Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice Hradecká 390, 378 33 Nová Bystřice Absolventská práce JADERNÁ ENERGETIKA Vít Jaroš 9. A Vedoucí práce: Mgr. Aneta Přílepková Školní rok 2017/2018
Prohlášení Prohlašuji, že předložená absolventská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Veškerá literatura a další zdroje, z nichž jsem čerpal, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Nové Bystřici dne 21. 1. 2018 Jméno autora: Vít Jaroš
Poděkování Chtěl bych poděkovat paní učitelce A. Přílepkové za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce.
Anotace Tato práce s názvem Jaderná energetika byla zpracována jako absolventská práce při ukončení základního vzdělávání na ZŠ a MŠ Nová Bystřice. Práce je zaměřena na jadernou energetiku.
Obsah Úvod... 5 1.1 Charakteristika... 5 1.2 Hlavní zdroje energie... 6 1.3 Obohacení uranu... 7 1.4 Mezinárodní stupnice jaderných událostí (INES)... 8 1.5 Výroba elektrické energie... 9 2.1 Jaderná elektrárna... 9 2.2 Jaderný reaktor... 10 3 Jaderné elektrárny v ČR...11 3.1 Jaderná elektrárna Temelín...11 3.2 Jaderná elektrárna Dukovany... 12 4.1 Jaderné havárie... 13 4.2 Three Mile Island... 13 4.3 Černobyl...15 4.4 Fukušima... 17 Závěr 20 Seznam použité literatury a zdrojů informací Knihy a publikace Elektronické zdroje
Úvod Jaderná energetika je velice široký pojem a obsahuje mnoho částí. Já se je pokusím některé popsat a budu se snažit, aby to bylo aspoň trochu k pochopení. Poslední dobou se o samotnou energetiku hodně zajímám a v budoucnu bych ji chtěl i studovat. Toto téma jsem si vybral, neboť mě jaderná energetika zaujala a doufám, že se dozvím spoustu nového. Třeba bych některé důležité informace mohl použít během studia na střední škole. Informace nečerpám pouze z internetu, ale osobně jsem navštívil jadernou elektrárnu Dukovany a doufám, že nalistuji spoustu důležitých věcí také v učebnicích z fyziky a dalších publikacích. Ve větší části se zaměřím hlavně na popis jednotlivých částí elektrárny a hlavně na jaderné havárie. Už na začátku, když jsem si střádal informace, jsem zjistil, že první jaderná havárie se stala v USA, což jsem doté doby nevěděl a ani lidé, kterých jsem se zeptal, tuto poměrně historickou událost také neznali. Na jaderných elektrárnách se mi líbí jejich mohutnost a to, jak je člověk maličký oproti jejich vysokým chladícím věžím. Když jsem byl na exkurzi v Dukovanech a představil jsem si, že kousek ode mě je reaktor, který v tu chvíli má výkon 510 MW a roztáčí mohutnou turbínu na 1500 otáček za minutu, měl jsem husí kůži po těle. 1.1 Charakteristika Nejdůležitější částí v tomto odvětví je výroba elektrické energie v jaderných elektrárnách, ale i vytápění domů, skleníků atd. Mezi další využití JE (jaderné elektrárny) patří například výroba izotopů pro lékařské a hospodářské účely. Zajímavý je také ruský reaktor BN-350, který odsoloval mořskou vodu v letech 1973 až 1999. JE a reaktory se dají využít i jinak, než jako veliká tikající bomba. 5
V poslední době se stále zpřísňují ekologické normy jaderné energetiky. Ale JE nevypouští do ovzduší žádný škodlivý oxid uhličitý a to, co stoupá z těch obrovských, přes 100 metrů vysokých chladících věží, je jenom vodní pára. Vzhledem k tomu, kolik JE vyrobí energie, tak vyprodukuje malé množství jaderného odpadu. V elektrárně je i malé množství jaderného záření, ale při návštěvě elektrárny Dukovany nás ujišťovali, že jaderné záření v této elektrárně je ještě menší než v sousedním městě. Takže se dá říct, že pracovníci si jezdí do elektrárny od radioaktivity odpočinout. Jaderná energie je zařazena mezi neobnovitelné zdroje energie, neboť světové zásoby uranové rudy nejsou nekonečné a vyprodukované palivo se prozatím dále nevyužívá. Ale plánuje se výroba rychlého reaktoru, který by štěpnou reakci prodloužil. jaderná vs uhelná elektrárna 1.2 Hlavní zdroje energie Dnes se ke štěpné reakci v jaderné energetice používá uran nebo plutonium. Také se zkoumá termojaderná fúze vodíku na hélium. Plutonium je šestý člen z řady aktionidů, silně radioaktivní, velmi toxický prvek připravovaný hlavně pro výrobu atomových bomb, ale také se využívá v jaderných rektorech nebo jako zdroj energie pro generátory. Uran je radioaktivní prvek stříbřité barvy, která se po oxidaci mění na šedou barvu. Stejně jako plutonium patří mezi kovy, do řady aktionidů. Martin Heinrich Klaproth, německý technik, objevil uran roku 1789. Až roku 1841 byl vytvořen v čisté formě, která je potřeba třeba do reaktorů. 6
Aktinoidy jsou, pro přiblížení, skupina patnácti prvků s protonovým číslem 89 až 103. Všechny prvky jsou radioaktivní a vyskytují se v zemské kůře. Připravují se většinou uměle jadernými reakcemi. 1.3 Obohacení uranu Uran je nejpoužívanější palivo v jaderných elektrárnách. Může se použít pro dva účely, buď jako palivo do jaderných elektráren, nebo jako náplň do atomové bomby. Uran se vyskytuje ve dvou izotopech - uran 235 a uran 238. To znamená, že jsou to různé izotopy prvku. Izotopy se liší počtem neutronů v jádře atomu a mají odlišné vlastnosti. Jádro uranu se samozřejmě skládá z protonů a neutronů. Je tam 92 protonů, ale záleží na tom, kolik tam je neutronů. Uran 235 má 143 neutronů a uran 238 má 146 neutronů. Uran 238 je využíván pro svou váhu a uran 235 se využívá v jaderné energetice a v jaderných bombách. Vytěžená uranová ruda obsahuje z 99,3% uran 238. Abychom získali uran 235, musí se uran 238 oddělit od uranu 235. Toho se dosáhne reakcí s fluoridem, který reaguje jak s uranem 235, tak s uranem 238 za vzniku fluoridu uranového. Fluorid uranový je plyn. Vložíme ho do centrifugy, uprostřed se nahromadí uran 235, protože je lehčí než uran 238, který bude pokrajích. Centrifuga je zařízení určené k oddělování různých látek pomocí odstředivé síly. 7
centrifuga (laboratorní) centrifugy na obohacení uranu Pro výrobu jaderného paliva je zapotřebí čistota uranu 97%, uranu 235. Pro výrobu bomby je zapotřebí mnohem větší čistota uranu, nejlépe 99,9%. Na základě toho se dá poznat, kdo vyrábí jaderné palivo a kdo atomovou bombu. 1.4 Mezinárodní stupnice jaderných událostí (INES) INES je osmistupňová stupnice na měření znečištění při havárii JE, je zavedená od roku 1990. 0 až 3 se značí jako nehody a 4 až 7 jako havárie. Sice bych měl dát tuto stupnici až před jaderné katastrofy, ale už teď se o nich párkrát zmíním. Stupnice: 0-odchylka: nejsou porušené žádné limity ani normy; 1-anomálie: technická porucha nebo odchylka, ale zbývající ochrana je funkční; 2-nehoda: technická porucha se selháním bezpečnostního zařízení, ale se zbývající ochranou; 3-vážná nehoda: únik radioaktivních materiálů, není nutná ochrana obyvatel; 4-havárie bez vážnějšího vlivu na okolí: poškození zařízení a únik radioaktivity; 5-havárie s rizikem vlivu na okolí: radioaktivita rozšířena do okolí, částečná evakuace obyvatel; 6-těžká havárie: evakuace obyvatel; 7-velmi těžká havárie: únik velkého množství radioaktivních materiálů, dlouhodobé důsledky pro životní prostředí. 8
1.5 Výroba elektrické energie Nejdůležitější využití je výroba jaderné energie v jaderných elektrárnách. Po celém světě mají JE podíl okolo 13,5% veškeré vyrobené elektřiny. Největší podíl jaderné energie má Francie (74%), Slovensko (52%) a Belgie (51%). Pro porovnání je podíl v Česku asi 35,9%. Docela mě překvapilo, že Slovensko, jako takový poměrně nevyspělý stát, má tak velký podíl jaderné elektřiny. Na Slovensku se nachází dvě jaderné elektrárny, JE Jaslovské Bohunice a JE Mochovice. JE Jaslovské Bohunice se nachází poblíž Bratislavy, obsahuje 5 reaktorů. V této elektrárně se stala roku 1977 havárie, která dosáhla 4 stupně na stupnici INES. Nehoda se odehrála při zavážení čerstvého paliva za provozu reaktoru, kdy došlo k poškození jaderného paliva a radiace unikla do prostoru elektrárny. JE Mochovice se nachází také nedaleko od Bratislavy a má jen dva reaktory o výkonu 470 MW. 2.1 Jaderná elektrárna Jaderná elektrárna funguje na podobném principu jako elektrárna tepelná. U obou typů se elektrická energie vyrábí v generátoru poháněném turbínou. V tepelné elektrárně vzniká teplo k vytvoření páry spalováním uhlí. V jaderné elektrárně vzniká teplo řízenou reakcí při štěpení jader uranu. V primárním okruhu proudí voda. Teplo vytvořené v reaktoru odvádí voda primárního okruhu do tepelného výměníku (neboli parogenerátoru). V parogenerátoru předává voda primárního okruhu své teplo do sekundárního okruhu, ve kterém následně vzniká pára. 9
Sekundární okruh vede vodu až k turbíně. Vodní pára roztáčí turbínu a ta pohání generátor elektrické energie. V generátoru je mechanická energie rotace turbíny přeměňována na elektřinu. V kondenzátoru dochází k ochlazení páry přicházející z turbíny. Pára kondenzuje zpět na vodu, která se vrací do parogenerátoru v primárním okruhu. V chladícím (někdy též nazývaném terciárním) okruhu proudí voda, která v kondenzátoru odebírá teplo páře. V chladicí věži se odparem v proudícím vzduchu ochlazuje voda chladícího okruhu. Do ovzduší z chladící věže stoupá jen čistá vodní pára. 2.2 Jaderný reaktor Reaktor je zařízení, kde dochází k řízenému štěpení jader uranu. Při štěpné reakci se uvolňuje velké množství tepelné energie. Dělení: Štěpný jaderný reaktor: energie se získává z štěpení těžkých jader nejčastěji uranu 235, nebo plutonia 239. Tento typ reaktoru se používá ve většině jaderných elektráren a také v ponorkách. Fúzní jaderný reaktor: energie je získávána pomocí slučování lehkých jader, jako jsou deuterium a tritium (izotopy vodíku). Tento typ jaderného reaktoru se vyvíjí už spoustu let a podle vědců i nadále bude. Radiozotopový termoelektrický generátor: energie se získává pomocí přirozeného rozpadu těžkých prvků například plutonium 238. Využívá se jako dlouhodobý 10
bezúdržbový zdroj energie. Má nízký výkon a využívá se především ve vesmírných sondách. Popis jednotlivých částí reaktoru: Reaktorová nádoba: tvoří vnější hranici reaktoru. Nejčastěji má tvar válce o váze až 800 tun. Obsahuje vstupy a výstupy pro chladivo. Aktivní zóna: vnitřní část reaktoru, kde probíhá samotná štěpná reakce. Palivo: palivové tyče složené z palivových proutků, které obsahují UO 2 (oxid uraničitý). Řídící orgány: to jsou řídící tyče, které silně pohlcují neutrony. Díky nim se dá částečně ovlivňovat výkon reaktoru. reaktor turbína 3. Jaderné elektrárny v Česku 3.1 Jaderná elektrárna Temelín Jaderná elektrárna Temelín leží 24 km od Českých Budějovic a 5 km od Týna nad Vltavou. Elektrárna je poháněna dvěma tlakovodními reaktory VVER 1000 typu V320 o výkonu 2 x 1055 Mwe. Celkový výkon je 2110 MW a roční výroba 13 914 Gwh. Po technologické stránce odpovídá moderním světovým parametrům a to díky velké profesionálnosti personálu. 11
Tato jaderná elektrárna je jedinečná svým plnorozsahovým simulátorem, pomocí něhož si personál může nacvičit některé nebezpečné situace. Stavba elektrárny začala v roce 1985 a byla dokončena v roce 2002. Jedná se o nejnovější jadernou elektrárnu v Evropě. Plánovaná životnost je 30 let a může se ještě navýšit. Zajímavé je, že náklady na výstavbu vystoupaly na 98 miliard Kč a její životnost je jen 30 let. Na druhou stranu životnost Dukovan se vyšplhala z 30 na 60 let, tak třeba tomu bude stejně i u Temelína. 3.2 Jaderná elektrárna Dukovany Jaderná elektrárna Dukovany se nachází 30 km od Třebíče, poblíž obcí Dukovany, Slavětice a Rouchovany. V elektrárně jsou ve dvou dvojblocích zabudovány čtyři tlakovodní reaktory typu VVER 440 model V213 a každý z nich má výkon 510 MW. Roční výroba se pohybuje okolo 14TWh, což je 20% celkové spotřeby elektřiny v ČR. Během exkurze v JE Dukovany, nám průvodce sdělil, že elektrárna je schopna vyrobit dostatek elektrické energie na to, aby zásobila veškeré domácnosti v ČR, ale poměrně velké množství elektrické energie JE posílá do zahraničí (př. do Rakouska). Nechápu tedy, proč Rakousku vadí naše jaderné elektrárny, když od nás odkupují naši elektřinu vyrobenou právě v jaderných elektrárnách. Jaderná elektrárna Dukovany je první provozovanou jadernou elektrárnou v Česku a patří mezi nejspolehlivější a také nejvíce bezpečné jaderné elektrárny ČEZ. JE Dukovany se začala stavět roku 1978 a dokončena byla mezi lety 1985 až 1987. Náklady na stavbu se vyšplhaly na 25 miliard Kč. Stávající bloky by 12
mohly být v provozu do roku 2045, podle původního plánu měly být funkční jen do roku 2035. 4.1 Jaderné havárie V historii jaderných elektráren se staly tři velké jaderné havárie. První byla v roce 1979, v elektrárně Three Mile Island v USA. V roce 1986 došlo k nejznámější a také nejhorší havárii v Černobylu na Ukrajině. A roku 2011 se stala poslední velká havárie elektrárny Fukušima v Japonsku. 4.2 Three Mile Island Three Mile Island je elektrárna na stejnojmenném ostrově v Pensylvánii v USA. Jaderná havárie se stala 28. března 1979. 13
Došlo k částečnému roztavení druhého reaktoru elektrárny díky vysokým teplotám, což zamořilo provozovnu a její okolí radiací. Havárie dosáhla pátého stupně na mezinárodní stupnici jaderných událostí. Popis havárie: 28. března 1979 ve 4 hodiny ráno došlo k poruše hlavního vodního čerpadla chladícího sekundární okruh. To způsobilo, že generátor páry přestal chladit primární okruh. Důsledky havárie: 2 sekundy poté: Turbína se automaticky odstavila a zasunuly se regulační tyče. Došlo ke snížení výkonu reaktoru, ale tlak v primárním okruhu stále vzrůstal. 12 s: Ventil, který snižuje tlak v reaktoru, se nezavřel, ale kontrolky ukazovaly pravý opak. Následkem toho stále klesal tlak v sekundárním okruhu. 2 minuty: Automaticky se spustil havarijní systém chlazení (zařízení reagovalo správně). 4 min: Následkem varu vody došlo ke zvýšení její hladiny až k ventilu v aktivní zóně (místo v reaktoru, kde se děje jaderná reakce). Obsluha vypnula čerpadlo, protože si myslela, že stoupání hladiny způsobilo havarijní chlazení. Obsluha se domnívala, že je vody dostatek, ale ve skutečnosti jí bylo málo. 10 min: Kvůli neustálému výtoku vody praskla stěna barbotážní nádrže (stěna reaktoru) a voda se začala rozlévat do prostoru kontejmentu (izolovaná místnost, ve které se nachází reaktor). Pokles tlaku dále pokračoval. 90 min: Bublinky, horké vody, z primárního okruhu poškodily čerpadlo, které se muselo odstavit. Důsledkem toho horní část reaktoru zůstala pouze v horké páře, která po přehřátí poškodila aktivní zónu. 2 hod: Radioaktivita v JE a jejím okolí vzrostla a státní dozor vyhlásil radiační poplach. 2 hod 15 min: Kontejment nebyl včas izolován, následkem toho vzrostla radioaktivita. 2 hod 22 min: Obsluha konečně uzavřela blokovací ventil, díky tomu skončil výtok vody z primárního okruhu. Voda však dále neproudila a teplota aktivní zóny se stále zvyšovala. 3 hod 20 min: Bylo zprovozněno vysokotlaké havarijní chlazení, díky němuž se snížila teplota v reaktoru. 5 hod: Dorazili specialisté, kteří uvedli vysokotlaký systém havarijního chlazení do trvalého provozu, a začalo postupné odplynění primárního okruhu. 14
Ale až po 12 hodinách byla zprovozněna cirkulační čerpadla a reaktor byl pod kontrolou. Důsledky havárie: Havárie zpřísnila rozvoj jadrné energetiky v USA. Negativně ovlivnila vnímání rizik jaderných elektráren po celém světě. Dnes elektrárna stále funguje, ale v provozu je jen její první reaktor. Druhý reaktor byl dostatečně odizolován na to, aby JE mohla dále fungovat. Myslím si, že tahle havárie byla zbytečná. Kdyby v elektrárně pracovali vzdělanější pracovníci a měli kvalitnější ventily, nemuselo by se nic stát. 4.3 Černobyl Černobyl je nynější pozůstatek jaderné elektrárny, která se nachází na severu Ukrajiny. Černobylská havárie se stala 26. dubna 1986. Šlo o nejhorší havárii v historii, která dosáhla nejvyššího stupně 7 na stupnici INES. Elektrárna se skládala ze 4 reaktorů, každý o výkonu 950 MW, které před havárií produkovaly 10% veškeré ukrajinské elektřiny. Stavba elektrárny začala v 70. letech 20. století. První reaktor byl dokončen v roce 1977, druhý v roce 1978, třetí v roce 1981 a čtvrtý v roce 1983. V době havárie byly rozestavěny i další dva reaktory, v porovnání s Temelínem byl Černobyl obrovský. Docela by mě zajímalo, 15
jak by asi vypadal Černobyl v dnešní době, kolik by měl reaktorů a kolik by vyráběl elektřiny, ale to už se asi nikdy nedozvíme. Popis havárie: V noci 26. dubna 1986 probíhal riskantní pokus na čtvrtém reaktoru, při kterém došlo k přehřátí a následným dvěma explozím. První, ne tak velká, exploze byla doprovázena druhou silnější explozí, která odhodila betonový bezpečnostní kryt o váze přes 500 tun vysoko nad střechu JE. Exploze rozmetala kolem elektrárny 700 tun radioaktivního grafitu a vychrlila do ovzduší 50 tun jaderného paliva, což je desetinásobek jaderného materiálu, který byl použit v Hirošimě. Jaderný mrak, který se následně vytvořil, pohltil celou Evropu a skoro celý tehdejší Sovětský svaz. Důsledky: Po havárii bylo město Prypjať evakuováno a 30 km od jaderné elektrárny se proměnilo v zakázanou zónu. Pro zajištění radioaktivního materiálu v jádře reaktoru začalo vojsko zasypávat zbytek reaktoru pískem. Jenže velká vrstva písku udělala z reaktoru velikou výheň a roztavené jádro se začalo pomalu propalovat směrem dolů. V tom okamžiku vyvstal další problém. Pod reaktorem se nacházela vodní nádrž obrovských rozměrů, která byla plná vody. Kdyby se tenkrát reaktor propálil až k vodě pod ním, vyvolalo by to obrovskou termální explozi, která by velmi pravděpodobně srovnala se zemí 200 kilometrů čtverečních v okolí elektrárny a vynesla do vzduchu zbytek roztaveného radioaktivního jádra. Dále by výbuch zničil i ostatní tři reaktory, které by také vypustily do vzduchu neuvěřitelné množství radioaktivního paliva. Veliká část Sovětského svazu by se stala neobyvatelná a došlo by k ještě většímu zamoření celého světa radioaktivitou. Ale tomu naštěstí zamezili tím, že vysoce radioaktivní vodu jednoduše vypustili. Poškozený reaktor byl provizorně obestavěn betonovým sarkofágem, aby se zamezilo další kontaminaci prostředí. Likvidace reaktoru je prozatím nemožná. Sovětský svaz chtěl původně ukázat světu, že se nic nestalo, tak posílal naše československé děti na tábory, na Ukrajinu. Přes veškeré snahy Sovětského svazu nakonec vyšla pravda na povrch. Jestli mám dát do absolventské práce vlastní pocity a myšlenky, tak takový průšvih nejde ani nějak popsat. Když jsem se díval na tři dokumenty, nemohl jsem uvěřit tomu, co slyším a co vidím. Člověk, který vedl pokus reaktoru č. 4, za svoje více než špatná rozhodnutí zaplatil životem, stejně jako 985 000 lidí, kteří do 16
roku 2004 zemřeli na následky havárie. Všichni, kteří se v Černobylu zúčastnili záchranných prací, zemřeli na následky radioaktivního ozáření. Tato katastrofa byla jednou z hlavních příčin rozpadu Sovětského svazu. Kdybych měl podrobně popsat celou tuto havárii, tak bych vytvořil další absolventskou práci nejméně na 15 stránek, která by obsahovala zejména popis chyb, kterých se v Černobylu dopustili. 4.4 Fukušima Fukušima je japonská JE společnosti TEPCO, což je největší jaderná společnost v Japonsku. JE leží na východním pobřeží Japonska, kde zabírá 3,5 km² území. Do doby před katastrofou, to byla největší japonská JE společnosti TEPCO. Elektrárna byla zprovozněna 26. března 1971. Elektrárna dosahovala výkonu 4,696 GWE a to díky šesti varným reaktorům. První až čtvrtý blok se nacházejí v nadmořské výšce 10 metrů nad mořem, takže ihned u hladiny moře, což se stalo osudným. Zbylé bloky pět a šest najdeme výše. Elektrárna dokázala odolat vlnám o výšce 5,7 metrů, což ale bylo málo na obrovskou vlnu tsunami. Popis havárie: Jaderná havárie se stala 11. března 2011, byla označena jako nejhorší havárie ihned po Černobylu a dosáhla nejvyššího 7. stupně na stupnici INES. První poničení elektrárny způsobilo zemětřesení, které poničilo elektrické vedení, a elektrárna zůstala bez proudu. Zapnuly se záložní dieselové generátory, díky kterým bylo ještě odváděno zbytkové teplo z reaktorů. Ihned během zemětřesení došlo k automatickému zastavení štěpné reakce na všech blocích. Při zemětřesení došlo 17
k překročení síly zemětřesení, na které byla JE konstruována, ale žádná závažná poškození se nestala. O to se postarala až nadcházející vlna tsunami. Situace byla pod kontrolou, dokud vlny tsunami nezničily záložní generátory, čerpadla mořské vody, elektrické vedení uvnitř elektrárny a zdroje napájení u 1,2 a 4. bloku. U 6. bloku zůstal provozuschopný generátor, ale bloky 1,2 a 4 zůstaly, bez elektřiny. Bez elektrického proudu nefungovaly žádné měřicí přístroje, bez nich nebylo možné zjistit téměř žádné informace o reaktorech. Nebylo možné zjistit hodnoty hladiny vody a tlaku v reaktorech, což znamenalo zhoršující stav havárie. V důsledku toho docházelo ke ztrátě záložních systémů chlazení na jednotlivých blocích. Nejhůře na tom byl zpočátku 1. blok, kde došlo k poškození aktivní zóny v 19:00 toho dne. Při přehřátí na 900 C se slitina palivových proutků roztavila a uvolnil se vodík, který vyvolal výbuch v 15:36 den po havárii, kvůli němuž se zvýšila radiace v okolí. Výbuch poničil vrchní patro, kde se nacházelo vše potřebné pro obsluhu reaktoru, jako třeba úschovna vyhořelého paliva. Dále výbuch poškodil druhý reaktor. Postupem času došlo k poškození a tavení paliva u 2. a 3. bloku. Na 4. bloku k poškození nedošlo, neboť v něm nebylo v tu dobu žádné palivo. K výbuchu na 3. bloku došlo stejným způsobem jako na bloku 1. Ale i na 4. bloku došlo později k explozi vodíku, přestože tam žádné palivo nebylo. Vodík se k němu dostal z bloku 3, který s blokem 4 sdílí odvětrávací systém. Takže došlo ke zničení 1. bloku, k poškození 2. bloku a úplnému zničení 3. a 4. bloku. Hasičské cisterny začaly chladit reaktory vodou. Aby bylo možné chlazení docílit, museli operátoři složitě odtlakovat reaktor, což způsobilo další zamoření okolí radioaktivitou. Elektrické napájení se povedlo obnovit až 22. března. V prosinci 2011, tedy o 9 měsíců později, došlo ke snížení teploty v tlakové nádobě na 100 C a únik radiace byl minimální. Devět měsíců je podle mě dlouhá doba, během které se muselo dostat do ovzduší velké množství radioaktivních látek. Ale je pravda, že toho v takových podmínkách dosáhli docela rychle, neboť jaderné elektrárně trvá třeba několik měsíců, než se reaktor úplně odstaví. V této době, dle médií, je již jaderný odpad zlikvidován. Po dobu 20 let bude okolí JE neobyvatelné. 18
Důsledky havárie: Přes 150 000 obyvatel muselo být evakuováno. Více než 1000 evakuovaných obyvatel zemřelo na následky samotné evakuace. Tato havárie nebyla zaviněna lidskou neschopností, ale přírodními jevy, na které nebyla JE dostatečně připravená. Havárie, stejně jako u předchozích havárií, zapříčinila zpomalení jaderného rozvoje a zvýšení bezpečnosti. Když jsem byl na exkurzi v Jaderné elektrárně Dukovany, tak nám bylo sděleno, že jejich tlakovodní reaktory jsou 100% bezpečné, a že se nemůže nic stát. Varné reaktory, které byly i ve Fukušimě, jsou velmi podobné i těm tlakovodním, které máme v ČR. Myslím si, že žádná JE na světě není 100% bezpečná, i když se naše Dukovanská JE řadí mezi světovou špičku v bezpečnosti. Také naši experti na jadernou energetiku, byli posláni na pomoc při řešení jaderné katastrofy ve Fukušimě. 19
Závěr Psaní této práce mě velice bavilo a jsem rád, že jsem si tohle téma vybral. V nějakých částech jsem se doslova ztrácel, a proto jsem musel informace na jedno téma čerpat z více zdrojů, ale dá se říct, že jsem všemu porozuměl a doufám, že jste tomu při četbě porozuměli také. Sice jsem se o jaderné energetice dozvěděl spoustu nových věcí, ale je otázka jestli mi v životě k něčemu budou. 20
Seznam použité literatury a zdrojů informací Knihy a publikace 1. Fyzika pro 9. ročník základní školy, vydalo nakladatelství Prometheus v roce 2015 Elektronické zdroje 1. https://www.cez.cz/ 2. http://www.jaderne-elektrarny.cz/ 3. https://cs.wikipedia.org/wiki/jaderná_energetika 4. https://youtu.be/skmth11ctei 5. https://youtu.be/ngebdnqwray 21