Trávení - digestion. RNDr. Vladimír Malohlava, Ph.D., 2011. Zažívací systém

Trávení - digestion RNDr. Vladimír Malohlava, Ph.D., 2011 Zažívací systém zdroje přednášky - prezentace: Lékařská fyziologie Trojan, Srovnávací fyziologie živočichů Vácha a kolektiv, google.com volně přístupné informace a materiály na síti

FUNKCE TS 1.příjem potravy a odstraňování nestravitelných odpadních látek 2. mechanické a chemické zpracování potravy 3. vstřebávání živin z potravy

Fyziologie trávení a vstřebávání fyzikální a chemická povaha potravy obrovská rozmanitost u různých skupin živočichů v závislosti na tom PESTROST stavby všech oddílů trávicího traktu včetně enzymatického vybavení pro štěpení živin

Způsoby přijímání potravy Nejprimitivnější způsob difůze celým povrchem těla bičíkovci kořenonožci příjem na libovolném místě těla pomocí fagocytózy

některá zvířata živí se mikroskopickým materiálem rozptýleným ve vodě zachycení filtrovacím aparátem mnoho jednobuněčných živočichů, bezobratlých i obratlovců se živí touto MIKROSKOPICKOU SUSPENZNÍ potravou : bakterie spóry řasy larvy bezobratlí

Potravní vakuola trepky

Houby - porifera

Láčkovci - Cnidaria

Ploštěnka - Prostoma

Ploutvenky - Chaetognatha

Jiní živočichové se živí VELKÝMI ČÁSTICEMI potravy přisedlá potrava pohyblivá kořist predátoři polykání vcelku nebo rozžvýkání

u hmyzu Vnější trávení vylučují do kořisti proteolytické enzymy a nasávají štěpné produkty mšice štěpí škrob pomocí amyláz larvy střevlíků potápníků vodomilů mravkolvů masařek rovněž u pavouků, mihulí, chobotnic

Potápník - Ditiscus

příklad TS u brouků

Pavouci

Pavouci - aranae

Tekutá potrava krev, rostlinný nektar, míza

Rozemílání potravy Většina mnohobuněčných živočichů přijímá potravu (pevnou nebo tekutou) ústním otvorem mechanické rozemílání potravy v horních oddílech trávicí soustavy menší kusy se navlhčují a mění se na kašovitou hmotu vyvinutí rozmanitých ústrojí zuby mandibuly zrohovatělé útvary u ptáků radula u hlemýžďů u některých živočichů pomoc cizích těles ptáci kaménky gastrolity ve SVALNATÉM žaludku rozbíjení potravy o tvrdé předměty vydra mořská masožravci přijatá potrava rozmělněná nedokonale býložravci - dokonale

drtící ústrojí

Intracelulární a extracelulární trávení při chemickém zpracování živin = vlastní trávení štěpení potravy na takové METABOLITY, které se mohou resorbovat a přejít do tělních tekutin jde o hydrolytické štěpení složitých látek na menší molekuly bílkoviny se štěpí na AMKs polysacharidy na monosacharidy tuky na glycerol a mastné kyseliny chemické štěpení živin je extracelulární nebo intracelulární

trávení intracelulární trávení = fylogeneticky starší způsob u jednobuněčných a některých mnohobuněčných organizmů drobné částice potravy jsou fagocytovány buňkami vývojově pokročilejší je trávení extracelulární do trávicí trubice se vylučují enzymy štěpí živiny na jednodušší látky resorpce a další zpracovávání tento způsob trávení je nalézán u vyšších bezobratlých a obratlovců přechody jsou plynulé nezmar už tráví do jisté míry extracelulárně kopinatec existuje i intracelulární trávení smíšené trávení u plžů, mlžů, ostnokožců primitivní trávicí soustava žlázové buňky vylučují trávicí šťávy paralelně s buňkami specializovanými na fagocytování malých částeček mlži tráví extracelulárně pouze polysacharidy, tuky a bílkoviny se zpracovávají intracelulárně v buňkách hepatopankreatu

Teredo navalis šášeň lodní umí trávit celulózu jako jeden z mála živočichů disponuje enzymem celulázou

Trávicí trubice Proražení řitního otvoru jednosměrný pohyb potravy vznik odděleného oběhového systému vznik speciálních trávicích orgánů

Trávicí trubice trávicí trubice část tělní dutiny určená pro štěpění živin otevřená navenek ústním a řitním otvorem výhody trávicí trubice a extracelulárního trávení: možnost trávit částice potravy mnohem větší než jsou vlastní buňky specializace skupin buněk nebo celé oddíly TT specializovaly na dílčí trávicí funkce zásobárna, sekrece, trávení, resorbce umožňuje prostorově oddělit různé pochody při trávení kyselý proces štěpení proteinů v předním střevě od alkalického nebo neutrálního trávení štěpení sacharidů a lipidů ve středním oddíle jednosměrný tok potravy od ústního otvoru k řitnímu

Všeobecné rozdělení TT přední specializovaná část přijetí a mechanické zpracování potravy rozmělnění oddíl pro uskladnění potravy vyrovnání nárazového příjmu oddíl pro další mechanické a chemické zpracování trávení vzniká oddíl pro resorpci (vstřebávání) produktů trávení do krve poslední zadní část resorpce vody, iontů, hromadění výkalů a defekace

Pohyby TT posun potravy peristaltickými kontrakcemi segmentů trávicí trubice peristaltika vyvolána přítomností potravy modifikována nervovým a endokrinním řízením v evoluci TT tendence ke zvětšování jejího vnitřního povrchu slepé výběžky u Chelicerat hepatopankreas měkkýšů mohutné slepé střevo býložravých savců povrch resorpčního epitelu střeva zvětšení mohutným zřasením v klky místní pohyby promíchání tráveniny bez jejího posunu

Přizpůsobení trávicích dějů způsobu výživy masožravci potrava živočišného původu dobře stravitelná vysoký obsah živin mechanické zpracování vyvinuto jen částečně mnozí polykají kořist v celku není část fungující jako zásobárna býložravci adaptace na rostlinnou potravu chudší na živiny dokonalé rozmělnění potravy kombinované s mikrobiálním trávením celulózy (přežvýkavci) vznik různých oddílů pro mikrobiální fermentaci a uskladnění potravy tenké střevo bývá velmi dlouhé trávení - přežvýkavci

Specializace příjmu potravy - typy Specializace (hmyz) Endosymbiotické organismy Monofágní výživa Polyfágní výživa HERBIVORA, CARNIVORA, OMNIVORA BIOFÁGOVÉ, NEKROFÁGOVÉ FYTOFÁGOVÉ, ZOOFÁGOVÉ KANIBALISMUS, KRONISMUS, KAINIZMUS SAPROFÁGOVÉ, DENTROFÁGOVÉ, KOPROFÁGOVÉ

Symbionti trávicích soustav celulóza rostlinných těl nejhojněji se vyskytující polysacharid jen málo druhů s vlastní celulázou šášeň lodní, někteří býložraví korýši, primitivní hmyz velké živočišné skupiny specializované na rostl. potravu hmyz, dřevožraví měkkýši, přežvýkavci ROSE (33:10) využití symbiontů pro trávení CELULÓZY mikrosymbionti transformace celulózy na využitelné složky rozklad nestrávených zbytků potravy recyklace odpadních dusíkatých látek poskytují některé vitamíny (B, K) přítomnost symbiotických bakterií ve střevě u savců

Symbionti trávicích soustav hostitelé mají často specializované oddíly TT osídlení touto mikroflorou buď před žaludkem u přežvýkavců za žaludkem u pseudopřežvýkavců (zajíci, hlodavci) hlodavci se k produktům mikrobiální fermentace dostanou konzumací výkalů KOPROFAGIE termiti specializovaní bičíkovci ve střevě nebo ve zvláštních oddílech u přežvýkavců rozhodující význam nálevníci a baktérie v bachoru mikrobiální flóra člověka zejména baktérie Escherichia coli, která žije ve tlustém střevě

Escherichia coli

Trávicí soustava bezobratlých rozdíly vývoje TS patrné při srovnání bezobratlých a obratlovců rozšířeno intracelulární trávení neodděleny secernující oblasti od resorbujících trávicí enzymy většinou obsaženy v jedné trávící šťávě štěpení bílkovin probíhá při neutrální reakci ne kyselé proteolytický enzym odlišný od pepsinu obratlovců

v těle trepky při pohybu potravní vakuoly kyselá reakce = usmrcení potravy, později zásaditá vlastní změna potravy améba viz výše (panožky) mnoho jednobuněčných živočichů obsahuje symbiotické bakterie nebo řasy parazité celým povrchem těla žahavci vak ploštěnci silná svalovina hltanu u ploutvenek poprvé existence DVOU otvorů měkkýši poměrně diferencovaná trávicí soustava s hepatopankreatem a smíšené intra a extracelulární trávení hmyz liší se dle potravní speciallizace přední a zadní část ektodermálního původu střední část entodermálního původu množství trávicích žláz specializovaných podle převládajících živin v potravě ve střední části vylučována PERITROFICKÁ MEMBRÁNA mechanicky chrání sekreční a resorpční epitel

Trávení u obratlovců TS u obratlovců dlouhá svalnatá trubice vystlána sliznicí na různých místech do ní ústí vývody žláz jednotlivé části trubice = různá specializace liší se produkcí trávicích šťáv pohyby činnost svaloviny stěn přední a zadní část příčně pruhovaná svalovina zbytek = hladká svalovina svalová tkáň = ve stěně celé TT dvě vrstvy v zevní vrstvě svalová vlákna podélně ve vnitřní vrstvě kruhovitě trubice je vystlána sliznicí mukózou žlázkové a pojivové buňky mezi podélnou a kruhovitou vrstvou hladkých svalů = nervová myenterická pleteň AUERBACHOVA, pod sliznicí submukózní pleteň MEISSNEROVA pleteně jsou vytvářeny vegetativními nervy a navzájem propojeny

TS jako celek

Vrstvy TT

Trávení v ústech potrava je připravována pro zpracování v dalších částech GI soustavy mechanickým rozm. tvoří se sousta, mísí se se slinami a jsou obalována do ochranné vrstvy mucinu u vodních živočichů potrava přijímána s velkým množství vody = slinné žlázy zakrnělé nebo chybí u živočichů přijímajících suchou potravu slinné žlázy poměrně mohutné a tvoří mnoho slin (u skotu až 60 l denně).

Slinné žlázy člověk denně vyloučí asi 1,5 litru slin vznik ve velkých žlázách ústící do ÚD zvláštními vývody žlázy příušní žlázy podčelistní žláza podjazyková sliny obsahují 99,4 % vody organické látky mucin, alfa-amyláza, lyzozym, imunoglobuliny anorganické látky ionty hydrogenuhličitanové, I, K, Cl, Na, Ca, P, u některých savců včetně člověka enzym amyláza-ptyalin štěpení škrobu na maltózu nepodmíněné reflexní sekrece slin : vyvolání žvýkacími pohyby mechanickým a chemickým drážděním (sliznice, chuť. pohárků) podněty slinné ústředí v prodloužené míše parasympatická inervace n. lícní a jazykohltanový (VII. a IX. mozkový nerv) podmíněně reflexní reakce slin až v průběhu ontogeneze

SLINNÉ ŽLÁZY

JAZYK Jazyk (lingua) svalnatý orgán, uzdička účastní se tvorby řeči, obrací a posouvá potravu kořen jazyka připojen k jazylce na hřbetu a bocích jazyka se nachází chuťové pohárky: (houbovité, listovité, niťovité, hrazené) chuťové kvality: (hořko, slano, sladko, kyselo)

JAZYK

Polykání výsledek koordinování dílčích dějů transport sousta do žaludku při vstupu sousta do hltanu = reflexní uzavření vstupu do dýchací trubice hrtan se zvedne, hrtanová příklopka se uzavře, zastaví se dýchání potrava putuje z hltanu do jícnu jícen se kruhovitě peritalticky stahuje posunování sousta do žaludku sací nepodmíněný reflex = mechanické dráždění sliznice rtů

Hltan HLTAN (pharynx) společná část dýchací a trávicí soustavy 1. nosohltan (nasopharynx) 2. ústní část hltanu kříží se dýchací a polykací cesty 3. hrtanová část neúplně uzavřená hrtanovou příklopkou, která se při polykání sklání a brání vniknutí polykaného sousta do dýchací soustavy

Hltan

Jícen JÍCEN (oesophagus) trubice 32 cm dlouhá prochází mezihrudní přepážkou a bránicí, ústí do žaludku horní část příčně pruhované svalstvo dolní část hladké vykonává peristaltické pohyby

Jícen

Žaludek ŽALUDEK (ventriculus, gaster) svalový vak, pojme 1 2 l potravy, v levé brániční klenbě ve sliznici žaludku četné žaludeční žlázky svalovina žaludku 3 vrstvy funkce: shromáždění a zadržení potravy a její promíchání s žaludeční šťávou chemicky se změní na tráveninu (chymus) po malých dávkách vypouštěna k dalšímu zpracování do tenkého střeva Žaludeční šťáva čirá, nažloutlá, silně kyselá tekutina (ph = 1) produkt žaludečních žlázek denně 1 2 l složení: HCl, pepsinogen, hlen (mucin), voda, anorganické látky

Vrátník

Trávení v žaludku Funkčně lze žaludek na proximální část: FUNDUS a část těla žaludku, a na distální část v klidu a na lačno je objem u člověka jen 50 ml zvětšení možno až na 2 000 ml stěny prázdného žaludku jsou ochablé, s přicházející potravou se roztahují a začnou se objevovat PERSITALTICKÉ pohyby v oblasti fundu vznikne místní stah postupuje až k vrátníku vrátník uzavřen svěračem obsah nepronikne do dvanáctníku vrací se zpět při povoleném stahu potrava ser promíchává se žaludeční šťávou změna v kašovitou tráveninu CHYMUS po určité době povolení stahu svěrače vrátníku část tráveniny je vytlačena do dvanáctníku úplné vyprázdnění žaludku trvá 3-4 hodiny

Zvracení - EMESIS vyvinuto u některých savců jako ochranný reflex odstranění nebezpečných látek ze žaludku vyvoláno silným stahem břišního svalstva po mechanickém dráždění trávicí trubice nebo vyvoláno podněty z CENTRA PRO ZVRACENÍ v prodloužené míše činnost aktivována: vzruchy z různých částí trávicí trubice ze statokinetického čidla = MOŘSKÁ NEMOC z mozkové kůry (nelibé čichové pocity) hypoxií horská nemoc

Sekreční činnost žaludku buňky žaludečních žláz produkce ŽALUDEČNÍ ŠŤÁVY VODA organické sloučeniny jednodušší bílkoviny ALBUMINY, GLOBULINY SLOŽENÉ BÍLKOVINY MUCIN ENZYMY PEPSIN, KATEPSIN, CHYMOZIN, LIPÁZA anorganické sloučeniny HCl CHLORIDY, SÍRANY, FOSFOREČNANY HCl: koaguluje bílkoviny a připravuje je na enzymatické štěpení chrání některé vitamíny (B1, B2, C) umožňuje vstřebávání iontů vápníku a železa

Kyselina chlorovodíková - HCl tvoří se v krycích buňkách žaludečních žláz obratlovců výsledná acidita = závisí na vylučování a slučování se složkami potravy mucinem a solemi v žaludeční šťávě působením HCl mění se trojmocné Fe na dvojmocné takto se může vstřebávat a použít pro tvorbu erytrocytů a pro depotní bílkoviny železa FERRITIN základní význam HCl AKTIVACE PROENZYMU PEPSINOGENU NA PROTEOLYTICKÝ ENZYM PEPSIN tvorba v dutině žaludku žlázy jsou jeho účinku uchráněny proteolytická účinnost je velmi vysoká hydrolyticky štěpí asi 10 % z peptidických vazeb makromolekuly bílkovin se mění na menší molekuly - PEPTIDY

Další enzymy žaludku KATEPSIN (GASTRICIN) uplatnění na začátku trávení, když ještě není vysoká kyselost v žaludku význam pro trávení bílkovin hlavně u mláďat není vysoká acidita v žaludku jako u dospělých štěpení zejména mléčného KASEINU CHYMOZIN sráží nerozpustný PROKASEIN (KASEINOGEN) na nerozpustný KASEIN za spolupůsobení iontů Ca tím se u sajících mláďat zadržuje mléko v trávicí trubici LIPÁZA v malém množství u masožravců a hlodavců, témeř chybí u ryb, ptáků a chybí u přežvýkavců štěpí emulgované tuky na glycerol a mastné kyseliny význam u sajících mláďat štěpení mléčného tuku Bílkovina MUCIN ochranná funkce vrstva mucinu na stěnách žaludku chrání před HCl tvorba se neustále obnovuje do žaludeční šťávy přechází cca 3 % mucinu

dva žaludky Žaludek ptáků méně nápadný žlaznatý žaludek proventriculus na něj navazující svalnatý VENTRICULUS někteří i vole potrava se uskladňuje a změkčuje sliznice žlaznatého žaludku šťáva s HCl a pepsin stěny svalnatého žaludku MOHUTNÁ SVALOVINA INTENZIVNÍ KONTRAKCE zvláště při požití tuhé potravy drtící účinek zvyšují drobné kamínky gastrolity a písek v dutině svalnatého žaludku

Ventriculus ptáků

Řízení žaludeční sekrece sekrece je řízena nervově VEG NS, nebo látkově mechanické a chemické dráždění stěn žaludku přímý stimulující vlliv na sekreci žaludečních šťáv vyvolává produkci tkáňového hormonu GASTRINU zvyšuje parakrinně aktivitu žaludku GLUKOKORTIKOIDY také stimulující efekt tlumící účinek = KATECHOLAMINY a ENTEROGASTRON z tenkého střeva (duodena) regulační podněty látkové povahy např. SEKRETIN, CHOLECYSTOKININ (CCK) tlumí sekreční aktivitu žaludku NERVOVÉ ŘÍZENÍ zprostředkovávají vlákna NERVUS VAGUS sliznice žaludku velmi citlivě reaguje na podněty z vnějšku strach, napětí, úzkost, rozčílení i zevnitř: stav žlučníku, pankreatu, slepého střeva apod.

Žaludek přežvýkavců tzv. SLOŽENÝ ŽALUDEK u skotu 3 předžaludky: bachor rumen čepec reticulum kniha omasus kniha ústí do vlastního žaludku SLEZ abomasus u různých přežvýkavců jsou různé odchylky u vebloudovitých není vyvinuta kniha přijatá potrava hromadí se a promíchává v předžaludcích v bachoru míchání a štěpení celulázou baktérií bakterie žijí v bachoru v symbióze s bachořci kmen nálevníci po pastvě REGURGITACE do úst řízeno řetězovým reflexem v ústech důkladné rozžvýkání a posun do té doby uzavřeným průchodem mezi čepcem a knihou listy knihy zachytí hrubé částice a posílají zpět rozmělněná potrava pak projde do slezu je vlastním trávicím žaludkem

Tenké střevo TENKÉ STŘEVO (intestinum tenue) 4 5 m dlouhé, 3 3,5 cm široké funkce: probíhá konečná fáze trávení úplné rozštěpení živin na jednoduché látky a jejich vstřebávání sliznice tvoří četné řasy, je pokryta drobnými výběžky klky klky obsahují pleteň krevních vlásečnic, mízní vlásečnici a snopečky hladkého svalstva zvětšují resorpční plochu až 600 x (u člověka na 200 m 2 ) vysoké 0,5 1,5 mm pokryté výstelkovými buňkami zvětšují povrch sliznice až na 40 m 2 při dráždění sliznice se smršťují a natahují mezi klky jednoduché trubicovité žlázky střevní produkují střevní šťávu v horní části střeva buňky, které při styku s tráveninou produkují hormony: sekretin a pankreozymin podněcují slinivku břišní k produkci šťávy

KLKY

POHYB POTRAVY VE STŘEVĚ

KLKY a MIKROKLKY

Tenké střevo Části: 1. dvanáctník (duodeum) 25 30 cm, podkovovitě ohnutý, ústí zde žlučový vývod a vývod slinivky břišní 2. lačník (jejenum) 3. kyčelník (ileum) 3-5 metrů dlouhé Pohyby tenkého střeva: I. místní pohyby střídavé svírání a ochabování jednotlivých úseků střev II. celkové pohyby peristaltika stahy, které jako vlny postupují po tenkém střevě a posouvají jeho obsah Trávení v tenkém střevě - žlázky sliznice produkují střevní šťávu - do dvanáctníku přitéká šťáva ze slinivky břišní a žluč z jater - trávenina v tenkém střevě = 2 4 hodiny

Motilita tenkého střeva promíchávání tráveniny a zajištění co nejintenzivnějšího kontaktu s molekulami enzymů a se střevní stěnou místní pohyby segmentační a kývavé peristaltika posun tráveniny k tlustému střevu mechanické pohyby podíl nervových pletení Meissnerovy a Auerbachovy parasympatikus zvyšuje svalový tonus povzbuzuje pohyby střeva sympatikus pohyby střeva tlumí pohyby ovlivňují i hormony acetylcholin (také mediátor parasympatiku) a adrenalin (mediátorem sympatiku) acetylcholin zvyšuje pohyby, adrenalin je tlumí pohyby klků jsou ovládány tkáňovým hormonem VILLIKININEM

SLINIVKA BŘIŠNÍ

Slinivka břišní nejvýznamnější trávicí žláza u savců produkce pankreatické šťávy vylévá se do duodena společným vývodem se žlučovodem z anorganických látek obsahuje uhličitan sodný NEUTRALIZUJE kyselou tráveninu žaludku z organických látek albuminy, globuliny, nukleoproteidy, mucin, cholesterol, lipidy, močovina a pankreatické enzymy alfa-amyláza přítomna v pankreatické šťávě všech obratlovců optimum působení u člověka 7,4 ph štěpí glykosidické vazby polysacharidů (škrob, glykogen) a mění je až na maltózu

Slinivka břišní pankreatická lipáza STEAPSIN hydrolyzuje neutrální tuky až na glycerol a mastné kyseliny aktivitu zvyšují soli žlučových kyselin proteolytické enzymy: TRYPSIN, CHYMOTRYPSIN, KARBOXYPEPTIDÁZY, ELASTÁZA (kdysi společný název EREPSIN) vylučování v inaktivní formě trypsinogen, chymotripsinogen, prokarboxypeptidáza, proelastáza trypsin z trypsinogenu působením střevní enteropeptidázy u všech živočichů optimum ph 8 chymotrypsin z chymotripsinogenu působením aktivního trypsinu štěpí polypeptidy na peptidy a až na AMKs karboxypeptidáza z prokarboxypeptidázy působením trypsinu odštěpuje postupně AMKs z peptidového řetězce elastáza (pankreopeptidáza E) štěpení polypeptidů elastických vláken nukleázy štěpení nukleových kyselin (ribonukleázy, deoxyribon.)

Slinivka břišní - řízení sekrečním nervem pankreatu je NERV BLOUDIVÝ vyměšování trávicí šťávy vyvolávají chemické podněty působí na sliznici dvanáctníku a střeva humorální řízení hormon SEKRETIN a CHOLECYSTOKYNIN z tenkého střeva podporují sekreci pankreatických trávicích enzymů pozn.: krom trávicích enzymů hormony: inzulin, glukagon, D

LANGERHANSOVY OSTRŮVKY SLINIVKY BŘIŠNÍ

Játra

Játra Játra (hepar) největší žláza v těle 1,5 kg savci velká laločnatá játra, plazi protáhlá, kapr ve formě provazců Játra různé metabolické, oběhové a homeostatické funkce dva cévní systémy: nutriční cévní systém jaterní tepna (arteria hepatica) funkční systém žíla vrátnice (vena portae) vrátnicová žíla z TT krev obohacenou o výživné látky jaterní tepna kyslík a výživné látky pro jaterní buňky, stěny žlučovodů a pro vazivo mezi jaterními lalůčky

Játra základní funkční jednotka JATERNÍ LALŮČEK (LOBUS HEPATIS) ve kterém jsou jaterní buňky HEPATOCYTY na jednom pólu žlučová kapilára (žlučový pól hepatocytu) na opačném pólu krevní kapilára (sinusový pól) žlučovody tvořeny rýhami dvou přiléhajících hepatocytů tvoří kanálek kanálky se sbíhají do společného vývodu DUCTUS HEPATICUS spolu s vývodem žlučového měchýře ductus cysticus tvoří jediný kanál DUCTUS CHOLEDOCHUS do duodena vesica fellea žlučový měchýř chybí např. slonům, koním, srncům, potkanům, měkkozobým,

Základní funkce jater vytvářejí žluč jako emulgátor má zásadní význam při trávení lipidů přetváření všech živin přicházejících vrátnicovou žilou ze střeva ukládání glykogenu a tvorba ketolátek tvoří se zde bílkoviny krevní plazmy vzniká zde močovina při rozpadu AMKs detoxikace řady škodlivých látek důležitý orgán termoregulace exotermní reakce uvol. tepla ve fetálním období důležitý krvetvorný orgán (se slezinou)

Základní funkce jater vylučování žluči do tenkého střeva parasympatická stimulace a hormon CHOLECYSTOKININ z tenkého střeva důležité organické látky ve žluči žlučové kyseliny a jejich soli, žlučová barviva, cholesterol, lecitin, tuky, mastné kyseliny, močovina, alkalická fosfatáza, mucin některé organické složky (např. žlučové kyseliny) se zpětně resorbují ze střeva vrací se portální vrátnicovou žilou do jater a opět se do žluče vylučují = ENTEROHEPATÁLNÍ OBĚH soli žlučových kyselin snižují povrchové napětí kapének tuku umožňují vytvoření emulze význam při vstřebávání lipidů

JATERNÍ BUŇKY

žlučová barviva = BILIRUBIN A BILIVERDIN vznik při rozpadu hemoglobinu volný bilirubin je toxický v jaterních buňkách se váže s kyselinou glukuronovou na glukuronid ten secernován do žluči část do krve vylučování ledvinami syntéza bilirubinu + kys. glukuronová potřeba enzymu glukuronyltransferáza. Pokud chybí, vzniká u novorozenců těžká žloutenka. Při trvalém nevylučování se bilirubinu z jater - může dojít k poškození CNS přítomnost cholesterolu v dosti velkém množství ve žluči všech živočichů i člověka nemá význam při trávení spolupůsobí při vytváření emulze tuků

ŽLUČNÍK

Anorganické látky NaCl a KCl, fosforečnan hořečnatý fosforečnan vápenatý, ionty Fe a Cu důležitá anorganická složka uhličitany a fosforečnany - snižují aciditu ve dvanáctníku HLAVNÍ FUNKCE ŽLUČI společně s pankreatickou šťávou neutralizuje tráveninu emulguje tuky umožňuje vstřebávání tuků tím, že vytváří ve vodě rozpustné komplexy mezi mastnou kyselinou a žlučovými kyselinami stupňuje peristaltiku střeva

Střevní šťáva je vylučována Lieberkühnovými žlázami tenkého střeva obsahuje chloridy, uhličitan sodný, mucin, málo leukocytů a odloupnuté epitelové buňky buňky vrcholů klků se neustále odlupují a obnovují odloupnuté epitelie se v dutině střeva rozpadají a uvolňují trávicí enzymy ve střední šťávě směs proteolytických enzymů (až na AMKs) enzymy nukleázy štěpení nukleových kyselin na nukleotidy enzym sacharáza sacharóza na glukózu a fruktózu maltáza maltóza na 2 molekuly glukózy laktáza laktóza na glukózu a galaktózu lipáza hydrolyzuje tuk na glycerol a mastné kyseliny střevní peptidáza aktivuje pankreatický trypsinogen na aktivní trypsin

Vstřebávání resorpce může probíhat ve všech částech TT nejlepší podmínky pro resorpci jsou v tenkém střevě býložravci dlouhé tenké střevo, masožravci krátké trávicí pochody zpravidla ve stavu rozpustném ve vodě předpoklad jejich dobré resorpce resorpce různé mechanismy: pasivní mechanismy osmóza, difuze, přechod po elektrochemickém gradientu aktivní transport vyžaduje E AMKs a monosacharidy sekundární aktivní kotransport poháněný sodíkovým gradientem monosacharidy resorbovány v duodenu a jejunu nejrychleji se vstřebává glukóza a galaktóza

Vstřebávání Bílkoviny jsou rozštěpeny na jednotlivé AMKs Tuky lipidy špatně rozpustné ve vodě vyžadují speciální mechanismy lipázy jsou účinné zejména na rozhraní mezi tukovou fází a vodným prostředím předpokladem je mechanická EMULGACE TUKŮ na malé kapičky (velký povrch) působením žaludeční motility pankreatická lipáza štěpí triacylglyceroly na monoacylglyceroly a volné mastné kyseliny + působení solí žlučových kyselin spontánní vytváření MICEL díky malým rozměrům MICEL umožněn kontakt produktů štěpení s KARTÁČOVÝM LEMEM STĚNY TENKÉHO STŘEVA nutná podmínka pro resorpci (MICELY) v endop. retikulu buněk sliznice lačníku resyntéza triacylglycerolů jsou zabudovány do jádra CHYLOMIKRONŮ ty přes lymfu odcházejí do systémového oběhu. Hydrofilní obal chylomikronu tvoří polární lipidy (cholesterol, fosfolipidy) a proteiny

Tlusté střevo tračník-colon TLUSTÉ STŘEVO (intestinum crassum) 1,5 m dlouhé, 5 7 cm široké stavba: - slepé střevo na jeho spodině červovitý výběžek apendix vzestupný tračník příčný tračník sestupný tračník esovitá klička konečník

TLUSTÉ STŘEVO

TLUSTÉ STŘEVO

TLUSTÉ STŘEVO sliznice nemá klky, neprodukuje žádné enzymy, obsahuje žlázové buňky produkují hlen střevo se plní za 4 8 hodin shromažďuje se zde nestrávené a nestravitelné zbytky, dochází ke vstřebávání solí a vody zahušťuje se obsah střeva probíhají zde kvasné a hnilobné procesy vznikají plyny (metan, amoniak, sulfan, oxid uhličitý) příčina plynatosti kvasné bakterie zkvašují sacharidy + částečně celulózu hnilobné bakterie rozkládají aminokyseliny činností Escherichia coli vytváří se vitamíny B 12, K jsou vstřebávány tlustým střevem

TLUSTÉ STŘEVO 18 20 hodin po přijetí potravy z nestrávených zbytků vzniká stolice zabarvená produkty rozpadu žlučových barviv vyprázdnění stolice z konečníku reflexní děj nahromaděním vzniká tlak v konečníku defekační reflex proběhne pouze, pokud to vůlí povolíme svalstvo konečníku se smrští uvolní se vnitřní a vnější svěrač konečník se vyprázdní ústředí řízení defekace v křížové a prodloužené míše vnitřní svěrač - hladký sval nelze ovládat vůlí vnější svěrač - příčně pruhovaný lze ovládat vůlí lze zadržovat stolici

ŘITNÍ OTVOR

Regulace činnosti trávicí soustavy koordinace především vegetativním nervovým systémem ve spolupráci s hormony regulační hormony parakrinně nebo přímo v buňkách trávicí soustavy tkáňové hormony nebo v endokrinních žlázách: inzulín zvyšuje příjem potravy a trávicí děje estrogeny snižují příjem potravy a trávicí děje vylučování některých trávicích šťáv regulují převážně nervové mechanizmy (vylučování slin), v některých případech převážně humorální mechanizmy např. vylučování střevní šťávy

Regulace činnosti trávicí soustavy příjem potravy u savců závislost na aktivitě řídících center uložena ve středním hypotalamu CENTRUM SYTOSTI ve ventromediálních jádrech nadřazeno CENTRU HLADU za normálních podmínek tlumí CS CH. při hladovění klesá hladina glukózy v krvi klesá aktivita buněk v centru sytosti druhotná aktivace centra hladu při patologických stavech mohou vznikat situace HYPERFÁGIE nadměrný příjem potravy ANOREXIE trvalé a neodůvoditelné odmítání potravy při pobytu živočicha v chladu mírně inhibována činnost centra sytosti u člověka zapojení do řízení příjmu potravy i mozková kůra a limbický systém v hypotalamu rovněž centra řídící příjem tekutin dráždění = pocit neuhasitelné žízně

VADY A ONEMOCNĚNÍ TS PRŮJEM x ZÁCPA Zácpa vzniká při požívání potravy chudé na nestravitelné složky buničinu a nedostatek vody Průjem zrychlený průchod střevního obsahu, příčina: porucha trávení, požití potravin na které je střevo citlivé Onemocnění jater virová hepatitida typu A bolesti v břišní dutině, zvětšení jater, poruchy trávení, moč tmavě zbarvená od bilirubinu, zežloutnutí kůže, nemoc špinavých rukou virová hepatitida typu B podobný průběh, šíří se krví sérová hepatitida alkoholická hepatitida nadměrné pití alkoholu, dochází k zánětu jaterních buněk, později zanikají, vytváří se nefunkční zjizvená tkáň stádium cirhózy žlučové kameny

VADY A ONEMOCNĚNÍ TS Ukládání tuku přebytky, potravy, nemoc Vředová onemocnění (žaludek, tenké střevo dvanáctník) psychosomatické onemocnění Poruchy vstřebávání: - COELIKAIE ( bezlepková dieta) - CROHNOVA CHOROBA (záněty tenkého střeva) Karcinomy (nádorová onemocnění ČR tlusté střevo) Parazité (škrkavky, tasemnice, roupi, ) Zánět červovitého výběžku apendix PRŮJMOVÁ ONEMOCNĚNÍ: Úplavice (Shigella dyzenteriae Salmonelóza (Salmonella typhi Listerióza (Listeria monocytogenes)

UKLÁDÁNÍ TUKU

VŘED

APENDIX

Děkuji za pozornost!!!