Časopis zaměstnanců skupiny SD. hornické listy OBNOVA DOBÝVACÍ TECHNIKY NA DB. Nový zakladač ZPDH CZ/Z 103

1 2017 Časopis zaměstnanců skupiny SD hornické listy OBNOVA DOBÝVACÍ TECHNIKY NA DB Nový zakladač ZPDH 6 300.2-CZ/Z 103

HORNICKÉ LISTY BŘEZEN 2017 Z OBSAHU 04 HLAVNÍ TÉMA 14 SVĚT DOLŮ Ženy na kolejích V SD Kolejové dopravě zdatně sekunduje svým mužským kolegům 108 žen. Rádi představujeme některé z nich. Nový zakladač pro Doly Bílina Dceřiná společnost PRODECO pracuje na dodávce nového moderního zakladače ZPDH 6 300.2-CZ/Z 103 pro DB. 07 AKTUALITY Modernizace a rekonstrukce KU 300.30/K 91 Po transportu rýpadla z nejnižšího skrývkového řezu na montážní místo DB zahájila koncem března dceřiná společnost PRODECO plánovanou modernizaci a rekonstrukci. 28 PRACOVNÍ DEN 42 TIP NA VÝLET Můj pracovní den Václav Derinek, řidič rýpadla z uhelného lomu DNT, nám popsal svoji jednu nikoli úplně standardní pracovní směnu. Roudnice nad Labem a pod Řípem Seznamte se s krásnou architekturou a bohatou historií neprávem opomíjeného města našeho Ústeckého kraje. hornické listy VYDAVATEL Severočeské doly a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov, Číslo registrace MK ČR: E 3126 ŠÉFREDAKTOR Tomáš Vrba ADRESA REDAKCE Hornické listy, Budovatelů 2830, 434 01 Most, e mail: vrba@sdas.cz REDAKČNÍ RADA Předseda: Rudolf Kozák; členové: Vladimír Andrášek, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Rostislav Kubíček, Petr Lůžek, Viktor Hrdina, Karel Skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek, Tomáš Vrba. VÝROBA Pro SD a. s. zajistil INFO PRINCIP, s. r. o. TISK Tiskárna AKORD Chomutov, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 1/2017: 23. 3. 2017 UZÁVĚRKA ČÍSLA 2/2017: 28. 6. 2017. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.hornicke listy.cz a mobilní aplikaci pro zařízení se systémem Android na Google Play: https://goo.gl/eok0rc 2 HL 1 2017

SLOVO GENERÁLNÍHO ŘEDITELE MEZIROČNĚ JSME ZVÝŠILI ODBYTOVOU TĚŽBU Z 21,0 NA 21,4 MIL. TUN A DRŽÍME 55,4% PODÍL NA CELKOVÉ PRODUKCI HNĚDÉHO UHLÍ V ČR. V ážené kolegyně, vážení kolegové, milí čtenáři Hornických listů, první čtvrtletí je obdobím, kdy se zpravidla vyhodnocují dosažené záměry a výsledky za předchozí rok. Podívejme se tedy společně na naši situaci. I přes pokračující transformaci evropské energetiky, která cenu elektřiny stlačila na nejnižší hodnotu za posledních čtrnáct let, se nám díky členství ve Skupině ČEZ podařilo meziročně zvýšit odbytovou těžbu na 21,4 mil. t (z toho Doly Nástup Tušimice 12 mil. t, Doly Bílina 9,4 mil. t), což odpovídá téměř 55,4% podílu na celkové produkci hnědého uhlí v České republice. Velkou pozornost jsme přitom věnovali rovněž výrobě tříděných uhelných produktů. Odbyt Bílinského nízkosirnatého uhlí v loňském roce dosáhl téměř dvou milionů tun. Zřízením obchodního dispečinku jsme nyní i u tohoto sortimentu schopni lépe reagovat na požadavky koncových drobných zákazníků. Českým domácnostem, které odebírají naše tříděné uhlí, jsme vypláceli finanční podporu při výměně starých kotlů a vyslali tak signál skutečně dlouhodobé nabídky dodávek z naší strany. V roce 2016 bylo tak vyplaceno více než 4 tisíce příspěvků. Díky optimalizaci investic v procesním řízení za pomoci nových progresivních postupů a přísné metodologie můžeme upřesňovat zvolenou investiční strategii. Umožňuje nám to dlouhodobě potvrzená poptávka po našem uhlí. Na investiční výstavbu jsme v loňském roce podle IFRS vynaložili 2,1 mld. korun. Mezi nejvýznamnější akce přitom patřily rekonstrukce a modernizace těžebního zařízení, dopravních linek a technologie úpravy a zpracování uhlí. V souvislosti s perspektivou DB danou vládní úpravou limitu umožňující těžbu až do poloviny století, bude společnost na této lokalitě postupně investovat do modernizace jednotlivých technologických celků. Prvním novým velkostrojem bude zakladač ZPDH 6 300.2-CZ/Z 103, který nám dodá naše dceřiná společnost PRODECO lídr na tuzemském trhu důlních technologií. Nový velkostroj bude v dosavadní historii této firmy už 85. vyprojektovaným a vyrobeným zakladačem. Dokončení a předání nového zakladače proběhne v roce 2018, ale jeho výroba začala v intenzivním tempu již v loňském roce. Tradičně věnujeme velkou a zaslouženou pozornost problematice bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Plnění naší firemní strategie EFEKTIVNÍ A BEZPEČNÁ TĚŽBA (důsledné dodržování technologických postupů a bezpečnostních předpisů) se vyplácí. Za odborné a bezpečné vedení hornické činnosti získaly loni DNT už pátého Zlatého Permona nejvyšší ocenění za bezpečnost v hornictví udělované Českým báňským úřadem. Pevně věřím, že nastolený trend bude pokračovat, a že v naší společnosti budou počty úrazů způsobené při náročné hornické práci vždy minimální. Máme propracovanou politiku společenské odpovědnosti. Víme, že bez akceptace těžby naším okolím bychom nemohli realizovat naše podnikatelské záměry. Citlivé vnímání potřeb regionu, pomoc a podpora jeho obyvatelům jsou součástí našich strategických projektů KRAJ S LEPŠÍ VYHLÍDKOU a POMÁ- HÁME, které v sobě integrují mnoho aktivit společenské odpovědnosti včetně dárcovského a sponzorského programu. Jen v loňském roce představovala taková podpora regionu více než 48 mil. korun. Naše pravidla společenské odpovědnosti se samozřejmě týkají chování vůči všem zaměstnancům skupiny SD. Chceme být a věříme, že jsme - důvěryhodnou firmou, ve které lidi chtějí pracovat. Proto za zmíněné dosažené výsledky v roce 2016 patří velké poděkování Vám všem, kteří jste se na nich podíleli. Pevně věřím, že se nám jako jednomu společnému týmu podaří splnit také všechny požadavky a nároky, které přinesou příští období. Přeji všem krásné jaro a s řadou z Vás se těším na viděnou 25. května v Kadani na prvním Sportovním dni skupiny SD. Zdař Bůh! IVO PĚGŘÍMEK předseda představenstva a generální ředitel 1 2017 HL 3

HLAVNÍ TÉMA NOVÝ ZAKLADAČ PRO DB V souvislosti s perspektivou Dolů Bílina danou vládní úpravou limitu těžby zde bude postupně obnovována dobývací technika. Prvním velkostrojem bude zakladač ZPDH 6 300.2-CZ/Z 103, který dodá PRODECO. Výroba jednotlivých částí podvozku a konstrukce spodní stavby začala už vloni. Spolu s dalšími díly byly průběžně ukládány na montážním místě Jana, kde v dubnu začne vlastní montáž a kompletace jednotlivých segmentů. K ontrakt na dodávku nového zakladače byl mezi Severočeskými doly a dceřinou společností PRODECO uzavřen na konci roku 2015. Brzy poté byly zahájeny projekční práce (nejprve strojní projekt, posléze elektro). V první polovině roku 2016 už začala v bílinských a tušimických dílnách PRODECO výroba jednotlivých dílů housenicového podvozku a ocelové konstrukce spodní stavby. Vlastní montáž a kompletace jednotlivých segmentů bude zahájena letos v dubnu na montážním místě Jana u Duchcova. Na výrobě nejnovějšího českého zakladače se podílejí převážně tuzemští subdodavatelé (Martia, Wikov, Metrostav, UNEX). Předání dokončeného velkostroje proběhne v říjnu 2018. Projekt nejnovějšího zakladače pro DB vychází z osvědčeného staršího předchůdce ZPDH 6300/Z 101, který v roce 1999 PRODECO dodalo DNT, a především pak ze zakladače ZPDH 6300.1-CZ/Z 102, od roku 2010 v provoze na DB. K technickým zajímavostem ZPDH 6 300.2-CZ/Z 103 TECHNICKÉ PARAMETRY: Teoretický výkon: 6 300 m 3 sypané zeminy za hod. Provozní hmotnost: 1 429 t Instalovaný výkon: 2 425 kw Délka výložníku: 90 m Otočnost výložníku: 115 Rychlost pojezdu: 150 600 m/h Šířka a celková délka všech dopravních pasů: 2 m / 170,6 m Josef Váňa, projektant oddělení projekce elektro, zpracoval komplexní elektročást projektu nového zakladače. právě vyráběného velkostroje ZPDH 6 300.2-CZ/Z 103 patří řešení kulové dráhy, kde je oddělen ozubený věnec otoče od vlastní kulové dráhy, což umožňuje samostatnou výměnu těchto dílů. Na pohonech dopravní linky, pojezdech obou podvozků a zdvihu výložníku budou použity kotoučové brzdy Svendborg Brakes. Řízení pohonů pojezdu housenic, otoče a dopravníků budou obstarávat frekvenční měniče. Samozřejmostí je centrální mazací systém, centrální vysavač a náhradní zdroj (dieselagregát). Ovládání bude pomocí moderního řídicího systému z klimatizovaných kabin řidiče velkostroje (na otočné plošině) a klapkaře (na spojovacím mostě). Jako 4 HL 1 2017

S úsměvem jde práce lépe od ruky. Vladimír Vlček, provozní zámečník z bílinské těžké montáže, svařoval ocelovou konstrukci podvozku. Provozní zámečník Jiří Blahník z tušimické zámečny při přípravě svarových ploch nosiče housenice podvozku spojovacího mostu. protipožární ochrana bude instalováno aerosolové stabilní hasicí zařízení AFIREX využívající k hašení vysoce účinný pevný aerosol tuzemské výroby. Zakladač ZPDH 6 300.2-CZ/Z 103 bude s výkonem 6 300 m 3 sypané zeminy za hodinu a instalovaným výkonem 2 425 kw představitelem druhého výkonového technologického celku označovaného TC2. Po svém dokončení v roce 2018 utvoří technologický celek s kolesovým rýpadlem KK 1 300/K 111, případně K 2 000/K 101, které odtěžuje nadloží ze skrývkových řezů s obtížnými geologickými podmínkami a častým výskytem pevných pískovcových poloh. S rýpadly bude zakladač spojen dálkovou pásovou dopravou šíře 1 800 mm a odtěžené nadloží bude ukládat na vnitřní výsypce Dolů Bílina. text a foto: Tomáš Vrba Na výrobě nového zakladače se podílejí také ženy v bílinské hale zámečny svářečka Lenka Barancová svařovala housenicové články podvozku. Svařování konstrukce podvozku v Bílině provozní zámečník těžké montáže Jaroslav Šindelář. 1 2017 HL 5

AKTUALITY Zkrápěcí flotila Revitransu Od jara budou zkrápět komunikace na Dolech Bílina tři nové kropicí cisterny Tatra T 158 s objemem nádrže 22 tisíc litrů. Výbornou průchodnost terénem jim zaručí tradiční tatrovácký páteřový rám podvozku. Boj proti polétavé prašnosti patří na DB mezi priority. Dohromady s novými cisternami tady bude pravidelně zkrápět v nepřetržitém provoze už pět kropicích vozů. K ochraně životního prostředí pomáhá také zkrápění přesypů dálkové pásové dopravy. Revitrans rovněž provádí čištění a úklid v obcích sousedících s DB. Komunikace chrání před znečištěním i automatická recirkulační myčka kol vozidel opouštějících dobývací prostor. Staronové sídlo OBÚ v Mostě O d konce února opět funguje Obvodní báňský úřad pro území Ústeckého kraje v Mostě ve svém tradičním sídle v ulici U Města Chersonu ve čtvrti Zahražany, na úpatí vrchu Hněvín. Během dvouleté rekonstrukce byl úřad s veškerou agendou přestěhován do náhradních prostor v ulici Pionýrů. Cílem plánované zevrubné přestavby bylo zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců státní báňské správy. Nyní se všech jednadvacet pracovníků mosteckého báňského úřadu může těšit z kompletně obnovených prostor historické budovy. Úpravy sídel obvodních báňských úřadů proběhly mimo Mostu také v Ostravě a Brně. Slavnostního otevření se účastnili představitelé státní báňské správy, uhelných společností severočeského hnědouhelného revíru a řada dalších vzácných hostů. Nechyběla hornická kapela. Vestibul budovy zdobí zdařilá plastika sv. Barbory, patronky havířů. Předseda OBÚ v Mostě Miloš Matz (na fotografii vlevo) rád předvedl nově upravené sídlo svého úřadu předsedovi ČBÚ Martinovi Štemberkovi a generálnímu řediteli SD Ivo Pěgřímkovi. Třetihorní krajina podle Karla Macha a Zdeňka Dvořáka D o 31. srpna hostí Oblastní muzeum v Mostě zatím nejrozsáhlejší souhrnnou výstavu Třetihorní flóra Mostecké pánve. Z množství rostlinných zkamenělin, které se v prostoru mezi Mostem a Bílinou našly během intenzivní těžby uhlí, bylo dosud popsáno 150 druhů rostlin, jež se zde vyskytovaly před 17 až 22 miliony let. Řada jejich fragmentů listů stromů a keřů, bylin, ale i květenství a plodů tvoří jádro mimořádné expozice. Výraznou měrou výstavu obohatily nálezy geologa DB Zdeňka Dvořáka (na fotografii vlevo). Jak vypadala třetihorní krajina, evokují vystavené olejomalby Karla Macha, vedoucího oddělení geologie SD a předsedy Bílinské přírodovědecké společnosti. Podkladem pro ztvárnění realistické podoby třetihorní krajiny mu byly nasbírané zkameněliny rostlin na Mostecku a Bílinsku. 6 HL 1 2017

Alena Strnadová Jediná žena v dozorčí radě SD Asistentka právního odboru SD a předsedkyně Odborové organizace č. 6 ze správy DB je od loňského července členkou dozorčí rady SD zastupující zaměstnance. Po Zdeně Montagové (2007 2016) se stala druhou ženou zvolenou prostřednictvím volitelů do dozorčí rady kolektivního kontrolního orgánu (celkem 9 členů) dohlížejícího na výkon působnosti představenstva a činnosti Severočeských dolů. Rýpadlo KU 300.30/K 91 zdolalo 7km cestu z lomu na montážní místo V uhelném lomu DB je nasazeno celkem 6 rýpadel řady KU 300. Postupně probíhá jejich modernizace a rekonstrukce (zvýšení výkonu, osazení frekvenčními měniči, repase kulové dráhy, nové housenice a další díly). KU 300.30/K 91 bude v pořadí již čtvrtým rýpadlem, které na montážním místě v Bílině projde modernizací. Generálním dodavatelem je tradičně PRODECO. Akce začala na konci března a měla by být dokončena za šest měsíců, tedy koncem září. Ještě předtím než se naplno rozeběhnou montážní práce, muselo rýpadlo KU 300.30/K 91 urazit zhruba sedmikilometrovou cestu z místa svého nasazení 7. skrývkového řezu Provozu lom DB. Od 12. do 23. března celý transport úspěšně proběhl. Vždy při takto logisticky složité akci je nutné naplánovat její začátek a konec na středy, tedy dny kdy v uhelném lomu DB probíhají plánované preventivní opravy odstávky technologií. Pak je možné s velkostrojem pohybujícím se na vlastním housenicovém podvozku projet uzlem PVZ v lomu a překonat trasu vysokého napětí a tří uhelných odtahů u montážního místa. Transport rýpadla díky pečlivé přípravě proběhl bez problémů a práce na jeho modernizaci mohly začít v plánovaném termínu. Po maturitě na Střední ekonomické škole v Teplicích v roce 1984 začala Alena Strnadová pracovat na Dolech Bílina. S administrativou na DB jsem se seznamovala ještě jako studentka během praxe. Byla jsem proto ráda, že se staly mým prvním zaměstnavatelem. Začínala jsem jako sekretářka, později jako účetní v tehdejším ekonomickém útvaru. Po mateřské dovolené jsem přešla do právního odboru. Dodnes ráda vzpomínám na výborného šéfa pana Jiřího Pastora. Hned při nástupu do prvního zaměstnání jsem se stala členkou odborů. Posledních patnáct let působím jako členka výboru a už druhé volební období i předsedkyně Odborové organizace č. 6 správa DB. Samozřejmě se hlavně věnuji své profesi právní asistentky. V SD vedu registr smluv, sleduji vymáhání pohledávek dlužníků, exekuce Pravidelně se účastním jednání dozorčí rady, kde zejména sleduji zájmy zaměstnanců Severočeských dolů, popsala široké spektrum svých činností vždy usměvavá Alena Strnadová. 1 2017 HL 7

Mrazivé a na sníh bohaté počasí panující v prvních dvou měsících letošního roku neohrozilo díky pečlivé zimní přípravě plynulou těžbu a úpravu bílinského uhlí. Bylo tak možné pružně reagovat na zvýšenou poptávku po uhelných produktech. 12. 2. 2017 padl denní rekord ve výrobě uhelných produktů. Denní výroba naposledy přesáhla hranici 40 tis. tun 19. 5. 2012. 302 kvalifikovaných zaměstnanců rozdělených do směn zajišťovalo nepřetržitý provoz navzdory mrazivému počasí panujícímu na začátku roku 2017. 296 408 620 tun zamířilo během prvních dvou měsíců letošního roku po pásových dopravnících do sousední Elektrárny Ledvice. 735 859 177 386 217 297 AKTUALITY TAKOVÁ BYLA LETOŠNÍ ZIMA V LEDVICKÉ ÚPRAVNĚ REKORD 41 036,01 tun 110 000 tun Lednový rekordní prodej tříděného uhlí pro komunální sféru, představoval téměř 30% nárůst oproti minulým letům. Struktura odbytu uhelných produktů v tis. t. 1 2 2016 1 2 2017 tříděné uhlí prům. směsi PS1 hruboprach prům. směsi PS2 1 784 000 tun dosáhla odbytová uhelná produkce za 1 2/2017, což představuje 18,5% nárůst oproti stejnému období loňského roku. 322 8 HL 1 2017

3 OTÁZKY PRO: Jiřího Kučeru vedoucího odboru BHP a PO Můžete zrekapitulovat vývoj počtu pracovních úrazů v roce 2016? V roce 2016 jsme zaevidovali 16 pracovních úrazů se záznamem, což je o 3 více než v předchozím roce, ale zároveň o 16 více než bychom si přáli. Přesto není nutné se nepatrným meziročním nárůstem nikterak znepokojovat. Z pohledu posledních pěti roků má lineární spojnice trendu strmě sestupný vývoj. Připomeňme, že v roce 2012 bylo zaevidováno 46 úrazů. Jak se vyvíjela pracovní úrazovost během prvních dvou měsíců letošního roku? Jak dokládají statistiky, první dva zimní měsíce roku jsou vždy na počet úrazů poměrně bohaté. Ani u nás, kde se většina pracovních činností odehrává ve venkovním prostředí, tomu není jinak. Působení nepříznivých klimatických vlivů má neblahý vliv i na počet pracovních úrazů. Jedná se zejména o uklouznutí a upadnutí na zasněženém nebo namrzlém podkladu, podvrtnutí kotníku při došlápnutí na zmrazek, nebo vyklouznutí břemene z mrazem zkřehlých rukou. Také letos jsme tyto události zaznamenali. Během ledna a února jsme v SD zaevidovali 6 pracovních úrazů se záznamem, což odpovídá téměř polovině z celkového počtu za rok. Jak hodláte dále prohlubovat nastolený příznivý trend? Nadále budeme všemi nástroji řízení BOZP podporovat vizi Efektivní a bezpečná těžba a usilovat o další snižování počtu pracovních úrazů. Nastartovanou kampaní bychom u zaměstnanců rádi změnili vnímání bezpečnosti práce jako nedílného podpůrného prostředku všech procesů a uvědomění si své osobní role a odpovědnosti. Vedoucí pracovníci musí být nadále motivováni k soustavnému dohledu na dodržování zásad BOZP. Ještě více se hodláme věnovat příčinám vzniku úrazů, tedy prevenci, než se zaobírat jejich následky. Chystáme se vydávat nové řídící dokumenty o BOZP, aktualizovat provozní dokumentaci, zajistit snazší dostupnost informací o rizicích práce, činit různá technická opatření, která jdou ruku v ruce s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky. Týká se to i nově pořizovaných ochranných pomůcek chránících zaměstnance před riziky. Bezpečnost práce v Severočeských dolech Efektivní a Bezpečná Těžba PŘEHLED POČTU PRACOVNÍCH ÚRAZŮ NA SEVEROČESKÝCH DOLECH a. s. V KUMULACI OD POČÁTKU ROKU 2017: LEDEN Počet evidovaných úrazů Počet úrazů se záznamem Rozdíl ÚNOR 2017 2016 2017 2016 Rozdíl DB 6 8-2 2 1 +1 DNT 5 4 +1 4 0 +4 Správa a. s. 0 0 0 0 0 0 SD celkem 11 12-1 6 1 +5 PŘEHLED POČTU PRACOVNÍCH ÚRAZŮ NA SEVEROČESKÝCH DOLECH a. s. V KUMULACI OD POČÁTKU ROKU 2016: LEDEN Počet evidovaných úrazů Počet úrazů se záznamem Rozdíl PROSINEC 2016 2015 2016 2015 Rozdíl DB 39 37 +2 14 11 +3 DNT 17 14 +3 2 1 +1 Správa a. s. 1 2-1 0 1-1 SD celkem 57 53 +4 16 13 +3 Kategorizace úrazů je vedena dle 105 Zákoníku práce. 1 2017 HL 9

AKTUALITY OKAMŽITOU POMOCÍ PŘISPĚLI K ZÁCHRANĚ ŽIVOTA Mezi zaměstnanci Severočeských dolů jsou naštěstí lidé, kteří operativně, rychle a bez váhání poskytnou náležitou předlékařskou první pomoc. Ta je mnohdy v prvních minutách po selhání organismu nezbytná pro oživení a minimalizaci poškození vzniklého výpadkem životních funkcí. Václav Derinek z DNT a hasiči z tušimické a bílinské jednotky dokázali při nedávných mimořádných událostech duchapřítomně pomoci a zachránit tak život kolegům. DNT 16. ÚNORA V šatnách při střídání směn v 5.45 postihla pracovníka DNT nevolnost a upadl do bezvědomí. Naštěstí si indispozice kolegy všiml Václav Derinek, řidič rýpadla, který neprodleně poskytl předlékařskou první pomoc uvolnil dýchací cesty a zahájil resuscitaci, čímž oddálil klinickou smrt a zamezil nevratnému poškození důležitých orgánů. S oživováním mu záhy pomáhali přivolaní tušimičtí hasiči, kteří za pomoci defibrilátoru obnovili srdeční činnost ještě předtím, než dorazila přivolaná sanitka. Za profesionální a lidské počínání všem osobně poděkovali generální ředitel Ivo Pěgřímek a výrobní ředitel Jiří Neruda. Společný snímek pracovníků DNT, kteří poskytli náležitou první pomoc s představiteli vedení SD: (zleva) Jiří Neruda, Tomáš Kameník, Jaromír Vrba, Jaroslav Kois, Václav Derinek a Ivo Pěgřímek. GŘ Ivo Pěgřímek s bílinskými hasiči, kteří svojí profesionalitou zachránili život: (zleva) Bohumil Král, Miloš Šťastný, František Weigend, Dobroslav Pokorný a Pavel Hataš. DB 1. BŘEZNA Rychlost a profesionalita rozhodovala také na DB, kde zkolaboval pracovník PRODECA provádějící údržbu zakladače ZP 10000. Jednotka HZS DB byla na místě 7 minut po nahlášení. Okamžitě zahájila resuscitaci, použila defibrilátor a opakovaně za pomoci elektrického výboje a srdeční masáže obnovila srdeční funkce. I přes nepříznivé povětrností podmínky bezchybně přímo na výsypku navedla vrtulník letecké záchranné služby, který oživeného pacienta dopravil do ústecké nemocnice. Při této mimořádné situaci se osvědčilo špičkové technické vybavení a důkladné proškolení zasahující jednotky hasičů, která byla oceněna GŘ Ivem Pěgřímkem. 10 HL 1 2017

JAKÉ JSME POBÍRALI BENEFITY ZA ROK 2016? Severočeské doly mají propracovanou sociální politiku garantující spokojenost zaměstnanců, zintenzivnění jejich motivace k lepšímu pracovnímu výkonu a upevnění pocitu sounáležitosti s firmou. Nadstandardní pracovní, sociální a mzdové podmínky garantuje kolektivní smlouva. Celá řada zaměstnaneckých benefitů je zaměřena nejen na zkvalitnění pracovního života, ale také na volnočasové aktivity. Na každého svého zaměstnance tak vynaložily SD v loňském roce v průměru 43 022 Kč. K romě dodatkové mzdy, která je zaměstnancům vyplácena na základě dosažení požadovaných ekonomických výsledků, představovaly v roce 2016 nejvyšší hodnoty příspěvky na penzijní pojištění, doplňkové penzijní pojištění a životní pojištění. Na tento nejvýznamnější benefit bylo vyplaceno 9 297 Kč/zaměstnance. Více než 80 % všech připojištěných zaměstnanců využívá maximální částku a každý měsíc je jim na účet penzijního pojištění zasílán příspěvek zaměstnavatele ve výši 1 000 Kč. Nemalé prostředky byly v loňském roce vynakládány na stravování zaměstnanců (8627 Kč/ zam.). Také o tento benefit je mezi zaměstnanci velký zájem. Cenově zvýhodněné teplá či mražená jídla konzumuje většina zaměstnanců a sami přitom platí jen 1/5 celkové ceny jídla. Zaměstnanci SD mají také nárok na dovolenou o týden delší, než je zákonný nárok, a pracovní volno s náhradou mzdy při překážkách v práci nad rozsah stanovený právními předpisy. Při plánování dovolené mohou zaměstnanci SD automaticky počítat s pěti týdny. Navíc je možné čerpat také příspěvek na rekreaci nebo sportovní a kulturní akce. Nemalé prostředky byly vynaloženy na zvyšování vzdělání a věrnostní odměny. V roce 2016 získal každý zaměstnanec Severočeských dolů formou benefitů měsíčně v průměru 3 585 Kč. V SD nezapomínají ani na bývalé zaměstnance. Také tito dnešní senioři získali příspěvky na stravování, rekreaci a podporu jimi pořádaných společenských akcí. Dodatková mzda Penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, životní pojištění Stravování Dovolená (týden navíc) Nepeněžní poukázky Příspěvek na rekreaci, sport, kulturu 11 432 9 297 8 627 7 137 2 474 1 871 VÝDAJE NA ZAMĚSTNANECKÉ BENEFITY V ROCE 2016 V PRŮMĚRU NA 1 ZAMĚSTNANCE Jubilejní odměny Zdravotní péče Věrnostní odměny Příspěvek při dočasné pracovní neschopnosti Smluvní pojištění Dary, odměny, sociální výpomoc Překážky v práci nad rámec ZP Kromě mzdy získávají zaměstnanci řadu benefitů. Výše jejich objemu potvrzuje skutečnost, že sociální politika je v Severočeských dolech na vysoké úrovni a má dlouholetou tradici. Příspěvky ze sociálního fondu byly poskytovány už od vzniku SD a.s. v roce 1994, kdy činil příspěvek na jednoho zaměstnance 2 700 Kč. Pro srovnání dnes dosahuje příspěvek ze sociálního fondu více než 8 700 Kč. Objem příspěvků sociálního fondu a ostatní benefity se neustále zvyšovaly až na velmi příjemnou částku za rok 2016: 43 022 Kč Kč 962 637 179 128 122 88 68 1 2017 HL 11

AKTUALITY JARNÍ REKULTIVAČNÍ SEMINÁŘ DB Na příkladně rekultivovaných plochách Dolů Bílina se daří chráněným i ohroženým druhům Vědecké týmy České zemědělské univerzity prezentovaly 10. března v Duchcově na tradičním semináři výsledky biologického monitoringu rekultivovaných ploch v okolí DB za loňský rok. Na bílinských rekultivacích našel domov třeba ohrožený druh motýla - okáč metlicový. Na rekultivovanou výsypku Pokrok se vrací zde okroužkované páry chráněného druhu slavíka modráčka maskota Severočeských dolů. Vzornou rekultivační péči stvrdily výsledky terénních bádání dokumentující v bohaté vegetaci výskyt řady chráněných a ohrožených druhů rostlin. Jasný důkaz funkční a rekultivované krajiny byl patrný už jen při pohledu z okna duchcovského zámku, kde se seminář konal, na sousední výsypku Pokrok. Seminář o rekultivacích na DB pro představitele sousedních obcí, úřadů státní správy a veřejnost pořádají Severočeské doly ve spolupráci s ČZU. Už od roku 1992 provádějí vědecké univerzitní týmy unikátní monitoring proměn zdejší krajiny od zakládání výsypek, přes sledování všech rekultivačních procesů až po současný stav. Odborný tým koordinuje emeritní docent ČZU Jiří Cibulka. Sledují se nejen Ve své přednášce Vladimír Vrabec z ČZU prezentoval sbírku motýlů vyskytujících se na rekultivované výsypce Pokrok. půdní vlastnosti, fytopatologický a hydrobiologický průzkum, ale také zdravotní stav stromů a keřů. Mezi záslužné akce patří také každoroční transfer obojživelníků z předpolí DB. Docent Jan Novák na základě dlouholetého zkoumání ohodnotil rekultivovanou výsypku Pokrok z přírodovědného hlediska jako zajímavou a cennou lokalitu. Ocenil, že rekultivace tady zahrnují také vodní nádrž, luční porost a les. Ve svém vystoupení se zaměřil také na expanzivní druhy rostlin (například třtinu křovištní či pelyněk černobýl). Jejich šíření zatím na rekultivačních lokalitách DB není nijak nebezpečné. Zoologické monitorovací aktivity z předpolí a rekultivací DB uskutečněné v loňském roce přiblížil Vladimír Vrabec z ČZU. Své poznatky směroval především na významné a zvlášť chráněné druhy, ať už to byli motýli modrásci, škeble nebo raci říční. Jen v loňském roce tým Vladimíra Vrabce při záchranném transferu z koryta Radčického potoka v místě dalšího postupu DB přemístil do bezpečných stanovišť 884 exemplářů raka říčního. Potěšující zprávou je výskyt zvlášť chráněného druhu motýla okáče metlicového, který kolonizoval přímo na rekultivovaných plochách. Motýli jsou důležitými indikátory biodiverzity a zdraví ekosystému. V roce 2016 bylo v okolí DB zaznamenáno 26 druhů motýlů, z toho 19 přímo na výsypce Pokrok. Ornitologický průzkum na Pokroku přiblížila Martina Hanzlíková. Břehule říční, bělořit šedý, linduška úhorní nebo strnad zahradní jsou jen některé ptačí druhy v hojném počtu se vyskytující na výsypce Pokrok (dohromady tady bylo zdokumentováno 185 hnízdících párů). Vodní plochy lemované porosty rákosu jsou pak 12 HL 1 2017

ideálním prostředím pro rákosníka nebo chřástala. Hnízdí zde také slavík modráček. Vloni jich bylo odchyceno celkem 13, z toho 5 již předtím zde okroužkovaných. To dokazuje každoroční hnízdění slavíka modráčka u vodních ploch na Pokroku. Pozitivní je také bilance obsazenosti hnízdících ptačích budek na rekultivacích DB. Dohromady jich bylo nainstalováno 120 a průměrná obsazenost dosáhla 87,5 %. K nejčastějším obyvatelům přitom patří sýkory, vrabci a krutihlavové. Budky, jako náhrada za staré doupné stromy v mladém rekultivačním porostu neexistující, se osvědčily a plní svoji funkci. Program rekultivačního semináře doplnila přednáška archeologa Petra Čecha o průzkumu předpolí DB. Zkoumání Archeologického ústavu Akademie věd se zabývá nejen postavením německé protiletadlové obrany chemičky v Záluží za druhé světové války, ale také osudem ve středověku zaniklé obce Nesvětice. Zatím archeologové během čtyř let průzkumu na ploše 631 m 2 zmapovali 606 hrobů a nelezli 400 stříbrných a bronzových předmětů vzácné záušnice, korálky, prsteny a mince z 11. až 13. století. text: Tomáš Vrba foto: Tomáš Bělka, Tomáš Vrba Starostku obce Světec Barboru Bažantovou (uprostřed) s aktuální situací na Radovesické výsypce seznámili Jarmila Suchardová a Milan Fraštia z odboru přípravy území a rekultivací. Výsypka Pokrok Vnější výsypka Pokrok byla nazvána podle stejnojmenného malolomu, který v letech 1955 až 1981 v těsném sousedství Duchcova provozoval těžbu. 1966 Celkem zde bylo vytěženo 30 mil. tun uhlí. Po ukončení těžby se sem začaly ukládat skrývkové hmoty ze severního křídla VMG (Doly Bílina). Už v roce 1987 byla zbytková jáma Pokrok zaplněna a začal se přesypávat okolní terén. Poslední kubíky byly uloženy na západní straně výsypky v roce 2010. Celkem zde bylo v letech 1982 až 2010 uloženo 260 mil. m 3 nadloží z DB. Rekultivační práce započaly už na konci 50. let. Vůbec poprvé v rámci celého revíru se právě tady zachraňovala ornice. 2016 Výsypka má celkovou plochu 792 ha. Téměř rovnoměrně jsou zastoupeny zemědělské a lesnické rekultivace. Nechybí ani vodní plochy a další krajinotvorné prvky, jako například altán či dřevěná mola. 1 2017 HL 13

SVĚT DOLŮ ŽENY NA KOLEJÍCH 14 HL 1 2017

Po dlouhá léta platilo, že mašinfíra byl ryze chlapskou profesí. Dnes podle dat Drážního úřadu řídí vlaky po českých tratích už či spíš teprve 33 žen. Je mezi nimi i pětadvacetiletá strojvedoucí Adéla Fousová z SD Kolejové dopravy. Na spolehlivé přepravě našeho uhlí se podílejí i další ženy, které se zdatně vyrovnají svým mužským kolegům. Dohromady SD Kolejová doprava zaměstnává 108 zodpovědných žen, které kromě administrativy zvládají obsluhovat pas, velín, hradla, nebo jako revírnice umí zajistit plynulou přepravu uhlí. ADÉLA FOUSOVÁ JEDINÁ STROJVEDOUCÍ VLAKŮ S UHLÍM V rámci intenzivního kurzu zvládla stejně dobře dopravní předpisy i technické věci a napoprvé získala od Drážního úřadu licenci strojvedoucí. Od roku 2015 je vůbec první ženou v dosavadní historii SD Kolejové dopravy, která řídí vlakové soupravy naložené uhlím. Od té doby, nejprve v doprovodu zkušeného strojvedoucího a později sama jezdí po vlečce mělnické elektrárny. Mým úkolem je přeprava naložených souprav s bílinským uhlím z vjezdového kolejiště až k hlubinným zásobníkům elektrárny. Po vysypání odvážím prázdné vagony zpět. Kromě uhlí přepravuji i vápenec, mazut a popílek. Za směnu najedu během 7 motohodin 50 kilometrů, popisuje svoji pracovní náplň jediná strojvedoucí z SD Kolejové dopravy Adéla Fousová. I po dvou letech v kabině 120tunové šestinápravové dieselelektrické lokomotivy má ke své profesi velký respekt a snaží se být precizní a cílevědomá, aby se vyvarovala i těch sebemenších chyb. Pocit, když se vlak s více než dvěma tisíci tunami uhlí rozjíždí a mám ho pevně pod kontrolou je úžasný a neomrzí se, říká mladá strojvedoucí. V současné době si Adéla rozšiřuje kvalifikaci a zacvičuje se na pozici výpravčí Revírnice Jitka Veinholdová zabezpečuje železniční přepravu bílinského uhlí k nejrůznějším odběratelům. Adéla Fousová, jedna z 33 žen v republice a jediná v SD Kolejové dopravě, která může řídit lokomotivu. 1 2017 HL 15

SVĚT DOLŮ ADÉLA FOUSOVÁ: POCIT, KDYŽ SE VLAK S VÍCE NEŽ DVĚMA TISÍCI TUNAMI UHLÍ ROZJÍŽDÍ A MÁM HO PEVNĚ POD KONTROLOU JE ÚŽASNÝ A NEOMRZÍ SE. neboli obsluhy hradla řídící veškerý dopravní provoz na vlečce Elektrárny Mělník. Máme snahu, aby naši pracovníci zvládali více profesí a získali univerzální uplatnění. Adéla k tomu má všechny předpoklady: je zodpovědná, cílevědomá a precizní. Myslím, že se nechce chlapům jen vyrovnat, ale být i lepší, poznamenal vedoucí dopravního provozu Mělník Miroslav Čáp. Potvrzuje to i statistika Drážního úřadu. I když v celkovém počtu více než šestnácti tisíc strojvedoucích tvoří ženy zatím jen nepatrný zlomek (33), jsou opatrnější a lépe zvládají dopravní předpisy. REVÍRNICE JITKA VEINHOLDOVÁ UŽ DESET LET ZAJIŠŤUJE PLYNULOU PŘEPRAVU UHLÍ Na monotónnost a stereotypy v práci si nemůže revírnice Jitka Nejvíc žen pracuje v SD Kolejové dopravě jako obsluha pasu. V Elektrárně Prunéřov tuto profesi zastává i Lucie Pechová. Strojvedoucí Adéla Fousová ve svém království kokpitu dieselelektrické lokomotivy. Veinholdová stěžovat. Její náplň je skutečně pestrá. Spolu s kolegy zabezpečuje v nepřetržitém provoze přepravu bílinského uhlí k nejrůznějším odběratelům. Kromě vlastní vlečky úpravny uhlí v Ledvicích obstarává také dopravu vápence do ledvické elektrárny, chod vlečky v Elektrárně Počerady, přepravu a obsluhu vykládky v komořanské teplárně. Schopný tým nejrůznějších profesí si pod vedením zkušené revírnice dokáže poradit také s nástrahami počasí. Letošní zima byla vydatná na sněhové srážky, a tak bylo nutné často čistit výhybky a opravovat mrazem prasklé koleje. Možná to zní jako klišé, ale my jsme tady opravdu dobrá parta a na své kolegy se mohu spolehnout. Mezi mé pracovní povinnosti patří plnění plánovaného režimu přepravy během směny, účelné nasazení lokomotiv nebo vedení provozní dokumentace. Ve směně mám 12 kolegů, z toho 10 mužů a 2 ženy. Nerozlišuji pohled na muže a na ženy. Rozhoduje, kdo a jak zvládne práci, vysvětluje jediná žena revírnice z SD Kolejové dopravy. Kromě Jitky Veinholdové zde zastává tuto profesi 9 mužů. 16 HL 1 2017

LUCIE PECHOVÁ JE JEDNOU Z ŽEN S NEJČASTĚJŠÍ PROFESÍ OBSLUHOU PASU Zhruba 30 % žen v SD Kolejové dopravě je zaměstnáno jako obsluha pasu. Tuhle práci dělám už sedm let. Kontroluji trasy pásových dopravníků úseku zauhlování Elektrárny Prunéřov I, a to od hlubinného zásobníku až ke kotli. Za jednu směnu nachodím zhruba 2 kilometry. Při kontrolních pochůzkách k zabezpečení plynulého zásobování uhlím se zaměřuji na průchodnost dopravních cest, kterou může ohrozit například ucpaný přesyp utvořený vlhkým uhlím. Pokud k tomu dojde, provádím uvolnění uhelné linky sama. Prostě lopatu a škrabku používám téměř denně. Za ta léta, co tady jsem, mám už naposlouchaný správný zvuk válečků. Podle sluchu poznám, který je vadný a přes mistra žádám jeho výměnu. Za pozitiva své práce považuji fakt, že šachta, potažmo naše Kolejovka, dává jistotu stabilního zaměstnání, říká s úsměvem Lucie Pechová. KARLA A VERONIKA RÁDLOVY Spojuje je nejen profese zaměstnání v SD Kolejová doprava ale především osobní rovina. Svůj harmonický vztah stvrdily v roce 2013 uzavřením registrovaného Karla Rádlová ve své tušimické kanceláři. SD Kolejová doprava pracovně spojuje životní partnerky ekonomku Karlu a velínářku Veroniku Rádlovy. partnerství. Žijí v ohromné pohodě. Jsou spokojené v soukromí i v práci. Karla Rádlová před 11 lety uspěla ve výběrovém řízení na ekonomku provozu Tušimice a od té doby tuto pozici s přehledem zastává. Náplň mojí práce je pestrá, a to mě baví. Připravuji podklady pro fakturaci přepravních činností, vedu v SAPu příruční pokladnu, cáchuji směnové lístky pro zhruba dvě stovky zaměstnanců provozu Tušimice, zauhlování v Prunéřově a Tušimicích, eviduji veškeré přepravní doklady od Českých drah na přepravu vápence a ostatních přístaveb. V poslední době navíc ještě zajišťuji veškerou agendu skladového hospodářství, a to včetně sledování nároků, čerpání osobních ochranných pracovních prostředků a hygienických potřeb pro všechny úseky provozu Tušimice. Protože práce v SD Kolejová doprava mi maximálně vyhovuje, doporučila jsem ji i své partnerce Veronice, rekapituluje ekonomka Karla Rádlová. A tak před pěti lety nastoupila do SD Kolejové dopravy Veronika Rádlová. Přes obsluhu pasu jsem se dostala ke své současné činnosti obsluze velínu v Elektrárně Prunéřov I. Podle požadavku směnového inženýra vedu z ovládacího panelu dispečinku v požadovaném množství a trasách uhlí od hlubinných zásobníků, kam se vykládá z vagonů, až po palivové zásobníky neboli bunkry nacházející se přímo u kotlů elektrárny. Uhlí směřuji většinou ke kotlům, ale pokud je požadavek, pak také na uhelnou skládku. Běžně za směnu takhle dopravím až 4 tisíce tun tušimického uhlí. Na rozdíl od Karly pracuji ve směnném provozu. Práce na velíně mě opravdu těší. Navíc jsme v grafu výborná parta, popsala své pracovní aktivity Veronika Rádlová. Společně s Karlou se obě shodují, že lidé v Kolejovce nemají vůči lidem žijícím v registrovaném partnerství žádné předsudky a samy se nikdy nesetkaly s negativní reakcí. Všichni jsou v pohodě. text a foto: Tomáš Vrba 1 2017 HL 17

SVĚT DOLŮ SKUPINA SD V ROCE 2016 TĚŽBA Roční odbytová těžba uhlí CELKEM 21,368 mil. t, z toho: DNT 11,997 mil. t DB 9,371 mil. t Nejvyšší měsíční odbytová těžba: DNT 1,224 mil. t (listopad) DB 0,898 mil. t (říjen) Na DNT se těží uhlí také na skrývkových řezech. Tato produkce loni přinesla zhruba 323 tis. t uhlí. Díky homogenizaci proměnlivé kvality tušimického uhlí se podařilo v roce 2016 zbilančnit 2,317 mil. t nebilančních uhelných zásob. Hlavním odběratelem uhelné produkce SD byla mateřská společnost ČEZ (téměř 73 %). Pro splnění výkonů těžby uhlí bylo nutné odtěžit 78,872 mil. m 3 nadložních zemin, z toho: DNT 20,282 mil. m 3 DB 58,590 mil. m 3 REKULTIVACE Bilance rekultivací 2016 vykázala: 1 920,62 ha rozpracovaných rekultivací, kde pokračuje rekultivační činnost (DNT 611,42 ha; DB 1 309,20 ha) 123,49 ha dokončených rekultivací (DNT 0 ha; DB 123,49 ha) 1 085 273 kusů sazenic vysázených během roku, nejpočetněji byly zastoupeny duby, lípy, borovice a javory. Dle lokalit to představovalo 574 220 kusů na DB a 511 053 kusů sazenic na DNT. V předpolí před budoucím postupem dolů byla provedena skrývka ornice, která je buď přímo navážena na plochy zemědělské rekultivace, nebo dočasně umístěna na deponiích, kde čeká na další rekultivační využití. V loňském roce bylo takto deponováno 111 866 m 3 ornice na DB (na DNT byla veškerá skrytá ornice bezprostředně použita v rámci zemědělských rekultivací). Finanční rezerva na zahlazování následků hornické činnosti sanace a rekultivace činila k 31. 12. 2016 dle IFRS 7,6 mld. korun. 18 HL 1 2017

PRACOVNÍ TÝM K 31. prosinci 2016 bylo v celé skupině SD v evidenci 4 888 zaměstnanců. Nejpočetněji byly zastoupeny profese provozní zámečník, řidič pracovních strojů a provozní elektrikář. Z hlediska věkové struktury dominují pracovníci středního věku tj. kolem 50 let, kdy průměrný věk ve skupině SD dosahuje 47 let. Nejvíce kvalifikovaných zaměstnanců pracovalo v mateřské společnosti Severočeské doly: celkem 2 685 osob (z toho na lokalitách DNT 962 a DB 1445, dále 278 ve správě akciové společnosti). Průměrný měsíční výdělek dosahoval 30 988 korun. Zaměstnancům vykonávajícím hornickou činnost je vyplácen věrnostní příspěvek. Jeho výše je dána zákonem a celkově za SD činí zhruba 8,3 mil. korun za rok. Pracovní tým skupiny SD je trvale stabilní. Fluktuace zaměstnanců se pohybuje pod 7 %. BEZPEČNOST PRÁCE Pracovní úrazy s neschopností delší než tři dny dosáhly díky dodržování pravidel vize Bezpečná a efektivní těžba na DB počtu 14 úrazů, při průměrném počtu 1445 zaměstnanců. Na DNT byly zaevidovány 2 pracovní úrazy, jejichž rekonvalescence trvala déle než tři dny. Vloni bylo na DNT zaměstnáno 962 osob. Rok 2016 byl v oblasti bezpečnosti práce ve znamení školení a zkoušek technického dozoru ze zdravotnického minima a základních znalostí poskytnutí první pomoci a také školení a ověřování znalostí právních a ostatních předpisů BOZP, které probíhá v pravidelném tříletém cyklu a týká se všech zaměstnanců. V dubnu provedl Obvodní báňský úřad na DNT komplexní prověrku. Zevrubná kontrola byla zaměřena na oblast bezpečnosti práce, stav dobývací techniky či dodržování provozní dokumentace. Na DNT nebyly shledány žádné závady či pochybení. 1 2017 HL 19

SVĚT DOLŮ SKUPINA SD V ROCE 2016 PŘEHLED HLAVNÍCH UDÁLOSTÍ Modernizace velkokapacitní uhelné skládky a nová čerpací stanice na DNT, vytvoření zpětného odběru produkce z depa mourů v ledvické úpravně, dokončení čerpací stanice Libkovice II, nebo rekonstrukce PVZ na DB a řada dalších akcí týkajících se rekonstrukce či oprav technologických zařízení na obou těžebních lokalitách - takový byl loňský rok ve skupině SD. Připomeňme si nejdůležitější projekty a události, které přispěly k potvrzení pozice Severočeských dolů jako největší české těžební společnosti. NOVÝ PROJEKT SPOLEČNĚ A DOBROVOLNĚ První akcí projektu firemního dobrovolnictví, kterým Severočeské doly prohlubují svůj koncept společenské odpovědnosti, bylo vysázení stromů a keřů v obci Braňany podél protihlukové a protiprachové stěny oddělující sousední Doly Bílina. SD KOLEJOVÁ DOPRAVA ROZŠÍŘILA ŽELEZNIČNÍ PARK Kromě nově pořízené lokomotivy řady 741 s traťovou úpravou pro celostátní dráhy byly v rámci modernizace osazeny novými výkonnějšími a ekologičtějšími motory o výkonu 1 000 kw dvě lokomotivy řady 740, respektive 741. Modernizací prošly také dvě elektrické lokomotivy řady 130. 20 HL 1 2017

REKONSTRUKCE PVZ NA DOLECH BÍLINA Plánovaná obnova a modernizace dobývací techniky na DB pokračovala rekonstrukcemi dvou pásových vozů zakládacích (PVZ 2 500.3 a PVZ 2 500.87). V loňském roce tyto akce úspěšně ve stanovených termínech realizovala dceřiná společnost PRODECO. ZLATÝ PERMON POPÁTÉ PRO DOLY NÁSTUP TUŠIMICE Za vynikající výsledky v oblasti bezpečnosti práce dosažené v roce 2015 obdržely DNT prestižní ocenění udělované Českým báňským úřadem. V dosavadní čtrnáctileté historii soutěže Zlatý Permon získaly DNT tento symbol bezpečnosti už pětkrát. MODERNIZACE VELKOKAPACITNÍ SKLÁDKY V září byla dokončena významná investiční akce na DNT modernizace velkokapacitní skládky uhlí, která tak mohla být začleněna do systému homogenizace. Zároveň prošel modernizací i centrální dispečink. Na DNT se tak vytvořil další prostor pro promíchávání uhlí různé kvality, aby vyhovovalo požadavkům elektráren. Dodavatelem bylo sdružení PRODECO Noen. NOVÁ ČERPACÍ STANICE LIBKOVICE II V prostoru budoucího postupu DB nedaleko obce Mariánské Radčice dokončila dceřiná společnost Revitrans výstavbu čerpací stanice s objemem 225 tis. m 3. Vzhledem k tomu, že čerpací stanice se nachází v povodí Radčického potoka, bude fungovat zároveň jako protipovodňové opatření pro obec. ZPĚTNÝ ODBĚR PRODUKCE Z DEPA MOURŮ Stavba zpětného odběru v ledvické úpravně umožňuje dopravit uhlí novými pásovými dopravníky na depo mourů a odtud je za pomoci skládkového stroje v případě potřeby vrátit zpátky do výroby úpravny. Výstavba byla po osmi měsících dokončena v červenci 2016. Generálním zhotovitelem bylo PRODECO. 1 2017 HL 21

SVĚT DOLŮ PRVNÍ LEGENDÁRNÍ VEJTŘASKA BY MĚLA PĚTAŠEDESÁTINY Prototyp středního nákladního auta určeného do těžkého terénu vznikl ve vysočanské Pragovce právě před 65 lety. Praga V3S vojenský třítunový speciál lidově označovaný vejtřaska výborně sloužil nejen v armádě, ale také v obtížných podmínkách povrchových dolů. Výjimkou nebyla ani bílinská oblast, kde se tyto v terénu mimořádně zdatné náklaďáky ve velkém uplatňovaly od už počátku 60. let. Ještě dnes cesty necesty Dolů Bílina s přehledem zdolává posledních 27 vejtřasek. NEZDOLNÝ VŮZ SE VYRÁBĚL TÉMĚŘ ČTYŘICET LET V únoru 1952, pouhých pět měsíců od zadání úkolu vyvinout pro potřeby armády střední nákladní auto vhodné do těžkého terénu, vyjel z výrobní haly národního podniku Praga první prototyp Praga V3S. Záhy se rozeběhla sériová výroba, která skončila až v roce 1990. Celkem bylo vyrobeno téměř 130 tisíc kusů vejtřasek s nejrůznějšími nástavbami. Nejvíce se využívaly v Československé lidové armádě. Jeřáby, valníky či cisterny se hojně objevovaly i v civilním sektoru. Pro svoji odolnost, nedostižné schopnosti v těžkém terénu (minimální bořivost zajišťovaly dvě zadní nápravy, brodivost dosahovala až 80 cm, žebřinový rám byl schopen uvést velkou zátěž) a snadnou údržbu našla Praga V3S Marcel Novotný skutečný profesionál za volantem nestárnoucí Pragy V3S z roku 1961. výborné využití v obtížných podmínkách hnědouhelných povrchových dolů. Zatímco v 70. a 80. letech se na Dolech Bílina používaly stovky vejtřasek, dnes jich tady najdeme už jen 27. Nejčastěji jsou využívány jako pojízdné dílny zámečníků, elektrikářů a vulkanizérů z PRODECA provádějících montáže a údržbu dobývací techniky přímo v dole. Nejstarší z nich má v technickém průkaze rok první registrace 1960. MARCEL NOVOTNÝ: NA VEJTŘASKU NEDÁM DOPUSTIT Předák zámečníků z PRODECA Marcel Novotný patří ke generaci, která své první zkušenosti za volantem Pragy V3S absolvovala během 22 HL 1 2017

Zahájení rekultivačního roku na DNT vojenské služby. Od roku 1977, kdy jsem nastoupil na šachtu, usedám za volant vejtřasky. Ta současná je už pátý vůz této značky, se kterým jezdím. I když se v porovnání s moderními mercedesy zdá zastaralá, nedám na ni dopustit. Mezi její velké klady patří celková jednoduchost, nenáročnost na provoz, snadná údržba a samozřejmě vynikající prostupnost terénem. Během čtyřiceti let jsem na Dolech Bílina najezdil v každém ročním období desetitisíce kilometrů a nikdy jsem nezůstal někde viset, vždy jsem dojel tam, kam bylo potřeba. Praga V3S je prostě nezmar, kterého ani obtížné podmínky v povrchovém dole nerozhodí. Myslím, že je to pro šachtu ideální auto. Oproti těm dnešním disponuje skutečně spartánskou výbavou. Je to prostě auto pro pořádné chlapy, říká s úsměvem Marcel Novotný. Tak jako většina vejtřasek z vozového parku Revitransu prošla i jeho Praga se skříňovou nástavbou, v níž je umístěna dílna, modernizací. Je vybavena italským motorem VM s vysokotlakým vstřikováním Common Rail s objemem 4 164 cm 3 a výkonem 99 kw. Původní pragovky V3S měly řadový šestiválec o objemu 7 412 cm 3 s maximálním výkonem 72 kw. Čtyřstupňová bezsynchronní převodovka zůstala. Při řazení nahoru (čtyři stupně pro jízdu vpřed a zpátečka) vyžaduje vždy dvakrát sešlápnout spojku. Při podřazování se navíc musí použít ještě meziplyn. To vše Marcel Novotný suverénně zvládá. text: Tomáš Vrba foto: Tomáš Vrba, archiv Zdeňka Dvořáka Také během zimního mimovegetačního období vládl na tušimických rekultivacích čilý ruch. Zatímco v období od začátku roku do konce února převažovaly lesnické práce a opravy oplocenek, březen byl už ve znamení jarní výsadby lesnických dřevin. Kontinuálně během celého čtvrtletí probíhala skrývka ornice z území budoucího postupu dolu a její přímá navážka na plochy zemědělských rekultivací. Pokud bychom měli vyjmenovat veškeré rekultivační činnosti prováděné v rámci lesnických prací během ledna a února, pak šlo především o výchovné zásahy probírky, prořezávky, tvarové ořezy a vyvětvování nových porostů, kácení stromů v předpolí. V obcích, na jejichž katastru se naše aktivity v předpolí provádějí, jsou vysazovány v rámci náhradní výsadby nové stromy. Velká pozornost je také věnována opravám oplocenek, které chrání mladou výsadbu před okusem srnčí a zaječí zvěří. Velkým ničitelem rekultivací je černá zvěř. Rozrýváním půdy při hledání potravy způsobují velké starosti divoká prasata, která jsou tímto způsobem schopná poškodit poměrně rozsáhlá území. Nenápadnou, ale důležitou činností je stahování a odvoz jehličnaté (modřínové) dřevní hmoty vzniklé během výchovných zásahů, neboť ta by mohla být během jarních měsíců potenciálním zdrojem nebezpečí napadení okolních zdravých stromů kůrovcem. Mrazivého počasí bylo také využito k výkopům tůní pro obojživelníky, a to v prostorách s větším zamokřením kam se během roku mechanizace těžko dostane. Široký rozsah prací prováděla během zimy na rekultivovaných plochách a v předpolí DNT sehraná parta 14 pracovníků z Revitransu. Všichni se už těší na skutečné jaro, které bude ve znamení dokončení výsadby, hnojení a vyžínání. Veškeré rekultivace na Tušimicku se provádějí podle aktualizovaného Plánu sanace a rekultivace území dotčeného těžbou DNT pro období 2014 až 2029. text a foto: Tomáš Vrba 1 2017 HL 23

SVĚT DOLŮ KOLESOVÉ RÝPADLO Z LEGA Kdo by neznal stavebnice z Lega hračkářského fenoménu několika generací dětí na celém světě. Pro ty odrostlejší, a také pro jejich šikovné rodiče, je určena řada Technic, která se zaměřuje na modely unikátních strojů. Technicky výjimečnou a atraktivní stíhačku, zaoceánskou loď, motorku a různé stavební stroje v kolekci 2017 doplnilo také úžasné funkční kolesové rýpadlo, které se s celkovou délkou 72 cm stalo dosud největším modelem řady Technic. M ezi zaměstnanci Severočeských dolů byla Vendula Přenosilová z komerčního oddělení určitě vůbec první, kdo složil model kolesového rýpadla ze stavebnice Lego. Získala ho jako odměnu v soutěži o nejkrásnější vánoční ozdobu na tradičním adventním setkání pracovníků chomutovského ředitelství. Byla to skutečně stylová cena, vždyť rýpadla k SD neodmyslitelně patří. Rozměrnou krabici jsem dala doma mezi ostatní dárky. Během vánočních svátků se celá naše rodina pustila do skládání. Odhadem jsme modelu rýpadla z 3839 kostiček a dílků s pohyblivým podvozkem a kolesem věnovali 40 hodin. Moc jsme se u toho bavili. Po společné montáži dostalo rýpadlo čestné místo v dětském pokoji a obdivují ho všechny návštěvy, vysvětlila Vendula Přenosilová. Funkční model z Lega představuje kompaktní kolesové rýpadlo. V reálu takový typ stroje známe z Dolů Bílina. Jediné kompaktní kolesové rýpadlo provozované v ČR zde začišťuje hlavu uhelné sloje na posledním skrývkovém řezu. Bezvýsuvový kompakt K 650.3/K 108, který na první pohled upoutá malými rozměry, kvůli omezeným dosahovým možnostem pracuje v tandemu s pásovým vozem PV 2 400. 1. Dodavatelem ojedinělého stroje byl v roce 1995 UNEX (Uničovské strojírny). Model kompaktního rýpadla Vendula Přenosilová hrdě prezentuje právě složené kolesové rýpadlo z Lega. Jediné v tuzemsku provozované kompaktní rýpadlo K 650.3/K 108 na DB. z plastových kostiček a dílků vrchol řady Lego Technic nám zasvěceně popsal vedoucí odboru inženýringu PRODECO Ladislav Hanuška: Rýpadlo má housenicový podvozek. Sestává z podvozkové části, otočné horní stavby, kolesového výložníku s bezkomorovým kolesem s osmi korečky, pásovým dopravníkem a otočně zavěšeným předávacím mostem s pásovým dopravníkem. Dobývaná plastová hornina je po vysypání z korečku dopravována pásovým dopravníkem na kolesovém výložníku do střední části stroje, kde je předávána na dopravník na předávacím mostě. Odtud putuje na kolový dumper, který je také součástí stavebnice. Rýpadlo z Lega je vybaveno veškerým potřebným zařízením, jaké je běžné na skutečných velkostrojích. Detailně jsou zpracovány kabina řidiče, pochůzkové lávky se zábradlím a dokonce i osvětlení pro práci v noci. Pohon podvozku, kolesa a dopravního pásu zajišťují tužkové baterie. Název Lego vznikl složením z dánských slov leg godt, což znamená hrát si dobře. Dánská hračkářská firma vyrábí stavebnice už od roku 1932. Původní dřevěné kostky nahradily v 60. letech ty plastové. V současné době se Lego přetahuje s americkým Mattelem o globálního lídra hračkářského byznysu. Každou sekundu se prodá na celém světě 28 stavebnic 24 HL 1 2017

Kompaktní rýpadlo postavené z Lega čítá 3 839 kostiček a dílů, má délku 72 cm, tužkové baterky obstarávají pohyb housenicového podvozku, kolesa a pásového dopravníku. značky Lego. Výrobní program tvoří několik řad rozdělených podle stupně obtížnosti a věkové hranice stavitelů. Celosvětově populární stavebnice se vyrábějí kromě domovského Dánska ještě v Mexiku, Maďarsku a České republice. V průmyslové zóně u Kladna nedávno postavilo Lego tři výrobní haly a obří sklad. Zaměstnává téměř tři tisíce lidí. I firma Lego ale musí řešit řadu problémů. Především intenzivně hledá ekologickou náhradu pro výrobu svých kostek (ročně jich vyrobí 60 miliard). Novým materiálem z obnovitelných zdrojů by měl být od roku 2030 nahrazen dosud používaný nerecyklovatelný ABS plast. A už do roku 2020 se firma zavázala používat při výrobě veškerou energii výhradně z obnovitelných zdrojů - například v Dánsku investuje do vlastních větrných elektráren. Kvůli ekologickým požadavkům čeká do budoucna Lego celá řada změn. text a foto: Tomáš Vrba MERKUR JAKO PŘEDCHŮDCE LEGA Česká hračkářská legenda pojmenovaná podle nejmenší planety sluneční soustavy je inteligentní kovová stavebnice, která se v téměř nezměněné podobě vyrábí v Polici nad Metují už od roku 1925. Systém děrovaných plíšků, šroubků a matiček dává vzniknout vláčkům, jeřábům, autům, traktorům V roce 1976 bylo do výrobního programu zařazeno kolesové rýpadlo, které je v modifikované podobě vrcholem nabídky dodnes. Pozoruhodný je fakt, že za pomoci stavebnice Merkur, dynama z kola a duralové láhve sestrojil na počátku 60. let akademik Otto Wichterle první přístroj na odstředivé odlévání kontaktních čoček. Ve firemním muzeu v Polici se návštěvníci přesvědčí, že z Merkuru se dá postavit třeba Petřínská rozhledna, těžní věž hlubinného dolu nebo obří ruské kolo. 1 2017 HL 25

SVĚT DOLŮ OCHRANA A PODPORA PTAČÍCH OBYVATEL NAŠICH LOKALIT Už během zimních měsíců se lesnicky rekultivované plochy DNT připravovaly na jarní hnízdění ptactva, pro které bylo ve spolupráci s žáky ZŠ Březno vyvěšeno dalších 40 ptačích budek. A na lokalitě DB zachránila posádka rýpadla přímo v nejnižším uhelném řezu zbloudilou a vyčerpanou potápku roháče. NA DNT SLOUŽÍ JAKO NÁHRADA PŘI ROZENÉHO HNÍZDĚNÍ UŽ 160 PTAČÍCH BUDEK Mladé smíšené rekultivační porosty na DNT zatím neumožňují přirozené hnízdění v dutinách mohutnějších stromů. Proto sem specialisté ČZU a rekultivační odborníci SD během posledních pěti let umístili 160 ptačích budek, a to včetně v únoru vyvěšených 40 nových budek v lokalitě Březno II. S umisťováním budek na mladé zhruba 20leté stromy tentokrát pomáhali žáci březenské základní školy. Partě šikovných deváťáků pod vedením učitelky Martiny Fořtové šla práce i přes mrazivé počasí dobře od ruky. Budky označované jako velký sýkorník mají rozměr dna 12 14 cm a vstupní otvor o průměru 3,5 cm. Hodí se tak pro hnízdění sýkor modřinek, koňader, vrabců nebo brhlíků. První ornitologické zkušenosti v rámci praktické environmentální výchovy mohli školáci na rekultivacích DNT získat už loni na podzim, kdy čistili budky a kontrolovali jejich obsazenost. Náhrada hnízdění za staré doupné stromy, které se v mladé rekultivované krajině zatím nenacházejí, je dána také jednou z podmínek EIA POPD DNT. Loňská kontrola obsazenosti budek dosáhla 80 %. Program vyvěšování ptačích budek se tedy na DNT osvědčil. Zachráněná potápka roháč. Posádka KU 300.15/K 70 (zleva) David Tureček, Michal Stojčenko, Aleš Hájek a Vítězslav Hübner. dezorientovaného ptáka, který neměl sílu odletět. Následně jsme ho odchytli a přes dispečery a městskou policii zajistili jeho odvoz do chomutovského lesoparku, přiblížil nevšední zážitek řidič rýpadla KU 300.15/K 70 Vítězslav Hübner. Šlo o potápku roháče, která se rozhodla přezimovat na některé vodní ploše v okolí DB. Po zamrznutí hladiny přišla o zdroj potravy a ocitla se v ohrožení života. Naštěstí byli na blízku lidé, kterým nebyl její osud lhostejný a tak byla tato ozdoba vodních ploch zachráněna. text a foto: Tomáš Vrba ZÁCHRANA POTÁPKY ROHÁČE NA DB Při manipulaci velkostroje jsem si přímo na našem uhelném řezu všiml 26 HL 1 2017

SPORT V OSEKU CHTĚJÍ OŽIVIT SLAVNOU SKOKANSKOU TRADICI Historie skoků na lyžích v Oseku sahá až do roku 1946. Od té doby se zdejší areál pod hradem Rýzmburkem postupně rozšiřoval. Svého času měl oddíl desítky členů a pořádali zde prestižní závod Hornický kahan, kterého se účastnil i slavný Pavel Ploc. Postupně ale zájem opadal. Před čtyřmi lety se Jiří Černý ml., několikanásobný mistr republiky ve skoku na lyžích, rozhodl vzkřísit skokanskou tradici a jeho svěřenci si nevedou vůbec špatně. Lyžařský klub Osek na cestě vzhůru podpořily také Severočeské doly. S kokanský areál v Oseku se nachází v místní části Krásná vyhlídka pod romantickou zříceninou Rýzmburku a je tvořen čtyřmi můstky umožňujícími skoky na lyžích od 6 do 40 m, disponuje vlekem a osvětlením. Díky umělému povrchu tady můžou členové Lyžařského klubu Osek trénovat celoročně. Mladé talenty vede osvědčený tandem otce a syna Černých. Oba mají s trénováním a skákáním mimořádné zkušenosti podpořené mimo jiné medailovými místy na mistrovství republiky s osobním rekordem 195 m Jiřího Černého ml. Aktuálně se věnují 14leté Petře Heřmanové (dvojnásobné stříbrné medailistce MČR) a třem talentovaným klukům ve věku od pěti do osmi let, kteří s přehledem porážejí v celorepublikových soutěžích mladé skokany z vyhlášených klubů v Liberci a Harrachově. V Oseku se tak postupně daří navázat na dávnou tradici. Svěřenci Jiřího Černého ml. bodují nejen v republikových závodech (zlatá medaile Jiřího Černého nejml. ze závodů v Desné), ale i na v amatérských soutěžích v Sasku. Rádi bychom mezi námi přivítali další členy. Děti ve věku 5 až 10 let, které už mají zkušenosti s lyžováním, jsou ideálními adepty. Skoky na lyžích rozvíjejí odvahu, pružnost a sílu. Naše můstky mají umělý povrch, takže trénujeme celoročně, uvedl Jiří Černý ml. text a foto: Tomáš Vrba Vedení a trenéři Lyžařského klubu Osek (zleva) Jiří Černý st., Jakub Malina a Jiří Černý ml. se svými svěřenci. 1 2017 HL 27

PRACOVNÍ DEN Můj pracovní den VÁCLAV DERINEK ŘIDIČ RÝPADLA KU 300.9/K 64 NA DNT P racovním prostorem Václava Derinka je nejnižší uhelný řez lokality Libouš II sever na DNT. Spolu s ostatními členy posádky (zámečníkem, elektrikářem a klapkařem) zajišťuje plynulou těžbu uhlí, které od jeho rýpadla putuje dálkovou pásovou dopravou přes drtiče na homogenizační skládku a pak do sousedních elektráren. Běžně za dvanáctihodinovou směnu dokáže posádka vytěžit až 6 tisíc tun uhlí. V den naší reportáže, v pátek 10. března, to bylo ale méně, neboť kvůli velmi silnému větru, jehož rychlost opakovaně přesahovala 20 m/s muselo být rýpadlo na několik hodin odstaveno. Posádka však nelenila a nepřízeň počasí využila k provedení všech úkonů předepsaných dekádní prohlídkou a kontrolou stroje. Neobyčejným momentem směny bylo osobní setkání s generálním ředitelem SD Ivem Pěgřímkem, který na DNT přijel panu Derinkovi poděkovat za mimořádnou odvahu a cit pro okamžitou účinnou pomoc, kterou nedávno přispěl k záchraně života kolegy, jenž upadl do bezvědomí. Správné uvolnění dýchacích cest a zahájení kardiopulmonální resuscitace ještě před příjezdem jednotky hasičů a zdravotníků sanitky bylo pro udržení životních funkcí klíčové. Zbytek pracovního dne už byl naprosto standardní. Anemometr na rýpadle naměřil rychlost proudění větru umožňující bezpečnou těžbu. Po dohodě s dispečinkem začalo třináct korečků bezproblémově odtěžovat uhelnou sloj z nejnižšího tušimického řezu a pokračovalo až do konce směny a vystřídání s kolegy z noční. text a foto: Tomáš Vrba 05:15 Když mám denní směnu, bývám zpravidla na našem stroji už po páté ráno. Ten den mi ale začíná vlastně krátce po čtvrté, kdy doma vstávám. Na šachtu dojíždím ze svého bydliště v Nové Vísce v Krušných horách. Před pátou už jsem v šatnách a pak spolu s kolegy jedeme autem až k rýpadlu vystřídat předešlou směnu. 28 HL 1 2017

13:30 Poté, co mě štajgr Radim Weinhold přivezl zpátky k bagru, jsem v kabině vystřídal zámečníka a střídače řidiče Ervína Adama. Informoval mě, že po dobu mé nepřítomnosti ustal vítr a také že provedli přestavbu posunuli se do nové figury. Spolu s naším rýpadlem se daly do pohybu i PVZ a N vůz, přes které jsme spojeni s dálkovou pásovou dopravou. Po najetí do nového záběru mohla začít těžba. Za hodinu jsme odtěžili rovných 800 tun uhlí. 05:50 Bagrák Tomáš Lončík z noční směny mě při střídání upozorňoval na silné poryvy větru. Protože jeho nárazy neustávaly a anemometr naměřil opakovaně rychlost vyšší než 20 m/s, těžbu jsme přerušili. Rýpadlo jsem nastavil po směru větru a společně s posádkou jsme udělali nejen běžné kontroly a čištění ochozů, ale věnovali se také dekádní prohlídce stroje. Naše KU 300.9/K 64 je sice nejstarší z desítky provozovaných rýpadel řady KU 300 v Severočeských dolech, na DNT slouží už od roku 1973, ale díky příkladné péči a vlídnému zacházení stále spolehlivě funguje. 16:50 Téměř na konci směny jsem musel opět na chvíli těžbu zastavit a s klapkařem Janem Čajkou vyměnit opotřebovaný zub korečku kolesa. Zároveň jsem zaznamenal poruchu zdvihu, proto jsem zašel do rozvodny a na operátorském panelu řídicího systému zkvitoval poruchu, a stroj byl připraven k další těžbě. Před půl šestou jsme s posádkou provedli běžný úklid a připravili stroj na předání kolegům z noční směny. Zápisem do Deníku velkostroje ta moje dnešní trochu nevšední směna skončila. 12:30 V zasedačce administrativní budovy DNT jsem se vůbec poprvé mohl setkat s naším generálním ředitelem Ivem Pěgřímkem. Vážím si toho, že mi přišel osobně poděkovat. Já sám za sebe fakt, že pomůžu zdravotně indisponovanému člověku ani nepovažuji za zvláštní zásluhu, ale za samozřejmost. Myslím si, že by takhle na šachtě zareagovala drtivá většina z nás. Poskytnutí první pomoci mi nedělá žádný problém. O tom, jak správně postupovat jsme seznamováni v rámci pravidelných školení bezpečnosti práce. Navíc jsem byl kdysi hasičem, takže mám nějaké zkušenosti, které se hodily. 1 2017 HL 29

Cafeterie místo nepeněžních poukázek Letos budeme v Severočeských dolech a některých jejich dceřiných společnostech čerpat prostředky sjednané v rámci kolektivního vyjednávání na tzv. nepeněžní poukázky (2 500 Kč pro rok 2017) prostřednictvím samoobslužné internetové aplikace Cafeteria mojebenenefity. V ní si budeme vybírat benefity podobně jako zboží v klasickém e shopu nebo můžeme prostředky čerpat prostřednictvím platební karty Flexi Pass CARD. Platební kartu a přístup do internetové aplikace obdrží každý zaměstnanec stejným způsobem, kterým se dosud vydávaly nepeněžní poukázky, tj. v zalepené obálce předané zaměstnavatelem. Termíny předání budou včas zveřejněny. Cafeteria společnosti Sodexo nám nabídne tisíce benefitů z různých oblastí v celé ČR. Stačí se jen připojit k internetu z počítače, tabletu nebo chytrého telefonu. Korunový příděl bude převeden na body (1 koruna = 1 bod), za které můžeme nakupovat benefity z široké a pestré nabídky podle vlastních individuálních zájmů a preferencí. Vše probíhá on line, v reálném čase. Body se nám budou při nákupu ihned automaticky odečítat. V Cafeterii zůstává možnost objednání papírových poukázek Flexi Pass, na které jsme zvyklí. V Cafeterii lze vybírat z nabídky: ZDRAVÍ ZÁBAVA VZDĚLÁNÍ SPORT KULTURA CESTOVÁNÍ

Jak se dá v Cafeterii platit? FLEXI PASS CARD (PLATEBNÍ KARTA) Platíte s ní stejně snadno jako s běžnou bankovní kartou. Celý zůstatek Vaší Cafeterie máte okamžitě k dispozici na Vaší Flexi Pass CARD bez nutnosti dobíjení. Stačí jen, aby partner akceptoval kartu Flexi Pass CARD. ELEKTRONICKÁ POUKÁZKA EPASS Jednoduchá forma čerpání objednaných benefitů. Pro čerpání stačí znát číslo elektronické poukázky, které si můžete nechat rovnou zaslat jako SMS; epass můžete uplatnit v široké síti partnerů v celé ČR. ON LINE PLATEBNÍ BRÁNA Pohodlný způsob, jak si vybrat zboží nebo služby v internetovém obchodě a zaplatit za ně body z Cafeterie. Objednávat můžete na nejzajímavějších e shopech z oblasti volného času. POUKÁZKY FLEXI PASS Tradiční způsob čerpání benefitů prostřednictvím oblíbených poukázek Flexi Pass v široké síti partnerů v celé ČR. Poukázky si můžete objednat telefonicky nebo prostřednictvím internetové aplikace, poštovné za dodání na adresu zaměstnance činí 80 Kč. BENEFIT NA PŘÁNÍ V případě, že si z nabídky partnerů v Cafeterii nevyberete, můžete si nechat proplatit fakturu i u partnerů, kteří nejsou součástí sítě Sodexo. Nejčastější dotazy: JAK SE DO CAFETERIE PŘIHLÁSIT? Do internetového prohlížeče zadáme adresu mojebenefity.cz Zadáme uživatelské jméno a heslo. To nám bude předáno zaměstnavatelem. Heslo doporučujeme hned po prvním vstupu změnit. KAM SE OBRÁTIT PRO RADU? S prvními kroky v on line prostředí nám pomůže příručka pro začínající uživatele, která bude k dispozici ve formátu PDF na intranetu, zaměstnaneckém portálu a také přímo v Cafeterii. K využití jsou také videonávody. Od okamžiku předání přihlašovacích údajů Vám bude k dispozici telefonická linka, a to v pracovní dny vždy od 8 do 17 hodin. Pro blokace karet bude telefonická podpora 24 hodin denně. Sodexo bude možné kontaktovat také e mailem na adrese sodexo@mojebenefity.cz KDYŽ CHCEME UHRADIT NAPŘÍKLAD DOVOLENOU, JAKÉ MÁME MOŽNOSTI? Elektronická poukázka epass On line platební brána Flexi Pass CARD Poukázky Flexi Pass Benefit na přání (pokud cestovní kancelář není ve smluvních zařízeních Sodexo). Prostřednictvím Cafeterie lze zaplatit i např. školkovné nebo dětský tábor, a to formou benefitu na přání. JAK DLOUHO BUDOU BODY PLATIT? Platnost přidělených bodů bude do konce následujícího kalendářního roku od přidělení, takže je možné si body ponechat do příštího roku a využít jejich kumulaci s přidělenými body v následujícím roce.

PROFIL MIROSLAV ROJEK Optimista z povolání Může existovat pro vedoucího rekreačního střediska lepší ocenění, než spokojenost stovek věrných hostů? Nadšení rekreanti, kteří se pravidelně vracejí, jsou tou nejlepší vizitkou, jakou si Miroslav Rojek díky své profesionalitě a empatii v RS Dolů Bílina ve Sloupu vysloužil. I přes velký pracovní nápor a chronickou časovou zaneprázdněnost má stále výbornou náladu. A objeví li se nějaký ten běžný provozní problém, nenechá si ji zkazit. Svou práci má rád a nejvíc ho nabíjejí právě spokojení rekreanti, kteří si hned po skončení svého pobytu ve Sloupu rezervují termín na další rok. Náš rozhovor vznikl u příležitosti životního jubilea, které pan Rojek nedávno oslavil. Povídali jsme si ve víru příprav na novou rekreační sezonu. Pro zaměstnance Dolů Bílina jste hodně známá osoba. Jak dlouho vlastně v RS ve Sloupu působíte? Jsem tady od 2. ledna 1993, tedy pětadvacet let. Uspěl jsem ve výběrovém řízení, které tehdy Doly Bílina vypsaly na pozici vedoucího rekreačního střediska. Nejdřív jsem byl zaměstnancem šachty a zhruba po roce jsem dostal celý areál do nájmu a tak je tomu dodnes. Kolik rekreantů se u vás během roku vystřídá? V roce 2016 jich bylo 4500, z toho zhruba tisícovka přímo z DB. Zaznamenali jsme tak 15% meziroční nárůst. Počítám do toho nejen vlastní rekreační pobyty, ale také nejrůznější semináře a školení, které se u nás celoročně pořádají. Máte otevřeno po celý rok? V podstatě ano. Zavíráme pouze na jeden prosincový týden, kdy vždy malujeme a pak na tři týdny v lednu. To máme opravdu dovolenou. Já třeba obvykle vyrážím na hory. Areál střediska je poměrně rozsáhlý. Kolik lidí zdejší provoz obstarává? Máme tady 21 chatek s kapacitou 80 lůžek, dále třípatrovou budovu se 40 pokoji a možností ubytování pro dalších 110 osob. Jsme tedy schopni se jednorázově postarat o ubytování a stravu ve formě plné penze téměř pro dvě stovky rekreantů. Samozřejmostí je pak údržba celého areálu, včetně péče o zeleň. To všechno včetně mě ve směnném celoročním provoze zvládá dvanáctičlenná sehraná parta - údržbáři, pokojské, šéfkuchaři, pomocné kuchařky a servírka. V hlavní sezoně posílíme ještě o další tři síly pro kuchyň a úklid. Většina zaměstnanců tady pracuje víc než deset let, a někteří to se mnou táhnou už celé čtvrtstoletí. To není v našem oboru až tak obvyklé. Jak vypadá váš běžný pracovní den? Od pěti ráno jsem v práci. Začínám normováním jídla kuchařům na celý den. Průměrně vaříme 3 až 5 druhů jídel denně. V šest už přebírám čerstvé pečivo od pekaře, který k nám zajíždí. Ještě předtím, než se v osm 32 HL 1 2017

otevře jídelna, prostírám snídaně a nanáším jídlo na švédský stůl. Když o půl desáté snídaně skončí, dělám v kanceláři objednávky zboží na další den. Většinu věcí nám přivážejí dodavatelé, ale občas musím sám zajet pro něco do Liberce nebo Boru. V mezičase před obědem vystavuji faktury, dávám dohromady pokladnu a další doklady, které pak zpracovává účetní. V poledne se otevře jídelna, kde máme u stolů 100 míst a dalších 50 na terase. Pomáhám servírce s roznášením jídel a nápojů. Kolem třetí jdu na dvě hodiny domů, abych si trochu odpočinul a osvěžil na večer. Bydlíme přímo v areálu, takže jsem nablízku a můžu třeba operativně rychle přijít převzít pivo, když se rozvoz opozdí. Večeře podáváme od šesti. Opět roznáším jídla i pití. Ve všední dny končíme kolem půl jedenácté, ale o víkendech, když lidi zůstanou v jídelně, obsluhujeme klidně i po půlnoci. Otevírací doba pro nás není rozhodující. Rádi se operativně přizpůsobujeme požadavkům hostů. Nesmím zapomenout také na milý proces vítání a ubytování nových rekreantů, jejich seznamování s provozní řádem. Máte kromě lednové dovolené vůbec nějaké osobní volno a čas na koníčky? Mým koníčkem je práce. Zní to jako fráze, ale je to fakt. Jsem rád, že jsme si vybudovali stálou klientelu. Těší mě, když si lidé při odjezdu hned rezervují pobyt na příští rok. Navíc za ta léta znám většinu u nás odpočívajících pracovníků DB, takže máme opravdu dobré vztahy. Už se těším na sezonu, až zase přijedou rodiny s dětmi, senioři s vnoučaty. Víte, že řada dnešních dospělých k nám jezdila s rodiči už jako děti? Spokojenost rekreantů mi dobíjí baterky. Nedávno mi udělal velkou radost také let do Londýna, kde jsem viděl fotbalový zápas West Ham United versus Chelsea, jejichž jsem velkým fandou. Byl to nezapomenutelný dárek k narozeninám od syna. Nedávno jste v plném pracovním tempu oslavil šedesátiny. Zamyslel jste se někdy, jaké místo ve vaší profesní kariéře vůbec zaujímá Sloup? Jsem rodilý Tepličák, kde jsem se vyučil kuchařem. V tamějších TĚŠÍ MĚ, KDYŽ SI LIDÉ PŘI ODJEZDU HNED REZER- VUJÍ POBYT NA PŘÍŠTÍ ROK. ZA TA LÉTA ZNÁM VĚTŠINU U NÁS SE REKREU- JÍCÍCH PRA- COVNÍKŮ DOLŮ BÍLINA A MÁME OPRAVDU DOBRÉ VZTA- HY. JSEM RÁD, ŽE JSME SI VYBUDO- VALI STÁLOU KLIENTELU. restauracích jsem začínal. Pamětníci si třeba ještě vzpomenou na restaurace Radnice nebo Split. Později jsem působil také jako vedoucí a správce rekreačního střediska v Harrachově. Mám tedy dost zkušeností a referencí, ale nejlépe se cítím právě tady ve Sloupu. Jistě na to mají vliv i výborné vztahy s příslušnými odpovědnými představiteli SD Josefem Molkem, Ladislavem Stojčenkem nebo Vladimírem Bergerhofem. Proč je podle vás RS ve Sloupu u lidí na DB tak oblíbené? Je to pro ně tradice. Vždyť jejich předchůdci to tady začali v roce 1959 budovat. Teď sem jezdí už několikátá generace horníků z Bílinska. Přitažlivé je taky krásné okolí. Ať už to je Panská skála, pláž u Radvanického Oslava 60. narozenin. Mezi hosty nechyběli zástupci SD. Hlavní praktickým dárkem byl zahradní traktůrek na zvelebování areálu RS. Miroslav Rojek se svojí oporou přítelkyní Pavlínou. rybníka, nebo panorama podhůří Lužických hor. V neposlední řadě lidé vědí, že je tady o ně dobře postaráno a že je neošidíme. Personál se hostům snaží vycházet maximálně vstříc, aby byli ve všech ohledech spokojeni. Jaké novinky jste připravil pro letošní sezonu? Kromě zavedení povinné registrační pokladny :) jsme položili novu dlažbu na teráskách u chat, vyměnili dlažbu na chodnících a ještě rozšíříme dětské hřiště o další herní prvky. Tradičně jako každý rok jsme upravili jídelníček o několik nově zařazených jídel. Ostatně i čtenáře Hornických listů srdečně zvu. Přijeďte si odpočinout k nám do Sloupu! text: Tomáš Vrba foto: Ladislav Stojčenko, Tomáš Vrba 1 2017 HL 33

Z HISTORIE TĚŽBY UHLÍ NA BÍLINSKU Důl Eleonora u Ledvic Těžba v hlubinném dole Eleonora byla zahájena v roce 1872. Od té doby se důl postupně rozšiřoval o další dobývací pole. Na počátku 20. století zde začali také s povrchovou těžbou. Ta se stala osudnou sousedním Ledvicím. Jako kompenzaci za domy, které ustoupily těžbě uhlí, postavili ve 20. letech v Ledvicích majitelé Dolu Eleonora novou dělnickou kolonii, která se jako jediná část městečka zachovala a stala se základem dnešních Ledvic. H istorie dolu Eleonora je historií běžného středně velkého dolu v naší pánvi. Uhlí bylo v okolí Ledvic objeveno a těženo primitivními rumpálovými šachtičkami již kolem roku 1853. Velké finanční prostředky do hornického podnikání v této oblasti vložil saský hrabě Otto Friedrich Schönburg Waldenburg (1839 1893) a roku 1871 na jihovýchodním okraji obce Ledvice nechal vybudovat hlubinný důl Eleonora, který byl zprovozněn v únoru 1872. Vznik názvu Eleonora byl dán podle původní důlní míry. Dolové pole zaujímalo 9 důlních měr pod názvy Eleonora I VII a Otto I II. Areál hlubinného dolu byl postaven na katastrální parcele 390/1 obce Ledvice. Těžní jáma dolu měla hloubku 43 m a tři větrné jámy. Na Ústecko-Teplickou železniční dráhu a její Světeckou trať byl důl připojen vlečkou o délce 820 m 12. února 1874. Zakladatel a majitel dolu hrabě Schönburg zemřel roku 1893 a jeho dědicové z Drážďan se snažili důl nadále provozovat, ovšem s klesajícími ekonomickými výsledky. V roce 1899 bylo ustanoveno Uhelné těžařstvo dolu Eleonora v Ledvicích (Kohlengewerkschaft Eleonoraschacht), které důl od dědiců hraběte Schönburga odkoupilo. Na vedení těžařstva měl velký vliv ústecký podnikatel a obchodník s uhlím Eduard Jakob Weimann (1852 1928). Pod jeho vedením těžařstvo přistoupilo k radikální změně a nechalo vybudovat nový těžební závod ve vzdálenosti 180 m Korečkové rýpadlo na skrývce z roku 1920. Umístění dolu Eleonora u Ledvic na mapě z roku 1898. 34 HL 1 2017

severozápadně od původního hlubinného dolu. V letech 1898 a 1899 byla za výchozem uhelné sloje na parcelách 382 a 384/4 obce Ledvice postavena třídírna, kotelna, strojovna a pomocné budovy. Důl zahájil těžbu 1. září 1899; starý závod byl odtěžen povrchovým způsobem v letech 1904 1908 a 1. října roku 1905 byl přikoupen k dolu Eleonora skoro dotěžený sousední důl Hartmann. V roce 1908 byla zmodernizována a rozšířena třídírna uhlí. Začátek roku 1913 se do historie dolu zapsal černě: 24. ledna při uzavírání požářiště na důlní chodbě došlo k nečekanému vyšlehnutí plamene, který usmrtil 4 horníky. Od 1. ledna 1915 byl důl Eleonora sloučen se sousedním dolem Frauenlob těžařstva Frauenlob v Ledvicích. Důlní těžební pole se tak rozšířilo na 35 jednoduchých měr, 1 dvojitou důlní míru a 14 přebytků. Celé dolové pole bylo silně omezeno nepravidelným lalokovitým výchozem uhelné sloje. Těžené nadloží bylo tvořeno jíly a písky převážně v mocnosti kolem 20 m, ale upadalo až do hloubek kolem 50 m. Nadložní zeminy byly odtěžovány zprvu ručně a následně rýpadly a přepravovány důlními vláčky na výsypky. Část této skrývky byla prováděna smluvně firmou Berndt z Mostu, která roku 1909 nasadila na skrývku první korečkový stroj značky Lübeck. Vlastní uhelná sloj měla mocnost 20 až 25 m. U výchozové partie mělo uhlí špatnou kvalitu a menší mocnost kolem 10 m. V hlubinném provozu se těžilo nejrozšířenější LEDVICE Letecký snímek z roku 2016 s pozicí dolu Eleonora u Ledvic. UÚL Povrchový důl na okraji Ledvic s těžební metodou mlýnkování, kolem roku 1920. dobývací metodou - komorováním na zával. Povrchové dobývání uhlí bylo provozováno asi od roku 1905 a používaly se zde všechny ruční metody: lávkování, pilířování a nejčastěji polomlýny a mlýnkování. Během životnosti dolu Eleonora se postupně přešlo od hlubinného dolu na kombinovaný provoz až po výhradně povrchový závod. Otevřeno a zasypáno bylo celkem čtrnáct lomů označovaných jako Lom I až XIV. Těživo se dopravovalo přes hlubinný důl nebo po šikmé ploše s elektrickou lanovkou a vozíky tažené horním lanem. Průměrná těžba činila ročně kolem 150 tisíc tun uhlí a pracovalo zde asi 350 horníků. Na šachtě se také dosti často stávkovalo. Současně od roku 1918 provozoval důl v blízkosti vlastní cihelnu. NOVÝ DŮL ELEANORA STARÝ DŮL K prvnímu ukrajování městečka Ledvice došlo již roku 1905. V letech 1918 až 1920 bylo odkoupeno a následně zbouráno 33 domů za účelem rozšíření těžební fronty povrchového dolu. V letech 1920 až 1926 nechali majitelé postavit dělnickou kolonii s 90 byty, nazývanou Nová čtvrť, která se jediná dodnes zachovala a tvoří základ dnešních Ledvic. Těžba uhlí na lomu Eleonora byla ukončena 30. dubna 1938 z důvodů vyčerpanosti zásob uhlí v dolovém poli. Situace byla ztížena neekonomickým dobýváním zbývající nekvalitní suroviny. Důlní zařízení bylo prodáno duchcovské barvírně Hans Glück. V provozu zůstala pouze cihelna. Následující válečné události zapříčinily převzetí majetku hlavního podílníka firmy J. Weimann Ústí n. L. do německé správy. Celková těžba na dole Eleonora za 66 let provozu představovala 8,3 mil. tun uhlí. Do dolového pole se vrátila uhelná těžba ještě po druhé světové válce v roce 1952, kdy zbývající zásoby uhlí lomu Eleonora dotěžil důl Jirásek. Těžba probíhala až do června 1961 a bylo zde získáno dalších 2,7 milionů tun uhlí. Následně byla oblast dosypána výsypkou a vytvořeno těleso nové železniční tratě. Ve střední části byla ponechána otevřená jáma na plavení popílku z elektrárny. Plavení bylo již také ukončeno a celé území je dnes zrekultivováno. text: Zdeněk Dvořák foto: Zdeněk Dvořák, archiv OMG Doly Bílina 1 2017 HL 35

ŠKOLY V OKOLÍ NAŠICH DOLŮ ZŠ BŘEZNO V PROMĚNÁCH ČASU V obci těsně sousedící s DNT mají ambiciózní plány týkajících se využití zdejší právě rekonstruované již dlouho nepoužívané historické školní budovy. Zároveň trvale zkvalitňují výuku a aktivity současné školy, kterou aktuálně navštěvuje 163 žáků, pro které chystají rozšíření a modernizaci školní budovy na náměstí tak, odpovídala vzdělávacím trendům 21. století. HISTORIE ČESKÉHO ŠKOLSTVÍ V BŘEZNĚ Tak jako všude v pohraničí se po vzniku ČSR v roce 1918 mladý český stát snažil podpořit zdejší českou menšinu. První česká jednotřídka zahájila v Březně vyučování v roce 1922. Byla k tomu vyčleněna jedna třída v německé škole. Postupně se počet obyvatel české národnosti zvyšoval a úměrně tomu rostl i počet žáků. Bylo tedy nutné postavit novou školní budovu. Výstavba probíhala v letech 1928 až 1929 podle návrhu architekta Milana Babušky. Do školních lavic na tehdejší dobu moderní budovy usedly zdejší české děti 2. září 1929. Zřízení školy patřilo do projektu Matice školské podporující vznik českých škol v pohraničí v období první republiky. Slibný vývoj české obecné školy v Březně ukončilo bohužel odtržení Sudet v roce 1938. Během druhé světové války pak budova sloužila armádě a žáci se sem vrátili až po osvobození v roce 1945. Po dalších desetiletích už kapacita školy nestačila, proto byla na konci 80. let postavena v nedalekém parku další nová školní budova, kde dnes probíhá výuka druhého stupně. Původní historická česká obecná škola ale opět brzy ožije. Byl schválen pečlivě připravený projekt opravy budovy a jejího využití k muzeálním účelům, kde by neměla chybět expozice českého menšinového školství v pohraničí a archeologických nálezů objevených v předpolí sousedních DNT. Zatím byla úspěšně dokončena první etapa rekonstrukce budovy její odvodnění, zbavení vlhkosti, pořízení nové střechy a fasády s okny. Dnes panuje čilý stavební ruch uvnitř. Prostory se kompletně opravují, včetně rozvodů elektřiny a topení. Ještě předtím, než začne fungovat jako výjimečné muzeum, poslouží zrekonstruovaná budova dočasně opět výuce. V rámci plánu obnovy obce do roku 2022 Školní budova v parku, kde probíhá výuka druhého stupně. Karlštejn byl jedním z cílů poznávacích cest pořádaných Severočeskými doly. 36 HL 1 2017

zastupitelstvo rozhodlo o rozšíření stávající školní budovy na náměstí, kde nyní probíhá vyučování 1. až 5. třídy. Ta se rozšíří, přibude školní jídelna, dostatečný počet tříd, kabinetů a dalšího zázemí pro kvalitní poskytování výuky březenským školákům pod jednou střechou. Bude to vůbec poprvé v historii obce, kdy v jedné školní budově bude probíhat kompletní vzdělávací cyklus od 1. až do 9. třídy. Na akci je zpracována projektová dokumentace, vydané stavební povolení a čeká se jen na vhodný dotační titul. Navíc počítá obec s tím, že na tuto významnou investiční akci využije i prostředky získané z úhrad z dobývacího prostoru a vydobytého nerostu. Po rozšíření školní budovy na náměstí se sem přestěhují nejen děti z dočasného působiště ve staré české obecné škole, ale také ze školní budovy v parku, která bude poté sloužit sportovnímu využití. Historická česká obecná škola se pak promění v plánovaný výstavní prostor. Průběžně už sháníme exponáty z období první republiky. Rádi bychom návštěvníkům představili školu, jak v době svého vzniku opravdu vypadala. Pro druhou část expozice věnovanou archeologii jsme zahájili jednání s vědeckým týmem Národního muzea o možnosti prezentovat u nás vzácné paleontologické nálezy fosilních obratlovců staré 19 milionů let, které archeologové objevili v sousedních Po dokončení vnější rekonstrukce aktuálně probíhají stavební práce uvnitř budovy české obecné školy. DNT. Myslím, že se máme na co těšit, optimisticky konstatoval starosta obce Březno Zdeněk Valenta. ZŠ BŘEZNO JE SRDCEM OBCE A NUTNÝM PŘEDPOKLADEM DALŠÍHO ROZVOJE Kvalifikovaný učitelský sbor, moderní vybavení učeben a široká nabídka aktivit pro 163 žáků taková je současná tvář ZŠ v Březně. Vzdělávací cyklus probíhá ve dvou budovách. Škola disponuje také tělocvičnou, víceúčelovým hřištěm a školní jídelnou. Žáci hojně využívají i sportovní Česká obecná škola v Březně byla postavena v roce 1929. areál v parku a fotbalové hřiště. Kromě lyžařského výcviku či oblíbeného vodáckého kurzu škola pravidelně pořádá fotbalový turnaj, kterého se účastní školy z celého Chomutovska. Velký důraz klade na environmentální výchovu. Žáci se věnují nejen přírodovědnému zkoumání, ale v rámci ornitologického projektu pod záštitou Severočeských dolů také například vyvěšují a čistí ptačí budky v okolní mladé rekultivační krajině. Pedagogové se u žáků snaží rozvíjet jak znalosti informačních a komunikačních technologií, tak znalosti jazykové, sportovní a technické dovednosti a samozřejmě také rozšiřovat a podporovat znalosti u všeobecně vzdělávacích předmětů. Do budoucna by se rádi více zaměřili na rozvoj technických dovedností a manuální zručnosti. Za tímto účelem zde mají solidně vybavené školní dílny. Snažíme se skloubit nároky moderního vzdělávání s nejlepšími tradicemi českého školství. Nacházíme mimořádnou podporu a korektní vztahy u představitelů obce, kteří chápou důležitost školy pro život v Březně. Pozitivní je také spolupráce se Severočeskými doly, které pro nás pravidelně pořádají nejrůznější poznávací cesty připomínající českou historii a výlety do zábavního parku Belantis, uvedl ředitel školy Michal Vlach. text a foto: Tomáš Vrba 1 2017 HL 37

ZAMĚSTNANCI Jubilanti skupiny SD Doly Bílina Prodeco, a. s. 2017 leden březen 20 let Štyndl Zdeněk elektrikář velkostroje PÚ SJ Pokorný Milan klapkař PÚ SS Rosenbaum Václav řidič pracovních strojů PÚ SS Špadrna Daniel klapkař PÚ SS Mikeš Jaroslav provozní zámečník PÚ SS Brož Jiří řidič PVZ PÚ TU Houdek Vladimír přestavbář PD PÚ TU Opl Vladimír řidič PVZ PÚ TU Zavičár Roman hasič - strojník HZS 30 let Samohýl Jiří klapkař PÚ SJ Novák Jaroslav operátor PD PÚ SJ Lüftner Roman vedoucí řidič velkostroje PÚ SS Řáda Pavel řidič velkostroje PÚ SS Procházka Václav revírník PÚ TU Plecitý Milan řidič velkostroje PÚ TU Valeš Jan zámečník velkostroje PÚ TU Kačerová Šárka vážná PÚ ÚU Nachtmannová Alena strojník v úpravně PÚ ÚU Chladná Hana strojník v úpravně PÚ ÚU 40 let Kaiser Jiří řidič velkostroje PÚ SJ Doly Nástup Tušimice 20 let Konečný Milan řidič PVZ Lom Španěl Vratislav provozní zámečník Lom Houdek Martin provozní elektrikář ÚDUT Šimice Robert zámečník velkostroje Skrývka Vošický Tomáš provozní elektrikář Energetika Kunc Martin provozní elektrikář Energetika 30 let Hloušek Vladislav mechanik - bezdem diag. a trib. Diagnostika Doseděl Jan provozní elektrikář Energetika Fanta Daniel řidič velkostroje Lom Král Petr řidič PVZ Lom Ďurkovský Petr řidič velkostroje Lom Hofbauerová Věra figurant OMG Vladyka Ladislav přestavbář Skrývka Gutveisová Eva skladník Skrývka Neužil Vladislav klapkař Skrývka Krob Michal zámečník velkostroje Skrývka Jágerský Miroslav zámečník velkostroje ÚDUT Döring Petr provozní zámečník ÚDUT 40 let Hladíková Iva operátor PD Výroba 20 let Civín Miloš provozní zámečník provoz Bílina 30 let Kříž René inspektor BHP Správa a.s. Dovhunová Ivana referent ekonomiky Správa a.s. Holas Josef koordinátor staveb Odb. inženýringu Revitrans, a. s. 20 let Janda Vladimír řidič SMV nákladní AUB Richter Pavel řidič SMV nákladní AUB Skrčený Jindřich staveb.údržbář budov VTP Čechák Vladimír řidič pracovních strojů DDMB Skurský Evžen provozní zámečník DDMB Trautenberger Roman řidič pracovních strojů DDMT Šebek Pavel řidič pracovních strojů DDMT Vinický Milan provozní zámečník DDMT Janota Zdeněk provozní zámečník DDMT 30 let Hájek Otto řidič SMV nákladní AUB Mašata Jindřich řidič SMV nákladní AUB Hrubý Luboš řidič SMV speciálních AUT Kříž Roman automechanik AUT Nack Richard automechanik AUT Čmejla Petr řidič pracovních strojů DDMB Rulf Radek řidič pracovních strojů DDMB Kogut Martin řidič pracovních strojů DDMB Lukeš Josef řidič pracovních strojů DDMB Chalupníček Jiří řidič pracovních strojů DDMT Nešuta Roman řidič pracovních strojů DDMT Hofman Martin řidič pracovních strojů DDMT Hoch Hynek řidič pracovních strojů DDMT Souček Martin řidič pracovních strojů DDMT Jeřábek Petr řidič pracovních strojů DDMT Krucký Tomáš řidič pracovních strojů DDMT Zelenka Václav řidič pracovních strojů DDMT Paták Martin mechanik úseku DDMT 40 let Poborský Antonín vedoucí provozu AUB Pašek Arnošt vedoucí provozního úseku DDMB SD Kolejová doprava, a. s. 30 let Vaněrka Petr mechanik provozu TZP Mleziva Roman opravář HKV elektrikář TZP Správa a. s. Chomutov 30 let Musílková Petra vedoucí skladu Skladové hosp. Váňová Miroslava skladník Skladové hosp. 40 let Hložková Božena ref. personální administrativy OMPA Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly, tak vedení dceřiných společností a za odvedenou práci vyslovuje poděkování. Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb 38 HL 1 2017

ERICH GRÜNBAUM 1929 2017 1. 1. 1994 zvolen prvním finančním ředitelem a prokuristou Severočeských dolů. V čele SD zúročil své bohaté ekonomické znalosti a báňské zkušenosti s více než 30letou praxí. Díky své vitalitě a duševní svěžesti působil v SD do svých 77 let, po odchodu z pozice finančního ředitele jako poradce generálního ředitele. Na počátku 90. let se aktivně účastnil série jednání na ministerstvu průmyslu a obchodu, kde belgický ekonomický poradce Gheyselinck připravoval restrukturalizaci severočeského revíru. Svými argumenty přispěl k zachování českého hnědouhelného hornictví a vytvoření SD. VZPOMÍNKA NA ERICHA GRÜNBAUMA Uznávaný ekonom, báňský odborník, spoluzakladatel Severočeských dolů, v jejichž top managementu aktivně působil třináct let, pan Erich Grünbaum zemřel ve věku nedožitých 88 let 14. ledna 2017. Hornictví Erich Grünbaum vnímal od samého dětství. Narodil se v Krupce u Teplic, kde řada příbuzných pracovala v okolních uhelných nebo rudných dolech. Po maturitě na teplickém gymnáziu úspěšně absolvoval Vysokou školu politických a hospodářských věd v Praze (dnes Vysoká škola ekonomická), obor ekonomika průmyslu a dolů. V roce 1953 začal jako referent ekonomického úseku své dlouhodobé působení v severočeském hnědouhelném revíru. Brzy jsem si začal uvědomovat, že k tomu, abych byl dobrým odborníkem, budu potřebovat také odpovídající znalosti z oblasti těžebního průmyslu. A tak jsem vystudoval obor Povrchové dobývání na Vysoké škole báňské v Ostravě. Během mé dlouhodobé praxe se toto rozhodnutí ukázalo jako správné a doporučil bych ho všem mladým kolegům ekonomům, aby získali také solidní technické znalosti, připomínal důležitost rozšíření ekonomického vzdělání o specifickou problematiku moderní velkolomové těžby. Z centrální části revíru byl pan Grünbaum na počátku normalizace přeložen na DNT. Přestože byl vysokoškolsky vzdělaným ekonomem a měl již za sebou značné provozní zkušenosti, začínal jako řadový referent ekonomického úseku. Postupně se přes pozice vedoucího plánovacího odboru, vývoje a odborného ekonoma stal v roce 1990 ekonomickým náměstkem DNT. V nelehké době, kdy česká VĚŘIL JSEM, ŽE BÍLINSKÉ UHLÍ BUDE DO BUDOUCNA POTŘEBA A ŽE JE MOŽNÉ HO TĚŽIT V EKO- NOMICKY PŘIJATELNÝCH PODMÍNKÁCH. společnost velmi nepřátelsky vnímala hornictví jako jediného viníka špatného životního prostředí a devastace krajiny, se aktivně účastnil jednání o budoucí podobě revíru a jeho transformaci do nástupnických uhelných společností. Navzdory nepříznivé výchozí situaci ztrátového a zadluženého dolu Bílina věřil v životaschopnost a perspektivu spojení DNT a DB do a.s. Severočeské doly. V nově vytvořené firmě byl v letech 1994 až 2006 finančním ředitelem. Jeho nástupce Jiří Zahradník na svého někdejšího nadřízeného a kolegu zavzpomínal: S panem Grünbaumem jsem pracoval od roku 1989, všechny materiály se precizovaly a předělávaly tak dlouho, až byly na požadované (téměř dokonalé) úrovni. Pracovní doba byla dlouhá, jak bylo třeba, aby se stihly termíny. Nepamatuji si, že by něco nešlo. Prostě práci a výsledky měl rád. text a foto: Tomáš Vrba 1 2017 HL 39

TIP NA VÝLET P obřeží německého ostrova Usedom nenabízí jen nekonečné pláže, čerstvý vítr, koupání v chladném Baltu, ale také unikátní prohlídku první vojenské raketové základny na světě. Právě v Peenemünde byla totiž vůbec poprvé odpálena naváděná střela dlouhého doletu Hitlerova tajná zbraň raketa V 2. Historicko -technické muzeum v Peenemünde bylo otevřeno v roce 1992. Od té doby je ospalá vesnice v ústí řeky Peene vyhledávaným cílem zájemců o vojenskou historii a letectví. Expozice připomíná nejen náskok a nadání německých leteckých inženýrů z 30. let, kteří vyvinuli první naváděné balistické střely s dlouhým doletem a výškovým dosahem 90 km. Otevřeli tak brány vesmíru, ale k dosažení svého cíle využívali zločinecké metody. Chod nacistické základny obstarávalo 12 tisíc vězňů rekrutovaných z koncentračních táborů. Vlastní výroba raket byla po britském bombardování v roce 1943 přesunuta z Peenemünde do nechvalně proslulé podzemní továrny Mittelwerk ukryté v bývalém vápencovém dole ve středním Německu, kde v otrockých podmínkách sloužily tisíce vězňů z pracovního tábora Mittelbau -Dora. Přes všechny oběti, které rakety V 2 způsobily (prameny uvádějí, že exploze raket na cíle v Anglii a Belgii připravily o život přes 5 tisíc civilistů a až 20 tisíc vězňů z koncentračních táborů zahynulo při jejich výrobě), byly zkušenosti z Peenemünde nepostradatelné pro další vývoj výkonnějších raket včetně amerického programu pilotovaných letů, kdy nosná raketa Saturn umožnila v roce 1969 první let člověka na Měsíc. Tvůrcem této rakety byl Wernher von Braun, někdejší technický ředitel nacistické raketové základny Peenemünde a konstruktér střely V 2. Po skončení II. světové války byl s dalšími zhruba 600 německými vědci převezen do USA, kde pracoval pro americkou armádu na vývoji balistických střel středního doletu a později i ve vesmírném středisku NASA. Historicko -technické muzeum v Peenemünde je otevřeno od dubna do listopadu denně. Za vstup do venkovní i vnitřní expozice se platí 8. text a foto: Tomáš Vrba V 2 první balistická střela na světě Její motor spaloval směs etanolu a vody, jako okysličovadlo se používal tekutý kyslík. Díky tomu dosahovala dvojnásobnou rychlost zvuku 800 m/s a dolet činil až 320 km. Raketa V 2 měřila 14 m a vážila 13 t včetně 1 tuny trhaviny. První pokusný let proběhl v roce 1939. Z TAJNÉ VOJENSKÉ ZÁKLADNY JE MUZEUM Srdcem základny byla výkonná elektrárna Pro zásobování výzkumného střediska, zejména k výrobě pohonné látky (tekutého kyslíku), byla v Peenemünde postavena v roce 1938 jedna z největších elektráren své doby v Německu. Pro výkon 30 MW spotřebovala 200 t uhlí denně. Spojenecký nálet kupodivu elektrárnu ani uhelnou skládku nezasáhl, na rozdíl od odpalovacích ramp, laboratoří a výrobních hal. Nyní je v budově bývalé elektrárny umístěna vnitřní část expozice. Nechybí ani dokumenty přibližující odpalovací místa raket V 2 v severní Francii. 40 HL 1 2017

Proč právě Peenemünde Několikakilometrové rovinaté pobřeží bylo ideální k dokumentaci zkušebních letů. Výstavba vojenského komplexu o rozloze 25 km 2 na odlehlém ostrově začala v roce 1937. Součástí byly odpalovací rampy, jejichž modely jsou v muzeu k vidění. Fragmenty stovek neúspěšných pokusů Neúspěšné lety byly takřka na denním pořádku. Z fragmentů poškozených raket se odvozovaly příčiny selhání. Tato bojová hlavice testovací rakety V 2 obsahovala trhavinu s detonátorem a zřítila se v únoru 1943 do řeky Peene. Nalezena byla až v roce 2011. Po náletu britského letectva (17. 8. 1943) byla do té doby spojencům utajená základna i s výrobou přesunuta do obří podzemní továrny Mittelwerk v Durynsku. Ponorka z dob studené války v řece Peene Milovníky vojenské historie a techniky určitě zaujme zakotvená sovětská ponorka U 461/K24 z roku 1961. Zajímavější než technické parametry (délka 85,9 m, max. hloubka ponoru 300 m, 33 dnů v provozu bez vynoření) je přímý dotek návštěvníků s touto raketonosnou dieselelektrickou ponorkou. Kromě demontovaných nukleárních střel mohou prozkoumat veškeré vybavení a na chvíli si připadat jako příslušníci 80členné posádky. Z bojové služby (pohotovosti jaderného útoku na USA) byla vyřazena v roce 1991. První raketový odborník na světě Wernher von Braun, nepochybně geniální kosmický inženýr, nevnímal sestrojení Hitlerovy tajné zbraně, do které vkládali nacisté naděje na zvrácení vývoje války a na jejíž výrobě se nedobrovolně podílely tisíce vězňů, jako prohřešek. Svůj sen dostat člověka na Měsíc si splnil až v postavení uznávaného odborníka NASA v USA, kam byl hned po válce jako zajatec i s rodinou přestěhován. 1 2017 HL 41

TIP NA VÝLET Pohled z kláštera. Kostel Narození Panny Marie. ROUDNICE NAD LABEM A POD ŘÍPEM Jak jsme slíbili, část tipů na výlet budeme věnovat městům v našem okolí, která jsou mnohdy skryta pozornosti, a jejich krása vynikne až při osobní návštěvě. Jedním z nich je Roudnice nad Labem. V české ideální krajině, s neoddělitelným vztahem k Řípu hlavní mytologické hoře české historie, navozuje toto město představu domova. Augustiniánský klášter. Kousek od dálnice, v úrodné rovině Labe, Roudnice láká k návštěvě v kteroukoliv roční dobu. Její návštěvu můžete spojit s výstupem na nedaleký Říp, nebo použít jako výchozí bod pro váš cyklistický výlet na obě strany řeky. Cyklostezka, která městem prochází, k tomu přímo vybízí. Pokud milujete vrstvení historie, svědky umělecké minulosti a kouzelná zákoutí, uličky kolem augustiniánského kláštera jsou pro toulání a přemýšlení jako stvořeny. A přijedete -li ve správný čas, můžete navštívit Roudnický košt, což je přehlídka českých vín výhradně z Vinařské oblasti Čechy a jejích mělnických a litoměřických podoblastí. Historie místa vzniklého při brodu přes Labe začíná v době před 13. stoletím a osada brzy získala statut města díky své poloze na Lužické cestě. Na konci 12. století byl nad řekou vystavěn kamenný románský hrad. Tady byl údajně vysvěcen Mistr Jan Hus a určitě pobýval Karel IV. V 15. století hrad i město vyplenili husité, v období třicetiletých válek je poničila švédská vojska. V 17. století se na základech hradu dokončila stavba barokního zámku, který byl v té době již ve vlastnictví Lobkowiczů. Dodnes je to čtvrtý největší zámek v ČR. V 19. století pak díky železnici nastal rozvoj strojírenského a potravinářského průmyslu. Po druhé světové válce byl zámek zestátněn, jeho vybavení se rozmístilo do jiných památkových objektů a zámek tak přišel o obrazárnu, knihovnu a další vybavení. Od roku 1957 působila na zámku známá vojenská hudební škola, 42 HL 1 2017

která vychovala mnoho dobrých muzikantů i pro oblast populární hudby. Po roce 2008 škola skončila a zámek se otevřel veřejnosti. V zámecké jízdárně najdete významnou Galerii moderního umění 19. a 20. století, kde můžete obdivovat například unikátní kolekci 60 obrazů Antonína Slavíčka. Jedním z dalších historických objektů je židovský hřbitov v Třebízského ulici, který poukazuje na kdysi silnou židovskou komunitu v Roudnici. Samostatným klenotem je pak dominanta města - kostel Narození Panny Marie, který vás na první pohled zaujme svojí velikostí. Pochází z počátku 14. století. Je skvělou památkou na gotiku velmi hodnotně zbarokizovanou. Mistrovská díla v interiéru připomínají, že Roudnice bývala jedním z center umění v evropském srovnání. Technickou zajímavostí je roudnický most. Pochází z roku 1910. Jeho předchůdce byl v pořadí třetí kamenný most v Čechách a odolal mnohým povodním. Z tělesa mostu je zajímavý pohled na zdymadlo na Labi, pro nás suchozemce jistě zajímavé zařízení. Pokud budete mít štěstí, můžete pozorovat jeho funkci, neboť výletní lodě i nákladní remorkéry po Labi stále plují. Jinou zajímavostí je Kratochvílova rozhledna z období funkcionalismu postavená na paměť zakladatele místní záložny. Její nadmořská výška ji řadí mezi jednu z nejníže položených rozhleden. I tato stavba dokazuje sílu Most na Labi. Zámek v Roudnici nad Labem. Zaujatí návštěvníci vinného sklepa. ducha malých českých měst. Součástí společenského života je vedle řady akcí lokálního významu i několik s přesahem do širšího okolí. Tato část Polabí je velmi úrodná a daří se zde i vínu. Známé je tak Lobkowiczké zámecké Produkce Lobkowiczkého vinařství. vinařství a jeho sklepy, přímo pod zámkem. Vinařství čítá více než 400letou nepřerušenou tradici, a při zpracování révy dodržuje klasické postupy. O poctivém přístupu k produkci svědčí i to, že červené víno tady leží minimálně rok v dubových sudech. K ochutnání doporučujeme novou odrůdu Fratava. S vínem se pojí i dvě velmi zajímavé akce v letošním roce. 10. června to bude zmíněný Roudnický košt, kdy můžete ochutnat vína z naší oblasti, tedy od Nechranic až po Mělník a Velké Žernoseky. Druhou akcí je tradiční vinobraní, letos plánované na 23. září. Pokud chcete poznat jak chutná skutečný burčák, tak právě tam - ve sklepích Lobkowiczkého zámeckého vinařství. Nemusíte vůbec jezdit na jižní Moravu, máte ho skoro doma. I pro roudnické vinaře je otázkou cti správně načasovat burčák tak, aby byl nejlepší přesně v den vinobraní. V Roudnici je ale skutečně krásně v každou roční dobu a nezbývá než se přesvědčit. text a foto: Jan Říha 1 2017 HL 43

GYMNÁZIUM A STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA DUCHCOV PŘIJÍMÁ PRO ŠKOLNÍ ROK 2017 2018 ŽÁKY DO TECHNICKÝCH OBORŮ GEODÉZIE A KATASTR NEMOVITOSTÍ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV GEOTECHNIKA STAVEBNICTVÍ; ARCHITEKTURA A INTERIÉROVÝ DESIGN Přijímací řízení pro zájemce o tyto obory průmyslové školy i pro uchazeče o studium čtyřletého gymnázia se koná 22. 5. 2017. V přijímacím řízení budou brány v úvahu dosavadní školní výsledky i další faktory, které jsou uvedeny na stránkách školy www.gspsd.cz. GEODÉZIE A KATASTR NEMOVITOSTÍ je obor zaměřený na výuku geodetických a kartografických prací zahrnující oblast vytyčování pozemků, podkladů pro mapy, stavebnictví i práci na katastrálních úřadech. Využívá přitom nové digitální technologie i software. Obor TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV zahrnuje výuku projekčních a instalačních činností týkajících se rozvodů plynu, vody, kanalizace a vytápění i zpracování projektové dokumentace v odborných počítačových programech. GEOTECHNIKA je oborem zaměřeným na geologické a geotechnické činnosti, zejména zakládání staveb v různých geologických podmínkách a těžbu nerostných surovin. Obor STAVEBNICTVÍ se zaměřením na architekturu a interiérový design propojuje stavební technické vzdělání s prvky architektury a umění. Vedle pozemního stavitelství a projektování je předmětem studia i kresba, dějiny architektury a design interiérů. Všechny tyto obory jsou ukončeny maturitou a mají návaznost v terciálním studiu na VŠ.