Optimální nakládání s digestátem a jeho složkami separace z hlediska tvorby výnosu a omezení ztrát dusíku

Podobné dokumenty
Úvod. Čl. 1 Účel Zásad

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ

9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu

7 Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů

Změny v provádění nitrátové směrnice pro rok 2012

Nakládání s BRO, VŽP a upravenými kaly

Registrace a ohlašov kompostu a digestátu tu využitelných

Zákony pro lidi - Monitor změn ( IV.

Nitrátová směrnice v souvislosti s pěstováním zeleniny

KATALOG OPATŘENÍ 1. POPIS PROBLÉMU 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD 3. POPIS OPATŘENÍ. Hnojení na svazích a v okolí útvarů povrchových vod

č.. 156/1998 o hnojivech ové principy

Efektivní nakládání s digestátem a jeho složkami separace při pěstování silážní kukuřice

Použití a evidence hnojiv

Efektivní nakládání s digestátem a jeho složkami separace při pěstování silážní kukuřice. Ověřená technologie

Ochrana vody v kontrole podmíněnosti (cross compliance)

Aktuální problémy vymezování OPVZ a způsob hospodaření. Pavel Novák Vyškov

Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu. Michaela Smatanová

Vláda nařizuje podle 33 odst. 2 zákona č. 254/ /2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.

Hnojení digestátem ve zranitelných oblastech

Vliv kompostu na kvalitu půdy

VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv

Digestát jako hnojivo

ODBORNÁ ZPRÁVA O POSTUPU PRACÍ A DOSAŽENÝCH VÝSLEDCÍCH ZA ROK 2016

Jistota za každého počasí!

Vysvětlivky kódů opatření Nitrátové směrnice 2016 v LPIS

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková

Výživářské pokusy s organickými vstupy

VÝNOS A KVALITA SLADOVNICKÉHO JEČMENE PŘI HNOJENÍ DUSÍKEM A SÍROU. Ing. Petr Babiánek

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod

Ekonomické zhodnocení živin v digestátu a ve statkových hnojivech

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ

POŽADAVKY CROSS COMPLIANCE

Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/ Financováno z Programu rozvoje venkova

Jak zabezpečit výživu řepky ozimé dusíkem v jarním období?

Speciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami. Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení

Metodický postup pro efektivní užití digestátu ze zemědělských bioplynových stanic

Ing. Jan Gallas. Ministerstvo zemědělství. Ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy

Správné hospodaření na půdě

Datum: od 9 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin

Hnojiva organického původu výsledky dlouhodobých pokusů Michaela Smatanová

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko

nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku.

Spotřeba hnojiv a bilance dusíku, změny v nitrátové směrnici

Zjištění: Kontrolovaný subjekt nepředložil dne fyzicky žádné doklady požadované pro

Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška

Metodický postup pro efektivní užití digestátu ze zemědělských bioplynových stanic. Certifikovaná metodika

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1 ) a stanoví zranitelné oblasti a akční program pro tyto oblasti.

Petra Oppeltová, Jiří Suchodol

Název projektu: VZDĚLÁVÁNÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/231/ Financováno z Programu rozvoje venkova

ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍHNOJIV A STATKOVÝCH HNOJIV. Skladovánítuhých hnojiv

Uplatnění kompostů při zavedení odděleného sběru bioodpadu Biologicky rozložitelné odpady září 2010, Brno

Akční program nitrátové směrnice

Připravované změny v nitrátové směrnici

Právní předpisy pro oblast hnojiv a hnojení

J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně

Nitrátová směrnice v souvislosti s IPZ

KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík

Změny v nitrátovésměrnici

Bioplynové stanice zemědělského typu. Ing Jaroslav Váňa CSc

III. Návrh NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne 2018,

Zákazy a omezení hnojení

Nitrátová směrnice. v roce Novinky v nitrátové směrnici

Stimulace osiva čiroku pro praktické využití a poznatky s výživou u kukuřice

Ekologické zemědělství a komposty Ing. T. Zídek Ph.D.

Školení provozování BPS zásady dobré praxe. Ing. Jan Štambaský, Ph.D.

DF ŽABČICE

ZAKLÁDÁNÍ POROSTŮ ŘEPKY A JEJÍ HNOJENÍ BĚHEM PODZIMNÍHO RŮSTU

Aktuální téma: Zakládání porostů řepky do suché půdy

Eroze a úrodnost půdy. Ing.Vlasta Petříková, DrSc. Kontakt : Tel

Jan Klír, Lada Kozlovská. Zemědělské hospodaření ve zranitelných oblastech CERTIFIKOVANÁ METODIKA PRO PRAXI

Jana Wollnerová, Jan Klír. Metodika pro hospodaření ve zranitelných oblastech METODIKA PRO PRAXI

HNOJIVA 2.0 NÁSTROJ MODERNÍHO ZEMĚDĚLCE CESTA K ODPOVĚDNĚJŠÍMU HNOJENÍ DUSÍKEM

Jméno:... Akademický rok:...

Parametry hnojení respektující nitrátovou směrnici (3. akční program na období )

VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU

Bilance půdní organické hmoty aplikace pro praxi

PĚSTOVÁNÍ PLODIN DO PÁSŮ (STRIPTILL)

Vliv vysokých dávek kompostu na fyzikální a hydraulické vlastnosti půdy. Pavel Kovaříček Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i.

POOSLAVÍ Nová Ves, družstvo

Hnojení ozimé řepky podle stavu porostu a půdy

Představení studie pro Mze Management využití kompostu vyrobeného z bioodpadu na zemědělských plochách - slabě a silně ohrožených erozí

Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ.

DUSÍKATÁ VÝŽIVA JARNÍHO JEČMENE - VÝSLEDKY POKUSŮ V ROCE 2006 NA ÚRODNÝCH PŮDÁCH A MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY VÝŽIVNÉHO STAVU

Kontrola podmíněnosti (cross compliance)

Charakteristika kalu. Definice kalu. Možnosti využití kalů v zemědělství VZNIK UPRAVENÉHO KALU

Dlouhodobé monokultura Problémy zapravení hnojiv během růstu Ca, P, K

Klír, Jan; Kozlovská, Lada 2012 Dostupný z

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35. Obor: Zemědělec farmář H/01

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

Minimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

GAEC / DZES. dobrý zemědělský a environmentální stav (Good Agricultural and Environmental Conditions)

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

Nové předpisy, cross compliance, nitrátová směrnice

AZZP, výživářské pokusy a význam hnojiv

Transkript:

Optimální nakládání s digestátem a jeho složkami separace z hlediska tvorby výnosu a omezení ztrát dusíku Renata Duffková (duffkova.renata@vumop.cz) 1 Gabriela Mühlbachová 2 1 Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. 2 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Výsledky projektu TA03020202: Optimalizace použití digestátu na zemědělskou půdu ve vztahu k efektivnímu využití živin a ochraně půdy a vody 19.10.2017, Dehtáře

Osnova přednášky Motto: Dobře aplikovaný digestát nemá negativní účinky na půdní vlastnosti ani plodiny 1) Legislativní předpisy ČR 2) Aktuální poznatky o digestátu (literární rešerše) 3) Omezení vyplavení dusičnanů do vod 4) Výnosy kukuřice na siláž s různými variantami hnojení 5) Vyplavení dusičnanů a obsahy půdního reziduálního dusíku při pěstování kukuřice na siláž s variantním hnojením 6) Souhrn, doporučení pro praxi

1. Legislativní předpisy ČR Digestát tekutý/polotekutý zbytek po výrobě bioplynu anaerobní fermentací (AF) organické hmoty v bioplynových stanicích (BPS) Digestát ze zemědělských BPS typové organické hnojivo ze statkových hnojiv (kejda) a objemných krmiv (kukuřice, travní biomasa) k 1. 1. 2016 v ČR 382 zemědělských BPS (6. místo v Evropě) = 7-8 mil. t digestátu ročně užití na zemědělskou půdu nepodléhá ohlášení ani registraci Vyhl. č. 235/2016 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu: Digestát, fugát (tekutá složka separace) hnojivo s rychle uvolnitelným dusíkem (C:N <10, využitelný N = 60 %) Separát (tuhá složka separace) hnojivo s pomalu uvolnitelným dusíkem (C:N > 10, využitelný N = 30 %)

Vyhl. č. 474/2000 Sb. O stanovení požadavků na hnojiva: Digestát 3-13 % sušiny a min. 0,3 % celkového N Fugát do 3 % sušiny a min. obsah celkového N 0,1 % Separát nad 13 % sušiny a min. obsah celkového N 0,5 % Rizikové prvky nejvyšší povolené obsahy u Cu a Zn: >13 % suš. - 150 a 600 mg/kg suš. (max. aplikační dávka 20 t suš./ha za 3 roky*) <13 % suš. - 250 a 1200 mg/kg suš. (max. aplikační dávka 10 t suš./ha za 3 roky*) *podle vyhl. č. 377/2013 Sb. O skladování a způsobu používání hnojiv (uvádí průměrné obsahy živin v digestátu, fugátu, separátu)

Shoda zemědělského hospodaření a ochrany životního prostředí (vč. vody) ve vazbě na kontrolu podmíněnosti = Cross compliance Dvě části kontroly podmíněnosti: 1) Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES 1 7, relevantní 1,3,4,5) 2) Povinné požadavky na hospodaření (PPH, vybrané požadavky z 13 nařízení a směrnic EU, relevantní PPH1) DZES 1 Dodržení ochranných pásů podél vodních toků DZES 3 Ochrana povrchových a podzemních vod a životního prostředí DZES 4 Minimální pokryv půdy Zapravení fugátu a digestátu do půdy do 24 hodin po aplikaci (s výjimkou řádkového přihnojování hadicovými aplikátory), zapravení separátu do 48 hodin po aplikaci. DZES 5 Minimální úroveň obhospodařování půdy k omezování eroze

PPH 1 Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů: směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů zákon o vodách 254/2001 Sb. ( 33 Zranitelné oblasti dusičnany) n.v. č. 262/2012 Sb., o stanovení ZOD a Akčním programu, novela n.v. č. 235/2016 od 01.08.2016 zákon o hnojivech 156/1998 Sb. 9 Používání hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek: požadavek na rovnoměrné hnojení a zákaz hnojení na sněhem pokrytou, zamrzlou, zaplavenou či přemokřenou půdu (pro celou ČR)

2. Aktuální poznatky o digestátu Vliv anaerobní fermentace (AF) na vlastnosti digestátu Pokles obsahu a stabilizace organické hmoty (20 95 % C do bioplynu) Pokles viskozity a C:N (~ 5,9) Nárůst minerálního N (N-NH 4 ) a ph Ztráta 20 40 % hmotnosti oproti vstupním surovinám Průměrné složení digestátu v Evropě (zdroj EBA) : (naše analýzy) ph: 7,9 Sušina: 5,7 % (4 10 %) a 69 % organických látek 10 t digestátu: 50 kg (30-45 kg) dusíku, 10 kg fosforu (3-10 kg), 25 kg draslíku (30-45 kg), 20 kg vápníku (16-22 kg) a 4 kg hořčíku (3-7 kg) Koncentrace Zn: 311 mg/kg, Cu: 87,5 mg/kg

Hnojení a výživa plodin digestátem Náhrada/doplněk minerálních hnojiv, bez fytotoxicity (správné dávkování!) Separace na fugát a separát (4-5:1) = dva odlišné typy hnojiv Digestát, fugát = organo-minerální hnojivo vysoká krátkodobá využitelnost N (55-70 % N-NH 4 + 10-20 % z organického N do 1-2 měsíců) výnosy plodin ve srovnání s minerálními hnojivy: digestát: nižší či srovnatelné fugát: srovnatelné Separát = náhrada hnoje nižší přístupnost N (35-40 % N-NH 4 ), 2x více P než v digestátu (tj. cca 0,2 %) zlepšení půdních vlastností nižší výnosy než fugát a digestát

Využitelnost dusíku po aplikaci digestátu, fugátu a separátu Vliv klimatických podmínek a jejich změny (extrémní přívalové deště a sucha) Vliv půdních podmínek (sorpční kapacita pro amonné ionty a vodu) a doby aplikace (jaro x léto, podzim = > aplikace na slámu, přídavek inhibitoru nitrifikace, ozimy, meziplodiny) fugát, digestát (rychle uvolnitelný N): využitelnost N = 60 % v roce aplikace separát (pomalu uvolnitelný N): využitelnost N = 30 % v roce aplikace x naše výsledky (pro propustnou půdu): při dostatku vláhy fugát 80 %, digestát 50 %, separát 30 % residuální efekt dusíku i 2.rok, příp. 3.rok po aplikaci (separát)

Dopady AF na půdu, ovzduší a vodu Vliv AF na přenos těžkých kovů bez rizika přenosu do půdy a vody Vliv AF na emise skleníkových plynů (N 2 O, CO 2 ) a volatilizaci amoniaku (NH 3 ) uskladnění: Digestát/fugát: otevřené jímky ca 30 % ztráty N volatilizací x ochranná plynotěsná vrstva; Separát: problematické aplikace na půdu: oblačno nebo mírný déšť, okamžité zapravení (x ztráty 20-90 % celk. N)! Ve srovnání s kejdou: emise N 2 O nižší (snížená denitrifikace) volatilizace NH 3 srovnatelná či vyšší (lepší infiltrace x zvýšené ph a obsah N-NH 4 )

Vliv AF na vyplavení dusičnanů vyšší využití dusíku ve srovnání s kejdou (vyšší podíl N-NH 4 ) zvýšené pěstování kukuřice (rozklad půdní organické hmoty, půdní eroze apod.) více organických hnojiv (vyprazdňování jímek) nižší pěstování meziplodin Vliv AF na mikroorganismy a obsah půdní organické hmoty Fugát a digestát 3-6 %, separát až 19 % organických látek x nižší využitelnost pro mikroorganismy: pokles mineralizace organické hmoty nedostatek energie pro humifikaci riziko rozkladu půdní organické hmoty - priming effect Řešení? Podzimní aplikace digestátu se slámou + příp. inhibitorem nitrifikace

Vliv AF na fyzikální půdní vlastnosti Zlepšení fyzikálních půdních vlastností aplikací separátu: reakce sloučenin odolných rozkladu (celulóza, lignin, humusové látky) s půdním povrchem zlepšení půdní struktury zvýšení infiltrace vody, retenční vodní kapacity, přívodu kyslíku snížení objemové hmotnosti půdy a náchylnosti k erozi = zvýšení efektivity využití digestátu = náhrada nákladů na separaci x přehnojování digestátem a fugátem = zhoršování půdní struktury, rozplavení půdních agregátů, ekotoxikologická rizika

3. Omezení vyplavení dusičnanů do vod Faktory ovlivňující vyplavení dusičnanů: Množství a rozložení srážek, půdní typ, množství, distribuce a forma aplikovaného N, čerpání živin, obsah půdního minerálního N Doporučení pro snížení vyplavení dusičnanů: 1) Aplikace hnojiv podle výnosového potenciálu, rozboru hnojiva a korekce pro pěstitelské podmínky 2) Inhibitor nitrifikace efekt dělení dávek, možnost zvýšení dávky, šetří náklady na pohonné hmoty x 700-900 Kč/ha, snížené využití N v suchém roce 3) Dělení dávek s výhradami (dostatek vláhy, zapravení 2. dávky) 4) Po sklizni ozimy/meziplodiny (nevymrzající - vhodnější termín výsevu)

4. Výnosy kukuřice s různými variantami hnojení - maloparcelkové pokusy Lukavec, 2013 2016 610 m n. m., propustná půda, střední riziko infiltrace, výnosová hladina 2, předplodiny obiloviny, Hnojení digestátem, fugátem, separátem, minerálními hnojivy, nehnojená kontrola Testované varianty hnojení 1) Jednorázové dávky, příp. s přídavkem inhibitoru nitrifikace těžší méně promyvné půdy (sorpce dusíku) hlubší zapravení (nižší riziko poškození klíčících rostlin NH 3, lepší prokořenění) inhibitor nitrifikace (oddálené využití N)

2) Dělené dávky digestátu, fugátu, minerálních hnojiv promyvné půdy rovnoměrnější distribuce, lepší využití živin a nižší riziko ztrát N na začátku vegetačního období problematické zapravení 2. dávky hnojiva do půdy 3) Aplikace separátu s přihnojením fugátem či minerálními hnojivy zvýšení obsahu přístupného P, organické hmoty, vodoretenční půdní kapacity a zlepšení půdní struktury nízké využití N ze separátu v roce aplikace (max. 30 %) Celkové dávky dusíku: 2013-2015 stejná u všech variant (2013 = 140 kg N/ha, 2014 = 180 kg N/ha, 2015 = 160 kg N/ha) 2016 rozdílné dávky (140 a 180 kg N/ha) 35 45 t digestátu, fugátu či separátu na hektar

Výnosy silážní kukuřice, Lukavec Jednorázové stejné dávky (2013 2016) 79 100 95 92 %

Jednorázové různé dávky 2016 (140 vs. 180 kg N/ha) bez vlivu na výnos = ztráty N před zapojením porostu, nedostatek srážek v 2. polovině vegetačního období Jednorázové dávky s aplikací inhibitoru nitrifikace 2015 2016 2015 snížení dostupnosti N po aplikaci inhibitoru 2016 zvýšení výnosu o 6 % (2,7 t/ha) po aplikaci fugátu (180 kg N) s inhibitorem

Dělená dávka fugátu a digestátu (2013 2015) Hnojiva ve dvou dělených dávkách: 55-60 % z celkové dávky před setím, zbytek ve fázi 4.-5. lístku Vlhčí roky = stejné výnosy a využití N o 2-5 % vyšší ve srovnání s jednorázovou dávkou x náklady na aplikaci a riziko utužení půdy Suchý rok = nižší výnosy, snížená dostupnost N: 84 96 95 95 100 90 89 % Srovnání jednorázových a dělených dávek - suchý rok (2015)

Jednorázová dávka separátu s přihnojením minerálními hnojivy nebo fugátem Aplikace na podzim, příp. na jaře před zasetím kukuřice = 55-60 % N, přihnojení před setím (podzimní separát) nebo ve fázi cca 4.-5. lístku (jarní separát) Přihnojení minerálními hnojivy k separátu = zvýšení výnosů (suchý rok) + benefit pro půdní vlastnosti

5. Vyplavení dusičnanů a obsahy půdního reziduálního dusíku při pěstování kukuřice na siláž s variantním hnojením Koncentrace dusičnanového dusíku v půdních vodách 57 % 100 % 75 % 79 % Jednorázové dávky, průměr ze tří let (2013, 2014, 2016) Sukční kelímek

kontrola NPK + Mo NPK/fug + fug NPK + Mo Fugát Digestát N-NO 3 (mg/l) Koncentrace dusičnanového dusíku v půdních vodách při pěstování kukuřice na siláž 50 42 82 56 100 66 73 % 40 30 20 10 0 Dělené Jednorázové Dělené dávky vs. jednorázové, průměr ze dvou let (2013, 2014)

kontrola 140 kg N 180 kg N s inhibitorem bez inhibitoru N-NO 3 (mg/l) Koncentrace dusičnanového dusíku v půdních vodách při pěstování kukuřice na siláž, Lukavec 42 51 100 49 46 % 70 60 50 87 87 100 88 100 % 40 30 20 10 0 Rozdílné dávky (průměr org. a miner.) Aplikace Aplikace separátu (jarní, podzimní) Rozdílné dávky a inhibitor, 2016

Obsahy reziduálního minerálního dusíku po sklizni kukuřice jednorázové dávky, Lukavec 7 100 49 22 % Vliv suchého roku* Průměr 2013 2016 Rozdílné dávky a užití inhibitoru nitrifikace, 2015-2016 * Fugát - suchý rok - 99 kg Nmin/ha, vlhčí roky 17 kg Nmin/ha

Obsahy reziduálního minerálního dusíku po sklizni kukuřice dělené dávky, Lukavec 40 100 38 98 40 % 2 81 86 16 98 100 14 % Srovnání jednorázových a dělených dávek 2013 2014 (vlhčí roky) 2015 minerál, fugát = mineralizace organické hmoty!

Obsahy reziduálního minerálního dusíku po sklizni kukuřice separát samotný a s přihnojením Vlhčí roky: 40 kg N/ha (samotný separát) až 60 kg N/ha (separát s minerálem) Suchý rok: 160 kg N/ha (separát + minerální hnojivo)! 2015 (suchý rok)

6. Souhrn, doporučení pro praxi Digestát a jeho složky separace = kvalitní organická hnojiva při správné aplikaci! - přijatelné výnosy silážní kukuřice - fugát náhrada minerálních hnojiv - separát náhrada hnoje, zlepšení půdních vlastností - nižší riziko ztrát N vyplavením ve srovnání s minerálními hnojivy - zdroj i dalších méně často aplikovaných stopových prvků (Mg, Zn, Cu) - nutná péče o půdní organickou hmotu (sláma) Zvýšení efektivity využití dusíku po aplikaci digestátu a jeho složek separace vegetační období: dělené dávky či inhibitor (půdní vláha!) - konec vegetačního a mimovegetační období sláma, inhibitor, meziplodiny či ozimy Dodržování zásad správného = rozumného dávkování a aplikace (zapravení)

Doporučená literatura http://www.vurv.cz/files/publications/isbn978-80-87011-61-4.pdf https://www.vurv.cz/sites/file/metodika_ap_ns_2016_final.pdf

Děkuji za pozornost!! duffkova.renata@vumop.cz