušenství pro zřízení čísl 8471 Do těchto podpoložek neptří klávesnice pro zřízení pro utomtizovné zprcování dt, ve svém vlstním uzvření (podpoložk 8471 60 60). 8473 30 20 Elektronické sestvy Viz vysvětlivky k podpoložce 8443 99 10. 8473 40 11 8473 40 18 Elektronické sestvy Viz vysvětlivky k podpoložce 8443 99 10. 8473 40 80 Osttní Typy dresových desek ptřící do této podpoložky jsou typy, které se používjí v dresovcích strojích které obshují dresy pro rozmnožování, to jmenovitě ržením, psním nebo vytlčováním. Předmětné desky tedy mohou být vyrobeny z kovu nebo syntetického mteriálu nebo mohou mít formu mlých rámovných desek (kret, šblon) zhotovených z krtónu, lepenky td. Do této podpoložky tké ptří dresové desky, které ještě nebyly rženy, popsány nebo vytlčeny, z předpokldu, že jsou rozpozntelné jko dresové desky pro dresovcí stroje. Zboží tohoto druhu vyrobené z ppíru, krtónu nebo lepenky, tj. mlé šblony v lepenkových rámečcích které lze proto vkládt do dresovcích strojů, všk ptří do čísl 4816. 8473 50 20 Elektronické sestvy Viz vysvětlivky k podpoložce 8443 99 10. 8477 Stroje přístroje n zprcování kučuku nebo plstů nebo n zhotovování výrobků z těchto mteriálů, jinde v této kpitole neuvedené ni nezhrnuté Kromě strojů uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8477, do tohoto čísl ptří: 1. stroje n odstrňování kučukových podešví kučukových podptků, i když se používjí v obuvnickém průmyslu, nejsou určeny pro zprcování usně, kožek nebo kůží; 2. stroje pro krájení bloků z pěnového plstu, pěnového kučuku, ltexové pěny nebo podobných mteriálů, z použití pásového nože nebo pilového listu.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/331 8479 Stroje mechnická zřízení s vlstní individuální funkcí, jinde v této kpitole neuvedené ni nezhrnuté 8479 40 00 Stroje pro výrobu ln, provzů nebo kbelů Do této podpoložky ptří: 1. stroje zřízení pro výrobu provzů, šňůr, ln nebo kbelů z textilního vlákn, jko npř.: ) splétcí stroje, které zhotovují prmeny zkrucováním dvou nebo více jednotlivých nití (kblové příze); b) zkrucovcí stroje n výrobu ln nebo kbelů, které zkrucují dv nebo více prmenů do ln nebo kbelu velkého průměru; c) kombinovné splétcí zkrucovcí stroje n výrobu ln nebo kbelů, používné hlvně pro výrobu těžších šňůr ln nebo kbelů menšího průměru; 2. stroje zřízení pro výrobu drátěných ln kbelů, jiných než elektrických kbelů, které prcují n stejném principu jko stroje zřízení popsné v bodě 1 výše; 3. stroje zřízení pro kbeláž nebo oplétání elektrických drátů stroje pro výrobu koxiálních kbelů. Do této podpoložky neptří stroje, které provádějí operce předcházející splétání, npř. česání, nthování, zdvojování, postupné tžení nebo spřádání, nebo zkrucovcí rámy typů používných v přádelnách; některé stroje tohoto typu lze tké používt pro výrobu jemných šňůr kroucením lnové příze (číslo 8445). 8479 89 97 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. systémy pro otevírání vrt gráží, což jsou mechnická zřízení pro utomtické otevírání zvírání vrt vysouvjících se nhoru ke stropu ovládná n dálku rdiovým signálem. Jsou uchyceny ke stropu gráže sestávjí hlvně z elektrického servomotoru s hncím vřetenem, spojovcí kolejnice se zřízením pro přenos energie prcovního rmen připevněného ke vrtům gráže. Servomotor je připojen kbelem k dálkově ovládnému rdiovému přijímči, který spíná přívod proudu do servomotoru, pokud přijme řídicí signál z dálkového rdiového vysílče z vozidl. Rdiové vysílče přijímče nezbytné pro dálkové ovládání těchto systémů, jsou všk z této podpoložky vyloučeny zřzují se do čísl 8526 v souldu s jejich vlstními chrkteristikmi; 2. určité stroje zřízení pro výrobu desek s tištěnými obvody nebo hybridních integrovných obvodů (oprcováním řezáním větších listů lminátu n bázi ppíru, tknin ze skelných vláken, kermického nebo jiného izolčního mteriálu), jko npříkld: ) krtáčovcí stroje ultrzvukové mycí stroje pro čištění listů izolčního mteriálu; b) válcovcí nebo licí stroje pro nnášení fotorezistu, pojiv nebo dheziv n listy izolčního mteriálu; 3. stroje n sestvování desek tištěných obvodů, které montují ktivní, psivní nebo propojovcí komponenty n tištěné obvody (umísťovcí připevňovcí stroje). Tyto komponenty jsou utomticky dodávány do stroje n pásech. Tyto stroje umísťují tyto komponenty přesně n určené místo montují je n tištěný obvod. Poté co jsou komponenty nmontovány, jsou připevněny k tištěnému obvodu npř. pájením nebo kontktním spojováním. Kromě montáže polovodičových součástek jsou tyto stroje schopny připevňovt umísťovt n substrát i jiné komponenty. Do této podpoložky neptří stroje zřízení používné výhrdně nebo hlvně pro výrobu polovodičových ingotů (boules) nebo destiček, polovodičových součástek, elektronických integrovných obvodů nebo plochých pnelových displejů (číslo 8486).
C 137/332 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 8481 Kohouty, ventily podobná zřízení pro potrubí, kotle, nádrže, vny nebo podobné výrobky, včetně redukčních ventilů ventilů řízených termosttem 8481 10 05 Kombinovné s filtry nebo mznicemi Do této podpoložky ptří výrobky sestávjící z různých komponentů, které vykonávjí funkce potřebné k regulci systémů stlčeného vzduchu: filtrce vzduchu (k odstrnění nečistot, npříkld vody, rzi, špíny td.), nstvení správného prcovního tlku, mzání (k zjištění hldkého chodu pneumtických komponentů). Obvykle mjí následující vzhled: 8486 Stroje, přístroje zřízení používné výhrdně nebo hlvně pro výrobu polovodičových ingotů (boules) nebo destiček, polovodičových součástek, elektronických integrovných obvodů nebo plochých pnelových displejů; stroje, přístroje zřízení specifikovné v poznámce 9 C) k této kpitole; části, součásti příslušenství Do tohoto čísl mimo jiné neptří: ) stroje zřízení pro výrobu desek s tištěnými obvody, jk jsou definovány v poznámce 5 ke kpitole 85; b) elektrické stroje zřízení pro testování destiček nebo integrovných obvodů elektrickým měřením pro detekci loklizci poruch, včetně strojů zřízení, které jsou vybveny zřízením n oznčování poruch nebo třídicím zřízením, jež třídí odzkoušené výrobky do specifických úložných zásobníků (kpitol 90). 8486 20 10 Obráběcí stroje prcující pomocí ultrzvuku Viz vysvětlivky k HS k číslu 8456, druhý odstvec.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/333 8486 20 90 Osttní Kromě strojů uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8486, části B), ptří do této podpoložky: 1. obráběcí stroje pro rytí nebo drážkování polovodičových destiček; 2. přístroje k rychlému zhřívání polovodičových destiček; 3. obráběcí stroje pro zprcování jkéhokoliv mteriálu úběrem mteriálu pomocí lserů nebo jiných světelných nebo fotonových svzků; 4. přístroje pro sušení tištěných nebo umytých izolčních substrátů kontinuální sušárny pro destičky. 8486 40 00 Stroje, přístroje zřízení specifikovné v poznámce 9 C) k této kpitole Kromě strojů uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8486, části D), ptří do této podpoložky: 1. lisovcí upevňovcí přístroje proužkové utomtizovné upevňovče pro montáž polovodičových součástek či elektronických integrovných obvodů; 2. fotopráty jko přístroje vytvářející předlohy pro zhotovení msek nebo ohniskových destiček z mteriálů potžených fotocitlivou vrstvou; 3. oznčovcí nástroje jko přístroje vytvářející předlohy pro zhotovení msek nebo ohniskových destiček z mteriálů potžených fotocitlivou vrstvou; 4. určité stroje zřízení pro výrobu hybridních integrovných obvodů (oprcováním řezáním větších listů kermického nebo jiného izolčního mteriálu), jko npř.: ) krtáčovcí stroje ultrzvukové mycí stroje pro čištění listů izolčního mteriálu; b) válcovcí nebo licí stroje pro nnášení fotorezistu, pojiv nebo dheziv n listy izolčního mteriálu.
C 137/334 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 85 ELEKTRICKÉ STROJE, PŘÍSTROJE A ZAŘÍZENÍ A JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ 8501 Elektrické motory generátory (s výjimkou generátorových soustrojí) Do tohoto čísl ptří rotční elektrické motory stěrčů skl utomobilů, bez rmének nebo vlstních stěrčů, le s příslušnými převodovými mechnismy (čelní ozubené kolo kmitcí spojovcí tyč), které převádějí rotční pohyb n kmitvý pohyb. 8502 Elektrická generátorová soustrojí rotční měniče Kromě elektrického strojního zřízení popsného ve vysvětlivkách k HS k číslu 8502, částech I) II), ptří do tohoto čísl kskádové měniče (konvertory), Wrd-Leonrdov soustrojí rotční odfázovče. 8502 39 20 Turbogenerátory Turbogenerátory jsou přímo poháněny plynovými nebo prními turbínmi. Mjí pevný msivní válcovitý rotor s podélnými drážkmi, ve kterém je zbudováno indukční vinutí. Rotor může být v jednom kuse nebo může sestávt z několik msivních dílů. Turbogenerátory jsou obvykle chlzeny vzduchem, všk vysokokpcitní typy jsou chlzeny vodíkem. 8503 00 Části součásti vhodné pro použití výhrdně nebo hlvně se stroji čísel 8501 nebo 8502 Do tohoto čísl neptří větvené obvodové desky pro elektrické motory (číslo 8536). 8504 Elektrické trnsformátory, sttické měniče (npříkld usměrňovče) induktory Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8504, ptří do tohoto čísl: 1. nstvitelné trnsformátory (npříkld kurzorové trnsformátory) trnsformátory s proměnným převodem; 2. rozptylové trnsformátory pro fluorescenční trubice (zářivky); 3. speciální trnsformátory pro komunikce; 4. kompenzční cívky; 5. výstupní cívky; 6. vyhlzovcí induktory; 7. cívky s pohyblivým jádrem pro úprvu induktnce; 8. předřdníky (tlumivky) pro elektrické výbojky; 9. Pupinovy cívky; 10. Godefroyovy cívky; 11. stbilizovné proudové zdroje (usměrňovč s regulátorem).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/335 Do tohoto čísl ptří tké selenové usměrňovcí prvky, ť jednotlivé (zejmén selenové desky) nebo násobné. Do tohoto čísl všk neptří křemíkové nebo germniové jednokrystlové usměrňovče, které jsou vytvořeny z diskrétních komponentů (npříkld usměrňovcích diod) nebo usměrňovče, které jsou vytvořeny z integrovných obvodů, hlvně mikroobvodů, též vybvené chldicím nebo izolčním zřízením td., jelikož poznámk 8 k této kpitole určuje tkovýmto komponentům zřzení do čísl 8541 nebo do čísl 8542 (viz rovněž poznámk 2 k této kpitole). Dále do tohoto čísl neptří: ) komutátory pro víceodbočkové trnsformátory (číslo 8536); b) usměrňovcí elektronky trubice, jko npř. fnotrony, tyrtrony, ignitrony vysokonpěťové usměrňovcí elektronky pro rentgenová zřízení (podpoložk 8540 89 00); c) regulátory npětí čísl 9032. 8504 40 30 Používné s telekomunikčními přístroji, zřízeními pro utomtizovné zprcování dt jejich jednotkmi Do této podpoložky ptří sttické měniče pro telekomunikční přístroje nebo pro zřízení pro utomtizovné zprcování dt jejich jednotky, které: mjí obvykle stbilizční obvody; mjí specifické výstupní npětí npříkld 3,3, 5, 12, 24, 48 nebo 60 V. Sttické měniče pro telekomunikční přístroje nebo pro zřízení pro utomtizovné zprcování dt jejich jednotky slouží k převodu střídvého proudu (AC) z hlvní elektrické sítě n poždovný stejnosměrný proud (DC). U zřízení pro utomtizovné zprcování dt se používjí tk zvné zdroje nepřerušitelného npájení (UPS), které zjišťují záložní energii (se signálem o správném výkonu ) v přípdě, kdy dojde k poruše při dodávce energie, tk lze předejít ztrátě dt. 8504 90 05 Elektronické sestvy strojů podpoložky 8504 50 20 Pro definici výrzu elektronické sestvy, viz vysvětlivky k podpoložce 8443 99 10. 8504 90 91 Elektronické sestvy strojů podpoložky 8504 40 30 Pro definici výrzu elektronické sestvy, viz vysvětlivky k podpoložce 8443 99 10. 8505 Elektromgnety; permnentní mgnety výrobky určené ke zmgnetizování n permnentní mgnety; sklíčidl, svěrdl podobná upíncí zřízení, elektromgnetická nebo permnentně mgnetická; elektromgnetické spojky, převody brzdy; elektromgnetické zdvihcí hlvy 8505 90 20 Elektromgnety; sklíčidl, svěráky podobná upíncí zřízení, elektromgnetická nebo permnentně mgnetická Do této podpoložky ptří elektricky prcující mgnety nmontovné n dveřích osobních utomobilů tvořící část centrálního systému zmykání dveří. Tkové systémy jsou připojeny k npájecímu zdroji vozidl jsou ovládány řídícími signály z elektrického řídícího zřízení ptřícího k systému. Když se jedny z dveří ručně otevřou nebo zvřou, součsně se elektromgneticky odemknou nebo zmknou osttní dveře vozidl. Do této podpoložky všk neptří solenoidem ovládné vstřikovcí ventily pro vznětové nebo zážehové pístové motory s vnitřním splováním, jejichž ventilová těles jehly jsou vybveny vinutím mgnetu kotvou mgnetu (podpoložk 8409 91 00 nebo 8409 99 00).
C 137/336 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 8506 Glvnické články bterie 8506 10 11 Válcové články Válcové články mjí kruhový příčný průřez. Pozitivní negtivní pole jsou n opčných koncích. Délk válcových článků je větší než jejich průměr: 8506 10 91 Válcové články Viz vysvětlivky k podpoložce 8506 10 11. 8506 50 10 Válcové články Viz vysvětlivky k podpoložce 8506 10 11. 8506 50 30 Knoflíkové články Výšk knoflíkových článků je menší než nebo rovn průměru: 8507 Elektrické kumulátory, včetně seprátorů pro ně, též prvoúhlých (včetně čtvercových) 8507 20 20 8507 20 80 Osttní olověné kumulátory S výjimkou kumulátorů, používných pro strtování pístových motorů (viz podpoložky 8507 10 20 8507 10 80) ptří do těchto podpoložek elektrické olověné kumulátory uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 8507, třetím odstvci, bodu 1). Tyto kumulátory se používjí npříkld pro pohon elektrických vozidel pro npájení telekomunikčních zřízení energií. 8507 30 20 8507 30 80 Niklo-kdmiové Akumulátory těchto podpoložek se používjí zejmén v bezpečnostních svítidlech horníků čsto jko náhrd suchých bterií v zřízeních jko jsou přenosná rádi, televizní přístroje, elektrické holicí strojky jiné elektrické spotřebiče.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/337 8507 80 20 ž 8507 80 80 Osttní kumulátory Do těchto podpoložek ptří stříbro-zinkové stříbro-kdmiové kumulátory. 8507 90 30 8507 90 80 Části součásti Do těchto podpoložek neptří spojovcí části součásti kumulátorových prvků (podpoložk 8536 90 85). 8509 Elektromechnické přístroje pro domácnost, s vestvěným elektrickým motorem, jiné než vysvče čísl 8508 8509 80 00 Osttní přístroje Do této podpoložky ptří elektrické sdy pro mnikúru pedikúru s vestvěným elektrickým motorem, které jsou připojeny kbelem k npájecí jednotce ptřící k tomuto přístroji. 8510 Holicí strojky, stříhčky n vlsy srst depilční přístroje, s vestvěným elektrickým motorem 8510 10 00 Holicí strojky Do této podpoložky ptří i holicí strojky, které mjí zbudován strojek n stříhání vlsů. 8511 Elektrické zplovcí nebo spouštěcí přístroje zřízení pro zážehové nebo vznětové splovcí motory s vnitřním splováním (npříkld mgnetické zplovče (mgnet), dynm s mgnetem (mgdyn), zplovcí cívky, zplovcí svíčky žhvicí svíčky, spouštěče); generátory (npříkld dynm, lternátory) regulční spínče používné ve spojení s těmito motory 8511 40 00 Spouštěče víceúčelové strtovcí generátory Zřízení této podpoložky obvykle prcuje n 6, 12 nebo 24 V má zvláštní prvky pro připevnění k motorům. Do této podpoložky ptří: 1. spouštěče motorů s kluznou kotvou, spouštěče motorů s kluzným npáječem, spouštěče motorů se spirálovým pohybem spouštěče motorů s kluzným pstorkem spirálovým pohybem; 2. zřízení, které je výsledkem spojení spouštěče motoru generátoru do jedné jednotky. 8512 Elektrické přístroje osvětlovcí nebo signlizční (kromě výrobků čísl 8539), elektrické stěrče, rozmrzovče odmlžovče pro jízdní kol nebo motorová vozidl 8512 30 10 Poplšná zřízení n ochrnu proti vloupání, používná v motorových vozidlech Viz vysvětlivky k HS k číslu 8512, druhý odstvec, bod 11). 8512 90 90 Osttní Do této podpoložky ptří rámečky reflektory pro přední světl, rmen stěrčů, se stírátky nebo bez nich, pro elektrické stěrče skel. Do této podpoložky všk neptří objímky žárovek (podpoložk 8536 61 10 nebo 8536 61 90).
C 137/338 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 8514 Elektrické průmyslové nebo lbortorní pece (včetně pecí prcujících indukčně nebo dielektrickými ztrátmi); osttní průmyslová nebo lbortorní zřízení pro tepelné zprcování mteriálů indukčně nebo dielektrickými ztrátmi 8514 20 80 Dielektrické pece Mikrovlnné trouby pece určené k použití v resturcích, jídelnách td. se od přístrojů pro domácnost čísl 8516 liší svým výkonem objemem. Trouby pece s výkonem vyšším než 1 000 W nebo s objemem větším než 34 litrů se povžují z pece pro průmyslové účely. U mikrovlnných trub pecí, které jsou v jednom uzvření kombinovány s grilem nebo jiným druhem trouby nebo pece, pltí výše uvedený výkon pouze pro mikrovlnnou část. N zřzení těchto kombinovných přístrojů nemá vliv kritérium objemu trouby nebo pece. Mikrovlnné trouby pece s výkonem, který není vyšší než 1 000 W, s objemem, který není větší než 34 litrů se povžují z trouby pece používné v domácnosti (číslo 8516). 8516 Elektrické průtokové nebo zásobníkové ohřívče vody ponorné ohřívče; elektrické přístroje pro vytápění prostor půdy (zeminy); elektrotepelné přístroje pro péči o vlsy (npříkld vysoušeče vlsů, ntáčky n vlsy, vlsové kulmy) vysoušeče rukou; elektrické žehličky; osttní elektrotepelné přístroje používné v domácnosti; elektrické topné rezistory (odpory), jiné než čísl 8545 8516 10 11 8516 10 80 Elektrické průtokové nebo zásobníkové ohřívče vody ponorné ohřívče Do těchto podpoložek ptří: 1. ohřívče vody, které prcují jko průtokové ohřívče vody i jko zásobníkové ohřívče vody; 2. elektrické kotle, které produkují pouze horkou vodu nebo součsně horkou vodu nízkotlkou páru. Do těchto podpoložek neptří elektricky vyhřívné prní kotle kotle zvné n přehřátou vodu (číslo 8402) elektricky vyhřívné kotle pro ústřední vytápění (číslo 8403). 8516 21 00 ž 8516 29 99 Elektrické přístroje pro vytápění prostor půdy (zeminy) Do těchto podpoložek ptří: 1. elektrické topné zřízení pro suny; 2. bterií npájená topná zřízení pro ohřev rozmrzování zmrzlých zámků dveří motorových vozidel pomocí topného prvku umístěného v zámku. Tto mlá přenosná zřízení mohou obshovt svítidlo typu ptřící do čísl 8513 pro osvětlení prcovního prostoru. 8516 50 00 Mikrovlnné trouby pece Viz vysvětlivky k podpoložce 8514 20 80. 8516 60 10 Vřiče (obshující lespoň troubu plotýnku) Tyto vřiče sestávjí lespoň z plotýnky trouby (která může rovněž obshovt mikrovlnnou jednotku nebo gril). 8516 79 70 Osttní Kromě přístrojů popsných ve vysvětlivkách k HS k číslu 8516, části E), bodech 5) ž 20), do této podpoložky ptří: 1. suny s infrčervenými zářiči (jednotlivé kbiny); 2. desky pro ohřívání nohou; 3. elektricky vyhřívná obuvnická kopyt (npínáky); 4. zřízení pro čištění kontktních čoček, sestávjící z dvou mlých elektricky vyhřívných komůrek se šroubovcími víčky, do kterých se vkládjí kontktní čočky v kterých se vyhřívá čisticí kplin.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/339 8516 80 20 8516 80 80 Elektrické topné rezistory (odpory) Do této podpoložky ptří dráty, kbely, pásky pod., které jsou izolovány vydávjí teplo pro vyhřívání stropů, stěn, potrubí, nádob td. Do této podpoložky všk neptří topné rezistory (odpory) připojené k částem přístroje, npříkld, zákldním deskám žehliček plotýnkám elektrických vřičů (podpoložk 8516 90 00). 8517 Telefonní přístroje, včetně telefonů pro celulární sítě nebo jiné bezdrátové sítě; osttní přístroje pro vysílání nebo přijímání hlsu, obrzů nebo jiných dt, včetně přístrojů pro komunikci v drátových nebo bezdrátových sítích (jko jsou lokální nebo dálkové sítě), jiné než vysílcí nebo přijímcí přístroje čísel 8443, 8525, 8527 nebo 8528 8517 12 00 Telefony pro celulární sítě nebo jiné bezdrátové sítě Viz vysvětlivky k HS k číslu 8517, část I), písmenu B). Do této podpoložky ptří telefony pro celulární sítě, tzv. mobilní telefony. Mobilní telefony mjí tyto vlstnosti: jsou kpesní, tj. při měření v nejkompktnější podobě nepřeshují jejich rozměry 170 mm 100 mm 45 mm; jsou provozuschopné bez vnějšího zdroje elektrické energie; mjí mikrofon i sluchátko /nebo reproduktor, buď v smotném přístroji, nebo v podobě oddělitelné náhlvní souprvy (hedsetu) předkládné společně s mobilním telefonem, pro vysílání příjem hlsu umožňující hlsovou komunikci; mjí dlší komponenty, npříkld zesilovč telefonní nténu, které zjišťují obousměrný přenos hlsu n krátkou vzdálenost v rámci sítě tvořené zákldními stnicemi položky 8517 61 využívjící frekvenční pásm pro mobilní telefonii; jsou schopny telefonní komunikce pomocí celulárních sítí, jsou-li vybveny krtou SIM (modul identity účstník) různých druhů (fyzický nebo softwre), která byl ktivován. Mohou umožňovt tísňová volání bez krty SIM. Mobilní telefony mohou mít i dlší funkce, npříkld odesílání přijímání zpráv SMS (služb krátkých textových zpráv) MMS (služb multimediálních zpráv); e-mil; přepojování pketů pro přístup k internetu; vysílání příjem signálů pro určení polohy; nvigci, plánování trsy, mpy, instnt messging, VoIP (Voice over Internet Protocol); PDA (osobní digitální pomocník); hry; příjem rádiových nebo televizních signálů; snímání, záznm reprodukci zvuku obrzu. Bez ohledu n tyto doplňkové funkce je funkce mobilní telefonie obecně hlvní funkcí mobilních telefonů, které vykzují všechny výše uvedené vlstnosti. Tk je tomu npříkld tehdy, když funkce telefonie převáží nd všemi osttními funkcemi, včetně přípdů, kdy je uživtel běžně upozorňován n příchozí hovory bez ohledu n používné druhotné funkce. 8517 18 00 Osttní Kromě telefonních přístrojů popsných ve vysvětlivkách k HS k číslu 8517, části I), písmenu A), ptří do této podpoložky tlčítkové telefonní přístroje, které mjí čtecí zřízení mgnetických kret, zobrzovcí jednotku dt, desku elektronických obvodů s mikroprocesorem, několik dtových pmětí, hodiny modulátor-demodulátor (modem). Tyto přístroje lze používt nejen jko telefonní přístroje, le tké (npříkld v supermrketech) jko dtové terminály, npř. pro ověřování mgnetických kreditních kret či šeků nebo pro přenos dt o prodeji telefonními linkmi do zřízení pro utomtizovné zprcování dt.
C 137/340 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 8517 62 00 Zřízení pro příjem, konverzi vysílání nebo regenerci hlsu, obrzů nebo jiných dt, včetně přepíncích směrovcích přístrojů Do této podpoložky ptří dvě skupiny přístrojů: 1. přístroje pro příjem, konverzi vysílání hlsu, obrzů nebo jiných dt; 2. přístroje pro regenerci hlsu, obrzů nebo jiných dt. Do této podpoložky ptří: 1. krty pro síťová rozhrní; 2. modemy; 3. opkovče; 4. rozbočovče; 5. můstky (včetně přepínčů); 6. směrovče. Do této podpoložky ptří přístroje sestávjící ze všech částí potřebných pro vysílání příjem umístěných v jedné skříni nebo uzvření. Tk tomu je npříkld u přenosných vysílček s přijímčem (wlkie-tlkie), které obshují bterie nebo kumulátory potřebné pro svůj provoz, nebo u přístroje vysílč-přijímč, kde npájecí zdroj bývá oddělený k přístroji je připojen jenom kbelem. Do těchto podpoložek tké ptří jednotky, u nichž jsou prvky vysílče přijímče umístěny v různých nábytkových jednotkách nebo pouzdrech, to z předpokldu, že vytvářejí funkční jednotku. Aby byly povžovány z funkční jednotku, musí být přístroj vysílč-přijímč instlován blízko vedle sebe (npříkld ve stejné budově nebo ve stejném vozidle) musí mít některé prvky společné, jko npř. nténu. Do této podpoložky rovněž ptří tkzvné bezdrátové náhlvní souprvy (hedsety) nvržené pro použití výhrdně nebo hlvně s telefony pro celulární sítě (mobilní telefony) určené k umístění n ucho, by nebylo nutné přístroj držet v ruce. Tyto souprvy umožňují uživteli ovládt funkce telefonu, jko jsou příjem, ukončení hovoru vytáčení čísel (npříkld vytáčení posledního volného čísl) ve vzdálenosti přibližně 10 m od telefonu umožňují seřizovt hlsitost poslechu ve sluchátku. Součástí těchto náhlvních souprv je rdiový vysílč/přijímč zjišťující spojení s mobilním telefonem pomocí bezdrátové technologie, jko je npříkld Bluetooth. 8517 69 10 Videotelefony Viz vysvětlivky k HS k číslu 8517, část II), písmenu C). Do této podpoložky rovněž ptří uzvřené obvody televizních systémů, které sestávjí z jedné kmery, pnelu s několik vyvolávcími tlčítky, z jednoho nebo více monitorů připojených ke komunikční stnici koxiálních kbelů pro propojení různých prvků, předkládné ve formě sdy v blení pro drobný prodej. Výrobky této podpoložky mohou být rovněž kombinovány s elektrickým zřízením pro otevírání dveří, signlizčním zřízením nebo se zdrojem světl. 8517 69 39 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. pevná přijímcí zřízení (včetně zřízení používných především v rozsáhlých zřízeních) zvláštní přístroje jko npř. utjovcí zřízení (npříkld invertory spektr); některé přijímče, nzývné diverzifikovné přijímče, využívjí k tomu, by nedocházelo ke kolísání rádiového signálu, několik technologií příjmu; 2. přijímče pro rdiotelefonii určené pro motorová vozidl, lodě, letdl, vlky td.;
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/341 3. přijímče užívné v systémech rdiotelegrfické loklizce osob; 4. rdiopřijímče pro simultánní tlumočení při mnohojzyčných konferencích; 5. zvláštní přijímče pro tísňové signály z lodí, letdel td.; 6. přijímče telemetrických signálů; 7. fksimilní rdiotelegrfické přístroje pro příjem kopií dokumentů, novin, plánů, sdělení td. jejich zobrzení n citlivém ppíře. 8517 69 90 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. pevné vysílče. Některé typy, používné především v rozsáhlých zřízeních, zhrnují zvláštní přístroje, jko npříkld utjovcí zřízení (npříkld invertory spektr) multiplexní zřízení (používná k souběžnému odesílání více než dvou sdělení); 2. vysílče pro rdiotelefonii určené pro motorová vozidl, lodě, letdl, vlky td.; 3. vysílče používné pro systémy rdiotelegrfické loklizce osob; 4. rdiové vysílče pro simultánní tlumočení při mnohojzyčných konferencích; 5. smočinné vysílče pro tísňové signály z lodí, letdel td.; 6. fksimilní rdiotelegrfické přístroje pro odesílání kopií dokumentů, novin, plánů, sdělení td.; 7. vysílče telemetrických signálů. 8518 Mikrofony jejich stojny; reproduktory, též vestvěné; sluchátk všech druhů, též kombinovná s mikrofonem, souprvy (sdy) sestávjící z mikrofonu jednoho nebo více reproduktorů; elektrické nízkofrekvenční zesilovče; elektrické zesilovče zvuku Do tohoto čísl ptří smosttně předkládné bezdrátové mikrofony, náhlvní sluchátk, sluchátk reproduktory, též kombinovné. Do tohoto čísl neptří: 1. smosttně předkládné bezdrátové mikrotelefony k drátovým telefonním přístrojům (viz vysvětlivky k HS k položce 8517 62); 2. smosttně předkládné bezdrátové náhlvní souprvy (kombince náhlvního sluchátk mikrofonu), které umožňují vytáčet telefonní číslo (viz vysvětlivky k HS k podpoložce 8517 62 00). 8519 Přístroj pro záznm nebo reprodukci zvuku 8519 81 15 Kpesní kzetové přehrávče Pro vymezení rozměrů těchto přístrojů se použije poznámk k položce 1 ke kpitole 85 při stnovení těchto rozměrů se měří skříňk; výstupky jko jsou ovládcí tlčítk, uzvírcí zřízení zbezpečovcí úchytky se neberou v úvhu.
C 137/342 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 8519 81 35 Osttní Do této podpoložky neptří zřízení pro reprodukci zvuku, nzývná MP3 přehrávče, která využívjí optická médi která obshují zřízení, jež lze následně z pomoci progrmového vybvení ktivovt pro příjem rozhlsového vysílání (číslo 8527). 8519 81 45 Osttní Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 8519 81 35. 8519 81 65 Kpesní mgnetofony Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 8519 81 15. 8519 81 95 Osttní Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 8519 81 35. 8521 Přístroje pro videofonní záznm nebo jeho reprodukci, též s vestvěným videotunerem 8521 90 00 Osttní Do této podpoložky ptří přístroje bez obrzovky schopné přijímt televizní signál, tkzvné set-top boxy, se zbudovným zřízením pro záznm nebo reprodukci (npř. pevný disk nebo mechnik DVD). 8522 Části, součásti příslušenství vhodné pro použití výhrdně nebo hlvně s přístroji čísel 8519 ž 8521 8522 90 41 8522 90 49 Elektronické sestvy Viz vysvětlivky k podpoložce 8443 99 10. 8523 Disky, pásky, energeticky nezávislá polovodičová pměťová zřízení, čipové krty jiná médi pro záznm zvuku nebo jiného fenoménu, též nenhrná, včetně mtric glvnických otisků pro výrobu disků, všk kromě výrobků kpitoly 37 Předkládjí-li se médi podle tohoto čísl společně s jiným zbožím, použijí se pro zřzení tyto zásdy: 1. pokud médi jiné zboží tvoří sdy v blení pro drobný prodej podle všeobecného prvidl 3 b) pro výkld kombinovné nomenkltury, je třeb sdu zřdit s tím, že se použije uvedené prvidlo, nebo 2. pokud médi jiné zboží netvoří sdu v blení pro drobný prodej podle všeobecného prvidl 3 b) pro výkld kombinovné nomenkltury, je třeb médi zřdit do vlstní náležité podpoložky. 8523 21 00 Krty se zbudovným mgnetickým proužkem Do této podpoložky rovněž ptří tiskoviny, jko jsou cestovní lístky plubní lístky, které mjí jeden nebo více mgnetických proužků. 8523 29 15 Nenhrné Do této podpoložky ptří tké pásky, které byly před použitím nstříhány n určitou délku.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/343 8523 40 11 Disky pro lserové snímcí systémy s kpcitou záznmu nepřeshující 900 megbjtů, jiné než mztelné Do této podpoložky ptří zpisovtelné kompktní disky (CD-R). Disky CD-R jsou obvykle vyráběny z bezbrvého průhledného polykrbonátu o tloušťce 1,2 mm. Vrchní strn je potžen zltou či stříbrnou reflexní vrstvou může být potištěn. Spodní strn je potžen vrstvou brviv ochrnnou vrstvou. Mjí průměr 8 nebo 12 cm nebo mohou mít podobu krty. Kpcitu záznmu lze ověřit pomocí čtecích/zpisovcích přístrojů s příslušným záznmovým softwrem. Ačkoli lze zápis n tkovéto disky provést ve více krocích, zznmenné informce není možné smzt. 8523 40 13 Disky pro lserové snímcí systémy s kpcitou záznmu převyšující 900 megbjtů, všk nepřeshující 18 gigbjtů, jiné než mztelné Do této podpoložky ptří digitální víceúčelové disky s možností záznmu (DVD+/-R). N rozdíl od disků CD-R podpoložky 8523 40 11 jsou disky DVD+/-R složeny ze dvou polykrbonátových vrstev o tloušťce 0,6 mm, slepených dohromdy. Tento fyzický rozdíl lze zjistit přezkoumáním vnějšího okrje disku. Mjí průměr 8 nebo 12 mm. Kpcitu záznmu lze ověřit pomocí čtecích/zpisovcích přístrojů s příslušným záznmovým softwrem. Ačkoli lze zápis n tkovéto disky provést ve více krocích, zznmenné informce není možné smzt. 8523 40 19 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. optické disky, z nichž lze smzt zznmenné informce n které lze zznment údje nové ( přepisovtelné kompktní disky (CD-RW) přepisovtelné digitální víceúčelové disky (DVD-/+RW)). Lze je identifikovt pomocí softwru pro záznm n disk v zřízení pro utomtizovné zprcování dt; 2. přepisovtelné DVD-RAM minidisky, které jsou umístěny v kzetách. 8523 52 10 8523 52 90 Čipové krty Viz vysvětlivky k HS k číslu 8523, část C), bod 2). Do těchto podpoložek rovněž ptří elektronické bezdotykové krty / štítky, které obvykle sestávjí z cívky ktivovné signálem ze čtecího zřízení; n cívce vzniká npětí, kterým se npájí mikroobvod, dále ze systému n generování kódů, který s příchozím signálem z cívky generuje dt, ntény pro přenos signálu. 8525 Vysílcí přístroje pro rozhlsové nebo televizní vysílání, též obshující přijímcí zřízení nebo zřízení pro záznm nebo reprodukci zvuku; televizní kmery, digitální fotopráty videokmery se záznmem obrzu i zvuku (kmkordéry) Do tohoto čísl ptří termozobrzovcí kmery s infrčerveným zobrzovčem, který zchycuje tepelné záření převádí ho n zobrzení, jenž vyjdřuje teploty jednotlivých povrchů nebo objektů v různých odstínech šedé nebo v různých brvách, všk které nemohou měřit teploty nebo vyjdřovt nměřené teploty v číslech. 8525 60 00 Vysílcí přístroje obshující přijímcí zřízení Do této podpoložky tké ptří jednotky, u nichž jsou prvky vysílče přijímče umístěny v různých nábytkových jednotkách nebo pouzdrech, z předpokldu, že vytvářejí funkční jednotku. Aby byly povžovány z funkční jednotku, musí být přístroj vysílč-přijímč instlován blízko vedle sebe (npříkld ve stejné budově nebo ve stejném vozidle) musí mít některé prvky společné, jko npř. nténu.
C 137/344 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 8525 80 11 ž 8525 80 99 Televizní kmery, digitální fotopráty videokmery se záznmem obrzu i zvuku (kmkordéry) Viz vysvětlivky k HS k číslu 8525, část B). Do těchto podpoložek neptří elektronická čtecí zřízení pro osoby s postižením zrku (viz vysvětlivky k podpoložce 8543 70 90). 8525 80 30 Digitální fotopráty Digitální fotopráty ptřící do této podpoložky jsou vždy schopny zznmenávt sttické snímky; snímky se ukládjí do vnitřní pměti či n vyměnitelná médi. Většin fotoprátů této podpoložky má konstrukci trdičního fotoprátu nemá sklopný hledáček. Tyto fotopráty mohou být rovněž schopny zznmenávt videosekvence. Fotopráty zůstávjí zřzeny v této podpoložce, nejsou-li schopny, při využití nejvyšší kpcity pměti, záznmu lespoň 30 minut souvislé videosekvence v rozlišení 800 600 pixelů (nebo vyšším) při rychlosti 23 snímků z sekundu (nebo vyšší). Ve srovnání s videokmermi se záznmem obrzu i zvuku (kmkordéry) podpoložek 8525 80 91 8525 80 99 nbízí mnoho digitálních fotoprátů (při použití ve funkci videokmery) funkci optického trnsfokátoru během videozáznmu. Některé fotopráty po určité době, bez ohledu n kpcitu pměti, videozáznm utomticky ukončí. 8525 80 91 8525 80 99 Videokmery se záznmem obrzu i zvuku (kmkordéry) Videokmery se záznmem obrzu i zvuku zřzené do těchto podpoložek mohou vždy zznmenávt videosekvence; videosekvence se ukládjí do vnitřní pměti či n vyměnitelná médi. Videokmery se záznmem obrzu i zvuku těchto podpoložek mjí obecně jinou konstrukci než digitální fotopráty podpoložky 8525 80 30. Bývjí zprvidl vybveny sklopným hledáčkem jsou čsto předkládány společně s dálkovým ovládáním. Vždy nbízejí funkci optického trnsfokátoru během videozáznmu. Tyto videokmery se záznmem obrzu i zvuku mohou rovněž disponovt funkcí záznmu sttických snímků. Fotopráty do této podpoložky neptří, nejsou-li schopny, při využití nejvyšší kpcity pměti, záznmu lespoň 30 minut souvislé videosekvence v rozlišení 800 600 pixelů (nebo vyšším) při rychlosti 23 snímků z sekundu (nebo vyšší). 8525 80 99 Osttní Do této podpoložky ptří videokmery se záznmem obrzu i zvuku (tzv. kmkordéry ) pro záznm nejen obrzu snímného kmerou, le i signálů z externích zdrojů, npříkld DVD přehrávčů, zřízení pro utomtizovné zprcování dt televizních přijímčů. Tkto zznmenný obrz může být přehráván pomocí externího televizního přijímče nebo monitoru. Do této podpoložky rovněž ptří kmkordéry, ve kterých je video vstup zblokován deskou nebo jiným způsobem nebo ve kterých může být obrzové rozhrní (interfce) následně ktivováno jko video vstup pomocí softwru. Tento přístroj je všk přesto určen pro záznm televizních progrmů nebo jiných signálů z externího zdroje. Avšk, kmkordéry, které mohou obrz snímný kmerou pouze zznmenávt přehrávt pomocí externího televizního přijímče ptří do podpoložky 8525 80 91.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/345 8527 Přijímcí přístroje pro rozhlsové vysílání, též kombinovné v jednom uzvření s přístrojem pro záznm nebo reprodukci zvuku nebo s hodinmi Pro vysílcí přístroje, které obshují přijímcí přístroj, viz vysvětlivky k podpoložce 8525 60 00. 8527 12 10 8527 12 90 Kpesní rdiokzetové přehrávče Viz vysvětlivky k podpoložce 8519 81 15. 8527 13 10 S lserovým snímcím systémem Do této podpoložky ptří rozhlsové přijímče kombinovné s přístrojem pro záznm nebo reprodukci zvuku s lserovým snímcím systémem, též kombinovné s jiným přístrojem pro záznm nebo reprodukci zvuku (npř. kzetového typu) nebo s hodinmi. Do této podpoložky tké ptří zřízení pro reprodukci zvuku, nzývná MP3 přehrávče, která využívjí optická médi která obshují zřízení, jež lze následně z pomoci progrmového vybvení ktivovt pro příjem rozhlsového vysílání. 8527 13 99 Osttní Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 8527 13 10. 8527 21 20 S lserovým snímcím systémem Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 8527 13 10. 8527 21 70 S lserovým snímcím systémem Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 8527 13 10. 8527 91 11 ž 8527 91 99 Kombinovné s přístrojem pro záznm nebo reprodukci zvuku Stereofonní systémy (hi-fi systémy) obshující rdiopřijímč, dodávné v sdách pro drobný prodej, sestávjící z modulárních jednotek ve svých vlstních uzvřeních, npříkld v kombinci s CD přehrávčem, kzetovým mgnetofonem zesilovčem s ekvlizérem, ptří vždy do těchto podpoložek jko rdiopřijímče, které jim dávjí podsttný chrkter. 8527 91 11 8527 91 19 Umístěné pod jedním uzvřením spolu s jedním nebo více reproduktory Do těchto podpoložek ptří přístroje, které mjí neoddělitelné reproduktory. Do těchto podpoložek všk neptří přístroje s oddělitelnými reproduktory, i když mohou být tyto reproduktory připevněny k přístroji pomocí upevňovcích prostředků (podpoložky 8527 91 35, 8527 91 91 nebo 8527 91 99). 8527 91 35 ž 8527 91 99 Osttní Pokud jsou reproduktory pro stereofonní systémy (hi-fi systémy) speciálně konstruovány pro osttní komponenty sdy jsou s nimi společně bleny, ptří do těchto podpoložek. 8527 91 35 S lserovým snímcím systémem Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 8527 13 10.
C 137/346 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 8528 Monitory projektory, bez vestvěného televizního přijímcího přístroje; televizní přijímcí přístroje, též s vestvěnými rozhlsovými přijímči nebo s přístroji pro záznm nebo reprodukci zvuku nebo obrzu Podle všeobecného prvidl 3 c) pro výkld kombinovné nomenkltury ptří do tohoto čísl kmerové monitorovcí systémy sestávjící z omezeného počtu televizních kmer jednoho videomonitoru, to z předpokldu, že jsou uprveny jko sd v blení pro drobný prodej. Komponenty těchto kmerových monitorovcích systémů musí být zřzeny smosttně, pokud systém není uprven jko sd v blení pro drobný prodej (viz vysvětlivky k HS ke třídě XVI (část VII)). Do tohoto čísl neptří elektronická čtecí zřízení pro osoby s postižením zrku (viz vysvětlivk k podpoložce 8543 70 90). 8528 61 00 ž 8528 69 99 Projektory Do těchto podpoložek neptří produkty sestávjící z projektoru obrzovky v témže uzvření (podpoložky 8528 51 00 ž 8528 59 80, nebo pokud mjí integrovný televizní přijímcí přístroj podpoložky 8528 72 10). 8528 69 10 Prcující pomocí plochého pnelového displeje (npříkld zřízení z kplných krystlů), schopné zobrzovt digitální informce generovné zřízením pro utomtizovné zprcování dt Vedle přístrojů prcujících pomocí zřízení z kplných krystlů (LCD) ptří do této podpoložky též přístroje prcující pomocí technologie digitálního zprcování světl. Ty prcují pomocí polovodičově ovládného mechnického mikrozrcdlového zřízení. 8528 71 11 ž 8528 71 19 Videotunery Do těchto podpoložek ptří přístroje se zbudovným videotunerem, který převádí vysokofrekvenční televizní signály n signály použitelné pro přístroje pro záznm nebo reprodukci obrzu nebo monitory. Tyto přístroje obshují obvody voliče, které umožňují nldění speciálního knálu nebo nosné frekvence, demodulční obvody. Tyto přístroje mohou být rovněž vybveny dekódovcím zřízením (brvy) nebo seprčními obvody pro synchronizci. Obvykle jsou určeny pro použití s individuální nténou nebo se sdíleným nténním systémem (vysokofrekvenčním kbelovým rozvodem). Výstupní signál může být použit jko vstupní signál pro monitory nebo přístroje pro záznm nebo reprodukci signálu. Tento signál sestává z původního signálu kmery (tj. není modulován pro účely přenosu). Anlogové videotunery spdjící do těchto podpoložek mohou mít formu modulů obshujících lespoň rdiofrekvenční obvody (rdiofrekvenční blok), mezifrekvenční obvody (mezifrekvenční blok) obvody pro demodulci (demodulční blok), kde výstupem je smosttný zvukový kompozitní videosignál v zákldním pásmu (CVBS). Digitální videotunery spdjící do těchto podpoložek mohou mít formu modulů obshujících lespoň rdiofrekvenční blok, mezifrekvenční blok, demodulční blok dekodér MPEG pro digitální televizi, kde výstupem je smosttný zvukový digitální videosignál. Moduly obshující komponenty jk nlogového, tk i digitálního videotuneru spdjí do těchto podpoložek, pokud lze podle všeobecného prvidl 2 ) pro výkld kombinovné nomenkltury jednu z komponent zřdit jko kompletní nebo dokončený videotuner. Modul nesplňující výše uvedené podmínky se zřdí jko součást do položky 8529. 8528 71 11 Elektronické sestvy určené k zbudování do zřízení pro utomtizovné zprcování dt Pro definici výrzu elektronické sestvy viz vysvětlivky k podpoložce 8443 99 10.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/347 8528 71 13 Přístroje se zřízením n bázi mikroprocesoru se zbudovným modemem pro získání přístupu n internet které mjí funkci interktivní výměny informcí, schopné přijímt televizní signál ( set-top boxy s komunikční funkcí ) Do této podpoložky ptří přístroje bez obrzovky, tkzvné set-top boxy s komunikční funkcí, které sestávjí z těchto hlvních součástí: mikroprocesoru, videotuneru, Přítomnost RF konektoru nznčuje, že přístroj může být vybven videotunerem. modemu. Modemy modulují demodulují příchozí i odchozí dtové signály. Umožňují tk obousměrnou komunikci pro účely získání přístupu n internet. Příkldem tkových modemů jsou: modemy V.34, V.90, V.92, DSL nebo kbelové modemy. Známkou přítomnosti tkového modemu je konektor typu RJ 11. Zřízení, která vykonávjící funkci podobnou funkci modemu, le neprovádějí modulci demodulci signálu, se z modemy nepovžují. Příkldy tkových přístrojů jsou zřízení sloužící pro připojení k ISDN, WLAN nebo síti Ethernet. Známkou přítomnosti tkového zřízení je konektor typu RJ 45. Modem musí být zbudován do set-top boxu. Set-top boxy, které nemjí zbudovný modem, le používjí externí modem, jsou z této podpoložky vyloučeny (npříkld sdy obshující set-top box externí modem). Součástí firmwru set-top boxu musí být protokol TCP/IP (Trnsmission Control Protocol/Internet Protocol). Set-top boxy této podpoložky musí umožnit uživteli přístroje přístup n internet. Přístroj musí být rovněž schopen zjistit běh internetových plikcí v režimu interktivní výměny informcí, npříkld klientské plikce pro elektronickou poštu nebo plikce pro zsílání zpráv, prostřednictvím soketů UDP nebo TCP/IP. Set-top boxy se zbudovným zřízením pro záznm nebo reprodukci (npříkld pevný disk nebo mechnik DVD) do této podpoložky neptří (podpoložk 8521 90 00). 8528 71 19 Osttní Viz poslední odstvec vysvětlivek k podpoložce 8528 71 13. 8528 71 90 Osttní Do této podpoložky ptří výrobky bez obrzovky, které jsou televizní přijímcí přístroje, do kterých všk není zbudován videotuner (npříkld tzv. IP-streming boxy ). Tktéž viz poslední odstvec vysvětlivek k podpoložce 8528 71 13. 8528 72 10 Televizní projekční zřízení Do této podpoložky ptří projekční zřízení s vestvěným televizním přijímcím zřízením. Tkovéto zřízení promítá obrz prostřednictvím optického systému n projekční plochu. Může být zloženo n technologii CRT obrzovky nebo plochého pnelu (npříkld DMD, LCD, plzm). Projekční ploch může být buď zbudován ve stejném uzvření jko televizní přijímč nebo může být smosttná.
C 137/348 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 8528 72 30 S integrální obrzovkou Do této podpoložky ptří přístroje, které kombinují pod stejným uzvřením funkce tuneru monitoru, s možností součsného použití určitých prvků těchto funkcí. Do této ktegorie obvykle ptří televizní přijímče pro domácnost. Rozměrem úhlopříčky plochy zobrzení se myslí ktivní část obrzovky měřená přímočře. 8529 Části součásti vhodné pro použití výhrdně nebo hlvně s přístroji čísel 8525 ž 8528 Do této podpoložky neptří sttivy pro kmery typu čísl 8525 nebo kpitoly 90 (zřzené podle mteriálu, ze kterého jsou vyrobeny). 8529 90 20 ž 8529 90 97 Osttní Do těchto podpoložek ptří: 1. číselníky; 2. ldicí bloky; 3. clony pro televizní kmery; 4. tk zvné dptéry PAL-SECAM. Jde o dekodérové desky (desky s tištěnými obvody oszené elektrickými komponenty) pro následné zbudování do televizních přijímčů určených pro příjem signálů PAL, by tyto přijímče mohly být použity pro dvojí příjem signálů PAL/SECAM. Do těchto podpoložek neptří vlnovody (zřzené jko trubice podle mteriálu, ze kterého jsou vyrobeny). 8529 90 65 Elektronické sestvy Viz vysvětlivky k podpoložce 8443 99 10. 8531 Elektrické kustické nebo vizuální signlizční přístroje (npříkld zvonky, sirény, návěstní pnely, poplšná zřízení n ochrnu proti krádeži nebo požáru), jiné než čísel 8512 nebo 8530 8531 10 30 8531 10 95 Poplšná zřízení n ochrnu proti vloupání nebo požáru podobné přístroje Viz vysvětlivky k HS k číslu 8531, druhý odstvec, písmeno E). Do těchto podpoložek neptří poplšná zřízení n ochrnu proti krádeži používná v motorových vozidlech (podpoložk 8512 30 10). 8531 20 20 ž 8531 20 95 Návěstní pnely se zbudovnými zřízeními z kplných krystlů (LCD) nebo diodmi vyzřujícími světlo (LED) Do těchto podpoložek ptří různé elektroluminiscenční diodové indikce (odečty) používné hlvně jko číslicové /nebo lfnumerické signály nebo zobrzovcí pnely, npříkld sestvené z buněk nebo různých diod vyzřujících světlo. Kždé znménko obshuje určitý počet diod vyzřujících světlo ve formě komponentů, které jsou buď diskrétní, nebo zmontovány do jednoho mikročipu. Tto zřízení jsou nmontován n tištěném obvodu s budičem/dekodérem. Kždá číslice nebo sestv číslic je zkryt průsvitným mteriálem, který zesiluje intenzitu světelných bodů vytvořených diodmi, by se vytvořily číslice nebo písmen odpovídjící impulsu vloženého do obvodu vstupním signálem.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/349 8531 90 85 Osttní Do této podpoložky ptří štítky proti krádeži (npříkld štítky sestávjící z diody ntény, tzv. mikrovlnné štítky, nebo štítky sestávjící z mikročipu rezonnčního obvodu, tzv. štítky s kmitočtovým dělením ) připevněné ke zboží. Když se tyto štítky dostnou do signálního pole systému proti krádeži, instlovného u východu z obchodu, typu ptřícího do podpoložky 8531 10, způsobí n přijímjící elektroniku tohoto systému spustí poplch. Do této podpoložky rovněž ptří štítky kombinující dvě různé technologie, npříkld kusticko-mgnetickou s mikrovlnnou nebo kusticko-mgnetickou s technologií rádiové frekvence. Do této podpoložky všk neptří: štítky sestávjící z drátu, proužku nebo kombince dvou proužků, tzv. mgnetické štítky nebo kusticko-mgnetické štítky z mgnetických mteriálů určených k použití v kontrolní zóně systému elektronického sledování zboží (EAS) (položk 8505); štítky, do nichž je zbudován jeden nebo více elektronických integrovných obvodů ve formě čipů ntény, všk bez jkéhokoli dlšího ktivního nebo psivního prvku obvodu ( čipové krty ), tzv. štítky RFID (identifikce n zákldě rádiové frekvence) (podpoložk 8523 52); štítky obshující jeden nebo více elektronických integrovných obvodů ve formě čipů se zbudovnou nténou jedním nebo více kondenzátory, všk bez jkéhokoli dlšího ktivního nebo psivního prvku obvodu (podpoložk 8523 59); štítky ve formě tištěného obvodu (viz poznámk 5 ke kpitole 85), tzv. štítky rádiové frekvence (položk 8534 00). 8534 00 Tištěné obvody Do tohoto čísl ptří ppírové štítky ve formě tištěného obvodu k ochrně proti krádeži, npříkld knih v knihovnách. 8536 Elektrická zřízení k vypínání, spínání nebo k ochrně elektrických obvodů, nebo k jejich zpojování, spojování připojování (npříkld vypínče, spínče, relé, pojistky, omezovče proudu, zástrčky, zásuvky, objímky žárovek jiné konektory, rozvodné skříně), pro npětí nepřeshující 1 000 V; konektory pro optická vlákn, pro svzky optických vláken nebo pro kbely z optických vláken Kromě přístrojů popsných ve vysvětlivkách k HS k číslu 8536, do tohoto čísl ptří: 1. rozvděče (rámy) pro telefonní ústředny; 2. desky křížení nebo spojovcí desky visutých trmvjových vedení; 3. spojovcí desky pro elektrické motory; 4. komutátory pro vícebodové trnsformátory; 5. spojovcí díly pro kumulátorové prvky; 6. tk zvné indukční bezdotykové koncové spínče, tj. elektronické spínče, které mjí volně vyzřující indukční cívku pro bezkontktové ovládání (sepnutí) spínče, dostne-li se do rozptylového pole indukční cívky kovový předmět. Tkové spínče se používjí, npříkld, v obráběcích strojích, doprvníkových zřízeních vhách nmísto mechnicky ovládných elektrických koncových spínčů; 7. spínče zpnout-vypnout umístěné spolu se zřízením pro modulci intensity (dimmeru) v jednom uzvření. Jejich pomocí lze nejen zpínt vypínt lmpy npájené ze sítě, le tké kontinuálně měnit jejich intenzitu světl; 8. tk zvné kontktní plošky pro připojování elektrických obvodů. Skládjí se ze dvou n sobě umístěných pružných vrstviček plstu, v nichž je v prvidelných intervlech zlit velký počet elektrických vodivých kontktních bodů ze silikonového kučuku. Tyto kontktní plošky (podložky) se vkládjí npříkld pod klávesy (tlčítk) telefonních přístrojů. Pokždé, když je kláves stisknut dostnou se do styku příslušné kontktní body obou vrstev vznikne elektrický kontkt; 9. elektronické spínče, které prcují bezkontktním způsobem, z použití polovodičových komponentů (npříkld trnzistory, tyristory, integrovné obvody).
C 137/350 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 Do tohoto čísl všk neptří: ) izolce opláštění elektrických vedení (obecně číslo 7326); b) ovládcí (řídící) zřízení pro železnice jiné komunikční trsy (číslo 8530). 8536 50 11 Stiskcí Do této podpoložky neptří n dotyk citlivé spínče (podpoložk 8536 50 19). 8536 69 10 ž 8536 69 90 Osttní Do těchto podpoložek ptří elektromechnické zástrčky zásuvky, které umožňují vícecestné propojení, npříkld mezi přístroji, kbely deskmi s konektory, pouhým zstrčením připojených zástrček do připojených zásuvek bez nutnosti montáže. Konektory mohou mít zástrčku či zásuvku n obou strnách nebo zástrčku či zásuvku n jedné strně jiné kontktní prvky n strně druhé (npříkld s dutinkou pro zmčkávný spoj, svorkové, pájené nebo šroubové). Do těchto podpoložek rovněž ptří zásuvné spojky (se zásuvnými kontkty) skládjící se ze zástrčky páru zásuvek (dvou kusů). Kždý z těchto výrobků, tvořených zástrčkou zásuvkou má vždy jednu zásuvku jeden jiný kontktní prvek. Do těchto podpoložek neptří propojovcí nebo kontktní prvky, s nimiž je elektrické propojení vytvořeno jinými prostředky (npříkld koncovky s dutinkou pro zmčkávný spoj, šroubové, pájené nebo svorkové koncovky). Tyto prvky ptří do položky 8536 90. 8536 69 10 Pro koxiální kbely Do této podpoložky ptří pouze zástrčky zásuvky používné pro koxiální propojení, kterým lze koxiální kbely trvle připojit ke kontktům n druhém konci (viz příkldy n obrázcích 1 ž 4).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/351 8536 69 30 Pro tištěné obvody Do této podpoložky ptří všechny zástrčkové zásuvkové konektory, k nimž lze přímo připojit tištěné obvody n jedné nebo n obou strnách (přímé konektory; viz příkldy n obrázcích 5 ž 9). 1. Zástrčkové zásuvkové konektory pro přímou vertikální montáž tištěných obvodů: 2. Jednostrnné dvoustrnné zástrčkové zásuvkové konektory pro horizontální montáž tištěných obvodů: Do této podpoložky neptří zástrčkové zásuvné komponenty zástrčkové zásuvkové propojky (npříkld kolíková nebo zásuvková svorkovnice), které jsou trvle připojeny k desce s tištěnými obvody lze je zstrčit do konektoru (podpoložk 8536 69 90).
C 137/352 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 8536 69 90 Osttní Do této podpoložky ptří všechny dlší níže vyobrzené zástrčkové zásuvkové konektory propojky: 8536 70 00 Konektory pro optická vlákn, pro svzky optických vláken nebo pro kbely z optických vláken Viz poznámk 6 k této kpitole. Viz vysvětlivky k HS k číslu 8536, část IV). 8536 90 01 Prefbrikovné prvky pro elektrické obvody Do této podpoložky ptří prvky připrvené k nmontování pro přenos elektrické energie. Tyto prvky poskytují určitou míru prostorové flexibility při rozvodu npájení lmp elektricky poháněných strojů zřízení. Kontktní body, přes které je proud dodáván, jsou svorkového nebo kluzného typu.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/353 Typické instlce jsou zobrzeny n nákresu níže: 8536 90 10 Propojky kontkty pro dráty kbely Do této podpoložky ptří všechn koncová zřízení ninstlovná n konce drátů nebo kbelů pro vytvoření elektrického propojení jiným způsobem než zstrčením (npříkld koncovky s dutinkou pro zmčkávcí spoj, šroubové, pájené nebo svorkové koncovky).
C 137/354 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 8537 Tbule, pnely, ovládcí stoly, pulty, skříně jiné zákldny, vybvené dvěm nebo více zřízeními čísel 8535 nebo 8536, pro elektrické ovládání nebo rozvod elektrického proudu, včetně těch, které mjí vestvěny nástroje nebo přístroje kpitoly 90, číslicové ovládcí přístroje, jiné než spojovcí přístroje čísl 8517 Do tohoto čísl ptří sestvy n podpěře (npříkld pnelu, skříni) ze stejných prvků zřízení uvedených v čísle 8536 (npříkld spínče světel). 8537 10 91 Progrmovtelné pměťové řídící prvky Do této podpoložky ptří pnelové skříňky, které obshují plikční pměť pro elektrické řízení strojů. Jsou vybveny nejen zřízením čísl 8535 nebo 8536 (npříkld relé), le tké, npříkld trnzistory nebo triky čísl 8541 jko spíncími zřízeními které, kromě těchto spíncích prvků, mjí rovněž mikroprocesory (npříkld pro logické zprcování řízení vstupů výstupů), rozhrní (interfce) npájecí jednotku (proudový zdroj). 8537 10 99 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. jednotky kbelového dálkového ovládání pro videorekordéry. Jsou to elektrické ovládcí klávesnice (s tlčítkovými spínči jinými elektrickými komponenty oszenými n desce), které se používjí k ovládání všech funkcí připojeného videorekordéru přes spojovcí kbel; 2. elektrická ovládcí zřízení pro prodejní utomty. Sestávjí z ovládcího bloku (klávesnice), který má kromě relé elektrických spínčů tké triky integrovné obvody. Do této podpoložky neptří: ) elektrická ovládcí zřízení známá jko pákové ovldče (joystick) ve smyslu poznámky 5 C) ke kpitole 84 (číslo 8471); b) bezdrátová infrčervená zřízení pro dálkové ovládání televizních přijímčů, videorekordérů nebo jiných elektrických zřízení (číslo 8543). 8538 Části součásti vhodné pro použití výhrdně nebo hlvně se zřízeními čísel 8535, 8536 nebo 8537 8538 90 11 Elektronické sestvy Viz vysvětlivky k podpoložce 8443 99 10. 8538 90 91 Elektronické sestvy Viz vysvětlivky k podpoložce 8443 99 10. 8539 Elektrické žárovky nebo výbojky, včetně žárovek pro světlomety, tzv. zpečetěných světlometů ultrfilových nebo infrčervených žárovek výbojek; obloukovky Kromě určitých obloukovek (viz vysvětlivky k podpoložkám 8539 41 00 8539 49 00), které jsou speciálně vybveny nmontovány, ptří do tohoto čísl pouze žárovky, výbojky trubice jko tkové jejich části součásti, které jsou rozpozntelné v souldu s poznámkou 2 b) ke třídě XVI. Přístroje vybvené tkovými žárovkmi nebo výbojkmi (sestávjící npříkld z jednoduchého reflektoru s podpěrou nebo zákldnou) se zřzují do svého příslušného čísl jko osvětlovcí zřízení (číslo 9405), tepelné zřízení (npříkld číslo 7321) nebo lékřské zřízení (číslo 9018) td.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/355 8539 21 30 ž 8539 29 98 Osttní žárovky, s výjimkou ultrfilových nebo infrčervených Do těchto podpoložek neptří: ) odporové žárovky s uhlíkovými vlákny žárovky s nstvitelným odporem se železnými vlákny v prostředí vodíku (číslo 8533); b) elektrické žárovkové sestvy specifické délky, které obshují pevný počet dekorčních světel, používné hlvně pro ozdobu vánoční stromů (číslo 9405). 8539 31 10 ž 8539 39 00 Výbojky, jiné než ultrfilové Do těchto podpoložek ptří: 1. xenonové trubice; 2. spektrální výbojky; 3. doutnvky; 4. lfnumerické trubice. 8539 41 00 8539 49 00 Ultrfilové nebo infrčervené žárovky výbojky; obloukovky Do těchto podpoložek ptří: 1. ultrfilové trubice, žárovky výbojky. Kromě použití uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8539, části D), prvním odstvci, lze uvést tyto: ) ktinicko-chemický tisk; b) vitminizce; c) sterilizce; d) fotochemie; e) výrob ozónu. 2. infrčervené žárovky, výbojky trubice. Kromě použití uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8539, části D), druhém odstvci, lze uvést tyto: ) vyhřívání prostoru; b) zřízení pro infrčervené emitory (npříkld v přístrojích n ochrnu proti krádeži); c) vědecký výzkum (npříkld spektrální nlýz). 3. obloukovky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 8539, části E). Obloukovky s uhlíkovou elektrodou se instlují, npříkld v kinemtogrfických projekčních zřízeních čísl 9007 nebo se používjí v zřízeních pro reprodukci dokumentů. Do podpoložky 8539 41 00 ptří elektrické obloukovky vybvené speciálními nosiči tké pohyblivá světelná zřízení, sestávjící z jedné nebo více obloukovek nmontovných n mobilním nosiči, určené pro použití zejmén ve fotogrfických nebo filmových studiích.
C 137/356 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 Do těchto podpoložek neptří: ) luminiscenční diody (číslo 8541); b) elektroluminiscenční zřízení, obvykle ve formě pásků, desek nebo pnelů, zložená n elektroluminiscenčních látkách (npř. sirník zinečntý) umístěných mezi dvěm vrstvmi vodivého mteriálu (číslo 8543). 8539 90 10 8539 90 90 Části součásti Do těchto podpoložek ptří: 1. ptice pro žárovky výbojky; 2. wolfrmová vlákn, spirálová, nřezná n délku připrvená k nmontování; 3. kovové elektrody pro výbojkové žárovky trubice; 4. skleněné části součásti (s výjimkou izolčních částí součástí podpoložky 8547 90 00) určené pro nmontování do vnitřku žárovek nebo trubic; 5. nosné konzole pro vlákn. 8540 Elektronky trubice se studenou ktodou, se žhvenou ktodou nebo fotoktodou (npříkld vkuové nebo prmi či plyny plněné elektronky trubice, rtuťové usměrňovcí výbojky trubice, obrzovky (CRT), snímcí elektronky televizních kmer) 8540 11 00 Brevné Do této podpoložky ptří obrzovky (CRT) popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 8540, čtvrtém odstvci, bodu 2), které vyhovují podmínkám uvedeným dále: 1. štěrbinová msk; 2. mezer mezi dvěm řádky stejné brvy ve středu stínítk není menší než 0,4 mm. Pro měření úhlopříčky plochy zobrzení, viz vysvětlivk k podpoložce 8528 72 30. 8540 60 00 Osttní obrzovky (CRT) Do této podpoložky ptří obrzovky (CRT) popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 8540, čtvrtém odstvci, bodu 2, písm. d), jiné než ty, které jsou zhrnuty v položkách 8540 11 8540 12. 8540 71 00 ž 8540 79 00 Mikrovlnné elektronky (npříkld mgnetrony, klystrony, permktrony, krcinotrony), kromě elektronek s řídící mřížkou Do těchto podpoložek ptří elektronky popsné ve vysvětlivkách k HS k číslu 8540, čtvrtý odstvec, bod 4). Do těchto podpoložek neptří elektronky pro Geiger-Müllerovy počítče (podpoložk 9030 90 85). 8540 81 00 8540 89 00 Osttní elektronky trubice Kromě lmp, trubic elektronek pro usměrňování elektrického proudu, uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8540, čtvrtém odstvci, bodu 1), ptří do těchto podpoložek fnotrony, tyrtrony, ignitrony vysokonpěťové usměrňovcí elektronky pro rentgenové přístroje.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/357 8541 Diody, trnzistory podobná polovodičová zřízení; fotosenzitivní polovodičová zřízení, včetně fotovoltických článků, též sestvených do modulů nebo zbudovných do pnelů; diody vyzřující světlo (LED); zmontovné piezoelektrické krystly 8541 40 90 Osttní Do této podpoložky ptří fotovoltické články sestvené do modulů nebo zbudovné do pnelů obshující nulové diody (všk nikoli blokovcí diody). Nulové diody nejsou prvky, které přivádějí proud přímo, npříkld, k motoru (viz vysvětlivky k HS k číslům 8501 8541). 8541 90 00 Části součásti Kromě částí součástí uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8541, ptří do této podpoložky: 1. podpěry pouzdr pro piezoelektrické krystly; 2. pouzdr z kovu, stetitu, td. pro zmontovné polovodiče. Do této podpoložky neptří: ) elektrické konektory pro vedení proudu mezi kolíky (nebo kontkty) elektrodmi (číslo 8536); b) grfitové části součásti (podpoložk 8545 90 90). 8542 Elektronické integrovné obvody Do tohoto čísl ptří vyměnitelné předprogrmovné pměťové moduly ve formě monolitického integrovného obvodu pro elektronická překldtelská zřízení ptřících do podpoložek 8470 10 00 8543 70 10. Do tohoto čísl neptří kotouče (někdy nzývné destičky), které pro účely své plikce v oblsti elektroniky sestávjí z dopovných chemických prvků, též leštěné epitxně potžených nebo epitxně nepotžených, z předpokldu, že nebyly selektivně dopovány nebo difundovány s cílem vytvořit diskrétní oblsti (číslo 3818 00) 8542 31 10 8542 31 90 Procesory řídící jednotky, též kombinovné s pměťmi, měniči, logickými obvody, zesilovči, hodinovými čsovými obvody nebo s jinými obvody Do těchto podpoložek ptří: 1. mikroprocesory, rovněž nzývné mikroprocesorové jednotky (MPU), což jsou integrovné obvody, které lze definovt jko zřízení, jež vykonávjí primární instrukce, činnosti systémové řídící funkce. Sestávjí z následujících hlvních částí: ritmetická logická jednotk (ALU); dekodér instrukce progrmový čítč; řídicí jednotk; vstupní/výstupní (I/O) jednotk pro komunikci s jinými zřízeními. Mikroprocesor může prcovt pouze tehdy, je-li kromě vnitřní pměti použit též externí pměť nebo jiné zřízení. Mohou mít jednu nebo více mikroprogrmových pmětí (RAM nebo ROM) pro zvádění ukládání mikroinstrukcí, čímž se zvyšuje počet primárních instrukcí v řídicí jednotce.
C 137/358 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 Mikroprogrmová ROM, kterou může obshovt mikroprocesor, je určen k ukládání binárních zákldních instrukcí není povžován z reálnou progrmovou pměť pro ukládání instrukcí, které se mjí provést. Tyto výrobky mohou obshovt rychlou vyrovnávcí pměť instrukcí nebo mikroperiferních funkcí. Ptří sem mikroprocesory zcel vyrobené pro specifické plikce, n zákldě určení plně zkázkové, hrdlové pole nebo stndrdní primární článek. Provozní kpcit mikroprocesorů znmená délku kždého slov, které dokáže registr ritmetické logické jednotky zprcovt v jednom mikroinstrukčním cyklu. 2. Mikrořdiče mikropočítče, což jsou integrovné obvody, sestávjící nejméně z následujících hlvních částí: mikroprocesoru, rovněž nzývného mikroprocesorová jednotk (MPU); progrmové pměti (npříkld RAM, ROM, PROM, EPROM, E 2 ROM, flsh E 2 PROM) připojené k dekodéru instrukce obshující progrm, který definuje pořdí instrukcí; dtové pměti (npříkld RAM nebo E 2 PROM), která není, oproti mikroprocesorům, přístupná z vně čipu; externí sběrnice (pro dt, dresy nebo instrukce). Mikrořdiče jsou nprogrmovány nebo následně progrmovtelné k vykonávání specifických funkcí pouze pro určité použití (npř. pro televizní přijímče, videorekordéry nebo videopřehrávče nebo pro mikrovlnné trouby). Mikropočítče jsou schopny smosttné činnosti (jsou smosttné) jsou určeny pro všeobecné použití (npř. u střediskových počítčů, minipočítčů osobních počítčů). Mikropočítče jsou volně progrmovtelné v souldu s poždvky uživtele. Ptří sem mikrořdiče zcel vyrobené pro specifické plikce, n zákldě určení plně zkázkové, hrdlové pole nebo stndrdní buňk. Provozní kpcit mikrořdičů mikropočítčů znmená délku kždého slov, které dokáže registr ritmetické logické jednotky zprcovt v jednom mikroinstrukčním cyklu. 3. Řídicí obvody, což jsou integrovné obvody používné k ovlivnění postupu nebo výkonu stroje (npříkld zřízení pro utomtizovné zprcování dt). Řídicí obvody (npř. pro diskové pměťové jednotky, pměti, elektrické motory nebo CRT obrzovky) jsou obvykle schopny interpretovt signály v souldu s touto interpretcí stnovit dobu pořdí určitých funkcí (npříkld vstup, zprcování, uložení výstup v systému utomtizovného zprcování dt). 8542 31 10 Zboží specifikovné v poznámce 8 b) 3) k této kpitole Viz vysvětlivky k HS k číslu 8542, část III). 8542 32 10 Zboží specifikovné v poznámce 8 b) 3) k této kpitole Viz vysvětlivky k HS k číslu 8542, část III). 8542 32 45 Sttické pměti s přímým přístupem (S-RAM), včetně rychlé vyrovnávcí pměti s přímým přístupem (cche- RAM) Rychlé vyrovnávcí pměti s přímým přístupem (cche-ram) jsou sttické pměti s přímým přístupem s rychlejším přístupem, než hlvní (operční) pměti. Cche-RAM se obvykle používjí jko dočsné vyrovnávcí pměti pro účely vyrovnání rychlostí mezi centrální procesorovou jednotkou hlvní (operční) pmětí.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/359 8542 32 61 ž 8542 32 75 Permnentní progrmovtelné pměti, vymztelné elektricky (E 2 PROM), včetně Flsh E 2 PROM E 2 PROM jsou obecně pměti s mztelnými bjty. Flsh E 2 PROM jsou pměti, které jsou rovněž nzývány Flsh pměti, Flsh EPROM nebo Flsh EEPROM. Flsh pměti mohou být zloženy n technologii EPROM nebo E 2 PROM jsou elektricky vymztelné, buď zcel (celý obsh njednou) nebo po sektoru (obsh stránky nebo bloku). Progrmování, čtení vymzání těchto pmětí lze uskutečnit při dvojitém npájení nebo jednoduchém npájení. Flsh pměti zložené n technologii EPROM mjí strukturu pole tvořenou jednou trnzistorovou buňkou. Flsh pměti zložené n technologii E 2 PROM mjí strukturu pole tvořenou dvěm nebo více trnzistorovými buňkmi nebo jednou trnzistorovou buňkou kombinovnou s jiným trnzistorem n sektor (stránku nebo blok). Tento poslední typ se nvíc liší od pmětí zložených n technologii EPROM, protože obshují několik E 2 PROM chrkteristických prvků (npř. E 2 PROM nstvení příkzu). 8542 32 90 Osttní pměti Do této podpoložky ptří socitivní pměti (CAM) feroelektrické pměti. Asocitivní pměti (CAM) jsou socitivní pměťová zřízení. Pměťová míst těchto zřízení jsou určen jejich obshy nebo částí jejich obshů, spíše než jejich názvy nebo pozicemi (dresmi). Feroelektrické pměti jsou energeticky nezávislé pměti získné zkombinováním feroelektrického polovodičového mteriálu. Feroelektrický mteriál je schopen udržet elektrické polrizce při nepřítomnosti použitého elektrického pole. Tto zřízení jsou jk elektricky progrmovtelná, tk i vymztelná. 8542 39 10 8542 39 90 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. plně zkázkové logické obvody, které jsou definovány jedním uživtelem jsou pro něj vyrobeny. Výrobní proces vyžduje prcovní postup umístění buněk (logické členy), z použití plně zkázkových difúzních msek. Plně zkázkové logické obvody jsou určeny k plnění poždovných specifických funkcí. Jsou známé jko integrovné obvody pro specifické použití, tk zvné ASIC; 2. hrdlová pole, což jsou integrovné logické obvody, které sestávjí z pevného prvidelného uspořádání nepropojených logických prvků (trnzistorových buněk z, npříkld, AND-, NAND-, OR- nebo NOR-hrdel). Hrdlová pole jsou nprogrmován v souldu s uživtelem specifikovným propojením těchto logických prvků jedním nebo více metlizovnými vzory (směrovými předlohmi); 3. stndrdní buňky, což jsou integrovné logické obvody, které sestávjí z uživtelem specifikovného uspořádání předem definovných podobvodů pevných podobvodů. Tyto podobvody mohou obshovt jkoukoliv integrovnou funkci (npř. logickou funkci nebo pměťovou funkci); 4. progrmovtelné logické obvody, což jsou integrovné obvody, které sestávjí z pevných logických prvků. Konečná funkce těchto obvodů je stnoven uživtelem zvětšením přeplování nebo elektrickým progrmováním vzájemných propojení mezi logickými prvky; 5. stndrdní logické obvody, což jsou integrovné obvody, které sestávjí z méně než 150 logických hrdel (npř. AND, NAND, OR, NOR). Tto zřízení mohou integrovt několik funkcí nebo sd stejných nezávislých funkcí;
C 137/360 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 6. obvody rozhrní, což jsou integrovné obvody, které vykonávjí propojovcí funkci (npř. převodem kódu, převodem mezi bitově sériovým bitově prlelním protokolem nebo synchronizcí) k vzájemnému propojení progrmů, integrovných obvodů, periferních jednotek nebo systémů s různými chrkteristikmi. 7. mikroperiferní zřízení, což jsou integrovné obvody, které vykonávjí specifické funkce jko doplněk k mikroprocesorům, mikrořdičům nebo mikropočítčům zlepšují jejich externí komunikční řídicí funkce externí funkce rozhrní. Technické specifikce mikroperiferního zřízení jednoznčně vyjdřují jejich spojitost s mikroprocesorem, mikrořdičem nebo mikropočítčem nutnost přiřzení k nim. Komunikční řídicí vlstnosti vlstnosti rozhrní mohou být tvořeny řídicími jednotkmi sběrnice, řídicími jednotkmi pměti (řídicí jednotky DRAM, jednotky řízení pměti (MMU), řídicí člen přímého přístupu do pměti) nebo řídicími jednotkmi rozhrní periferního zřízení (řídicí jednotky grfických zřízení, řídicí jednotky lokální počítčové sítě, univerzální synchronní přijímcí/vysílcí řídicí jednotky, řídicí jednotky klávesnice, řídicí jednotky velkokpcitní pměti); 8. inteligentní silové obvody, což jsou integrovné nlogové obvody, které kombinují digitální nlogové obvody (silové trnzistory) k řízení logických výstupních signálů silových výstupních signálů. Tto zřízení jsou schopn zjistit npříkld vnitřní ochrnu proti ztrátám energie, poruchám řízení nebo dignostické schopnosti. Do této podpoložky neptří progrmovtelné permnentní pměti (PROM) (podpoložk 8542 32 90). 8542 39 10 Zboží specifikovné v poznámce 8 b) 3) k této kpitole Viz vysvětlivky k HS k číslu 8542, část III). 8543 Elektrické stroje přístroje s vlstní individuální funkcí, jinde v této kpitole neuvedené ni nezhrnuté 8543 70 90 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. elektrosttická zřízení (npříkld pro semišovcí stroje); 2. elektroluminiscenční zřízení, většinou ve formě pásů, desek nebo pnelů; 3. termoelektrické generátory sestávjící z termoelektrického sloupu, který obshuje proměnný počet termočlánků tepelného zdroje (npř. plynného butn), produkující stejnosměrný proud Seebeckovým efektem; 4. eliminátory sttické elektřiny; 5. demgnetizční zřízení; 6. generátory rázových vln; 7. digitální zpisovče letových dt (letové zpisovče) ve formě elektronických přístrojů odolávjících požáru nárzu pro nepřetržitý záznm specifických letových údjů z letu; 8. bezdrátová infrčervená zřízení pro dálkové ovládání televizních přijímčů, videorekordérů nebo jiných elektrických zřízení; 9. elektronická zřízení pro zvukové efekty používná jko periferní zřízení pro elektrické kytry, která vytvářejí rozličné zvukové efekty (npříkld duplikce zvuku, zkreslování zvuku, ozvěny). Tto zřízení nejsou umístěn v kytře, le jsou zpojen mezi kytrou zesilovčem výkonu; 10. elektronická čtecí zřízení pro osoby s postižením zrku. Tto zřízení obshují v jednom uzvření kmeru, která snímá originální text (npříkld noviny nebo knihu) monitor, který tento text reprodukuje ve zvětšené formě. Do této podpoložky rovněž ptří mlá elektronická zřízení nenmontovná n zákldní desce (včetně tk zvných minipočítčů ), která lze použít pro tvorbu slov vět, jež jsou překládány do zvoleného cizího jzyk, to v závislosti n pměťových modulech použitých s těmito zřízeními. Mjí lfnumerickou klávesnici prvoúhlý displej. Do této podpoložky všk neptří podobná zřízení s výpočetními funkcemi (číslo 8470).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/361 Do této podpoložky neptří: ) elektrosttické filtry elektromgnetické čističe vody (číslo 8421); b) ultrfilová ozřovcí zřízení pro zprcování mlék (číslo 8434); c) zřízení pro čištění různých předmětů ultrzvukem (zejmén kovových částí součástí) ultrzvukové generátory (číslo 8479); d) ultrzvuková svářecí zřízení (číslo 8515); e) ultrfilová ozřovcí zřízení pro lékřské účely, i když je nemusí používt odborník (číslo 9018); f) elektrické regulátory pro regulci elektrických nebo neelektrických proměnných, ptřící do čísl 9032. 8544 Izolovné (též s lkovným povrchem nebo nodickým okysličením) dráty, kbely (včetně koxiálních kbelů) jiné izolovné elektrické vodiče, též vybvené přípojkmi; kbely z optických vláken vyrobené z jednotlivě opláštěných vláken, též spojené s elektrickými vodiči nebo vybvené přípojkmi Do tohoto čísl neptří smosttně předkládné konektory dptéry pro kbely. Konektory dptéry pro elektrické vodiče se zřzují do čísl 8535 nebo 8536. Konektory pro kbely z optických vláken zřzují do podpoložky 8536 70 00. 8544 70 00 Kbely z optických vláken Do této podpoložky rovněž ptří kbely z optických vláken určené npříkld k použití pro telekomunikce, zhotovené z optických vláken jednotlivě potžených dvojitou vrstvou krylátového polymeru, umístěných v ochrnném oblu. Poth sestává z vnitřního pláště z měkkého krylátu vnějšího pláště z tvrdého, různými brvmi povrstveného, krylátu. Poth jednotlivých optických vláken poskytuje ochrnu celistvost struktury, npříkld ochrnou jednotlivého vlákn proti zlomení. 1. jádro optického vlákn (jádro skleněného vlákn) 2. pouzdro optického vlákn (sklo) 3. vnitřní plášť pothu z měkkého krylátu 4. brevné identifikční oznčení 5. vnější plášť pothu z tvrdého krylátu
C 137/362 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 8545 Uhlíkové elektrody, uhlíkové krtáčky, osvětlovcí uhlíky, uhlíky pro elektrické bterie osttní výrobky z grfitu nebo z jiného uhlíku, též spojené s kovem, pro elektrické účely 8545 90 90 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. uhlíky pro bleskojistky; 2. kontkty pro elektrická ovládcí zřízení nebo pro reostty. Do této podpoložky neptří pstové kompozice pro elektrody n bázi krbonizovného mteriálu (číslo 3824). 8547 Izolční části součásti pro elektrické stroje, přístroje nebo zřízení, vyrobené zcel z izolčních mteriálů nebo jen s jednoduchými, do mteriálu vlisovnými drobnými kovovými součástmi (npříkld s objímkmi se závitem), sloužícími výhrdně k připevňování, jiné než izolátory čísl 8546; elektrické instlční trubky jejich spojky z obecných kovů, s vnitřní izolcí 8547 20 00 Izolční části součásti z plstů 8547 90 00 Osttní Do této podpoložky ptří izolční části součásti získné stlčováním skleněných vláken uložených v pryskyřici nebo skládáním n sebe či stlčováním vrstev ppíru nebo tkných mteriálů, předem impregnovných umělými pryskyřicemi, z předpokldu, že příslušné výrobky jsou tvrdé tuhé (viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kpitole 39, plsty kombinovné s jinými než textilními mteriály, písm. d)). Do této podpoložky ptří izolční tvrovky z ppíru, krtónu nebo lepenky, z osinkocementu slídy, jkož i instlční trubky jejich spoje uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 8547, části B). 8548 Odpd zbytky glvnických článků, bterií elektrických kumulátorů; nepoužitelné glvnické články, bterie elektrické kumulátory; elektrické části součásti strojů nebo přístrojů, jinde v této kpitole neuvedené ni nezhrnuté 8548 90 90 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. elektrické cívky bez mgnetických jder, které jsou stejně vhodné pro použití ve strojích nebo přístrojích ptřících do různých čísel, npříkld, pro trnsformátory čísl 8504 pro elektromgnety čísl 8505 (upltnění poznámky 2 c) ke třídě XVI); 2. zpožďovcí vedení používná npříkld v zřízeních pro utomtizovné zprcování dt nebo v televizních přijímčích; 3. elektronické filtry používné pro selektivní přenos různých frekvencí elektromgnetických, elektromechnických nebo elektrokustických vibrcí; 4. prvky z feritu nebo jiných kermických mteriálů (npříkld díly používné v cirkulátorech pro přístroje vysíljící v ultrkrátkých vlnách (UHF) nebo jko vysokofrekvenční filtry v elektrických vedeních), které jsou elektrickými částmi součástmi vhodnými stejnou měrou pro použití ve strojích nebo přístrojích ptřících do různých čísel této kpitoly.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/363 TŘÍDA XVII VOZIDLA, LETADLA, PLAVIDLA A DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ Doplňková poznámk 2 Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k doplňkové poznámce 3 ke třídě XVI. KAPITOLA 86 ŽELEZNIČNÍ NEBO TRAMVAJOVÉ LOKOMOTIVY, KOLEJOVÁ VOZIDLA A JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; KOLEJOVÝ SVRŠKOVÝ UPEVŇOVACÍ MATERIÁL A UPEVŇOVACÍ ZAŘÍZENÍ A JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; MECHANICKÁ (VČETNĚ ELEKTROMECHANICKÝCH) DOPRAVNÍ SIGNALIZAČNÍ ZAŘÍZENÍ VŠEHO DRUHU 8602 Osttní lokomotivy mlé posunovcí lokomotivy; zásobníky (tendry) 8602 10 00 Dieselelektrické lokomotivy Většin dieselových motorů používných pro tžení jsou dieselelektrické motory. 8603 Železniční nebo trmvjové osobní vozy nákldní vozy, s vlstním pohonem, jiné než čísl 8604 8603 10 00 Závislé n vnějším zdroji proudu Viz vysvětlivky k HS k číslu 8603, třetí odstvec, část A). 8606 Železniční nebo trmvjové nákldní vozy vgony, bez vlstního pohonu 8606 91 10 Speciálně konstruovné pro přeprvu vysoce rdioktivních mteriálů (Eurtom) Pro zřzení do této podpoložky musí mít železniční nebo trmvjové nákldní vozy, vgony n zboží nákldní vozíky, jko nedílnou součást, ochrnné opláštění, které zjišťuje účinnou ochrnu proti záření. 8606 91 80 Osttní Do této podpoložky ptří izotermické, chldírenské nebo mrzicí vozy vgóny, jiné než podle položky 8606 10 00. Izotermické vozy vgony jsou vozidl, která mjí zdroj chlzení (led, suchý led, eutektické desky, zkplněný plyn td.) jiný než chldicí zřízení. Chldírenské nebo mrzicí vozy vgony jsou izolovná vozidl vybvená chldicím zřízením (prcující n principu komprese, bsorpce nebo nějkým jiným způsobem). 8607 Části součásti železničních nebo trmvjových lokomotiv nebo kolejových vozidel 8607 11 00 ž 8607 19 90 Podvozky, Bisselovy podvozky, náprvy kol, jejich části součásti Do těchto podpoložek ptří: 1. podvozky Bisselovy podvozky pro lokomotivy; 2. Bisselovy podvozky, které jsou kombincí podvozku bisselu které se tké používjí pro lokomotivy; 3. motorové podvozky (podvozky s vestvěným elektrickým motorem) pro motorové drezíny, motorové osobní vozy, nákldní železniční vozy vozíky lokomotivy; 4. podvozky pro osobní nákldní vozy.
C 137/364 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 Do těchto podpoložek ptří tké části součásti podvozků Bisselových podvozků jko jsou npř. hydrulické tlumiče nárzů pro podvozky. Do těchto podpoložek všk neptří pružiny (číslo 7320). Do těchto podpoložek rovněž ptří náprvy, též nesestvené, kol jejich části součásti, uvedené ve Vysvětlivkách k HS k číslu 8607, druhém odstvci, bodech 2) 3). Kučukové pneumtiky kryty pneumtik se nezřzují jko části součásti kol do těchto podpoložek (číslo 4011 nebo 4012, podle druhu). 8607 21 10 ž 8607 29 00 Brzdy jejich části součásti Do těchto podpoložek neptří zřízení zvná kolejnicové brzdy (číslo 8608 00 00). Do těchto podpoložek tké neptří některé části součásti brzd, npř. kohouty ventily, jko npříkld regulční ventil vzduchové brzdy strojvedoucího (podpoložk 8481 20 90). 8607 91 10 ž 8607 99 80 Osttní Kromě částí součástí uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8607, druhém odstvci, bodech 4) 8) ž 11), ptří do těchto podpoložek rovněž hncí spojovcí tyče pro lokomotivy.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/365 KAPITOLA 87 VOZIDLA, JINÁ NEŽ KOLEJOVÁ, JEJICH ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ Všeobecné vysvětlivky 1. V celé kombinovné nomenkltuře, nová vozidl znmenjí vozidl, která nebyl nikdy zregistrován. 2. V celé kombinovné nomenkltuře, použitá vozidl znmenjí vozidl, která byl nejméně jednou zregistrován. 8701 Trktory thče (jiné než thče čísl 8709) 8701 10 00 Jednonáprvové mlotrktory Do této podpoložky ptří zřízení popsná ve vysvětlivkách k HS k číslu 8701, šestém sedmém odstvci, včetně trktorů ovládných chodcem. Trktory tohoto druhu se používjí hlvně v zhrdnictví. Vyměnitelná nářdí určená pro použití s jednonáprvovými mlotrktory (brány, pluhy, td.) se vždy zřzují smosttně, i když jsou nmontován n jednonáprvovém mlotrktoru. Jestliže jsou všk tto nářdí nebo náčiní trvle připojen k podvozku s motorem, spolu s motorem tvoří jednu mechnickou jednotku, pk se tková jednotk zřzuje do čísl, které zhrnuje tkovou prcovní jednotku. To pltí pro motorizovné pluhy motorizovné kultivátory (číslo 8432). 8701 30 00 Pásové trktory thče Do této podpoložky ptří vozidl trktorového typu s velmi širokým rozchodem pro vyrovnávání uhlzování sněhu n lyžřských svzích td. Stroje prcovní nástroje určené k vybvení těchto vozidel, jko vyměnitelná zřízení (tlčné rdlice, rotční sněžné pluhy td.) zůstávjí zřzeny ve svých příslušných číslech (čísl 8430, 8479 td.), i když jsou předkládány s vozidlem ť už jsou n něm nmontovány či nikoliv. 8701 90 11 ž 8701 90 90 Osttní Do těchto podpoložek ptří tzv. všeterénní vozidl (ll terrin vehicles ATV), která jsou konstrukčně řešen jko thče s těmito chrkteristikmi: jediné seddlo výhrdně pro řidiče; vozidlo není určeno k přeprvě jiných osob, řidítk se dvěm rukojeťmi s ovládáním k řízení vozidl; řízení je zjištěno ntáčením dvou předních kol je zloženo n utomobilovém řídicím systému (Ackermnův způsob řízení), brzdy n všech kolech, utomtická spojk zpátečk, motor speciálně sestrojený pro provoz v náročném terénu tk, by při nízkých otáčkách vyvinul dosttečný výkon pro vlečení připojeného zřízení,
C 137/366 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 pohon kol pomocí hřídele ne pomocí řetězu, pneumtiky mjí hrubý vzorek vhodný do těžkého terénu, připojovcí zřízení jkéhokoli druhu, npříkld vlečný hák, konstrukčně řešené tk, by vozidlu umožnilo tht nebo tlčit nejméně dvojnásobek jeho hmotnosti bez nákldu, tžná síl nebrzděného thče je nejméně dvojnásobek vlstní hmotnosti bez nákldu nebo více. Pokud tto vozidl splňují všechny výše uvedené chrkteristiky jsou v souldu s vysvětlivkmi podpoložek 8701 90 11 ž 8701 90 50, je možné je zřdit jko zemědělské lesnické trktory. V osttních přípdech ptří do podpoložky 8701 90 90. Pokud nevyhovují výše uvedeným chrkteristikám, je nutné tzv. všeterénní vozidl zřdit do čísl 8703. Do těchto podpoložek rovněž neptří tzv. terénní čtyřkolky ( quds ) (číslo 8703 nebo podpoložk 9503 00 10 (viz vysvětlivky k této podpoložce)). 8701 90 11 ž 8701 90 50 Zemědělské trktory thče (kromě jednonáprvových mlotrktorů) lesnické trktory thče, optřené koly Do těchto podpoložek ptří zemědělské nebo lesnické trktory thče, které mjí lespoň tři kol jsou zcel jsně svou konstrukcí vybvením určeny pro zemědělské, zhrdnické nebo lesnické účely. Vozidl tohoto druhu mjí obvykle mximální rychlost 45 km/h. Jejich motor dokáže vyvinout mximální tžnou sílu, npř. při použití uzávěrky diferenciálu. Jejich pneumtiky mjí hrubý vzorek vhodný pro zemědělské, zhrdnické nebo lesnické účely. Zemědělské trktory thče jsou obvykle vybveny hydrulickým zřízením, které umožňuje zvedt nebo spouštět zemědělské náčiní (brány, pluhy, td.), vývodovým hřídelem, který dovoluje využívt výkon motoru pro činnost jiných strojů nebo náčiní, připojovcím zřízením pro přívěsy. Mohou být tké vybveny hydrulickým zřízením pro ovládání mnipulčního zřízení (nkldčů sen, nkldčů chlévské mrvy td.), pokud lze tyto systémy pokládt z příslušenství. Do těchto podpoložek tké ptří speciálně konstruovné zemědělské trktory thče, jko npř. s portálovým podvozkem (obkročné trktory) používné n vinicích ve školkách, trktory do kopcovitého terénu trktory nesoucí nástroje. Vyměnitelné zemědělské zřízení, i když je při předložení nmontovné n trktoru nebo thči, zůstává zřzeno do svého příslušného čísl (číslo 8432, 8433 td.). Zvláštní chrkteristikou lesnických trktorů thčů je přítomnost trvle připojeného nvijáku, který umožňuje doprvovt dřevo. V souldu s poznámkou 2 k této kpitole mohou trktory thče ptřící do těchto podpoložek tké obshovt určité vlstnosti, které jim dovolují, ve spojení s jejich hlvním účelem, nést zemědělské nebo lesnické stroje, nářdí, hnojiv, semen, td. Do těchto podpoložek neptří stroje n sekání trávníků (oznčovné jko pojízdné sekčky trávy nebo zhrdní trktory) vybvené permnentním sekcím zřízením ne více než jedním vývodovým hřídelem výhrdně pro účely pohonu sekcího zřízení (viz vysvětlivky k podpoložkám 8433 11 10 ž 8433 19 90). 8701 90 90 Osttní Do této podpoložky ptří: 1. trktory pro veřejné práce; 2. jednonáprvové trktory pro kloubová motorová vozidl.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/367 8703 Osobní utomobily jiná motorová vozidl konstruovná především pro přeprvu osob (jiná než čísl 8702), včetně osobních dodávkových utomobilů závodních utomobilů Do tohoto čísl ptří víceúčelová vozidl, jko npříkld motorová vozidl určená pro přeprvu jk osob, tk nákldů.: 1. Typu pick-up: Tento typ vozidl má obvykle více než jednu řdu seddel je tvořen dvěm oddělenými prostory to uzvřenou kbinou pro přeprvu osob otevřeným nebo zkrytým prostorem pro přeprvu zboží. Tková vozidl se zřzují do čísl 8704, jestliže mximální vnitřní délk podlhy prostoru pro přeprvu nákldu je větší než 50 % délky rozvoru kol vozidl nebo jestliže mjí více než dvě náprvy. 2. Dodávkového (vn) typu: Vozidlo dodávkového (vn) typu s více než jednou řdou seddel musí splňovt popis uvedený ve vysvětlivkách k HS k číslu 8703. Pokud všk vozidlo dodávkového (vn) typu s jednou řdou seddel není vybveno stálými kotvícími body zřízením pro montáž seddel bezpečnostního zřízení v zdní části vozidl, zřdí se do čísl 8704, to bez ohledu n to, zd je vybveno stálým pnelem nebo briérou mezi prostorem pro osoby prostorem určeným pro přeprvu nákldu nebo okny v bočních stěnách kroserie, či nikoliv. 8703 21 10 ž 8703 24 90 Osttní vozidl, s vrtným zážehovým splovcím pístovým motorem s vnitřním splováním Pro definici obshu válců, viz vysvětlivky k HS k položkám 8407 31, 8407 32, 8407 33 8407 34. Do těchto podpoložek ptří osobní dodávkové utomobily víceúčelová vozidl uvedená ve vysvětlivkách k HS k číslu 8703, pátém šestém odstvci. Do těchto podpoložek rovněž ptří mlá závodní ut (nzývná skelters nebo go-crts ) bez kroserie, vybvená vrtným zážehovým splovcím pístovým motorem s vnitřním splováním schopná doshovt reltivně vysoké rychlosti. 8703 31 10 ž 8703 33 90 Osttní vozidl, se vznětovým pístovým motorem s vnitřním splováním (dieselovým motorem nebo motorem se žárovou hlvou) Do těchto podpoložek ptří osobní dodávkové utomobily víceúčelová vozidl uvedená ve vysvětlivkách k HS k číslu 8703, pátém šestém odstvci. 8704 Motorová vozidl pro přeprvu nákldu Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k číslu 8703. Pro definici obshu válců, viz vysvětlivky k HS k položkám 8407 31, 8407 32, 8407 33 8407 34. Do tohoto čísl ptří vozidl pro všechny terény, jenž mjí náhon n čtyři kol kloubový podvozek, u kterých přední část obshuje nftový (dieselový) motor kbinu vybvenou řízením. Zdní část sestává z dvoukolového podvozku, bez vybvení, který je všk určen k připevnění různých zřízení. Do tohoto čísl všk neptří tto vozidl, pokud mjí připevněn zřízení pro zemědělské nebo jiné speciální účely (číslo 8705).
C 137/368 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 8704 10 10 8704 10 90 Terénní vyklápěcí vozy (dmpry) 1. Do těchto podpoložek ptří hlvně vozidl vybvená přední nebo zdní vyklápěcí kroserií nebo kroserií s otevírjícím se dnem, která jsou speciálně konstruovná pro doprvu písku, štěrku, zeminy, kmenů td., jsou určen pro používání v lomech, dolech nebo n stveništích, při silničních prcích, n letištích v přístvech. Příkldy zobrzující různé typy dmprů jsou uvedeny n konci této vysvětlivky. 2. Do těchto podpoložek tké ptří menší vozidl typu používného n stveništích pro doprvu zeminy, stvebního rumu, čerstvého cementu betonu td. Mjí pevný nebo kloubový podvozek náhon n dvě nebo čtyři kol, přičemž jejich výsypk se nchází nd jednou náprvou seddlo řidiče nd náprvou druhou. Seddlo řidiče obvykle nebývá uvnitř kbiny. 8704 21 10 Speciálně konstruovná pro přeprvu vysoce rdioktivních mteriálů (Eurtom) Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 8606 91 10.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/369 8704 21 31 ž 8704 21 99 Osttní Do těchto podpoložek ptří víceúčelová vozidl uvedená ve vysvětlivkách k HS k číslu 8704, druhém odstvci. 8704 22 10 Speciálně konstruovná pro přeprvu vysoce rdioktivních mteriálů (Eurtom) Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 8606 91 10. 8704 23 10 Speciálně konstruovná pro přeprvu vysoce rdioktivních mteriálů (Eurtom) Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 8606 91 10. 8704 31 10 Speciálně konstruovná pro přeprvu vysoce rdioktivních mteriálů (Eurtom) Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 8606 91 10. 8704 31 31 ž 8704 31 99 Osttní Do těchto podpoložek ptří víceúčelová vozidl uvedená ve vysvětlivkách k HS k číslu 8704, druhém odstvci. 8704 32 10 Speciálně konstruovná pro přeprvu vysoce rdioktivních mteriálů (Eurtom) Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 8606 91 10. 8707 Kroserie (včetně kbin pro řidiče) pro motorová vozidl čísel 8701 ž 8705 8707 10 10 Pro průmyslovou montáž Pro účely této podpoložky se výrz pro průmyslovou montáž používá pouze pro krosérie používné v montážních nebo výrobních závodech motorových vozidel (nebo krosérie používné subdodvteli v závodech pro dílčí montáže) pro výrobu nových vozidel. Tto podpoložk může být použit pouze pro krosérie skutečně používné při výrobě nových vozidel zhrnutých v tkovýchto podpoložkách. Proto nemůže být použit pro podobné krosérie, které se používjí jko náhrdní díly. 8707 90 10 Pro průmyslovou montáž: jednonáprvových mlotrktorů položky 8701 10; vozidel čísl 8704, buď se vznětovým pístovým motorem s vnitřním splováním (dieselovým motorem nebo motorem se žárovou hlvou) s obshem válců nepřeshujícím 2 500 cm 3 nebo se zážehovým splovcím pístovým motorem s vnitřním splováním s obshem válců nepřeshujícím 2 800 cm 3 ; motorových vozidel pro zvláštní účely čísl 8705 Viz vysvětlivky k podpoložce 8707 10 10. Pro definici obshu válců, viz vysvětlivky k HS k položkám 8407 31, 8407 32, 8407 33 8407 34. 8708 Části, součásti příslušenství motorových vozidel čísel 8701 ž 8705 Pro části, součásti příslušenství určené pro průmyslovou montáž se použijí, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 8707 10 10.
C 137/370 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 8708 70 91 Hvězdicové středy kol odlévné v jediném kuse, ze želez nebo oceli Hvězdice kol této podpoložky se obvykle používjí pro utobusy nebo vozidl pro přeprvu nákldu. Mjí tvr hvězdy, obvykle s pěti nebo šesti cípy, jsou určeny pro použití se snímtelnými ráfky. 8708 70 99 Osttní Kromě částí, součástí příslušenství uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8708, druhém odstvci, části K), ptří do této podpoložky závží pro vyvžování kol. 8708 80 55 Příčné stbilizční tyče; osttní torzní tyče Příčné stbilizční tyče jsou pružiny pro vozidl k přenosu závěsné síly z jedné strny vozidl n druhou. Nejčstěji sestávjí z ocelových tyčí kruhového průřezu, obvykle ohnuté do přibližného tvru U. Typicky mjí následující vzhled: Torzní tyče jsou ocelové tyče, které jsou obvykle kruhové, le někdy mohou být čtvercové nebo to mohou být svzky několik čtvercových tyčí. Torzní tyče jsou lineární, tj. točivý moment použitý n jednom konci tyče je úměrný vytvořenému torznímu úhlu. Typicky mjí následující vzhled: 8708 99 10 ž 8708 99 97 Osttní Do těchto podpoložek neptří: ) podvozky motorových vozidel čísel 8702 ž 8704, nevybvené motorem, le vybvené kbinou (číslo 8702, 8703 nebo 8704); b) opěrky hlvy pro seddl motorových vozidel (číslo 9401 nebo 9404).
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/371 8709 Vozíky s vlstním pohonem, nevybvené zdvihcím nebo mnipulčním zřízením, typů používných v továrnách, skldech, přístvech nebo n letištích k přeprvě zboží n krátké vzdálenosti; mlé thče používné n železničních nástupištích; jejich části součásti 8709 11 10 Speciálně konstruovné pro přeprvu vysoce rdioktivních mteriálů (Eurtom) Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 8606 91 10. 8709 19 10 Speciálně konstruovné pro přeprvu vysoce rdioktivních mteriálů (Eurtom) Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 8606 91 10. 8712 00 Jízdní kol jiná kol (včetně dodávkových tříkolek), bez motoru Toto číslo zhrnuje nekompletní jízdní kol, která mjí podsttné rysy kompletních jízdních kol (všeobecné prvidlo 2 ) pro výkld kombinovné nomenkltury). Nekompletní jízdní kolo, též smontovné, se zřzuje do čísl 8712, pokud se skládá z rámu, vidlice lespoň ze dvou z následujících prvků: kol, pedálového ústrojí (viz vysvětlivky k podpoložce 8714 96 30), jednotky řízení jízdního kol (včetně řídítek sloupku řídítek), brzdového systému. 8712 00 10 Bez kuličkových ložisek Do této podpoložky ptří pouze jízdní kol jiná kol bez jkýchkoliv kuličkových ložisek. 8713 Vozíky pro invlidy, též s motorem nebo jiným mechnickým pohonným zřízením 8713 90 00 Osttní Motorová vozidl speciálně konstruovná pro invlidy lze odlišit od vozidel čísl 8703 především tím, že mjí: mximální rychlost 10 km/h, tj. rychlost rychlé chůze; mximální šířku 80 cm; dvě sdy kol dotýkjících se země; speciální rysy k ulehčení hndicpu (npříkld, stupátk ke stbilizci nohou). Tkováto vozidl mohou mít: doplňkovou sdu kol (proti nklánění); řízení jiné ovládání (npříkld pákový ovldč), které usndňuje mnipulci; tkovéto ovládání je obvykle připevněno k jedné z opěrek n ruce; nikdy není ve formě odděleného, nstvitelného sloupku řízení.
C 137/372 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 Do této podpoložky ptří elektricky poháněná vozidl podobná křeslům s koly, která jsou určen pouze pro doprvu invlidních osob. Mohou mít následující vzhled: Nicméně, skútry poháněné motorem (pojízdné skútry) vybvené odděleným, nstvitelným sloupkem řízení jsou z této podpoložky vyloučeny. Mohou mít následující vzhled zřzují se do čísl 8703: 8714 Části, součásti příslušenství vozidel čísel 8711 ž 8713 8714 91 10 ž 8714 99 90 Osttní Do těchto podpoložek ptří části, součásti příslušenství určené pro výrobu, vybvení nebo oprvu: 1. postrnních vozíků pro motocykly jízdní kol; 2. kol vybvených pomocným motorem, tj. kol, které lze pohánět pomocí pedálů které jsou vybveny pomocným motorem (o obshu válců nepřeshujícím 50 cm 3 ); 3. jiných kol (včetně dodávkových tříkolek) nevybvených motorem.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/373 8714 94 10 Volnoběžné brzdové hlvy (náboje) brzdové hlvy Brzdové hlvy kol jsou obvykle typu brzdění pedálem zpět. Nicméně u bubnových středových brzd je brzdění prováděno mnuálně přes kbel nebo ojnici. Typicky mjí následující vzhled: 8714 94 90 Části součásti Do této podpoložky ptří brzdové páky. Do této podpoložky všk neptří kučukové brzdové šplíky (podpoložk 4016 99 97) nebo vodící zřízení brzd (obecně podpoložk 8307 10 00 nebo 8307 90 00). 8714 96 30 Pedálová ústrojí Pedálové ústrojí se obvykle skládá ze: středové osy (viz obrázek 1), jednoho či několik převodníků (rovněž oznčovných jko ozubená kol či řetězová kol) obvykle spojených s prvým rmenem kliky/pedálu (viz obrázek 2), levého rmen kliky/pedálu (viz obrázek 3).
C 137/374 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 N zákldě všeobecného prvidl pro výkld 2 písm. ) kombinovné nomenkltury se výrobek ndále povžuje z nekompletní výrobek, též smontovný, v rámci této podpoložky, npříkld pokud se skládá z: jednoho či několik převodníků obvykle spojených s prvým rmenem kliky/pedálu, jednoho či několik převodníků obvykle spojených s prvým rmenem kliky/pedálu levým rmenem kliky/pedálu, nebo jednoho či několik převodníků obvykle spojených s prvým rmenem kliky/pedálu středovou osou. Obrázek 1 Obrázek 2 Obrázek 3 8716 Přívěsy návěsy; osttní vozidl bez mechnického pohonu; jejich části součásti 8716 10 91 ž 8716 10 99 Osttní, o hmotnosti Z hmotnost se povžuje hmotnost vozidl s veškerým trvlým připevněným vybvením nebo výstrojí. 8716 39 10 Speciálně konstruovné pro přeprvu vysoce rdioktivních mteriálů (Eurtom) Použijí se, muttis mutndis, vysvětlivky k podpoložce 8606 91 10.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/375 KAPITOLA 88 LETADLA, KOSMICKÉ LODĚ A JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI Doplňková poznámk 1 Mezi trvle přimontovné vybvení neptří, npříkld, záchrnná zřízení (npř. záchrnné čluny, pdáky únikové skluzy) vyměnitelná zřízení pro systémy zbrní. Tm, kde se zřzuje neúplný nebo nedokončený stroj jko kompletní výrobek podle všeobecného prvidl 2 ) pro výkld kombinovné nomenkltury, používá se pro určení příslušné podpoložky normální provozní hmotnost. 8802 Osttní letdl (npříkld vrtulníky, letouny); kosmické lodě (včetně družic) blistické kosmické nosné rkety 8802 11 00 ž 8802 12 00 Vrtulníky Do těchto podpoložek ptří pouze stroje, u nichž se zdvihu pohonu doshuje pomocí jednoho nebo více motorem hnných rotorů.
C 137/376 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 KAPITOLA 89 LODĚ, ČLUNY A PLOVOUCÍ KONSTRUKCE Doplňková poznámk 1 Výrz plvidl konstruovná pro námořní plvbu oznčuje plvidl, která jsou z důvodu své konstrukce vybvení schopná provozu n moři i z šptného počsí (vítr o síle si 7 Beufortovy stupnice). Tková plvidl jsou obecně vybven vodotěsnými plubmi ndstvbmi, které odolávjí počsí. Výrz trup o celkové délce znmená délku trupu měřenou mezi nejpřednějším bodem přídě nejzzším bodem zádě, le nezhrnuje výčnělky, i když jsou vytvořené trupem (npř. kormidl, kotevní čnělky, rybářské plošiny nebo potápěčské plošiny). Výrz plvidl pro námořní plvbu oznčuje lodě vznášedl, která splňují výše uvedené podmínky, bez ohledu n to, zd se ve skutečnosti používjí hlvně v pobřežních vodách, ústích řek nebo n jezerech td. Dále je třeb uvést, že: 1. plvidl krtší než 12 m, která jsou konstruovná jko plvidl pro námořní doprvu, jsou zhrnut do pojmu rybářské čluny jen tehdy, jsou-li specificky konstruován vybven pro profesionální rybolov, i když mohou být příležitostně používán pro zábvní účely; 2. pojem záchrnné čluny zhrnuje plvidl umístěná n lodích pro námořní plvbu pro převzetí cestujících posádky, jestliže jsou lodě v nebezpečí; oznčuje tké záchrnné čluny rozmístěné ve vhodných místech po pobřeží určené pro vyslání n pomoc lodím v tísni. 8901 Lodě pro osobní doprvu, turistické lodě, trjektové lodě, nákldní lodě čluny podobná plvidl pro přeprvu osob nebo nákldů Do tohoto čísl neptří poloviny třetiny trupů, které se zřzují podle mteriálu, ze kterého jsou vyrobeny (npříkld číslo 7308). 8901 90 10 Pro námořní plvbu Do této podpoložky ptří tké plvidl konstruovná pro doprvu nákldních člunů nebo námořních nákldních člunů. U těchto lodí jsou kontejnery trdičního typu nhrzeny nákldními čluny nebo námořními nákldními čluny, které přijíždějí po vodě nkládjí se přímo n mteřskou loď, která je rozdělen n vertikální oddělení, do kterých lze uložit tři nebo čtyři tkovéto čluny nd sebou. Tkové lodě jsou vybveny pojízdnými portálovými jeřáby, ponornými zdvihcími plošinmi nebo jinými prostředky pro nkládání, mnipulci vykládání těchto člunů. Do této podpoložky je možné zřdit pouze mteřskou loď; uvedené čluny, které se postupně používjí jko čluny pro vnitrozemskou plvbu, jko kontejnery pro námořní přeprvu potom opět jko čluny pro vnitrozemskou plvbu, se zřzují do podpoložky 8901 90 90. 8904 00 Lodě k vlečení nebo tlčení jiných lodí (remorkéry) Pro zřzení polovin třetin trupů, viz vysvětlivk k číslu 8901. 8904 00 91 8904 00 99 Lodě k tlčení jiných lodí Do těchto podpoložek se ve všech přípdech zřzují lodě konstruovné pro použití jk k tlčení, tk i k vlečení jiných lodí, popsná ve vysvětlivkách k HS k číslu 8904, druhém odstvci.
6.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 137/377 8905 Mjákové lodě, požární lodě, plovoucí bgry, plovoucí jeřáby jiná plvidl, u nichž je plvb ve srovnání s jejich hlvní funkcí pouze vedlejší činností; plovoucí doky; plovoucí nebo ponorné vrtné nebo těžební plošiny Pro zřzení polovin třetin trupů, viz vysvětlivky k číslu 8901. 8906 Osttní plvidl, včetně válečných lodí záchrnných člunů, jiných než veslových Pro zřzení polovin třetin trupů, viz vysvětlivky k číslu 8901.
C 137/378 Úřední věstník Evropské unie 6.5.2011 TŘÍDA XVIII OPTICKÉ, FOTOGRAFICKÉ, KINEMATOGRAFICKÉ, MĚŘICÍ, KONTROLNÍ, PŘESNÉ, LÉKAŘSKÉ NEBO CHIRURGICKÉ NÁTROJE A PŘÍSTROJE; HODINY A HODINKY; HUDEBNÍ NÁSTROJE; JEJICH ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ KAPITOLA 90 OPTICKÉ, FOTOGRAFICKÉ, KINEMATOGRAFICKÉ, MĚŘICÍ, KONTROLNÍ, PŘESNÉ, LÉKAŘSKÉ NEBO CHIRURGICKÉ NÁTROJE A PŘÍSTROJE; JEJICH ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ Všeobecné vysvětlivky Tto kpitol zhrnuje pouze sttivy, které jsou určené pro použití výhrdně nebo hlvně s přístroji této kpitoly (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kpitole, část III). Sttivy pro použití s kmermi této kpitoly čísl 8525 musí být zřzeny podle povhy mteriálu, ze kterého jsou vyrobeny Části sttivů této kpitoly musí být zřzeny podle povhy mteriálu, ze kterého jsou vyrobeny. 9001 Optická vlákn svzky optických vláken; kbely z optických vláken, jiné než čísl 8544; polrizční mteriál v listech nebo deskách; čočky (včetně kontktních čoček), hrnoly, zrcdl jiné optické články, z jkéhokoliv mteriálu, nezszené, jiné než z opticky neoprcovného skl Do tohoto čísl ptří předměty využívjící viditelné světlo předměty využívjící neviditelnou část spektr (infrčervenou ultrfilovou). Do tohoto čísl všk neptří elektronické optické prvky, npříkld, elektrosttické čočky, elektromgnetické čočky tk zvné polní čočky (obecně kpitol 85). 9001 10 10 9001 10 90 Optická vlákn, svzky kbely z optických vláken Do těchto podpoložek neptří konektory dptéry pro spojování nebo připojování optických vláken, svzků kbelů z optických vláken. Viz rovněž vysvětlivk k podpoložce 8536 70 00. 9001 20 00 Polrizční mteriál v listech nebo deskách Do této podpoložky ptří fólie polrizčního mteriálu v rolích, npř. pro použití při výrobě LCD modulů.