PŘEHLED ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE, ROZLUŠTĚNÍ HIEROGLYFICKÉHO PÍSMA Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň 2017.01.25 ÚVOD DO STAROEGYPTSKÉHO PÍSMA A LITERATURY CÍLE A STRUKTURA KURZU Posluchači: získají základní přehled o vývoji staroegyptského písma a literatury osvojí si základy hieroglyfického písma Na praktických a autentických příkladech ze starého Egypta si získané informace osvojí a sami vyzkouší Další a doplňující informace: petra-marikovavlckova.webnode.cz Struktura přednášek: Základní informace o probíraném jevu Ukázky staroegyptských pramenů: jména bohů, králů, datační či obětní formule apod. Praktické příklady gramatických jevů a zkouška psaní Základní učebnice: neexistuje 3 použité zdroje: R. Landgráfová, Jazyk egyptských písařů. Gramatika klasické egyptštiny, Praha 2013 Manley, Bill: Egyptian Hieroglyphs for Complete Beginners: The Revolutionary New Approach to Reading the Monuments. Londýn 2012 Zauzich, Karl-Theodor: Discovering Egyptian hieroglyphs. A practical guide. Londýn 1992 1
MIZEJÍCÍ HIEROGLYFY Centrum uctívání Esety / Isis a znalostí o starém Egyptě v jinak postupně se christianizujícím se Egyptě: chrámový komplex na ostrově Fílé (oblast 1. nilského kataraktu, J od Asuánu) Nejmladší hieroglyfický nápis: ostrov Fílé: 24.8.394 n.l. Nejmladší nápis v démotickém písmu: 2.12.452 n.l. Chairémon: Alexandrie, egyptský kněz a stoický filozof a spisovatel. Úvahy o povaze egyptských hieroglyfů Klemens Alexandrijský: jeden z církevních otců, vlastním jménem Titus Flavius Clemens, cca 150-215 n.l., představitel tzv. alexandrijské školy (úzké propojení křesťanské vír y a řecké filozofie) Hórapollón: možná pseudonym. 4./5. st. n.l. Autor díla Hieroglyphica: 2 knihy s vysvětlením celkem 189 hieroglyfů. Jde o symboly a ty je nutné vykládat, ne překládat. Dílo považováno za jeden ze základů hermetického pohledu na staroegyptskou kulturu. PIERIO VALERIANO BOLZANI 1477-1558 Italský renesanční humanista Hieroglyphica sive de sacris Aegyptiorum aliarumque gentium litteris commentariorum libri LVIII (Basilej, 1556) vznikla v souvislosti s nadšením vybuzeným po znovuobjevení Hórapollónovy Heiroglyphicy První renesanční slovník symbolů 2
ATHANASIUS KIRCHER 1601/1602-1680 Německý jezuitský vzdělanec: poslední renesanční člověk zastánce hermetismu Autor prvního moderního pojednání o egyptských hieroglyfech: Oedipus Aegyptiacus (Řím 1652-1654) založeno na mense Isiace Studoval koptštinu a sepsal její první gramatiku (Prodromus coptus sive Aegyptiacus, 1636) rozpoznal, že úzce souvisí se starou egyptštinou Rozpoznal, že existuje vztah mezi hieratickým (psaným v kursivní podobě) a hieroglyfickém písmem OBJEVENÍ ROSETTSKÉ DESKY Napoleonova expedice do Egypta: 1798-1801 dalekosáhlý vliv na evropskou kulturu a na ustanovení egyptologie jako vědní disciplíny Zlomek použit při stavbě Fort Julien u města ar-rašíd (Rosetta). 1799 ho znovuobjevil poručík Pierre-Francois Bouchard původně asi v chrámu v blízkých Sájích Rozpoznán potenciál desky pro rozluštění egyptského písma pořízení litografických kopií a sádrových odlitků rozeslány evropským badatelům 1801: Francouzi poraženi a Rosettská deska je jako jeden z článků alexandrijského míru předána Britům. Od 1802: Britské muzeum 3
ROSETTSKÁ DESKA Dekret vydaný r. 196 za vlády Ptolemaia V. v Memfidě Struktura: 2 jazyky: egyptština a řečtiny 3 písma: hieroglyfické písmo (14 řádek), démotština (32 řádek) a řečtina (54 řádek) 1803: přečtení řeckého nápisu Obdobné nápisy: tzv. Ptolemaiovské dekrety zápisy ze synod kněží. Celkem 4: Tzv. Alexandrijský dekret (243 př. n. l., Ptolemaios III.), Tzv. Kanopský dekret (238 př. n. l. Ptolemaius III.) důležitý pro rozluštění hieroglyfů, Tzv. Memfidský dekret (218 př. n. l., Ptolemaios IV.) a Tzv. Rosetská deska 2. Memfidský dekret (196 př. n. l., Ptolemaios V.) PRVNÍ GENERACE LUŠTITELŮ Silvestre de Sacy (1758-1838) Francouzský filolog, překladatel, polyglot (zakladatel moderní arabistiky) Jako první začal pracovat na Rosettské desce přečetl 5 vlastních jmen (Alexandr apod.) v démotickém textu 1807-1809: učitel Jean-Francois Champolliona X posléze proti němu. Pomáhal Youngovi i Åkerbladovi do značné míry zpoždění rozluštění hieroglyfů soupeření mezi Anglií a Francií Johann David Åkerblad (1763-1819) Švédský diplomat a orientalista Soustředil se na starou egyptštinu a koptštinu 1802: Identifikace všech vlastních jmen v démotickém textu; rozpoznal některá slova a správně určil fonetickou hodnotu 14 z 29 démotických znaků Chyby: byl přesvědčen, že démotština je alfabetické písmo Jeho způsob přístupu: komparace démotštiny a koptštiny klíč k rozluštění hieroglyfického písma Thomas Young (1773-1829) Pracoval na rozluštění Rosettské desky: přeložil démotický text. Nerozpoznal, že hieroglyfický a démotický text jsou parafrází jednoho textu a ne, jak se domníval, svými přesnými překlady. Rozpoznal správnou fonetickou hodnotu 6 znaků Po Champollionově rozluštění (1822) uznal jeho metodu 4
JEAN-FRANÇOIS CHAMPOLLION 1790-1832 Geniální dítě na jazyky: latina, řečtina, hebrejština, arabština, syrština, chaldejština a čínština. Zájem o koptštinu Vliv: starší bratr Jacques -Joseph Champollion-Figeac podpořil zájem o starý Egypt 1807-1809: studium u barona Silvestra de Sacyho. Rozdělilo je odlišné politické smýšlení Od 1808: práce na Rosettské desce konfrontace s prací Åkerblada a rozpoznání koptských ekvivalentů pro 15 démotických znaků 1815: během tzv. napoleonových 100 dní jeho podporovatel následně perzekuován 1822: rozluštění staroegyptského písma 1828-1829: francouzsko-toskánská výprava do Egypta pod vedením Champolliona Jeho gramatika starověké egyptštiny: vydána posmrtně POSTUP LUŠTĚNÍ: CHAMPOLLION X YOUNG 1807: hieroglyfické písmo úzce souvisí s koptštinou Od 1814: soupeření mezi Champollionem a Youngem neblahý vliv barona de Sacyho Young: rozpoznání slova král, určení fonetického významu některých značek ve jménu panovníka Prolemaia, správné určení znaků p, t, m, i, s 1815: gramatika a slovník koptštiny 1817: Champollion se soustřeďuje na gramatiku a slovník koptštiny 1819: Young: identifikace správného čtení několika hieroglyfických znaků, cca 80 korelací mezi hieroglyfickými znaky a démotštinou. Správná identifikace několika logografů, gramatického pravidla tvoření plurálů, správně identifikoval rozdíly mezi jednotným a množným číslem a duálů podstatných jmen. Young identifikoval jméno Ptolemaios i v hieroglyfickém písmu (Akerblad ho rozpoznal jen v démotštině) De l'écriture hiératique des anciens Égyptiens: Champollion uvádí, že hieratické písmo bylo zjednodušenou formou hieroglyfů X byl přesvědčen, že hieratické písmo bylo zcela ideografické 5
Champollion: hieroglyfické písmo na Rosettské desce je směsí ideografických a fonetických znaků Soustředil se na jména králů zapsaná v kartuších: identifikace jmen Ptolemaios a Kleopatra korekce Youngova čtení 1822: přepis nápisu z obelisku z Fílé: kontrola čtení jmen Ptolemaios a Kleopatra: fonetické čtení 12 znaků: A, AI, E, K, L, M, O, P, R, S a T. Byl schopen přečíst znak ms rodit a následně identifikoval jméno Thutmose rozpoznal systém utváření jmen. Ibis znak boha Thovta 14.9.1822: Je tiens mon affaire (Mám to) oznámení rozluštění 27.9.1822: Lettre a M. Dacier adresovaný sekretáři Akademie krásných umění v Paříži: popsání systému hieroglyfického písma jako smíšeného použití ideogramů, fonogramů a determinativů. De Sacy i Young systém čtení uznali. Boj o uznání systému hieroglyfického písma po 1822 Anglie: Champollionova práce byla pokládána za prodloužení práce Åkerblada a Younga Problémy i ve Francii Champollion: následné publikování dalších textů, další rozluštěných jmen králů, bohů apod. 1824: Précis du système hiéroglyphique des anciens Égyptiens: první nástin gramatiky, první přesné překlady: celkem 450 slov a uskupení znaků 1825: definitivní uznání baronem de Sacym Cesty do muzeí a sbírek: překládání textů 1826: jmenován kurátorem egyptských sbírek v Louvru 1828-1829: francouzsko-toskánská výprava do Egypta vedená Champollionem. Nákup starožitností 1831: hlava stolice egyptské historie a archeologie na Collège de France X vyčerpání a nemoc 12.3.1832: umírá 6
EGYPTŠTINA Je afro-asijský jazyk a řadí se do hamito-semitské jazykové rodiny (příbuzný s berberskými a semitskými jazyky a jazykem bedža) Afro-asijské jazyky: celkem 375 jazyků (živých a mrtvých) 340 milionů mluvčích (235 milionů mluví arabsky) S a V Afrika, JZ Asie (včetně Arabského poloostrova) Základní jazykové skupiny (větve): berberské jazyky, čadské jazyky, omotské jazyky, egyptština, kušitské jazyky a semitské jazyky (arabština) Původ: není znám snad někde ve SV Africe (Etiopie) nebo oblast kolem Rudého moře a přilehlé Sahary nebo Levanta (Blízký východ) EGYPTŠTINA Několik vývojových fází: Archaická egyptština: před Starou říší (OK), před 2600 BC Stará egyptština jazyk Textů pyramid (OK), cca 2600-2000 BC Střední / Klasická egyptština: jazyk literárních děl, psaný jazyk MK, SIP, počátek NK Tzv. Tradiční egyptština (égyptien de tradition): pozdní varianta klasické egyptštiny jazyk monumentálních nápisů ptolemaoivského a římského období Novoegyptština : jazyk administrativních a pak i literárních textů NK vliv Achnatonovy reformy Démotština: přímý potomek novoegyptštiny spojovací článek ke koptštině. Jazyk administrativních textů Pozdní doby; od ptolemaiovského období: literární díla Koptština: závěrečná vývojová fáze egyptštiny. Jazyk byzantského období značný vliv řečtiny (podoba písma). Dodnes jazyk koptské křesťanské církve (dnes jí mluví jen několik 100 lidí) Rozdíl mezi psaným a mluveným jazykem zásadní (výše uvedené fáze odpovídají psanému jazyku) 7
EGYPTSKÉ PÍSMO Eg. termín: medu necer božská slova Typy písma: Hieroglyfické (posvátné znaky): konec 4. tisíciletí BCcca 400 AD: především monumentální památky či náboženské texty Hieratické (kněžské): počátek 3. tisíciletí asi 300 AD: kurzivní podoba hieroglyfů Démotické (lidové) písmo: pol. 7 sto. BC-asi 5. stol. AD Koptské písmo: 1-11. stol. AD: 24 písem řecké alfabety + 7 znaků z démotštiny zapisuje samohlásky i souhlásky TYPY ZNAKŮ Piktogram: vlastní znak (obrázek). Vývoj: representují nejen samotné slovo/pojem X získávají fonetickou (zvukovou) podobu používají se pro zápis hlásky nebo skupiny hlásek. Původní význam zůstal zachován 3 skupiny: Ideogramy: udržely si původní podobu Fonogramy: nositelé fonetické hodnoty skládají se z nich slova Determinativy: odlišují význam slova nemají fonetickou hodnotu 8
USPOŘÁDÁNÍ ZNAKŮ Texty: vlastní estetická pravidla. Psalo se zprava doleva a obráceně, ve sloupcích vždy však shora dolů. Počátek textu: čte se z té strany, kam hledí živé znaky Uspořádání znaků: do ideálních čtverců Slova ani věty se žádným způsobem neoddělovala scriptio continua PŘÍŠTÍ PŘEDNÁŠKA: ZÁKLADNÍ TYPY HIEROGLYFICKÝCH ZNAKŮ 2017-02-08 9