Úřad práce v Mostě. Zpráva o situaci na trhu práce. okres Most

Úřad práce v Mostě Zpráva o situaci na trhu práce okres Most 1. pololetí 2001 Most, srpen 2001 JUDr. Jana Šmejcová ředitelka Úřadu práce v Mostě 1

OBSAH strana 1. Celková charakteristika okresu 5 1.1. Oblast geografická, přírodní a ekologická 5 1.2. Oblast demografická a sociální 6 1.3. Oblast ekonomická 7 2. Poptávka po práci a nabídka pracovních sil 9 2.1. Poptávka po práci 9 2.1.1. Vývoj počtu evidovaných volných pracovních míst 9 2.1.2. Struktura evidovaných volných pracovních míst 9 2.2. Nabídka pracovních sil 9 2.2.1. Vývoj počtu evidovaných uchazečů 10 2.2.2. Struktura evidovaných uchazečů 10 2.2.3. Dlouhodobě evidovaní uchazeči 10 3. Nezaměstnanost 11 3.1. Stav a vývoj míry nezaměstnanosti 11 3.2. Struktura nezaměstnanosti 11 3.3. Tok zaměstnanosti 11 4. Cizinci na trhu práce 12 4.1. Zaměstnávání cizinců 12 4.2. Zaměstnávání občanů Slovenské republiky 12 5. Kontrolní činnost 13 6. Aktivní politika zaměstnanosti 14 6.1. Společensky účelná pracovní místa 14 6.1.1. Nově vytvořená pracovní místa 14 6.1.2. Samostatná výdělečná činnost 14 6.2. Veřejně prospěšné práce 15 6.3. Rekvalifikace 15 6.4. Zřizování chráněných pracovišť a dílen 16 6.5. Odborná praxe absolventů škol 17 2

6.6. Systém projektů aktivní politiky zaměstnanosti 19 7. Stručná analýza problémových skupin 22 8. Shrnutí 24 9. Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2000 25 Tabulková část příloha č.1. Vybrané ukazatele trhu práce 3

TEXTOVÁ ČÁST 4

1. Celková charakteristika okresu 1.1. Oblast geografická, přírodní a ekologická V okrese Most lze vymezit tři oblasti, které se od sebe liší svou hospodářskou specializací a sociální strukturou. Severní část Mostecka - oblast Krušných hor s rozlohou 109 km2 a hustotou obyvatel 11 os/km2 je území hustě zalesněné, které bylo částečně zničeno působením exhalací z pánevních elektráren v období ekologické ignorace. V současné době se daří opět zalesňovat plochy mladými lesními kulturami. Obnova lesů, které mají navíc v této oblasti důležitou vodohospodářskou funkci, bude dlouhodobou záležitostí. V současné době se projevuje snaha obnovit v této části území tradiční výroby. Jsou podporovány aktivity a iniciativy na podporu podnikání v této oblasti. Hlavním cílem je zachovat toto území pro rekreační účely a zejména jako významnou zásobárnu kvalitní pitné vody. Horské obce mají perspektivu jako turistická střediska s rozvojem služeb s tím souvisejících. Reálný je i záměr obnovit zde tradiční řemesla, především dřevovýrobu. Jižní a jihovýchodní část Mostecka s rozlohou 83 km2 a hustotou obyvatel 39 os./km2 leží převážně v rovinaté krajině, jen částečně zvlněné a je jedinou zemědělskou oblastí okresu. Zemědělská oblast se vyznačuje teplým klimatem a úrodnými půdami. V rostlinné výrobě se pěstují převážně brambory, cukrová řepa, řepka a krmné plodiny. V obci Chrámce je rozvinuté vinařství a ovocnářství. V živočišné výrobě převládá výkrm prasat, chov drůbeže a výroba mléka. Svinčice jsou specializovány na chov koní pěstování žampionů. Střední část okresu s rozlohou 275 km2 a hustotou obyvatel 421 os./km2 tvoří centrální část Severočeské hnědouhelné pánve, kde je soustředěno hlavní dění této oblasti: těžba hnědého uhlí, výroba elektrické a tepelné energie, těžká chemie a další menší průmyslové podniky. Celý střed okresu je protkán střídavě povrchovými doly s jílovými výsypkami. Plochy zasažené důlní činností jsou postupně rekultivovány a částečně tak vraceny do půdního fondu. Potřeba další rekultivace ploch a tvarování krajiny se dnes dostává do popředí zájmů i z hlediska možné tvorby nových společensky účelných pracovních míst. V oblasti životního prostředí došlo v posledních letech k výrazným zlepšením z několika příčin, z nichž jsou nejdůležitější především legislativní opatření, zvýšení výdajů na ochranu ŽP, pokles průmyslové výroby a vlivu zemědělské výroby, snížení těžby nerostných surovin a podílu pevných paliv a snížení emisí v důsledku technologických opatření. I přes výrazná zlepšení zůstává okres Most jedním z nejzatíženějších okresů v ČR. K charakteristickým problémům ochrany životního prostředí v okrese patří: - značný podíl území zasažených povrchovou a hlubinou uhelnou těžbou v pánvi, rekultivace sice probíhají v plánovaném režimu, ale stále je zde možnost rozšíření jejich činnosti, - poškození lesních porostů imisemi, rekonstrukce poškozených porostů, - vysoká koncentrace těžkého a chemického průmyslu, sanace starých zátěží, 5

- zdravotní důsledky devastace životního prostředí pánevní oblasti, - zvyšující se množství odpadů a jejich odborné zpracování. 1.2. Oblast demografická a sociální Okres Most svou rozlohou a počtem obyvatel patří k nejmenším a nejlidnatějším okresům republiky. Vyznačuje se nadprůměrnou hustotou obyvatel na km2, která je téměř dvojnásobná v porovnání s průměrem v ČR. Dalším rysem okresu Most je malý počet obcí, kterých je pouze 27, z nichž jenom čtyři mají statut města. Značná hustota obyvatelstva je dána malou rozlohou okresu a činí 255,83 obyvatel na km2. Ve střední části okresu se však tato hustota pohybuje v rozmezí 500 až 1000 obyvatel na km 2. Převážná část obyvatel žije ve čtyřech městech. V okresním městě Most žijí téměř 2/3 obyvatel. Pánevní oblast okresu Most je typická koncentrací průmyslu a vysokou hustotou osídlení a většími městy, se specializací hospodářství na energetiku, těžbu uhlí a chemické výroby. Na druhé straně oblasti Krušných hor je dnes velmi řídce osídlený horský pás s velmi omezenými hospodářskými aktivitami. Toto území se stalo díky zanedbání v minulosti bariérou jak hospodářských tak sociálních a kulturních kontaktů, což je v silném rozporu s posláním hraničního území. Poloha a obyvatelstvo Ukazatel Měrná jednotka Údaj Rozloha okresu km 2 467 Délka státní hranice km 41 Počet obcí počet 27 Počet obyvatel počet 118308 Hustota osídlení obyv./km 2 253 Věková skladba obyvatel 0-14 let 15-59 let nad 60 let 20784 78471 19053 Nižší atraktivita regionu nejen z hlediska možných nabídek (byty, pracovní příležitosti, přírodní podmínky), ale také ve vazbě na restrukturalizaci průmyslu, kdy pracovních příležitostí ubývá a bude ubývat, se projevuje a bude projevovat odchodem obyvatel, zvláště mladých kvalifikovaných lidí za pracovními příležitostmi. V neposlední řadě ovlivňuje sociální prostředí i pokračující útlum hornictví a pokračující restrukturalizace energetického a chemického průmyslu v našem okrese, což se významně podílí na zvýšeném počtu nezaměstnaných. 6

1.3. Oblast ekonomická Okres Most si stále udržuje postavení regionu s koncentrací těžkých, kapitálově náročných odvětví, pomaleji reagujících na hospodářské změny, ve srovnání s výrobními odvětvími zaměřenými na konečnou spotřebu nebo služby. Trh práce je charakterizován přetrvávající nepříznivou ekonomickou strukturou a menší aktivitou podnikatelských subjektů. Tato struktura průmyslu je doprovázena stále vysokým podílem méně efektivních, materiálově a energeticky náročných výrob a odbytovými potížemi řady podniků. Další snižování těžby uhlí s sebou přinese ve svém důsledku pokles pracovníků, přičemž postup snižování bude závislý na dalších záměrech energetické politiky státu. Vedle pokračujícího útlumu hornictví se i nadále podílí na zvyšujícím se počtu nezaměstnaných občanů okresu restrukturalizace chemického a energetického průmyslu. Ekonomika okresu je velmi otevřená a orientuje se především na národní a mezinárodní trhy, tím je vystavena tvrdé konkurenci. Vnitřní možnosti regionu přímo ovlivňovat svůj vývoj jsou z výše uvedených důvodu velmi malé. Stávající struktura ekonomiky je doprovázena nižší vzdělanostní úrovní populace a kvalifikační úrovní pracovníků, nepříznivým vývojem některých demografických ukazatelů, prohlubujícími se sociálními problémy obyvatel regionu, nedostatečnou podnikatelskou infrastrukturou a menší aktivitou podnikatelských subjektů. Rozvoj malého a středního podnikání není tak rychlý a v takovém rozsahu, aby svou činností výrazněji ovlivňoval trh s pracovní silou. Pracovní trh není schopen absorbovat pracovníky propuštěné z důvodu strukturálních změn, nabídka pracovních sil stále výrazněji převyšuje poptávku. Na jedno volné pracovní místo připadá průměrně až 41 uchazečů, přičemž struktura pracovních míst a struktura uchazečů je odlišná. Nejvýznamnějším ekonomickým odvětvím v okrese je těžební průmysl, který zastupuje Mostecká uhelná společnost, a.s. Most. Odbytové problémy související s poklesem spotřeby elektrické energie vyrobené z fosilních paliv mohou mít za následek další razantní snížení těžebních kapacit, což bude mít výrazný dopad nejen na počet vlastních zaměstnanců, ale i ekonomiku firem závislých na dodávkách těžebního průmyslu. S velkou mírou pravděpodobnosti lze očekávat další velmi nepříznivý dopad do všech firem zajišťujících práce pro těžební společnosti. Na konci roku 1995 zaměstnávala 11 739 zaměstnanců a k 30.6.2001 se snížil stav na 6 019 zaměstnanců. MUS, a.s. bude pravděpodobně stále významnou měrou ovlivňovat nezaměstnanost v našem okrese. Dalším nejdůležitějším odvětvím v okrese je chemický průmysl. Společnost Chemopetrol, a.s. je druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem v okrese. Je nutné počítat s tím, že chemický průmysl zvyšuje výrazně zvyšovat produktivitu práce, což v okrese přinese další výrazný úbytek pracovních míst. Na konci roku 1995 zaměstnávala 6 742 zaměstnanců, po strukturálních změnách v průběhu následujících let klesl počet zaměstnanců na 3096 k 30.6.2001. Pro další ekonomický rozvoj okresu musí být vytvořeny předpoklady pro vstup investorů, tzn. podporovat výstavbu dálnice nebo rychlostní silnice, zlepšování životního prostředí, otevření hraničního přechodu a vytváření průmyslových zón. Při postupném naplňování těchto předpokladů pak bude možné získávat investory a rozšiřovat např. další zpracovatelský a výrobní průmysl menšího rozsahu. 7

Potřeba komplexní strukturální reformy pánevních okresů vedla ke zpracování návrhu Globálního plánu revitalizace pánevních oblastí (Most, Teplice, Chomutov, Louny, Sokolov). Vzhledem k tomu, že mezi hlavní problémy patří především nevyhovující hospodářská struktura, a z ní vyplývající negativní dopady na hospodářskou a sociální strukturu situaci regionu, soustřeďují se navrhovaná opatření Globálního plánu revitalizace na následující priority: - rozvoj průmyslu a služeb, technická infrastruktura, - dopravní dostupnost pánevních okresů regionu, - životní prostředí, - lázeňství a cestovní ruch, - rozvoj zemědělství včetně venkovských oblastí, - lidské zdroje. Další podmínkou ekonomického rozvoje je nutnost maximálně podporovat rozvoj malého a středního podnikání a zajistit tak průmyslovou různorodost, která by nedovolila opakování současného stavu způsobeného především jednostrannou orientací na uhelný a chemický průmysl. Právě tato orientace způsobila vysokou míru nezaměstnanosti, devastaci přírody a životního prostředí, devastaci morálních hodnot a řadu dalších negativních jevů, které dodnes ovlivňují případný zájem investorů. Počet podnikatelů na tisíc obyvatel činí v okrese Most 124,5 (průměr ČR - 154,5). Ekologickými programy a zahraničními dotacemi se podařilo viditelně zredukovat emise všeho druhu z průmyslových podniků a obcí. Neřešeným specifickým fenoménem zůstávají staré ekologické zátěže způsobené zejména důlní činností. Přitom ekologická sanace ploch zasažených těžbou hnědého uhlí je předpokladem pro ekonomickou sanaci hnědouhelných regionů. Rekultivační práce při zahlazování důsledků těžby a navrácení ekologické stability narušeným územím by mohly s sebou přinést vytvoření dalších pracovních míst. Zvýšená intenzifikace činností v oblasti rekultivací je jedním z možných řešení stávající problematické situace Mostecka i s ohledem na jeho sociální situaci. 8

2. Poptávka po práci a nabídka pracovních sil 2.1. Poptávka po práci 2.1.1. Vývoj počtu evidovaných pracovních míst (tabulka č. 1) V prvním pololetí roku 2001 byl počet volných míst v průměru 324. Nejvyšší počet volných pracovních míst byl zaznamenán v červnu 351, naopak v měsíci březnu je evidován nejnižší počet volných pracovních míst a to 306, poté došlo k jejich opětovnému nárůstu až na zmíněných 351. Nárůst počtu volných pracovních míst v průběhu pololetí způsobila zejména pracovní místa sezónního charakteru. K 30.6.2001 připadalo na jedno pracovní místo 36,4 uchazeče, což je při porovnávání meziroční změny ustálený trend. 2.1.2. Struktura evidovaných volných míst ( tabulka č.2 a 3) Z hlediska vzdělanostní struktury volných míst je patrné, že stále přetrvává poptávka po vyučených uchazečích. Počet míst, kde požadované vzdělání bylo vyučení, dosáhl k 30.6.2001 stavu 257, což je 73,2 % všech hlášených volných míst, na druhém místě byla pracovní místa pro uchazeče s vysokoškolským vzděláním, kterých bylo hlášeno 38, což je 10,8 %. Počet míst pro občany se vysokoškolským vzděláním se po dobu prvního pololetí letošního roku pohyboval okolo 35. Lze konstatovat, že oproti roku 2000 nedošlo v 1. pololetí roku 2001 k vyšší poptávce po vysokoškolsky vzdělaných uchazečích. Poptávka po uchazečích se základním vzděláním v 1. pololetí 2001 vzrostla, ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o 16 %. Při hodnocení struktury volných míst podle hlavních kategorií KZAM zjišťujeme, že i nadále je největší zájem o kvalifikované dělníky a řemeslníky (7. třída KZAM). V této skupině bylo k 30.6.2001 hlášeno 146 volných míst, což je 41,6 %. V prvním pololetí jsme zaznamenali trvalejší zájem o 2. třídu KZAM, kdy se počet ustálil na 35 volných místech a v 8. třídě KZAM, kdy počet narostl na 52 volných míst. K poklesu došlo v 1. pololetí u 4. a 6. třídy KZAM. 2.2. Nabídka pracovních sil 2.2.1. Vývoj počtu evidovaných uchazečů ( tabulka č.1) V průběhu prvního pololetí roku 2001 docházelo k poklesu počtu evidovaných uchazečů do května, ze stavu 12 951 v lednu na 12 475 evidovaných uchazečů o zaměstnání. V měsíci červnu však jejich počet opět narostl až na dosavadní maximu 12 789 uchazečů k 30.6.2001. I když počet evidovaných nedosáhl stavu ledna 2001 není situace na trhu práce se v našem okrese positivní. Za první pololetí roku 2001 se počet evidovaných uchazečů zvýšil o 304 oproti stavu na konci roku 2000. 9

2.2.2. Struktura evidovaných uchazečů ( tabulka č.2) Ve vzdělanostní struktuře evidovaných uchazečů o práci se potvrdil výjimečný trend z loňského roku a dále narůstá podíl kvalifikovaných uchazečů na celkové nezaměstnanosti, zatímco podíl nekvalifikovaných dále klesá. Přesto má skupina uchazečů se základním vzděláním stále největší zastoupení. K 30.6.2001 bylo v evidenci 5 267 uchazečů se základním vzdělání, tj. 41,2 %. Jejich podíl na celkové nezaměstnanosti oproti stavu v 1. pol. 2000 vzrostl o 1,2 %. Druhou velkou skupinu tvoří vyučení uchazeči, kterých je v evidenci 5024, tj. 39,3 %. 2.2.3. Dlouhodobě evidovaní uchazeči ( tabulka č. 4) Za dlouhodobě evidované zde považujeme uchazeče, kteří jsou v evidenci déle než 12 měsíců. Složení dlouhodobě evidovaných uchazečů odpovídá zhruba složení uchazečů o práci všeobecně. Největší skupinu tvoří nekvalifikovaní uchazeči se základním vzděláním a kvalifikovaní dělníci a řemeslníci. Po kvalifikovaných pracovnících je sice vysoká poptávka, ale mnoho z evidovaných má nevhodnou kvalifikaci nebo různá zdravotní omezení, případně nemají odbornou praxi a nebo se jedná o matky s malými dětmi, čímž možnost jejich umístění klesá. Z těchto důvodů se tedy i tito "kvalifikovaní" podílí na dlouhodobé nezaměstnanosti. Celkově bylo k 30.6.2001 dlouhodobě evidováno 7062 uchazečů, z toho 4321 více než dva roky. I nadále tedy počet dlouhodobě evidovaných roste a oproti stavu na konci roku 2000 jejich počet vzrostl o 347, což znamená, že došlo k nárůstu podílu dlouhodobě evidovaných na celkové nezaměstnanosti, který k 30.6.2001 a dosahuje 55,2 %. 10

3. Nezaměstnanost 3.1. Stav a vývoj míry nezaměstnanosti ( tabulka č.5 ) Míra nezaměstnanosti v měsíci lednu překročila dvacetidvouprocentní hranici, až na 22,22 %. Od měsíce února mírně klesala až na květnovou hodnotu 20, 85 %. V červnu byl zaznamenán nárůst o 0,53 % na hodnotu 21,38 %. Od počátku roku 2001 došlo tedy k poklesu míry nezaměstnanosti o 0,84 % a lze předpokládat, že nárůst bude i nadále pokračovat, zejména po příchodu dalších absolventů na trh práce. 3.2. Struktura nezaměstnanosti ( tabulka č. 6 a 7) Vzdělanostní struktura byla zmíněna již v předcházející kapitole. Zde bude pozornost věnována struktuře věkové a podílu žen na nezaměstnanosti. Pokud jde o věkovou strukturu, nejpočetnější skupinu tvoří uchazeči ve věku 20-24 let, kterých je v evidenci 2422, tj. 18,94 %. Druhou nejpočetnější skupinou jsou uchazeči ve věku od 25-29 let, kterých je v evidenci 1833, což je 14,33 %. U žádné skupiny nebyl zaznamenán během pololetí žádný významný výkyv, nárůst v jednotlivých skupinách je rovnoměrný. Podíl žen na celkové nezaměstnanosti od počátku roku opět mírně narostl, a to na 49,48 %. K 30.6.2001 bylo v evidenci 6 328 žen. Oproti stavu na konci roku 2000 vzrostlo procentuální zastoupení žen na celkové nezaměstnanosti jen o 0,4 %. I nadále platí, že z vlastní skupiny žen je asi nejproblematičtější skupina žen s malými dětmi, která je obtížně umístitelná. 3.3. Tok nezaměstnanosti ( tabulka č. 8) V průběhu 1. pololetí roku 2001 se na úřadě práce nově hlásilo celkem 5 386 uchazečů, což je o 0.97 % méně než ve stejném období minulého roku.. Nejvíce jich bylo v lednu 1067 a nejméně v březnu 630. Průměrně se měsíčně hlásilo 898 uchazečů. Během 1. pololetí roku 2001 bylo vyřazeno celkem 5 082 uchazečů. Pro nespolupráci bylo do 30.6.2001 vyřazeno celkem 455 uchazečů. V průměru bylo každý měsíc vyřazeno pro nespolupráci 76 uchazečů. K 30.6.2001 pobíralo hmotné zabezpečení 20,24 % uchazečů, což je o 0,19 % méně než na konci roku 2000. Nejvíce uchazečů pobíralo hmotné zabezpečení v lednu (22,88 %), nejméně v březnu (20,83). V průměru pobíralo v 1. pololetí roku 2001 hmotné zabezpečení 20,52 % uchazečů. Je zde stále a zřetelně vidět určitou dynamiku trhu práce, a to i přes určitou stagnaci míry nezaměstnanosti a stagnaci ve vývoji volných pracovních míst. 11

4. Cizinci na trhu práce Existence cizinců na trhu práce je běžná pro všechny rozvinuté ekonomiky. Cizinci nacházejí uplatnění zejména v profesích, které jsou postiženy převisem poptávky po pracovní síle nad její nabídkou a v profesích, které nejsou z ekonomických nebo společenských důvodů atraktivní pro tuzemské pracovníky. Cizinci jsou ochotni pracovat za daleko horších finančních a sociálních podmínek než tuzemští zaměstnanci, a proto jim naši zaměstnavatelé dávají přednost. Zaměstnavatelé rovněž vysoce hodnotí pracovní morálku a kázeň cizinců, kteří si dokáží vážit toho, že mají práci. 4.1. Zaměstnávání cizinců ( tabulka č. 9) K 30.6.2001 pracovalo v okrese Most 419 cizinců s platným povolením úřadu práce. Oproti stavu na konci r.2000 došlo k nárůstu o 132 cizinců. Z tohoto počtu zde pracuje 195 cizinců v rámci kontraktů a 224 cizinců individuálně. Nejvíce cizinců v rámci kontraktů zaměstnává firma Elektrim Warszawa,o.s. (celkem 157 cizinců) na investiční zakázce United Energy, a.s. Komořany. Právě tato skutečnost má za následek navýšení počtu cizinců pracujících v našem okrese oproti předchozím měsícům. Mezi největší zaměstnavatele v rámci individuálně sjednané práce patří Jevrostav A, v.o.s. Most a KZU Holding, s.r.o. a Montizola Ústí nad Labem, s.r.o.. Při posuzování profesního složení zjišťujeme, že nejvíce cizinců v okrese Most pracuje v následujících profesích: svářeč, zedník, montér kotlář a montér potrubář. Jedná se o profese, ve kterých není na trhu práce v okrese Most dostatek vhodných uchazečů. Byl zaznamenán však i nárůst cizinců, kteří jsou zaměstnáváni v technických (odborných) profesích a oblasti marketingu a managamentu. Z hlediska národnostního složení tu jsou nejvíce zastoupeny skupiny občanů z Polska, Ukrajiny, Rumunska, Bulharska a Německa. 4.2. Zaměstnávání občanů SR v ČR ( tabulka č. 10 a 11) K 30.6.2001 bylo na úřadě práce registrováno celkem 235 občanů Slovenské republiky ( dále jen SR). Tento počet je o 238 nižší než na konci roku 2000. Při posuzování profesního složení zjišťujeme, že nejvíce občanů SR pracuje v těchto profesích: svářeč 41, zedník 25, zámečník 37, lešenář 30 a montér 25. Tento trend profesního složení je dlouhodobý a je reakcí na nedostatek pracovníků v řadě těchto profesí z evidovaných uchazečů o práci. Mezi největší zaměstnavatele občanů SR ( přímo nebo na základě smluv o dílo) patří následující organizace: Chudovský Most 37, Reluko Most 30 a Euromont Litvínov. 12

. Nejvíce občanů SR pracujících v našem okrese pochází z příhraničních a horských okresů SR, kde je vysoká nezaměstnanost. Největší zastoupení mají okresy Stará Lubovňa, Čadca, Povážská Bystrica a Dolný Kubín. 5. Kontrolní činnost V 1. pololetí roku 2001 bylo kontrolním referátem zahájeno 31 kontrol zaměřených na dodržování platných pracovněprávních předpisů na úseku zaměstnanosti. Z tohoto počtu bylo 6 kontrol plánovaných a 25 kontrol vyvolaných na základě ústních nebo písemných podnětů občanů nebo jiných orgánů státní správy. V celkovém počtu kontrol je rovněž zahrnuto 7 kontrol týkající se neoprávněného zaměstnávání cizinců, provedených na základě podnětu cizinecké policie. Nejčastějšími zjištěními v oblasti dodržování pracovněprávních předpisů jsou: - zaměstnávání občanů bez řádně uzavřeného pracovněprávního vztahu, - nedostatečné vymezení místa výkonu práce, - neúplné poskytování informací ve smyslu 32 ZP, - skončení pracovního poměru ústně, - není vedena evidence pracovní doby, - uzavírání dodatků k pracovní smlouvě po uplynutí doby určité, - nenařízení čerpání dovolené ve stanoveném rozsahu, - neproplácení náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou při skončení pracovního poměru, - nedodržování minimálních mzdových tarifů. V 1. pololetí roku 2001 byla 12 zaměstnavatelům uložena pokuta v celkové výši 305.000,- Kč za porušení pracovněprávních předpisů na úseku zaměstnanosti, z toho sedm rozhodnutí o uložení pokuty dosud nenabylo právní moci (200.000,- Kč). Šest pokut v celkové výši 170.000,- Kč bylo uloženo zaměstnavatelům u kterých byla zahájena kontrola v letošním roce, ostatní pokuty se vztahují ke kontrolám zahájeným v loňském roce. Dále byly uloženy 4 pořádkové pokuty v celkové výši 70.000,- Kč. V 1. pololetí letošního roku bylo doručeno kontrolnímu referátu 20 písemných podnětů ke kontrole. Na základě některých podnětů byly provedeny kontroly, jiné budou zařazeny do plánu kontrol na další období nebo byly postoupeny příslušnému orgánu státní správy. Pokud se podnět týkal neuspokojení nároků ze strany zaměstnavatele vůči stěžovateli, byl stěžovatel poučen o řešení své záležitosti soudní cestou. V rámci své činnosti kontrolní referát přijímá a šetří stížnosti ve smyslu vyhl. č. 150/1958 Sb. Ú.l., podané občany na úřadu práce. V 1. pololetí roku 2001 bylo podáno 6 stížností, z toho 5 bylo shledáno nedůvodnými a 1 částečně důvodná. 13

6. Aktivní politika zaměstnanosti 6.1. Společensky účelná pracovní místa Společensky účelná pracovní místa jsou rozdělena na nová pracovní místa vytvořená zaměstnavatelem a nová pracovní místa vytvořená zahájením samostatné výdělečné činnosti uchazečem o zaměstnání. 6.1.1. Nově vytvořená pracovní místa Od počátku roku 2001 bylo podáno zaměstnavateli 279 žádostí o finanční příspěvek na zřízení nových pracovních míst, z toho 261žádostí bylo komisí aktivní politiky zaměstnanosti schváleno. Zbylé žádosti nebyly schváleny zejména proto, že nově vytvořená pracovní místa byla v profesích, které má úřad práce v nabídce volných míst nebo neměl na tato místa vhodné uchazeče s patřičnou kvalifikací, schopnostmi a zdravotním stavem, nebo se nejednalo o nová pracovní místa. Ze schválených žádostí bylo uzavřeno 208 dohod na částečnou úhradu mzdových nákladů a 26 dohod na poskytnutí finančních prostředků na krytí nákladů při zřízení 59 nových pracovních míst. Celkem bylo vytvořeno 267 nových společensky účelných pracovních míst. Úřad práce poskytl na zřízení nových pracovních míst příspěvek v celkové výši 9.326.433,- Kč, z toho bylo vynaloženo 3.220.000,- Kč na krytí nákladů formou jednorázového příspěvku. V prvním týdnu měsíce července bylo poukázáno 720.000,- Kč jako závazek vyplývajících z dohod uzavřených v 1. pololetí 2001. Na krytí nákladů při zřízení pracovních míst 6.106.433,- Kč činil příspěvek na mzdy. 6.1.2. Samostatná výdělečná činnost K 31.6. 2001 bylo projednáno komisí aktivní politiky zaměstnanosti 40 žádostí o finanční příspěvek na zřízení nového pracovního místa,které podali uchazeči o zaměstnání evidovaní úřadem práce,kteří se rozhodli řešit svou situaci na trhu práce zahájením samostatné výdělečné činnosti. Komisí APZ bylo schváleno 32 žádostí.schváleno nebylo 8 žádostí,především z důvodu nedostatečné praxe v oboru ve kterém chtěl uchazeč podnikat a vysoké konkurence.začínající podnikatelé jsou úřadem práce podporováni také prostřednictvím rekvalifikačního kurzu Zakladatel malého podniku. Absolventi tohoto kurzu tvoří převážnou část začínajících podnikatelů z řad uchazečů o zaměstnání.mezi nejčastější předměty podnikání patří specializovaný maloobchod,zprostředkovatelská činnost, vedeni účetnictví,adm.práce. Při schvalování a případné podpoře komise APZ přihlížela i k novelizaci živnostenského zákona.průměrná výše příspěvku na jednoho uchazeče činí 51.000,-Kč. Úřad práce poskytl na vytvoření nových pracovních míst zahájením samostatné výdělečné činnosti příspěvek v celkové výši 1.626.000,-Kč. 14

6.2. Veřejně prospěšné práce Do roku 2001 bylo z loňského roku převedeno celkem 161 dohod s vytvořenými 731 pracovními místy, jejichž účinnost v letošním roce průběžně končí. Komise APZ projednala v 1. pololetí 2001 celkem 168 žádostí zaměstnavatelů o příspěvek na vytvoření pracovních míst veřejně prospěšné práce a 135 jich schválila. Následně bylo se zaměstnavateli uzavřeno 95 dohod o poskytnutí dotací na mzdy. V rámci těchto dohod bylo vytvořeno celkem 579 nových pracovních míst. V porovnání s 1. pololetím roku 2000, kdy bylo vytvořeno 169 nových míst, došlo ve stejném letošním období k nárůstu o 410 nově vytvořených pracovních míst. Uvedený nárůst nově vytvořených pracovních míst se projevil ve vynakládání finančních prostředků aktivní politiky zaměstnanosti na veřejně prospěšné práce, jež byly v 1. pololetí roku 2001 vynaloženy ve výši 43 242 952,-Kč, tj. cca o 11 000 000,- Kč více, než v l. pololetí roku 2000. Na vytváření míst veřejně prospěšné práce se nadále vysokou měrou účastní jako zaměstnavatelé obce a města, dále též větší zaměstnavatelské organizace (technické služby, bytová družstva apod.), jež se svou činností na životě obcí a měst přímo podílejí. V rámci obcí a měst je vytvořeno 270 pracovních míst. V bytových družstvech a organizacích je vytvořeno 140 pracovních míst, technické služby vytvořily 90 míst. Řešením nezaměstnanosti rómských občanů se nadále zabývají projekty DŽIVAS a LAČO DROM, kde je vytvořeno 43 pracovních míst. 6.3. Rekvalifikace Při zajišťování rekvalifikace ÚP Most vycházel z potřeb trhu práce, dosaženého vzdělání, zájmu a zdravotního stavu uchazečů a organizoval kurzy v těchto hlavních směrech: a/ Nespecifická rekvalifikace pro absolventy středních škol evidovaných na ÚP. b/ Motivační a praktická rekvalifikace pro mladistvé v rámci projektu "Most". c/ Motivační kurz k získání teoretických a praktických dovedností při získání zaměstnání. d/ Rekvalifikace uchazečů na základě potřeb trhu práce nebo na základě předem podepsané dohody s budoucím zaměstnavatelem účastníka rekvalifikace. e/ Rekvalifikace pracovníků v organizacích. V období od 1.1.2001 do 30.6.2001 zprostředkoval Úřad práce v Mostě celkem 118 rekvalifikačních kurzů pro 702 rekvalifikantů. V rámci projektu Most bylo do rekvalifikace zařazeno celkem 63 mladistvých uchazečů o zaměstnání. Od 1.1.2001 do 30.6.2001 proběhlo 11 zaměstnaneckých rekvalifikací, kterých se zúčastnilo 18 rekvalifikantů. Celkem se rekvalifikací zúčastnili 783 rekvalifikantů. Ze specifických rekvalifikací byly pořádány kurzy: svářečské, účetní a daňové poradenství, kuchař-číšník, obsluha motorových vozíků, kosmetička, kadeřnice, základy PC, řemesla, pedikúra, pracovník bezpečnostní služby, administrativní a sekretářské práce, školení a přezkoušení strojníka staveních strojů, jednoduché účetnictví a mzdová agenda, celní deklarant, kartonáž (pro ZPS), keramika (pro ZPS), programátor, montér 15

suchých staveb, truhlář, vazba a aranžování květin, sanitářský kurz, krupiér, masér pro sportovní a rekondiční masáže, vodoinstalatér-topenář, manikúra a modeláž nehtů, obchodní asistent podnikatele "REVITAL", diagnosticko rekvalifikační program "START II" a START III", výpočetní technika, kurz řidičů vysokozdvižných vozíků, Cisco networking academy, elektro-vyhláška 50/1978 Sb. 7, pečovatelka, práce ve výškách pomocí horolezecké techniky a techniky průmyslového lezení, obsluha zemních a stavebních strojů. Do nespecifických rekvalifikací patřily kurzy "Zakladatel malých a středních podniků", organizovaný ve spolupráci se sdružením CEPAC Morava, a motivační kurzy k získání teoretických a praktických dovedností při získání zaměstnání (RIC + EDUCHEM + PERSONA). Ve výše uvedeném období rovněž probíhaly rekvalifikace-stáže pro absolventy středních škol - administrativní pracovník a projekt "PERSPEKTIVA". Projekt Most je určen pro mladistvé uchazeče bez kvalifikace. Jeho obsahem je motivační a rekvalifikační kurz a navazující zaměstnání za pomoci APZ. Rekvalifikační kurzy proběhly v těchto oborech: kuchař, truhlář, zámečník, provoz služeb, montér suchých staveb, kadeřnice, zedník, malíř, povrchová úprava interiérů a vazba suchých květin. Od 1.1.2001 do 30.6.2001 probíhaly tyto zaměstnanecké rekvalifikace: pracovník obecní policie, samostatný odborný referent-veřejnosprávní činnost, strážník obecní policie, základní obsluha PC, manažer environmentu, pracovník asistenční služby, instruktor plavání kojenců, batolat a dětí předškolního věku, svařování elektrickým obloukem obalenou elektrodou. Poradenství pro volbu povolání se realizuje na tzv. IPS (informační a poradenské středisko). Pracovníci IPS poskytují informace a poradenskou službu, týkající se volby povolání, žákům 8. a 9. tříd základních škol, studentům středních škol, jejich rodičům a dalším zájemcům, a to formou jak individuální, tak skupinovou. Od 1.1.2001 do 31.5.2001 využilo služeb IPS při skupinovém poradenství 73 tříd z 24 škol, t. j. 1455 žáků ZŠ, a 28 tříd středních škol, t. j. 585 studentů. Individuálního poradenství využilo 70 klientů. Pracovníci IPS participují na projektech pro mladistvé nekvalifikované uchazeče o zaměstnání, zpracovávají informační materiály týkající se problematiky, spolupracují se školským úřadem, základními školami, středními školami, výchovnými poradci a pedagogicko-psychologickou poradnou. 6.4. Zřizování a provoz chráněných dílen a pracovišť Hlavním úkolem tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti je podílet se na řešení problému pracovního uplatnění zdravotně postižených občanů v našem regionu. A to tím, že zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají zdravotně postižené občany, přispívat na úhradu provozních nákladů již stávajících chráněných pracovišť a nadále podporovat vznik nových chráněných dílen a pracovišť. V prvním pololetí roku 2001 bylo podáno celkem 24 žádostí o poskytnutí finančního příspěvku na zřízení a provoz chráněných pracovišť pro občany se změněnou pracovní schopností. Z celkového počtu žádostí bylo 18 vyřízeno kladně, v šesti případech příspěvek poskytnut nebyl. Po schválení komisí APZ úřad práce uzavřel 6 dohod na zřízení chráněných 16

pracovišť, z toho byla jedna dohoda o poskytnutí příspěvku na nákup vybavení pracovními prostředky uchazeči o zaměstnání, který bude samostatně výdělečně činný a je občanem se ZPS. Na základě těchto uzavřených dohod bylo vytvořeno 12 pracovních míst pro občany se ZPS a bylo poskytnuto celkem 552.500,- Kč. Ve sledovaném období uzavřel úřad práce 12 dohod o poskytnutí příspěvku k částečné úhradě provozních nákladů chráněného pracoviště. Na základě těchto dohod přispívá úřad práce na částečnou úhradu provozních nákladů 25 chráněných pracovišť. Ve všech případech byla komisí APZ schválena maximální částka příspěvku, t.j. 40.000,- Kč ročně na jednoho občana se ZPS. V tomto období bylo vyčerpáno celkem 350.000,- Kč. Současně plnil úřad práce v průběhu prvního pololetí 2001 ještě závazky z dohod k částečné úhradě provozních nákladů chráněných pracovišť uzavřených v předcházejícím období. Na základě těchto dohod bylo vyplaceno 402.550,- Kč Celkové čerpání finančních prostředků na zřízení a provoz chráněných pracovišť pro občany se ZPS činilo k 30. 6. 2001 celkem 1.305.050,- Kč. 6.5. Odborná praxe absolventů škol Absolventi škol a mladiství patří z hlediska uplatnění na trhu práce k rizikovým skupinám. Tuto skutečnost potvrzuje i dosavadní vývoj na trhu práce: se stoupající celkovou nezaměstnaností se výrazně zvyšuje i nezaměstnanost absolventů škol a mladistvých. Hlavní důvody, které omezují nástup absolventů a mladistvých do vhodného zaměstnání, však existují nejen na straně zaměstnavatelů, ale i na straně absolventů a mladistvých, a ne vždy lze mezi nimi vymezit přesnou hranici. Mladiství po ukončení základních škol a speciálních základních škol, nebo při předčasném ukončení přípravy na budoucí povolání, tvoří jednu z nejrizikovějších kategorií uchazečů o zaměstnání. Hlavní nevýhodou této skupiny při vstupu na trh práce je chybějící kvalifikace, praxe a nízká věková hranice. Další z příčin, proč zaměstnavatelé nemají zájem o mladistvé pracovníky je i jejich právní ochrana, která je pro zaměstnavatele nežádoucí komplikací. Absolventi učňovských zařízení patří do kategorie kvalifikovaných uchazečů o zaměstnání, kteří mají předpoklady i schopnosti najít uplatnění na trhu práce, ale pro nedostatek volných pracovních míst kombinovaný s problémy uplatnitelnosti absolventů vůbec, zůstává většina z nich v evidenci uchazečů o zaměstnání. K rozporu mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce dochází v profesích kuchař a číšník, prodavač, šička a švadlena, protože poptávka ze strany zaměstnavatelů stále trvá, ale nabízená výše mzdy se mnohdy rovná hmotnému zabezpečení nebo vypláceným sociálním dávkám. Proto i z těchto důvodů mnozí absolventi škol setrvávají v evidenci. Absolventi středních odborných škol, gymnázií a vyšších odborných škol patří opět do kategorie kvalifikované skupiny uchazečů o zaměstnání, jejichž zaměstnatelnost oproti předcházející skupině je dále komplikovaná nevhodnou strukturou kvalifikace. Jde zejména o obory administrativní, ekonomické a manažerské. Projevují se tak důsledky tržního chování mnoha škol, především soukromých, které nerespektovaly signály z úřadu práce. Nabízejí obory podle názvu pro rodiče lákavé, ale pro trh práce méně upotřebitelné. 17

Absolventi vysokých škol tvoří už tradičně nejméně početnou a nejméně problémovou skupinu. Skutečnost, že čím vyšší vzdělání, tím nižší míra nezaměstnanosti sice stále ještě platí, avšak stále více nezaměstnanost zasahuje i tuto skupinu absolventů. K dalším obecným příčinám absolventské nezaměstnanosti můžeme přiřadit i nepřipravenost absolventů reálně zhodnotit své možnosti uplatnění na trhu práce, nereálné požadavky na finanční ohodnocení, nezájem mladých mužů o zaměstnání před nástupem na základní nebo civilní vojenskou službu, nebo nezájem části absolventů pracovat v původní nebo příbuzné profesi špatná volba povolání velmi často ovlivněná názorem rodičů. Mezi příčiny absolventské nezaměstnanosti na straně zaměstnavatelů v neposlední řadě patří i restrukturalizace klíčových podniků, doprovázená dlouhodobým snižováním zaměstnanosti. Snižování zaměstnanosti není v potřebné míře kompenzováno tvorbou nových pracovních příležitostí v drobném a středním podnikání. Všechny tyto příčiny znamenají dlouhodobou ohroženost absolventů škol a mladistvých, a bez pomoci úřadu práce vedou v některých případech k dlouhodobé nezaměstnanosti. K úspěšnému umisťování absolventů škol a mladistvých uchazečů s využitím nástroje odborné praxe nebo získání kvalifikace mladistvých, přispívá jejich adaptabilnost, flexibilita, aktivita a s ní spojená větší úspěšnost v nalezení pracovního uplatnění než u dlouhodobě evidovaných uchazečů. Zaměstnavateli bylo k 30.6.2001 podáno 105 žádostí o příspěvek. Tyto žádosti projednala komise aktivní politiky zaměstnanosti. Devět žádostí nebylo schváleno, v jedenácti případech nebyla dohoda uzavřena z důvodu nástupu uchazeče k jinému zaměstnavateli, nebo byla žádost zrušena ze strany zaměstnavatele. Schváleno bylo od počátku roku 54 žádostí o příspěvek na zabezpečení odborné praxe absolventů škol nebo získání kvalifikace mladistvých a 31 žádostí o příspěvek na zabezpečení odborné praxe absolventů škol v rozpočtových nebo příspěvkových organizacích. Celkový počet živých dohod o zabezpečení odborné praxe pro absolventa školy nebo získání kvalifikace mladistvého, včetně těch, které přešly z roku 2000, činí k 30.6.2001 129 dohod. Jedná se o 114 pracovních míst pro absolventy SŠ a odborných učilišť, 14 míst pro absolventy VŠ a 1 pracovní místo pro získání kvalifikace mladistvého. K tomuto počtu patří ještě 31 dohod uzavřených s využitím nástroje umisťování absolventů na odbornou praxi absolventů škol v rozpočtových nebo příspěvkových organizacích dle MP 4/2000, a to především pro Okresní úřad, Okresní soud a Věznici Bělušice. Z 31 uzavřených dohod bylo pouze 1 místo zřízeno pro absolventa VŠ. Na dohody uzavřené na zajištění odborné praxe absolventů škol nebo získání kvalifikace mladistvých ( počet dohod je totožný s umístěnými absolventy) bylo k 30.6.2001 vyplaceno celkem 3.187.000,-Kč a 829.579,-Kč bylo vyplaceno na dohody uzavřené na zajištění odborné praxe absolventů škol v rozpočtových a příspěvkových organizacích. 18

6.6. Systém projektů aktivní politiky zaměstnanosti Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je i zvýšená péče a podpora poradenských programů pro tzv. rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání. Zvýšení zaměstnanosti těchto skupin uchazečů jsou řešeny nejen využitím jednotlivých nástrojů APZ v rámci volného čerpání, ale také podporou konkrétních projektů, zaměřených na prioritní skupiny uchazečů o zaměstnání nebo na řešení konkrétních problémů. Projekty jsou jak vzdělávací, zaměřené na podporu vzniku pracovních míst tak i kombinované. Úřad práce se zaměřil v letošním roce, tak jako v letech předcházejících, na podporu zaměstnanosti především: v oblasti vzniku systémových pracovních míst v obcích, využívaných pro rozvoj a obnovu obcí a na podporu vzniku pracovních míst v rámci malého a středního podnikání v obcích, na podporu vzniku systémových pracovních míst, která jsou realizována prostřednictvím projektů specificky zaměřených na obnovu či tvorbu konkrétních pracovních míst, spolufinancování se postupně snižuje až do plné samofinancovatelnosti, do oblasti vzniku pracovních příležitostí pro Rómy, v rámci občanských sdružení mohou vznikat pracovní příležitosti pro Rómy, tyto aktivity mají vyšší nárok na financování a jejich schopnost spolufinancování je zatím velmi nízká. Přesto je zaměstnání Rómů a jejich aktivity pozitivním prvkem rozvoje občanské společnosti, na podporu systémového zaměstnávání mladistvých uchazečů bez kvalifikace v rámci projektu Most, občanů s pracovními handicapy, dlouhodobě evidovaných občanů, kteří v rámci obecně prospěšných společností a dalších nestátních neziskových organizací vytvářejí pracovní místa jimiž se podílejí na veřejně prospěšných aktivitách a v širším kontextu na budování občanské společnosti. Projekty realizované s podporou úřadu práce jsou hrazeny jednak z programu PHARE fondu Palmif a jednak z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti. A) Projekty hrazené z programu PHARE-PALMIF V prosinci 2000 uzavřel ÚP v Mostě smlouvu o poskytnutí dotace na lokální projekt zaměstnanosti s názvem Perspektiva umístění mladých absolventů v rámci programu EU PHARE CZ 9902-02. Cílem projektu je zvýšení praktických dovedností absolventů na úroveň žádané pracovní síly na trhu práce. Prostředkem je vytvoření minimálně 50 míst deseti měsíčních stáží u zaměstnavatelů doplněných teoretickou přípravou s perspektivou vytvoření stálých pracovních míst. Výstupem tohoto vzdělávacího projektu s důrazem na praktické dovednosti je umístění až 50% absolventů do pracovního poměru, podchycení aktivit vedoucích k samostatné výdělečné činnosti a získání praxe, tolik žádané od zaměstnavatelů včetně referencí. Projekt je v třetině své realizace a jeho výsledky dávají reálné předpoklady, že cíle projektu bude dosaženo tak, jak bylo stanoveno v cílech. Poskytnutá dotace je 19

38 000,- EUR v rámci programu EU PHARE Palmif. Předpokládané ukončení realizace projektu je k 31.5. 2002. Realizátorem projektu je INFORM centrum Chomutov, vzdělávací, rekvalifikační a poradenská společnost. B) Projekty hrazené z aktivní politiky zaměstnanosti Projekty podporující zvýšení zaměstnanosti jsou uplatňovány při realizaci těchto aktivit. Projekty zaměřené na prioritní skupinu uchazečů o zaměstnání Projekt MOST prioritní skupina: mladiství bez kvalifikace cíl: podpora mladých lidí při prvním vstupu do zaměstnání Projekt TRADICE prioritní skupina: obtížně umistitelní uchazeči, manuelně zruční cíl: zisk nových dovedností s možností uplatnění v rámci založení nových pracovních míst Projekt CENTRUM - RIC prioritní skupina: dlouhodobě evidovaní uchazeči cíl: aktivizace a získání orientace ve změněné životní situaci Projekt zaměřený na podporu podnikání Projekt TEMPO prioritní skupina: všechny skupiny uchazečů o zaměstnání cíl: podpora sebezaměstnání založením vlastního podniku Projekty zaměřené na podporu zaměstnávání Rómů Projekt DŽIVAS Projekt LAČO DROM prioritní skupina: obtížně umistitelní uchazeči rómského původu cíl: získání návyků, dovedností a podpora trvalého zaměstnání 20

Projekty zaměřené na podporu vzniku systemizovaných pracovních míst Projekt ASISTENT prioritní skupina: mladí vzdělaní lidé s převážně pedagogickým zaměřením, ženy a mladí Rómové cíl: postupným zvyšováním spolufinancování škol vytvoření systematizovaného pracovního místa Projekt DOMOVNÍK prioritní skupina: dlouhodobě evidovaní, obtížně umistitelní uchazeči bez kvalifikace cíl: postupným snižování podpory ze strany úřadu práce by měla být pracovní místa hrazena z prostředků zaměstnavatelského subjektu Projekty zaměřené na podporu vzniku subjektů neziskového charakteru Projekt PRAXEIS-chráněné dílny prioritní skupina: uchazeči se ZPS a zdravotními omezeními cíl: podpora vytvoření pracovních míst pro občany se ZPS Projekt ENERGIE prioritní skupina: podpora zaměstnání mentálně a zdravotně postižených občanů cíl: poskytování služeb v oblasti sociální péče a vznik chráněných dílen a pracovišť Projekt Ekologické centrum Most prioritní skupina: absolventi škol zaměřených na životní prostředí cíl: podpora vzniku pracovních příležitostí v oboru životního prostředí a vytvoření otevřeného informačního střediska pro veřejnou a podnikovou sféru. 21

7. Stručná analýza problémových skupin a oblastí Rozhodující oblasti ovlivňující zaměstnanost jsou: 1. rozvoj malého a středního podnikání Okres Most byl zařazen mezi hospodářsky problémové oblasti s možností využít zvýhodněných programů malého a středního podnikání (např. program REGION). Počet uplatňovaných a realizovaných projektů je velmi nízký, což ukazuje na jejich malou aktivitu v této hospodářské činnosti. V rámci Regionálního programu rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů na území NUTS II Severozápad budou v letošním roce realizovány v našem okrese tři projekty. V roce 2001 by mělo vzniknout 57 pracovních místa v roce 2002 dalších 57 pracovních míst. 2. neukončená a probíhající restrukturalizace nejvýznamnějších zaměstnavatelů Vysoký podíl koncentrace průmyslu se specializací na těžbu uhlí, chemickou výrobu a energetiku představuje až 40% všech pracovních míst a prochází nejenom v důsledku odbytových potíží stále restrukturalizací, která se bude pravděpodobně s ohledem na energetickou politiku státu prohlubovat. Protože řada výrobců modernizuje své technologie (Česká rafinérská, a.s., Chemopetrol, a.s.) a racionalizuje svůj provoz (MUS, a.s.), dochází k redukci pracovních míst. Nízké investice domácích subjektů a omezený zájem zahraničních investorů působí, že úbytek pracovních míst je daleko rychlejší než tvorba nových. Rovněž přemísťování řídících center těchto zaměstnavatelů (např. Česká rafinérská...) mimo náš okres (do Prahy) má negativní dopady. 3. vzdělanostní struktura a kvalifikace obyvatel Přestože stoupá počet kvalifikovaných evidovaných uchazečů, prohlubuje se rozpor mezi kvalifikační strukturou uchazečů o zaměstnání a strukturou volných pracovních míst. Projevují se také negativní dopady vyplývající z nesouladu mezi stávající oborovou strukturou středního a učňovského školství a potřebami trhu práce. Na trhu práce donedávna převažovala pracovní síla, pro níž nebylo uplatnění, a na druhé straně byl nedostatek kvalifikované pracovní síly s dovednostmi. Individuální zkušenosti zaměstnavatelů dokazují, že vážným problémem zaměstnanců není jen kvalifikace samotná, ale především motivace a ochota k vyššímu výkonu, produktivita a přizpůsobivost. Na jedné straně problémové oblasti, na straně druhé problémové skupiny uchazečů o zaměstnání, které přímo souvisejí a podmiňují do určité míry problémovost uplatnění na trhu práce. Specifičnost mosteckého regionu spočívá v tom, že do problémové skupiny lze zařadit prakticky každého občana postiženého ztrátou zaměstnání. Přesto lze jako nejproblémovější skupiny, které pracovní uplatnění hledají nejhůře, označit tyto skupiny osob: 1. Občané se změněnou pracovní schopností a zdravotními omezením. Občané se změněnou pracovní schopností tvoří trvale 10 % z celkového počtu nezaměstnaných a spolu s dalšími uchazeči se zdravotním omezením je toto procento 22

mnohem vyšší. Tato skupina uchazečů je už ze samé své podstaty takřka neumístitelná,zejména potom v oblasti,kde mají problém najít práci i zdraví lidé. Při posuzování invalidity by měl být brán zřetel na možnou uplatnitelnost člověka na trhu práce a ne pouze na tu skutečnost, že je schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání. 2. Absolventi a mladiství uchazeči. Dalším výrazným rysem současné nezaměstnanosti je stálý nárůst počtu mladých kvalifikovaných lidí,kteří nemohou získat své první zaměstnání.absolventi škol a mladiství tvoří 11 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. I u této kategorie narůstá dlouhodobost jejich evidence a prohlubuje se rozpor mezi kvalifikační strukturou uchazečů o zaměstnání a strukturou volných pracovních míst. Dlouhodobě evidovaní absolventi škol ztrácejí nejen odbornost a sebevědomí, ale i chuť pracovat a hrozí riziko návyku na tento stav. 3. Dlouhodobě evidovaní uchazeči. Uchazeči evidovaní déle jak 6 měsíců tvoří 75 % z celkového počtu evidovaných uchazečů našeho okresu. Déle jak 12 měsíců je v evidenci 55 % uchazečů a déle než 24 měsíců je téměř 34 % uchazečů. Značnou část tvoří mladí lidé do 30. let věku a to téměř 47 %. Tuto situaci ovlivňuje nedostatek pracovních příležitostí a malý zájem účastnit se resocializačních a motivačních aktivit. Tito lidé se buď naučili žít z dávek sociální potřebnosti, nebo si vylepšují svou finanční situaci prací na černo. Většina dlouhodobě evidovaných uchazečů dosáhla stupně vzdělání vyučení v oboru, ale tento obor buď není na trhu práce žádán, nebo uchazeč svou profesi nikdy nevykonával, či jen velice krátce a před dlouhou dobou, takže není pro zaměstnavatele odborně na úrovni, případně nechce nebo nemůže svou profesi vykonávat. 4. Restrukturalizovaní pracovníci. Probíhající restrukturalizace zaměstnavatelů působících především v palivoenergetické oblasti s sebou přináší uvolňování pracovníků, které nasycený trh práce dokáže jen těžko absorbovat bez větší podpory středního podnikání a hlavně bez příchodu investorů, kteří vytvoří stálá a perspektivní pracovní místa. Uvolňovaní pracovníci jsou často bez kvalifikace, nebo mají kvalifikaci o kterou není na trhu práce zájem. Řešením by mohly být motivační programy, které by pomohly dlouhodobě evidovaným uchazečům zvládat zátěžové situace, zvyšovaly jejich sebevědomí,posilovaly pozitivní životní postoje a směrovaly je k dalšímu vzdělávání a životní aktivitě. 23

8. Shrnutí V prvním pololetí roku 2001 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti o 0,1 % oproti stavu na konci roku 2000. V absolutních počtech však stoupl počet evidovaných nezaměstnaných o 304. Tento zdánlivý rozpor je dán změnou klouzavých průměrů počtu zaměstnaných a nezaměstnaných osob, které stanovuje ČSÚ. Počet evidovaných uchazečů je výrazně nižší než předpokládala prognóza úřadu práce na první pololetí roku 2001, a to zejména v důsledku výrazného poklesu nezaměstnanosti v jarních měsících, který úřad práce neočekával a který byl způsoben jednak začátkem sezónních prací, jednak celkově lepší hospodářskou situací ČR.. Nezaměstnanost tak jako v předchozích letech v lednu narostla a to cca o 0,3%, poté však začala klesat daleko výrazněji než v předchozích letech. Tento pokles se zastavil v měsíci květnu a v červnu zejména v souvislosti s příchodem prvních čerstvých absolventů na trh práce, nezaměstnanost opět stoupla. Aktivní politika zaměstnanosti zůstává pro úřad práce nejúčinnějším nástrojem k ovlivňování výše zaměstnanosti, bez využití prostředků APZ by nezaměstnanost v okrese byla minimálně o 2 % vyšší. Největší část prostředků APZ je stále čerpána na veřejně prospěšné práce a rekvalifikace. 24

9. Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti ve 2. pololetí V druhém pololetí roku 2001 očekáváme nárůst nezaměstnanosti a to zejména ve 3. čtvrtletí, kdy se naplní příliv čerstvých absolventů na trh práce. Otázkou zůstává nakolik se zlepšená hospodářská situace ČR projeví u této kategorie uchazečů. V třetím čtvrtletí očekáváme nárůst nezaměstnanosti na hranici 22,5% ( míra nezaměstnanosti bude záviset i na klouzavých průměrech počtu nezaměstnaných a zaměstnaných, které budou pro toto čtvrtletí stanoveny). V absolutních počtech by to mohlo znamenat nárůst počtu evidovaných na 13.500 osob. Ve čtvrtém čtvrtletí by mohlo dojít k mírnému poklesu nezaměstnanosti někam na hranici 22% tedy cca. 13.200 osob. Hlavní skupinu uchazečů budou i nadále tvořit dlouhodobě evidovaní uchazeči a absolventi. 25