Státní požární dozor - 31 zákona č. 133/1985 Sb., zákona o požární ochraně Výkon státního požárního dozoru (1) Státní požární dozor se vykonává a) kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně, b) posuzováním 1. územního a regulačního plánu, 2. podkladů k územnímu souhlasu a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, vztahujících se ke stavbám nebo zařízením v bodech 3, 4 a 5, 3. dokumentace stavby nebo zařízení uvedených v 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 9 stavebního zákona, 4. projektové dokumentace stavby, která vyžaduje ohlášení podle 104 odst. 1 písm. b), c), d), g), j) a k) stavebního zákona, kromě staveb uvedených v 31 odst. 3, 5. projektové dokumentace stavby, která vyžaduje stavební povolení, kromě staveb uvedených v 31 odst. 3, pokud byly převedeny z režimu ohlášení do režimu stavebního povolení, 6. dokumentace ke změně v užívání stavby, 7. dokumentace staveb uvedených v bodech 3, 4 a 5, pokud se jedná o dokumentaci k povolení změny stavby před jejím dokončením, k nařízení nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích prací, k povolení výjimky; posuzování se provádí v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštního právního předpisu 13) nebo v rozsahu obdobného dokumentu, který je dostatečný pro posouzení požární bezpečnosti stavby, a to pouze u staveb, u kterých je vykonáván státní požární dozor. c) ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace podle písmene b), včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek, d) posuzováním výrobků, které nejsou výrobky stanovenými podle zvláštních právních předpisů, 1i) z hlediska jejich požární bezpečnosti a posuzováním funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení ( 6a), e) schvalováním posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím, f) zjišťováním příčin vzniku požárů, g) kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany [ 65 odst. 1 písm. b) až d)], h) ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření. STRUKTURA HZS ČR Generální ředitelství HZS ČR Plní některé úkoly Ministerstva vnitra na úseku požární ochrany vymezené zákonem o požární ochraně. Mezi hlavní funkce generálního ředitelství HZS ČR tedy patří organizace a řízení výkonu státní správy na úseku požární ochrany, jejíž základní součástí je plnění úkolů v oblasti požární prevence. Na úrovni generálního ředitelství HZS ČR se tyto úkoly zabezpečují zejména následujícími postupy: 1. analýzou existujícího prostředí a sledováním vývojových trendů souvisejících se zajištěním požární prevence, 2. zpracováním koncepčních programů, metodickým řízením a usměrňováním vývoje v oblasti požární prevence, 3. výkonem státního požárního dozoru, 4. řízením a kontrolou plnění úkolů na úseku požární prevence u HZS krajů,
5. plněním úkolů ústředního správního úřadu v oblastech státem chráněných zájmů na úseku požární prevence, 6. součinností s dalšími ministerstvy a jinými ústředními správními úřady při přípravě, tvorbě a realizaci opatření k zajištění požární prevence. Úkoly a činnost odboru prevence Generálního ředitelství HZS ČR Odbor prevence odpovídá za zabezpečení výkonu státní správy v oblasti požární prevence, za metodické řízení výkonu státního požárního dozoru a za zpracování koncepcí organizace a rozvoje těchto činností. Odbor se člení na oddělení organizace a metodiky prevence a oddělení technické prevence. Oddělení organizace a metodiky plní zejména tyto úkoly: a. usměrňuje a kontroluje v rozsahu svěřené působnosti výkon státní správy HZS krajů v oblasti prevence, kontrolní činnosti a zjišťování příčin vzniku požárů; b. zabezpečuje a koordinuje zpracování koncepcí a metodických materiálů v oblasti požární prevence, kontrolní činnosti a zjišťování příčin vzniku požárů; c. připravuje podklady pro odbornou přípravu a ověřování odborné způsobilosti příslušníků HZS ČR pro oblast požární prevence; d. koordinuje ověřování odborné způsobilosti fyzických osob podle 11 zákona o požární ochraně; e. podílí se na odvolacím řízení proti rozhodnutím při výkonu státního požárního dozoru a poskytuje věcné podklady pro řešení; f. podílí se na zjišťování příčin vzniku u závažných požárů, přičemž spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení; g. připravuje podklady pro zaměření preventivně výchovné činnosti na úseku prevence, podílí se na jejím zabezpečování a při tom spolupracuje s občanskými sdruženími a jinými orgány a organizacemi působícími na úseku požární ochrany; h. podílí se na zajišťování úkolů státní správy na úseku požární ochrany v oblasti prevence závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami, zejména při určení postupu, zaměření a termínu kontrol; i. podílí se na organizování požární ochrany pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu a zabezpečování přípravy na činnost v tomto období. Oddělení technické prevence plní zejména tyto úkoly: a. usměrňuje a koordinuje výkon státní správy HZS krajů v oblasti technické požární prevence, zabezpečuje a koordinuje zpracování metodických materiálů v této oblasti; b. usměrňuje a koordinuje výkon státní správy HZS krajů na úseku požární ochrany při územním a stavebním řízení; c. posuzuje územně plánovací dokumentaci, podklady k vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci staveb z hlediska požární bezpečnosti, zpracovává metodické pokyny k tomuto posuzování; d. zpracovává návrhy technických požadavků a povinností v oblasti požární prevence ke stavbám, technologiím, výrobkům, činnostem a požárně bezpečnostním zařízením; e. posuzuje metodické pokyny jiných ústředních správních úřadů vydaných v oblasti technické požární prevence; f. zpracovává stanoviska k návrhům technických a technologických předpisů v oblasti technické požární prevence;
g. podílí se na odvolacím řízení proti rozhodnutí při výkonu státního požárního dozoru a poskytuje věcné podklady pro řešení; h. podílí se na přípravě podkladů pro odbornou způsobilost příslušníků HZS ČR a odbornou způsobilost dle 11 zákona o požární ochraně pro technickou požární prevenci; i. zpracovává podklady k zaměření odborné přípravy v oblasti technické požární prevence ve vzdělávacích zařízeních HZS ČR a v jiných k danému účelu vhodných vzdělávacích zařízeních a podílí se na jejich realizaci; j. koordinuje plnění úkolů odboru v oblasti technické prevence Úkoly a činnost odboru prevence na krajské úrovní HZS ČR Hasičské záchranné sbory krajů zabezpečují plnění úkolů na úseku požární prevence převážně jako součást výkonu státního požárního dozoru. Tedy zejména při požárních kontrolách, stavební prevenci, schvalování posouzení požárního nebezpečí a zjišťování příčin vzniku požárů. Kromě toho HZS krajů plní v oblasti požární prevence zejména následující významné úkoly: a) zpracování koncepce rozvoje požární ochrany v kraji 1, b) zpracování ročních zpráv o stavu požární ochrany v kraji, c) zpracování podkladů k vydání právních předpisů pro příslušné správní orgány kraje a okresní úřady v oblastech vymezených zákonem o požární ochraně, d) kontrola plnění nařízení orgánů kraje a okresních úřadů vydaných na úseku požární ochrany, e) koordinace zabezpečování požární ochrany v kraji, f) zabezpečování preventivně výchovné, propagační a ediční činnosti na úseku požární ochrany podle zaměření stanoveného Ministerstvem vnitra. Úkoly a činnost odboru civilní nouzové připravenosti a strategií Generálního ředitelství HZS ČR Oddělení civilní nouzové připravenosti (CNP) se kromě bilaterálních vztahů s ostatními členskými státy zaměřuje na rozvoj spolupráce s mezinárodními organizacemi zejména v rámci Evropské unie a NATO. V rámci Evropské unie je tato spolupráce řešena mechanismem civilní ochrany Unie, jehož obecným cílem je posilovat spolupráci mezi Unií a členskými státy a usnadňovat koordinaci v oblasti civilní ochrany, s cílem zlepšit účinnost systémů pro předcházení přírodním a člověkem způsobeným katastrofám, připravenost a odezvu na ně. 1 Koncepci tvoří součást dokumentace požární ochrany kraje. Jejím účelem je stanovit úroveň zabezpečení požární ochrany kraji, na základě analýzy rizik a vyhodnocení stávajících preventivních opatření, sil a prostředků nezbytných k řešení mimořádných událostí. Součástí koncepce je rovněž určení podmínek pro činnost Hasičského záchranného sboru kraje, jednotek Sborů dobrovolných hasičů obcí a integrovaného záchranného systému. Prostředkem k dosažení požadované úrovně zabezpečení v dohledných časových horizontech je vytyčení krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých úkolů a cílů, které jsou součástí koncepce.
Úkoly a činnost odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení Generálního ředitelství HZS ČR Ochrana obyvatelstva je plnění úkolů v oblasti plánování, organizování a výkonu činností za účelem předcházení vzniku, zajištění připravenosti na mimořádné události a krizové situace a jejich řešení; ochranou obyvatelstva je dále plnění úkolů civilní obrany. Úkoly a činnost odboru Integrovaného záchranného systému výkonu služby Generálního ředitelství HZS ČR Integrovaný záchranný systém Pojmem integrovaný záchranný systém se rozumí koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Hasičský záchranný sbor ČR je základní složkou integrovaného záchranného systému (IZS), který zabezpečuje koordinovaný postup při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Hasičský záchranný sbor ČR při plnění svých úkolů spolupracuje s ostatními složkami IZS. IZS je efektivní systém vazeb, pravidel spolupráce a koordinace záchranných a bezpečnostních složek, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při společném provádění záchranných a likvidačních prací a přípravě na mimořádné události. Tak aby stručně řečeno nikdo nebyl opomenut, kdo pomoci může a vzájemně si nikdo z nich nepřekážel. Základní složky IZS: Hasičský záchranný sbor České republiky, Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, Poskytovatelé zdravotnické záchranné služby, Policie České republiky. Ostatní složky IZS: Vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil Obecní policie Orgány ochrany veřejného zdraví, Havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, Zařízení civilní ochrany, Neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Hasičský záchranný sbor ČR je hlavním koordinátorem a páteří integrovaného záchranného systému. V praxi to mj. znamená, že pokud zasahuje více složek IZS, na místě většinou velí příslušník Hasičského záchranného sboru ČR, který řídí součinnost složek a koordinuje záchranné a likvidační práce. Operační a informační středisko IZS (je jím operační a informační středisko HZS ČR) povolává a nasazuje potřebné síly a prostředky
jednotlivých složek IZS v konkrétních lokalitách. Na strategické úrovni je pak integrovaný záchranný systém koordinován krizovými orgány krajů a Ministerstva vnitra. Práva a povinnosti právnických, podnikajících fyzických osob a fyzických osob při mimořádných událostech stanoví zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, v 23-25. 2 Integrovaný záchranný systém vymezuje zákon č. 239/2000 Sb. Jeho základy však byly položeny již v roce 1993. Integrovaný záchranný systém vznikl jako potřeba každodenní spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a dalších složek při řešení mimořádných událostí (požárů, havárií, dopravních nehod, atd.). Vždy, když bylo nutné spolupracovat při řešení větší události, vždy byl zájem spolupracovat a využívat to, s kým se spolupracuje, pro dosažení rychlé a účinné záchrany nebo likvidace mimořádné události. Spolupráce na místě zásahu uvedených složek v nějaké formě existovala vždy. Avšak odlišná pracovní náplň i pravomoci jednotlivých složek zakládaly a zakládají nutnost určité koordinace postupů.... ODBOR OPERAČNÍHO ŘÍZENÍ ODBOR KOMUNIKAČNÍCH A INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ ODBOR FINANČNÍ ODBOR PROVOZNÍ A SPRÁVY MAJETKU ODBOR PERSONÁLNÍ PRACOVIŠTĚ KONTROLY A STÍŽNOSTÍ + IOO LB, TÚPO, ŠVZ HZS ČR (BRNO,F-M) 2 Podle zákona o integrovaném záchranném systému má např. velitel zásahu má při provádění záchranných a likvidačních prací rozsáhlé pravomoci. Může mj. zakázat nebo omezit vstup osob na místo zásahu, nařídit evakuaci osob nebo stanovit jiná dočasná omezení k ochraně života, zdraví, majetku a životního prostředí, velitel zásahu je rovněž ze zákona oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci. Firmy a občané mají ze zákona povinnost tuto žádost o pomoc při řešení mimořádné události vyslyšet.