Dojížďka za prací a do škol v Ústeckém kraji

SOUBORNÉ INFORMACE Ročník 2004 Informace o regionech, městech a obcích Ústí nad Labem Počet výtisků: 60 prosinec 2004 Kód publikace:13-4230-04 Č. j. 12/2004 Dojížďka za prací a do škol v Ústeckém kraji (na základě výsledků SLDB 2001) Zpracoval: ČSÚ, Krajská reprezentace Ústí nad Labem Ředitel: Ing. Josef Glaser Kontaktní osoba: Ing. Růžena Funková Telefon: 472706177 E-mail: funkova@gw.czso.cz Český statistický úřad, Krajská reprezentace Ústí nad Labem 2004

Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na stránkách ČSÚ na Internetu: www.czso.cz Commuting to Work and Schools in the Ústecký Region (as measured by the Population and Housing Census 2001) An analysis of commuting to work and schools based on the results of the Population and Housing Census of 1 March 2001, showing main commuting routes and centres and the structure of commuters. Completed with charts and cartograms ISBN 80-250-0931-9 Český statistický úřad, Krajská reprezentace Ústí nad Labem, 2004 2 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

PŘEDMLUVA Vyhodnocením údajů o dojížďce za prací a do škol vždy vrcholí práce na zpracování dat ze sčítání lidu, domů a bytů. Pouze sčítání lidu poskytuje tyto informace v podrobném územním členění. Dojížďka do zaměstnání byla zjišťována při jednotlivých sčítáních již od roku 1961, dojížďka do škol pak od roku 1970. Rozsah a metodika zjišťování se v jednotlivých sčítáních měnily, což pochopitelně ovlivňuje srovnatelnost údajů. Přesto je možno zjištěná data, i když v omezené míře dané změnami územně správní struktury, hodnotit v časové řadě. Český statistický úřad vydával i z dřívějších sčítání publikace o dojížďce do zaměstnání a do škol, které obsahovaly podrobné číselné údaje členěné až do úrovně jednotlivých obcí. Vydání těchto publikací provázely i na regionální úrovni materiály, které poskytovaly dílčí analytické pohledy na problematiku dojížďky. Předkládaná publikace obsahuje pohled mnohem komplexnější. Charakterizujeme v ní nejdůležitější informace o dojížďce za prací a do škol v kraji a jeho okresech, a to nejen z pohledu velikosti dojížďkových proudů, ale také z hlediska jejich struktury podle použitých dopravních prostředků, času stráveného na cestě a podobně. Důležitou součástí publikace je vyhodnocení jednotlivých center dojížďky v kraji. Zcela novým pohledem je vytvoření tzv. pracovních mikroregionů, ve kterých je území kraje rozděleno nikoliv na základě územně správního členění, ale podle skutečných směrů dojížďky za prací. Zde patří velké poděkování p. Bc. Jiřímu Kamenickému z odboru veřejných databází ČSÚ Praha, který navrhl systém vymezení mikroregionů a také podrobné podklady za jednotlivé mikroregiony zpracoval. Naší snahou při tvorbě publikace bylo nejen přiblížit čtenáři fakta, ale také hledat jejich vzájemné souvislosti a snažit se i o posouzení vývoje v časové řadě. Analýzy dojížďky za prací a do škol byly zpracovány a vydány ve všech krajích České republiky podle jednotné osnovy, což čtenáři umožňuje hledat a nacházet podrobné informace z této oblasti v celé republice. Celorepublikový pohled pak obsahuje publikace, která byla vydána ústředím Českého statistického úřadu v Praze. Věříme, že tato publikace se stane vyhledávaným informačním zdrojem pro odbornou i laickou veřejnost a významně přispěje k prohloubení poznání v této oblasti. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 3

Reprodukce výňatků z této publikace lze pořizovat, pokud je uveden jejich zdroj s výjimkou reprodukce pro komerční účely. Citace mohou být zveřejněny jen s uvedením zdroje Dojížďka za prací a do škol v Ústeckém kraji (na základě výsledků SLDB 2001) a původu statistických dat v publikaci otištěných. Ležatá čárka (-) v tabulce na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval. Tečka (.) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý. Ležatý křížek (x) značí, že zápis není možný z logických důvodů. Nula (0) se v tabulce používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky. Zkratka i.d. v tabulce nahrazuje individuální údaj, který nelze zveřejnit. Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů). Publikované údaje jsou definitivní. 4 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

OBSAH Předmluva...3 1. Vývoj dojížďky jako formy prostorové mobility v ČR...9 2. Vyjížďka za prací...14 2.1 Vývoj vyjížďky za prací a její intenzity...14 2.2 Intenzita vyjížďky z obcí...18 2.3 Vyjížďka podle pohlaví, věku a vzdělání vyjíždějících...20 2.4 Vyjížďka podle odvětví...23 2.5 Frekvence vyjížďky, denní vyjížďka podle času stráveného na cestě...25 2.6 Dopravní prostředek používaný k cestě za prací...29 2.7 Centra dojížďky za prací...31 2.8 Pracovní mikroregiony...36 2.9 Směrové proudy dojížďky...46 3. Vyjížďka žáků, studentů a učňů do škol...48 3.1 Vývoj počtu vyjíždějících do škol...48 3.2 Intenzita vyjížďky z obcí...50 3.3 Frekvence vyjížďky, denní vyjížďka podle času stráveného na cestě...52 3.4 Dopravní prostředek používaný k cestě do škol...54 3.5 Centra dojížďky do škol...55 4. Úhrnná bilance dojížďky za prací a do škol...59 5. Závěr...64 Metodické vysvětlivky...66 Tabulková část A. Dojížďka za prací A. 1. Bilance dojížďky za prací v letech 1980-2001...73 A. 2. Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v kraji v letech 1991 a 2001...74 A. 3. Saldo dojížďky za prací v letech 1991 a 2001...82 A. 4. Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí...83 A. 5. Vyjíždějící za prací podle frekvence vyjížďky...90 A. 6. Dojíždějící za prací podle frekvence dojížďky...91 A. 7. Vyjíždějící za prací podle pohlaví a věku...92 A. 8. Dojíždějící za prací podle pohlaví a věku...93 A. 9. Vyjíždějící za prací podle odvětví...94 A.10. Dojíždějící za prací podle odvětví...95 A.11. Denní dojížďka za prací podle času stráveného na cestě...96 A.12. Vyjíždějící denně za prací podle použitého dopravního prostředku...98 A.13. Dojíždějící denně za prací podle použitého dopravního prostředku...99 A.14. Dojížďka za prací mezi kraji...100 A.15. Bilance dojížďky za prací v okresech kraje...102 A.16. Bilance dojížďky za prací ve městech kraje...103 A.17. Vyjíždějící za prací podle pohlaví a věku ve městech kraje...104 A.18. Vyjíždějící za prací podle odvětví ve městech kraje...105 A.19. Směrové proudy vyjížďky z obcí za prací a počty vyjíždějících...106 A.20. Směrové proudy dojížďky do obcí za prací a počty dojíždějících...107 B. Základní údaje o vybraných centrech dojížďky v kraji Děčín...108 Rumburk...111 Varnsdorf...113 Chomutov...116 Kadaň...119 Litoměřice...121 Lovosice...123 Roudnice nad Labem...125 Štětí...128 Louny...131 Podbořany...134 Žatec...137 Most...140 Litvínov...143 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 5

Teplice... 145 Bílina... 148 Dubí... 151 Ústí nad Labem... 153 Trmice... 156 Seznam tabulek publikovaných za jednotlivá centra dojížďky: B. 1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku B. 2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky B. 3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví B. 4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku B. 5. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě B. 6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě C. Dojížďka do škol C. 1. Počet vyjíždějících a dojíždějících do škol v letech 1980-2001... 158 C. 2. Bilance dojížďky do škol podle frekvence dojížďky... 160 C. 3. Dojížďka do škol podle času stráveného na cestě... 160 C. 4. Vyjíždějící denně do škol podle použitého dopravního prostředku... 161 C. 5. Dojíždějící denně do škol podle použitého dopravního prostředku... 162 C. 6. Bilance dojížďky do škol ve městech kraje... 163 C. 7. Dojížďka do škol mezi kraji... 164 C. 8. Směrové proudy vyjížďky z obcí do škol a počty vyjíždějících... 166 C. 9. Směrové proudy dojížďky z obcí do škol a počty dojíždějících... 167 D. Mezikrajové srovnání a údaje za ČR D. 1. Vybrané ukazatele vyjížďky za prací a do škol podle krajů... 166 Grafická část Seznam grafů: 1. Vyjížďka a dojížďka za prací z okresů kraje v letech 1991 a 2001... 17 2. Vývoj salda dojížďky a vyjížďky za prací podle okresů... 18 3. Vyjíždějící za prací mimo obec podle pohlaví a věku v letech 1991 a 2001... 21 4. Struktura vyjíždějících za prací mimo obec podle věku... 21 5. Vyjíždějící za prací mimo obec na 1 000 zaměstnaných zaměstnaných podle věku... 22 6. Vyjíždějící za prací mimo obec podle odvětví v letech 1991 a 2001... 23 7. Struktura vyjíždějících za prací mimo obec podle odvětví v letech 1991 a 2001... 24 8. Struktura vyjíždějících za prací mimo obec podle frekvence vyjížďky v okresech... 25 9. Struktura denně vyjíždějících za prací v letech 1991 a 2001 podle času stráveného na cestě... 26 10. Denně vyjíždějící za prací mimo obec podle času stráveného na cestě... 27 11. Denně dojíždějící za prací podle času stráveného na cestě... 28 12. Struktura vyjíždějících za prací mimo obec podle druhu dopravního prostředku... 29 13. Dojížďka a vyjížďka za prací mimo obec podle použitého dopravního prostředku (včetně kombinace)... 30 14. Struktura dojíždějících za prací do obce podle použitého dopravního prostředku... 34 15. Struktura dojíždějících za prací v obci podle použitého dopravního prostředku... 34 16. Pracovní příležitosti ve střediscích pracovních mikroregionů a v jejich zázemí... 44 17. Denně dojíždějící do škol podle času stráveného na cestě... 54 18. Struktura vyjíždějících do škol mimo obec podle druhu dopravního prostředku... 55 19. Vývoj obsazených pracovních míst na 1 000 zaměstnaných podle okresů... 60 20. Intenzita vyjížďky za prací a do škol podle okresů... 61 Seznam kartogramů: 1. Pracovní mikroregiony podle dojížďky za prací v roce 2001... 37 2. Pracovní mikroregiony a subregiony v Ústeckém kraji... 40 3. Srovnání vymezení pracovních mikroregionů a správních obvodů obcí s rozšířenou působností... 41 4. Intenzita spjatosti obcí v zázemí s jádrem pracovního mikroregionu Ústecký kraj... 41 5. Mezikrajské a meziokresní přesahy pracovních mikroregionů... 42 6. Geografická mapa Ústeckého kraje... 173 7. Struktura vyjížďky do zaměstnání podle prostorových typů vyjížďky - kraje... 173 8. Struktura vyjížďky do zaměstnání podle prostorových typů vyjížďky - okresy... 174 9. Vyjížďka za prací z obcí Ústeckého kraje... 175 6 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

10. Podíl vyjížďky žen na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání...176 11. Podíl vyjížďky osob do 30 roků věku na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání...176 12. Podíl denní vyjížďky na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání...177 13. Podíl vyjížďky s délkou cesty nad 45 minut na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání...177 14. Podíl vyjížďky automobilem včetně kombinací na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání...178 15. Obsazená pracovní místa na 1 000 zaměstnaných osob...178 16. Obsazená pracovní místa na 1 000 zaměstnaných osob v obcích do 2 000 obyvatel...179 17. Obsazená pracovní místa na 1 000 zaměstnaných osob ve městech nad 10 000 obyvatel...179 18. Mezikrajové proudy celkové dojížďky...180 19. Struktura vyjížďky do škol podle prostorových typů vyjížďky - kraje...181 20. Struktura vyjížďky do škol podle prostorových typů vyjížďky - okresy...181 21. Vyjížďka do škol z obcí Ústeckého kraje...182 22. Podíl vyjížďky s délkou cesty nad 45 minut na celkové vyjížďce z obce do škol...183 23. Saldo dojížďky a vyjížďky do škol na 1 000 žáků, studentů a učňů s trvalým pobytem v okrese...183 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 7

1. VÝVOJ DOJÍŽĎKY JAKO FORMY PROSTOROVÉ MOBILITY V ČR Dojížďka obyvatelstva do zaměstnání a do škol představuje významný sociální jev, jehož rozsah, vzdálenosti, směry a formy reflektují ekonomickou strukturu daného regionu. Odpovídají na jedné straně dosaženému stupni koncentrace obyvatel (resp. sídelní rozdrobenosti) a na straně druhé rozmístění pracovních příležitostí a škol. Úzkou souvislost dojížďky se sídelní strukturou lze dokumentovat na příkladu malých obcí. Ty jsou dlouhodobě zdrojem intenzivní vyjížďky, naproti tomu pracovní příležitosti, stejně jako i školská zařízení, jsou obvykle koncentrovány teprve v obcích s určitou kritickou (populační) velikostí. Tradiční model, kdy intenzita dojížďky je inverzně závislá na velikosti obce, je postupně doplňován novými vývojově vyššími formami prostorových interakcí charakterizovanými především zvyšováním objemu i intenzity pohybu obyvatel mezi jednotlivými městy navzájem. Funkční propojování městských aglomerací je zvláště v posledních letech stále častěji doprovázeno složitějšími formami územní dělby práce uvnitř jednotlivých aglomerací (např. přesun pracovních příležitostí z vlastního města na okraj či až za jeho administrativní hranice, typické např. pro logistické aktivity, maloobchod nebo některé formy průmyslu s vyššími nároky na plochu a větším dopadem na životní prostředí). Tyto změny se v praxi projevují mimo jiné i zvýšením váhy protisměrných pracovních toků na celkové dojížďce. Dojížďku je tedy nutno chápat jako proces vztahově-integrační, podílející se významným způsobem na formování funkčně-prostorových vazeb sídlení struktury. Státní statistika sleduje v ucelené podobě pracovní dojížďku prostřednictvím pravidelných populačních cenzů již po čtyři desetiletí. Monitoring dojížďky měl velký význam v éře centrálního plánování. V období fiktivního nedostatku pracovních sil se používaly jako plánovací nástroj tzv. statistické okresní bilance pracovních sil, které měly za cíl (např. pomocí usměrňování bytové výstavby) vyrovnávat územní nesoulad mezi nabídkou a poptávkou pracovních sil. Po roce 1989 nastává volný pohyb pracovních sil, bez vlivu dřívějších administrativně restriktivních opatření. Z určitého pohledu tak mohly detailní informace o pracovní dojížďce ztratit část svého dřívějšího významu. Zatímco na počátku 90. let se vedly diskuse o důležitosti a účelnosti zpracování výstupů dojížďky v podrobné struktuře známé z předchozích cenzů, význam i oprávněnost detailního rozboru pohybu za prací o desetiletí později se jeví jako nezpochybnitelné. Je tomu tak především proto, že představuje jediný ucelený zdroj informací o směrových i strukturálních charakteristikách dojížďkových proudů, na jejichž základě je možné sestavit také odvětvovou strukturu pracovních příležitostí v potřebném územním detailu obcí, měst či mikroregionů 1. Takové údaje doplněné v dostupné míře daty z předchozího cenzu poodkryjí dlouhodobější tendence trhu práce, transformační úspěšnost či naopak restrukturalizační problémy jednotlivých oblastí. Podrobné výstupy ze zpracování dojížďky mají nemalý význam také v tom, že v současné době postrádají, navzdory vysoké poptávce, uživatelé české statistiky dostatek ekonomických indikátorů uceleně popisujících stav a vývoj v nižších územních celcích (okresy, mikroregiony apod.). Údaje o pracovní dojížďce doplněné charakteristikami vývoje nezaměstnanosti a podnikatelské aktivity mohou tento deficit částečně snížit. Vedle pracovní dojížďky rozhodně neztrácí svoji důležitost ani rozbor dojížďky do škol, i když neposkytuje informace v takové šíři. Úroveň vzdělanosti obyvatel je jedním z klíčových faktorů konkurenceschopnosti v globalizující se ekonomice. To se týká nejen jednotlivců či národních států, ale také regionů. Poslední dekáda byla v ČR ve znamení rozvoje sekundárního i terciárního vzdělávání, a to z hlediska kvantity i struktury. Pro rozvoj regionů má význam především rozšíření škály nabízených oborů vysokého školství, především na nižších bakalářských stupních. Pozitivní roli do budoucna by měly sehrát i vyšší odborné školy, jakožto zcela nový segment, o který byl český školský systém doplněn v polovině 90. let. Na tomto místě je třeba připomenout, že jsou to právě krajské samosprávy, které získaly jako jednu ze svých stěžejních kompetencí možnost usměrňovat na svém území síť středního školství (zejména z pohledu sladění struktury nabízených studijních oborů a budoucích potřeb trhu práce v regionu). Jiný aktuální problém představuje otázka racionalizace sítě základního školství ve světle současného (ale zřejmě i budoucího) nepříznivého populačního vývoje. Zatímco slučování škol ve velkých městech (především jejich centrálních částech) není povětšinou doprovázeno závažnějšími komplikacemi (díky husté dopravní síti je možno dojíždět i do vzdálenějších škol), rušení školských zařízení v malých venkovských obcích je problémem mnohem závažnějším a citlivějším. Odhlédneme-li od odlišné úrovně dopravní obslužnosti venkovských mikroregionů, je zřejmé, že existence základní školy (byť třeba jen malotřídní) 1 Dílčí údaje o dojížďce za prací se zjišťují také v rámci pravidelných čtvrtletních výběrových šetřeních pracovních sil. Ty mohou naznačit některé významnější trendy (např. nárůst dojížďky do Prahy z okresů Středočeského kraje), vzhledem k výběrovému charakteru zjišťování je však možnost použití těchto údajů k podrobné regionální analýze značně omezena (detailní územní pohledy komplikují neúnosně velké výběrové chyby). DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 9

symbolizuje vitalitu obce. Její ztráta může předznamenat pokles migrační atraktivity s nepříznivými důsledky pro budoucí demografický vývoj obce. Sčítání lidu samo o sobě nemůže přirozeně poskytnout recept na řešení výše uvedených problémů. Přináší však údaje o celkovém rozsahu dojížďky, její směrové orientaci, jakož i době trvání a způsobu dopravy do škol 2. Takové informace obohacené např. o charakteristiky demografického vývoje nebo dopravní obslužnosti regionu se mohou stát odrazovým můstkem pro budoucí specializovanější studie. Zjednodušené členění základních forem prostorové mobility obyvatelstva Prostorová mobilita obyvatel ČR (osoby s trvalým bydlištěm) Relativně nevratné pohyby (se změnou trvalého bydliště) Relativně vratné pohyby (bez změny trvalého bydliště) V rámci administrativních hranic obce (vnitroměstská, příp. vnitroobecní migrace) Mezi obcemi, regiony, příp. státy (vnitřní nebo zahraniční migrace v klasickém pojetí) V každodenní periodě (např. dojížďka za prací a do škol, každodenní pendlerství) Cirkulační pohyb v průběhu dne V nedenní periodě nebo jiný nepravidelný pohyb Cirkulační pohyb v delším časovém intervalu (např. dojížďka za rekreací, dojížďka za prací a do škol spojená s přechodným ubytováním, nedenní pendlerství) (dojížďka za nákupy běžného i specializovaného zboží, dojížďka za kulturou a veřejnými službami návštěva obvodního lékaře, nemocnice, návštěva na úřadě) Při analýze dojížďky je vhodné vycházet ze širšího konceptu prostorového pohybu obyvatel. Ten je součástí obecněji chápaného pohybu obyvatel, kam lze kromě prostorového pohybu (viz. dále) přiřadit ještě přirozený pohyb (procesy rození a vymírání) a socioekonomický pohyb (změna postavení lidí v sociální struktuře společnosti, ekonomické postavení). Všechny tři druhy pohybů vykazují určitou souvislost a vzájemnou provázanost (např. migraci mladých lidí z venkovského prostředí do města doprovází obvykle změna zaměstnání a v mnohých případech také přechod na jiný režim reprodukčního chování). Postavení dojížďky za prací a do škol v kontextu nejdůležitějších forem prostorové mobility je patrné z výše uvedeného schématu 3. Jednotlivé formy je možno rozlišit podle návratnosti (relativně vratné 2 S určitou obezřetností je třeba přistupovat k meziokresní dojížďce do škol. Zde dostupné zpracování dat neumožňuje rozlišit, co je skutečná vyjížďka do jiného okresu a co vyjížďka z místa přechodného pobytu, která je sice uvedena jako vyjížďka přes hranice okresu, ale ve skutečnosti se většinou jedná o vyjížďku v rámci obce. Nejtypičtějším příkladem jsou studenti vysokých škol ubytovaní na kolejích ve městě sídla školy. Statistické charakteristiky (čas, použitý dopravní prostředek) se vztahují k cestě z přechodného bydliště do místa školy, tato dojížďka je však klasifikovaná jako meziokresní (mezikrajská), neboť tito studenti mají místo svého trvalého bydliště obvykle v jiném okrese (kraji), než je místo školy. 3 Prostorové pohyby je možno v nejvyšší úrovni členit podle toho, zda jsou vázány na osoby s trvalým bydlištěm či bez něj (osoby s krátko-, dlouhodobým pobytem, uprchlíci, jiný typ mezinárodních migrantů, kočující osoby aj.). Vzhledem k četnosti jednotlivých druhů a zavedené statistické praxi v ČR se jeví jako nejvhodnější zúžit klasifikaci pouze na osoby s trvalým bydlištěm na území ČR. Pro úplnost je třeba dodat, že z celkového počtu legálně pobývajících cizinců v ČR (s dlouhodobým pobytem) jich byla sečtena necelá polovina, dojížďka za prací a do škol do ČR ze zahraničí (vč. Slovenska) se při sčítání nezjišťovala vůbec. 10 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

relativně nevratné), pravidelnosti či frekvence (denní týdenní měsíční v nepravidelné periodě) a délky trvání (v rámci dne v delším časovém cyklu). První skupinu tvoří migrační pohyby, které lze chápat jako jednorázová, relativně nevratná přemístění doprovázená změnou trvalého bydliště. Podle charakteru překročených hranic je možno migrace blížeji specifikovat (od vnitroobecních až po mezinárodní). Migrační pohyby mají relativně nízkou četnost, ale důležitý socioekonomický rozměr (odráží do značné míry atraktivitu jednotlivých územních celků). Ve srovnání s ostatními formami mobility představují pohyby, které jsou statisticky nejlépe dokumentovány (díky pravidelné evidenci, byť s určitými výhradami ve vnitroměstském či naopak mezinárodním měřítku) 4. Druhá významná skupina je tvořena širokým spektrem cirkulačních (kyvadlových) pohybů. Nejdůležitějším reprezentantem je každodenní dojížďka do zaměstnání. Jde o pohyb v porovnání s ostatními formami mobility zdaleka nejčetnější (podle anketárních šetření uskutečněných v minulosti tvořila pracovní dojížďka více jak 60 % všech pohybů obyvatel starších 15 let). Podobně jako v případě migrace, představuje přirozený proces spontánně reagující na rozmístění disponibilních pracovních příležitostí. Speciálním typem dojížďky je pendlerství, o kterém však populační cenzus přináší pouze omezené informace 5. Pestrou skupinu cirkulačních pohybů představují různé nepravidelné nedenní cesty. Jejich směry jsou v některých případech poměrně striktně administrativně předurčeny (návštěva úřadu, lékaře), jinde jde o zcela subjektivní volbu (nákupní centra, kulturní služby aj.). V prostorovém uspořádání těchto cest se významně uplatňuje hierarchický (vícestupňový) model organizace. Tržní, ale i veřejné služby specializovanější a náročnější povahy jsou obvykle lokalizovány pouze ve větších městech (vyžadují větší nároky na dojížďku ze spádových obcí), naopak některé základní služby bychom teoreticky měli nalézt v každé obci. Příklady různých hierarchických typů dojížděk je nespočet (kino divadlo, běžné potravinářské zboží průmyslové zboží specializované produkty, obvodní lékař okresní nemocnice specializované pracoviště s působností pro kraj/čr), nejcharakterističtěji se projevují v členění území podle vykonávané státní správy (obec správní obvod POÚ správní obvod ORP okres kraj ČR). Statistické informace o těchto pohybech jsou velmi kusé, v současnosti neexistuje zdroj, který by systematicky danou oblast monitoroval 6. Poslední typ cirkulačních pohybů je reprezentován cestami, které se realizují v delším časovém intervalu. Význam těchto pohybů v posledních letech neustále narůstá. Růst váhy rekreační dojížďky byl v ČR nejvíce patrný v 70. 80. letech, na počátku 90. let došlo k určité stagnaci, příp. i poklesu její role. V posledních letech se význam těchto cest začíná zvyšovat, především v oblastech, kde existuje potenciál k transformaci rekreačních zařízení na trvalé či dlouhodobé sezónní bydlení. Zatímco váha dojížďky za rekreací v poslední dekádě kolísala, význam dojížďky vázané na existenci přechodného bydliště zcela nepochybně roste. Tyto tendence je možno konkrétně doložit, neboť na rozdíl od rekreační dojížďky byly při posledním sčítání podchyceny 7. Při mírném poklesu (o 1,7 %) celkového objemu meziobecní pracovní dojížďky mezi roky 1991 a 2001 se počet dojíždějících nedenní formou téměř zdvojnásobil (ze 167 tis. na 293 tis.), v roce 1991 dojížděl nedenně každý desátý, o deset let později téměř každý šestý. Jednotlivé formy prostorové mobility jsou složitě propleteny vzájemnými vazbami, v různých kombinacích dochází k jejich návaznosti, zastupování či doplňování. Příkladem vzájemného prolínání je stále častější účelové spojování cest (práce+nákupy, nákupy+kultura/zábava, nákupy+rekreace, práce+vzdělávání), návaznost lze dokumentovat časovou sousledností mezi přechodným a trvalým bydlištěm, resp. mezi krátkodobým a dlouhodobým pobytem (někteří cizinci pobývající v ČR na bázi dlouhodobého pobytu se později stanou občany ČR s trvalým bydlištěm v ČR). Příkladem zastupování je nárůst pracovní dojížďky v nedenní formě jako reakce na klesající objem meziregionální migrace (mj. z důvodu přetrvávajících deformací v oblasti nájemního bydlení). 4 Dílčí údaje o současných i dlouhodobých migračních trendech přináší poslední populační cenzus (otázka na místo trvalého pobytu rok před sčítáním a na místo pobytu matky v době narození). Rozborem těchto fenoménů se zabývá celorepubliková tematická analýza (Obyvatelstvo ČR podle místa narození), okrajově i rozbory za jednotlivé kraje (Analýza SLDB 2001 v kraji). 5 Z České republiky vyjíždělo za prací do zahraničí necelých 25 tis. osob, z nichž více než čtvrtina realizovala své cesty denně (je pravděpodobné, že i velká část nedenní dojížďky se realizuje na relativně krátkou vzdálenost). Polovina (13 tis.) celkového počtu vyjíždí za prací z příhraničních okresů, nejvíce z okresů hraničících převážně s Německem (5,2 tis.), Rakouskem (2,7 tis.) Polskem (2,9 tis.) a Slovenskem (2,3 tis.). Případy, kdy měla obec hlavní směr denní pracovní vyjížďky do zahraničí, byly pouze ojedinělé (např. Prachatice, Klatovy, Železná Ruda, Srní). 6 V některých evropských zemích (např. Francie) se provádí v pravidelných 5-10-letých intervalech celoplošná šetření o úrovni občanské vybavenosti obcí, ve kterých se mj. zjišťuje i směr obvyklé dojížďky za vybranými druhy služeb v případě, že nejsou v obci přítomny. V České republice se podobný typ šetření konal naposledy na počátku 80. let. 7 Dojížďka za rekreací byla zpracována až do podrobnosti jednotlivých dojížďkových proudů při sčítáních v roce 1980 a 1991. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 11

Tab. 1.1 Dlouhodobý vývoj objemu a intenzity vnitřní migrace podle typu stěhování v ČR 1) průměrné roční hodnoty za období Období Počet obcí (průměr za období) Počet stěhování mezi obcemi na 1 000 obyvatel na 1 obec Počet stěhování mezi okresy na 1 000 obyvatel Migrační účinnost (v %) 2) Podíl stěhování mezi okresy na meziobecní migraci (v %) 1961 1965 8 382 287 162 29,7 34,3 174 307 18,0 12,6 60,6 1966 1970 7 519 265 708 26,9 35,3 158 042 16,0 10,1 59,5 1971 1975 7 341 267 827 27,0 36,5 149 785 15,1 8,3 55,9 1976 1980 6 001 260 241 25,4 43,4 143 440 14,0 8,1 55,1 1981 1985 4 538 229 167 22,2 50,5 130 067 12,6 8,5 56,8 1986 1990 4 164 228 709 22,1 54,9 129 396 12,5 7,1 56,6 1991 1995 6 105 195 747 19,0 32,1 103 932 10,1 4,2 53,1 1996 2000 6 241 170 404 16,6 27,3 88 951 8,6 8,0 52,2 1) Počet stěhujících se mezi obcemi odpovídá administrativní struktuře (počtu obcí) v příslušných letech. V údajích není zahrnuto stěhování mezi městskými obvody a urbanistickými obvody Prahy. 2) Ukazatel migrační účinnosti je vypočítán jako absolutní hodnota podílu migračního salda k migračnímu obratu dané územní jednotky a je vyjádřen v procentech. Uvedené charakteristiky přestavují průměr za 76 (resp. 77 v posledním pětiletí) okresů ČR. Zdroj: údaje do roku 1990 jsou převzaty z čas. Demografie, č. 4/1997, str. 244. Údaje byly upraveny a doplněny. Význam jednotlivých forem mobility se mění v čase. Příkladem vzájemné vazby dvou nejdůležitějších a statisticky nejlépe dokumentovaných pohybů je uveden v tabulkách. Z časových řad vyplývá dlouhodobá tendence poklesu migrační i dojížďkové mobility v období 1961-1991. Tento pokles je třeba interpretovat na pozadí velmi vysoké prostorové mobility v poválečných letech, která doznívala ještě v 60. letech. Tab. 1.2 Dlouhodobý vývoj objemu a intenzity dojížďky za prací v ČR podle prostorového typu Rok SLDB Počet obcí (k 1. lednu) Počet zaměstnaných 1) Počet vyjíždějících mezi obcemi na 1 000 zaměstnaných na 1 obec Počet vyjíždějících mezi okresy 2) na 1 000 zaměstnaných Podíl vyjíždějících mezi okresy na vyjíždce z obce (v %) Počet vyjíždějících mezi kraji 3) na 1 000 zaměstnaných 1961 8 723 4 007 215 1 588 606 396 182 591 718 148 37,2 234 462 59 1970 7 513 4 983 000 1 769 100 355 235 581 500 117 32,9 208 000 42 1980 5 246 5 363 945 1 689 659 315 322 565 498 105 33,5 204 463 38 1991 5 768 5 298 288 1 756 501 332 305 529 651 100 30,2 186 755 35 2001 6 258 4 734 758 1 726 877 365 276 635 205 134 36,8 320 827 68 1) Za roky 1970 a 1980 ekonomicky aktivní, v roce 1991 ekonomicky aktivní osoby bez hledajících zaměstnání (v ČR 123 tis.) - za tuto skupinu se pracovní dojížďka nezjišťovala, v roce 2001 zaměstnané osoby bez pracujících studentů a učňů (v ČR 32 tis.) - za tuto skupinu se pracovní dojížďka nezjišťovala. 2) Do roku 1991 za 76 okresů, v roce 2001 vč. nově vzniklého okresu Jeseník. Drobné územní změny ve vymezení okresů mají minimální vliv (např. meziokresní přesuny zhruba 40 obcí v průběhu 90. let ovlivnily proudy dojíždějících v ČR řádově pouze ve stovkách osob). 3) Údaje k roku 2001 odpovídají členění ČR na 14 krajů (platných v době SLDB), údaje v letech 1961 1991 odpovídají členění na 8 krajů, přitom v letech 1961 1980 včetně zahraničí. Při přepočtu hodnoty v roce 2001 na strukturu osmi krajů v roce 1991 klesne počet vyjíždějících z 321 tis. na 283 tisíc. Naopak při přepočtu hodnoty v roce 1991 na územní strukturu roku 2001 (14 krajů) se počet vyjíždějících zvýší ze 187 tis. na 223 tisíc. Vysoké poválečné hodnoty odrážely změny v odvětvové a socioprofesní struktuře (poválečná industrializace, zavádění zemědělské velkovýroby a s ní spojený odliv pracovní síly ze zemědělství), v územním rozmístění a koncentraci pracovních příležitostí, stejně jako rozvoj dopravní sítě, urbanizace i změny životních podmínek obyvatelstva. Nejintenzivněji se projevily v zázemí velkých měst, zejména průmyslových středisek a oblastí. V 60. letech došlo k postupné stabilizaci, jak migrace, tak i dojížďkových regionů (větší změny proběhly koncem 60. let na Ostravsku a v 70. letech v severočeské pánevní aglomeraci). Hloubka postupného poklesu meziokresní migrace i dojížďky byla srovnatelná (v relativním vyjádření na obyvatele, resp. zaměstnanou osobu) klesla vždy o zhruba třetinu. Další tendencí, která se shodně projevila v obou případech, je pokles váhy meziokresních pohybů, obě formy mobility se tedy postupně stále více uzavíraly v rámci menších územních celků. Posledním trendem, který zaslouží zmínku, je růst významu protisměrných migračních toků (projevující se ve snižujících se hodnotách ukazatele migrační účinnosti). Tento trend 12 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

vypovídá o rostoucí selektivitě migračního procesu, resp. o odlišných preferencích různých skupin obyvatel (zjednodušeně např. mladší migranti více preferují lokality s dostatkem atraktivních pracovních příležitostí, lidé v důchodovém věku lokality s kvalitním environmentálním prostředím doplněným přijatelnou dostupností sociálních služeb). Větší pozornost si přirozeně zaslouží vývoj v poslední dekádě. Při podrobnějším pohledu je z tabulek patrné, že vývoj migrační mobility byl oproti vývoji dojížďky za prací odlišný. Zatímco počet stěhování na obyvatele mezi obcemi a okresy se snížil zhruba o 15 %, v relativním vyjádření vyjížďka naopak vzrostla (v roce 2001 vyjíždělo za prací přes hranici obce více než 36 % zaměstnaných, před 10 lety 33 %). Menší část z tohoto navýšení (zhruba pětina) byla způsobena tím, že mezi posledními sčítáními vzniklo v ČR téměř 500 většinou velmi malých obcí. Mnohem průkaznější je nárůst objemu i intenzity dojížďky mezi okresy, resp. kraji. Po očištění hodnot od vlivu územních změn vzrostla intenzita meziokresní dojížďky o 35 %, v případě mezikrajské dojížďky dokonce o 45 %. Není nikterak překvapivé, že pokles meziokresního stěhování a opačný trend u meziokresní a mezikrajské dojížďky spolu vzájemně souvisí. Více než 40 % všech mezikrajových dojížděk se realizuje nedenní formou, často prostřednictvím ubytování v přechodném bydlišti. Pokud je jednou z hlavních příčin poklesu meziregionální migrační mobility nedostatek cenově dostupného bydlení v hospodářsky rozvíjejících se velkých městech, potom je možné, že právě různé formy přechodného ubytování mohou saturovat bytovou potřebu některých zaměstnanců. Největší nárůst mezikrajské dojížďky byl realizován v krajích s nejvyšší nezaměstnaností Ústeckém a Moravskoslezském (v obou případech zhruba o 100 %). Samotná Praha, jako nejdynamičtěji se rozvíjející region ČR, se na celkovém nárůstu veškeré mezikrajské dojížďky v poslední dekádě podílela ze 60 %. Veškerý přírůstek mezikrajové dojížďky však nelze připisovat pouze vlivu Prahy a jiných velkých měst. Je nepochybné, že část této vyjížďky se realizuje denní formou na relativně krátkou vzdálenost. Menší závislost na veřejné dopravě při cestách do zaměstnání 8 posiluje přirozenou spádovost obcí, která byla v minulosti částečně narušena, zejména u obcí ležících na rozhraní více krajů (organizace veřejné dopravy byla výrazně ovlivněna existencí okresních a krajských hranic). Jak vyplývá z výsledků celorepublikové pracovní regionalizace, byl v roce 2001 počet obyvatel v obcích se spádovostí k jinému kraji (nepočítaje Prahu) 80 tisíc, v případě okresů žilo v takových obcích více než 500 tisíc obyvatel. Hlavní faktory, které působily na změnu celkového rozsahu dojížďky v ČR (jak za prací, tak i do škol) jsou uvedeny v souhrnné tabulce v části Metodické vysvětlivky. U všech faktorů je naznačen pravděpodobný směr jejich působení (redukce/navýšení dojížďky), výběrově je uvedena i orientační velikost tohoto vlivu. Analýza ve čtyřech následujících kapitolách představuje nejdůležitější poznatky o dojížďce za prací a do škol v kraji. Na jedné straně charakterizuje dojíždějící osoby podle důležitých sociodemografických charakteristik (věk, pohlaví, vzdělání, odvětví NH) i způsobu dojížďky (frekvence, délka, způsob přepravy), na straně druhé strukturuje dojížďkové proudy z různých územních hledisek (kraj-okres-město-velikostní kategorie obcí). Syntetický pohled na studovanou problematiku představuje soustava pracovních mikroregionů a subregionů, která byla podle jednotného klíče vytvořena pro celou ČR. Jedná se zároveň také o nejpodrobnější pohled na dojížďku, protože vychází z údajů jednotlivých obcí. Definování center a jejich spádových zázemí akcentuje již dříve zdůrazněnou důležitou vztahově-integrační funkci dojížďky. Svůj význam má i přímá konfrontace vytvořených funkčních celků (mikro-, subregionů) se stávajícím administrativním členěním kraje. Díky podrobné primární databázi všech meziobecních dojížděk v ČR (každý z 222 tis. proudů je charakterizovaný téměř 60 ukazateli) bylo možné zpracovat i některé podrobnější výstupy za tyto celky. Přestože při vlastním sčítání se dojížďky za prací a do škol týkaly jen čtyři otázky (viz. přehled v metodické části), řadí se předkládaná publikace svým rozsahem i hloubkou zpracování k jednomu z nejvýznamnějších analytických výstupů, který ČSÚ ze sčítání 2001 vydal 9. Bylo toho dosaženo díky podrobnému věcnému strukturování sledovaných charakteristik doplněných různými druhy územních pohledů. Věříme, že zpracovaná analýza se stane užitečným pomocníkem pro všechny, kteří aktivně přispívají k regionálnímu rozvoji. 8 V roce 2001 používalo v ČR zhruba 40 % zaměstnanců při cestě do práce individuální dopravu, zhruba stejný podíl se dopravoval autobusem (samostatně nebo v kombinaci s jiným prostředkem). Oproti roku 1970 (kdy se prostředky zjišťovaly naposled) došlo k významnému odlivu od veřejné dopravy (autobus 27 % proti 49 %, vlak 7 % proti 14 %) k individuální (auto 31 % vs. 5 %), v roce 2001 tak na dopravu veřejnými prostředky zbývalo jen 48 % osob. 9 Analýza dojížďky završuje společně s připravovaným vydáním Statistického lexikonu obcí ČR a Retrospektivního lexikonu obcí ČR ediční řadu publikací vážících se k cenzu 2001. Kromě obsáhlých primárních datových publikací byly vydány téměř dvě desítky dílčích tematických analýz, z toho 3 tituly za jednotlivé regiony (kromě analýzy dojížďky ještě okresní a krajská analýza SLDB 2001). DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 13

2. VYJÍŽĎKA ZA PRACÍ 2.1 Vývoj vyjížďky za prací a její intenzity Údaje o dojížďce do zaměstnání se při Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 zjišťovaly již počtvrté. V předchozích sčítáních byl však rozsah zjišťovaných údajů o dojížďce menší. Údaje o počtu vyjíždějících za prací i do škol nejsou mezi jednotlivými sčítáními zcela srovnatelné vlivem metodických i reálných změn. Nejvýznamnější metodickou změnou je vymezení osob, za které jsou údaje zjišťovány (v roce 1991 ekonomicky aktivní, v roce 2001 zaměstnaní - viz. Metodické vysvětlivky), dále pak započtení pracujících cizinců s dlouhodobým pobytem, růst počtu osob dlouhodobě žijících mimo místo trvalého bydliště i rozdílné posuzování předchozího zaměstnání u vojáků, zejména v základní službě, změna v započítávání žen na další mateřské dovolené (v roce 1991 ekonomicky aktivní, v roce 2001 ekonomicky neaktivní) apod. Nelze opomenout ani změny sídelní struktury (v roce 1991 321 obcí, v roce 2001 354 obcí) a především od roku 2000 platné nové rozdělení území státu do 14 krajů i měnící se ochotu - povinnost sčítaných osob požadované údaje pravdivě uvést. Mezi nejdůležitější reálné vlivy bezesporu patřily: restrukturalizace průmyslu, privatizace a rozvoj soukromého podnikání (sídlo firmy samostatně výdělečně činných je formálně vedeno v místě trvalého bydliště), vstup zahraničních investorů, rozvoj individuální dopravy, rozdílná kvalita dopravní infrastruktury apod. Při sčítání v roce 2001 bylo v ústeckém kraji zjištěno 360 432 zaměstnaných osob, včetně 1 850 pracujících studentů a učňů, které je potřeba pro hodnocení vyjížďky za prací odečíst. Jejich vyjížďka je započítávána mezi vyjíždějící do škol. Z celkového počtu 358 582 zaměstnaných osob uvedlo téměř 91 %, že sídlo jejich pracoviště není totožné s místem bydliště. Z celkového počtu 325 862 zaměstnaných osob vyjíždějících za prací 13 754 osob (tj. 4,2 %) uvedlo rozdílnost adresy bydliště a pracoviště, ale neuvedlo přesnou adresu pracoviště. Z tohoto důvodu nemohly být údaje za ně zahrnuty do dalšího zpracování. Nejpřesněji vyplnili místo svého pracoviště v okrese Litoměřice (pouze 1,6 % nepřesných odpovědí) a v okrese Louny (2,8 %), naproti tomu nejhůře byla tato otázka zodpovězena v okrese Ústí nad Labem (5,5 % nepřesných odpovědí) a v okresech Děčín a Teplice (5,1 %). Z celkového počtu 312 108 osob, které uvedly místo pracoviště, se více než 56 % pohybovalo při cestě do zaměstnání v obci svého trvalého bydliště, zbývajících 136 440 osob muselo za svým zaměstnáním vyjíždět. V Ústeckém kraji převažovala dojížďka v rámci obce v nadpoloviční většině okresů: Okres, Vyjíždějící za prací z toho v rámci obce bydliště kraj absolutně v % Děčín 51 769 32 397 62,6 Chomutov 47 131 25 479 54,1 Litoměřice 45 340 20 331 44,8 Louny 32 334 15 912 49,2 Most 43 511 27 558 63,3 Teplice 46 858 21 607 46,1 Ústí nad Labem 45 165 32 384 71,7 Ústecký kraj 312 108 175 668 56,3 Nejvíce obyvatel dojíždí za prací mimo obec bydliště v okresech Litoměřice (55,2 %) a Teplice (53,9 %), naproti tomu v ústeckém okrese vyjíždí mimo obec pouze 28,3 % osob. V roce 2001 vyjíždělo z obce Ústeckého kraje za prací 136 440 osob, což je o 12 545 osob (8,4 %) méně než v roce 1991, k poklesu došlo u mužů i žen rovnoměrně. Pokles počtu vyjíždějících zaznamenaly čtyři okresy kraje, z toho nejvýrazněji se snížení projevilo v okrese Most (o 29 %), následovaly okresy Teplice (pokles 20,3 %), Chomutov (15,1 %) a Litoměřice (5,5 %). Naproti tomu se za deset let počet vyjíždějících za prací z obce zvýšil ve třech okresech - v Ústí nad Labem o 19,6 %, Děčíně (o 15,5 %) a v Lounech (o 6,6 %). Do obcí Ústeckého kraje dojíždělo za prací v roce 2001 121 026 osob, to je o 23 968 (16,5 %) méně než v roce 1991, přičemž se na tomto poklesu ze dvou třetin podíleli muži. Úbytek byl zaznamenán, s výjimkou Ústí nad Labem (nárůst o 11 %), ve všech okresech kraje. Více než o třetinu se snížil počet dojíždějících do obcí mosteckého okresu (o 35,4 %) a téměř o čtvrtinu do teplického okresu (o 24,7 %). 14 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. 2.1.1 Základní ukazatele dojížďky za prací v letech 1991 a 2001 Vyjíždějící z obce Dojíždějící do obce Kraj, okres v tom v tom denně muži ženy muži ženy denně Kraj 1991 148 985 93 157 55 828 137 923 144 994 90 633 54 361 134 925 2001 136 440 85 593 50 847 109 107 121 026 74 940 46 086 101 759 Děčín 1991 16 768 10 585 6 183 14 730 15 848 9 827 6 021 14 190 2001 19 372 11 946 7 426 14 696 15 422 9 354 6 068 12 775 Chomutov 1991 25 510 16 210 9 300 23 865 20 701 13 056 7 645 19 462 2001 21 652 13 933 7 719 16 570 17 101 10 539 6 562 14 098 Litoměřice 1991 26 463 16 162 10 301 24 099 23 704 13 992 9 712 22 192 2001 25 009 15 314 9 695 21 065 20 742 12 375 8 367 17 964 Louny 1991 15 408 9 649 5 759 13 959 13 662 8 372 5 290 12 717 2001 16 422 10 529 5 893 12 860 12 533 7 725 4 808 10 664 Most 1991 22 484 14 052 8 432 21 454 28 047 18 467 9 580 25 794 2001 15 953 10 220 5 733 12 761 18 105 12 059 6 046 14 900 Teplice 1991 31 663 19 785 11 878 30 414 29 830 18 327 11 503 28 772 2001 25 251 15 690 9 561 20 930 22 472 13 733 8 739 19 140 Ústí nad Labem 1991 10 689 6 714 3 975 9 402 13 202 8 592 4 610 11 798 2001 12 781 7 961 4 820 10 225 14 651 9 155 5 496 12 218 Převážná většina (99,0 %) krajské vyjížďky za prací z obce byla realizována uvnitř České republiky. Do zahraničí vyjíždělo 1 342 osob, za posledních deset let se tento počet zvýšil 2,7 krát. Vzhledem ke vstupu České republiky do Evropské unie se dá předpokládat, že počet vyjíždějících za prací mimo republiku dále poroste. Nejvyšší podíl vyjíždějících za hranice státu byl z Hl. města Prahy (11,5 % osob), z ostatních krajů vyjíždělo nejvíce osob (více než 2,4 %) z oblasti jižních a západních Čech, tzn. z kraje Jihočeského, Karlovarského a Plzeňského. Naproti tomu nejnižší podíl vyjížďky do zahraničí (méně než 1 %) byl v kraji Středočeském, Pardubickém, Královéhradeckém a Vysočině. V rámci Ústeckého kraje byl nejvyšší podíl vyjíždějících za hranice ČR v okrese Děčín (2,2 %) a Ústí nad Labem (1,5 %). Jednoprocentní hranice nedosahují všechny ostatní okresy, z nich nejnižší procento dojíždějících do zahraničí je v okresech Litoměřice a Louny (0,6 %). Tab. 2.1.2 Vyjíždějící za prací v letech 1991 a 2001 podle prostorového typu dojížďky Kraj, okres Vyjíždějící z obce do jiné obce okresu Kraj 1991 148 985 117 424 20 469 10 598 494 78,8 13,7 7,1 0,3 2001 136 440 94 748 19 694 20 656 1 342 69,4 14,4 15,1 1,0 Děčín 1991 16 768 13 244 1 361 2 054 109 79,0 8,1 12,2 0,7 2001 19 372 12 857 2 087 4 007 421 66,4 10,8 20,7 2,2 Chomutov 1991 25 510 18 463 5 453 1 518 76 72,4 21,4 6,0 0,3 2001 21 652 14 938 3 840 2 695 179 69,0 17,7 12,4 0,8 Litoměřice 1991 26 463 21 555 2 244 2 612 52 81,5 8,5 9,9 0,2 2001 25 009 17 505 2 439 4 926 139 70,0 9,8 19,7 0,6 Louny 1991 15 408 11 607 2 176 1 579 46 75,3 14,1 10,2 0,3 2001 16 422 10 334 2 277 3 719 92 62,9 13,9 22,6 0,6 Most 1991 22 484 19 106 2 412 892 74 85,0 10,7 4,0 0,3 2001 15 953 11 717 2 302 1 795 139 73,4 14,4 11,3 0,9 Teplice 1991 31 663 26 148 4 540 900 75 82,6 14,3 2,8 0,2 2001 25 251 19 286 4 129 1 651 185 76,4 16,4 6,5 0,7 Ústí nad Labem 1991 10 689 7 301 2 283 1 043 62 68,3 21,4 9,8 0,6 2001 12 781 8 111 2 620 1 863 187 63,5 20,5 14,6 1,5 1) v roce 1991 včetně vyjíždějících na Slovensko počet vyjíždějících do jiného okresu kraje do jiného kraje do zahraničí 1) v tom do jiné obce okresu podíl vyjíždějících (v %) do jiného okresu kraje do jiného kraje do zahraničí 1) Nejvyšší podíl (69,4 %) vyjíždějících z obce připadá na pohyb do jiných obcí okresu, přičemž v porovnání s rokem 1991, tento podíl poklesl o 9,4 procentního bodu. Pokles tohoto typu vyjížďky byl zaznamenán ve všech okresech Ústeckého kraje. Vývoj ve společnosti za posledních deset let se odrazil i ve změně struktury vyjíždějících za prací - pokles cestujících v rámci okresu a navýšení meziokresních a zejména pak mezikrajových přesunů. Projevuje se tak vliv větší nabídky pracovních příležitostí ve větších městech, zvětšila se ochota dojíždět (i nedenně) na delší vzdálenosti díky nárůstu meziregionální mzdové diferenciace, ale také vinou poklesu bytové výstavby, migrace a poklesu pracovních příležitostí v některých regionech, zejména v oblastech s dříve silně koncentrovanou zemědělskou a průmyslovou výrobou. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 15

Vývoj struktury vyjížďky z obce za prací v letech 1991-2001 v jednotlivých okresech Ústeckého kraje ukazuje následující přehled: Typ Nárůst (+), pokles (-) procentního bodu v období 2001-1991 vyjížďky Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí n/l do jiného okresu kraje +2,7-3,7 +1,3-0,2 +3,7 +2,1-0,9 do jiného kraje +8,5 +6,4 +9,8 +12,4 +7,3 +3,7 +4,8 Typy vyjížďky jsou do značné míry ovlivněny i polohou jednotlivých okresů a nabídkou pracovních příležitostí. Zatímco u okresů Děčín, Litoměřice a Louny převažovala vyjížďka do jiného kraje, u okresů Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem vyjížďka meziokresní. Tab. 2.1.3 Dojíždějící za prací v letech 1991 a 2001 podle prostorového typu dojížďky Kraj, okres Dojíždějící do obce 1) z jiné obce okresu v tom počet dojíždějících podíl dojíždějících (v %) z jiného okresu kraje z jiného kraje z jiné obce okresu z jiného okresu kraje z jiného kraje Kraj 1991 144 111 117 424 20 469 6 218 81,5 14,2 4,3 2001 121 026 94 748 19 694 6 584 78,3 16,3 5,4 Děčín 1991 15 762 13 244 1 115 1 403 84,0 7,1 8,9 2001 15 422 12 857 1 342 1 223 83,4 8,7 7,9 Chomutov 1991 20 494 18 463 1 198 833 90,1 5,8 4,1 2001 17 101 14 938 1 336 827 87,4 7,8 4,8 Litoměřice 1991 23 614 21 555 892 1 167 91,3 3,8 4,9 2001 20 742 17 505 1 520 1 717 84,4 7,3 8,3 Louny 1991 13 510 11 607 1 100 803 85,9 8,1 5,9 2001 12 533 10 334 1 421 778 82,5 11,3 6,2 Most 1991 27 911 19 106 8 146 659 68,5 29,2 2,4 2001 18 105 11 717 5 833 555 64,7 32,2 3,1 Teplice 1991 29 761 26 148 3 050 563 87,9 10,2 1,9 2001 22 472 19 286 2 709 477 85,8 12,1 2,1 Ústí nad Labem 1991 13 059 7 301 4 968 790 55,9 38,0 6,0 2001 14 651 8 111 5 533 1 007 55,4 37,8 6,9 1) v roce 1991 bez dojíždějících ze Slovenska V roce 1991 směřovala u meziokresní vyjížďky převážná většina vyjíždějících osob do okresu Most (39,8 %), i když se tento počet za posledních deset let snížil o 28,4 % (útlum v těžebním průmyslu a navazujících odvětvích), přesto i po deseti letech dosahoval téměř 30 %. Do okresu Ústí nad Labem, kam směřuje za prací druhý nejvyšší počet osob, došlo za posledních deset let k nárůstu o 11,4 % a podíl na meziokresní vyjížďce tak dosahoval 28 %. Tab. 2.1.4 Meziokresní dojížďka za prací v kraji v letech 1991 2001 v tom okres dojížďky Kraj, okres Dojíždějící Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Kraj 1991 20 469 1 115 1 198 892 1 100 8 146 3 050 4 968 2001 19 694 1 342 1 336 1 520 1 421 5 833 2 709 5 533 v tom okres vyjížďky: Děčín 1991 1 361 x 52 106 56 56 107 984 2001 2 087 x 46 280 34 122 161 1 444 Chomutov 1991 5 453 36 x 34 412 4 662 206 103 2001 3 840 104 x 44 578 2 812 163 139 Litoměřice 1991 2 244 178 56 x 120 139 231 1 520 2001 2 439 239 35 x 128 132 228 1 677 Louny 1991 2 176 38 502 166 x 1 190 186 94 2001 2 277 49 635 231 x 1 023 189 150 Most 1991 2 412 49 416 43 376 x 1 364 164 2001 2 302 82 413 133 500 x 930 244 Teplice 1991 4 540 97 124 124 97 1 995 x 2 103 2001 4 129 126 138 237 131 1 618 x 1 879 Ústí nad Labem 1991 2 283 717 48 419 39 104 956 x 2001 2 620 742 69 595 50 126 1 038 x 16 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Do ústeckého okresu směřuje nejvyšší podíl vyjíždějících ze tří okresů: Děčína (69,2 % z celkového počtu 2 087 vyjíždějících), Litoměřic (68,8 %) a Teplic (45,5 %). Do teplického okresu vyjíždí za prací nejvyšší podíl osob z okresu Most (40,4 %) a Ústí nad Labem (39,6 %). Téměř ¾ vyjíždějících z chomutovského okresu směřuje do okresu Most (73,2 %), kam vyjíždí i nejvíce osob z okresu Louny (44,9 %). Ve většině okresech Ústeckého kraje převažuje počet osob vyjíždějících za prací z okresu nad dojíždějícími do příslušného okresu, pouze v okresech Most a Ústí nad Labem je tomu naopak, což je patrné z následujícího grafu. Graf 1 Vyjížďka a dojížďka za prací z okresů kraje v letech 1991 a 2001 Vyjíždějící z okresu Dojíždějící do okresu Ústí nad Labem Teplice Most Louny Litoměřice Chomutov Děčín 10 8 počet osob v tis. 6 4 2 0 2001 1991 0 2 4 6 8 10 počet osob v tis. Ve všech okresech kraje, s výjimkou Chomutova (pokles o 4,7 %), vzrostl za posledních deset let absolutní počet osob vyjíždějících přes hranice okresu. Nejvyšší nárůst byl v okresech Děčín (o 84,9 %), Louny (o 60,2 %) a Litoměřice (o 52,9 %). Nejméně se počet osob vyjíždějících za prací z okresu zvýšil v Teplicích (o 8,2 %). Rozdíl počtu dojíždějících a vyjíždějících za prací vyjadřuje saldo dojížďky, které dosahuje v roce 2001 kladné hodnoty pouze v okresech Ústí nad Labem a Most. V dlouhodobém pohledu se však i v těchto okresech kladné číslo bilance snižuje. V okrese Most se kladné saldo snížilo na 12,4 % úrovně roku 1961, přičemž k nejvýraznějšímu poklesu došlo za poslední hodnocené období let 1991-2001 (důsledek útlumu těžby uhlí a navazujících zpracovatelských odvětví). O téměř dvě třetiny (65,2 %) od roku 1961 poklesla kladná bilance dojížďky v ústeckém okrese. Vývoj salda meziokresní dojížďky za prací z jednotlivých okresů Ústeckého kraje v letech 1961 až 2001 nejlépe ukazuje následující přehled a graf: Saldo dojížďky Okres 1961 1970 1980 1991 2001 Děčín +439 +130-670 -920-3 950 Chomutov -3 111-3 576-4 296-4 809-4 551 Litoměřice -2 525-2 470-3 840 +2 759-4 267 Louny -1 493 +165-1 665-1 746-3 889 Most +17 391 +9 283 +7 453 +5 563 +2 152 Teplice -3 969-1 663-3 024-1 833-2 779 Ústí nad Labem +5 376 +3 263 +4 209 +2 513 +1 870 Nejvýznamnější obrat nastal v okrese Děčín, kde v letech 1961 a 1970 počet dojíždějících za prací převyšoval osoby vyjíždějících přes hranice okresu, tzn. vykazoval kladné saldo meziokresní dojížďky. Od roku 1980 dochází ke zvratu a zhoršující se situace na trhu práce v posledních deseti letech ještě prohloubila zápornou bilanci, a to více než čtyřikrát. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 17

Graf 2 Vývoj salda dojížďky a vyjížďky za prací podle okresů 21 000 saldo = rozdíl počtu dojíždějících a vyjíždějících osob 18 000 15 000 12 000 9 000 6 000 3 000 0-3 000 1961 1970 1980 1991 2001-6 000 Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem V mezikrajové dojížďce Ústeckého kraje převyšuje rovněž počet vyjíždějících za prací z kraje nad počtem osob dojíždějících do kraje. Záporné saldo se za posledních deset zvýšilo více než třikrát, když v roce 1991 dosahovalo - 4 874 a o deset let později - 15 414. Obdobný vývoj je ve všech krajích ČR, výjimečné postavení má pouze Hl. město Praha, kde počet dojíždějících vysoko převyšuje osoby vyjíždějící za prací z Prahy (saldo + 137 090). 2.2 Intenzita vyjížďky z obcí Intenzita vyjížďky, měřená podílem vyjíždějících zaměstnaných osob za prací z obce bydliště na celkovém počtu zaměstnaných, dosáhla v roce 2001 v Ústeckém kraji 38 %, ve srovnání s rokem 1991 to znamená nárůst o 4,4 procentního bodu, a to i přesto, že celkový počet zaměstnaných i vyjíždějících z obce poklesl, jak ukazuje následující přehled: Zaměstnaní Vyjíždějící z obce Intenzita vyjížďky Ústecký kraj (v r.1991 ek. aktivní) v % 1991 443 086 148 985 33,6 2001 358 582 136 440 38,0 Porovnání s rokem 1991 ovlivňuje největší měrou změna základny, která tvoří zdroj vyjíždějících, tzn. počet zaměstnaných, který za deset let poklesl zhruba o 85 tisíc. Zhruba dvě třetiny rozdílu jsou tvořeny metodickými změnami. Do počtu zaměstnaných nejsou v roce 2001 započteni nezaměstnaní (jejich počet vzrostl z 11 tis. na 66 tis.), pracující studenti a učni a ženy na tzv. další mateřské dovolené. Nejvyšší intenzity vyjížďky dosahují v okrese Litoměřice (48,8 %), kde z 51 260 zaměstnaných osob jich 25 009 vyjíždělo z obce. Druhou nejvyšší intenzitu vykazuje okres Teplice, kde z 53 755 zaměstnaných osob vyjíždí z obce 25 251, tzn. 47 %. Naproti tomu nejnižší intenzitu vyjížďky mají ústeckém okrese (24 %). Z celkového počtu 53 295 vyjíždějících zaměstnaných osob jich pouze 12 781 vyjíždí z obce bydliště. 18 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. 2.2.1 Intenzita vyjížďky za prací v letech 1991 a 2001 Podíl vyjíždějících zaměstnaných osob z obce bydliště (v %) Kraj, okres muži ženy Podíl vyjíždějících denně z úhrnu vyjíždějících z obce 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 Kraj 33,6 38,0 40,0 43,3 26,6 31,6 92,6 80,0 Děčín 23,3 32,4 28,1 36,2 18,1 27,7 87,8 75,9 Chomutov 38,0 39,9 45,6 47,0 29,5 31,4 93,6 76,5 Litoměřice 44,2 48,8 50,5 53,3 36,9 43,1 91,1 84,2 Louny 33,9 44,0 39,7 50,2 27,3 36,0 90,6 78,3 Most 34,7 32,6 41,4 38,4 27,2 25,7 95,4 80,0 Teplice 45,8 47,0 54,7 52,7 36,0 39,8 96,1 82,9 Ústí nad Labem 16,5 24,0 20,0 27,6 12,7 19,7 88,0 80,0 Intenzita vyjížďky z obce je v úhrnu za kraj o 11,7 procentního bodu vyšší u mužů (43,3 %) než u žen (31,6 %), u obou pohlaví došlo za předcházejících deset let k nárůstu. Nejvyšší a nejnižší intenzita vyjížďky u mužů i žen v jednotlivých okresech kraje v roce 2001 byla plně v souladu s celkovou intenzitou vyjížďky z obce. Z celkového počtu vyjíždějících za prací z obce v Ústeckém kraji (136 440 osob) jich při sčítání v roce 2001 vyjíždělo denně 109 107, což představuje 80 %. Proti roku 1991 se tento podíl o 12,6 procentního bodu snížil. Přední pozici mezi okresy s podílem 84,2 % zaujímal okres Litoměřice a s 82,9 % Teplice. Nejnižší podíl vyjíždějících za prací denně byl zaznamenán při posledním sčítání v okrese Děčín (75,9 %). Pro rozdělení vyjížďky za prací podle velikostních skupin obcí jsou použity údaje, ve kterých jsou zahrnuti i vyjíždějící s nezjištěným místem pracoviště. Podíl vyjíždějících zaměstnaných osob z obce bydliště v rámci ČR na celkovém počtu zaměstnaných osob ukazuje, že s rostoucí velikostí obce tento podíl klesá a dosahuje hodnoty od 70,4 % v obcích s 200-499 obyvateli do 20,6 % v obcích nad 50 tisíc obyvatel (Ústí nad Labem 14,8 %, Děčín 17,3 %). Podíl vyjíždějících u mužů a žen v menších obcích je přibližně stejný, s rostoucí velikostí obce je podíl vyjíždějících mužů vyšší než u žen. Z následujícího rozdělení vyjíždějících podle velikostních skupin obcí a podílu na celkovém počtu vyjíždějících z místa bydliště jsou patrné obdobné tendence, tzn. že z menších obcí, kde je málo pracovních příležitostí, směřuje poměrně vysoký počet osob za prací mimo obec svého bydliště. S rostoucí velikostí obce se podíl osob, které najdou uplatnění v rámci své obce zvyšuje a u obcí nad 5 tisíc obyvatel u žen již převažuje a u mužů tato skutečnost nastává o velikostní kategorii výš. Tab. 2.2.2 Vyjíždějící za prací podle velikostních skupin obcí Kraj do 199 200-499 500-999 1 000-1 999 2 000-4 999 5 000-9 999 10 000-19 999 20 000-49 999 Vyjíždějící za prací z obce bydliště 1) 150 194 2 917 13 018 15 009 14 559 18 140 13 167 23 349 13 844 36 191 muži 95 153 1 780 7 832 9 032 8 870 10 953 8 218 15 247 8 754 24 467 z nich vyjíždí (v %): do jiných obcí okresu 58,8 70,8 70,3 70,0 70,2 70,5 61,7 57,2 56,5 41,8 do jiných okresů kraje 14,8 9,7 8,8 12,2 10,3 8,2 13,9 13,2 21,5 21,7 do jiných krajů 15,3 11,1 13,6 11,9 13,3 12,6 16,8 20,4 14,3 16,3 ženy 55 041 1 137 5 186 5 977 5 689 7 187 4 949 8 102 5 090 11 724 z nich vyjíždí (v %): do jiných obcí okresu 70,4 80,7 82,7 80,3 81,6 82,5 71,5 65,6 72,7 48,0 do jiných okresů kraje 10,1 6,7 5,2 8,2 5,9 5,0 10,7 9,3 12,6 18,0 do jiných krajů 11,0 7,5 8,6 7,7 7,6 7,2 12,9 17,0 8,4 14,2 Podíl vyjíždějících zaměst. osob z obce bydliště (v %) v rámci ČR 37,7 67,3 70,4 68,0 60,5 56,1 45,6 33,0 40,6 20,6 muži 42,9 68,0 70,3 70,1 64,2 59,5 50,5 39,5 46,8 25,8 ženy 31,3 66,3 70,5 65,1 55,5 51,6 39,5 25,2 33,1 14,5 Denně vyjíždějící za prací z obce bydliště 109 107 2 321 10 584 12 026 11 528 14 040 10 014 16 488 10 141 21 965 Podíl vyjíždějících denně z úhrnu vyjíždějících (v %) 80,8 85,7 86,3 84,5 84,0 83,5 81,4 77,4 79,0 76,0 1) včetně vyjíždějících s nezjištěným místem pracoviště v tom obce s počtem obyvatel 50 000 a více DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 19

Při posuzování vyjížďky mimo obec bydliště převažuje u mužů i žen vyjížďka na kratší vzdálenosti, tzn. v rámci okresu. Tento ukazatel dosahuje podstatně vyšších hodnot u žen (za kraj 70,4 %) a rovněž ve všech velikostních skupinách obcí je vyšší než u mužů. U mužů vyjíždí do jiných obcí okresu 58,8 % a stejně jako u žen jejich počet klesá s rostoucí velikostí obce. Podíl vyjíždějících v rámci kraje je u mužů vyšší (14,8 %) než u žen (10,1 %) a na rozdíl od vyjížďky v rámci okresu roste s velikostí obce. Nejvyšší hodnoty u obou pohlaví dosahuje v obcích nad 50 tisíc obyvatel (lepší dopravní infrastruktura, atraktivnější pracovní příležitosti apod.). Vyjížďka do jiných krajů, která zaznamenala v posledním desetiletí nárůst o 8 procentních bodů, dosahuje u mužů 15,3 % a nejvyšší je ve velikostní skupině obcí od 10 000 19 999 obyvatel (20,4 %). U žen je tento typ vyjížďky ještě vyšší než v rámci kraje a dosahuje hodnoty 11 %. Nejvyšší hodnoty (17 %) dosahuje ve stejné velikostní skupině obcí jako u mužů. Rovněž podíl vyjíždějících denně je ovlivněn velikostí obcí, nejnižší je v obcích nad 50 tisíc obyvatel (76 %) a z nich v Děčíně (64,6 %). Naproti tomu nejvyšší podíl vyjíždějících za prací denně z obce bydliště je ve velikostní skupině obcí 200-499 obyvatel (86,3 %). Obcí s absolutně nejnižší vyjížďkou je Český Jiřetín, kde denně vyjíždí pouze 33,3 % z celkového počtu vyjíždějících. Na druhém konci žebříčku s podílem nad 96 % jsou obce Bořislav, Trnovany a Hlinná. Podíl na celkovém počtu denně vyjíždějících v % podle pohlaví Obce MUŽI ŽENY s počtem obyvatel v obci z obce v obci z obce do 199 14,1 85,9 19,5 80,5 200 499 13,6 86,4 18,0 82,0 500 999 16,3 83,7 25,5 74,5 1 000 1 999 23,1 76,9 36,0 64,0 2 000 4 999 27,5 72,5 40,3 59,7 5 000 9 999 40,3 59,7 55,1 44,9 10 000 19 999 51,9 48,1 70,1 29,9 20 000 49 999 44,3 55,7 61,8 38,2 50 000 a více 64,4 35,6 80,2 19,8 Vyjížďka za prací v rámci obce převažuje pouze v 55 obcích kraje (15,5 %) nad vyjížďkou mimo hranice obce. Nejnižší intenzitu vyjížďky z obce vykázalo se 14,8 % město Ústí nad Labem, následuje Děčín se 17,3 % a Varnsdorf se 17,8 %. V první patnáctce se v pomyslném žebříčku umístila všechna bývalá okresní města a města nad 50 tisíc obyvatel (Děčín, Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem). V obci Deštnice (okres Louny) vyjíždí za prací stejný počet v obci i mimo ni. Na posledních místech žebříčku, s podílem nad 90 %, je obec Lukov (93,8 %) z okresu Teplice a obce Michalovice (90,7 %) a Levín (90,9 %) z okresu Litoměřice. 2.3 Vyjížďka podle pohlaví, věku a vzdělání vyjíždějících Na místo svého pracoviště vyjíždí z celkového počtu zaměstnaných osob 38 % mimo obec trvalého pobytu. Při hodnocení jednotlivých údajů je patrné, že existuje rozdíl v pracovní mobilitě mužů a žen. Z celkového počtu zaměstnaných mužů vyjíždělo 43,3 % a z celkového počtu zaměstnaných žen 31,6 %. V porovnání s rokem 1991 se podíl vyjíždějících z obce zvýšil u obou pohlaví, i když výrazněji u žen (o 5 procentních bodů), u mužů dosáhlo zvýšení 3,3 procentního bodu. Tab. 2.3.1 Vyjíždějící za prací podle pohlaví a věku Kraj, okres Vyjíždějící z obce muži v tom (v %) ženy v tom ve věku (v %) 15-24 25-29 30-39 40-49 50-59 60 a více vč. nezj. Vyjíždějící Kraj 136 440 62,7 37,3 16,0 16,1 23,3 24,3 18,7 1,5 Děčín 19 372 61,7 38,3 18,3 17,7 22,0 22,7 18,0 1,3 Chomutov 21 652 64,3 35,7 15,3 15,3 25,0 25,5 17,7 1,2 Litoměřice 25 009 61,2 38,8 17,1 15,8 22,1 24,3 18,9 1,8 Louny 16 422 64,1 35,9 17,2 16,8 22,4 24,7 17,6 1,2 Most 15 953 64,1 35,9 13,7 15,2 24,7 25,7 18,9 1,8 Teplice 25 251 62,1 37,9 14,4 15,7 23,4 24,4 20,4 1,7 Ústí nad Labem 12 781 62,3 37,7 15,7 16,9 23,6 22,7 19,3 1,8 20 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

V Ústeckém kraji se na celkové vyjížďce z obce podílely ženy pouze 37,3 % (patrně vliv preference vyjížďky na kratší vzdálenosti z důvodu péče o děti a domácnost), kdežto muži 62,7 % s převahou ve všech typech prostorové vyjížďky, jak je patrné z následujícího přehledu: Prostorový typ vyjížďky Podíl na celkovém počtu vyjíždějících z obce v % MUŽI ŽENY do jiných obcí okresu 59,1 40,9 do jiných okresů kraje 71,7 28,3 do jiných krajů 70,7 29,3 do zahraničí 64,7 35,3 Obdobné tendence v prostorové vyjížďce z obce bydliště podle pohlaví platily i v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. Graf 3 Vyjíždějící za prací mimo obec podle pohlaví a věku v letech 1991 a 2001 muži ženy 15-29 30-59 60+ a nezj. 2001 1991 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 počet osob v tis. Mobilita zaměstnaných osob je závislá i na věku. Na celkovém počtu vyjíždějících z obce se téměř z poloviny podílí osoby ve věkových skupinách 30-39 let (23,3 %) a 40-49 let (24,3 %). Dvě nejmladší skupiny dosahují téměř shodně 16 %, o 2,7 procentního bodu více má skupina padesátiletých. S rostoucím věkem se zvyšuje zastoupení kratších typů vyjížďky, zejména pak u vyjíždějících mimo kraj: Prostorový typ vyjížďky Podíl na celkovém počtu vyjíždějících z obce ve věku (v %) 15-24 25-29 30-39 40-49 50-59 60 a více do jiných obcí okresu 13,9 14,6 23,7 26,0 20,2 1,6 do jiných okresů kraje 13,7 15,1 23,1 25,2 21,0 1,9 do jiných krajů 27,1 23,6 21,5 16,3 10,5 1,0 do zahraničí 20,9 23,6 26,8 16,6 11,3 0,8 Ve vyjížďce v rámci kraje převažovala věková skupina čtyřicetiletých a do jiných krajů republiky vyjíždělo nejvíce osob z nejmladší věkové kategorie. Při cestách mimo území republiky vyjíždělo za prací nejvíce třicetiletých. Graf 4 Struktura vyjíždějících za prací mimo obec podle věku do zahraničí 15-24 25-29 30-39 40-49 50-59 60 a více, vč.nezj. do jiných krajů do jiných okresů kraje v rámci okresu 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 podíl v % DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 21

Intenzita vyjížďky vyjádřená podílem vyjíždějících zaměstnaných osob z obce příslušné sledované skupiny podle pohlaví a věku je u mužů o 11,7 procentního bodu vyšší než u žen. Z pohledu jednotlivých věkových kategorií je patrné, že s přibývajícím věkem se podíl vyjíždějících z obce snižuje. V nejmladší věkové skupině 15-24letých představovali vyjíždějící za prací mimo obec 48,2 % z celkového počtu zaměstnaných této věkové kategorie. V následujících skupinách se podíl pozvolna snižoval a ve věkové skupině 50-59 letých dosáhl hodnoty 34,2 %. Radikálnější odstup (o 11,2 procentního bodu) je u nejstarší věkové skupiny 60 a víceletých, kde dosáhl podíl vyjíždějících zaměstnaných osob této věkové skupiny 23 %. Tab. 2.3.2 Intenzita vyjížďky za prací podle pohlaví a věku (v %) Kraj, okres Vyjíždějící z obce v tom v tom ve věku muži ženy 15-24 25-29 30-39 40-49 50-59 60 a více Kraj 38,0 43,3 31,6 48,2 43,2 37,3 35,6 34,2 23,0 Děčín 32,4 36,2 27,7 44,9 39,4 31,1 28,9 27,1 17,9 Chomutov 39,9 47,0 31,4 46,8 45,4 40,8 37,9 36,4 23,6 Litoměřice 48,8 53,3 43,1 63,0 54,3 46,5 45,6 44,8 30,9 Louny 44,0 50,2 36,0 56,0 50,3 42,0 40,7 39,7 25,9 Most 32,6 38,4 25,7 39,7 37,2 32,4 30,9 29,4 22,6 Teplice 47,0 52,7 39,8 55,3 50,5 46,1 44,9 45,3 30,2 Ústí nad Labem 24,0 27,6 19,7 31,7 27,5 24,2 22,0 20,6 13,4 Přepočteme-li vyjíždějící za prací z obce bydliště na 1 000 zaměstnaných dostaneme skutečné zastoupení jednotlivých prostorových typů vyjížďky u jednotlivých věkových kategorií. Graf 5 Vyjíždějící za prací mimo obec na 1 000 zaměstnaných podle věku počet vyjíždějících na 1000 zaměstnaných 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 15-24 25-29 30-39 40-49 50-59 60 a více věk vyjíždějící: do jiných obcí okresu do jiných okresů kraje do jiných krajů do zahraničí V krajském úhrnu vyjíždí za prací z tisíce zaměstnaných 380 osob, z toho 264 osob v rámci okresu, 55 osob v rámci kraje, 58 osob do jiných krajů ČR a 4 osoby do zahraničí. Z předchozího grafu je patrné, že téměř polovina (482 osob z tisíce) zaměstnaných ve věkové kategorii 15-24 let vyjíždí za prací mimo obec svého bydliště, přičemž téměř 61 % (292 osob) v rámci okresu a 26 % (124 osob) do jiných krajů republiky. Celokrajský úhrn je dále překročen u věkové kategorie 25-29 let, kde vyjíždí za prací z tisícovky zaměstnaných 429 osob z obce bydliště, z toho téměř 63 % (270 osob) do jiných obcí okresu. S rostoucím věkem počet vyjíždějících postupně klesá, ale překračuje hranici 300 osob. Avšak ve věkové kategorii 60 a víceletých vyjíždí za prací již jen 230 osob na tisíc zaměstnaných. U dojíždějících za prací do obce platily z hlediska pohlaví a věku obdobné tendence jako u vyjíždějících z obce. Téměř polovinu dojíždějících tvořily střední věkové kategorie (30-39 a 40-49 letých). Nižší procento než u vyjíždějících bylo ve dvou nejmladších kategoriích 14,1 % a 14,8 %. Vyšší byl podíl u padesátiletých (20,1 %). V nejvyšší věkové kategorii je podíl nepatrně vyšší (1,7 %) než u vyjíždějících. 22 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. 2.3.3 Dojíždějící za prací podle pohlaví a věku Kraj, okres Dojíždějící do obce v tom (v %) v tom ve věku (v %) muži ženy 15-24 25-29 30-39 40-49 50-59 60 a více vč. nezj. Kraj 121 026 61,9 38,1 14,1 14,8 23,5 25,7 20,1 1,7 Děčín 15 422 60,7 39,3 14,5 15,7 22,6 24,8 20,8 1,5 Chomutov 17 101 61,6 38,4 13,8 15,0 25,9 26,0 17,9 1,4 Litoměřice 20 742 59,7 40,3 17,0 14,1 22,0 25,3 19,6 1,9 Louny 12 533 61,6 38,4 16,4 14,8 22,0 26,5 19,0 1,4 Most 18 105 66,6 33,4 9,9 13,6 24,7 28,0 22,0 1,8 Teplice 22 472 61,1 38,9 13,7 15,2 23,7 25,0 20,8 1,6 Ústí nad Labem 14 651 62,5 37,5 14,0 15,7 23,4 24,2 20,5 2,1 Při hodnocení vyjíždějících z obce za prací z pohledu nejvyššího ukončeného vzdělání mají převažující podíl (47,4 %) zaměstnané osoby s učňovským a středním vzděláním bez maturity a osoby se středním vzděláním s maturitou včetně vyššího (34,1 %). Nejméně vyjížděly vysokoškolsky vzdělané zaměstnané osoby - jejich podíl dosáhl pouze 8,1 % na celkovém počtu vyjíždějících z obce. Druhý nejnižší podíl dosáhla skupina osob se základním vzděláním a bez vzdělání (10,2 %). Obdobné tendence jsou i u osob dojíždějících. Tab. 2.3.4 Vyjížďka a dojížďka za prací podle nejvyššího ukončeného vzdělání Kraj, okres základní a bez vzdělání Vyjíždějící z obce učňovské a střední bez mat. střední s mat. a vyšší základní a bez vzdělání Dojíždějící do obce z toho nejvyšší ukončené vzdělání (v %) z toho nejvyšší ukončené vzdělání (v %) učňovské a střední bez mat. střední s mat. a vyšší vysokoškolské vysokoškolské Kraj 136 440 10,2 47,4 34,1 8,1 121 026 10,7 48,5 33,1 7,4 Děčín 19 372 11,4 46,7 34,7 6,9 15 422 12,2 47,8 33,5 6,1 Chomutov 21 652 10,7 48,9 33,1 7,1 17 101 10,9 48,9 33,1 7,0 Litoměřice 25 009 9,2 47,9 34,4 8,4 20 742 10,5 49,4 32,6 7,4 Louny 16 422 9,3 46,7 34,9 8,9 12 533 10,1 49,0 33,5 7,2 Most 15 953 10,5 47,4 33,3 8,5 18 105 10,9 50,8 30,8 7,3 Teplice 25 251 10,7 48,3 33,3 7,5 22 472 11,0 49,6 32,6 6,7 Ústí nad Labem 12 781 9,4 43,7 35,7 10,9 14 651 9,1 42,8 36,9 11,1 2.4 Vyjížďka podle odvětví Výsledky vyjížďky za prací zjištěné ve sčítání 2001 byly zpracovány do sedmi jmenovitě uvedených odvětví ekonomické činnosti, ve kterých vyjíždějící osoby pracovaly. Tato odvětví pokrývala v souhrnu více než tři čtvrtiny (75,7 %) z celkového počtu vyjíždějících z obce. Údaje o počtech vyjíždějících a dojíždějících podle odvětví nejsou plně srovnatelné s rokem 1991 z důvodu změny metodiky, ale přesto následující graf zachycuje hlavní tendence, ke kterým došlo v posledních deseti letech (částečnému poklesu pracujících v průmyslu, zemědělství a stavebnictví a rozvoji terciální sféry). Graf 6 Vyjíždějící za prací mimo obec podle odvětví v letech 1991 a 2001 zemědělství, lesnictví průmysl stavebnictví doprava a telekom. obchod školství, zdravot., sociální činnosti 2001 1991 0 10 20 30 40 50 60 70 počet osob v tis. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 23

Podle podílu na úhrnu vyjížďky lze sledovaná odvětví rozdělit do tří skupin. Jednoznačně dominující je průmysl, který v Ústeckém kraji zaujímá 35,6 %. Nejvyšší zastoupení má v okresech Most a Chomutov, kde překračuje 42 procentní hranici. Nejnižší zastoupení má v ústeckém okrese (27,6 %). Do druhé skupiny odvětví s podílem 8-10 % lze zařadit obchod, stavebnictví, dopravu a telekomunikace. Z okresního pohledu má nejvyšší podíl (kromě stavebnictví) u těchto odvětví okres Ústí nad Labem. Třetí skupina je tvořena odvětvími s podílem 3-5 %, a to zemědělstvím, školstvím a zdravotnictvím se sociálními činnostmi. Zemědělství je nejvíce soustředěno v okresech Louny (7,6 %) a Litoměřice (6,2 %), což vyplývá z daného charakteru okresu. Školství má ve všech okresech kraje obdobné zastoupení. Ve zdravotnictví a sociálních činnostech má nejvyšší podíl okres Litoměřice (6,2 %). Tab. 2.4.1 Vyjíždějící za prací podle odvětví Kraj, okres Vyjíždějící z obce zemědělství, lesnictví průmysl z toho odvětví (v %) doprava a stavebnictví obchod telekomun. školství zdravotnictví, soc. činnosti Kraj 136 440 3,5 35,6 9,7 8,6 9,4 3,8 5,2 Děčín 19 372 2,4 34,3 8,1 8,5 12,0 3,2 4,9 Chomutov 21 652 3,1 42,6 9,0 7,8 6,4 3,4 4,7 Litoměřice 25 009 6,2 29,6 11,1 9,0 10,9 4,3 6,2 Louny 16 422 7,6 30,8 9,8 7,3 10,2 4,0 4,8 Most 15 953 1,6 42,7 9,0 7,2 8,4 3,7 4,5 Teplice 25 251 1,5 39,3 9,8 9,6 7,6 3,8 5,5 Ústí nad Labem 12 781 1,2 27,6 10,7 11,1 11,0 3,9 5,3 Graf 7 Struktura vyjíždějících za prací mimo obec podle odvětví v letech 1991 a 2001 zeměděl. a les. průmysl stavebnictví doprava a telekom. obchod škol., zdrav., sociál.č. ostatní a nezj. 2001 1991 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 podíl v % Zastoupení jednotlivých odvětví z hlediska prostorových typů ukazuje následující přehled: Prostorový typ vyjížďky Podíl na celkovém počtu vyjíždějících z obce v odvětví zemědělství, doprava a zdravotnictví, lesnictví průmysl stavebnictví odchod telekomun. školství soc. činnosti do jiných obcí okresu 4,1 39,4 8,7 8,8 7,9 4,4 5,7 do jiných okresů kraje 2,6 33,6 11,7 7,2 14,1 2,7 3,6 do jiných krajů 1,5 21,8 12,5 9,3 10,6 1,9 4,6 do zahraničí 1,0 11,9 6,3 4,6 26,1 2,7 5,4 Ve všech typech vyjížďky, kromě zahraniční, má průmysl dominující postavení, hodnota podílu dosahuje nejvyšších hodnot uvnitř okresu (39,4 %) a v rámci kraje (33,6 %). Do zemědělství vyjíždí za prací nejvíce osob v rámci okresu (4,1 %), což úzce souvisí s vazbou na půdu. Druhé pořadí v rámci kraje a ve vyjížďce do jiných krajů zaujímá stavebnictví. U vyjížďky do zahraničí má převahu odvětví dopravy a telekomunikací (26,1 %), druhé nejvyšší uplatnění nacházejí osoby pracující v průmyslu (11,9 %). Patrný je zájem rovněž o osoby ve zdravotnictví a sociálních činnostech s 5,4 %, což je vyšší podíl než v rámci kraje i v ostatních krajích ČR. U dojíždějících za prací do obce platily z hlediska odvětví obdobné tendence jako u vyjíždějících z obce. Dominující postavení má ve všech okresech kraje rovněž průmysl s podílem od 25,3 % v ústeckém okrese až po nejvýraznější zastoupení v okrese Most (50,2 %). 24 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. 2.4.2 Dojíždějící za prací podle odvětví Kraj, okres Dojíždějící do obce zemědělství, lesnictví z toho odvětví (v %) doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. zdravotnictví, soc. činnosti Kraj 121 026 3,8 37,7 9,4 8,6 9,0 4,1 5,3 Děčín 15 422 3,0 36,9 7,8 8,9 11,8 3,8 4,9 Chomutov 17 101 3,8 41,6 9,1 8,9 6,0 4,2 4,9 Litoměřice 20 742 7,5 31,7 9,9 8,5 9,0 4,6 7,0 Louny 12 533 9,1 33,1 9,2 7,2 9,8 4,5 4,8 Most 18 105 2,3 50,2 8,5 5,8 7,5 3,3 4,1 Teplice 22 472 1,3 41,8 9,7 9,9 6,6 4,0 5,6 Ústí nad Labem 14 651 0,9 25,3 11,3 10,5 14,3 4,7 5,4 Na pasivním saldu meziokresní dojížďky za prací v okresech Ústeckého kraje se podílí všechna sledovaná odvětví, z toho nejvíce průmysl, a to i přesto, že v okrese Most dosahovalo saldo výrazně kladné hodnoty (2 272). Téměř ve všech okresech kraje (kromě Ústí nad Labem a Mostu) převažuje záporné saldo dojížďky u všech odvětví. V mosteckém okrese je záporné saldo pouze u obchodu a v ústeckém u zemědělství (viz. Přílohová tabulka A3). 2.5 Frekvence vyjížďky, denní vyjížďka podle času stráveného na cestě Převážná většina vyjíždějících do zaměstnání mimo obec bydliště vyjíždí denně. Podíl denních cest na celkové vyjížďce je o 12,9 procentních bodů nižší než před 10-ti lety a dosahoval 79,7 % (v roce 1991 92,6 %). Tento pokles může být částečně ovlivněn nedostatečným pochopením metodiky, kdy turnusové směny někteří považovali za nedenní (jinou) formu dojížďky. Zastoupení denní vyjížďky je vyšší u žen (84,9 %) než u mužů (78,0 %). Při pohybu z obce uvnitř ČR je v Ústeckém kraji 80,6 % osob vyjíždějících denně, z toho cestuje v rámci okresu 70,1 % v rámci kraje 14,6 % do jiného kraje 15,3 % Cesty do práce mimo okres absolvuje v týdenním intervalu 3,8 % vyjíždějících, jednou až dvakrát měsíčně cestuje 1,2 % a jinak, než je výše uvedeno, vyjíždí 13,5 % osob. Ženy mají oproti mužům vyšší zastoupení denní vyjížďky a rozdíl je větší při vzdálenějších vyjížďkách (do jiných okresů kraje a do jiných krajů). Obdobné tendence jsou rovněž ve všech okresech kraje (viz. Přílohová tabulka A5). Graf 8 Struktura vyjíždějících za prací mimo obec podle frekvence vyjížďky v okresech denně týdně 1-2 x měsíčně jinak nezjištěno 100 podíl v % 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí n/l Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí n/l Muži Ženy Struktura denní vyjížďky z hlediska času stráveného cestou je různá v závislosti na jejím typu z prostorového hlediska. Při pohybu v obci je nejpočetněji (44,8 %) zastoupen interval s nejkratší dobou, tedy do 14 minut. S narůstajícím časem mají podíly osob sestupnou tendenci. Průměrná doba je 19 minut. Při vyjížďce mimo obec se nejčastěji se vyskytující interval posouvá do delších časových pásem. Údaje o mimookresní vyjížďce jsou ve vyšší míře než uvnitř okresu, ovlivněny denními cestami z přechodného bydliště na pracoviště. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 25

Tab. 2.5.1 Denní vyjížďka za prací podle času stráveného na cestě v letech 1991 a 2001 Kraj, okres denně vyjíždí za prací z obce bydliště do 14 minut 1991 struktura (v %) podle času stráveného na cestě 15-29 minut 30-59 minut 60 min. a více denně vyjíždí za prací z obce bydliště do 14 minut 15-29 minut 30-59 minut 60 min. a více Kraj 137 923 4,6 17,0 54,5 23,9 109 107 15,9 37,7 37,7 8,4 34 Děčín 14 730 6,4 17,7 48,6 27,4 14 696 16,1 38,4 36,5 8,6 34 Chomutov 23 865 4,5 15,3 58,8 21,4 16 570 15,1 39,2 38,6 6,7 33 Litoměřice 24 099 5,2 19,8 49,5 25,5 21 065 19,7 36,7 33,6 9,8 33 Louny 13 959 6,2 19,5 48,7 25,7 12 860 20,4 39,3 30,1 9,9 32 Most 21 454 3,3 14,7 63,2 18,8 12 761 11,7 34,3 45,1 8,7 36 Teplice 30 414 3,3 17,2 57,1 22,4 20 930 14,4 39,8 39,3 6,3 33 Ústí nad Labem 9 402 4,5 14,2 48,2 33,2 10 225 11,3 33,7 43,9 10,5 37 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 45 a 85 minut 2001 struktura (v %) podle času stráveného na cestě průměrný čas strávený na cestě (v min.) 1) Zatímco v roce 1991 vyjíždělo za prací mimo obec více než 78 % osob 30 a více minut, o deset let později byla nejpočetnější skupina (více než tři čtvrtiny osob) vyjíždějící v čase již od 15 do 59 minut. V roce 1991 strávilo na cestě za prací nejméně osob ve skupině do 14 minut, v roce 2001 to byla skupina nad 60 minut. Graf 9 Struktura denně vyjíždějících za prací v letech 1991 a 2001 podle času stráveného na cestě do 14 min. 15-29 30-59 60 a více Vyjíždějící mimo obec bydliště 2001 1991 z toho vyjíždějící do jiných obcí okresu 2001 1991 z toho vyjíždějící do jiných okresů ČR a do zahraničí 2001 1991 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 podíl v % Při pohledu na údaje za obě pohlaví je zřejmé, že rozdíl je jen nepatrný. Ženy mají mírně vyšší zastoupení ve všech kategoriích do 60 minut, tzn. že vyjíždějí za prací na kratší vzdálenosti než muži. Struktura (v %) podle času stráveného na cestě v minutách do 14 15-29 30-59 60 a více Muži 15,7 37,0 37,4 9,5 Ženy 16,1 38,6 38,2 6,8 Uvedené tendence jsou zhruba obdobné ve všech okresech Ústeckého kraje. Nejpočetnější skupina žen, která cestuje za prací méně než 60 minut je v okresech Teplice a Chomutov (95 %). Více než 11 % mužů, cestujících denně 60 a více minut, je v okresech Ústí nad Labem, Louny a Litoměřice. Průměrná doba jedné cesty do práce dosahovala v Ústeckém kraji 34 minuty, z toho u mužů 35 minut a u žen 33 minuty. V průměru nejdéle cestují denně za prací v Ústí nad Labem - muži 38 minut a ženy 36 minut. 26 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Graf 10 Denně vyjíždějící za prací mimo obec podle času stráveného na cestě do 14 min 25 000 20 000 15 000 muži ženy 60 min a více 10 000 5 000 15-29 min 0 45-59 min 30-44 min Při posouzení denní vyjížďky za prací podle času stráveného na cestě z hlediska velikostních skupin obcí je zřejmé, že s rostoucí velikostí obce se sice prodlužuje průměrná délka denní doby cesty do zaměstnání, ale nárůst je jen mírný. Tab. 2.5.2 Denní vyjížďka za prací podle času stráveného na cestě podle velikostních skupin obcí Kraj do 199 200-499 500-999 1 000-1 999 2 000-4 999 5 000-9 999 10 000-19 999 20 000-49 999 Denně vyjíždějící za prací z obce bydliště 1) 109 107 2 321 10 584 12 026 11 528 14 040 10 014 16 488 10 141 21 965 z toho s dobou cesty (v %): do 14 minut 15,9 20,5 23,3 19,9 21,1 17,9 12,8 14,1 11,0 10,5 15-29 minut 37,7 39,9 39,6 39,9 41,2 38,9 39,5 38,1 34,1 33,0 30-44 minut 26,7 23,3 21,6 24,4 22,0 26,2 28,3 26,4 31,9 30,6 45-59 minut 11,1 9,0 8,9 9,1 8,6 9,9 11,1 10,9 13,9 14,2 60 minut a více 8,4 7,0 6,3 6,5 6,8 6,7 8,1 10,3 8,8 11,3 Průměrný čas strávený na cestě v minutách 2) 33 30 29 30 29 31 33 34 35 37 1) včetně vyjíždějících s nezjištěným místem pracoviště 2) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 45 a 85 minut v tom obce s počtem obyvatel 50 000 a více U dojíždějících do obce platily z hlediska frekvence obdobné tendence jako u vyjíždějících z obce. Z celkového počtu 121 026 dojíždějících zaměstnaných jich dojíždělo: denně 84,1 % týdně 2,3 % 1 2 x za měsíc 0,7 % jinak 12,2 % Stejně tak při porovnání času stráveného na cestě jsou u dojížďky obdobné výsledky jako u vyjížďky za prací. V úhrnu za kraj se rovněž nejvyšší počet osob přepravuje denně v časovém intervalu 15-59 minut (77,2 %). V časovém pásmu do 14 minut dojíždí 16,4 % osob a déle než 60 minut dojíždí do obce za prací pouze 6,1 % zaměstnaných osob. Z hlediska prostorového typu převažovaly u dojížďky osoby dojíždějící v rámci okresu (78,3 %), následovala dojížďka v rámci kraje (16,3 %) a z jiných krajů republiky dojíždělo 5,4 % osob. U osob dojíždějících denně byl podíl dojížďky v rámci okresu o 3,3 procentního bodu vyšší (81,6 %) než u dojížďky celkové. V této souvislosti je nižší podíl u osob dojíždějících denně z jiných okresů kraje o 1 procentní bod (15,3 %) a z jiných krajů o 2,3 procentního bodu (3,1 %) než u celkové dojížďky do obce. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 27

Graf 11 Denně dojíždějící za prací podle času stráveného na cestě 35 000 počet dojíždějících za prací 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0-14 min 15-29 30-59 60+ dojíždějící: z jiných krajů z jiných okresů kraje v rámci okresu Čas strávený dojížďkou (docházkou) za prací v rámci obce trvalého bydliště dosahuje v průměru 19 minut, z toho logicky vyplývá, že nejpočetněji je zastoupen interval s nejkratší dobou - do 14 minut (44,8 %), zatímco v intervalech s nejdelší dobou 60-89 minut a více než 90 minut nedosahuje podíl ani půlprocentní hranice. Průměrný čas strávený na cestě je nepatrně vyšší u mužů (20 minut) než u žen (18 minut). Tab. 2.5.3 Vnitroobecní dojížďka za prací podle pohlaví a času stráveného na cestě Dojíždějící za prací do 14 z toho čas dojížďky (v minutách) 15-29 30-44 45-59 60-89 Dojíždějící v obci počet 175 668 78 643 68 715 21 813 3 572 767 497 19 v % 100,0 44,8 39,1 12,4 2,0 0,4 0,3 x muži počet 83 286 35 570 32 214 11 591 2 059 566 413 20 v % 100,0 42,7 38,7 13,9 2,5 0,7 0,5 x ženy počet 92 382 43 073 36 501 10 222 1 513 201 84 18 v % 100,0 46,6 39,5 11,1 1,6 0,2 0,1 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut 90 a více Průměrný čas strávený na cestě (v min.) 1) Vzhledem k tomu, že s rostoucí velikostí obce se zvyšuje čas strávený na cestě za prací, je nejkratší průměrná doba přesunu v obci u okresů s velkým počtem obcí v nižších velikostních skupinách a s absencí obce nad 50 tisíc obyvatel, tedy u okresů Litoměřice a Louny (16 minut). Z toho logicky vyplývá, že nejdelší čas strávený na cestě je ve městech s více než 50 tisíci obyvateli - v Děčíně, Chomutově, Mostě, Teplicích a v Ústí nad Labem, kde (až na Teplice 19 min.) průměrný čas cesty přesahuje 20 minut. Tab. 2.5.4 Vnitroobecní dojížďka za prací podle času stráveného na cestě ve vybraných městech Dojížďka v obci do 14 minut Podíl podle času stráveného na cestě (v %) 15-29 minut 30-44 minut 45-59 minut 60-89 minut 90 minut a více Děčín 16 296 33,3 41,9 18,2 4,0 0,8 0,6 22 Rumburk 2 720 53,7 36,5 7,5 0,9 0,1 0,2 16 Varnsdorf 5 280 44,1 42,0 11,2 1,4 0,2 0,4 18 Chomutov 13 055 30,9 45,9 18,9 2,8 0,4 0,3 22 Kadaň 4 977 54,7 37,5 5,8 0,6 0,1 0,1 15 Litoměřice 7 068 46,9 42,0 8,6 1,3 0,5 0,2 18 Lovosice 2 096 52,6 37,7 7,9 0,7 0,3 0,3 16 Roudnice nad Labem 3 268 54,4 36,8 7,3 0,9 0,3 0,1 16 Louny 5 412 51,4 40,1 6,1 0,7 0,6 0,2 16 Podbořany 1 537 74,0 20,9 2,7 1,1 0,3 0,1 12 Žatec 5 239 47,8 39,1 10,2 1,1 0,3 0,2 17 Most 19 650 36,4 44,5 14,9 2,5 0,5 0,3 21 Litvínov 6 426 39,7 43,4 14,2 1,7 0,3 0,1 19 Teplice 3 808 39,4 43,8 14,5 1,4 0,3 0,1 19 Bílina 3 808 39,4 43,8 14,5 1,4 0,3 0,1 19 Ústí nad Labem 30 414 29,8 44,9 19,5 3,7 0,7 0,3 23 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut Průměrný čas strávený na cestě (v min.) 1) 28 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

2.6 Dopravní prostředek používaný k cestě za prací Při hodnocení vyjížďky z hlediska použitého dopravního prostředku k cestě za prací se jedná výhradně o každodenní cestu, a to jak z místa trvalého bydliště, tak z místa přechodného ubytování u těch, kteří na otázku ohledně frekvence dojížďky (docházky) do zaměstnání odpověděli, že dochází jinak než denně. Při sčítání se měly uvést všechny obvykle používané dopravní prostředky v rámci každodenní vyjížďky. Při zpracování výsledků byly vyhodnoceny jednak samostatně jednotlivé dopravní prostředky a jednak tři kombinace doprav autobus +vlak, autobus + MHD (městská hromadná doprava), vlak +MHD. Další kombinace byly shrnuty do položky ostatní kombinace. Z celkového počtu vyjíždějících denně za prací pouze 5,2 % nepoužívá žádný dopravní prostředek, tzn. že chodí pěšky. Zbývající počet užívá při cestě do zaměstnání mimo obec trvalého bydliště nějaký dopravní prostředek, přičemž více než ¾ používají jen jeden prostředek a téměř 17 % kombinaci více prostředků. Tab. 2.6.1 Vyjíždějící denně za prací podle pohlaví a použitého dopravního prostředku Celkem počet v % muži ženy počet v % počet v % Vyjíždějící do jiné obce ČR 135 098 100,0 84 725 100,0 50 373 100,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus 30 766 22,8 15 020 17,7 15 746 31,3 vlak 9 201 6,8 6 166 7,3 3 035 6,0 MHD 17 878 13,2 8 847 10,4 9 031 17,9 automobil - řidič 32 065 23,7 26 244 31,0 5 821 11,6 automobil - spolucestující 9 510 7,0 5 795 6,8 3 715 7,4 motocykl 300 0,2 274 0,3 26 0,1 kolo 3 371 2,5 2 578 3,0 793 1,6 jiný 1 087 0,8 837 1,0 250 0,5 autobus + vlak 3 837 2,8 2 166 2,6 1 671 3,3 autobus + MHD 3 177 2,4 1 480 1,7 1 697 3,4 vlak + MHD 2 655 2,0 1 639 1,9 1 016 2,0 ostatní kombinace 13 051 9,7 8 527 10,1 4 524 9,0 žádný dopr. prostředek 6 968 5,2 4 324 5,1 2 644 5,2 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště v tom Z uvedené tabulky je patrné, že u mužů má nejvyšší zastoupení v každodenní cestě do zaměstnání automobil, kdežto více než polovina žen používá při vyjížďce z obce autobus a MHD (samostatně nebo v kombinaci). Graf 12 Struktura vyjíždějících za prací mimo obec podle druhu dopravního prostředku automobil řidič 23,7% automobil spolucestující 7,0% ostatní kombinace 9,7% žádný dopr. prostředek 5,2% motocykl 0,2% kolo 2,5% jiný dopr. prostředek 0,8% ostatní 11,6% autobus + vlak 2,8% autobus + MHD 2,4% vlak + MHD 2,0% nezjištěno 0,9% MHD 13,2% vlak 6,8% autobus 22,8% DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 29

V úhrnu využívá v Ústeckém kraji dopravu samostatnými veřejnými dopravními prostředky 42,8 % přepravujících se do zaměstnání, dopravu vlastními dopravními prostředky 33,4 %, kombinaci těchto doprav (event. kombinace neumožňující identifikaci složek) 16,9 %, žádný dopravní prostředek nepoužívá 5,2 % vyjíždějících a zbytek je tvořen nezjištěnými případy. Nejvyšší podíl veřejné dopravy (bez kombinace doprav) podle jednotlivých okresů kraje připadá na Most (52,3 %) a Chomutov (46,8 %), nejméně je využíván tento typ dopravy v okresech Litoměřice (35,1 %) a Louny (38,1 %). Městskou hromadnou dopravu upřednostňují nejvíce vyjíždějící v okrese Most (36,5 %), kde slouží zejména k přepravě mezi dvěma největšími centry zaměstnanosti - Mostem a Litvínovem. Vlastní dopravní prostředek je nejvíce používán v litoměřickém okrese (39,7 %) a nejméně pak v mosteckém (26,7 %). U dopravy vlastním prostředkem má ve všech okresech dominantní postavení přeprava automobilem, z toho nejvyšší procento osob jej využívá v okrese Litoměřice (34,3 %, z toho 26,9 % jako řidič), kde rovněž nejvíce vyjíždějících v kraji cestuje na kole (5 %). Pěší chůzi upřednostňuje 7,7 % zaměstnaných vyjíždějících z obce v okrese Děčín. V následující tabulce i grafu jsou uvedeny údaje včetně kombinace doprav - autobus + vlak, autobus + MHD, vlak + MHD a další kombinace uvedené výše v položce ostatní kombinace. Tab. 2.6.2 Dojížďka za prací podle použitého dopravního prostředku Kraj, okres ** Vyjíždějící z obce Dojíždějící do obce z toho použitý dopravní prostředek (v %) z toho použitý dopravní prostředek (v %) autobus vlak automobil * autobus vlak automobil * Kraj 136 440 33,6 14,7 38,2 121 026 34,6 14,8 38,4 Děčín 19 372 33,8 19,8 37,5 15 422 36,5 20,0 39,4 Chomutov 21 652 40,3 9,5 36,8 17 101 40,1 8,1 38,6 Litoměřice 25 009 35,8 20,7 44,2 20 742 37,0 17,8 43,2 Louny 16 422 40,6 13,0 43,0 12 533 42,2 13,2 44,2 Most 15 953 19,7 8,4 32,6 18 105 26,7 10,3 33,2 Teplice 25 251 34,9 13,8 36,2 22 472 36,2 12,5 37,0 Ústí nad Labem 12 781 23,4 15,8 34,6 14 651 23,8 23,2 34,2 * automobil - řidič + spolucestující ** vyjíždějící z obce v rámci ČR i do zahraničí Ve struktuře přepravy do zaměstnání mimo obec bydliště není podstatný rozdíl v používaných dopravních prostředcích mezi hodnocenou vyjížďkou a dojížďkou. Graf 13 Dojížďka a vyjížďka za prací mimo obec podle použitého dopravního prostředku (včetně kombinace) Vyjíždějící Dojíždějící Ústí n/l Teplice Most Louny Litoměřice Chomutov Děčín Kraj 50 40 30 podíl z vyjíždějících (v %) 20 10 0 automobil vlak autobus 0 10 20 30 40 50 podíl z dojíždějících (v %) 30 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

2.7 Centra dojížďky za prací V předchozí části rozboru (kap. 2.1-2.6) byla pracovní dojížďka posuzována v územní struktuře podle okresů, doplňkově i podle velikostních skupin obcí a největších měst. Takové hodnocení územních disparit je silně závislé na stávajícím územně-správním uspořádání. Dojížďka obyvatel za prací je však procesem, do kterého se kromě nesporných umělých vlivů administrativních 10, promítá i určitá míra spontánnosti či přirozenosti. Intenzita dojížďky je dána především přirozenou atraktivitou jednotlivých lokalit, vytvářenou jak dlouhodobým historickým vývojem, tak i ekonomickou úspěšností měst či regionů v současném transformačním období. Cílem následující části je snaha o přesnější zachycení skutečného rozmístění pracovních příležitostí, jejich struktury a také identifikace významných center kraje. Rozbor je zde doplněn podrobnými tabulkami (viz. příloha) s charakteristikami dojíždějících z nejvýznamnějších zdrojových obcí, dojížďkové proudy se zde neomezují pouze na hranice daného kraje, ale pokrývají celé území ČR. Od roku 1991 došlo v Ústeckém kraji k závažným vývojovým změnám, souvisejícím v Ústeckém kraji s útlumem těžby uhlí a navazujících odvětví, dále pak strojírenství a chemického průmyslu. Tyto změny se odrazily v poklesu dojíždějících v nejvýznamnějších centrech kraje ve městech Teplice, Most, Litvínov, Kadaň, kde tento úbytek představoval 20-40 % dojíždějících osob. O třetinu osob méně dojíždí rovněž do Lovosic. Centry dojížďky za prací jsou v Ústeckém kraji jednak sídla obcí s rozšířenou působností (16) a dále pak města s vysokým počtem dojíždějících za prací (více než 1 000 osob) a s aktivním saldem celkové pracovní dojížďky (Dubí, Trmice a Štětí). Z hlediska pohlaví převažují ve všech centrech dojíždějící muži. Nejnižší podíl žen je v Bílině (22,9 %) a v Kadani (24,8 %), neboť v obou centrech je vysoký podíl dojíždějících do odvětví průmyslu, kde mají větší uplatnění muži. Tab. 2.7.1 Dojíždějící za prací do vybraných center dojížďky podle pohlaví a věku Kraj, centrum dojížďky Dojíždějící do obce z toho podíl žen (v %) 15-24 let 25-29 let Dojíždějící podle věku (v %) 30-39 40-49 let let 50-59 let 60 let a více Podíl dojíždějících denně (v %) Kraj 121 026 38,1 14,1 14,8 23,5 25,7 20,1 1,7 84,1 Děčín 5 598 34,9 12,1 15,4 22,8 24,9 22,9 1,8 79,1 Rumburk 1 581 39,0 14,8 16,0 24,9 24,1 18,5 1,7 84,0 Varnsdorf 1 516 35,8 17,7 18,3 20,8 24,0 18,3 0,9 88,3 Chomutov 6 823 44,2 16,1 15,4 28,4 23,6 15,1 1,4 85,2 Kadaň 3 929 24,8 8,3 12,5 23,5 30,4 24,2 1,1 74,8 Litoměřice 5 531 39,7 24,0 15,2 20,7 22,4 15,9 1,8 81,5 Lovosice 2 845 38,9 12,2 13,6 20,9 28,5 23,1 1,8 84,7 Roudnice nad Labem 3 427 49,2 21,7 16,8 22,5 22,3 15,4 1,3 91,9 Štětí 1 788 27,9 15,1 15,4 22,9 24,8 20,3 1,5 85,3 Louny 4 369 45,5 17,9 15,4 21,1 25,9 18,4 1,3 87,6 Podbořany 884 43,3 18,0 13,0 22,6 26,6 18,1 1,7 82,0 Žatec 2 199 33,2 24,6 14,5 20,4 22,2 17,1 1,2 77,9 Most 8 560 33,5 10,6 13,2 21,7 29,2 23,7 1,6 78,5 Litvínov 6 154 33,9 9,2 15,0 27,9 25,7 20,3 2,0 85,8 Teplice 9 579 44,9 15,6 16,1 23,1 24,7 19,0 1,5 87,7 Bílina 3 385 22,9 10,5 14,7 26,6 26,2 20,9 1,1 77,6 Dubí 2 102 43,4 13,8 16,9 24,5 22,7 19,9 2,0 83,9 Ústí nad Labem 9 965 38,2 13,8 16,3 23,4 24,2 20,2 2,1 81,1 Trmice 1 984 36,0 17,3 14,2 22,3 23,3 21,3 1,6 92,3 Z pohledu věkové struktury dojíždějících do jednotlivých center je nejvyšší podíl ve věku 40-49 let, druhou početnější skupinou jsou 30-39letí. Pouze v Litoměřicích a Žatci je nejvyšší počet osob v nejmladší věkové skupině 15-24 let. Podíl dojíždějících v nejstarší věkové skupině 60 a víceletých dosahuje maximální hodnoty 2,1 % v Ústí nad Labem, 2 % byla zjištěna v Litvínově a v Dubí. 10 Dojížďka za prací je ovlivněna současným územním uspořádáním díky přímé vazbě pracovních míst ve veřejném sektoru (veřejná správa, zdravotnictví, školství, soc. služby) na správním uspořádání státu. Přitom podíl veřejného sektoru na celkové zaměstnanosti se v celonárodním měřítku blíží 25 %. Je však třeba připomenout, že silně administrativně determinovány jsou především vztahy obyvatel ke správním institucím, zdravotnickým a do značné míry i ke školským zařízením. Zároveň jde o jevy, o kterých (s výjimkou dojížďky žáků a studentů do škol) nelze v současnosti získat žádné ucelené, územně podrobně členěné statistické údaje. Naopak za relativně přirozené procesy lze označit především pohyby za prací, za nákupy, za kulturou, nebo migraci obyvatel. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 31

Z celkového počtu dojíždějících do obce dojíždí většina osob denně, krajské číslo dosahuje hodnoty 84,1 % a v ostatních centrech se pohybuje od téměř 75 % (Kadaň) do přibližně 92 % (Trmice a Roudnice nad Labem). Nejvyšší podíl dojíždějících i vyjíždějících za prací z hlediska nejvyššího ukončeného vzdělání je ve skupině osob vyučených a s dosaženým středním vzděláním bez maturity, krajský údaj je 47,4 % u vyjíždějících z obce a 48,5 % u dojíždějících do obce. Učňovské vzdělání a střední bez maturity převažuje ve většině uváděných centrech. Druhá nejpočetnější je skupina se středním vzděláním s maturitou, případně vzděláním vyšším, která dosahuje v kraji hodnoty 34,1 % u vyjíždějících a 33,1 % u dojíždějících. Podle jednotlivých center skupina osob s tímto vzděláním dosahuje převahy u dojíždějících do Rumburku a Ústí nad Labem. Osoby vyjíždějící z obce s tímto vzděláním mají převahu ve více centrech (Děčín, Varnsdorf, Litoměřice, Roudnice nad Labem, Louny a Žatec). Tab. 2.7.2 Dojížďka za prací do vybraných center dojížďky podle nejvyššího ukončeného vzdělání Vyjíždějící z obce Dojíždějící do obce Kraj, z toho nejvyšší ukončené vzdělání (v %) z toho nejvyšší ukončené vzdělání (v %) centrum dojížďky základní učňovské a střední základní učňovské a střední vysokoškolskškolské vysoko- a bez střední bez s mat. a bez střední bez s mat. vzdělání mat. a vyšší vzdělání mat. a vyšší Kraj 136 440 10,2 47,4 34,1 8,1 121 026 10,7 48,5 33,1 7,4 Děčín 4 083 7,1 38,6 40,3 13,1 5 598 9,8 47,7 34,4 7,8 Rumburk 1 785 9,9 42,7 39,0 8,2 1 581 11,3 40,2 40,9 7,3 Varnsdorf 1 325 6,9 37,1 46,3 9,5 1 516 12,2 51,5 29,7 6,1 Chomutov 5 875 8,8 47,0 34,5 9,4 6 823 9,9 44,6 36,9 8,4 Kadaň 2 012 7,9 43,9 38,0 10,0 3 929 10,6 52,9 30,7 5,7 Litoměřice 3 594 6,0 35,1 41,4 17,5 5 531 8,4 43,2 39,6 8,6 Lovosice 1 606 6,8 43,1 40,7 9,3 2 845 12,0 50,1 30,6 7,2 Roudnice nad Labem 2 173 4,5 35,2 44,1 16,2 3 427 10,4 52,2 30,5 6,7 Štětí 1 107 9,6 46,1 37,0 7,1 1 788 11,5 51,1 29,1 8,0 Louny 2 726 5,3 37,3 41,9 15,4 4 369 10,0 46,5 36,7 6,6 Podbořany 884 7,2 40,7 40,0 11,8 884 8,8 49,8 32,1 9,0 Žatec 2 418 4,8 36,2 42,6 16,3 2 199 10,2 49,2 31,7 8,8 Most 6 544 8,2 43,4 37,0 11,2 8 560 11,8 50,8 29,9 7,3 Litvínov 3 654 9,3 44,9 35,7 9,9 6 154 9,1 50,4 32,4 7,9 Teplice 6 645 8,4 40,8 37,4 13,2 9 579 9,6 45,8 36,4 7,9 Bílina 2 548 13,5 48,4 33,2 4,8 3 385 11,0 55,3 27,3 6,3 Dubí 1 737 10,0 46,0 36,6 7,1 2 102 10,5 46,2 37,5 5,6 Ústí nad Labem 6 430 8,6 38,9 37,1 15,1 9 965 7,4 38,8 40,0 13,6 Trmice 503 9,7 45,3 35,6 8,9 1 984 11,9 50,5 32,2 5,3 Podíl osob dojíždějících za prací se základním vzděláním a bez vzdělání se pohybuje v průměru okolo 10 % u obou typů dojížďky. Průměr kraje je častěji překračován v centrech u dojíždějících do obce. U vyjíždějících z obce za prací pouze v jednom případě - u Bíliny, jinak je podíl osob v této skupině nižší. Opačné výsledky jsou u nejvyššího dokončeného vzdělání - vysokoškolského, které dosahuje krajské hodnoty u vyjíždějících z obce 8,1 % a u dojíždějících do obce 7,4 %. Tato hodnota je překročena v devíti uváděných centrech dojížďky do obce. Krajského průměru vysokoškoláků vyjíždějících z obce nedosahují ve třech sledovaných centrech - Štětí, Bílině a Dubí. Výsledky dojížďky za prací do obce podle odvětví ukazují na jednoznačně dominantní postavení průmyslu, a to jak v krajském úhrnu (podíl 37,7 %), tak ve všech uváděných centrech dojížďky. Nejvyšší hodnoty dosahují dojížďková centra v oblastech s rozvinutou průmyslovou výrobou, tzn. v okresech Chomutov, Most a Teplice. V Bílině dojíždí do průmyslových podniků 70,5 % dojíždějících do obce, na druhém místě je Kadaň se 64,9 %. Zastoupení dojíždějících v ostatních odvětvích mají v krajském úhrnu vyrovnané hodnoty - okolo devíti procent. Při pohledu na jednotlivá centra je patrná určitá diferenciace. Podíl dojíždějících ve stavebnictví je nejvyšší v Litoměřicích, Podbořanech, Žatci a Teplicích - v uvedených centrech přesahuje 12 % z úhrnu dojíždějících do centra. Podíl obchodní činnosti je nejvyšší v Trmicích (16,8 %), odvětví dopravy a telekomunikací přesahuje 19 % v Děčíně a Lovosicích. Podíl dojíždějících do školství, zdravotnictví a sociálních činností dosahuje v Podbořanech 19,6 % a je nejvyšší ze všech uváděných center. 32 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. 2.7.3 Dojíždějící za prací do vybraných center dojížďky podle odvětví Kraj, centrum dojížďky Dojíždějící do obce průmysl Dojíždějící podle odvětví (v %) stavebnictví obchod doprava a telekomun. škol.,zdrav., soc.činnosti Denně dojíždějící podle času stráveného na cestě (v %) 30-59 minut 60 minut a více Kraj 121 026 37,7 9,4 8,6 9,0 9,5 16,4 39,2 38,0 6,1 Děčín 5 598 29,3 9,4 8,9 19,4 8,4 11,3 37,3 42,2 8,8 Rumburk 1 581 24,7 7,3 9,7 12,3 14,1 17,4 48,9 29,7 3,5 Varnsdorf 1 516 51,0 9,6 8,2 5,4 5,7 11,0 43,9 39,7 4,7 Chomutov 6 823 31,2 9,0 11,1 9,3 10,8 13,8 35,7 44,9 5,4 Kadaň 3 929 64,9 8,4 2,9 4,0 5,3 12,2 45,3 37,5 4,7 Litoměřice 5 531 15,3 12,2 8,4 8,0 12,1 21,1 35,7 36,1 6,8 Lovosice 2 845 42,6 5,7 9,1 19,6 7,3 17,1 46,7 31,3 4,4 Roudnice nad Labem 3 427 47,6 7,6 10,4 6,8 9,8 19,7 40,4 35,2 4,6 Štětí 1 788 52,2 11,4 4,8 7,4 6,5 16,2 40,7 36,8 6,0 Louny 4 369 32,3 7,9 8,6 15,3 10,5 20,5 42,4 32,4 4,5 Podbořany 884 22,9 12,3 11,9 5,8 19,6 27,9 45,1 23,7 3,0 Žatec 2 199 23,2 12,7 6,7 8,4 8,7 16,9 43,5 33,3 6,2 Most 8 560 47,0 7,9 6,0 9,0 8,2 6,7 31,1 51,5 10,3 Litvínov 6 154 58,3 9,8 5,7 5,6 5,2 9,4 39,9 46,0 4,5 Teplice 9 579 27,6 12,4 11,7 6,7 12,9 12,9 40,5 41,0 5,3 Bílina 3 385 70,5 5,1 3,9 6,9 3,2 9,8 44,2 39,7 6,1 Dubí 2 102 39,6 5,7 6,7 7,6 9,5 13,2 34,8 46,7 5,3 Ústí nad Labem 9 965 18,5 10,6 9,9 17,6 11,2 7,5 31,7 47,3 13,1 Trmice 1 984 48,6 10,3 16,8 3,8 5,3 5,8 32,6 56,1 5,1 do 14 minut 15-29 minut Podle času stráveného na cestě u denně dojíždějících mají největší četnost intervaly s časovou délkou 15-29 minut (v kraji 39,2 %) a 30-59 minut (38 %). Kratší interval (15-29 minut) převažuje v 10 dojížďkových centrech a časový interval 30-59 minut v 9 centrech. Cestu v délce 60 a více minut vykonává denně do Ústí nad Labem 13,1 % osob, což je nejvíce ze sledovaných center. Nejkratší čas na cestě za prací stráví v největším počtu (27,9 %) dojíždějící do Podbořan. Tab. 2.7.4 Dojíždějící denně za prací do center dojížďky podle použitého dopravního prostředku Kraj, centrum dojížďky Dojíždějící do obce autobus vlak MHD z toho použitý dopravní prostředek (v %) 1) automobil - řidič automobil - spolucestující motocykl kolo jiný autobus + vlak autobus + MHD vlak + MHD ostatní kombinace žádný dopravní prostředek Kraj 121 026 23,7 6,8 12,5 24,0 7,1 0,2 2,7 0,8 2,9 2,1 1,9 9,7 4,8 Děčín 5 598 15,6 13,5 12,5 23,3 5,4 0,1 1,4 0,9 3,7 1,5 5,0 10,2 5,6 Rumburk 1 581 26,2 10,3 1,0 25,0 6,6 0,3 3,2 1,5 8,4 0,1 0,1 12,2 4,6 Varnsdorf 1 516 42,2 1,8 0,9 21,8 7,6 0,2 3,5 0,8 3,4 0,2-10,9 6,3 Chomutov 6 823 20,2 4,1 21,8 20,5 6,4 0,1 2,2 0,6 1,9 3,6 1,3 11,4 5,1 Kadaň 3 929 48,6 3,1 0,7 18,0 10,1 0,1 0,8 0,5 2,3 1,1 0,3 11,8 2,4 Litoměřice 5 531 22,1 8,8 1,3 24,6 6,8 0,2 2,8 0,8 5,5 0,5 1,2 11,3 12,6 Lovosice 2 845 22,7 20,4 0,7 20,2 3,6 0,2 4,3 0,2 7,2 0,0 1,4 15,7 2,9 Roudnice nad Labem 3 427 36,8 5,8 0,4 26,8 7,4 0,2 4,5 0,6 2,7 0,2 0,6 10,8 2,8 Štětí 1 788 33,3 6,7 0,1 23,2 5,4 0,3 4,1 0,3 6,4-0,5 13,3 6,0 Louny 4 369 32,6 7,6 4,2 20,3 5,7 0,2 2,7 0,7 3,9 2,5 0,6 12,9 5,4 Podbořany 884 32,5 2,5-29,1 11,1 0,1 0,7 0,5 3,7 0,1-9,6 9,0 Žatec 2 199 25,6 8,2 0,6 28,5 8,5 0,3 2,0 0,6 3,5 0,8 0,4 11,3 7,4 Most 8 560 23,5 7,7 21,1 20,7 5,8 0,1 0,6 0,6 2,2 3,2 3,3 8,4 2,3 Litvínov 6 154 8,5 1,4 50,3 19,6 5,4-0,7 0,8 0,6 2,9 1,2 6,7 1,5 Teplice 9 579 27,9 5,3 16,2 24,6 5,5 0,1 1,5 0,6 2,8 2,5 2,3 6,0 4,2 Bílina 3 385 27,9 8,8 1,2 27,9 10,4 0,8 3,3 0,6 3,9 1,6 2,7 7,1 3,3 Dubí 2 102 16,9 0,9 31,0 26,9 5,4 0,0 1,5 0,8 0,8 6,5 0,9 5,8 2,1 Ústí nad Labem 9 965 12,7 14,9 15,4 23,1 4,7 0,0 0,7 0,2 2,7 3,9 7,5 9,5 3,6 Trmice 1 984 8,9 1,2 56,4 17,4 2,2 0,1 1,1 0,3 0,3 2,0 1,8 7,3 0,7 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště Každodenní cestu z místa trvalého bydliště nebo přechodného ubytování do centra dojížďky vykonávají dojíždějící osoby v největším rozsahu veřejnými dopravními prostředky (autobusem, vlakem, MHD, a to jak samostatně, tak v kombinaci s jinými prostředky). Výjimkou jsou pouze dojíždějící do Podbořan, u nichž DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 33

převažuje doprava automobilem (vč. jako spolucestující). Městskou hromadnou dopravu nejvíce využívají k cestě za prací do Trmic a do Litvínova, podíl na veřejné hromadné dopravě dosahuje více než ¾. Vysoký podíl MHD (vč. kombinace doprav) je rovněž v Dubí (38,4 %), Mostě (27,6 %), Ústí nad Labem (26,8 %) a v Chomutově (26,7 %). Druhým nejrozšířenějším typem dopravy do obce je využití vlastního dopravního prostředku, kde má dominantní postavení přeprava automobilem, největší využití je v již zmíněných Podbořanech, v ostatních centrech využívá tuto přepravu (vč. jako spolucestující) 20 až 40 % dojíždějících osob. Pěšky dochází za prací nejvíce pracujících do Litoměřic (12,6 %). Graf 14 Struktura dojíždějících za prací do obce podle použitého dopravního prostředku podíl v % 100 90 80 autobus, vlak, MHD vč. komb. automobil, motocykl jízdní kolo žádný dopravní prostředek ostatní a nezj. 70 60 50 40 30 20 10 0 Děčín Rumburk Varnsdorf Chomutov Kadaň Litoměřice Lovosice Roudnice n/l Štětí Louny Podbořany Žatec Most Litvínov Teplice Bílina Dubí Ústí n/l Trmice Diametrálně odlišná je struktura použití dopravního prostředku v centru dojížďky (docházky) do zaměstnání. Přeprava veřejnými dopravními prostředky je převažující pouze ve městech nad 50 tisíc obyvatel a v Litvínově, kde má rozhodující postavení využití MHD. V ostatních uváděných dojížďkových centrech vysoce převažuje pěší chůze při cestě za prací. Nejvyšší podíl osob cestuje na kole ve Štětí (23,1 %), desetiprocentní hranici překračují cyklisti ve Varnsdorfu, Lovosicích a Roudnici nad Labem. Graf 15 Struktura dojíždějících za prací v obci podle použitého dopravního prostředku podíl v % 100 90 80 autobus, vlak, MHD vč. komb. automobil, motocykl jízdní kolo žádný dopravní prostředek ostatní a nezj. 70 60 50 40 30 20 10 0 Děčín Rumburk Varnsdorf Chomutov Kadaň Litoměřice Lovosice Roudnice n/l Štětí Louny Podbořany Žatec Most Litvínov Teplice Bílina Dubí Ústí n/l Trmice Bilance dojížďky za prací je ve většině center dojížďky kladná, výjimkou je pouze Rumburk a Žatec. Nulové saldo vykazují Podbořany, kde stejný počet osob za prací do centra dojíždí i z centra vyjíždí, z toho 34 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

u mužů je více vyjíždějících než dojíždějících (záporné saldo) a u žen je více dojíždějících než vyjíždějících (kladné saldo). Rozdílné saldo u jednotlivých pohlaví než saldo celkové se vyskytuje ještě u dvou dojížďkových center - Chomutova a Bíliny. Tab. 2.7.5 Bilance dojížďky za prací v centrech dojížďky Kraj, centrum dojížďky Dojíždějící do centra Vyjíždějící z centra Saldo dojížďky muži ženy muži ženy muži ženy Děčín 5 598 3 647 1 951 4 083 2 650 1 433 1 515 997 518 Rumburk 1 581 965 616 1 785 1 101 684-204 -136-68 Varnsdorf 1 516 974 542 1 325 817 508 191 157 34 Chomutov 6 823 3 807 3 016 5 875 4 003 1 872 948-196 1 144 Kadaň 3 929 2 956 973 2 012 1 173 839 1 917 1 783 134 Litoměřice 5 531 3 337 2 194 3 594 2 418 1 176 1 937 919 1 018 Lovosice 2 845 1 738 1 107 1 606 985 621 1 239 753 486 Roudnice nad Labem 3 427 1 740 1 687 2 173 1 400 773 1 254 340 914 Štětí 1 788 1 289 499 1 107 677 430 681 612 69 Louny 4 369 2 381 1 988 2 726 1 921 805 1 643 460 1 183 Podbořany 884 501 383 884 601 283 0-100 100 Žatec 2 199 1 469 730 2 418 1 686 732-219 -217-2 Most 8 560 5 691 2 869 6 544 4 504 2 040 2 016 1 187 829 Litvínov 6 154 4 067 2 087 3 654 2 212 1 442 2 500 1 855 645 Teplice 9 579 5 277 4 302 6 645 4 402 2 243 2 934 875 2 059 Bílina 3 385 2 610 775 2 548 1 573 975 837 1 037-200 Dubí 2 102 1 190 912 1 737 1 007 730 365 183 182 Ústí nad Labem 9 965 6 154 3 811 6 430 4 396 2 034 3 535 1 758 1 777 Trmice 1 984 1 270 714 503 287 216 1 481 983 498 Z pohledu počtu obsazených pracovních míst (pracující bydlící v obci plus dojíždějící za prací mínus vyjíždějící) mají významné postavení města s více než 50 tisíci obyvateli, v nichž je soustředěno 44,1 % pracovních míst v kraji. Tab. 2.7.6 Bilance dojížďky za prací v centrech dojížďky 1991 a 2001 Centrum dojížďky Děčín 5 598 5 867 4 083 3 101 1 515 2 766 25 133 1 064 32 681 1 092 Rumburk 1 581 1 601 1 785 1 370-204 231 4 956 960 6 173 1 038 Varnsdorf 1 516 1 254 1 325 1 093 191 161 7 627 1 026 9 233 1 017 Chomutov 6 823 7 376 5 875 7 162 948 214 22 693 1 044 29 124 1 007 Kadaň 3 929 6 174 2 012 2 137 1 917 4 037 9 867 1 241 13 966 1 406 Litoměřice 5 531 4 674 3 594 4 909 1 937-235 13 909 1 162 13 878 983 Lovosice 2 845 4 266 1 606 1 593 1 239 2 673 5 311 1 304 8 009 1 500 Roudnice nad Labem 3 427 3 230 2 173 2 322 1 254 908 7 407 1 204 8 305 1 122 Štětí 1 788 2 047 1 107 872 681 1 175 4 768 1 167 6 040 1 241 Louny 4 369 4 039 2 726 3 053 1 643 986 10 783 1 180 12 984 1 082 Podbořany 884 1 283 884 649 0 634 2 742 1 000 3 846 1 197 Žatec 2 199 2 000 2 418 2 224-219 -224 8 651 975 11 342 980 Most 8 560 11 241 6 544 10 074 2 016 1 167 31 572 1 068 40 170 1 029 Litvínov 6 154 9 544 3 654 4 627 2 500 4 917 13 712 1 221 20 111 1 323 Teplice 9 579 11 459 6 645 8 340 2 934 3 119 25 009 1 133 32 104 1 107 Bílina 3 385 3 196 2 548 3 876 837-680 7 835 1 120 8 703 927 Dubí 2 102 2 157 1 737 2 077 365 80 3 531 1 115 4 090 1 019 Ústí nad Labem 9 965 9 911 6 430 4 418 3 535 5 493 46 837 1 082 60 401 1 100 Trmice 2) 1 984-503 - 1 481-2 491 2 466 - - 1) bydlících na příslušném území 2) vznik obce 1. 1. 1994 2001 Dojíždějící 1991 2001 Vyjíždějící 1991 Saldo dojížďky 2001 1991 Obsazená pracovní místa na 1000 zaměst- 2001 naných 1) Obsazená pracovní místa na 1000 ekonomicky 1991 aktivních 1) Mezi vybranými centry mají nejnižší podíl na obsazených pracovních místech v kraji Trmice (0,7 %), ale v přepočtu na 1 000 zaměstnaných obyvatel centra mají nejvyšší podíl obsazených pracovních míst. Přestože obec má pouze 2 691 obyvatel a z toho 1 010 zaměstnaných, je vzhledem k vysoké koncentraci průmyslových firem s výrobou elektrických strojů a přístrojů, kovoobráběčstvím, slévarenstvím, výrobou a rozvodem tepla a elektřiny a v neposlední řadě stavebních a obchodních firem centrem dojížďky za prací pro téměř 2 tisíce osob. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 35

2.8 Pracovní mikroregiony Cílem následující kapitoly je snaha o přesnější zachycení skutečného rozmístění pracovních příležitostí a jejich struktury, včetně stanovení rozsahu pracovních mikroregionů, jakožto přirozených územních celků, méně závislých na administrativním uspořádání. Zachycení orientace, intenzity i struktury dojížďkových proudů pomocí mikroregionů představuje relativně syntetické hodnocení, jehož platnost by měla být oproti předchozím dílčím závěrům univerzálnější a neměla by být výrazněji ovlivněna vývojem v krátkém časovém období. 11 Kromě nesporného metodologického obohacení předkládané analýzy by měla být přínosem regionalizace i její snaha o reakci na současné vysoce aktuální otázky reformy územní veřejné správy. Měla by být interpretována jako model, který naznačuje sílu jednotlivých center i charakter vztahů v jejich zázemí v případě, že jako klíčový (a jediný) regionálně-tvorný proces je chápana dojížďka obyvatel za prací. 12 Mikroregiony byly vymezeny postupným seskupováním obcí do vyšších celků podle principu převládající orientace celkové dojížďky za prací. Výsledný pracovní mikroregion tvoří územně souvislý celek charakterizovaný relativně vysokou mírou vnitřní uzavřenosti dojížďky za prací (především její denní formy). Je až na výjimky tvořen 1 centrem (jádrem) a jeho spádovým zázemím tvořeným nejméně 3 obcemi. Zázemí musí mít nejméně 4 tisíce obyvatel, celý mikroregion 10 tisíc obyvatel. Centrum (středisko) pracovního mikroregionu je město s významnější koncentrací pracovních příležitostí, které slouží k uspokojování potřeb nejen jeho rezidentů, ale i obyvatel bydlících v okolních obcích. Centra mají obvykle (není podmínkou) více než 5 tis. obyvatel a většinou i kladné saldo denní dojížďky za prací. Spádová oblast (zázemí) pracovního mikroregionu je tvořena obcemi, které se nacházejí kolem centra pracovního mikroregionu a jsou s ním funkčně propojeny (integrovány) intenzivní dojížďkou za prací. Obce jsou přiřazeny k centru podle principu převládající orientace celkové pracovní dojížďky. V případě nejasné orientace hlavního směru dojížďky (z obce vyjíždí stejný počet osob i do jiných směrů) je přihlédnuto k dodatečným kritériím: nejvýznamnější cíl denní dojížďky v pořadí další významné cíle dojížďky (a vzájemné poměry mezi nimi) nejvýznamnější mikroregiony dojížďky (jednotlivé cíle vyjížďky byly pro každou obec agregovány do celých mikroregionů) a jejich vzájemné relace spádovost obce podle výsledků regionalizace z roku 1991 silniční vzdálenost ke středisku terénní členitost Některé obce nemají hlavní spád přímo do příslušného centra, ale jsou s ním spojeny nepřímo přes jinou větší obec (často přes tzv. subregionální centrum). 11 Relativně menší míra měnlivosti při hodnocení dojížďky podle pracovních mikroregionů odráží silnější vazbu mezi přirozenou spádovostí územních jednotek a organizací celého sídelního systému. Hierarchie jednotlivých center v sobě odráží dlouhodobý vývoj urbanizační, sociální, ekonomický aj. (rozmístění dojížďkových proudů reflektuje primárně gravitační působení nejvýznamnějších center, kdy vahou je zejména ekonomická síla jednotlivých středisek), současné změny v sídelní struktuře, rozmístění obyvatel i pracovních příležitostí mohou tento vývoj jen částečně korigovat. To však automaticky neznamená neměnný význam jednotlivých středisek, ke změnám za posledních 10 let došlo zejména v aglomeracích a v zázemí největších měst či v oblastech ležících na rozhraní vlivu více středisek. Přestože cílem následujícího rozboru je především popis stavu k roku 2001, v některých případech je poukázáno i na pravděpodobné tendence (jak během uplynulého desetiletí, tak i v období od posledního cenzu do současnosti). 12 Je zřejmé, že existují i jiné regionálně-tvorné procesy vázané na obyvatelstvo (viz. podrobnější diskuse v úvodu publikace). Jejich užití jako podkladů pro regionalizaci je však značně ztíženo, a to jak omezeným rozsahem této publikace, tak především absencí úplných, metodicky porovnatelných statistických údajů o těchto procesech. Podle starších anketárních šetření (prováděných výzkumnými ústavy v 70. a 80. letech) tvořila v ČR dojížďka za prací 50-60 % všech cest obyvatel, následované dojížďkou za rekreací, kulturou a zábavou a dále dojížďkou do škol (obě kategorie s podílem zhruba 10-20 % na všech cestách). Od té doby došlo pravděpodobně k dílčím změnám v intenzitě jednotlivých procesů i jejich vzájemných vazbách (např. spojování cest za nákupy a zábavou), dominantní role pracovní dojížďky však nepochybně zůstala nedotčena (i proto, že se týká největší části obyvatel). Konečně je třeba zdůraznit, že pracovní dojížďka má nezastupitelnou roli především při integraci územních celků na mikroregionálním řádu (tj. zjednodušeně na úrovni mezi okresy a správními obvody obcí s rozšířenou působností). Pro vymezení vyšších jednotek, resp. pro stanovení hierarchie mezi mikroregiony je potřeba pracovní pohyby doplnit údaji o jiných formách prostorové mobility, především o migraci obyvatelstva, či spádem za vyššími formami služeb občanské vybavenosti. Takový úkol však svojí šíří a komplexností již výrazně překračuje zaměření této publikace, proto bylo od seskupování mikroregionů do vyšších celků upuštěno. 36 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 37

Centrum (středisko) pracovního subregionu je obec (obvykle město), do kterého mají hlavní spád (přímo či nepřímo) denní dojížďky za prací alespoň 2 sousední obce s úhrnnou populační velikostí v rozmezí 1-4 tis. obyvatel. Pracovní subregion je hierarchicky nižší celek, u něhož rozhodující část pracovní dojížďky není obvykle uzavřena v rámci jeho hranic (pracovní vyjížďka z jeho centra směřuje většinou mimo vymezený subregion). Celý postup při seskupování obcí do vyšších celků je popsán níže. 13 Při interpretaci charakteristik pracovních mikroregionů a jejich center je třeba vzít v potaz určité nedostatky plynoucí z hrubosti či neúplnosti přijatých kritérií. Vychází pouze z dojížďky za prací, ostatní formy prostorové mobility obyvatelstva zanedbává (dojížďku do škol, za občanskou vybaveností, za rekreací, nebo migraci obyvatelstva). Jak již bylo uvedeno výše, dojížďka za prací představuje nejčetnější formu mobility obyvatel a pro vytváření územních celků na úrovni mikroregionu má jednoznačně nejdůležitější a nezastupitelný význam. Neřeší problém hierarchie navržených středisek a jejich skladebnost do vyšší celků (mezoa makroregionů). Rozhraní mezi mikro- a subregiony bylo zvoleno do značné míry subjektivně. Výše zvolené kritérium (4 tis. obyvatel zázemí a 10 tis. obyvatel ) je poměrně málo přísné a umožňuje vymezit i celky, jejichž vztahová uzavřenost z pohledu pracovní dojížďky je problematická (viz. některé vysoké podíly vyjíždějících mimo vymezený mikroregion v tab. 2.8.3 a 2.8.4). Důvodem měkkosti je mj. snaha o rámcové porovnání s výsledky regionalizace z roku 1991, kde byla také použita podobně mírná kritéria. Závislost poměru populační velikosti střediska a zázemí na citlivosti vymezení centra v administrativních hranicích. Některá centra jsou administrativně vymezena značně široce, zahrnují i odlehlé a přitom populačně významné části obce, které by svým charakterem patřily spíše do zázemí tohoto centra. Deformující vliv administrativních hranic může v některých případech rozostřit kritérium minimálního počtu obcí v zázemí (odlehlá sídla mohou, ale nemusí být integrována do jedné obce, týká se především horských a podhorských oblastí). Při rozhodování o spádovosti obce se poměřují relativní spády k různým cílům dojížďky, společným základem pro porovnání je celkový objem pracovní vyjížďky mimo obec. Do spádovosti těchto obcí se však přímo nepromítá celková intenzita vyjížďky (teoreticky by měla být inverzně závislá na velikosti obce, může se však výrazně lišit i mezi obcemi stejné velikosti), ani míra ekonomické aktivity v obci. V některých obcích, především v periferních oblastech, může být celková intenzita vyjížďky snížena vinou vysokého počtu nezaměstnaných či ekonomicky neaktivních osob, kterým se nevyplatí dojíždět do vzdálenějších cílů, případně neseženou dostatek pracovních příležitostí ani v místě bydliště. Celková spádovost takové obce je poté posuzována podle relativně malého vzorku dojíždějících osob. Kvalita získaných údajů z cenzu je sice relativně vysoká (z celkového počtu 4 288 tis. vyjíždějících v ČR jich okolo 150 tis. (3,5 %) neuvedlo místo pracoviště, nebo jej výjimečně uvedlo neúplně). Spíše v ojedinělých případech tak může být skutečný směr dojížďky vychýlen vlivem neuvedených, či špatně uvedených směrů dojížďky, nebo chybným zařazením některých pohybů k denní formě dojížďky místo formy nedenní (např. některé druhy směnného provozu). Časový odstup mezi populačním cenzem (březen 2001) a současností. Přestože bylo konstatováno, že v obecné rovině jsou pracovní mikroregiony relativně stabilními celky, k dílčím změnám ve spádovosti mohlo dojít i během relativně krátkého období od posledního cenzu. Týká se to zejména obcí ležících na rozhraní vlivu více středisek (v tzv. oscilační zóně), ale i samotných center (především menších měst, kde je lokální trh práce výrazně ovlivněn jediným větším zaměstnavatelem). 13 Nejdříve byl pro každou z 6 258 obcí v ČR (podle vymezení k datu sčítání) stanoven prostý hlavní směr pracovní vyjížďky (bez zohlednění dodatečných kritérií). Obec, která se stala cílem dojížďky pro jinou obec, již nebyla dále připojována. Tím vzniklo 611 elementárních spádových okrsků. Kritéria pro subregionální centrum splnilo 288 okrsků, z nichž 156 okrsků dokonce i kritéria mikroregionu. Třetina okrsků však měla v zázemí pouze 1 spádovou obec a více než 100 okrsků nedosahovalo jako celek ani hranice 1 000 obyvatel. Všechny okrsky, které nevyhověly požadovaným kritériím mikroregionu (téměř ¾), byly následně přičleněny k vyšším celkům (mikroregionům) podle orientace směru vyjížďky z největší obce okrsku (ta by měla dostatečně reprezentovat spádovost celého útvaru). V případě nejasné orientace bylo přihlédnuto k dodatečným kritériím (viz. výše). Po této úpravě bylo vymezeno 184 mikroregionálních center a dalších 131 center na úrovni subregionu. Následně byla upravena spádovost obcí, které tvořily enklávy (zajištění shody spádovosti se sousedními obcemi), změněna byla též orientace vyjížďky z některých vojenských újezdů a z obcí s rozsáhlým katastrem a současně minimálním počtem obyvatel. Tyto korekce se týkaly jen velmi malého počtu obcí. V závěrečné fázi byly pro kontrolu všechny proudy vyjížďky z každé obce agregovány do jednotlivých mikroregionů (cílů dojížďky) a byly porovnány nejvýznamnější preference každé obce. Pokud obec preferovala na 1. místě odlišný mikroregion (než ten, který byl pro ni dříve určen), nebo docházelo k současné preferenci více mikroregionů, byla znovu posouzena její spádovost podle výše uvedených pomocných kritérií. V odůvodněných případech byla obec přiřazena k jinému mikroregionu (šlo většinou o velmi malé obce v řídce zalidněných oblastech na rozhraní vlivu 2 či více středisek, nebo o obce ležící v zázemí krajských měst). 38 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Nejdůležitější výsledky pracovní regionalizace jsou představeny (v mapové podobě) i v celorepublikovém pohledu. V daleko podrobnějším detailu jsou naopak analyzovány pracovní mikroregiony v příslušném kraji. Textové tabulky uvádějí jejich základní charakteristiky (počet obcí, rozloha, počet obyvatel ve středisku i zázemí), tak i podrobnější strukturu dojížďkových proudů mezi/v rámci jednotlivých mikroregionů. V doprovodném textu je poukázáno na specifičnosti některých celků, a to z hlediska oprávněnosti jejich vymezení i struktury dojíždějících do spádového centra. V nejvýznamnějších případech jsou naznačeny i pravděpodobné vývojové tendence. Ilustrativní mapy dokreslují rozsah mikroregionů, včetně jejich vazby k územně-správnímu členění, platnému k 1. 1. 2003 (výjimku představují pracovní mikroregiony, ty byly agregovány z obcí podle jejich stavu k 1. 1. 2001). Zatímco tato kapitola 2.8 se zaobírá pracovními mikroregiony, předchozí kapitola je výhradně zaměřena na jejich centra. Rozbor je zde (kap. 2.7) doplněn podrobnými tabulkami řady B v příloze s charakteristikami dojíždějících z nejvýznamnějších zdrojových obcí. Dojížďkové proudy se zde neomezují pouze na hranice daného mikroregionu, ale mohou pokrývat celé území ČR (tedy např. i obce náležící do jiného kraje). ***************** Na základě dat o dojížďce za prací ze sčítání v roce 2001 bylo výše uvedeným postupem vytvořeno v Ústeckém kraji 16 pracovních mikroregionů, které jsou zhruba reprezentovány správním územím obcí s rozšířenou působností. Jejich úhrnná plocha překračovala o 17 km 2 rozlohu kraje, počet obcí, které přísluší do těchto vymezených mikroregionů je v úhrnu stejný jako počet obcí v kraji. Mezikrajové přesahy nejsou velké. K mikroregionům Ústeckého kraje byly přiřazeny 4 obce z mikroregionů jiných krajů: Obec Okres Kraj Kozojedy, Smilovice Rakovník Středočeský Tuhaň Česká Lípa Liberecký Tis u Blatna Plzeň sever Plzeňský Naproti tomu u 4 obcí byla výše uvedenou metodou zjištěna vazba k mikroregionům jiných krajů: Obec Okres Kraj Podbořanský Rohozec Karlovy Vary Karlovarský Starý Šachov, Merboltice, Velká Bukovina Česká Lípa Liberecký Z hlediska počtu obyvatel je velikostní struktura mikroregionů v kraji odlišná od struktury v rámci celé České republiky. Vysoké zastoupení v kraji mají mikroregiony s více než 40 tisíci obyvateli (56 %, ČR 38 %), z toho 2 mikroregiony překračují hranici 100 tis. obyvatel (12,5 %, ČR 9 %). O 10 % nižší zastoupení než v ČR mají mikroregiony s 15-19 tisíci obyvateli (6 %). Zhruba stejný je podíl mikroregionů s 20-24 tisíci obyvateli (13 %). Tab. 2.8.1 Srovnání základních charakteristik správních obvodů obcí s rozšířenou působností a pracovních mikroregionů Správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP)vymezené k 1.1.2003 Rozloha (v km 2 ) Počet obcí Počet obyvatel Pracovní mikroregiony podle dojížďky za prací v roce 2001 Rozloha (v km 2 ) Počet obcí Počet obyvatel DĚČÍN 554 34 79 314 DĚČÍN 528 31 78 565 Rumburk 266 12 33 866 Rumburk 266 12 33 866 Varnsdorf 89 6 20 707 Varnsdorf 89 6 20 707 CHOMUTOV 486 25 81 020 CHOMUTOV 635 31 86 359 Kadaň 449 19 43 959 Kadaň 316 14 38 910 LITOMĚŘICE 471 40 57 645 LITOMĚŘICE 323 33 45 178 Lovosice 262 32 26 569 Lovosice 258 32 26 274 Roudnice nad Labem 300 33 30 045 Roudnice nad Labem 445 39 42 170 LOUNY 472 41 42 850 LOUNY 508 44 43 452 Podbořany 338 11 15 715 Podbořany 346 11 15 689 Žatec 307 18 27 455 Žatec 260 15 26 613 MOST 231 15 77 027 MOST 236 16 77 126 Litvínov 236 11 40 169 Litvínov 236 11 40 169 TEPLICE 346 26 105 476 TEPLICE 334 25 104 628 Bílina 124 8 20 622 Bílina 135 9 21 470 ÚSTÍ NAD LABEM 404 23 117 780 ÚSTÍ NAD LABEM 435 25 118 714 Území 5 334 354 820 219 Území 5 351 354 819 890 Poznámky: Všechna data se vztahují k datu sčítání lidu, domů a bytů 2001 Velkými písmeny jsou uvedena centra, která do konce roku 2002 plnila funkci okresních měst, obyčejným písmem jsou znázorněna centra, která jsou od roku 2003 obcemi III. stupně (ORP) DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 39

Významné postavení mezi pracovními mikroregiony z hlediska počtu obyvatel mají Ústí nad Labem a Teplice v úhrnu s více než 27 % obyvatel kraje. Přitom z hlediska rozlohy jsou oba regiony průměrné (Teplice) a mírně nadprůměrné (Ústí nad Labem). Největší rozlohou je chomutovský mikroregion (635 km 2 ), v němž žije téměř 11 % obyvatel kraje. Nejmenším mikroregionem v kraji ze všech uváděných hledisek je Varnsdorf. Z výše uvedené tabulky je patrná významná pozice bývalých okresních měst. Kromě toho byly v rámci 6 pracovních mikroregionů stanoveny hiearchicky nižší celky, tzv. subregiony. Jejich zastoupení názorně ukazuje následující přehled a kartogram: Mikroregion Počet obcí Počet obyvatel v tom Počet Subregion mikro/ mikro/subregionu jádro zázemí pracovních míst subregionu regionu regionu v mikro/subregionu Děčín 31 78 565 52 506 26 059 33 252 Benešov n/plouč. 4 5 325 4 062 1 263 2 007 Česká Kamenice 5 6 617 5 492 1 125 2 107 Rumburk 12 33 866 11 024 22 842 13 091 Velký Šenov 6 8 370 2 014 6 356 3 392 Chomutov 31 86 359 51 007 35 352 32 524 Vejprty 5 5 049 3 336 1 713 1 822 Kadaň 14 38 910 17 579 21 331 17 151 Klášterec n/ohří 4 17 193 15 757 1 436 5 988 Lovosice 32 26 274 9 312 16 962 9 883 Libochovice 8 5 662 3 677 1 985 1 984 Roudnice n/labem 39 42 170 13 132 29 038 17 024 Štětí 7 12 337 9 197 3 140 5 546 Z výše uvedené tabulky 2.8.1 a barevného kartogramu ( Srovnání vymezení pracovních mikroregionu a správních obvodů ORP ) je patrné, že hranice pracovních regionů se příliš neliší od správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP). Tři pracovní mikroregiony (Rumburk, Varnsdorf a Litvínov) kopírují hranici příslušných správních obvodů ORP. Nejvýznamněji zasahují do jiného správního obvodu ORP pracovní mikroregiony: Roudnice nad Labem, ke kterému je přiřazeno 6 obcí (Drahobuz, Hošťka, Račice, Snědovice, Štětí a Vrutice) ze SO ORP Litoměřice a dále mikroregion Chomutov, kam pracovně spadá 5 obcí ze SO ORP Kadaň (Vejprty, Kovářská, Měděnec, Kryštofovy Hamry a Loučná) a Velemyšleves ze správního obvodu Žatec. 40 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 41

42 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

U ostatních pracovních mikroregionů jsou jen nepatrné přesuny mimo hranici správního obvodu příslušného ORP. Do mikroregionu Louny byly přiřazeny obce Bitozeves a Blažim ze SO ORP Žatec. Naproti tomu ze SO ORP Louny připadla obec Kozly do pracovního regionu Most. Ze správního obvodu Litoměřice mají Lovečkovice pracovní spád do mikroregionu Ústí nad Labem, kam rovněž patří Prackovice ze SO ORP Lovosice. Do jádra pracovního regionu Lovosice byly naopak zařazeny Žabovřesky nad Ohří ze SO ORP Roudnice nad Labem. Jedinou obcí, která má pracovní spád mimo SO ORP Teplice jsou Kostomlaty pod Milešovkou a byly přiřazeny do pracovního mikroregionu Bílina. Mimo Ústecký kraj byly zařazeny do pracovního mikroregionu Česká Lípa obce Starý Šachov, Merboltice a Velká Bukovina ze správního obvodu ORP Děčín. Ze SO ORP Podbořany připadl do mikroregionu Karlovy Vary Podbořanský Rohozec. Naproti tomu z jiného kraje mají pracovní spád do mikroregionu Louny obce Kozojedy a Smilovice ze správního obvodu ORP Rakovník. Do pracovního regionu Podbořany patří obec Tis u Blatna ze správního obvodu Kralovice. Mikroregion Roudnice nad Labem se pracovně rozšířil ještě o obec Tuhaň ze SO ORP Česká Lípa. Mezi pracovními mikroregiony jsou značné rozdíly nejen z hlediska jejich velikosti (největší je chomutovský a je rozlohou více než sedmkrát větší než nejmenší varnsdorfský), ale i z hlediska počtu pracovních míst v mikroregionu. Ústecký mikroregion má 9x více obsazených pracovních míst než z tohoto hlediska nejmenší podbořanský. S ohledem na tyto výrazné rozdíly nemá smysl charakterizovat mikroregiony jejich průměrnou velikostí, ale je dobré využít hlediska intenzity jednotlivých mikroregionů. Tab. 2.8.2 Počet obyvatel, pracovních míst a saldo dojížďky za prací v pracovních mikroregionech Pracovní mikroregiony Rozloha mikroregionu (km 2 ) Počet obcí v mikroregionu Počet obyvatel mikroregionu jádro v tom zázemí Podíl jádra mikroregionu (v %) na obyvatelstvu na prac. příležitostech Pracovní místa v mikroregionu na 1000 zaměst. obyvatel 1) Saldo dojížďky za prací v jádře mikroregionu v celém mikroregionu DĚČÍN 528 31 78 565 52 506 26 059 66,8 75,6 33 252 941 1 515-2 070 Rumburk 266 12 33 866 11 024 22 842 32,6 37,9 13 091 893-204 -1 566 Varnsdorf 89 6 20 707 16 040 4 667 77,5 82,1 9 286 982 191-171 CHOMUTOV 635 31 86 359 51 007 35 352 59,1 69,8 32 524 893 948-3 913 Kadaň 316 14 38 910 17 579 21 331 45,2 57,5 17 151 961 1 917-692 LITOMĚŘICE 323 33 45 178 24 879 20 299 55,1 69,7 19 964 965 1 937-734 Lovosice 258 32 26 274 9 312 16 962 35,4 53,7 9 883 866 1 239-1 532 Roudnice nad Labem 445 39 42 170 13 132 29 038 31,1 43,5 17 024 901 1 254-1 866 LOUNY 508 44 43 452 19 639 23 813 45,2 64,1 16 818 890 1 643-2 087 Podbořany 346 11 15 689 6 112 9 577 39,0 45,3 6 053 897 0-692 Žatec 260 15 26 613 19 919 6 694 74,8 82,0 10 550 908-219 -1 065 MOST 236 16 77 126 68 263 8 863 88,5 93,4 33 812 1034 2 016 1 107 Litvínov 236 11 40 169 27 397 12 772 68,2 80,7 17 086 1048 2 500 786 TEPLICE 334 25 104 628 51 060 53 568 48,8 62,0 40 306 907 2 934-4 118 Bílina 135 9 21 470 15 890 5 580 74,0 74,1 10 576 1133 837 1 245 ÚSTÍ NAD LABEM 435 25 118 714 95 436 23 278 80,4 84,8 55 212 1029 3 535 1 537 1) bydlících v obcích mikroregionu Poznámka: Velkými písmeny jsou uvedena centra, která do konce roku 2002 plnila funkci okresních měst, obyčejným písmem jsou znázorněna centra, která jsou od roku 2003 obcemi III. stupně (ORP) Regionalizace podle dojížďky za prací ukázala, že všech 16 obcí s rozšířenou působností tvoří jádra pracovního mikroregionu. Jedním z hodnotících faktorů je rovněž podíl jádra mikroregionu na celém pracovním mikroregionu. V průměru se jádra podílejí více než polovinou na obyvatelstvu a dvěma třetinami na pracovních příležitostech mikroregionu. Mezi jednotlivými pracovními mikroregiony byly i tady zjištěny poměrně velké rozdíly. Nejvyšší podíl (více než 80 %) na obyvatelstvu mikroregionu měl Most (88,5 %) a Ústí nad Labem (80,4 %). Naproti tomu nejméně se jádro podílí na počtu obyvatel mikroregionu méně než 40 procenty v Roudnici nad Labem (31,1 %), Lovosicích (35,4 %) a Podbořanech (39 %). Na pracovních příležitostech dosahoval nejvyšší podíl jádra Most (93,4 %), více než 80 procentní hranici překračuje Ústí nad Labem (84,8 %), Varnsdorf (82,1 %), Žatec (82 %) a Litvínov (80,7 %). Výrazně nejnižší podíl jádra (37,9 %) je v Rumburku, následuje Roudnice nad Labem (43,5 ˇ%) a Podbořany (45,3 %). Saldo dojížďky je ve většině pracovních mikroregionů záporné. Vyšší počet pracovních příležitostí než počet bydlících zaměstnaných osob nabízí a kladné bilance dosahují pouze mikroregiony: Ústí nad Labem (saldo 1 537 osob), Bílina (1 245), Most (1 107) a Litvínov (786 osob). DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 43

Nejvyšší záporné saldo ze všech mikroregionů mají Teplice (- 4 118 osob), přestože jejich vlastní jádro dosahuje po Ústí nad Labem druhé nejvyšší kladné hodnoty bilance. Dále následuje chomutovský mikroregion (- 3 913 osob) s třetím nejnižším kladným saldem v jádru. Deficit více než 2 tisíce pracovních příležitostí vykazují v lounském (- 2 087 osob) a děčínském (- 2 070 osob) mikroregionu, přestože vlastní jádro obou má poměrně vysoké kladné saldo dojížďky za prací. Nižší počet pracovních příležitostí v porovnání s počtem bydlících zaměstnaných jak v celém pracovním mikroregionu, tak i v jádře vykazují pouze žatecký a rumburský mikroregion. Schopnost uspokojit poptávku místních obyvatel po práci lze hodnotit prostřednictvím počtu obsazených pracovních míst na 1 000 zaměstnaných (bydlících v celém regionu). Nejlepší pozici má bílinský mikroregion (1 133 míst), který spolu s Týnem nad Vltavou, Temelínem, Lanškrounem, Prahou a Karvinou vykazuje nejvyšší hodnoty. Z celorepublikového pohledu mají významné postavení mikroregiony s krajským (největším) městem, neboť právě v těchto regionech v polovině krajů dosahuje výše zmíněný ukazatel nejvyšších hodnot. Pro Ústecký mikroregion (1 029 míst) to neplatí, neboť jej předstihuje kromě výše zmíněného mikroregionu Bílina, rovněž Litvínov (1 048 míst) a Most (1 034 míst). Naproti tomu nejhorší situace je v mikroregionu Lovosice, který poskytuje pracovní příležitosti pouze pro 866 osob z 1 000 zaměstnaných (částečně důsledek omezení zemědělské produkce a tím ukončení činnosti navazujících zpracovatelských podniků - konzervárny, cukrovary, útlumu tukového a chemického průmyslu, překladiště apod.). Graf 16 Pracovní příležitosti ve střediscích pracovních mikroregionů a v jejich zázemí Zázemí (=spádové obce) 8 375 2 741 15 297 3 374 2 240 1 899 3 311 6 035 9 617 4 572 6 055 7 284 9 831 1 659 8 135 8 119 Ústí n/l Bílina Teplice Litvínov Most Žatec Podbořany Louny Roudnice n/l Lovosice Litoměřice Kadaň Chomutov Varnsdorf Rumburk Děčín Centrum dojížďky 8 651 2 742 4 956 46 837 7 835 25 009 31 572 22 693 7 627 25 133 13 712 10 783 7 407 13 909 5 311 9 867 HODNOTY UVEDENÉ V OBOU ČÁSTECH GRAFU PŘEDSTAVUJÍ POČET PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ 1400 1200 1000 800 600 400 pracovní příležitosti na 1000 zaměstnaných 1) 200 0 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600 pracovní příležitosti na 1000 zaměstnaných 2) 1) bydlících ve spádových obcích příslušejících k danému centru 2) bydlících v příslušném centru Intenzita vyjížďky za prací vyjádřená podílem vyjíždějících na počtu bydlících zaměstnaných osob dosahuje v krajském úhrnu 38 % a v rámci republiky se řadí na třetí místo po Libereckém kraji (34,5 %) a Středočeském kraji vč. Prahy (27,4 %). 44 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. 2.8.3 Spádovost jádra a zázemí v pracovních mikroregionech Pracovní mikroregiony Vyjíždějící za prací z obcí mikroregionu Intenzita vyjížďky za prací (v %) Vyjíždějící za prací z obcí zázemí do jádra mikroregionu v tom v % do ostatních obcí mikroregionu mimo mikroregion (vč. zahr.) Vyjíždějící za prací z jádra mikroregionu do zázemí mikroregionu v tom v % mimo mikroregion (vč. zahr.) Děčín 10 961 31,0 6 878 53,9 17,0 29,0 4 083 35,6 64,4 Rumburk 5 730 39,1 3 945 24,7 39,9 35,3 1 785 35,6 64,4 Varnsdorf 2 441 25,8 1 116 40,4 20,9 38,7 1 325 13,5 86,5 Chomutov 15 050 41,3 9 175 51,0 12,9 36,1 5 875 38,5 61,5 Kadaň 6 639 37,2 4 627 49,4 13,9 36,7 2 012 31,4 68,6 Litoměřice 9 277 44,8 5 683 42,6 18,7 38,7 3 594 25,7 74,3 Lovosice 6 253 54,8 4 647 31,9 23,3 44,8 1 606 13,3 86,7 Roudnice nad Labem 9 259 49,0 7 086 30,7 25,0 44,3 2 173 36,5 63,5 Louny 9 347 49,4 6 621 48,0 18,1 33,9 2 726 37,1 62,9 Podbořany 2 878 42,7 1 994 26,2 27,3 46,5 884 33,4 66,6 Žatec 4 166 35,9 1 748 53,3 10,3 36,4 2 418 19,1 80,9 Most 8 710 26,6 2 166 58,1 9,7 32,1 6 544 9,2 90,8 Litvínov 7 266 44,6 3 612 54,1 9,3 36,6 3 654 20,0 80,0 Teplice 21 038 47,4 14 393 48,1 21,6 30,3 6 645 47,0 53,0 Bílina 4 213 45,2 1 665 44,6 15,4 40,1 2 548 31,2 68,8 Ústí nad Labem 13 082 24,4 6 652 67,6 16,3 16,1 6 430 42,1 57,9 V rámci pracovních mikroregionů kraje dosahuje nejnižší intenzity vyjížďky za prací ústecký mikroregion (24,4 %), druhý nejnižší podíl je v mosteckém mikroregionu (26,6 %) a jsou o 13,6, resp. o 11,4 procentních bodů pod krajským průměrem. Oba mikroregiony mají vysoký podíl obyvatel bydlících v centru dojížďky - jádře mikroregionu (Most 88,5 % a Ústí nad Labem 80,4 %). Naproti tomu výrazně nadprůměrná intenzita vyjížďky byla v lovosickém mikroregionu (54,8 %), kde je zároveň druhý nejnižší podíl obyvatel bydlících v jádře mikroregionu. Struktura vyjížďky podle jejího prostorového typu ukazuje na značné rozdíly mezi jednotlivými mikroregiony. Lze je rozdělit do pomyslných čtyř skupin. První skupina je tvořena mikroregiony, z jejichž zázemí vyjíždí nadpoloviční většina vyjíždějících do jádra mikroregionu. Patří sem Ústí nad Labem (67,6 %), Most (58,1 %), Litvínov (54,1 %), Děčín (53,9 %) a Žatec (53,3 %). Do druhé skupiny můžeme zařadit mikroregiony s vysokým podílem vyjížďky v rámci zázemí daného mikroregionu. Nejvyšší podíl připadá na rumburský mikroregion, kde vyjíždělo z obcí zázemí do ostatních obcí mikroregionu téměř 40 % vyjíždějících. Více než pětina všech vyjíždějících směřuje do ostatních obcí zázemí v mikroregionech Podbořany (27,3 %), Roudnice nad Labem (25 %), Lovosice (23,3 %), Teplice (21,6 %) a Varnsdorf (20,9 %). Mikroregiony, ze kterých vyjíždí vysoký podíl zaměstnaných osob do jiných mikroregionů (vč. zahraničí) lze zařadit do třetí skupiny a patří sem s více než 40 procentním podílem podbořanský mikroregion (46,5 %), lovosický (44,8 %), roudnický (44,3 %) a těsně nad touto hranicí je bílinský mikroregion (40,1 %). Čtvrtou skupinu tvoří mikroregiony s nejvyrovnanější strukturou vyjížďky z hlediska prostorových typů. Lze sem zařadit po dvou mikroregionech z děčínského a litoměřického okresu, podbořanský mikroregion z lounského okresu a teplický z okresu Teplice. Na základě porovnání Ústeckého kraje z tohoto hlediska s ostatními kraji ČR vyplývá, že má nejnižší podíl vyjíždějících za prací z obcí zázemí do ostatních obcí mikroregionu (19,1 %) a po Pardubickém (37,2 %) a Libereckém kraji (35,8 %) třetí nejvyšší podíl vyjíždějících mimo mikroregion (34,4 %). Podíl vyjíždějících z obcí zázemí do jádra mikroregionu je pátý nejvyšší (46,6 %) po Olomouckém (50,5 %), Středočeském vč. Prahy (49,8 %), Jihočeském (48,2 %) a Jihomoravském kraji (48,1 %). Pracovní význam střediska i charakteristiky polohy a sídelní struktury jeho zázemí se promítají též do ukazatelů integrity (vzájemné spjatosti obcí tvořících zázemí a jádro mikroregionu). Vyjádříme-li ji podílem denně vyjíždějících za prací ze zázemí směřujících do všech obcí příslušného mikroregionu, pak okraje variačního rozpětí v rámci kraje tvoří na jedné straně mikroregion se sídlem krajského města - Ústí nad Labem (86,9 %) a na druhé straně Lovosice (58,1 %). Celokrajská hodnota (70,3 %) je v republikovém srovnání třetí nejnižší po kraji Pardubickém (68,5 %) a Libereckém (69,2 %). DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 45

Tab. 2.8.4 Integrita jader pracovních mikroregionů a jejich zázemí podle celkové a denní dojížďky za prací Pracovní mikroregiony Vyjíždějící ze zázemí (v %) do jádra mikroregionu Vyjíždějící ze zázemí (v %) do všech obcí mikroregionu Vyjíždějící ze všech obcí mikroregionu (v %) do obcí mikroregionu denně denně denně Děčín 53,9 57,5 71,0 75,8 57,8 65,8 Rumburk 24,7 27,6 64,7 73,8 55,6 63,3 Varnsdorf 40,4 45,8 61,3 68,9 35,4 44,1 Chomutov 51,0 57,4 63,9 71,4 54,0 61,7 Kadaň 49,4 50,8 63,3 67,9 53,7 59,1 Litoměřice 42,6 45,1 61,3 65,0 47,5 52,5 Lovosice 31,9 32,9 55,2 58,1 44,4 47,4 Roudnice nad Labem 30,7 33,7 55,7 60,1 51,2 55,4 Louny 48,0 51,6 66,1 71,1 57,7 63,7 Podbořany 26,2 31,0 53,5 61,5 47,3 54,9 Žatec 53,3 58,2 63,6 68,7 37,8 44,5 Most 58,1 59,6 67,9 70,0 23,8 25,4 Litvínov 54,1 57,0 63,4 67,1 41,6 45,5 Teplice 48,1 51,0 69,7 73,6 62,5 67,6 Bílina 44,6 44,2 59,9 59,2 42,5 42,5 Ústí nad Labem 67,6 69,5 83,9 86,9 63,4 70,8 Podíl denní vyjížďky za prací v rámci mikroregionu na celkové vyjížďce z obcí je téměř ve všech mikroregionech kraje vyšší než u vyjížďky bez rozlišení frekvence cest za prací. V krajském úhrnu byl podíl denní vyjížďky uvnitř mikroregionů vyšší o 5,7 procentního bodu ( 51,8 %, denně 57,5 %) a je po Libereckém kraji (56 %) druhý nejnižší v rámci ČR. Celorepublikový údaj (65,5 %) je o 6,5 procentního bodu vyšší než podíl celkové vyjížďky v rámci mikroregionu. Raritou v rámci kraje je bílinský region, kde je dosažena nulová odchylka, tzn. že všichni vyjíždějící za prací vyjíždí denně. Výrazně nadprůměrné zastoupení denní dojížďky mezi obcemi mikroregionu bylo zjištěno v mikroregionech Varnsdorf (vyšší o 8,7 procentního bodu) a Děčín (o 8 procentních bodů). Podíl denní vyjížďky uvnitř mikroregionu je nejvyšší v Ústí nad Labem (70,8 %) a je o 7,4 procentního bodu vyšší než celkový podíl. Nejméně zaměstnaných vyjíždí v rámci mikroregionu Most, kde celkový podíl dosahuje 23,8 % a denní je pouze o 1,6 procentního bodu vyšší (25,4 %). Pracovní regionalizace Ústeckého kraje ukazuje na významné postavení měst s více než 50 tisíci obyvateli, která jsou jádry nejvýznamnějších pracovních mikroregionů a soustřeďují více než polovinu pracovních příležitostí v kraji. S výjimkou teplického regionu je podíl jádra, co se týká soustředěnosti pracovních příležitostí, vyšší než krajská hodnota. Kladné saldo dojížďky za prací v rámci celého mikroregionu mají v kraji pouze 4 pracovní mikroregiony Ústí nad Labem, Bílina, Most a Litvínov. U všech těchto regionů hodnota ukazatele obsazených pracovních míst na 1 000 zaměstnaných osob přesahuje tisícovou hranici, tzn. že nabízejí více pracovních příležitostí než je počet zaměstnaných v mikroregionu. 2.9 Směrové proudy dojížďky Rozdělení počtu směrových proudů vyjížďky z obcí podle intervalů a počtu vyjíždějících osob se vyznačuje značnými disproporcemi. Jednoznačně nejpočetněji jsou zastoupeny meziobecní proudy do 9 osob (86,4 % zjištěných proudů v kraji). Vyjíždějící osoby v tomto proudu tvoří jen 15,9 % (viz. Přílohová tab. A19). S rostoucí velikostí proudů klesají jejich počty, avšak rostou počty vyjíždějících. Nejvíce osob je v proudech 100-400 osob (28,6 % všech vyjíždějících z obce). Toto konstatování platí pro většinu okresů kraje, výjimkou jsou pouze okresy Chomutov a Most, kde nejvyšší podíl osob vyjíždí v meziobecním proudu 500 a více osob (Chomutov 46 % a Most 44,9 %). Meziobecních proudů nad 500 osob bylo 33 (0,3 % zjištěných proudů v kraji), z toho nejvíce 8 jich bylo v okresech Chomutov a Teplice. Pouze jeden proud byl v lounském okrese. Nejsilnější byly ve směru Jirkov - Chomutov (2 999 osob), z Mostu do Litvínova vyjíždělo 2 883 osob a z Litvínova do Mostu 2 068 osob. Tisícovou hranici překročilo ještě dalších 6 proudů: Krupka - Teplice (1 897 osob), Klášterec nad Ohří - Kadaň (1 745 osob), Ústí nad Labem - Trmice (1 452 osob), Jirkov - Most (1 212 osob), Jílové - Děčín (1 105 osob) a Teplice - Dubí (1 102 vyjíždějících osob). 46 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tendence směrových proudů dojížďky do obcí jsou obdobné jako u vyjížďky. Podíl nejmenších proudů na celkovém počtu dosahuje 86,3 % s 18 427 osobami (15,3 % dojíždějících do obce). Největších proudů bylo 27, z toho nejvíce v okrese Teplice (7) a žádný proud nad 500 osob nebyl v okrese Louny. Nejvýznamnější proudy z pohledu počtu dojíždějících byly rovněž v rozsahu 100-499 osob (29,1 %) a převažovaly téměř ve všech okresech kraje s výjimkou Chomutova a Mostu, kde bylo nejvíce dojíždějících v proudech 500 a více osob (viz. Přílohová tab. A20). Významný protisměrný pohyb do zaměstnání (mezi oběma obcemi nad 500 osob v každém směru) byl v Ústeckém kraji ve třech případech - u Mostu, Chomutova a Teplic: Počet osob vyjíždějících Obec vyjížďky Obec dojížďky uvedeným směrem opačným směrem Litvínov Most 2 068 2 883 Jirkov Chomutov 2 999 891 Dubí Teplice 1 126 1 102 V České republice bylo zaregistrováno 11 protisměrných proudů s počtem cestujících za prací v obou směrech nad 1 tisíc osob, z toho dva byly v Ústeckém kraji - mezi Mostem a Litvínovem a mezi Teplicemi a Dubím. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 47

3. VYJÍŽĎKA ŽÁKŮ, STUDENTŮ A UČŇŮ DO ŠKOL 3.1 Vývoj počtu vyjíždějících do škol Údaje o dojížďce do škol se při SLDB 2001 zjišťovaly již po třetí. Údaje o počtu vyjíždějících nejsou rovněž mezi jednotlivými sčítáními zcela srovnatelné, ale spektrum reálných faktorů, které působí na změny struktury i objemu dojížďky do škol je poněkud užší. Nejvíce se uplatňují změny v demografickém vývoji (počet osob ve věku hlavního vzdělávání), změny v rozmístění školských zařízení (rušení ZŠ v některých malých obcích) a v některých případech (zejména u dojížďky v rámci velkých měst) i zvýšený důraz na výběr školy ochota dojíždět za kvalitním případně specializovaným vzděláním. Tento vliv se může projevit i v ostatních obcích, kdy je spojována dojížďka rodičů za prací a jejich dětí do škol. Bohužel rovněž u odpovědí na školní dojížďku se snížila ochota ve sdělování pravdivých a úplných údajů (nárůst počtu odpovědí s nezjištěným místem školy). Na začátku této kapitoly lze pro ilustraci uvést vývoj počtu obcí a škol mezi sčítáními v roce 1991 a 2001. V roce 1991 bylo v našem kraji 321 obcí a 296 z nich mělo základní školu, tzn. 92,2 %. Do roku 2001 se počet obcí zvýšil na 354, počet základních škol však poklesl na 274, což znamenalo 77,4 procentní vybavenost obcí základní školou. Tento vývoj je částečně důsledkem nepříznivého demografického vývoje, který se promítl v celkové klesající tendenci množství žáků základních škol, za posledních deset let se jejich počet snížil o 12,1 %. Naproti tomu v tomto srovnávaném období došlo k nárůstu škol vyššího stupně - počet gymnázií vzrostl v kraji o 7, tj. o 41,2 %, počet středních odborných škol se zvýšil více než dvojnásobně z 35 na 73 v roce 2001. Současně bylo v tomto období zrušeno 8 středních odborných učilišť. Při sčítání v roce 2001 bylo v Ústeckém kraji sečteno 139 225 nepracujících žáků, studentů a učňů s mírně nadpolovičním zastoupením mužů. Na tomto počtu se téměř 67 % podílely osoby ve věku 6-14 let, tedy převážně žáci základních škol. Pro hodnocení vyjížďky do škol je potřeba přičíst 1 850 pracujících studentů a učňů (viz. Metodické vysvětlivky). Z celkového počtu 141 075 žáků, studentů a učňů uvedlo více než 95 %, že sídlo jejich školy není totožné s místem bydliště. Z celkového počtu 134 296 žáků, studentů a učňů vyjíždějících do škol 3 145 osob (tj. 2,2 %) uvedlo rozdílnost adresy bydliště a školy, ale neuvedlo přesnou adresu školy. Z tohoto důvodu nemohly být údaje za ně zahrnuty do dalšího zpracování. Nejpřesněji bylo místo školy zodpovězeno v okrese Litoměřice (pouze 0,4 % nepřesných odpovědí) a v okrese Louny (1,3 %). Naproti tomu nejvíce nepřesných odpovědí bylo v okresech Most (3,8 %) a Teplice (3,6 %). Do zpracování tak bylo zařazeno 131 151 osob a z nich se téměř 66 % pohybovalo v obci svého trvalého bydliště, což je dáno mimo jiné i vysokým podílem dětí ve věku 6-14 let. Zbývajících 44 729 žáků, studentů a učňů muselo za svou školou vyjíždět. V Ústeckém kraji převažovala dojížďka v rámci obce ve všech okresech: Okres, Vyjíždějící do škol z toho v rámci obce bydliště kraj absolutně v % Děčín 21 300 14 550 68,3 Chomutov 20 695 13 840 66,9 Litoměřice 18 490 10 001 54,1 Louny 14 271 7 912 55,4 Most 18 790 13 735 73,1 Teplice 19 232 12 026 62,5 Ústí nad Labem 18 373 14 358 78,1 Ústecký kraj 131 151 86 422 65,9 Mezi okresy s nejvyšším podílem vyjížďky do škol v rámci obce patří Ústí nad Labem (78,1 %) a Most (73,1 %), které se umístily na 5. a 6. nejvyšším místě v rámci ČR. Naproti tomu nejvíce dětí vyjíždí z obce do škol v okresech Litoměřice (45,9 %) a Louny (44,6 %), když jednou z příčin může být velký počet malých obcí, kde již do základních škol musí děti dojíždět do jiné obce. Převážná většina (99 %) vyjížďky do škol z obce byla realizována v rámci České republiky. Do zahraničí vyjíždělo pouze 450 žáků, studentů a učňů a z nich 78 (17,3 %) ve věku 6-14 let. 48 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. 3.1.1 Základní ukazatele dojížďky do škol v letech 1991 a 2001 Kraj, okres do jiných okresů kraje do jiných krajů a do zahraničí 1) do jiných 2) obcí okresu z jiných obcí okresu z jiných okresů kraje z jiných krajů Kraj 1991 49 449 54,4 25,6 20,1 44 180 60,9 28,6 10,5 2001 44 729 60,0 18,3 21,7 40 135 66,9 20,4 12,7 Děčín 1991 7 762 57,2 15,5 27,3 7 577 58,6 22,1 19,3 2001 6 750 60,6 13,6 25,8 5 732 71,4 11,8 16,9 Chomutov 1991 7 227 49,5 29,4 21,1 5 147 69,5 25,4 5,0 2001 6 855 59,4 18,1 22,5 5 177 78,7 17,0 4,3 Litoměřice 1991 9 543 63,8 20,8 15,5 7 901 77,0 13,1 9,9 2001 8 489 68,9 14,5 16,5 7 340 79,7 7,8 12,4 Louny 1991 6 658 49,5 30,7 19,8 4 537 72,7 19,3 8,0 2001 6 359 56,1 21,4 22,5 4 367 81,7 11,3 7,0 Most 1991 5 801 58,4 23,4 18,2 6 344 53,4 43,0 3,6 2001 5 055 56,3 19,2 24,5 4 440 64,1 32,9 3,1 Teplice 1991 7 703 58,0 27,4 14,6 6 559 68,1 26,6 5,3 2001 7 206 61,0 23,8 15,2 5 448 80,7 15,1 4,2 Ústí nad Labem 1991 4 755 34,4 38,1 27,4 6 115 26,8 53,6 19,6 2001 4 015 50,0 18,8 31,2 7 631 26,3 43,0 30,7 1) v roce 1991 včetně vyjíždějících na Slovensko 2) v roce 1991 bez dojíždějících ze Slovenska Vyjíždějící z obce Dojíždějící do obce v tom (v %) v tom (v %) Z celkového počtu 44 729 vyjíždějících do škol z obce bydliště připadá nejvyšší podíl (60 %) na cestování v rámci okresu, přičemž v porovnání s rokem 1991 tento podíl vzrostl o 5,6 procentního bodu a nárůst byl zaznamenán, kromě okresu Most, ve všech ostatních okresech kraje. U meziokresní vyjížďky došlo za posledních deset let k poklesu jejího podílu o 7,3 procentního bodu a dosahovala tak v roce 2001 v kraji 18,3 %. Pokles se vyskytuje ve všech okresech kraje. Mezikrajová vyjížďka (včetně zahraničí) převažovala, kromě okresu Teplice, ve všech okresech nad vyjížďkou meziokresní a v úhrnu za kraj dosáhla podílu 21,7 %, vzrostla tak proti roku 1991 o 1,6 procentního bodu. Z pohledu dojížďky došlo od roku 1991 k poklesu o 9,2 %, počet dojíždějících do obce tak dosáhl ve sčítání 2001 40 135 osob a převažoval pohyb uvnitř okresu (66,9 %). Nejvyšší počet žáků dojížděl do obcí ústeckého okresu, především z jiných okresů kraje. Druhý nejvyšší počet dětí směřoval v roce 2001 do okresu Litoměřice, a to zejména v rámci samotného okresu. V úhrnu Ústeckého kraje se celkový počet vyjíždějících žáků, studentů a učňů mezi sčítáními 2001 a 1991 snížil o 4 720 osob (o 9,5 %) při současném poklesu dojíždějících o 4 045 osob. Saldo dojížďky bylo v obou letech pasivní, tzn. že počty žáků vyjíždějících z obce převyšovaly počty žáků dojíždějících. V meziokresní dojížďce do škol a učilišť v rámci Ústeckého kraje došlo mezi sčítáními v roce 1991 a 2001 ke značným změnám. Výrazně se snížily počty dojíždějících žáků, studentů a učňů ve všech okresech kraje, kromě Ústí nad Labem, kde tento počet mírně vzrostl a kde se meziokresní dojížďka na celkové podílela více než 40 %. Nejvyšší podíl vyjíždějících do škol a učilišť z jednotlivých okresů směřuje zpravidla do nejbližších okresů. Do ústeckého okresu vyjíždí nejvíce žáků, studentů a učňů z okresu Děčín (76,2 %), Litoměřice (75,3 %) a Teplice (57,2 %). Do škol v okrese Chomutov jezdí nejvíce osob (36,1 %) z okresu Louny a Most (28,8 %). Z chomutovského okresu vyjíždí nejvyšší podíl žáků, studentů a učňů do okresu Most (37,8 %). Z ústeckého okresu směřuje nejvíce osob do děčínského okresu (36,9 %). DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 49

Tab. 3.1.2 Meziokresní dojížďka do škol v kraji v letech 1991 a 2001 v tom okres dojížďky Kraj, okres Dojíždějící Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Kraj 1991 12 636 1 673 1 309 1 032 875 2 725 1 744 3 278 2001 8 186 674 880 575 494 1 459 820 3 284 v tom okres vyjížďky: Děčín 1991 1 205 x 33 168 68 101 150 685 2001 915 x 18 88 12 20 80 697 Chomutov 1991 2 123 79 x 139 373 965 204 363 2001 1 238 71 x 34 302 468 101 262 Litoměřice 1991 1 982 386 89 x 220 90 216 981 2001 1 233 116 18 x 50 44 77 928 Louny 1991 2 046 162 587 292 x 631 157 217 2001 1 360 34 491 199 x 408 59 169 Most 1991 1 356 74 389 108 131 x 415 239 2001 972 63 280 27 79 x 275 248 Teplice 1991 2 110 240 128 108 83 758 x 793 2001 1 712 111 49 68 27 477 x 980 Ústí nad Labem 1991 1 814 732 83 217 0 180 602 x 2001 756 279 24 159 24 42 228 x 3.2 Intenzita vyjížďky z obcí Dle získaných výsledků sčítání je možné počty vyjíždějících žáků, studentů a učňů z obce rozdělit do dvou skupin ve věku 6-14 let a 15 a více let. S malou nepřesností lze považovat první skupinu za žáky základních škol a druhou, starší skupinu, za učně a studenty středních a vysokých škol. Na celkovém počtu vyjíždějících do škol v úhrnu Ústeckého kraje se v roce 2001 podíleli žáci základních škol 29,7 % a na učně a studenty středních a vysokých škol připadalo 70,3 %. Nejnižší podíl vyjíždějících žáků ve věku 6-14 let byl v okrese Chomutov (22,1 %) a nejvyšší podíl byl zjištěn v okresech Litoměřice (36,9 %) a Louny (35,5 %), pravděpodobně se i zde mimo jiné projevuje velký podíl obcí s nižším počtem obyvatel, kde nejsou základní školy. Podíl vyjíždějících do škol z obce podle věku a prostorového typu vyjížďky: Vyjíždějící z obce do jiných obcí okresu jiných okresů kraje jiných krajů zahraničí Kraj, okres 6-14 15+ 6-14 15+ 6-14 15+ 6-14 15+ Kraj 86,0 49,0 8,3 22,5 5,1 27,3 0,6 1,2 Děčín 84,8 51,7 5,7 16,4 8,5 30,0 0,9 1,8 Chomutov 82,6 52,8 11,4 20,0 5,3 26,5 0,7 0,7 Litoměřice 94,0 54,3 3,3 21,1 2,5 23,8 0,2 0,8 Louny 85,0 40,2 8,5 28,5 6,2 30,4 0,4 0,9 Most 80,1 48,2 12,0 21,7 7,2 29,1 0,7 1,0 Teplice 86,7 50,3 9,7 29,6 3,1 18,6 0,5 1,1 Ústí nad Labem 77,4 39,1 15,2 20,3 6,0 38,2 1,5 2,4 Z uvedeného přehledu vyplývá, že u obou skupin vyjíždějících žáků, studentů a učňů převažuje vyjížďka v rámci obcí okresu. Ve věkové skupině 6-14 letých přesahuje téměř ve všech okresech kraje 80 % (nejvýrazněji v okrese Litoměřice 94 %), výjimkou je pouze ústecký okres (77,4 %). Zastoupení ostatních typů vyjížďky je u této věkové skupiny podstatně nižší. Meziokresní vyjížďka nedosahovala ve většině okresů pomyslné hranice 10 % a nejnižší byla v okrese Litoměřice (3,3 %). Více než 11 % vyjíždějících v rámci kraje bylo v okresech Chomutov (11,4 %), Most (12 %) a Ústí nad Labem (15,2 %). Do jiných krajů republiky vyjíždělo v úhrnu pouze 5,1 %, z toho nejméně v okresech Litoměřice (2,5 %) a Teplice (3,1 %), naproti tomu nejvíce vyjíždějících mimo vlastní kraj bylo v okrese Děčín (8,5 %). Do zahraničí cestuje téměř ve všech okresech, kromě Ústí nad Labem (1,5 %), méně než 1 % dětí ve sledovaného věku. 50 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Rovněž ve věkové skupině 15 a víceletých převažuje vyjížďka v rámci okresu (49 %), ale je podstatně nižší než u skupiny žáků základních škol. Projevuje se zde nutnost vyjíždět za studijními obory, které se v příslušném okrese nevyskytují, do jiného okresu nebo kraje. Meziokresní vyjížďka je nejnižší v okrese Děčín (16,4 %), ve všech ostatních okresech dosahuje hranice 20 a více procent. Ještě vyšší zastoupení na celkové vyjížďce učňů a studentů středních a vysokých škol dosahuje mezikrajová vyjížďka. Tři okresy v kraji vykazují 30 a více procent - Děčín, Louny a nejvýrazněji Ústí nad Labem. Nejnižší podíl tohoto typu vyjížďky je v litoměřickém okrese (23,8 %). Do ciziny cestuje dvojnásobný počet studentů a učňů v porovnání s podílem u žáků základních škol. Jednoprocentní podíl přesahují příhraniční okresy kraje: Teplice, Děčín a Ústí nad Labem. Tab. 3.2.1 Vyjíždějící do škol podle okresů v tom okres Kraj Děčín Vyjíždějící do škol z obce bydliště 44 729 6 750 6 855 8 489 6 359 5 055 7 206 4 015 v tom (v %) : do jiných obcí okresu 60,0 60,6 59,4 68,9 56,1 56,3 61,0 50,0 do jiných okresů kraje 18,3 13,6 18,1 14,5 21,4 19,2 23,8 18,8 do jiných krajů 20,7 24,2 21,8 16,0 21,8 23,6 14,3 29,0 do zahraničí 1,0 1,6 0,7 0,6 0,7 0,9 0,9 2,1 Podíl vyjíždějících do škol z obce bydliště (v %) v rámci ČR 31,4 29,3 30,0 44,5 41,8 24,3 34,5 19,3 muži 31,4 28,8 29,2 44,2 42,8 25,0 34,4 19,6 ženy 31,4 29,8 30,8 44,9 40,8 23,5 34,5 19,0 Porovnání vyjížďky do škol podle velikostních skupin obcí (data zahrnují i vyjíždějící s nezjištěným místem školy) poskytuje zajímavé údaje. Obecně lze konstatovat, že vyjížďka do škol z obce trvalého bydliště byla v roce 2001 nejvyšší u nejmenších obcí v kraji - z obcí do 199 obyvatel vyjíždělo do škol mimo obec více než 92 % žáků, studentů a učňů, s rostoucí velikostí obcí se tento podíl snižoval a v obcích nad 50 tisíc obyvatel dosáhl pouze 14,6 %. Tab. 3.2.2 Vyjíždějící do škol podle velikostních skupin obcí Kraj do 199 200-499 Chomutov 500-999 1 000-1 999 Litoměřice 2 000-4 999 Louny v tom obce s počtem obyvatel 5 000-9 999 Most 10 000-19 999 Teplice 20 000-49 999 Ústí nad Labem 50 000 a více Vyjíždějící do škol z obce bydliště 1) 47 874 1 438 5 902 6 277 4 443 5 429 3 655 7 052 4 019 9 659 z toho (v %) : do jiných obcí okresu 56,1 81,2 81,9 79,7 70,0 70,3 56,6 42,0 51,7 18,6 do jiných okresů kraje 17,1 9,9 7,8 10,0 13,8 12,0 19,1 21,5 19,0 28,0 do jiných krajů 19,3 5,9 7,7 8,4 11,5 12,5 18,7 28,8 21,6 35,4 Podíl vyjíždějících do škol mimo obec bydliště (v %) v rámci ČR 51,0 92,1 88,6 76,7 48,1 41,7 33,4 25,4 27,3 14,6 Denně vyjíždějící do škol z obce bydliště 34 157 1 266 5 188 5 542 3 480 4 247 2 735 4 365 2 807 4 527 Podíl vyjíždějících denně z úhrnu vyjíždějících (v %) v rámci ČR 77,1 90,7 90,3 90,1 82,2 82,5 79,3 67,0 75,6 57,2 1) včetně vyjíždějících s nezjištěným místem školy Ve všech velikostních skupinách obcí převažuje vyjížďka do jiných obcí okresu, nejvyšší je u prvních dvou velikostních skupin - do 199 obyvatel a 200-400 obyvatel, a přesahuje 81 %. U ostatních následujících velikostních skupin se tento podíl snižuje. Výrazně nejnižší je v obcích nad 50 tisíc (18,6 %). Na rozdíl od předchozího typu, u dalších dvou typů vyjížďky meziokresní a mezikrajové, jsou tendence odlišné a dosahují nejnižších hodnot ve velikostních skupinách do 5 tisíc obyvatel a ve vyšších velikostních skupinách obcí se postupně zvyšují a nejvyšších hodnot dosahují v obcích nad 50 tisíc obyvatel. Vyjížďka do škol v rámci obce převažuje v 81 obcích kraje (22,9 %) nad vyjížďkou mimo hranice obce. Nejnižší intenzitu vyjížďky vykázala všechna města s 50 tisíci a více obyvateli, z nich první tři v pomyslném žebříčku mírně překračují hranici 10 % - Ústí nad Labem (11,6 %), Děčín (13,2 %) a Most (13,4 %). V první desítce se umístila všechna bývalá okresní města. V obci Bitozeves vyjíždí do škol stejný počet žáků, studentů a učňů v obci jako mimo ni. Na posledních místech žebříčku je 73 obcí (20,6 %), kde je stoprocentní vyjížďka do škol z obce. Jedná se o obce ze všech okresů kraje, z toho největší výskyt je v okrese Litoměřice - 38 obcí, což představuje 36,2 % z celkového počtu obcí v okrese. Naproti tomu v ústeckém okrese se tento jev týká jen 1 obce (4,3 %). DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 51

3.3 Frekvence vyjížďky, denní vyjížďka podle času stráveného na cestě Ve sčítání 2001 byla jednou z otázek u vyjížďky její frekvence to znamená, zda sčítaná osoba vyjížděla z obce trvalého bydliště do školy denně, týdně, 1-2x měsíčně či jinak. Z celkového počtu vyjíždějících (mimo obec) žáků, studentů a učňů v Ústeckém kraji 44 279 (bez vyjíždějících do ciziny), podnikalo cestu denně téměř 77 % osob. U žen byl podíl u denně vyjíždějících o 1,1 procentního bodu vyšší než u mužů. V okresním srovnání dosahují nejvyššího podílu denně vyjíždějících v okresech Litoměřice (85,1 %) a Teplice (82,6 %). Naproti tomu nejméně vyjíždí denně do školy mimo obec bydliště v okrese Ústí nad Labem (70,6 %). Při porovnání zastoupení mužů a žen převažuje u nadpoloviční většiny okresů vyšší podíl žen. Tab. 3.3.1 Vyjíždějící denně do škol podle okresů v tom okres Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Denně vyjíždějící do škol z obce bydliště v rámci ČR 34 068 4 741 4 959 7 180 4 746 3 772 5 898 2 772 muži 17 231 2 380 2 504 3 600 2 464 1 946 2 950 1 387 ženy 16 837 2 361 2 455 3 580 2 282 1 826 2 948 1 385 Podíl vyjíždějících denně z úhrnu vyjíždějících v rámci ČR (v %) 76,9 71,4 72,9 85,1 75,1 75,3 82,6 70,6 muži 76,4 71,3 73,5 84,2 75,9 74,3 81,2 68,4 ženy 77,5 71,5 72,2 86,0 74,3 76,4 84,2 72,9 Frekvence vyjížďky jinak než denně vykazuje značné diferenciace v jednotlivých okresech Ústeckého kraje, jak názorně ukazuje následující přehled: Frekvence vyjížďky v % týdně 1-2 x za měsíc jinak nezj. Kraj 14,6 3,2 3,6 1,6 Děčín 18,0 4,1 4,0 1,6 Chomutov 17,4 4,0 3,9 1,9 Litoměřice 9,7 1,7 2,4 1,1 Louny 17,7 2,3 2,9 1,9 Most 14,6 14,6 4,0 1,7 Teplice 10,1 26,9 3,6 0,9 Ústí nad Labem 16,2 5,1 5,2 2,9 Denní vyjížďka (docházka) do škol zahrnuje čas strávený na cestě z místa trvalého bydliště nebo přechodného ubytování (internáty, koleje, priváty) do příslušné školy nebo učiliště. V Ústeckém kraji absolvovalo denní cestu do školy mimo obec svého bydliště 34 157 žáků, studentů a učňů (vč. zahraničí). Průměrný čas strávený na cestě dosahoval v krajském úhrnu 36 minut. Nejdelší cestu vykonávali žáci v okresech Most (40 min.) a Chomutov (39 min.). Naproti tomu průměrná nejkratší cesta trvala 32 minuty v okrese Louny a 34 minuty v okrese Litoměřice. Největšímu množství žáků, studentů a učňů (30,4 %) trvá denní cesta do škol a učilišť 15-29 minut. Druhé pořadí zaujímá cesta v trvání 30-44 minut (25,1 %). Nejkratší cestu do školy - do 14 minut má 17,1 % z celkového počtu denně vyjíždějících z obce, více než 60 minut absolvuje denně na cestě 13,5 % dětí. Od krajského úhrnu se struktura časových intervalů odlišuje v okresech Chomutov, Most a Ústí nad Labem, kde největší množství žáků, studentů a učňů vyjíždí do školy v časovém intervalu 30-44 minut a následuje druhý objemově největší interval 15-29 minut. V okresech Chomutov a Most vyjíždí nejmenší množství osob z celkového počtu denně vyjíždějících z obce v nejkratším intervalu - do 14 minut. 52 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. 3.3.2 Denní vyjížďka do škol mimo obec bydliště podle času stráveného na cestě v tom okres Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Vyjíždějící do škol denně z obce bydliště 34 157 4 768 4 974 7 187 4 756 3 780 5 911 2 781 z toho s dobou cesty (v %) : do 14 minut 17,1 16,9 13,6 21,6 21,8 15,2 12,9 15,4 15-29 minut 30,4 30,7 27,2 32,8 34,9 23,6 32,9 25,6 30-44 minut 25,1 24,6 28,6 20,2 22,4 26,5 27,4 30,0 45-59 minut 13,4 13,7 14,4 10,9 9,1 18,0 15,0 15,6 60 minut a více 13,5 13,5 15,5 14,2 11,3 15,9 11,6 12,4 Průměrný čas strávený na cestě v minutách 36 36 39 34 32 40 36 37 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 45 a 85 minut Posouzením denní vyjížďky do škol podle času stráveného na cestě z hlediska velikostních skupin obcí je obecně zřejmé, že v obcích s nižším počtem obyvatel trvala denní vyjížďka do škol kratší dobu a s narůstající velikostí obce se čas strávený na cestě zvyšoval. Tab. 3.3.3 Denní vyjížďka do škol podle času stráveného na cestě podle velikostních skupin obcí Kraj do 199 200-499 500-999 1 000-1 999 2 000-4 999 5 000-9 999 10 000-19 999 20 000-49 999 50 000 a více Vyjíždějící do škol denně z obce bydliště 34 157 1 266 5 188 5 542 3 480 4 247 2 735 4 365 2 807 4 527 z toho s dobou cesty (v %): do 14 minut 17,1 24,3 29,8 25,0 16,7 13,5 9,1 8,6 10,2 11,8 15-29 minut 30,4 41,3 38,9 39,3 33,9 32,2 27,9 22,6 20,6 17,4 30-44 minut 25,1 20,4 17,9 20,0 23,9 28,5 30,7 30,7 34,3 24,0 45-59 minut 13,4 7,7 6,4 8,2 12,4 13,5 17,6 18,6 17,7 20,1 60 minut a více 13,5 6,1 6,7 7,2 12,4 11,5 14,4 19,0 16,9 25,8 Průměrný čas strávený na cestě v minutách 1) 36 28 27 29 35 36 40 43 42 47 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 45 a 85 minut v tom obce s počtem obyvatel V rámci obce dojíždělo (docházelo) do škol 86 422 žáků, studentů a učňů, tj. 66 % z celkového počtu vyjíždějících. Průměrný čas strávený na cestě dosahoval v krajském úhrnu 13 minut, z toho v průměru nejdelší cestu vykonávali žáci z okresu Ústí nad Labem, a to 16 minut. Nejkratší docházka do škol trvala 12 minut a byla v okresech Chomutov, Litoměřice, Louny a Most. Tab. 3.3.4 Denní vyjížďka do škol v rámci obce bydliště podle času stráveného na cestě v tom okres Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Vyjíždějící do škol denně v obci bydliště 86 422 14 550 13 840 10 001 7 912 13 735 12 026 14 358 z toho s dobou cesty (v %) : do 14 minut 66,7 61,0 70,0 72,4 74,8 70,6 66,4 57,4 15-29 minut 24,8 28,1 22,5 22,9 20,3 23,2 27,4 27,0 30-44 minut 5,2 6,9 4,0 2,6 2,4 3,3 4,2 11,0 45-59 minut 0,7 1,1 0,4 0,3 0,2 0,4 0,5 1,5 60 minut a více 0,2 0,2 0,1 0,2 0,1 0,1 0,1 0,3 Průměrný čas strávený na cestě v minutách 13 15 12 12 12 12 13 16 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 45 a 85 minut V denní docházce byl nejpočetněji zastoupen nejkratší časový interval (do 14 minut), a to jak v rámci celého kraje (66,7 %), tak ve všech okresech. Zhruba čtvrtině žáků, studentů a učňů v úhrnu kraje trvale cesta do školy 15-29 minut. V jednotlivých okresech se četnost v tomto intervalu pohybovala od 20 % v okrese Louny do 28 % v okrese Děčín. Zastoupení v delších časových rozmezích bylo velmi nízké, pouze v okrese Ústí nad Labem absolvovalo 11 % žáků cestu v délce 30-44 minut. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 53

U dojíždějících do obce platily z hlediska frekvence obdobné tendence jako u vyjíždějících z obce. Z celkového počtu 40 135 dojíždějících žáků, studentů a učňů jich dojíždělo: denně 82,9 % týdně 11,4 % 1 2 x za měsíc 1,3 % jinak 2,8 % Z hlediska prostorového typu převažovaly dojíždějící osoby v rámci okresu (66,9 %), následovala meziokresní dojížďka (20,4 %) a z jiných krajů republiky dojíždělo 12,7 % žáků, studentů a učňů. V úhrnu za kraj je v porovnání s vyjížďkou rozdíl při porovnání času stráveného na cestě, když u dojížďky se nejvyšší počet osob přepravuje v časovém intervalu 30-59 minut (u vyjížďky je nejpočetněji zastoupen interval 15-29 minut). Podíl osob v tomto časovém rozpětí dosahuje 38,9 % za kraj a kromě okresů Litoměřice a Louny je ve všech ostatních okresech nejvyšší. Ve dvou zmiňovaných okresech je nejpočetněji zastoupena denní dojížďka v rozmezí 15-29 minut. Graf 17 Denně dojíždějící do škol podle času stráveného na cestě 10 000 8 000 počet dojíždějících do škol 6 000 4 000 2 000 0-14 min 15-29 30-59 60+ dojíždějící: z jiných krajů z jiných okresů kraje v rámci okresu 3.4 Dopravní prostředek používaný k cestě do škol Hodnocení vyjížďky z hlediska používaného dopravního prostředku k cestě do školy se jedná, stejně jako u cesty za prací, výhradně o každodenní cestu z místa trvalého nebo přechodného bydliště. Jednoznačně nejrozšířenějším dopravním prostředkem je autobus (samostatně nebo v kombinaci s jiným dopravním prostředkem) a v Ústeckém kraji jej používalo 44,4 % žáků, studentů a učňů. Více než pětina vyjíždějících se přepravuje městskou hromadnou dopravou a rovněž vlakem (do obou způsobů dopravy jsou započteny i kombinace uvedeného prostředku s jiným). Žádný dopravní prostředek na cestě do školy, tzn. chodí pěšky, pouze 9,1 % mladých lidí. Mezi muži a ženami nejsou podstatné rozdíly ve struktuře dopravy. Tab. 3.4.1 Vyjíždějící denně do škol podle pohlaví a použitého dopravního prostředku v tom Celkem muži ženy počet v % počet v % počet v % Vyjíždějící do jiné obce ČR 44 279 100,0 22 549 100,0 21 730 100,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus 15 782 35,6 8 027 35,6 7 755 35,7 vlak 4 978 11,2 2 641 11,7 2 337 10,8 MHD 8 599 19,4 4 321 19,2 4 278 19,7 automobil - řidič 288 0,7 201 0,9 87 0,4 automobil - spolucestující 1 005 2,3 529 2,3 476 2,2 motocykl 15 0,0 14 0,1 1 0,0 kolo 86 0,2 61 0,3 25 0,1 jiný 99 0,2 45 0,2 54 0,2 autobus + vlak 2 330 5,3 1 165 5,2 1 165 5,4 autobus + MHD 1 536 3,5 740 3,3 796 3,7 vlak + MHD 2 572 5,8 1 157 5,1 1 415 6,5 ostatní kombinace 2 311 5,2 1 226 5,4 1 085 5,0 žádný dopr. prostředek 4 050 9,1 2 088 9,3 1 962 9,0 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa školy 54 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Graf 18 Struktura vyjíždějících do škol mimo obec podle druhu dopravního prostředku autobus + vlak 5,3% autobus +MHD 3,5% vlak+ MHD 5,8% ostatní kombinace 5,2% žádný dopr.prostř. 9,1% automobil řidič 0,7% automobil spolucestující 2,3% MHD 19,4% ostatní 4,8% motocykl 0,0% kolo 0,2% jiný dopr. prostředek 0,2% vlak 11,2% autobus 35,6% nezjištěno 1,4% Z pohledu používaného dopravního prostředku má jednoznačnou převahu autobus téměř ve všech okresech kraje s výjimkou Mostu a Ústí nad Labem, kde má větší zastoupení rozvinutá městská hromadná doprava. Vlaková přeprava včetně kombinace s jinými dopravními prostředky má v rámci okresů nejvyšší zastoupení v Litoměřicích - více než 29 %. Nejvíce mladých lidí chodí do školy pěšky v okresech Děčín (13 %), Ústí nad Labem (10,6 %) a Chomutov (9,8 %). Tab. 3.4.2 Struktura vyjíždějících denně podle použitého dopravního prostředku v % Kraj, okres Vyjíždějící do jiné obce ČR autobus vlak MHD automobil - řidič z toho použitý dopravní prostředek 1) automobil - spolucestující Kraj 44 279 35,6 11,2 19,4 0,7 2,3 0,0 0,2 0,2 5,3 3,5 5,8 5,2 9,1 Děčín 6 642 36,0 12,2 15,3 0,5 2,1 0,0 0,2 0,2 7,9 1,6 5,5 4,5 13,0 Chomutov 6 805 27,3 14,4 26,3 0,5 1,4 0,0 0,2 0,3 3,6 3,4 6,0 5,0 9,8 Litoměřice 8 442 44,8 16,2 5,7 0,7 2,8 0,1 0,5 0,2 9,5 1,4 3,5 7,2 6,6 Louny 6 316 55,8 6,5 9,9 0,8 2,1 0,0 0,2 0,2 5,0 2,8 1,3 4,9 9,3 Most 5 007 19,0 5,6 40,7 0,7 2,6 0,1 0,1 0,2 1,8 5,5 8,3 3,8 9,5 Teplice 7 138 34,7 11,7 20,0 0,8 2,7 0,0 0,1 0,4 3,5 5,2 8,8 4,1 6,7 Ústí nad Labem 3 929 20,3 7,5 30,9 0,6 1,9 0,0 0,2 0,1 2,5 6,3 9,6 6,8 10,6 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa školy motocykl kolo jiný autobus + vlak autobus + MHD vlak + MHD ostatní kombinace žádný dopravní prostředek 3.5 Centra dojížďky do škol Centrem dojížďky do škol lze pro potřeby analýzy dojížďky považovat každou obec, která měla v době sčítání na svém území zařízení poskytující minimálně úplné středoškolské vzdělání (pro účely této regionalizace zúženo na gymnázium nebo střední odbornou školu). V Ústeckém kraji se jedná zejména o 16 obcí se sídlem správního obvodu s rozšířenou působností, v nichž jsou obsažena všechna bývalá okresní města a dále 9 měst a 1 obec, do kterých dojíždějí kromě žáků základních škol z nejbližších okolních obcí rovněž studenti a učni do středních škol a středních odborných učilišť. Dominantní postavení mezi centry dojížďky má město Ústí nad Labem s jedinou vysokou školou se sídlem v regionu Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně, která v období sčítání (březen 2001) vzdělávala studenty na čtyřech fakultách. Za vysokoškolským vzděláním mají možnost dojíždět studenti rovněž do Mostu a Děčína, kde mají regionální zastoupení např. Vysoká škola báňská Ostrava (v Mostě) a ČVUT Praha (v Děčíně). Saldo dojížďky do škol vychází u většiny sledovaných center kladné, tzn. že u nich převažuje počet dojíždějících do centra dojížďky nad těmi, kteří cestují za vzděláním jinam. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 55

Tab. 3.5.1 Bilance dojížďky do škol v centrech dojížďky Kraj, centrum dojížďky Dojíždějící do centra muži ženy muži ženy Kraj 40 135 19 778 20 357 44 729 44 279 22 549 21 730-4 594 136 481 967 Děčín 2 469 1 327 1 142 1 157 1 109 521 588 1 312 10 060 1 150 Česká Kamenice 322 158 164 339 335 174 161-17 923 982 Rumburk 870 288 582 556 548 305 243 314 2 326 1 156 Šluknov 327 185 142 304 303 147 156 23 964 1 024 Varnsdorf 953 654 299 574 555 241 314 379 3 121 1 138 Chomutov 2 645 1 678 967 1 745 1 722 753 969 900 9 490 1 105 Kadaň 883 363 520 706 699 408 291 177 3 286 1 057 Klášterec nad Ohří 118 58 60 916 908 469 439-798 2 272 740 Údlice 837. 2). 2) 95 95. 2). 2) 742 927 5 011 Litoměřice 2 070 728 1 342 1 027 1 011 570 441 1 043 5 709 1 224 Libochovice 260 120 140 218 217 107 110 42 652 1 069 Lovosice 1 218 694 524 425 420 197 223 793 2 294 1 528 Roudnice nad Labem 1 597 934 663 557 551 278 273 1 040 3 262 1 468 Štětí 659 383 276 375 374 168 206 284 1 784 1 189 Louny 1 484 746 738 849 842 453 389 635 4 348 1 171 Podbořany 911 553 358 257 254 121 133 654 1 727 1 610 Žatec 982 428 554 810 799 463 336 172 3 758 1 048 Most 2 455 1 054 1 401 1 650 1 622 898 724 805 13 114 1 065 Litvínov 1 069 492 577 1 311 1 296 690 606-242 4 216 946 Meziboří 513 390 123 300 298 125 173 213 1 025 1 262 Teplice 3 283 1 662 1 621 1 678 1 636 834 802 1 605 9 853 1 195 Bílina 312 164 148 804 799 428 371-492 2 086 809 Dubí 115 52 63 588 581 284 297-473 716 602 Duchcov 691 409 282 378 375 182 193 313 1 693 1 227 Krupka 306 134 172 820 817 406 411-514 2 116 805 Ústí nad Labem 6 815 2 648 4 167 1 905 1 831 939 892 4 910 21 334 1 299 1) bydlících v centru 2) za obce, které nemají statut města, není údaj k dispozici Vyjíždějící z centra z toho v rámci ČR Saldo dojížďky do škol Počet obsazených míst ve školách na 1000 žáků, studentů a učnů 1) Z podílu zastoupení žáků ve věku 6-14 let a frekvence dojížďky lze usuzovat, na jaké typy a stupně škol žáci, studenti a učni dojíždí. Početně nejsilnější skupina směřuje do Ústí nad Labem, které nabízí nejširší spektrum vzdělávání. Na úhrnu kraje se s celkovým počtem 6 815 osob podílí 17 %. Z tohoto počtu je pouze 9,5 % žáků základních škol, což potvrzuje početné zastoupení škol vyššího stupně. Druhým nejpočetnějším centrem dojížďky jsou Teplice, kam dojíždí 3 283 osob (8,2 %). V pomyslném žebříčku center dojížďky postupně následují všechna okresní města s výjimkou Loun, které předstihuje Roudnice nad Labem. Porovnáním struktury dojíždějících podle času denní dojížďky za jednotlivá centra převažuje u : dojížďky uvnitř centra nejkratší časový interval (do 14 minut) u všech sledovaných center, z toho nejpočetněji je zastoupen v Meziboří, kde takto jezdí 91,2 % žáků, studentů a učňů z celkového počtu dojíždějících v centru dojížďky do centra u většiny (19) sledovaných časový interval v rozmezí 15-29 minut a jeho výskyt je nejčetnější v Bílině. U pěti center je potřeba nejčastěji absolvovat cestu v trvání 30-44 minuty. Při cestě do školy v Ústí nad Labem, kam se za vzděláním sjíždějí studenti a učni ze širšího okolí, má nejpočetnější zastoupení časový interval v délce 60 a více minut. 56 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. 3.5.2 Dojížďka do škol do center dojížďky podle času stráveného na cestě Kraj, centrum dojížďky Dojíždějící do centra do 14 minut Kraj 40 135 19,6 29,9 22,6 14,3 13,6 86 422 66,7 24,8 8,5 Děčín 2 469 16,3 24,3 24,0 17,5 17,9 7 064 55,7 29,6 14,7 Česká Kamenice 322 27,6 49,4 18,0 3,1 1,9 574 67,9 26,1 5,9 Rumburk 870 18,9 36,1 25,9 13,0 6,2 1 386 63,1 29,1 7,8 Šluknov 327 23,2 24,5 22,3 16,8 13,1 602 74,3 22,3 3,5 Varnsdorf 953 15,1 29,2 22,9 19,1 13,7 2 062 54,2 35,1 10,7 Chomutov 2645 14,2 27,6 31,9 13,6 12,7 6038 61,1 28,4 10,5 Kadaň 883 9,1 26,7 29,1 17,0 18,1 2 113 76,4 19,8 3,8 Klášterec nad Ohří 118 23,7 27,1 20,3 13,6 15,3 1 953 74,3 20,7 5,0 Údlice 837. 1). 1). 1). 1). 1). 1). 1). 1). 1) Litoměřice 2 070 17,4 31,8 21,6 14,4 14,6 3 574 69,4 25,6 5,0 Libochovice 260 33,5 40,4 18,5 4,6 3,1 383 51,2 42,8 6,0 Lovosice 1 218 19,1 35,3 26,2 10,4 8,9 1 047 67,0 28,3 4,8 Roudnice nad Labem 1 597 20,9 38,3 19,3 12,1 9,4 1 633 67,2 26,1 6,6 Štětí 659 14,7 25,9 27,8 14,7 16,8 1 081 83,7 12,0 4,3 Louny 1484 22,3 45,3 20,8 6,3 5,3 2747 75,8 20,5 3,7 Podbořany 911 22,6 31,8 23,7 10,4 11,4 768 81,1 14,7 4,2 Žatec 982 18,3 32,5 22,6 11,6 15,0 2 545 68,9 25,5 5,6 Most 2 455 9,5 17,8 30,3 23,3 19,1 9 571 68,3 24,6 7,1 Litvínov 1 069 19,4 34,6 17,8 15,8 12,4 2 696 70,3 24,8 4,9 Meziboří 513 5,8 22,8 36,8 20,7 13,8 489 91,2 6,5 2,2 Teplice 3 283 9,6 37,0 31,0 13,9 8,6 5 947 58,3 32,9 8,8 Bílina 312 15,7 50,3 22,8 9,6 1,6 1661 75,5 21,7 2,8 Dubí 115 6,1 42,6 33,9 11,3 6,1 481 76,9 20,0 3,1 Duchcov 691 16,9 26,5 21,4 19,4 15,8 938 75,2 20,9 3,9 Krupka 306 18,0 29,4 24,5 16,3 11,8 1 533 70,5 24,5 5,0 Ústí nad Labem 6 815 16,0 21,3 18,6 20,1 24,0 12 947 55,0 28,3 16,6 1) za obce, které nemají statut města, není údaj k dispozici Struktura dojíždějících do centra v % podle času denní dojížďky 15-29 minut 30-44 minut 45-59 minut 60 minut a více vč. nezj. Dojíždějící uvnitř centra Struktura dojíždějících v centru v % podle času denní dojížďky do 14 minut 15-29 minut 30 minut a více vč. nezj. Dojíždějící do centra dělíme z hlediska věku na 6-14leté žáky základních škol a na 15leté a starší učně a studenty středních a vysokých škol. Z toho hlediska převažuje ve většině sledovaných center starší věková kategorie. Pouze v pěti případech mají převahu žáci základních škol. Z hlediska frekvence jednoznačně převažuje ve všech centrech podíl denních cest do školy nad jinými alternativami. Nízký podíl denně dojíždějících má logicky Ústí nad Labem (58,2 %), kde je vysoké procento dojíždějících týdně (29,1 %), ale nejnižší podíl denní dojížďky je ve Šluknově (55,7 %), jedním z důvodů bude pravděpodobně sídlo Střední lesnické školy, kam se za úzkou specializací sjíždějí studenti ze širokého okolí. Saldo denní dojížďky je ve většině sledovaných centrech kladné, což znamená, že počet denně dojíždějících do centra je vyšší než počet vyjíždějících. Nejvyšší kladné saldo je v Ústí nad Labem (2 050 osob) a následují postupně všechna bývalá okresní města, která, až na Louny, překračují tisícovou hranici. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 57

Tab. 3.5.3 Dojížďka do škol do center dojížďky podle věku dojíždějících a frekvence dojížďky Kraj, centrum dojížďky Dojíždějící do centra Podíl dojíždějících z jiné obce (v %) 6-14 let 15 let a více vč. nezj. Kraj 40 135 66,9 32,5 67,5 82,9 11,4-877 Děčín 2 469 61,1 23,3 76,7 78,9 14,3 1 408 Česká Kamenice 322 61,2 74,2 25,8 95,3 1,2 63 Rumburk 870 80,6 23,0 77,0 82,1 15,2 382 Šluknov 327 56,0 6,1 93,9 55,7 36,7-24 Varnsdorf 953 83,4 7,1 92,9 74,4 21,8 399 Chomutov 2 645 78,0 29,1 70,9 89,2 7,0 1 316 Kadaň 883 87,1 14,3 85,7 93,0 4,5 428 Klášterec nad Ohří 118 79,7 62,7 37,3 77,1 1,7-579 Údlice 837 77,3 10,2 89,8 87,6. 1) 651 Litoměřice 2 070 76,1 23,7 76,3 83,7 12,5 1 060 Libochovice 260 81,9 76,5 23,5 96,2 0,4 74 Lovosice 1 218 89,2 37,6 62,4 94,0 3,9 812 Roudnice nad Labem 1 597 78,5 40,4 59,6 88,9 5,6 1 020 Štětí 659 59,6 22,8 77,2 81,2 14,1 244 Louny 1 484 88,8 46,4 53,6 94,1 2,8 916 Podbořany 911 70,1 25,5 74,5 76,1 16,8 548 Žatec 982 78,1 38,5 61,5 92,0 3,1 442 Most 2 455 52,7 17,6 82,4 87,9 8,0 1 243 Litvínov 1 069 71,5 50,7 49,3 90,0 8,0-3 Meziboří 513 93,0 1,9 98,1 95,1 2,5 237 Teplice 3 283 81,1 28,9 71,1 90,4 7,1 1 873 Bílina 312 76,9 71,2 28,8 95,2 3,5-336 Dubí 115 96,5 49,6 50,4 98,3 0,0-404 Duchcov 691 72,9 22,6 77,4 92,2 5,2 326 Krupka 306 83,7 27,5 72,5 92,8 2,6-403 Ústí nad Labem 6 815 19,6 9,5 90,5 58,2 29,1 2 059 1) za obce, které nemají statut města, není údaj k dispozici Podíl dojíždějících (v %) ve věku Podíl dojíždějících (v%) denně týdně Saldo denní dojížďky V Ústeckém kraji bylo zaregistrováno téměř 5 tisíc směrových proudů vyjížďky. Zcela jednoznačně převažují (83,8 %) proudy do 9 osob. Počet osob v těchto proudech dosáhl 9 147 osob a na celkovém počtu vyjíždějících se podílel 20,7 % (viz. Přílohová tabulka C8). S rostoucí velikostí proudů klesají jejich počty, avšak rostou počty vyjíždějících. Z tohoto pohledu jsou nejvýznamnější proudy v rozsahu 100-499 osob s 29,2 % vyjíždějících z obce. Toto konstatování platí pro většinu okresů kraje. Výjimkou jsou pouze okresy Litoměřice, kde se nejvyšší podíl vyjíždějících vyskytuje ve velikostních proudech 20-49 osob a druhým je okres Louny, tady se nejvíce osob podílí na nejmenších proudech - do 9 osob. Největší proud - 500 a více osob byl zaznamenán pouze jeden, a to na okrese Chomutov ve směru Jirkov-Chomutov, v němž vyjíždělo 795 žáků, studentů a učňů. Zjištěné tendence jsou obdobné i u dojížďky (viz. Přílohová tabulka C9). Zastoupení nejmenších proudů do 9 osob dosahuje 84,7 % a na struktuře dojíždějících se podílí 21,9 %. Nejvyšší počet osob v kraji dojíždí ve směrových proudech 100 499 osob (26,3 %). 58 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

4. ÚHRNNÁ BILANCE DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ A DO ŠKOL Dojížďka za prací je významnou formou prostorové mobility obyvatel. Z analýzy dat o dojížďce za prací vyplynulo: Z celkového počtu 4 735 tis. zaměstnaných osob v ČR více než jedna třetina vyjížděla při sčítání v roce 2001 za svým pracovištěm mimo obec svého trvalého bydliště. Zcela specifické postavení v tomto hodnocení mělo hlavní město Praha a v návaznosti na ni Středočeský kraj. V případě hlavního města ze 100 zaměstnaných vyjíždělo 5 osob, v případě jejího sousedního kraje více než polovina. V Ústeckém kraji vyjíždí za prací mimo obec bydliště (při celkovém počtu 358 582 zaměstnaných) 38 osob ze 100. V rámci krajů (mimo Prahy) se řadí na 3. místo s nejnižším podílem po Libereckém a Moravskoslezském kraji. V jednotlivých okresech kraje je nejvyšší podíl vyjíždějících z obce v okrese Litoměřice, kde ze 100 zaměstnaných vyjíždí 49 a v Teplicích 47 osob. Nejnižší počet 24 je v Ústí nad Labem. Mimo kraj trvalého bydliště vyjíždí za prací 20 656 osob v rámci republiky a 1 342 do zahraničí. Na celkovém počtu se podílí muži 71 % v rámci ČR a 65 % do zahraničí. V porovnání s rokem 1991 vzrostl počet vyjíždějících za prací do jiných krajů téměř dvojnásobně a v rámci republiky se tak Ústecký kraj řadí na 2. místo, jak ukazuje následující tabulka. 4.1 Srovnání mezikrajské vyjížďky podle krajů v letech 1991 a 2001 Počet vyjíždějících za prací do jiných krajů 1991 2001 Index 2001/1991 (v %) Pořadí krajů podle relativního přírůstku vyjížďky 1991-2001 Vliv dojížďky do Prahy na celk. nárůstu mezikrajské vyjížďky 1991-2001 (v %) Denní vyjížďka za prací do jiných krajů (2001) Podíl denně vyjíždějících na vyjíždějících mezi kraji (v %) Pořadí krajů podle počtu denně vyjíždějících do jiných krajů 2001 ČR 222 532 320 827 144,2 x 59,1 184 162 57,4 x Hl. m. Praha 17 329 26 018 150,1 6 x 17 800 68,4 2 Středočeský kraj 78 340 105 713 134,9 10 93,2 84 459 79,9 1 Jihočeský kraj 8 212 13 481 164,2 4 60,2 4 532 33,6 13 Plzeňský kraj 7 650 10 163 132,8 11 70,9 4 958 48,8 12 Karlovarský kraj 5 041 6 645 131,8 12 61,5 2 523 38,0 14 Ústecký kraj 10 598 20 656 194,9 2 61,9 10 295 49,8 3 Liberecký kraj 8 115 13 676 168,5 3 33,8 7 619 55,7 7 Královéhradecký kraj 9 586 15 118 157,7 5 43,9 7 341 48,6 9 Pardubický kraj 12 245 17 276 141,1 8 47,1 8 910 51,6 4 Vysočina 14 737 19 951 135,4 9 46,3 8 190 41,1 6 Jihomoravský kraj 15 957 19 642 123,1 13 74,0 8 833 45,0 5 Olomoucký kraj 11 835 17 327 146,4 7 43,9 7 527 43,4 8 Zlínský kraj 13 555 15 008 110,7 14 109,3 1) 5 506 36,7 11 Moravskoslezský kraj 9 332 20 153 216,0 1 42,5 5 669 28,1 10 1) Celková pracovní vyjížďka ze Zlínského kraje do Prahy vzrostla o 68 %, vyjížďka do ostatních krajů v součtu naopak o 1 % poklesla. Poznámka: Data jsou přepočtena na územní strukturu krajů 2001, mezikrajová vyjížďka ze Zlatých Hor byla odhadnuta. Do Hl. města Prahy směřuje 51 % vyjíždějících mimo kraj, 19 % do Středočeského kraje a 12 % do Libereckého kraje. Dojížďka do Prahy ovlivňuje celkový nárůst mezikrajové vyjížďky nejvíce ve Zlínském kraji, v Ústeckém kraji se tento vliv projevuje téměř 62 %. Na celkovém počtu vyjíždějících do jiných krajů se denně cestující podílí v Ústeckém kraji téměř 50 % a zaujímají tak 3. místo v rámci všech krajů republiky Do obcí Ústeckého kraje dojíždělo za prací 121 026 osob, z toho 5,4 % z jiných krajů České republiky a 16,3 % z jiného okresu našeho kraje. Největší mezikrajský přesun se uskutečňoval ze Středočeského kraje (21,6 %) a z Libereckého kraje (21,3 %) z celkového počtu dojíždějících. Z Hl. města Prahy dojíždělo 15,3 % osob. Celkový počet vyjíždějících (vč. vyjížďky do zahraničí) v Ústeckém kraji převýšil počet dojíždějících o 15 414 osob, takže kraj dosahoval záporné saldo dojížďky. Saldo mezikrajové dojížďky (bez vyjížďky do zahraničí) je - 14 072 a kromě Hl. města Prahy a Jihomoravského kraje vychází ve všech ostatních krajích rovněž pasivní bilance. Kladné saldo dojížďky dosáhl Ústecký kraj s těmito kraji: Vysočinou (+ 9), Olomouckým (+ 14), Zlínským (+ 71) a Moravskoslezským (+ 122). DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 59

Se sousedními okresy jiných krajů měl okres Děčín s Českou Lípou pasivní saldo (- 700 osob). V okrese Litoměřice převýšil počet dojíždějících z okresu Česká Lípa o 44 osob počet vyjíždějících do tohoto okresu (kladné saldo), naopak zápornou bilanci dosahuje s okresy Mělník (- 599 osob) a Kladno (- 65 osob). Okres Louny sousedí se čtyřmi okresy jiných krajů, u třech převažuje počet vyjíždějících z okresu nad počtem, který do okresu Louny dojíždí, tzn. záporné saldo: Kladno (- 380 osob), Rakovník (- 117 osob) a Karlovy Vary (- 67 osob), kladné saldo má naopak s okresem Plzeňsever (+ 25 osob). Okres Chomutov vykázal se svým sousedním okresem Karlovy Vary také záporné saldo (- 107 osob). Nejvyšší podíl osob cestujících mimo okres trvalého bydliště směřuje do okresu Most (30 %) a Ústí nad Labem (28 %). Nejvíce meziokresních vyjíždějících pochází z okresu Teplice (21 %) a Chomutov (19 %). Saldo meziokresní dojížďky dosahuje kladné hodnoty pouze v okrese Most a Ústí nad Labem. V dlouhodobém pohledu se i v těchto okresech kladné číslo bilance snižuje. Bilance dojížďky za prací je kladná ve 20 městech kraje (44 % z celkového počtu), z toho nejvyšší aktivní bilance je v Ústí nad Labem (+ 3 535) a v Teplicích (+2 934). Nejvyšší záporné saldo vykazuje Jirkov, kde počet vyjíždějících z obce o 4 515 převyšuje počet osob dojíždějících do obce. Ústecký kraj se podílem vyjížďky žen (32 %) na celkové vyjížďce zaměstnaných žen z obce řadí na 2. místo v rámci ČR za kraj Moravskoslezský (31 %). Ve všech krajích vyjíždí více mužů z obce z celkově zaměstnaných mužů než žen. V rámci našeho kraje nejvyšší podíl vyjíždějících žen na zaměstnaných ženách je v litoměřickém okrese (43 %) a nejnižší v okrese Ústí nad Labem (20 %). U všech hodnocených odvětví ekonomické činnosti bylo dosaženo záporné saldo dojížďky, z toho nejvyšší u průmyslu: - 2 894 (18,8 % z celkové ztráty) a nejnižší u zemědělství (vázanost na obhospodařovanou půdu) - 72 osob (0,5 %). V jednotlivých věkových skupinách převyšovaly počty vyjíždějících za prací počty dojíždějících. Nejvyšší záporné saldo bylo u mladší generace do 29 let s podílem téměř 57 % na celkové ztrátě. Přitom záporné saldo ve věkové kategorii 15-24 letých dosahovalo 4 669 osob a ve věkové skupině 25-29 letých 4 041 osob. S rostoucím věkem hodnota záporné bilance klesala až na 42 osob u osob 60 a víceletých. Počet denně vyjíždějících převýšil počet denně dojíždějících za prací o 7 348 osob (záporná bilance). Intenzitu salda pracovní dojížďky je možno vyjádřit počtem obsazených pracovních míst na 1 000 zaměstnaných, pokud je hodnota vyšší než 1 000, má dané území kladné saldo. Z krajů dosahuje kladné saldo pouze Praha (1 226), ostatní kraje mají tento relativní ukazatel nižší než 1 000, z toho nejnižší hodnoty jsou ve Středočeském kraji (877), dále Vysočině (948) a na 3. místo se řadí Ústecký kraj (957). Při pohledu na jednotlivé okresy kraje je patrné, že pouze Most (1 044) a Ústí nad Labem (1 035) převyšují tisícovou hodnotu, tzn. nabízejí ve srovnání s jinými okresy větší pracovní příležitosti. Z tohoto pohledu je nejhorší situace v okrese Louny (896), kde zároveň došlo za posledních deset k nejvýraznějšímu poklesu (o 7 %). Graf 19 Vývoj obsazených pracovních míst na 1 000 zaměstnaných podle okresů 1 350 1961 1970 1980 1991 2001 1 300 1 250 obsazená pracovní místa 1 200 1 150 1 100 1 050 1 000 950 900 850 800 750 Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem 60 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. 4.2 Vývoj počtu dojíždějících a obsazených pracovních míst Dojíždějící do obce Obsazená pracovní místa Kraj, okres za prací do škol na 1000 zaměstnaných 1) 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 Kraj 144 994 121 026 44 180 40 135 189 174 161 161 439 095 343 168 991 957 Děčín 15 848 15 422 7 577 5 732 23 425 21 154 70 931 55 822 987 934 Chomutov 20 701 17 101 5 147 5 177 25 848 22 278 62 270 49 653 928 916 Litoměřice 23 704 20 742 7 901 7 340 31 605 28 082 57 160 46 993 954 917 Louny 13 662 12 533 4 537 4 367 18 199 16 900 43 644 33 434 962 896 Most 28 047 18 105 6 344 4 440 34 391 22 545 70 418 51 125 1 086 1 044 Teplice 29 830 22 472 6 559 5 448 36 389 27 920 67 295 50 976 973 948 Ústí nad Labem 13 202 14 651 6 115 7 631 19 317 22 282 67 377 55 165 1 039 1 035 1) bydlících na příslušném území Poznámka: v roce 1991 včetně dojíždějících ze Slovenska Meziokresní rozdíly intenzity vyjížďky z obcí za prací i do škol plynou z nerovnoměrného rozložení pracovních míst a rozmístění školských zařízení všech stupňů. V okresech s vyšším podílem městského obyvatelstva je vyjížďka z obce nižší než v okresech Louny a Litoměřice, kde je podíl venkovského obyvatelstva vyšší než v ostatních okresech. Graf 20 Intenzita vyjížďky za prací a do škol podle okresů 60 zaměstnaných žáků, studentů a učňů podíl vyjíždějících v % 50 40 30 20 10 0 Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí n/l Vyjížďka do škol je závislá především na hustotě sítě základních škol a na četnosti a rozmístění vyšších typů škol v příslušné oblasti. Sčítáním v roce 2001 bylo v České republice zjištěno 1 802 tis. žáků, studentů a učňů (vč. zaměstnaných). Z celkového uvedeného počtu 1 718 tis. osob vyjíždělo do škol, z toho většina v rámci obce (64 %) trvalého bydliště, což je dáno mimo jiné i vysokým podílem dětí ve věku 6-14 let. Stejně jako u zaměstnaných osob byl nejnižší podíl vyjíždějících mimo obec bydliště na celkovém počtu vyjíždějících v Hl. m. Praze (4,4 %) a nejvyšší ve Středočeském kraji (50,9 %). Ústecký kraj se podílem 34,1 % řadí na 2. místo za Moravskoslezský kraj (31 %). V okresním srovnání vyjíždí nejvíce dětí v okresech Litoměřice (45,9 %) a Louny (44,6 %). Z celkového počtu 44 729 vyjíždějících z obce směřovala převážná většina žáků, studentů a učňů (78,3 %) do škol v rámci Ústeckého kraje, 20,7 % vyjíždělo za vzděláním do jiného kraje republiky a pouze 1 % do zahraničí. Mimo náš kraj směřovalo nejvíce vyjíždějících do Prahy (42,7 %), dále pak do Libereckého kraje (14,5 %) a Plzeňského (11,1 %). Opačným směrem, tzn. do obcí Ústeckého kraje, dojíždělo 40 135 žáků, studentů a učňů, z toho v rámci kraje to bylo 87,3 % osob a 12,7 % dojíždělo z jiného kraje ČR, především z kraje Libereckého (32,2 %) a Středočeského (27 %). Saldo dojížďky do škol bylo, stejně jako u zaměstnaných, záporné ve výši 4 594 osob (vč. vyjížďky do zahraničí). Z okresů kraje pouze Ústí nad Labem vykazuje bilanční zisk (+ 3 616), v ostatních okresech převažoval počet vyjíždějících nad počtem dojíždějících do obce, nejvyšší ztráta byla v okrese Louny (- 1 992 osob). Rovněž mezikrajová bilance dosáhla záporné hodnoty - 4 144 osob. Ústecký DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 61

kraj získal na dojížďce nejvíce z krajů Středočeského (+ 643 osob), Libereckého (+ 303), Vysočina (+ 107) a Karlovarského (+ 30). Naproti tomu ztratil nejvíce s Prahou (- 3 548 osob), krajem Plzeňským (- 840), Jihomoravským (- 487) a Jihočeským (- 191). V meziokresní dojížďce do škol a učilišť (v rámci kraje) dosahuje kladné bilance (+ 2 528) pouze okres Ústí nad Labem, kam dojíždí z ostatních okresů 3 284 žáků, studentů a učňů a vyjíždí pouze 756 osob. U ostatních okresů je poměr dojíždějících do okresu a vyjíždějících z okresu opačný. Nejvyšší záporné saldo je v okresech Teplice (- 892 osob) a Louny (- 866 osob). Z hlediska věkové kategorie převažuje u vyjíždějících (70,3 %) i dojíždějících (67,5 %) kategorie 15 letých a starších, tzn. učni a studenti středních a vysokých škol. Tato věková kategorie se z více než 95 % podílí na velikosti záporného salda dojížďky. Podíl denně vyjíždějících v rámci ČR (76,9 %) i dojíždějících (82,9 %) do škol vysoko převažuje ostatní typy frekvence. Saldo denně dojíždějících je rovněž záporné a dosahuje hodnoty - 788 žáků, studentů a učňů. Ve školách Ústeckého kraje bylo v roce 2001 obsazeno 136 481 míst a relativní ukazatel počtu obsazených míst na 1 000 žáků, studentů a učňů v místě bydlících dosáhl hodnoty 967, tisícová hranice byla překročena pouze v okrese Ústí nad Labem o 178 osob. Nejnižší hodnotu vykázal okres Louny (868 osob), když jako jediný nedosáhl hranice 900 osob. Vývoj dojížďky ve městech Ústeckého kraje: V roce 2001 žilo ve 46 městech 79,9 % obyvatel kraje. Z měst vyjíždělo za prací nebo do škol 116 062 osob, z toho vyjíždějící za prací 89 978, tzn. 77,5 % vyjíždějících z měst a 66 % z celkového počtu vyjíždějících zaměstnaných v kraji. Z venkovských obcí vyjížděĺo 65 107 osob, z toho za prací 46 462, tj. 71,4 % vyjíždějících z obcí a 34,1 % vyjíždějících za prací v kraji. Města se na celkové dojížďce podílela 80,2 %, když do nich za prací a do škol cestovalo 129 327 osob, z toho 72,7 % (94 056) zaměstnaných. V porovnání s rokem 1991 se počet dojíždějících do měst snížil o 13 685 osob (10,6 %), na tomto poklesu se z 87,4 % podílela dojížďka za prací. Důsledkem částečného zvýšení vyjížďky za prací z měst o 0,2 procentního bodu v roce 2001 došlo i k mírnému snížení kladného salda dojížďky ze 4 287 v roce 1991 na 4 078 při posledním sčítání. Naproti tomu ve venkovských obcích došlo za posledních deset let v důsledku značného poklesu dojížďky za prací do obcí k výraznému zvýšení záporné bilance dojížďky z - 9 161 v roce 1991 na - 19 492 v roce 2001. Obsazená pracovní místa ubývala v období 1991-2001 ve venkovských obcích o 5,3 procentního bodu rychleji než ve městech, kde se počet pracovních míst snížil o 77 896 (21 %) na 292 511 a ve venkovských obcích ubylo 18 031 (26,3 %) pracovních příležitostí na celkových 50 657. Podíl obsazených pracovních míst ve městech kraje se tak zvýšil z 84,4 % v roce 1991 na 85,2 % v roce 2001. 62 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. 4.3 Vývoj počtu dojíždějících a obsazených pracovních míst ve městech kraje Město Dojíždějící do obce Obsazená pracovní místa za prací do škol na 1000 zaměstnaných 1) 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 Benešov nad Ploučnicí 770 793 245 158 1 015 951 2 080 1 768 896 929 Bílina 3 196 3 385 382 312 3 578 3 697 8 703 7 835 928 1 120 Bohušovice nad Ohří 400 412 20 14 420 426 797 722 591 587 Budyně nad Ohří 349 265 55 24 404 289 896 613 942 736 Česká Kamenice * ) 701 494 105 322 806 816 3 123 1 794 955 733 Děčín * ) 5 867 5 598 3 468 2 469 9 335 8 067 32 681 25 133 1 092 1 064 Dolní Poustevna 137 192 88 38 225 230 789 765 870 898 Dubí 2 157 2 102 72 115 2 229 2 217 4 090 3 531 1 020 1 115 Duchcov 1 637 910 1 021 691 2 658 1 601 4 130 2 451 858 691 Hrob 387 119 27 30 414 149 817 343 759 428 Chabařovice 850 668 58 51 908 719 1 151 989 1 024 1 047 Chomutov 7 376 6 823 2 569 2 645 9 945 9 468 29 124 22 693 1 007 1 044 Jílové 353 254 176 9 529 263 1 481 1 124 523 463 Jirkov 949 1 182 278 385 1 227 1 567 3 617 3 879 370 462 Jiříkov 481 439 17 31 498 470 1 805 1 411 984 918 Kadaň 6 174 3 929 1 365 883 7 539 4 812 13 966 9 867 1 407 1 241 Klášterec nad Ohří 971 1 305 144 118 1 115 1 423 5 569 5 593 628 762 Košťany 706 321 26 19 732 340 1 177 621 884 551 Krásná Lípa * ) 308 349 61 48 369 397 1 547 1 174 899 836 Krupka 583 536 246 306 829 842 2 743 2 634 394 476 Libochovice 471 487 259 260 730 747 2 671 1 457 937 893 Litoměřice * ) 4 674 5 531 1 816 2 070 6 490 7 601 13 878 13 909 983 1 162 Litvínov 9 544 6 154 1 282 1 069 10 826 7 223 20 111 13 792 1 324 1 221 Lom 267 223 60 49 327 272 623 601 405 435 Louny * ) 4 039 4 369 1 571 1 484 5 610 5 853 12 984 10 783 1 082 1 180 Lovosice 4 266 2 845 1 535 1 218 5 801 4 063 8 009 5 311 1 501 1 304 Meziboří 269 270 1 292 513 1 561 783 920 772 310 386 Mikulášovice 227 113 14 8 241 121 1 136 620 830 557 Most 11 241 8 560 2 880 2 455 14 121 11 015 40 170 31 572 1 030 1 068 Osek 818 216 79 92 897 308 1 733 825 632 396 Podbořany 1 283 884 560 911 1 843 1 795 3 846 2 742 1 197 1 000 Postoloprty 360 246 116 94 476 340 1 557 1 028 647 538 Roudnice nad Labem 3 230 3 427 1 632 1 597 4 862 5 024 8 305 7 407 1 123 1 204 Rumburk 1 601 1 581 82 870 1 683 2 451 6 173 4 956 1 039 960 Šluknov 252 324 181 327 433 651 2 455 1 823 838 766 Štětí 2 047 1 788 570 659 2 617 2 447 6 040 4 768 1 242 1 167 Teplice 11 459 9 579 4 086 3 283 15 545 12 862 32 104 25 009 1 108 1 133 Terezín 1 455 765 327 240 1 782 1 005 2 167 1 251 1 606 1 057 Trmice * ). 2) 1 984. 2) 393. 2) 2 377. 2) 2 491. 2) 2 466 Třebenice * ) 145 93 127 104 272 197 421 319 447 446 Ústí nad Labem * ) 9 911 9 965 5 339 6 815 15 250 16 780 60 401 46 837 1 100 1 082 Úštěk 171 187 31 43 202 230 1 038 776 746 670 Varnsdorf 1 254 1 516 1 436 953 2 690 2 469 9 233 7 627 1 018 1 026 Vejprty * ) 268 212 11 15 279 227 1 640 1 250 983 925 Velký Šenov 406 462 119 99 525 561 1 164 994 1 068 1 164 Žatec * ) 2 000 2 199 1 174 982 3 174 3 181 11 342 8 651 981 975 1) bydlících na příslušném území 2) osamostatněny v roce 1994 oddělením od Ústí nad Labem * ) v období 1991-2001 došlo k územním změnám DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 63

5. ZÁVĚR Dojížďka za prací a do škol je jednou z nejdůležitějších forem prostorové mobility obyvatelstva a získané údaje spolu s dalšími informacemi (demografický vývoj, dopravní obslužnost apod.) mohou sloužit k dalším specializovaným studiím. Analýza dojížďky nabývá ještě většího významu v souvislosti se společenskoekonomickými změnami v poslední dekádě minulého století. Dochází ke strukturálním změnám v národním hospodářství, především rozšíření terciárního sektoru na úkor sektoru primárního. Změny v rozmístění pracovních příležitostí se projevily větší mírou dojížďky za prací. Údaje o dojížďce do zaměstnání se při sčítání v roce 2001 zjišťovaly již počtvrté za sebou, zatímco do škol teprve potřetí, poprvé však v takovém rozsahu. Přesto, že srovnatelnost údajů je částečně ovlivněna metodickými a územními změnami, odrážejí výsledná data o dojížďce významné změny ve společnosti. Z analýzy dat o dojížďce za prací v Ústeckém kraji vyplynuly následující závěry: Počet vyjíždějících z obce do zaměstnání v porovnání s rokem 1991 mírně poklesl, změnila se však struktura podle územních typů vyjížďky - téměř dvojnásobný nárůst mezikrajové vyjížďky (druhá nejvyšší v ČR) a téměř trojnásobný do zahraničí. Z hlediska pohlaví mezi vyjíždějícími zaujímají téměř dvě třetiny muži s převahou ve všech typech prostorové vyjížďky, ženy preferují vyjížďku na kratší vzdálenosti v rámci okresu. Z pohledu věku se na celkovém počtu vyjíždějících podílejí téměř z poloviny střední věkové skupiny (30-49letí). S rostoucím věkem se počet vyjíždějících snižuje a zvyšuje se podíl cest na kratší vzdálenosti. Vyjíždějící denně tvoří převážnou většinu úhrnu, jejich podíl na celkové vyjížďce je však téměř o 13 procentních bodů nižší než před deseti lety, tzn. že se zvýšila nedenní forma dojížďky s častějším využíváním přechodných pobytů. Struktura podle času stráveného na cestě se liší podle prostorových typů vyjížďky, při vyjížďce v obci je nejpočetněji zastoupen interval do čtvrt hodiny, mimo obec již 15 minut až hodinu. Průměrná doba cesty je v obci 19 minut a mimo obec 34 minuty. Při cestě do zaměstnání mimo obec svého bydliště preferuje nejvíce osob veřejnou hromadnou dopravu a v rámci ní autobus, více než třetina osob se dopravuje vlastním dopravním prostředkem, a to hlavně automobilem. V bilanci dojížďky a vyjížďky převyšují vyjíždějící z obce o více než 15 tisíc osob dojíždějící, což představuje zápornou bilanci, která se za posledních deset let zvýšila více než trojnásobně. V rámci kraje bylo stanoveno 19 největších center dojížďky za prací, z toho 16 sídel obcí s rozšířenou působností (ORP) a dále ještě 3 města s vysokým počtem dojíždějících a s aktivním saldem celkové pracovní dojížďky. Na základě zvolených kritérií bylo 16 sídel ORP současně vybráno i jako jádra pracovních mikroregionů. Dojížďka do škol je závislá především na hustotě sítě základních škol a na četnosti a rozmístění škol vyššího typu. Počet vyjíždějících žáků, studentů a učňů mimo obec bydliště se mezi posledními sčítáními zhruba o desetinu snížil v závislosti na poklesu počtu dětí školního věku. Částečně vzrostl podíl vyjíždějících v rámci okresu na úkor meziokresní vyjížďky jako důsledek nárůstu škol vyššího stupně v rámci kraje. Mírně se zvýšila i mezikrajová vyjížďka (vč. zahraničí). Mezi vyjíždějícími mimo okres bydliště převažovali studující starší 15 let. Podíl vyjíždějících denně v rámci ČR byl v porovnání s vyjížďkou za prací nižší o 4 procentní body. Z hlediska času stráveného na cestě je vyjížďka v obci nejpočetněji zastoupena v intervalu do čtvrt hodiny (stejně jako za prací), mimo obec je čtvrt až půl hodiny. Podíl nejkratšího a zejména nejdelšího časového intervalu je vyšší než u vyjížďky za prací (o 1,2, resp. 5,1 procentního bodu), což se odráží v délce průměrné cesty (36 minut). V obci je průměrná doba cesty 13 minut. Nejrozšířenějším dopravním prostředkem při cestách do škol byl jednoznačně autobus. Počet vyjíždějících z obce za vzděláním převyšuje (stejně jako u pracujících) počet dojíždějících, a to o 4,6 tisíce, na rozdíl od bilance dojížďky za prací se však záporné saldo dojížďky do škol v období let 1991-2001 snížilo téměř o 13 % (o 675 osob). 64 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

V kraji bylo stanoveno na základě kritérií 26 center dojížďky do škol, z toho 16 sídel ORP, 9 měst a 1 obec, do kterých dojíždí kromě žáků základních škol i učni a studenti středních škol a učilišť. Dominantní postavení má Ústí nad Labem, kde se nachází sídlo jediné vysoké školy v regionu. Změny v dojížďce, které se projevily v 90. letech pokračují i po roce 2001. Reorganizace státní správy k 1. lednu 2003, spojená se zánikem 73 okresních úřadů a s přenesením části kompetencí na 205 obcí s rozšířenou působností a na nově vzniklé krajské úřady, byla doprovázena v mnoha případech i přesunem některých pracovníků. To ovlivnilo dojížďku především administrativních pracovníků a způsobilo i změny v dojížďkových proudech osob se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Budoucí vývoj mohou ovlivnit rovněž předpokládané změny v bytové výstavbě (odklon od výstavby bytových domů ve městech ve prospěch rodinných domů v menších obcích poblíž měst) a s nimi související stěhování obyvatelstva. Dalším důležitým faktorem je dopravní obslužnost, která bývá lepší u větších center dojížďky. Vývoj dojížďky do škol bude dále závislý na populačním vývoji obyvatelstva a rovněž na změnách sítě všech typů škol. Rušení základních škol v malých obcích v důsledku nepříznivého populačního vývoje posledních let může mít za následek další pokles vitality obce, což s sebou nese pokles migrační atraktivity s nepříznivými důsledky pro budoucí demografický vývoj obce. Nemalý dopad na vývoj dojížďky je možno očekávat rovněž od vzniku nových pracovních příležitostí, zejména v oblastech soustředěné výstavby zahraničních investorů (tzv. triangly), které s sebou přinášejí na relativně malém prostoru zaměstnání pro stovky osob a tím opět změnu pracovní mobility (Most, Žatec, Lovosice apod.) Rovněž v nedávné době zahájené rušení vojenských posádek v několika oblastech Ústeckého kraje může představovat pro pracovníky z tohoto odvětví činnosti změnu při cestách za prací, a to především na větší vzdálenosti, často i mimo kraj bydliště a na změnu času případně i frekvence dojížďky. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 65

METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 se uskutečnilo na celém území České republiky podle zákona č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Údaje byly zjišťovány podle stavu o půlnoci z 28. února na 1. března (rozhodný okamžik). Sčítání organizoval, řídil a koordinoval Český statistický úřad, který zabezpečoval přípravu a provedení sčítání ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zahraničních věcí, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, okresními úřady a obcemi. Sčítání v jednotlivých sčítacích obvodech zajišťovali sčítací komisaři a sčítací revizoři. Jako sčítací obvod bylo vymezeno území základní sídelní jednotky nebo její části, ve které sběr údajů zajišťoval jeden sčítací komisař. Samostatné sčítací obvody tvořila zařízení hromadně ubytovaných příslušníků ozbrojených sil, Policie České republiky, zařízení Vězeňské služby, uprchlické tábory a zastupitelské úřady v zahraničí. Sčítání se vztahovalo na každou fyzickou osobu, která měla v rozhodný okamžik na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt, i na každou další fyzickou osobu, která byla na území České republiky v rozhodný okamžik přítomna (i když zde neměla trvalý nebo dlouhodobý pobyt), na každý dům, určený pro bydlení, i neobydlený, na každý byt, i neobydlený. Sčítání nepodléhali cizí státní příslušníci požívající diplomatických imunit a výsad, jakož i domy a byty ve vlastnictví jiných států, které sloužily k diplomatickým účelům. Obsah sčítání (zjišťované údaje) stanovil zákon č. 158/1999 Sb. Všechny osoby měly povinnost uvést o sobě údaje v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem. Tradičně byla použita metoda sebesčítání, kdy obyvatelé sami vyplňovali sčítací tiskopisy. Za nezletilou osobu poskytl údaje její zákonný zástupce, za osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům její opatrovník. Za osobu, která měla ve sčítacím obvodu trvalý pobyt, ale byla dočasně nepřítomná, poskytla údaje jiná osoba z její bytové domácnosti. Při sčítání lidu, domů a bytů 2001 byly použity sčítací tiskopisy: Sčítací list osob, Domovní list, Bytový list. Vzory sčítacích tiskopisů vymezila Vyhláška Českého statistického úřadu, kterou se stanoví vzory sčítacích tiskopisů pro sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a vzor průkazu sčítacího komisaře a sčítacího revizora (Sbírka zákonů, částka 95, 13. října 2000). Všechny údaje byly zpracovány podle územního a správního členění státu platného v České republice k 1. březnu 2001. Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 v České republice respektovalo z hlediska obsahu, metodiky i zpracování údajů Rezoluci Ekonomické a sociální rady OSN z roku 1995 k programu světových sčítání a Doporučení pro sčítání lidu, domů a bytů kolem roku 2000 v evropském regionu, která zpracoval Statistický úřad Evropské unie (Eurostat) ve spolupráci s Evropskou hospodářskou komisí. Otázky týkající se dojížďky/docházky do zaměstnání a školy (místo pracoviště, školy, frekvence dojížďky/docházky, denní dojížďka/docházka do zaměstnání a školy, dopravní prostředek) vyplňovaly pouze osoby pracující a žáci, studenti a učni, kteří uváděli údaje o dojížďce/docházce do školy i v případě, že byli pracujícími studenty a učni. Zahrnuty jsou všechny osoby, které měly v rozhodný okamžik sčítání na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt bez ohledu na to, zda v rozhodný okamžik sčítání byly v místě svého trvalého nebo dlouhodobého pobytu přítomny. Údaje o dojížďce vyplňovaly podle skutečnosti k 1. 3. 2001. 66 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Zjišťovaly se údaje o o přesunu z místa trvalého bydliště do místa pracoviště nebo školy (otázka na místo pracoviště, školy a otázka na frekvenci dojížďky (docházky) do zaměstnání a školy) o každodenním pohybu zaměstnaných osob, školáků, učňů a studentů z místa trvalého nebo přechodného bydliště (otázka na denní dojížďku/docházku do zaměstnání a školy a otázka na dopravní prostředek). Osoby vyjíždějící do zaměstnání a škol jsou osoby, které uvedly, že místo jejich pracoviště nebo školy bylo v jiném domě (resp. v jiné obci nebo v jiném státu), než ve kterém měly trvalý (dlouhodobý) pobyt. Vyjíždějící (dojíždějící) v rámci obce jsou osoby, jejichž místo pracoviště je v obci, ve které mají trvalý (dlouhodobý) pobyt, avšak v jiném domě. V Hl. m. Praze jsou ve vyjíždějících (dojíždějících) v rámci obce zahrnuty také osoby, dojíždějící do zaměstnání/školy do jiného správního obvodu. Vyjíždějící mimo obec jsou osoby, jejichž obec pracoviště, školy byla jiná než obec trvalého pobytu, případně jejichž místo pracoviště bylo v zahraničí. V počtu vyjíždějících z obce jsou zahrnuty i osoby, s nezjištěnou obcí pracoviště, pokud byl znám okres pracoviště, který byl různý od okresu trvalého pobytu. Vyjíždějící denně byly osoby, které v otázce o frekvenci dojížďky (alternativy - denně, týdně, 1-2x měsíčně, jinak) zvolily danou odpověď. Čas strávený dojížďkou se týká každodenního dojíždění (docházení) do zaměstnání nebo školy. Osoby, které z místa trvalého pobytu dojížděly do zaměstnání a školy jinak než denně, uváděly v této otázce dobu denní dojížďky (docházky) z místa jejich přechodného ubytování do zaměstnání nebo školy. Údaj odpovídal celkové době, která uplyne od opuštění domova (místa přechodného ubytování) do registrace na pracovišti nebo vstupu do školy, tj. včetně pěší chůze na stanici a od stanice veřejné dopravy, čekání na příjezd, přestup, apod. Použití dopravních prostředků se vyplňovalo podle denní dojížďky (docházky); uvedly se všechny obvykle používané dopravní prostředky. Autobus (kromě MHD) uvedly osoby využívající autobusovou dopravu, která překračuje hranice obce/města. Odpověď žádný dopravní prostředek uvedly osoby, které chodí do zaměstnání nebo školy pouze pěšky. Zaměstnané osoby v tabulkách za dojížďku jsou všechny osoby pracující s výjimkou pracujících studentů a učňů, kteří vyplňovali do tiskopisu dojížďku do školy, a proto jsou ve všech výstupech za dojížďku zařazeni v kategorii studentů a učňů bez ohledu na skutečnost, že v rozhodný okamžik sčítání byli také ekonomicky aktivní. Mezi zaměstnané osoby jsou tak zahrnuty všechny osoby, které uvedly, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, samostatně činné, pracující důchodce, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu. Ženy na mateřské dovolené, osoby ve vazbě a ve výkonu trestu uváděly údaje podle posledního zaměstnání, pokud trval jejich pracovní poměr. Údaj o celkovém počtu zaměstnaných osob zveřejněný v této publikaci se liší od údajů o počtu zaměstnaných osob uváděných v jiných publikacích s výsledky sčítání. Důvodem je skutečnost, že v tabulkách o počtu dojíždějících a vyjíždějících osob nejsou v úhrnu zaměstnaných zahrnuti pracující studenti a učni. Směrový proud vyjížďky je definován jako vyjíždějící osoba/osoby z obce trvalého pobytu do obce pracoviště nebo z obce trvalého pobytu do jiného státu (při dojížďce do zahraničí). Podmínkou směrového proudu je zjištěná obec pracoviště resp. zjištěný stát pracoviště při dojížďce do zahraničí. V tabulkách je použito několika úrovní dojížďky vnitroobecní (uvnitř obce), meziobecní dojížďka (z obce do obce), meziokresní (z okresu do okresu) a mezikrajská (z kraje do kraje). Proto u stejného území mohou být v různých tabulkách uvedeny rozdílné počty vyjíždějících a dojíždějících. Saldo dojížďky je rozdíl počtu dojíždějících a vyjíždějících. Obsazená pracovní místa jsou součtem počtu zaměstnaných osob a salda dojížďky. Zařazení zaměstnaných osob do odvětví ekonomické činnosti se provádělo podle hlavního druhu ekonomické činnosti. Přehled odvětví byl uveden ve vysvětlivkách ke sčítacím tiskopisům. Pracovní mikroregion tvoří územně souvislý celek charakterizovaný relativně vysokou mírou vnitřní uzavřenosti dojížďky za prací (především její denní formy). Je až na výjimky tvořen 1 centrem (jádrem) a jeho spádovým zázemím tvořeným nejméně 3 obcemi. Zázemí musí mít nejméně 4 tisíce obyvatel, celý mikroregion 10 tisíc obyvatel. Centrum (středisko) pracovního mikroregionu je město s významnější koncentrací pracovních příležitostí, které slouží k uspokojování potřeb nejen jeho rezidentů, ale i obyvatel bydlících v okolních obcích. Centra mají obvykle více než 5 tis. obyvatel a většinou i kladné saldo denní dojížďky za prací. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 67

Spádová oblast (zázemí) pracovního mikroregionu je tvořena obcemi, které se nacházejí kolem centra pracovního mikroregionu a jsou s ním funkčně propojeny intenzivní dojížďkou za prací. Obce jsou přiřazeny k centru podle principu převládající orientace celkové pracovní dojížďky. V případě nejasné orientace hlavního směru dojížďky (z obce vyjíždí stejný počet osob i do jiných směrů) je přihlédnuto k dodatečným kritériím (denní forma dojížďky, silniční vzdálenost mezi obcemi, terénní členitost). Některé obce nemají hlavní spád přímo do příslušného centra, ale jsou s ním spojeny nepřímo přes jinou větší obec (často přes tzv. subregionální centrum). Centrum (středisko) pracovního subregionu je obec (obvykle město), do které mají hlavní spád (přímo či nepřímo) denní dojížďky za prací alespoň 2 sousední obce s úhrnnou populační velikostí v rozmezí 1-4 tis. obyvatel. Pracovní subregion je hierarchicky nižší celek, u něhož rozhodující část pracovní dojížďky není obvykle uzavřena v rámci jeho hranic (pracovní vyjížďka z jeho centra směřuje většinou mimo vymezený subregion). Centrem dojížďky do škol je každá obec, která měla v době sčítání na svém území zařízení poskytující minimálně úplné středoškolské vzdělání (pro účely této regionalizace zúženo na gymnázium nebo střední odbornou školu). Většinou jde o obce s populační velikostí mezi 5-10 tis. obyvateli. SROVNATELNOST VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ 2001 A 1991 Ve výsledcích sčítání 2001 jsou do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. Údaje o zaměstnaných osobách nejsou plně srovnatelné. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající rodičovský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr; v roce 2001 však jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů. Ostatní (tj. ženy na další mateřské dovolené a osoby pobírající rodičovský příspěvek) jsou zahrnuti do osob ekonomicky neaktivních. Rozdílné proti roku 1991 bylo zjišťování údajů o zaměstnání, postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti u vojáků v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě. Při sčítání v roce 1991 uváděli tyto údaje podle posledního vykonávaného zaměstnání, v roce 2001 v souladu s metodikou ILO (International Labour Organization Mezinárodní organizace práce) uváděli zaměstnání voják základní (náhradní resp. civilní) služby a byli zahrnuti do odvětví obrany (resp. veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě civilní služby). Tyto skutečnosti se promítly i do ukazatelů o dojížďce. Údaje o počtech vyjíždějících a dojíždějících podle odvětví nejsou plně srovnatelné. V roce 1991 se při zařazování do odvětví vycházelo ze zápisů názvů organizací podle druhu provozované nebo převažující činnosti (klasifikace JKONH), v roce 2001 se odvětví ekonomické činnosti určovalo podle hlavního druhu ekonomické činnosti (klasifikace OKEČ). * * * * * * * * * * * Podrobné údaje o počtu dojíždějících osob byly zveřejněny v publikacích Dojížďka do zaměstnání a škol okres Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem, které byly zpracovány a vydány za jednotlivé okresy koncem roku 2003. Údaje o dojížďce mezi okresy byly zveřejněny v publikaci Dojížďka do zaměstnání a škol Česká republika. Údaje o počtu vyjíždějících osob byly zveřejněny také v publikaci Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 základní informace o okresech a krajích resp. v publikacích Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 základní informace o obcích v jednotlivých okresech v tabulce 114. Údaj o celkovém počtu vyjíždějících osob zaměstnaných nebo žáků, studentů a učňů v tab. 114 zahrnuje na rozdíl od tabulek uvedených v této publikaci i počty osob s nezjištěným místem pracoviště, školy (nezjištěný stát, okres a obec), které však uvedly, že místo pracoviště, školy je jinde než v domě, ve kterém mají trvalý pobyt. V tabulkách 114 za Hl. m. Prahu resp. za jednotlivé správní obvody jsou v řádku vyjíždějící v rámci kraje uvedeny počty osob, které vyjíždějí v rámci Prahy mezi jednotlivými správními obvody; tyto osoby jsou v tabulkách o dojížďce zahrnuty pouze v údaji o vyjíždějících v rámci obce. 68 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Přehled významných vlivů působících na objem dojížďky a její změny v rámci ČR mezi lety 1991-2001 (významné vlivy, které je možno s určitou přesností kvantifikovat, jsou doplněny orientačním odhadem jejich intenzity) Typy faktorů "STATISTICKÉ" VLIVY "REÁLNÉ" VLIVY "STATIS- TICKÉ" VLIVY "REÁLNÉ" VLIVY Pravděpodobný směr výsledného působení nejvýznamnějších faktorů v rámci ČR v 90. letech objem dojížďky zvyšují ( + ) objem dojížďky snižují ( - ) DOJIŽĎKA ZA PRACÍ Započtení pracujících cizinců s dlouhodobým pobytem (50 až 60 tis.) Rozpad a slučování obcí (25 až 27 tis.) Rozdílné posuzování předchozího zaměstnání u vojáků, zejména v základní službě 1 Nabídka nových pracovních míst v atraktivních regionech (zázemí měst, v blízkosti dopravních koridorů, podél hranic), celkově větší diference mezd mezi regiony Růst počtu osob dlouhodobě žijících mimo místo trvalého bydliště Vstup silných populačních ročníků (70. léta) na trh práce 3 Pokles počtu žen na řádné mateřské dovolené vlivem nižší porodnosti (vliv na dojížďku: 10 až 20 tis.) Zlepšení dopravní infrastruktury v některých regionech (dálnice, koridory) Rozvoj automobilizace na venkově, "svážení" zaměstnanců, příp. finanční kompenzace nákladů dojíždění některými zaměstnavateli Omezení objemu meziregionální (pracovní) migrace 4 Nezapočtení osob na rodičovské dovolené (téměř 150 tis.) Zvýšení nedopočtu obyvatel při sčítání (50 až 60 tis.) Nárůst počtu odpovědí s nezjištěným místem pracoviště (v roce 2001 jich bylo téměř 150 tis.) 2 Ztráta pracovních míst v oblastech dříve silně koncentrované průmyslové i zemědělské výroby, výrazný nárůst nezaměstnanosti, regionálně velmi diferencovaný, v ČR - 350 tis. 6 Rozvoj malého a středního podnikání s provozovnami v místě trvalého bydliště 7 Zhoršení dopravní infrastruktury v některých (periferních) regionech Subjektivní faktory 5 Subjektivní faktory 5 Rozpad a slučování obcí (10 až 11 tis.) Redukce spojů veřejné dopravy na venkově (zejména železniční), růst nákladů (časových i finančních) na dojížďku Nárůst počtu odpovědí s nezjišt.místem školy (v roce 2001 jich bylo téměř 30 tis.) 2 Ostatní méně významné vlivy 8 Ostatní méně významné vlivy 8 Demografický efekt pozitivní - větší zapojení do terciár. vzdělávání, růst kapacit tohoto typu vzdělávání Rušení základních škol v některých malých obcích 9 Nově otevírané školy 11 Větší ochota dojíždět za kvalitním (specializ.) vzděláním 10 DOJÍŽĎKA DO ŠKOL Demografický efekt negativní - pokles počtu žáků základních škol Nové studijní obory na středních a vysokých školách Poznámky: 1 V roce 1991 uváděno místo posledního vykonávaného zaměstnání, v roce 2001 místo výkonu současné vojenské služby; vliv klesajícího počtu osob nastupujících k vojenské službě, zkracování vojenské služby a vyššího podílu těch, kteří absolvovali vojenskou službu v obci trvalého pobytu. 2 Projevuje se nejvíce mezi obcemi (městy, centry dojížďky), na objem dojížďky mezi vyššími územními celky (okres kraj ČR) nemá vliv. Jedním ze zdrojů nárůstu mohou být osoby nelegálně pracující v ČR i zahraničí. 3 Výsledný efekt nebude tak výrazný, neboť část mladé generace se zařadila mezi nezaměstnané, část déle studuje apod., pozitivní demografický vliv je částečně vyvážen snížením ekonomického zapojení obyvatel na konci produktivního věku. 4 Na dojížďce se projevuje zejména zvýšení počtu její nedenní formy, častější využívání přechodných pobytů v ubytovnách či v nájemních bytech v oblastech s vysokou nabídkou atraktivních pracovních míst. Narůstá také objem dojížďky na delší vzdálenost. 5 Individuální volba mezi prací a volným časem, ochota pracovat, demotivující efekt sociálních dávek apod. 6 Nezaměstnaní při SLDB 1991 ( hledající zaměstnání, zhruba 120 tis. osob) sice zvyšovali počet ekonomicky aktivních, ale na otázku ohledně dojížďky do zaměstnání neodpovídali (stejně jako v roce 2001), proto je tato kategorie řazená mezi vlivy reálné, nikoliv statistické. 7 Projevuje se v pravděpodobném nárůstu osob, které mají shodnou adresu trvalého bydliště a pracoviště (v roce 2001 jich bylo v ČR 363 tis., tj. 7 % všech zaměstnaných), nejvíce v Praze a Libereckém kraji (9 %), nejméně v krajích s nízkou mírou podnikatelské aktivity Moravskoslezském a Karlovarském (6, resp. 5 %). Je obtížné odhadnout podíl podnikatelů, kteří reálně vyjíždějí (např. stavební práce) a těch, kteří mají skutečně provozovnu v místě bydliště (např. pohostinství). Orientačně jde o snížení dojížďky zhruba o 100 tis. osob. 8 Jejich vliv je malý a vzájemně se kompenzující: + děti cizinců s dlouhodobým pobytem - nedopočet při sčítání - pravděpodobný nárůst počtu dětí vyučovaných doma, nebo v odborných léčebných ústavech - osoby studující na zahraničních středních a vysokých školách (mnozí ani nebyli sečteni). 9 Z nově vzniklých obcí mezi roky 1991 a 2001 jich má 63 školu, 427 nemá. Počet obcí, které existovaly v roce 1991 a 2001, v roce 1991 základní školu měly a v roce 2001 již ne, se zvýšil o 100, čímž došlo k nové dojížďce vlivem zrušení školy. 10 Týká se spíše dojížďky ve velkých městech a nabídkou specializovaných škol doprovázenou kvalitní dopravní infrastrukturou, tento vliv se mohl projevit i na venkově (spojením dojížďky rodičů za prací a jejich dětí do škol). 11 Ve 407 obcích, které existovaly v obou srovnávaných rocích, se dřívější nevybavenost školou změnila na vybavenost a vyjížďka zanikla. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 69

TABULKOVÁ ČÁST DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 71

Tab. A1. Bilance dojížďky za prací v letech 1980-2001 Ekonomicky aktivní, v roce 2001 zaměstnaní Dojíždějící do okresu (kraje) 1) z toho denně Vyjíždějící z okresu (kraje) z toho denně Saldo dojížďky z toho denně Obsazená pracovní místa na 1000 zaměstnaných 2) Kraj 1980 441 165...... 439 287 996 1991 443 086 6 218. 11 092. -4 874. 439 095 991 2001 358 582 6 584 3 159 21 998 10 507-15 414-7 348 343 168 957 okres Děčín 1980 74 286 3 583. 4 253 2 046-670. 73 616 991 1991 71 851 2 604 1 490 3 524 2 030-920 -540 70 931 987 2001 59 772 2 565 1 646 6 515 3 567-3 950-1 921 55 822 934 okres Chomutov 1980 62 221 3 600. 7 896. -4 296. 57 925 931 1991 67 079 2 238 1 278 7 047 5 681-4 809-4 403 62 270 928 2001 54 204 2 163 1 458 6 714 3 930-4 551-2 472 49 653 916 okres Litoměřice 1980 61 697 2 364 1 339 6 204 3 814-3 840-2 475 57 857 938 1991 59 919 2 149 1 442 4 908 3 349-2 759-1 907 57 160 954 2001 51 260 3 237 2 081 7 504 5 182-4 267-3 101 46 993 917 okres Louny 1980 45 638 2 405 1 193 4 070 2 268-1 665-1 075 43 973 964 1991 45 390 2 055 1 422 3 801 2 664-1 746-1 242 43 644 962 2001 37 323 2 199 1 535 6 088 3 731-3 889-2 196 33 434 896 okres Most 1980 62 863 11 737. 4 284. 7 453. 70 316 1 119 1991 64 855 8 941 7 910 3 378 2 570 5 563 5 340 70 418 1 086 2001 48 973 6 388 4 731 4 236 2 592 2 152 2 139 51 125 1 044 okres Teplice 1980 72 083 4 560. 7 584. -3 024. 69 059 958 1991 69 128 3 682 2 942 5 515 4 584-1 833-1 642 67 295 973 2001 53 755 3 186 2 305 5 965 4 095-2 779-1 790 50 976 948 okres Ústí nad Labem 1980 62 332 7 775 5 414 3 566. 4 209. 66 541 1 068 1991 64 864 5 901 4 748 3 388 2 352 2 513 2 396 67 377 1 039 2001 53 295 6 540 4 945 4 670 2 952 1 870 1 993 55 165 1 035 1) v letech 1980-1991 včetně dojíždějících ze Slovenska 2) bydlících na příslušném území DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 73

Tab. A2. Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech 1991-2001 Ústecký kraj Vyjížďka Dojížďka 1991 2001 rozdíl 2001-1991 1991 2001 rozdíl 2001-1991 počet v % počet v % Vyjíždějící z obce bydliště Dojíždějící do obce Celkem 148 985 136 440-12 545-8,4 144 944 121 026-23 918-16,5 muži 93 157 85 593-7 564-8,1 90 633 74 940-15 693-17,3 ženy 55 828 50 847-4 981-8,9 54 361 46 086-8 275-15,2 v tom ve věku: 15-29 50 381 43 778-6 603-13,1 48 165 35 068-13 097-27,2 30-59 95 069 90 564-4 505-4,7 93 323 83 905-9 418-10,1 60+ a nezj. 3 535 2 098-1 437-40,7 3 506 2 053-1 453-41,4 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 13 575 4 713-8 862-65,3 13 476 4 641-8 835-65,6 průmysl 68 656 48 579-20 077-29,2 68 181 45 685-22 496-33,0 stavebnictví 16 787 13 178-3 609-21,5 15 851 11 343-4 508-28,4 doprava a telekomunikace 13 134 12 785-349 -2,7 12 428 10 880-1 548-12,5 obchod 12 104 11 761-343 -2,8 11 654 10 361-1 293-11,1 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti 12 121 12 240 119 1,0 11 726 11 443-283 -2,4 z toho denně 137 923 109 107-28 816-20,9 134 925 101 759-33 166-24,6 z toho do jiných okresů ČR z toho z jiných okresů ČR Celkem 31 067 40 350 9 283 29,9 26 687 26 278-409 -1,5 muži 22 598 28 731 6 133 27,1 19 676 18 946-730 -3,7 ženy 8 469 11 619 3 150 37,2 7 011 7 332 321 4,6 v tom ve věku: 15-29 11 255 16 131 4 876 43,3 8 842 7 018-1 824-20,6 30-59 19 098 23 632 4 534 23,7 17 167 17 707 540 3,1 60+ a nezj. 714 587-127 -17,8 678 553-125 -18,4 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 1 502 820-682 -45,4 1 250 762-488 -39,0 průmysl 13 029 11 126-1 903-14,6 12 380 8 392-3 988-32,2 stavebnictví 5 589 4 892-697 -12,5 4 551 3 142-1 409-31,0 doprava a telekomunikace 3 602 4 949 1 347 37,4 2 950 3 394 444 15,1 obchod 1 666 3 332 1 666 100,0 1 227 1 994 767 62,5 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti 2 385 2 590 205 8,6 1 998 1 902-96 -4,8 z toho denně 23 138 25 837 2 699 11,7 21 117 18 701-2 416-11,4 z toho do zahraničí 1) z toho ze Slovenska Celkem 494 1 342 848 171,7 883 x x x muži 402 868 466 115,9 800 x x x ženy 92 474 382 415,2 83 x x x v tom ve věku: 15-29 174 597 423 243,1 371 x x x 30-59 308 734 426 138,3 502 x x x 60+ a nezj. 12 11-1 -8,3 10 x x x z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 26 14-12 -46,2 179 x x x průmysl 58 160 102 175,9 232 x x x stavebnictví 125 85-40 -32,0 227 x x x doprava a telekomunikace 99 350 251 253,5 45 x x x obchod 30 62 32 106,7 19 x x x školství, zdravotnictví, sociál. činnosti 36 109 73 202,8 28 x x x z toho denně 92 212 120 130,4 115 x x x 1) v roce 1991 včetně vyjíždějících na Slovensko 74 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. A2. Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech 1991-2001 Okres: Děčín Vyjížďka Dojížďka 1991 2001 rozdíl 2001-1991 1991 2001 rozdíl 2001-1991 počet v % počet v % Vyjíždějící mimo obec bydliště Dojíždějící Celkem 16 768 19 372 2 604 15,5 15 848 15422-426 -2,7 muži 10 585 11 946 1 361 12,9 9 827 9 354-473 -4,8 ženy 6 183 7 426 1 243 20,1 6 021 6 068 47 0,8 v tom ve věku: 15-29 6 203 6 972 769 12,4 5 730 4 667-1 063-18,6 30-59 10 124 12 143 2 019 19,9 9 691 10 520 829 8,6 60+ a nezj. 441 257-184 -41,7 427 235-192 -45,0 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 1 656 458-1 198-72,3 1 659 464-1 195-72,0 průmysl 6 526 6 636 110 1,7 6 364 5 687-677 -10,6 stavebnictví 1 677 1 575-102 -6,1 1 344 1 205-139 -10,3 doprava a telekomunikace 2 390 2 316-74 -3,1 2 407 1 820-587 -24,4 obchod 1 381 1 641 260 18,8 1 338 1 365 27 2,0 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti 1 504 1 577 73 4,9 1 400 1 340-60 -4,3 z toho denně 14 730 14 696-34 -0,2 14 190 12 775-1 415-10,0 z toho do jiných okresů ČR z toho z jiných okresů ČR Celkem 3 415 6 094 2 679 78,4 2 518 2 565 47 1,9 muži 2 363 4 093 1 730 73,2 1 622 1 807 185 11,4 ženy 1 052 2 001 949 90,2 896 758-138 -15,4 v tom ve věku: 15-29 1 524 2 853 1 329 87,2 1 051 720-331 -31,5 30-59 1 813 3 160 1 347 74,3 1 404 1 783 379 27,0 60+ a nezj. 78 81 3 3,8 63 62-1 -1,6 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 153 64-89 -58,2 152 74-78 -51,3 průmysl 1 030 1 647 617 59,9 854 722-132 -15,5 stavebnictví 591 616 25 4,2 250 266 16 6,4 doprava a telekomunikace 575 792 217 37,7 637 503-134 -21,0 obchod 226 497 271 119,9 188 236 48 25,5 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti 344 444 100 29,1 239 227-12 -5,0 z toho denně 2 013 3 508 1 495 74,3 1 483 1 646 163 11,0 z toho do zahraničí 1) z toho ze Slovenska Celkem 109 421 312 286,2 86 x x x muži 87 306 219 251,7 70 x x x ženy 22 115 93 422,7 16 x x x v tom ve věku: 15-29 31 172 141 454,8 31 x x x 30-59 78 246 168 215,4 54 x x x 60+ a nezj.. 3 3. 1 x x x z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 2 4 2 100,0 6 x x x průmysl 11 24 13 118,2 25 x x x stavebnictví 13 20 7 53,8 21 x x x doprava a telekomunikace 58 207 149 256,9 13 x x x obchod 9 15 6 66,7 4 x x x školství, zdravotnictví, sociál. činnosti 4 20 16 400,0 5 x x x z toho denně 17 59 42 247,1 7 x x x 1) v roce 1991 včetně vyjíždějících na Slovensko DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 75

Tab. A2. Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech 1991-2001 Okres: Chomutov Vyjížďka Dojížďka 1991 2001 rozdíl 2001-1991 1991 2001 rozdíl 2001-1991 počet v % počet v % Vyjíždějící mimo obec bydliště Dojíždějící Celkem 25 510 21 652-3 858-15,1 20 701 17 101-3 600-17,4 muži 16 210 13 933-2 277-14,0 13 056 10 539-2 517-19,3 ženy 9 300 7 719-1 581-17,0 7 645 6 563-1 082-14,2 v tom ve věku: 15-29 8 999 6 612-2 387-26,5 7 544 4 928-2 616-34,7 30-59 16 155 14 773-1 382-8,6 12 817 11 931-886 -6,9 60+ a nezj. 356 267-89 -25,0 340 242-98 -28,8 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 2 129 661-1 468-69,0 2 102 644-1 458-69,4 průmysl 13 973 9 221-4 752-34,0 10 068 7 119-2 949-29,3 stavebnictví 2 819 1 940-879 -31,2 2 601 1 549-1 052-40,4 doprava a telekomunikace 1 450 1 378-72 -5,0 1 365 1 030-335 -24,5 obchod 1 746 1 687-59 -3,4 1 549 1 518-31 -2,0 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti 1 754 1 745-9 -0,5 1 562 1 549-13 -0,8 z toho denně 23 865 16 570-7 295-30,6 19 462 14 098-5 364-27,6 z toho do jiných okresů ČR z toho z jiných okresů ČR Celkem 6 971 6 535-436 -6,3 2 031 2 163 132 6,5 muži 4 906 4 811-95 -1,9 1 615 1 528-87 -5,4 ženy 2 065 1 724-341 -16,5 416 635 219 52,6 v tom ve věku: 15-29 2 193 2 251 58 2,6 689 651-38 -5,5 30-59 4 690 4 206-484 -10,3 1 271 1 458 187 14,7 60+ a nezj. 88 78-10 -11,4 71 54-17 -23,9 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 223 123-100 -44,8 137 107-30 -21,9 průmysl 4 659 2 759-1 900-40,8 699 688-11 -1,6 stavebnictví 878 676-202 -23,0 629 306-323 -51,4 doprava a telekomunikace 263 504 241 91,6 180 177-3 -1,7 obchod 269 357 88 32,7 76 195 119 156,6 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti 316 340 24 7,6 131 163 32 24,4 z toho denně 5 670 3 899-1 771-31,2 1 260 1 458 198 15,7 z toho do zahraničí 1) z toho ze Slovenska Celkem 76 179 103 135,5 207 x x x muži 63 111 48 76,2 200 x x x ženy 13 68 55 423,1 7 x x x v tom ve věku: 15-29 27 84 57 211,1 76 x x x 30-59 49 94 45 91,8 130 x x x 60+ a nezj.. 1 1. 1 x x x z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 11 1-10 -90,9 70 x x x průmysl 12 31 19 158,3 67 x x x stavebnictví 23 21-2 -8,7 54 x x x doprava a telekomunikace 4 21 17 425,0 2 x x x obchod 6 7 1 16,7 2 x x x školství, zdravotnictví, sociál. činnosti 8 19 11 137,5 1 x x x z toho denně 11 31 20 181,8 18 x x x 1) v roce 1991 včetně vyjíždějících na Slovensko 76 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. A2. Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech 1991-2001 Okres: Litoměřice Vyjížďka Dojížďka 1991 2001 rozdíl 2001-1991 1991 2001 rozdíl 2001-1991 počet v % počet v % Vyjíždějící mimo obec bydliště Dojíždějící Celkem 26 463 25 009-1 454-5,5 23 704 20742-2 962-12,5 muži 16 162 15 314-848 -5,2 13 992 12375-1 617-11,6 ženy 10 301 9 695-606 -5,9 9 712 8367-1 345-13,8 v tom ve věku: 15-29 8 904 8 227-677 -7,6 7 918 6 465-1 453-18,4 30-59 16 838 16 343-495 -2,9 15 140 13 876-1 264-8,3 60+ a nezj. 721 439-282 -39,1 646 401-245 -37,9 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 3 658 1 549-2 109-57,7 3 611 1556-2 055-56,9 průmysl 9 060 7 409-1 651-18,2 8 461 6566-1 895-22,4 stavebnictví 3 107 2 764-343 -11,0 2 467 2055-412 -16,7 doprava a telekomunikace 2 827 2 732-95 -3,4 2 150 1 870-280 -13,0 obchod 2 632 2 253-379 -14,4 2 520 1 758-762 -30,2 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti 2 504 2 621 117 4,7 2 269 2 402 133 5,9 z toho denně 24 099 21 065-3 034-12,6 22 192 17 964-4 228-19,1 z toho do jiných okresů ČR z toho z jiných okresů ČR Celkem 4 856 7 365 2 509 51,7 2 059 3 237 1 178 57,2 muži 3 599 5 240 1 641 45,6 1 391 2 374 983 70,7 ženy 1 257 2 125 868 69,1 668 863 195 29,2 v tom ve věku: 15-29 1 783 2 994 1 211 67,9 777 1 304 527 67,8 30-59 2 930 4 265 1 335 45,6 1 216 1 862 646 53,1 60+ a nezj. 143 106-37 -25,9 66 71 5 7,6 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 263 130-133 -50,6 191 141-50 -26,2 průmysl 1 249 1 598 349 27,9 636 773 137 21,5 stavebnictví 981 1 055 74 7,5 340 350 10 2,9 doprava a telekomunikace 922 1 155 233 25,3 247 317 70 28,3 obchod 276 685 409 148,2 162 194 32 19,8 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti 482 487 5 1,0 244 292 48 19,7 z toho denně 3 339 5 167 1 828 54,7 1 426 2 081 655 45,9 z toho do zahraničí 1) z toho ze Slovenska Celkem 52 139 87 167,3 90 x x x muži 44 73 29 65,9 82 x x x ženy 8 66 58 725,0 8 x x x v tom ve věku: 15-29 17 72 55 323,5 37 x x x 30-59 35 64 29 82,9 51 x x x 60+ a nezj.. 3 3. 2 x x x z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 2 4 2 100,0 27 x x x průmysl 6 18 12 200,0 20 x x x stavebnictví 21 4-17 -81,0 22 x x x doprava a telekomunikace 4 24 20 500,0 2 x x x obchod. 4 4. 2 x x x školství, zdravotnictví, sociál. činnosti 1 24 23 2300,0 4 x x x z toho denně 10 15 5 50,0 16 x x x 1) v roce 1991 včetně vyjíždějících na Slovensko DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 77

Tab. A2. Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech 1991-2001 Okres: Louny Vyjížďka Dojížďka 1991 2001 rozdíl 2001-1991 1991 2001 rozdíl 2001-1991 počet v % počet v % Vyjíždějící mimo obec bydliště Dojíždějící Celkem 15 408 16 422 1 014 6,6 13 662 12 533-1 129-8,3 muži 9 649 10 529 880 9,1 8 372 7 725-647 -7,7 ženy 5 759 5 893 134 2,3 5 290 4 808-482 -9,1 v tom ve věku: 15-29 5 408 5 587 179 3,3 4 635 3 907-728 -15,7 30-59 9 668 10 632 964 10,0 8 715 8 451-264 -3,0 60+ a nezj. 332 203-129 -38,9 312 175-137 -43,9 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 2 726 1 246-1 480-54,3 2 771 1 137-1 634-59,0 průmysl 5 274 5 051-223 -4,2 4 321 4 146-175 -4,0 stavebnictví 1 568 1 613 45 2,9 1 251 1 158-93 -7,4 doprava a telekomunikace 1 806 1 674-132 -7,3 1 588 1 228-360 -22,7 obchod 1 190 1 194 4 0,3 1 082 904-178 -16,5 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti 1 278 1 447 169 13,2 1 151 1 165 14 1,2 z toho denně 13 959 12 860-1 099-7,9 12 717 10 664-2 053-16,1 z toho do jiných okresů ČR z toho z jiných okresů ČR Celkem 3 755 5 996 2 241 59,7 1 903 2 199 296 15,6 muži 2 778 4 308 1 530 55,1 1 400 1 564 164 11,7 ženy 977 1 688 711 72,8 503 635 132 26,2 v tom ve věku: 15-29 1 629 2 599 970 59,5 788 961 173 22,0 30-59 2 049 3 339 1 290 63,0 1 060 1 208 148 14,0 60+ a nezj. 77 58-19 -24,7 55 30-25 -45,5 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 226 229 3 1,3 252 122-130 -51,6 průmysl 1 545 1 476-69 -4,5 553 590 37 6,7 stavebnictví 630 684 54 8,6 309 235-74 -23,9 doprava a telekomunikace 413 745 332 80,4 193 306 113 58,5 obchod 199 453 254 127,6 91 169 78 85,7 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti 285 408 123 43,2 160 131-29 -18,1 z toho denně 2 652 3 719 1 067 40,2 1 395 1 535 140 10,0 z toho do zahraničí 1) z toho ze Slovenska Celkem 46 92 46 100,0 152 x x x muži 33 60 27 81,8 134 x x x ženy 13 32 19 146,2 18 x x x v tom ve věku: 15-29 26 42 16 61,5 94 x x x 30-59 20 50 30 150,0 56 x x x 60+ a nezj..... 2 x x x z toho odvětví: zemědělství, lesnictví. 2 2. 19 x x x průmysl 10 19 9 90,0 49 x x x stavebnictví 8 6-2 -25,0 12 x x x doprava a telekomunikace 1 7 6 600,0 3 x x x obchod 1 6 5 500,0 1 x x x školství, zdravotnictví, sociál. činnosti 4 5 1 25,0 2 x x x z toho denně 12 12.. 27 x x x 1) v roce 1991 včetně vyjíždějících na Slovensko 78 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. A2. Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech 1991-2001 Okres: Most Vyjížďka Dojížďka 1991 2001 rozdíl 2001-1991 1991 2001 rozdíl 2001-1991 počet v % počet v % Vyjíždějící mimo obec bydliště Dojíždějící Celkem 22 484 15 953-6 531-29,0 28 047 18 105-9 942-35,4 muži 14 052 10 220-3 832-27,3 18 467 12 059-6 408-34,7 ženy 8 432 5 733-2 699-32,0 9 580 6 046-3 534-36,9 v tom ve věku: 15-29 7 324 4 610-2 714-37,1 8 618 4 253-4 365-50,6 30-59 14 664 11 058-3 606-24,6 18 855 13 523-5 332-28,3 60+ a nezj. 496 285-211 -42,5 574 329-245 -42,7 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 1 116 260-856 -76,7 1 182 409-773 -65,4 průmysl 13 604 6 809-6 795-49,9 18 850 9 081-9 769-51,8 stavebnictví 2 031 1 442-589 -29,0 2 094 1 540-554 -26,5 doprava a telekomunikace 1 325 1 346 21 1,6 1 406 1 356-50 -3,6 obchod 1 509 1 144-365 -24,2 1 514 1 057-457 -30,2 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti 1 544 1 314-230 -14,9 1 620 1 344-276 -17,0 z toho denně 21 454 12 761-8 693-40,5 25 794 14 900-10 894-42,2 z toho do jiných okresů ČR z toho z jiných okresů ČR Celkem 3 304 4 097 793 24,0 8 805 6 388-2 417-27,5 muži 2 360 2 901 541 22,9 6 714 4 828-1 886-28,1 ženy 944 1 196 252 26,7 2 091 1 560-531 -25,4 v tom ve věku: 15-29 1 227 1 696 469 38,2 2 489 1 401-1 088-43,7 30-59 1 987 2 336 349 17,6 6 150 4 877-1 273-20,7 60+ a nezj. 90 65-25 -27,8 166 110-56 -33,7 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 171 55-116 -67,8 225 204-21 -9,3 průmysl 1 296 1 132-164 -12,7 6 514 3 432-3 082-47,3 stavebnictví 830 512-318 -38,3 860 619-241 -28,0 doprava a telekomunikace 281 466 185 65,8 366 495 129 35,2 obchod 177 388 211 119,2 182 307 125 68,7 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti 247 232-15 -6,1 324 271-53 -16,4 z toho denně 2 555 2 570 15 0,6 7 899 4 731-3 168-40,1 z toho do zahraničí 1) z toho ze Slovenska Celkem 74 139 65 87,8 136 x x x muži 65 88 23 35,4 126 x x x ženy 9 51 42 466,7 10 x x x v tom ve věku: 15-29 24 62 38 158,3 56 x x x 30-59 50 76 26 52,0 78 x x x 60+ a nezj.. 1.. 2 x x x z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 7. -7-100,0 19 x x x průmysl 3 28 25 833,3 31 x x x stavebnictví 19 9-10 -52,6 52 x x x doprava a telekomunikace 10 19 9 90,0 6 x x x obchod 5 6 1 20,0 5 x x x školství, zdravotnictví, sociál. činnosti 8 9 1 12,5 7 x x x z toho denně 15 22 7 46,7 11 x x x 1) v roce 1991 včetně vyjíždějících na Slovensko DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 79

Tab. A2. Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech 1991-2001 Okres: Teplice Vyjížďka Dojížďka 1991 2001 rozdíl 2001-1991 1991 2001 rozdíl 2001-1991 počet v % počet v % Vyjíždějící mimo obec bydliště Dojíždějící Celkem 31 663 25 251-6 412-20,3 29 830 22 472-7 358-24,7 muži 19 785 15 690-4 095-20,7 18 327 13 733-4 594-25,1 ženy 11 878 9 561-2 317-19,5 11 503 8 739-2 764-24,0 v tom ve věku: 15-29 9 877 7 599-2 278-23,1 9 468 6 498-2 970-31,4 30-59 20 884 17 233-3 651-17,5 19 516 15 611-3 905-20,0 60+ a nezj. 902 419-483 -53,5 866 363-503 -58,1 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 1 603 383-1 220-76,1 1 494 302-1 192-79,8 průmysl 16 264 9 930-6 334-38,9 15 250 9 384-5 866-38,5 stavebnictví 4 084 2 472-1 612-39,5 4 139 2 186-1 953-47,2 doprava a telekomunikace 2 039 1 931-108 -5,3 1 692 1 475-217 -12,8 obchod 2 764 2 424-340 -12,3 2 637 2 215-422 -16,0 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti 2 511 2 355-156 -6,2 2 446 2 163-283 -11,6 z toho denně 30 414 20 930-9 484-31,2 28 772 19 140-9 632-33,5 z toho do jiných okresů ČR z toho z jiných okresů ČR Celkem 5 440 5 780 340 6,3 3 613 3 186-427 -11,8 muži 4 162 4 190 28 0,7 2 709 2 346-363 -13,4 ženy 1 278 1 590 312 24,4 904 840-64 -7,1 v tom ve věku: 15-29 1 659 2 010 351 21,2 1 226 985-241 -19,7 30-59 3 640 3 661 21 0,6 2 280 2 146-134 -5,9 60+ a nezj. 141 109-32 -22,7 107 55-52 -48,6 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 270 141-129 -47,8 144 61-83 -57,6 průmysl 2 422 1 548-874 -36,1 1 399 1 025-374 -26,7 stavebnictví 967 786-181 -18,7 1 039 517-522 -50,2 doprava a telekomunikace 607 701 94 15,5 263 273 10 3,8 obchod 291 508 217 74,6 168 310 142 84,5 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti 376 363-13 -3,5 312 187-125 -40,1 z toho denně 4 571 4 073-498 -10,9 2 933 2 305-628 -21,4 z toho do zahraničí 1) z toho ze Slovenska Celkem 75 185 110 146,7 69 x x x muži 65 113 48 73,8 60 x x x ženy 10 72 62 620,0 9 x x x v tom ve věku: 15-29 22 76 54 245,5 26 x x x 30-59 50 107 57 114,0 42 x x x 60+ a nezj. 3 2-1 -33,3 1 x x x z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 3 1-2 -66,7 20 x x x průmysl 12 23 11 91,7 21 x x x stavebnictví 29 17-12 -41,4 12 x x x doprava a telekomunikace 8 28 20 250,0 5 x x x obchod 7 11 4 57,1 3 x x x školství, zdravotnictví, sociál. činnosti 4 16 12 300,0 3 x x x z toho denně 13 22 9 69,2 9 x x x 1) v roce 1991 včetně vyjíždějících na Slovensko 80 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. A2. Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech 1991-2001 Okres: Ústí nad Labem Vyjížďka Dojížďka 1991 2001 rozdíl 2001-1991 1991 2001 rozdíl 2001-1991 počet v % počet v % Vyjíždějící mimo obec bydliště Dojíždějící Celkem 10 689 12 781 2 092 19,6 13 202 14 651 1 449 11,0 muži 6 714 7 961 1 247 18,6 8 592 9 155 563 6,6 ženy 3 975 4 820 845 21,3 4 610 5 496 886 19,2 v tom ve věku: 15-29 3 666 4 171 505 13,8 4 272 4 350 78 1,8 30-59 6 736 8 382 1 646 24,4 8 589 9 993 1 404 16,3 60+ a nezj. 287 228-59 -20,6 341 308-33 -9,7 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 687 156-531 -77,3 657 129-528 -80,4 průmysl 3 955 3 523-432 -10,9 4 867 3 702-1 165-23,9 stavebnictví 1 501 1 372-129 -8,6 1 955 1 650-305 -15,6 doprava a telekomunikace 1 297 1 408 111 8,6 1 820 2 101 281 15,4 obchod 882 1 418 536 60,8 1 014 1 544 530 52,3 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti 1 026 1 181 155 15,1 1 278 1 480 202 15,8 z toho denně 9 402 10 225 823 8,8 11 798 12 218 420 3,6 z toho do jiných okresů ČR z toho z jiných okresů ČR Celkem 3 326 4 483 1 157 34,8 5 758 6 540 782 13,6 muži 2 430 3 188 758 31,2 4 225 4 499 274 6,5 ženy 896 1 295 399 44,5 1 533 2 041 508 33,1 v tom ve věku: 15-29 1 240 1 728 488 39,4 1 822 1 996 174 9,5 30-59 1 989 2 665 676 34,0 3 786 4 373 587 15,5 60+ a nezj. 97 90-7 -7,2 150 171 21 14,0 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 196 78-118 -60,2 149 53-96 -64,4 průmysl 828 966 138 16,7 1 725 1 162-563 -32,6 stavebnictví 712 563-149 -20,9 1 124 849-275 -24,5 doprava a telekomunikace 541 586 45 8,3 1 064 1 323 259 24,3 obchod 228 444 216 94,7 360 583 223 61,9 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti 335 316-19 -5,7 588 631 43 7,3 z toho denně 2 338 2 901 563 24,1 4 721 4 945 224 4,7 z toho do zahraničí 1) z toho ze Slovenska Celkem 62 187 125 201,6 143 x x x muži 45 117 72 160,0 128 x x x ženy 17 70 53 311,8 15 x x x v tom ve věku: 15-29 27 89 62 229,6 51 x x x 30-59 26 97 71 273,1 91 x x x 60+ a nezj. 9 1-8 -88,9 1 x x x z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 1 2 1 100,0 18 x x x průmysl 4 17 13 325,0 19 x x x stavebnictví 12 8-4 -33,3 54 x x x doprava a telekomunikace 14 44 30 214,3 14 x x x obchod 2 13 11 550,0 2 x x x školství, zdravotnictví, sociál. činnosti 7 16 9 128,6 6 x x x z toho denně 14 51 37 264,3 27 x x x 1) v roce 1991 včetně vyjíždějících na Slovensko DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 81

Tab. A3. Saldo meziokresní dojížďky za prací v letech 1991 a 2001 v tom okres Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem 2001 Celkem -15 414-3 950-4 551-4 267-3 889 2 152-2 779 1 870 muži -10 653-2 592-3 394-2 939-2 804 1 839-1 957 1 194 ženy -4 761-1 358-1 157-1 328-1 085 313-822 676 v tom ve věku: 15-29 -8 710-2 305-1 684-1 762-1 680-357 -1 101 179 30-59 -11 589-1 623-2 842-2 467-2 181-2 465-1 622 1 611 60+ a nezj. -45-22 -25-38 -28 44-56 80 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví -72 6-17 7-109 149-81 -27 průmysl -2 894-949 -2 102-843 -905 2 272-546 179 stavebnictví -1 835-370 -391-709 -455 98-286 278 doprava a telekomunikace -1 905-496 -348-862 -446 10-456 693 obchod -1 400-276 -169-495 -290-87 -209 126 školství, zdravotnictví, sociální činnnosti -797-237 -196-219 -282 30-192 299 z toho denní dojížďka -7 348-1 921-2 472-3 101-2 196 2 139-1 790 1 993 1991 Celkem -3 991-920 -4 809-2 759-1 746 5 563-1 833 2 513 muži -2 524-758 -3 154-2 170-1 277 4 415-1 458 1 878 ženy -1 467-162 -1 655-589 -469 1 148-375 635 v tom ve věku: 15-29 -2 216-473 -1 455-986 -773 1 294-429 606 30-59 -1 746-433 -3 338-1 698-953 4 191-1 368 1 853 60+ a nezj. -29-14 -16-75 -20 78-36 54 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví -99 3-27 -47 45 66-109 -30 průmysl -475-162 -3 905-599 -953 5 246-1 014 912 stavebnictví -936-333 -218-640 -317 63 55 454 doprava a telekomunikace -706 17-85 -677-218 81-347 523 obchod -450-43 -197-112 -108 5-127 132 školství, zdravotnictví, sociální činnnosti -395-104 -192-235 -127 76-65 252 z toho denní dojížďka -2 998-540 -4 403-1 907-1 242 4 340-1 642 2 396 Rozdíl 2001-1991 Celkem -11 423-3 030 258-1 508-2 143-3 411-946 -643 muži -8 129-1 834-240 -769-1 527-2 576-499 -684 ženy -3 294-1 196 498-739 -616-835 -447 41 v tom ve věku: 15-29 -6 494-1 832-229 -776-907 -1 651-672 -427 30-59 -9 843-1 190 496-769 -1 228-6 656-254 -242 60+ a nezj. -16-8 -9 37-8 -34-20 26 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 27 3 10 54-154 83 28 3 průmysl -2 419-787 1 803-244 48-2 974 468-733 stavebnictví -899-37 -173-69 -138 35-341 -176 doprava a telekomunikace -1 199-513 -263-185 -228-71 -109 170 obchod -950-233 28-383 -182-92 -82-6 školství, zdravotnictví, sociální činnnosti -402-133 -4 16-155 -46-127 47 z toho denní dojížďka -4 350-1 381 1 931-1 194-954 -2 201-148 -403 82 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. A4. Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí Kraj, okres, obec vyjíždějící zaměstnaní z toho ženy v % ze zaměstnaných Vyjížďka z obce za prací vyjíždějící denně hlavní směr denní vyjížďky Kraj 136 440 50 847 38,0 109 107 x x 44 729 31,7 v tom okres: Děčín 19 372 7 426 32,4 14 696 x x 6 750 29,8 Chomutov 21 652 7 719 39,9 16 570 x x 6 855 30,2 Litoměřice 25 009 9 695 48,8 21 065 x x 8 489 44,8 Louny 16 422 5 893 44,0 12 860 x x 6 359 42,1 Most 15 953 5 733 32,6 12 761 x x 5 055 24,5 Teplice 25 251 9 561 47,0 20 930 x x 7 206 34,8 Ústí nad Labem 12 781 4 820 24,0 10 225 x x 4 015 19,8 okres Děčín Arnoltice 89 33 69,0 81 Děčín 63 38 82,6 Benešov n. Ploučnicí 929 325 48,8 727 Děčín 467 268 39,2 Bynovec 66 24 64,1 61 Děčín 56 26 74,3 Česká Kamenice 1 146 427 46,9 895 Děčín 287 339 36,1 Děčín 4 083 1 433 17,3 2 638 Ústí nad Labem 680 1 157 13,2 Dobkovice 233 95 77,4 201 Děčín 141 65 66,3 Dobrná 117 40 68,4 100 Děčín 77 38 60,3 Dolní Habartice 200 82 81,6 170 Děčín 73 74 71,8 Dolní Podluží 375 168 70,5 328 Varnsdorf 208 89 49,7 Dolní Poustevna 279 120 32,7 220 Velký Šenov 75 102 30,2 Doubice 29 13 67,4 18 Krásná Lípa 8 14 100,0 Františkov n. Ploučnicí 122 59 70,1 103 Děčín 38 53 93,0 Heřmanov 128 47 74,9 108 Benešov nad Ploučnicí 61 47 49,5 Horní Habartice 137 63 84,6 118 Benešov nad Ploučnicí 38 56 100,0 Horní Podluží 220 74 60,3 182 Varnsdorf 94 113 94,2 Hřensko 32 14 24,1 20 Děčín 14 26 66,7 Huntířov 160 57 63,0 132 Děčín 99 95 72,0 Chřibská 184 55 30,8 136 Děčín 21 84 31,2 Janov 51 19 65,4 40 Děčín 24 21 87,5 Janská 67 27 68,4 52 Česká Kamenice, Děčín 13 40 100,0 Jetřichovice 51 11 32,3 30 Děčín 10 49 81,7 Jílové 1 557 626 64,2 1 260 Děčín 950 454 47,5 Jiřetín pod Jedlovou 141 69 61,8 117 Varnsdorf 59 68 86,1 Jiříkov 565 216 36,8 442 Rumburk 218 196 30,4 Kámen 65 27 83,3 59 Děčín 38 14 93,3 Krásná Lípa 580 209 41,3 448 Rumburk 170 218 35,2 Kunratice 60 25 73,2 50 Česká Kamenice 24 44 97,8 Kytlice 79 30 47,6 61 Česká Kamenice 16 66 98,5 Labská Stráň 59 23 65,6 50 Děčín 38 23 100,0 Lipová 158 158 58,7 126 Velký Šenov 31 62 60,8 Lobendava 76 31 66,7 59 Dolní Poustevna, Velký Šenov 15 65 100,0 Ludvíkovice 236 109 72,4 189 Děčín 146 67 55,8 Malá Veleň 155 69 76,7 123 Děčín 81 80 98,8 Malšovice 237 103 68,9 202 Děčín 173 122 96,1 Markvartice 188 70 65,1 150 Děčín 63 57 50,4 Merboltice 24 6 64,9 18 Žandov 6 20 90,9 Mikulášovice 607 272 54,5 491 Vilémov 160 169 40,2 Rumburk 1 785 684 34,6 1 390 Varnsdorf 467 556 27,6 Růžová 104 45 74,3 90 Děčín 65 59 89,4 Rybniště 196 84 65,8 157 Varnsdorf 40 91 75,8 Srbská Kamenice 46 13 59,7 39 Děčín 18 5 100,0 Staré Křečany 256 103 62,1 198 Rumburk 102 128 72,3 Starý Šachov 84 37 80,0 80 Česká Lípa 38 26 100,0 Šluknov 881 361 37,0 690 Rumburk 233 304 32,3 Těchlovice 154 59 80,6 133 Děčín 103 63 90,0 Valkeřice 127 56 72,6 98 Děčín 28 43 65,2 Varnsdorf 1 325 508 17,8 881 Rumburk 298 574 20,9 Velká Bukovina 132 48 68,0 117 Česká Lípa 36 50 92,6 Velký Šenov 322 117 37,7 251 Vilémov 59 120 35,3 Verneřice 203 76 43,0 154 Ústí nad Labem 37 76 35,7 Veselé 80 32 67,8 65 Děčín 19 33 84,6 Vilémov 192 65 37,1 148 Velký Šenov 40 103 58,5 obec počet Vyjížďka z obce vyjíždějící žáci, studenti a učni v % ze žáků, studentů a učňů DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 83

Tab. A4. Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí pokračování Vyjížďka z obce za prací Vyjížďka z obce Kraj, okres, obec vyjíždějící zaměstnaní z toho ženy v % ze zaměstnaných vyjíždějící denně hlavní směr denní vyjížďky obec počet vyjíždějící žáci, studenti a učni v % ze žáků, studentů a učňů okres Chomutov Bílence 45 21 81,8 38 Chomutov 29 31 91,2 Blatno 110 44 69,6 91 Chomutov 62 38 95,0 Boleboř 55 22 65,5 46 Chomutov 19 22 81,5 Březno 328 125 62,0 253 Chomutov 159 87 37,7 Černovice 124 56 73,4 109 Chomutov 70 67 94,4 Domašín 35 11 66,0 33 Klášterec nad Ohří 12 16 72,7 Droužkovice 160 74 74,8 139 Chomutov 102 80 98,8 Hora Sv. Šebestiána 37 15 39,8 31 Chomutov 18 30 93,8 Hrušovany 82 33 62,6 68 Chomutov 42 46 100,0 Chbany 164 53 62,4 135 Kadaň 54 94 83,9 Chomutov 5 875 1 872 27,0 4 265 Jirkov 793 1 745 20,3 Jirkov 5 697 2 186 67,9 4 468 Chomutov 2 672 1 408 31,4 Kadaň 2 012 839 25,3 1 514 Chomutov 505 706 22,7 Kalek 34 13 47,2 31 Chomutov 17 17 89,5 Klášterec nad Ohří 3 054 861 41,6 2 261 Kadaň 1 381 916 29,8 Kovářská 248 97 43,5 190 Vejprty 94 107 36,8 Kryštofovy Hamry 23 11 56,1 19 Vejprty 6 7 87,5 Křimov 35 9 56,5 29 Chomutov 20 19 95,0 Libědice 66 23 67,3 58 Račetice 25 29 76,3 Loučná 6 1 26,1 4 Praha 2 6 85,7 Málkov 147 62 65,0 121 Chomutov 66 78 95,1 Mašťov 144 38 56,0 113 Kadaň 24 79 69,9 Měděnec 34 16 54,0 31 Vejprty 15 26 100,0 Místo 108 39 56,8 84 Chomutov 37 54 96,4 Nezabylice 60 22 70,6 52 Chomutov 37 28 77,8 Okounov 107 43 79,3 91 Klášterec nad Ohří 50 31 93,9 Otvice 175 85 79,5 146 Chomutov 87 89 95,7 Perštejn 331 136 65,9 275 Klášterec nad Ohří 135 82 44,3 Pesvice 24 9 54,5 22 Chomutov 12 6 75,0 Pětipsy 52 11 70,3 42 Račetice 15 21 70,0 Račetice 60 29 50,8 47 Kadaň 14 55 100,0 Radonice 303 109 53,8 245 Kadaň 106 70 39,5 Rokle 54 20 65,9 45 Kadaň 33 36 92,3 Spořice 311 141 79,9 260 Chomutov 192 103 71,0 Strupčice 188 82 69,1 161 Chomutov 68 45 37,8 Údlice 326 132 67,2 281 Chomutov 210 95 51,4 Vejprty 313 89 23,2 194 Chomutov 40 181 31,8 Veliká Ves 66 22 55,0 53 Kadaň 8 43 97,7 Vilémov 191 76 66,8 151 Kadaň 57 28 33,3 Vrskmaň 62 24 70,5 47 Chomutov 29 34 91,9 Všehrdy 35 18 52,2 31 Chomutov 17 27 100,0 Všestudy 44 19 58,7 36 Chomutov 25 29 96,7 Výsluní 57 18 54,8 43 Chomutov 29 21 56,8 Vysoká Pec 270 113 74,6 217 Chomutov 87 123 90,4 84 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. A4. Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí pokračování Vyjížďka z obce za prací Vyjížďka z obce Kraj, okres, obec vyjíždějící zaměstnaní z toho ženy v % ze zaměstnaných vyjíždějící denně hlavní směr denní vyjížďky obec počet vyjíždějící žáci, studenti a učni v % ze žáků, studentů a učňů okres Litoměřice Bechlín 405 173 79,9 361 Roudnice nad Labem 172 121 70,8 Bohušovice nad Ohří 921 413 74,8 800 Litoměřice 300 322 68,1 Brňany 126 68 69,6 116 Litoměřice 38 84 92,3 Brozany n. Ohří 302 144 59,8 270 Litoměřice 79 71 41,0 Brzánky 20 5 76,9 17 Roudnice nad Labem 7 10 100,0 Bříza 106 41 73,1 97 Roudnice nad Labem 38 55 100,0 Budyně nad Ohří 485 163 58,2 408 Roudnice nad Labem 126 100 37,6 Býčkovice 87 34 79,8 76 Litoměřice 41 44 95,7 Ctiněves 102 51 87,2 87 Roudnice nad Labem 41 32 88,9 Černěves 69 33 75,0 62 Roudnice nad Labem 40 33 100,0 Černiv 46 23 88,5 41 Slatina 14 26 100,0 Černouček 88 37 82,2 73 Roudnice nad Labem 19 46 97,9 Čížkovice 311 131 54,4 262 Lovosice 115 144 60,8 Děčany 109 43 79,6 89 Třebívlice 26 54 100,0 Dlažkovice 31 12 73,8 27 Lovosice 7 13 92,9 Dobříň 167 76 81,1 147 Roudnice nad Labem 94 69 100,0 Doksany 107 46 66,5 90 Roudnice nad Labem 24 36 75,0 Dolánky nad Ohří 67 30 78,8 54 Litoměřice 16 32 100,0 Drahobuz 85 36 84,2 68 Roudnice nad Labem 14 21 95,5 Dušníky 105 46 77,8 95 Roudnice nad Labem 50 50 100,0 Evaň 93 39 80,9 84 Libochovice 45 36 100,0 Hlinná 46 21 79,3 45 Litoměřice 31 24 100,0 Horní Beřkovice 197 55 44,8 148 Praha 32 60 42,9 Horní Řepčice 34 19 85,0 28 Litoměřice 12 8 100,0 Hošťka 438 174 72,2 383 Štětí 189 95 40,4 Hrobce 187 80 78,9 163 Roudnice nad Labem 71 96 99,0 Chodouny 162 62 65,1 154 Roudnice nad Labem 67 69 72,6 Chodovlice 61 26 88,4 57 Klapý, Lovosice 13 18 100,0 Chotěšov 134 52 79,8 124 Lovosice 28 58 100,0 Chotiměř 91 40 76,5 81 Lovosice 26 23 100,0 Chotiněves 52 21 81,3 47 Liběšice 18 24 92,3 Chudoslavice 40 21 66,7 30 Litoměřice 20 22 88,0 Jenčice 120 47 83,3 108 Lovosice 30 46 93,9 Kamýk 39 14 73,6 34 Litoměřice 17 14 93,3 Keblice 97 39 82,2 85 Lovosice 30 32 84,2 Klapý 142 62 63,4 127 Lovosice 39 60 61,2 Kleneč 159 70 86,9 146 Roudnice nad Labem 103 44 97,8 Kostomlaty pod Řípem 143 61 84,6 130 Roudnice nad Labem 33 46 90,2 Krabčice 216 85 62,8 194 Roudnice nad Labem 100 76 69,1 Křesín 96 37 76,2 87 Libochovice 51 37 100,0 Křešice 338 134 59,2 295 Litoměřice 168 144 69,2 Kyškovice 77 29 74,0 72 Roudnice nad Labem 33 45 100,0 Levín 40 14 90,9 33 Úštěk 9 12 100,0 Lhotka nad Labem 89 37 86,4 80 Lovosice 47 33 97,1 Liběšice 302 100 54,4 266 Litoměřice 106 107 42,8 Libkovice pod Řípem 147 65 79,0 136 Roudnice nad Labem 59 82 98,8 Libochovany 194 87 84,0 172 Ústí nad Labem 71 79 100,0 Libochovice 662 238 40,6 561 Lovosice 111 218 35,7 Libotenice 140 53 74,9 124 Roudnice nad Labem 42 53 68,8 Litoměřice 3 594 1 176 30,0 2 768 Lovosice 531 1 027 22,0 Lkáň 48 22 77,4 40 Lovosice 12 23 100,0 Lovečkovice 130 51 79,8 115 Ústí nad Labem 35 63 96,9 Lovosice 1 606 621 39,4 1 305 Litoměřice 465 425 28,3 Lukavec 103 34 83,1 85 Lovosice 42 38 97,4 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 85

Tab. A4. Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí pokračování Vyjížďka z obce za prací Vyjížďka z obce Kraj, okres, obec vyjíždějící zaměstnaní z toho ženy v % ze zaměstnaných vyjíždějící denně hlavní směr denní vyjížďky obec počet vyjíždějící žáci, studenti a učni v % ze žáků, studentů a učňů okres Litoměřice Malé Žernoseky 256 120 83,1 221 Lovosice 100 87 100,0 Malíč 35 13 79,5 26 Litoměřice 18 18 78,3 Martiněves 172 73 57,7 144 Roudnice nad Labem 42 91 100,0 Michalovice 49 22 90,7 43 Litoměřice 25 26 100,0 Miřejovice 67 29 79,8 60 Litoměřice 35 33 97,1 Mlékojedy 43 13 57,3 40 Litoměřice 20 17 85,0 Mnetěš 124 47 74,3 107 Roudnice nad Labem 32 63 79,7 Mšené-lázně 365 112 53,0 304 Roudnice nad Labem 77 109 39,6 Nové Dvory 115 50 77,2 107 Roudnice nad Labem 47 56 100,0 Oleško 28 11 82,4 26 Litoměřice 9 14 100,0 Píšťany 53 21 82,8 48 Litoměřice 15 30 100,0 Ploskovice 120 44 77,9 104 Litoměřice 69 26 55,3 Podsedice 171 73 70,1 151 Lovosice 42 55 71,4 Polepy 312 123 63,5 272 Litoměřice 116 93 52,0 Prackovice n. Labem 171 76 78,8 157 Ústí nad Labem 86 58 71,6 Přestavlky 80 36 85,1 63 Roudnice nad Labem 21 33 97,1 Račice 102 48 68,9 91 Štětí 35 43 97,7 Račiněves 118 46 67,8 110 Roudnice nad Labem 46 77 100,0 Radovesice 125 54 64,4 115 Libochovice 52 46 65,7 Rochov 24 7 77,4 22 Roudnice nad Labem 4 14 100,0 Roudnice nad Labem 2 173 773 35,3 1 809 Praha 371 557 25,1 Sedlec 64 25 85,3 59 Lovosice 14 34 100,0 Siřejovice 94 32 75,2 82 Lovosice 32 40 95,2 Slatina 42 15 46,2 33 Libochovice 7 33 100,0 Snědovice 185 62 64,7 163 Štětí 122 97 100,0 Staňkovice 6 2 66,7 4 Děčín 2 6 100,0 Straškov-Vodochody 275 121 65,0 234 Roudnice nad Labem 88 52 36,1 Sulejovice 243 100 74,3 209 Lovosice 77 76 65,5 Štětí 1 107 430 27,1 874 Roudnice nad Labem 189 375 25,0 Terezín 697 261 58,9 602 Litoměřice 292 189 43,9 Travčice 139 61 56,7 118 Litoměřice 48 88 100,0 Trnovany 112 54 78,3 108 Litoměřice 80 51 100,0 Třebenice 490 194 68,4 407 Lovosice 192 128 46,9 Třebívlice 205 75 61,7 157 Lovosice 68 44 37,9 Třebušín 139 57 70,6 116 Litoměřice 63 74 88,1 Úpohlavy 68 29 78,2 60 Lovosice 17 41 100,0 Úštěk 569 205 49,1 428 Litoměřice 101 216 48,3 Vědomice 244 111 80,0 197 Roudnice nad Labem 106 92 97,9 Velemín 339 137 55,1 287 Lovosice 127 93 46,0 Velké Žernoseky 172 67 77,8 145 Litoměřice 91 74 94,9 Vchynice 110 46 75,9 98 Lovosice 42 60 100,0 Vlastislav 45 16 68,2 35 Lovosice 14 19 95,0 Vražkov 144 57 80,4 126 Roudnice nad Labem 52 50 92,6 Vrbice 148 60 75,9 137 Roudnice nad Labem 55 64 98,5 Vrbičany 93 43 76,9 89 Lovosice 48 39 97,5 Vrutice 99 42 78,0 94 Štětí 29 35 100,0 Záluží 26 8 81,3 18 Roudnice nad Labem 7 13 100,0 Žabovřesky n. Ohří 69 32 76,7 63 Libochovice 14 41 100,0 Žalhostice 155 60 72,8 135 Litoměřice 73 33 54,1 Židovice 96 39 76,8 84 Roudnice nad Labem 45 42 97,7 Žitenice 375 172 69,6 336 Litoměřice 239 144 76,6 86 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. A4. Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí pokračování Vyjížďka z obce za prací Vyjížďka z obce Kraj, okres, obec vyjíždějící zaměstnaní z toho ženy v % ze zaměstnaných vyjíždějící denně hlavní směr denní vyjížďky obec počet vyjíždějící žáci, studenti a učni v % ze žáků, studentů a učňů okres Louny Bitozeves 60 16 55,0 45 Výškov 14 29 50,0 Blatno 155 79 63,0 117 Lubenec 24 84 74,3 Blažim 36 10 70,6 31 Most 10 26 66,7 Blšany 184 58 48,9 140 Podbořany 38 118 85,5 Blšany u Loun 73 29 78,5 68 Louny 39 30 93,8 Brodec 19 10 70,4 18 Louny 11 12 75,0 Břvany 62 23 57,4 52 Louny 15 46 92,0 Cítoliby 291 121 77,2 246 Louny 165 147 79,5 Čeradice 79 31 69,9 61 Žatec 42 34 94,4 Černčice 511 217 80,7 452 Louny 326 142 54,6 Deštnice 30 15 50,0 28 Žatec 11 38 97,4 Dobroměřice 488 207 77,5 413 Louny 234 202 84,9 Domoušice 143 52 63,6 113 Louny 52 75 82,4 Holedeč 155 64 62,5 136 Žatec 83 64 97,0 Hřiškov 100 35 72,5 92 Louny 54 44 100,0 Hřivice 173 65 65,3 140 Louny 102 74 89,2 Chlumčany 146 74 69,9 128 Louny 82 77 95,1 Chožov 126 41 70,4 110 Louny 57 97 89,8 Chraberce 33 13 82,5 31 Louny 21 31 96,9 Jimlín 216 81 75,3 192 Louny 131 84 80,8 Koštice 189 63 75,9 160 Louny 71 80 84,2 Kozly 23 6 71,9 16 Louny, Most 3 14 87,5 Krásný Dvůr 169 77 58,7 129 Podbořany 62 52 40,6 Kryry 407 173 38,7 300 Podbořany 119 175 40,3 Lenešice 369 160 65,2 317 Louny 158 108 52,7 Libčeves 224 78 64,6 187 Louny 81 133 82,6 Liběšice 184 61 73,6 159 Žatec 97 71 77,2 Libočany 163 73 70,0 125 Žatec 77 63 76,8 Libořice 101 36 68,7 89 Žatec 63 56 87,5 Lipno 139 45 66,8 110 Žatec 32 51 66,2 Lišany 30 10 37,0 19 Žatec 6 24 100,0 Líšťany 132 59 82,0 105 Louny 72 64 98,5 Louny 2 726 805 29,8 2 047 Výškov 351 849 22,9 Lubenec 221 67 32,4 152 Podbořany 34 111 41,7 Měcholupy 249 73 61,9 201 Žatec 105 87 44,6 Nepomyšl 94 34 69,6 78 Podbořany 35 62 100,0 Nová Ves 23 10 69,7 19 Louny 10 19 90,5 Nové Sedlo 102 42 52,0 82 Žatec 56 86 80,4 Obora 104 52 72,7 81 Louny 54 42 93,3 Očihov 59 25 49,2 51 Podbořany 24 40 100,0 Opočno 30 16 78,9 23 Louny 16 15 100,0 Panenský Týnec 118 47 63,8 98 Louny 37 29 43,9 Peruc 547 211 63,1 443 Louny 194 148 47,0 Petrohrad 157 42 58,1 124 Kryry 41 90 90,0 Pnětluky 99 41 68,8 76 Louny 34 50 100,0 Počedělice 69 29 71,1 59 Louny 37 29 90,6 Podbořanský Rohozec 31 7 64,6 20 Valeč 8 15 93,8 Podbořany 884 283 32,2 619 Žatec 132 257 24,0 Postoloprty 1 128 417 59,1 934 Louny 304 305 35,3 Raná 66 22 57,9 62 Louny 30 38 92,7 Ročov 149 62 63,9 132 Louny 80 59 54,1 Slavětín 110 43 68,8 90 Louny 61 73 100,0 Smolnice 115 48 77,7 100 Louny 74 45 97,8 Staňkovice 246 95 66,8 206 Žatec 136 105 67,7 Toužetín 84 34 75,0 68 Vrbno nad Lesy 23 22 73,3 Tuchořice 156 62 60,9 140 Žatec 73 81 76,4 Úherce 22 9 88,0 16 Panenský Týnec 5 3 60,0 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 87

Tab. A4. Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí pokračování Vyjížďka z obce za prací Kraj, okres, obec vyjíždějící zaměstnaní z toho ženy v % ze zaměstnaných vyjíždějící denně okres Louny hlavní směr denní vyjížďky Vyjížďka z obce vyjíždějící žáci, studenti a učni v % ze žáků, studentů a učňů Velemyšleves 37 10 48,7 31 Žatec 9 37 97,4 Veltěže 108 44 74,5 92 Louny 51 64 90,1 Vinařice 61 28 65,6 57 Louny 38 24 92,3 Vrbno nad Lesy 27 13 42,2 23 Louny 12 17 77,3 Vroutek 525 215 66,0 400 Podbořany 132 164 52,4 Vršovice 105 52 85,4 92 Louny 62 27 100,0 Výškov 65 19 43,3 51 Louny 14 56 96,6 Zálužice 16 7 64,0 13 Žatec 11 7 100,0 Zbrašín 89 33 81,7 75 Louny 46 40 97,6 Žatec 2 418 732 27,3 1 634 Louny 218 810 22,6 Želkovice 11 5 39,3 8 Most 4 16 100,0 Žerotín 63 32 70,0 58 Louny 21 21 100,0 Žiželice 98 46 62,0 76 Žatec 49 71 82,6 okres Most Bečov 441 163 66,6 350 Most 199 136 32,7 Bělušice 44 18 59,5 34 Most 17 30 96,8 Braňany 294 96 68,1 225 Most 92 64 34,6 Brandov 70 30 70,0 57 Litvínov 20 46 100,0 Český Jiřetín 12 3 34,3 4 Litvínov, Most 2 7 100,0 Havraň 109 36 69,9 82 Most 73 57 65,5 Hora Sv. Kateřiny 49 10 38,6 32 Litvínov 16 30 43,5 Horní Jiřetín 578 227 74,1 480 Litvínov 227 164 53,4 Klíny 17 6 73,9 14 Litvínov 6 8 100,0 Korozluky 41 19 80,4 34 Most 23 24 100,0 Líšnice 56 17 70,9 51 Most 36 28 96,6 Litvínov 3 654 1 442 32,4 2 905 Most 1 764 1 311 29,4 Lom 1 004 425 72,6 864 Litvínov 513 433 66,2 Louka u Litvínova 177 73 72,0 155 Litvínov 95 114 71,3 Lužice 124 48 65,3 105 Most 74 78 100,0 Malé Březno 52 20 76,5 48 Most 33 45 100,0 Mariánské Radčice 98 35 67,6 87 Litvínov 45 78 94,0 Meziboří 1 498 591 74,9 1 276 Litvínov 788 300 36,9 Most 6 544 2 040 22,1 5 082 Litvínov 2 540 1 650 13,4 Nová Ves v Horách 109 35 64,1 86 Most 31 52 94,5 Obrnice 566 224 67,1 447 Most 285 190 34,7 Patokryje 151 62 88,3 124 Most 85 79 92,9 Polerady 61 26 67,0 48 Most 35 31 83,8 Skršín 54 27 58,1 42 Most 28 28 96,6 Volevčice 26 13 70,3 24 Most 8 18 100,0 Želenice 124 47 73,4 105 Most 43 54 84,4 obec počet 88 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. A4. Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí dokončení Kraj, okres, obec vyjíždějící zaměstnaní z toho ženy v % ze zaměstnaných Vyjížďka z obce za prací vyjíždějící denně hlavní směr denní vyjížďky okres Teplice Bílina 2 548 975 36,4 2 027 Teplice 640 804 31,2 Bořislav 81 37 63,8 78 Teplice 32 40 93,0 Bystřany 480 194 67,2 426 Teplice 285 128 48,7 Bžany 233 98 73,7 204 Teplice 89 95 100,0 Dubí 1 737 730 54,9 1 503 Teplice 1 018 588 49,5 Duchcov 2 004 677 56,5 1 647 Teplice 641 378 27,4 Háj u Duchcova 305 118 75,7 260 Teplice 71 140 79,1 Hostomice 289 112 62,2 234 Bílina 88 87 42,0 Hrob 577 223 72,0 491 Teplice 192 135 41,0 Hrobčice 242 101 70,6 195 Bílina 117 130 98,5 Jeníkov 237 95 72,9 207 Teplice 76 112 81,2 Kladruby 92 37 80,0 85 Teplice 55 33 89,2 Kostomlaty p. Milešovkou 276 89 70,2 230 Bílina 79 53 41,1 Košťany 827 336 73,4 714 Teplice 384 154 42,4 Krupka 3 441 1 342 62,1 2 925 Teplice 1 710 820 31,2 Lahošť 201 83 83,1 181 Teplice 67 97 99,0 Ledvice 134 46 56,1 112 Bílina 68 89 96,7 Lukov 45 17 93,8 39 Bílina 21 19 100,0 Měrunice 83 33 68,6 74 Bílina 33 51 94,4 Mikulov 51 23 70,8 48 Teplice 27 26 100,0 Modlany 235 105 76,5 216 Teplice 142 118 98,3 Moldava 15 3 22,4 11 Teplice 4 24 96,0 Novosedlice 635 282 72,7 543 Teplice 335 179 53,3 Ohníč 256 103 75,7 207 Bílina 63 103 98,1 Osek 1 472 578 70,7 1 221 Teplice 291 357 42,4 Proboštov 718 325 70,5 632 Teplice 418 244 59,4 Rtyně n. Bílinou 170 66 55,6 150 Teplice 59 85 96,6 Srbice 78 32 77,2 69 Teplice 43 33 100,0 Světec 340 144 88,1 272 Bílina 134 149 99,3 Teplice 6 645 2 243 30,1 5 242 Dubí 962 1 678 20,3 Újezdeček 274 110 76,8 234 Teplice 144 102 94,4 Zabrušany 369 138 76,2 313 Teplice 139 110 65,5 Žalany 121 51 58,7 105 Teplice 43 29 43,3 Žim 40 15 71,4 35 Teplice 11 16 100,0 okres Ústí nad Labem Dolní Zálezly 179 79 81,0 160 Ústí nad Labem 127 81 100,0 Habrovany 67 26 72,8 59 Ústí nad Labem 26 28 80,0 Homole u Panny 104 42 65,4 93 Ústí nad Labem 65 56 93,3 Chabařovice 624 276 66,0 553 Ústí nad Labem 384 159 42,4 Chlumec 1 345 635 68,0 1 199 Ústí nad Labem 850 311 41,7 Chuderov 279 123 81,8 252 Ústí nad Labem 207 137 97,2 Libouchec 523 230 67,8 439 Ústí nad Labem 190 159 46,5 Malé Březno 175 81 76,1 149 Ústí nad Labem 89 69 92,0 Malečov 203 77 72,8 177 Ústí nad Labem 149 66 76,7 Petrovice 120 47 42,9 101 Ústí nad Labem 46 82 64,1 Povrly 486 220 51,5 397 Ústí nad Labem 315 140 42,3 Přestanov 101 45 72,7 91 Ústí nad Labem 57 39 97,5 Ryjice 63 25 61,8 57 Ústí nad Labem 50 23 92,0 Řehlovice 308 126 68,4 261 Ústí nad Labem 158 109 69,0 Stebno 137 68 71,4 126 Ústí nad Labem 92 76 96,2 Tašov 33 15 68,8 28 Ústí nad Labem 23 12 70,6 Telnice 185 89 71,7 145 Ústí nad Labem 95 94 95,9 Tisá 153 57 47,1 110 Ústí nad Labem 70 49 36,0 Trmice 503 216 49,8 444 Ústí nad Labem 379 210 41,8 Ústí nad Labem 6 430 2 034 14,8 4 738 Trmice 1 352 1 905 11,6 Velké Březno 528 216 61,1 445 Ústí nad Labem 369 115 39,2 Velké Chvojno 177 71 64,1 150 Ústí nad Labem 109 74 62,7 Zubrnice 58 22 65,9 51 Ústí nad Labem 32 21 80,8 obec počet Vyjížďka z obce vyjíždějící žáci, studenti a učni v % ze žáků, studentů a učňů DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 89

Tab. A5. Vyjíždějící za prací v rámci České republiky podle frekvence vyjížďky Kraj, okres Vyjíždějící z obce v rámci ČR denně týdně v tom frekvence vyjížďky 1-2 x měsíčně jinak nezjištěno Celkem Kraj počet 135 098 108 895 5 129 1 660 18 230 1 184 v % 100,0 80,6 3,8 1,2 13,5 0,9 Děčín počet 18 951 14 637 962 437 2 681 234 v % 100,0 77,2 5,1 2,3 14,1 1,2 Chomutov počet 21 473 16 539 807 217 3 724 186 v % 100,0 77,0 3,8 1,0 17,3 0,9 Litoměřice počet 24 870 21 050 836 249 2 580 155 v % 100,0 84,6 3,4 1,0 10,4 0,6 Louny počet 16 330 12 848 843 204 2 314 121 v % 100,0 78,7 5,2 1,2 14,2 0,7 Most počet 15 814 12 739 507 173 2 232 163 v % 100,0 80,6 3,2 1,1 14,1 1,0 Teplice počet 25 066 20 908 616 210 3 194 138 v % 100,0 83,4 2,5 0,8 12,7 0,6 Ústí nad Labem počet 12 594 10 174 558 170 1 505 187 v % 100,0 80,8 4,4 1,3 12,0 1,5 Muži Kraj počet 84 725 66 118 3 992 1 137 12 764 714 v % 100,0 78,0 4,7 1,3 15,1 0,8 Děčín počet 11 640 8 622 734 313 1 838 133 v % 100,0 74,1 6,3 2,7 15,8 1,1 Chomutov počet 13 822 10 223 628 145 2 716 110 v % 100,0 74,0 4,5 1,0 19,6 0,8 Litoměřice počet 15 241 12 598 669 171 1 716 87 v % 100,0 82,7 4,4 1,1 11,3 0,6 Louny počet 10 469 7 935 658 129 1 675 72 v % 100,0 75,8 6,3 1,2 16,0 0,7 Most počet 10 132 7 983 394 107 1 543 105 v % 100,0 78,8 3,9 1,1 15,2 1,0 Teplice počet 15 577 12 600 497 149 2 243 88 v % 100,0 80,9 3,2 1,0 14,4 0,6 Ústí nad Labem počet 7 844 6 157 412 123 1 033 119 v % 100,0 78,5 5,3 1,6 13,2 1,5 Ženy Kraj počet 50 373 42 777 1 137 523 5 466 470 v % 100,0 84,9 2,3 1,0 10,9 0,9 Děčín počet 7 311 6 015 228 124 843 101 v % 100,0 82,3 3,1 1,7 11,5 1,4 Chomutov počet 7 651 6 316 179 72 1 008 76 v % 100,0 82,6 2,3 0,9 13,2 1,0 Litoměřice počet 9 629 8 452 167 78 864 68 v % 100,0 87,8 1,7 0,8 9,0 0,7 Louny počet 5 861 4 913 185 75 639 49 v % 100,0 83,8 3,2 1,3 10,9 0,8 Most počet 5 682 4 756 113 66 689 58 v % 100,0 83,7 2,0 1,2 12,1 1,0 Teplice počet 9 489 8 308 119 61 951 50 v % 100,0 87,6 1,3 0,6 10,0 0,5 Ústí nad Labem počet 4 750 4 017 146 47 472 68 v % 100,0 84,6 3,1 1,0 9,9 1,4 90 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. A6. Dojíždějící za prací podle frekvence dojížďky Kraj, okres Dojíždějící do obce denně týdně v tom frekvence dojížďky 1-2 x měsíčně jinak nezjištěno Celkem Kraj počet 121 026 101 759 2 737 791 14 820 919 v % 100,0 84,1 2,3 0,7 12,2 0,8 Děčín počet 15 422 12 775 377 146 1 976 148 v % 100,0 82,8 2,4 0,9 12,8 1,0 Chomutov počet 17 101 14 098 374 70 2 436 123 v % 100,0 82,4 2,2 0,4 14,2 0,7 Litoměřice počet 20 742 17 964 429 145 2 034 170 v % 100,0 86,6 2,1 0,7 9,8 0,8 Louny počet 12 533 10 664 260 71 1 441 97 v % 100,0 85,1 2,1 0,6 11,5 0,8 Most počet 18 105 14 900 366 125 2 570 144 v % 100,0 82,3 2,0 0,7 14,2 0,8 Teplice počet 22 472 19 140 404 100 2 721 107 v % 100,0 85,2 1,8 0,4 12,1 0,5 Ústí nad Labem počet 14 651 12 218 527 134 1 642 130 v % 100,0 83,4 3,6 0,9 11,2 0,9 Muži Kraj počet 74 940 61 250 2 139 625 10 386 540 v % 100,0 81,7 2,9 0,8 13,9 0,7 Děčín počet 9 354 7 488 268 123 1 394 81 v % 100,0 80,1 2,9 1,3 14,9 0,9 Chomutov počet 10 539 8 398 298 56 1 725 62 v % 100,0 79,7 2,8 0,5 16,4 0,6 Litoměřice počet 12 375 10 416 355 122 1 375 107 v % 100,0 84,2 2,9 1,0 11,1 0,9 Louny počet 7 725 6 375 214 60 1 010 66 v % 100,0 82,5 2,8 0,8 13,1 0,9 Most počet 12 059 9 705 284 89 1 892 89 v % 100,0 80,5 2,4 0,7 15,7 0,7 Teplice počet 13 733 11 391 317 80 1 886 59 v % 100,0 82,9 2,3 0,6 13,7 0,4 Ústí nad Labem počet 9 155 7 477 403 95 1 104 76 v % 100,0 81,7 4,4 1,0 12,1 0,8 Ženy Kraj počet 46 086 40 509 598 166 4 434 379 v % 100,0 87,9 1,3 0,4 9,6 0,8 Děčín počet 6 068 5 287 109 23 582 67 v % 100,0 87,1 1,8 0,4 9,6 1,1 Chomutov počet 6 562 5 700 76 14 711 61 v % 100,0 86,9 1,2 0,2 10,8 0,9 Litoměřice počet 8 367 7 548 74 23 659 63 v % 100,0 90,2 0,9 0,3 7,9 0,8 Louny počet 4 808 4 289 46 11 431 31 v % 100,0 89,2 1,0 0,2 9,0 0,6 Most počet 6 046 5 195 82 36 678 55 v % 100,0 85,9 1,4 0,6 11,2 0,9 Teplice počet 8 739 7 749 87 20 835 48 v % 100,0 88,7 1,0 0,2 9,6 0,5 Ústí nad Labem počet 5 496 4 741 124 39 538 54 v % 100,0 86,3 2,3 0,7 9,8 1,0 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 91

Tab. A7. Vyjíždějící za prací podle pohlaví a věku Kraj, okres Vyjíždějící z obce v tom v tom ve věku muži ženy 15-24 25-29 30-39 40-49 50-59 60 a více nezjištěno Vyjíždějící Kraj 136 440 85 593 50 847 21 776 22 002 31 773 33 212 25 579 2 081 17 Děčín 19 372 11 946 7 426 3 537 3 435 4 255 4 402 3 486 254 3 Chomutov 21 652 13 933 7 719 3 309 3 303 5 423 5 512 3 838 265 2 Litoměřice 25 009 15 314 9 695 4 270 3 957 5 537 6 082 4 724 438 1 Louny 16 422 10 529 5 893 2 830 2 757 3 676 4 058 2 898 200 3 Most 15 953 10 220 5 733 2 179 2 431 3 946 4 094 3 018 284 1 Teplice 25 251 15 690 9 561 3 645 3 954 5 915 6 165 5 153 414 5 Ústí nad Labem 12 781 7 961 4 820 2 006 2 165 3 021 2 899 2 462 226 2 do jiných obcí okresu Kraj 94 748 55 994 38 754 13 203 13 847 22 423 24 653 19 122 1 492 8 Děčín 12 857 7 547 5 310 1 926 2 021 2 891 3 223 2 623 172 1 Chomutov 14 938 9 011 5 927 2 059 2 218 3 900 3 900 2 673 187 1 Litoměřice 17 505 10 001 7 504 2 703 2 458 3 874 4 572 3 568 329 1 Louny 10 334 6 161 4 173 1 451 1 495 2 307 2 856 2 080 144 1 Most 11 717 7 231 4 486 1 259 1 593 2 989 3 226 2 431 218 1 Teplice 19 286 11 387 7 899 2 639 2 874 4 537 4 863 4 065 306 2 Ústí nad Labem 8 111 4 656 3 455 1 166 1 188 1 925 2 013 1 682 136 1 do jiných okresů kraje Kraj 19 694 14 130 5 564 2 693 2 972 4 554 4 960 4 143 366 6 Děčín 2 087 1 384 703 399 379 451 427 390 40 1 Chomutov 3 840 2 848 992 386 437 900 1 180 891 45 1 Litoměřice 2 439 1 745 694 335 385 543 601 523 52 - Louny 2 277 1 683 594 288 372 555 574 450 37 1 Most 2 302 1 619 683 381 353 545 555 420 48 - Teplice 4 129 2 963 1 166 541 610 950 1 028 909 89 2 Ústí nad Labem 2 620 1 888 732 363 436 610 595 560 55 1 do jiných krajů Kraj 20 656 14 601 6 055 5 600 4 866 4 436 3 376 2 163 212 3 Děčín 4 007 2 709 1 298 1 129 946 791 673 428 39 1 Chomutov 2 695 1 963 732 825 603 573 406 256 32 - Litoměřice 4 926 3 495 1 431 1 199 1 075 1 095 891 612 54 - Louny 3 719 2 625 1 094 1 071 868 786 610 364 19 1 Most 1 795 1 282 513 513 449 374 286 156 17 - Teplice 1 651 1 227 424 432 427 380 247 147 17 1 Ústí nad Labem 1 863 1 300 563 431 498 437 263 200 34 - do zahraničí Kraj 1 342 868 474 280 317 360 223 151 11 - Děčín 421 306 115 83 89 122 79 45 3 - Chomutov 179 111 68 39 45 50 26 18 1 - Litoměřice 139 73 66 33 39 25 18 21 3 - Louny 92 60 32 20 22 28 18 4 - - Most 139 88 51 26 36 38 27 11 1 - Teplice 185 113 72 33 43 48 27 32 2 - Ústí nad Labem 187 117 70 46 43 49 28 20 1-92 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. A8. Dojíždějící za prací podle pohlaví a věku Kraj, okres Dojíždějící do obce v tom v tom ve věku muži ženy 15-24 25-29 30-39 40-49 50-59 60 a více nezjištěno Dojíždějící Kraj 121 026 74 940 46 086 17 107 17 961 28 450 31 077 24 378 2 039 14 Děčín 15 422 9 354 6 068 2 240 2 427 3 492 3 823 3 205 234 1 Chomutov 17 101 10 539 6 562 2 368 2 560 4 421 4 448 3 062 241 1 Litoměřice 20 742 12 375 8 367 3 531 2 934 4 559 5 249 4 068 398 3 Louny 12 533 7 725 4 808 2 050 1 857 2 751 3 317 2 383 174 1 Most 18 105 12 059 6 046 1 795 2 458 4 464 5 073 3 986 325 4 Teplice 22 472 13 733 8 739 3 075 3 423 5 328 5 619 4 664 361 2 Ústí nad Labem 14 651 9 155 5 496 2 048 2 302 3 435 3 548 3 010 306 2 z jiných obcí okresu Kraj 94 748 55 994 38 754 13 203 13 847 22 423 24 653 19 122 1 492 8 Děčín 12 857 7 547 5 310 1 926 2 021 2 891 3 223 2 623 172 1 Chomutov 14 938 9 011 5 927 2 059 2 218 3 900 3 900 2 673 187 1 Litoměřice 17 505 10 001 7 504 2 703 2 458 3 874 4 572 3 568 329 1 Louny 10 334 6 161 4 173 1 451 1 495 2 307 2 856 2 080 144 1 Most 11 717 7 231 4 486 1 259 1 593 2 989 3 226 2 431 218 1 Teplice 19 286 11 387 7 899 2 639 2 874 4 537 4 863 4 065 306 2 Ústí nad Labem 8 111 4 656 3 455 1 166 1 188 1 925 2 013 1 682 136 1 z jiných okresů kraje Kraj 19 694 14 130 5 564 2 693 2 972 4 554 4 960 4 143 366 6 Děčín 1 342 949 393 155 198 319 323 309 38 - Chomutov 1 336 951 385 192 198 332 319 262 33 - Litoměřice 1 520 1 116 404 352 239 344 304 254 25 2 Louny 1 421 989 432 422 223 282 291 186 17 - Most 5 833 4 386 1 447 470 759 1 343 1 739 1 432 87 3 Teplice 2 709 1 999 710 363 454 671 648 529 44 - Ústí nad Labem 5 533 3 740 1 793 739 901 1 263 1 336 1 171 122 1 z jiných krajů Kraj 6 584 4 816 1 768 1 211 1 142 1 473 1 464 1 113 181 - Děčín 1 223 858 365 159 208 282 277 273 24 - Chomutov 827 577 250 117 144 189 229 127 21 - Litoměřice 1 717 1 258 459 476 237 341 373 246 44 - Louny 778 575 203 177 139 162 170 117 13 - Most 555 442 113 66 106 132 108 123 20 - Teplice 477 347 130 73 95 120 108 70 11 - Ústí nad Labem 1 007 759 248 143 213 247 199 157 48 - DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 93

Tab. A9. Vyjíždějící za prací podle odvětví Kraj, okres Vyjíždějící z obce zemědělství, lesnictví průmysl stavebnictví z toho odvětví obchod doprava a telekomun. školství zdravotnictví, soc. činnosti Vyjíždějící Kraj 136 440 4 713 48 579 13 178 11 761 12 785 5 138 7 102 Děčín 19 372 458 6 636 1 575 1 641 2 316 620 957 Chomutov 21 652 661 9 221 1 940 1 687 1 378 736 1 009 Litoměřice 25 009 1 549 7 409 2 764 2 253 2 732 1 065 1 556 Louny 16 422 1 246 5 051 1 613 1 194 1 674 657 790 Most 15 953 260 6 809 1 442 1 144 1 346 589 725 Teplice 25 251 383 9 930 2 472 2 424 1 931 970 1 385 Ústí nad Labem 12 781 156 3 523 1 372 1 418 1 408 501 680 do jiných obcí okresu Kraj 94 748 3 879 37 293 8 201 8 367 7 486 4 175 5 366 Děčín 12 857 390 4 965 939 1 129 1 317 483 630 Chomutov 14 938 537 6 431 1 243 1 323 853 631 755 Litoměřice 17 505 1 415 5 793 1 705 1 564 1 553 869 1 241 Louny 10 334 1 015 3 556 923 735 922 510 524 Most 11 717 205 5 649 921 750 861 489 584 Teplice 19 286 241 8 359 1 669 1 905 1 202 811 1 165 Ústí nad Labem 8 111 76 2 540 801 961 778 382 467 do jiných okresů kraje Kraj 19 694 509 6 613 2 309 1 418 2 768 537 717 Děčín 2 087 27 430 198 169 364 55 117 Chomutov 3 840 76 2 293 301 132 264 49 79 Litoměřice 2 439 58 506 325 189 588 81 93 Louny 2 277 115 724 253 135 290 85 101 Most 2 302 40 749 301 197 330 62 59 Teplice 4 129 131 1 262 555 351 561 121 156 Ústí nad Labem 2 620 62 649 376 245 371 84 112 do jiných krajů Kraj 20 656 311 4 513 2 583 1 914 2 181 390 946 Děčín 4 007 37 1 217 418 328 428 73 199 Chomutov 2 695 47 466 375 225 240 53 159 Litoměřice 4 926 72 1 092 730 496 567 105 208 Louny 3 719 114 752 431 318 455 59 163 Most 1 795 15 383 211 191 136 36 75 Teplice 1 651 10 286 231 157 140 35 51 Ústí nad Labem 1 863 16 317 187 199 215 29 91 do zahraničí Kraj 1 342 14 160 85 62 350 36 73 Děčín 421 4 24 20 15 207 9 11 Chomutov 179 1 31 21 7 21 3 16 Litoměřice 139 4 18 4 4 24 10 14 Louny 92 2 19 6 6 7 3 2 Most 139-28 9 6 19 2 7 Teplice 185 1 23 17 11 28 3 13 Ústí nad Labem 187 2 17 8 13 44 6 10 94 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. A10. Dojíždějící za prací podle odvětví Kraj, okres Dojíždějící do obce zemědělství, lesnictví z toho odvětví průmysl stavebnictví obchod doprava a telekomun. školství zdravotnictví, soc. činnosti Dojíždějící Kraj 121 026 4 641 45 685 11 343 10 361 10 880 4 983 6 460 Děčín 15 422 464 5 687 1 205 1 365 1 820 588 752 Chomutov 17 101 644 7 119 1 549 1 518 1 030 711 838 Litoměřice 20 742 1 556 6 566 2 055 1 758 1 870 944 1 458 Louny 12 533 1 137 4 146 1 158 904 1 228 559 606 Most 18 105 409 9 081 1 540 1 057 1 356 594 750 Teplice 22 472 302 9 384 2 186 2 215 1 475 895 1 268 Ústí nad Labem 14 651 129 3 702 1 650 1 544 2 101 692 788 z jiných obcí okresu Kraj 94 748 3 879 37 293 8 201 8 367 7 486 4 175 5 366 Děčín 12 857 390 4 965 939 1 129 1 317 483 630 Chomutov 14 938 537 6 431 1 243 1 323 853 631 755 Litoměřice 17 505 1 415 5 793 1 705 1 564 1 553 869 1 241 Louny 10 334 1 015 3 556 923 735 922 510 524 Most 11 717 205 5 649 921 750 861 489 584 Teplice 19 286 241 8 359 1 669 1 905 1 202 811 1 165 Ústí nad Labem 8 111 76 2 540 801 961 778 382 467 z jiných okresů kraje Kraj 19 694 509 6 613 2 309 1 418 2 768 537 717 Děčín 1 342 36 368 121 115 303 54 62 Chomutov 1 336 66 399 185 109 126 56 59 Litoměřice 1 520 87 312 178 105 213 35 73 Louny 1 421 48 382 167 100 234 26 41 Most 5 833 173 3 264 488 262 464 98 135 Teplice 2 709 55 897 450 253 242 65 77 Ústí nad Labem 5 533 44 991 720 474 1 186 203 270 z jiných krajů Kraj 6 584 253 1 779 833 576 626 271 377 Děčín 1 223 38 354 145 121 200 51 60 Chomutov 827 41 289 121 86 51 24 24 Litoměřice 1 717 54 461 172 89 104 40 144 Louny 778 74 208 68 69 72 23 41 Most 555 31 168 131 45 31 7 31 Teplice 477 6 128 67 57 31 19 26 Ústí nad Labem 1 007 9 171 129 109 137 107 51 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 95

Tab. A11. Denní dojížďka za prací podle času stráveného na cestě Dojížďka za prací do 14 v tom čas denní dojížďky (min.) 15-29 30-59 60 a více nezjištěno Kraj Dojíždějící mezi obcemi okresu počet 83 058 14 840 34 960 29 916 3 113 229 v % 100,0 17,9 42,1 36,0 3,7 0,3 Dojíždějící mezi okresy kraje počet 15 542 1 239 4 190 7 601 2 463 49 v % 100,0 8,0 27,0 48,9 15,8 0,3 Dojíždějící do kraje z jiných krajů počet 3 159 587 723 1 178 656 15 v % 100,0 18,6 22,9 37,3 20,8 0,5 Vyjíždějící z kraje do jiných krajů počet 10 295 1 184 1 875 3 596 3 584 56 v % 100,0 11,5 18,2 34,9 34,8 0,5 okres Děčín Dojíždějící mezi obcemi okresu počet 11 129 1 860 4 880 3 863 482 44 v % 100,0 16,7 43,8 34,7 4,3 0,4 Dojíždějící do okresu v rámci kraje počet 965 153 244 413 153 2 v % 100,0 15,9 25,3 42,8 15,9 0,2 Vyjíždějící z okresu v rámci kraje počet 1 571 187 255 762 364 3 v % 100,0 11,9 16,2 48,5 23,2 0,2 Dojíždějící do okresu z jiných krajů počet 681 114 180 273 114 - v % 100,0 16,7 26,4 40,1 16,7 - Vyjíždějící z okresu do jiných krajů počet 1 937 303 495 722 406 11 v % 100,0 15,6 25,6 37,3 21,0 0,6 okres Chomutov Dojíždějící mezi obcemi okresu počet 12 640 2 124 5 253 4 738 485 40 v % 100,0 16,8 41,6 37,5 3,8 0,3 Dojíždějící do okresu v rámci kraje počet 1 041 102 295 492 147 5 v % 100,0 9,8 28,3 47,3 14,1 0,5 Vyjíždějící z okresu v rámci kraje počet 2 840 220 1 045 1 284 278 13 v % 100,0 7,7 36,8 45,2 9,8 0,5 Dojíždějící do okresu z jiných krajů počet 417 52 92 201 70 2 v % 100,0 12,5 22,1 48,2 16,8 0,5 Vyjíždějící z okresu do jiných krajů počet 1 059 152 188 366 340 13 v % 100,0 14,4 17,8 34,6 32,1 1,2 okres Litoměřice Dojíždějící mezi obcemi okresu počet 15 883 3 825 6 807 4 692 522 37 v % 100,0 24,1 42,9 29,5 3,3 0,2 Dojíždějící do okresu v rámci kraje počet 1 122 206 211 503 196 6 v % 100,0 18,4 18,8 44,8 17,5 0,5 Vyjíždějící z okresu v rámci kraje počet 1 971 111 390 1 093 374 3 v % 100,0 5,6 19,8 55,5 19,0 0,2 Dojíždějící do okresu z jiných krajů počet 959 222 225 362 144 6 v % 100,0 23,1 23,5 37,7 15,0 0,6 Vyjíždějící z okresu do jiných krajů počet 3 196 214 532 1 285 1 159 6 v % 100,0 6,7 16,6 40,2 36,3 0,2 okres Louny Dojíždějící mezi obcemi okresu počet 9 129 2 270 4 261 2 341 240 17 v % 100,0 24,9 46,7 25,6 2,6 0,2 Dojíždějící do okresu v rámci kraje počet 1 086 158 279 516 127 6 v % 100,0 14,5 25,7 47,5 11,7 0,6 Vyjíždějící z okresu v rámci kraje počet 1 757 151 493 836 267 10 v % 100,0 8,6 28,1 47,6 15,2 0,6 Dojíždějící do okresu z jiných krajů počet 449 99 110 170 69 1 v % 100,0 22,0 24,5 37,9 15,4 0,2 Vyjíždějící z okresu do jiných krajů počet 1 962 200 297 688 767 10 v % 100,0 10,2 15,1 35,1 39,1 0,5 96 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. A11. Denní dojížďka za prací podle času stráveného na cestě dokončení Dojížďka za prací do 14 v tom čas denní dojížďky (min.) 15-29 30-59 60 a více nezjištěno okres Most Dojíždějící mezi obcemi okresu počet 10 169 1 184 3 728 4 739 500 18 v % 100,0 11,6 36,7 46,6 4,9 0,2 Dojíždějící do okresu v rámci kraje počet 4 568 227 1 504 2 241 577 19 v % 100,0 5,0 32,9 49,1 12,6 0,4 Vyjíždějící z okresu v rámci kraje počet 1 800 166 506 838 286 4 v % 100,0 9,2 28,1 46,6 15,9 0,2 Dojíždějící do okresu z jiných krajů počet 163 29 29 43 62 - v % 100,0 17,8 17,8 26,4 38,0 - Vyjíždějící z okresu do jiných krajů počet 770 135 141 170 318 6 v % 100,0 17,5 18,3 22,1 41,3 0,8 okres Teplice Dojíždějící mezi obcemi okresu počet 16 835 2 714 7 219 6 278 590 34 v % 100,0 16,1 42,9 37,3 3,5 0,2 Dojíždějící do okresu v rámci kraje počet 2 156 151 569 1 061 370 5 v % 100,0 7,0 26,4 49,2 17,2 0,2 Vyjíždějící z okresu v rámci kraje počet 3 482 216 1 007 1 774 478 7 v % 100,0 6,2 28,9 50,9 13,7 0,2 Dojíždějící do okresu z jiných krajů počet 149 31 28 36 53 1 v % 100,0 20,8 18,8 24,2 35,6 0,7 Vyjíždějící z okresu do jiných krajů počet 591 83 94 168 241 5 v % 100,0 14,0 15,9 28,4 40,8 0,8 okres Ústí nad Labem Dojíždějící mezi obcemi okresu počet 7 273 863 2 812 3 265 294 39 v % 100,0 11,9 38,7 44,9 4,0 0,5 Dojíždějící do okresu v rámci kraje počet 4 604 242 1 088 2 375 893 6 v % 100,0 5,3 23,6 51,6 19,4 0,1 Vyjíždějící z okresu v rámci kraje počet 2 121 188 494 1 014 416 9 v % 100,0 8,9 23,3 47,8 19,6 0,4 Dojíždějící do okresu z jiných krajů počet 341 40 59 93 144 5 v % 100,0 11,7 17,3 27,3 42,2 1,5 Vyjíždějící z okresu do jiných krajů počet 780 97 128 197 353 5 v % 100,0 12,4 16,4 25,3 45,3 0,6 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 97

Tab. A12. Vyjíždějící denně za prací podle použitého dopravního prostředku Kraj, okres Vyjíždějící do jiné obce ČR autobus vlak MHD automobil - řidič z toho použitý dopravní prostředek 1) automobil - spolucestující motocykl kolo jiný autobus + vlak autobus + MHD vlak + MHD ostatní kombinace žádný dopravní prostředek Celkem Kraj 135 098 30 766 9 201 17 878 32 065 9 510 300 3 371 1 087 3 837 3 177 2 655 13 051 6 968 Děčín 18 951 4 240 1 704 1 567 4 334 1 273 49 457 158 780 288 539 1 887 1 456 Chomutov 21 473 6 449 983 2 611 4 396 1 802 21 310 209 429 492 178 2 227 1 179 Litoměřice 24 870 5 601 2 575 552 6 697 1 847 105 1 237 238 1 055 244 284 3 187 1 101 Louny 16 330 4 453 977 783 4 031 1 385 43 517 173 480 327 89 2 013 900 Most 15 814 1 968 531 5 771 3 420 937 6 133 106 157 562 416 1 053 603 Teplice 25 066 6 368 1 695 3 280 6 307 1 684 69 579 145 731 782 564 1 478 1 212 Ústí nad Labem 12 594 1 687 736 3 314 2 880 582 7 138 58 205 482 585 1 206 517 Muži Kraj 84 725 15 020 6 166 8 847 26 244 5 795 274 2 578 837 2 166 1 480 1 639 8 527 4 324 Děčín 11 640 1 862 1 129 775 3 576 711 46 339 137 417 122 295 1 198 897 Chomutov 13 822 3 837 713 1 071 3 582 1 191 21 261 154 286 209 109 1 573 688 Litoměřice 15 241 2 164 1 594 281 5 370 1 162 93 883 185 510 101 171 1 946 692 Louny 10 469 2 163 636 388 3 363 893 35 374 139 271 154 54 1 343 542 Most 10 132 1 138 396 3 189 2 814 560 6 118 73 101 309 259 691 376 Teplice 15 577 3 080 1 209 1 433 5 155 975 66 491 102 457 372 363 964 789 Ústí nad Labem 7 844 776 489 1 710 2 384 303 7 112 47 124 213 388 812 340 Ženy Kraj 50 373 15 746 3 035 9 031 5 821 3 715 26 793 250 1 671 1 697 1 016 4 524 2 644 Děčín 7 311 2 378 575 792 758 562 3 118 21 363 166 244 689 559 Chomutov 7 651 2 612 270 1 540 814 611-49 55 143 283 69 654 491 Litoměřice 9 629 3 437 981 271 1 327 685 12 354 53 545 143 113 1 241 409 Louny 5 861 2 290 341 395 668 492 8 143 34 209 173 35 670 358 Most 5 682 830 135 2 582 606 377-15 33 56 253 157 362 227 Teplice 9 489 3 288 486 1 847 1 152 709 3 88 43 274 410 201 514 423 Ústí nad Labem 4 750 911 247 1 604 496 279-26 11 81 269 197 394 177 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště 98 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. A13. Dojíždějící denně za prací podle použitého dopravního prostředku Kraj, okres Dojíždějící do obce autobus vlak MHD automobil - řidič z toho použitý dopravní prostředek 1) automobil - spolucestující motocykl kolo jiný autobus + vlak autobus + MHD vlak + MHD ostatní kombinace žádný dopravní prostředek Celkem Kraj 121 026 28 694 8 288 15 160 28 991 8 542 296 3 307 955 3 513 2 599 2 359 11 693 5 773 Děčín 15 422 3 676 1 414 971 3 745 1 066 49 442 140 689 193 331 1 625 931 Chomutov 17 101 5 009 611 2 133 3 723 1 488 16 295 173 328 413 128 1 828 865 Litoměřice 20 742 5 121 1 801 151 5 495 1 500 105 1 225 225 875 45 149 2 504 1 383 Louny 12 533 3 634 772 238 3 133 1 112 42 487 121 399 141 51 1 592 695 Most 18 105 3 318 830 5 547 3 818 1 159 10 151 121 265 588 403 1 388 412 Teplice 22 472 5 998 1 247 2 949 5 744 1 513 66 560 127 635 661 455 1 432 983 Ústí nad Labem 14 651 1 938 1 613 3 171 3 333 704 8 147 48 322 558 842 1 324 504 Muži Kraj 74 940 13 657 5 477 7 392 23 597 5 055 270 2 517 743 1 919 1 183 1 444 7 564 3 574 Děčín 9 354 1 563 920 435 3 063 568 46 320 126 357 90 202 1 045 518 Chomutov 10 539 2 719 434 824 3 003 955 16 243 128 208 156 77 1 258 467 Litoměřice 12 375 1 867 1 032 70 4 327 866 92 867 170 397 15 108 1 458 991 Louny 7 725 1 600 502 97 2 538 671 35 353 105 207 53 27 1 014 437 Most 12 059 2 172 623 3 091 3 202 718 10 129 79 186 334 237 989 235 Teplice 13 733 2 813 878 1 246 4 684 897 63 480 95 383 302 309 925 604 Ústí nad Labem 9 155 923 1 088 1 629 2 780 380 8 125 40 181 233 484 875 322 Ženy Kraj 46 086 15 037 2 811 7 768 5 394 3 487 26 790 212 1 594 1 416 915 4 129 2 199 Děčín 6 068 2 113 494 536 682 498 3 122 14 332 103 129 580 413 Chomutov 6 562 2 290 177 1 309 720 533-52 45 120 257 51 570 398 Litoměřice 8 367 3 254 769 81 1 168 634 13 358 55 478 30 41 1 046 392 Louny 4 808 2 034 270 141 595 441 7 134 16 192 88 24 578 258 Most 6 046 1 146 207 2 456 616 441-22 42 79 254 166 399 177 Teplice 8 739 3 185 369 1 703 1 060 616 3 80 32 252 359 146 507 379 Ústí nad Labem 5 496 1 015 525 1 542 553 324-22 8 141 325 358 449 182 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 99

Tab. A14. Dojížďka za prací mezi kraji Zahraničí Česká republika 1) Hl.město Praha Kraj dojížďky Plzeňský Středočeský Jihočeský Karlovarský Ústecký Liberecký Česká republika 1) 24 773 320 827 163 108 40 301 9 350 6 988 3 621 6 584 7 653 kraj vyjížďky: Hlavní město Praha 3 397 26 018 x 18 955 1 152 775 318 1 005 837 Středočeský kraj 1 350 105 713 95 934 x 1 474 1 064 229 1 420 1 404 Jihočeský kraj 2 843 13 481 7 631 1 564 x 1 109 102 254 160 Plzeňský kraj 2 795 10 163 4 653 1 707 1 399 x 1 212 325 86 Karlovarský kraj 1 374 6 645 2 690 476 218 1 931 x 708 116 Ústecký kraj 1 342 20 656 10 508 3 967 457 704 980 x 2 441 Liberecký kraj 693 13 676 4 133 4 057 260 145 100 1 403 x Královéhradecký kraj 832 15 118 5 043 3 107 164 188 91 216 1 534 Pardubický kraj 735 17 276 5 012 1 662 205 116 75 182 283 Vysočina 889 19 951 5 871 1 580 2 328 123 59 151 154 Jihomoravský kraj 3 288 19 642 5 742 798 663 206 126 316 151 Olomoucký kraj 1 142 17 327 4 480 606 263 157 90 168 120 Zlínský kraj 1 508 15 008 3 910 494 244 170 79 168 130 Moravskoslezský kraj 2 585 20 153 7 501 1 328 523 300 160 268 237 Česká republika 1) 14 930 210 603 98 635 29 555 6 762 5 032 2 474 4 816 4 941 kraj vyjížďky: Hlavní město Praha 1 930 17 795 x 13 027 763 540 204 701 538 Středočeský kraj 741 60 609 54 050 x 978 780 140 937 845 Jihočeský kraj 2 038 9 091 4 908 1 161 x 740 77 216 112 Plzeňský kraj 1 660 7 120 3 165 1 236 1 016 x 752 266 66 Karlovarský kraj 810 4 665 1 810 370 144 1 432 x 452 85 Ústecký kraj 868 14 601 7 164 3 032 367 503 742 x 1 597 Liberecký kraj 375 9 814 2 643 3 383 183 112 77 1 023 x Královéhradecký kraj 419 10 425 3 205 2 343 132 121 60 169 943 Pardubický kraj 380 11 804 3 264 1 280 165 84 50 152 184 Vysočina 534 13 303 3 814 1 172 1 626 91 43 125 101 Jihomoravský kraj 2 133 14 229 4 139 657 563 139 93 261 106 Olomoucký kraj 656 11 745 2 986 478 206 118 61 143 90 Zlínský kraj 894 10 975 2 686 410 211 138 68 143 100 Moravskoslezský kraj 1 492 14 427 4 801 1 006 408 234 107 228 174 Česká republika 1) 9 843 110 224 64 473 10 746 2 588 1 956 1 147 1 768 2 712 kraj vyjížďky: Hlavní město Praha 1 467 8 223 x 5 928 389 235 114 304 299 Středočeský kraj 609 45 104 41 884 x 496 284 89 483 559 Jihočeský kraj 805 4 390 2 723 403 x 369 25 38 48 Plzeňský kraj 1 135 3 043 1 488 471 383 x 460 59 20 Karlovarský kraj 564 1 980 880 106 74 499 x 256 31 Ústecký kraj 474 6 055 3 344 935 90 201 238 x 844 Liberecký kraj 318 3 862 1 490 674 77 33 23 380 x Královéhradecký kraj 413 4 693 1 838 764 32 67 31 47 591 Pardubický kraj 355 5 472 1 748 382 40 32 25 30 99 Vysočina 355 6 648 2 057 408 702 32 16 26 53 Jihomoravský kraj 1 155 5 413 1 603 141 100 67 33 55 45 Olomoucký kraj 486 5 582 1 494 128 57 39 29 25 30 Zlínský kraj 614 4 033 1 224 84 33 32 11 25 30 Moravskoslezský kraj 1 093 5 726 2 700 322 115 66 53 40 63 1) dojížďka za prací přes hranice krajů Celkem Muži Ženy 100 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Vysočina Kraj dojížďky Olomoucký Celkem Zlínský Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Moravskoslezský saldo mezikrajové dojížďky 13 599 11 371 8 435 22 077 11 466 10 541 5 733 - Česká republika 1) kraj vyjížďky: 915 409 435 588 234 171 224 137 090 Hlavní město Praha 1 404 1 122 811 408 158 104 181-65 412 Středočeský kraj 167 111 1 562 476 134 74 137-4 131 Jihočeský kraj 148 90 70 230 99 71 73-3 175 Plzeňský kraj 90 49 37 161 65 40 64-3 024 Karlovarský kraj 461 216 142 383 154 97 146-14 072 Ústecký kraj 2 883 215 93 180 89 46 72-6 023 Liberecký kraj x 3 766 137 431 223 81 137-1 519 Královéhradecký kraj 5 740 x 1 067 1 886 724 120 204-5 905 Pardubický kraj 364 1 301 x 7 444 291 131 154-11 516 Vysočina 475 1 464 3 361 x 1 960 3 757 623 2 435 Jihomoravský kraj 286 1 985 214 3 454 x 3 537 1 967-5 861 Olomoucký kraj 244 198 173 4 171 3 276 x 1 751-4 467 Zlínský kraj 422 445 333 2 265 4 059 2 312 x -14 420 Moravskoslezský kraj Muži 8 883 7 499 6 118 15 228 9 120 7 267 4 273 - Česká republika 1) kraj vyjížďky: 591 284 288 408 174 120 157 80 840 Hlavní město Praha 899 770 566 294 127 81 142-31 054 Středočeský kraj 117 90 1 060 337 114 57 102-2 329 Jihočeský kraj 102 74 49 185 92 56 61-2 088 Plzeňský kraj 53 38 24 126 44 32 55-2 191 Karlovarský kraj 304 179 107 291 129 68 118-9 785 Ústecký kraj 1 879 157 67 128 77 36 49-4 873 Liberecký kraj x 2 697 108 293 189 59 106-1 542 Královéhradecký kraj 3 703 x 770 1 314 584 87 167-4 305 Pardubický kraj 247 862 x 4 782 235 87 118-7 185 Vysočina 332 838 2 512 x 1 526 2 593 470 999 Jihomoravský kraj 203 1 017 161 2 472 x 2 357 1 453-2 625 Olomoucký kraj 167 167 142 2 983 2 485 x 1 275-3 708 Zlínský kraj 286 326 264 1 615 3 344 1 634 x -10 154 Moravskoslezský kraj Ženy 4 716 3 872 2 317 6 849 2 346 3 274 1 460 - Česká republika 1) kraj vyjížďky: 324 125 147 180 60 51 67 56 250 Hlavní město Praha 505 352 245 114 31 23 39-34 358 Středočeský kraj 50 21 502 139 20 17 35-1 802 Jihočeský kraj 46 16 21 45 7 15 12-1 087 Plzeňský kraj 37 11 13 35 21 8 9-833 Karlovarský kraj 157 37 35 92 25 29 28-4 287 Ústecký kraj 1 004 58 26 52 12 10 23-1 150 Liberecký kraj x 1 069 29 138 34 22 31 23 Královéhradecký kraj 2 037 x 297 572 140 33 37-1 600 Pardubický kraj 117 439 x 2 662 56 44 36-4 331 Vysočina 143 626 849 x 434 1 164 153 1 436 Jihomoravský kraj 83 968 53 982 x 1 180 514-3 236 Olomoucký kraj 77 31 31 1 188 791 x 476-759 Zlínský kraj 136 119 69 650 715 678 x -4 266 Moravskoslezský kraj DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 101

Tab. A15. Bilance dojížďky za prací v okresech kraje Dojíždějící Vyjíždějící Saldo dojížďky Obsazená pracovní místa Kraj, okres Zaměstnané osoby z toho denně v rámci ČR z toho denně v rámci ČR z toho denně v rámci ČR na 1000 zaměstnaných 1) Celkem Kraj 358 582 121 026 101 759 136 440 108 895-15 414-7 136 343 168 957 Děčín 59 772 15 422 12 775 19 372 14 637-3 950-1 862 55 822 934 Chomutov 54 204 17 101 14 098 21 652 16 539-4 551-2 441 49 653 916 Litoměřice 51 260 20 742 17 964 25 009 21 050-4 267-3 086 46 993 917 Louny 37 323 12 533 10 664 16 422 12 848-3 889-2 184 33 434 896 Most 48 973 18 105 14 900 15 953 12 739 2 152 2 161 51 125 1 044 Teplice 53 755 22 472 19 140 25 251 20 908-2 779-1 768 50 976 948 Ústí nad Labem 53 295 14 651 12 218 12 781 10 174 1 870 2 044 55 165 1 035 Muži Kraj 197 553 74 940 61 250 85 593 66 118-10 653-4 868 186 900 946 Děčín 33 008 9 354 7 488 11 946 8 622-2 592-1 134 30 416 921 Chomutov 29 628 10 539 8 398 13 933 10 223-3 394-1 825 26 234 885 Litoměřice 28 755 12 375 10 416 15 314 12 598-2 939-2 182 25 816 898 Louny 20 969 7 725 6 375 10 529 7 935-2 804-1 560 18 165 866 Most 26 627 12 059 9 705 10 220 7 983 1 839 1 722 28 466 1 069 Teplice 29 753 13 733 11 391 15 690 12 600-1 957-1 209 27 796 934 Ústí nad Labem 28 813 9 155 7 477 7 961 6 157 1 194 1 320 30 007 1 041 Ženy Kraj 161 029 46 086 40 509 50 847 42 777-4 761-2 268 156 268 970 Děčín 26 764 6 068 5 287 7 426 6 015-1 358-728 25 406 949 Chomutov 24 576 6 562 5 700 7 719 6 316-1 157-616 23 419 953 Litoměřice 22 505 8 367 7 548 9 695 8 452-1 328-904 21 177 941 Louny 16 354 4 808 4 289 5 893 4 913-1 085-624 15 269 934 Most 22 346 6 046 5 195 5 733 4 756 313 439 22 659 1 014 Teplice 24 002 8 739 7 749 9 561 8 308-822 -559 23 180 966 Ústí nad Labem 24 482 5 496 4 741 4 820 4 017 676 724 25 158 1 028 1) bydlících na příslušném území 102 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. A16. Bilance dojížďky za prací ve městech kraje Zaměstnané osoby Dojíždějící do obce z toho denně Vyjíždějící z obce z toho denně Saldo dojížďky z toho denně Obsazená pracovní místa na 1000 zaměstnaných 1) Kraj 358 582 121 026 101 759 136 440 109 107-15 414-7 348 343 168 957 z toho město: Benešov nad Ploučnicí 1 904 793 724 929 727-136 -3 1 768 929 Bílina 6 998 3 385 2 627 2 548 2 027 837 600 7 835 1 120 Bohušovice nad Ohří 1 231 412 393 921 800-509 -407 722 587 Budyně nad Ohří 833 265 247 485 408-220 -161 613 736 Česká Kamenice 2 446 494 432 1 146 895-652 -463 1 794 733 Děčín 23 618 5 598 4 428 4 083 2 638 1 515 1 790 25 133 1 064 Dolní Poustevna 852 192 142 279 220-87 -78 765 898 Dubí 3 166 2 102 1 764 1 737 1 503 365 261 3 531 1 115 Duchcov 3 545 910 808 2 004 1 647-1 094-839 2 451 691 Hrob 801 119 108 577 491-458 -383 343 428 Chabařovice 945 668 598 624 553 44 45 989 1 047 Chomutov 21 745 6 823 5 812 5 875 4 265 948 1 547 22 693 1 044 Jílové 2 427 254 219 1 557 1 260-1 303-1 041 1 124 463 Jirkov 8 394 1 182 1 040 5 697 4 468-4 515-3 428 3 879 462 Jiříkov 1 537 439 355 565 442-126 -87 1 411 918 Kadaň 7 950 3 929 2 939 2 012 1 514 1 917 1 425 9 867 1 241 Klášterec nad Ohří 7 342 1 305 1 166 3 054 2 261-1 749-1 095 5 593 762 Košťany 1 127 321 294 827 714-506 -420 621 551 Krásná Lípa 1 405 349 308 580 448-231 -140 1 174 836 Krupka 5 539 536 468 3 441 2 925-2 905-2 457 2 634 476 Libochovice 1 632 487 430 662 561-175 -131 1 457 893 Litoměřice 11 972 5 531 4 508 3 594 2 768 1 937 1 740 13 909 1 162 Litvínov 11 292 6 154 5 283 3 654 2 905 2 500 2 378 13 792 1 221 Lom 1 382 223 200 1 004 864-781 -664 601 435 Louny 9 140 4 369 3 828 2 726 2 047 1 643 1 781 10 783 1 180 Lovosice 4 072 2 845 2 409 1 606 1 305 1 239 1 104 5 311 1 304 Meziboří 2 000 270 241 1 498 1 276-1 228-1 035 772 386 Mikulášovice 1 114 113 93 607 491-494 -398 620 557 Most 29 556 8 560 6 717 6 544 5 082 2 016 1 635 31 572 1 068 Osek 2 081 216 141 1 472 1 221-1 256-1 080 825 396 Podbořany 2 742 884 725 884 619-106 2 742 1 000 Postoloprty 1 910 246 216 1 128 934-882 -718 1 028 538 Roudnice nad Labem 6 153 3 427 3 149 2 173 1 809 1 254 1 340 7 407 1 204 Rumburk 5 160 1 581 1 328 1 785 1 390-204 -62 4 956 960 Šluknov 2 380 324 282 881 690-557 -408 1 823 766 Štětí 4 087 1 788 1 525 1 107 874 681 651 4 768 1 167 Teplice 22 075 9 579 8 398 6 645 5 242 2 934 3 156 25 009 1 133 Terezín 1 183 765 676 697 602 68 74 1 251 1 057 Trmice 1 010 1 984 1 831 503 444 1 481 1 387 2 491 2 466 Třebenice 716 93 85 490 407-397 -322 319 446 Ústí nad Labem 43 302 9 965 8 082 6 430 4 738 3 535 3 344 46 837 1 082 Úštěk 1 158 187 160 569 428-382 -268 776 670 Varnsdorf 7 436 1 516 1 339 1 325 881 191 458 7 627 1 026 Vejprty 1 351 212 172 313 194-101 -22 1 250 925 Velký Šenov 854 462 440 322 251 140 189 994 1 164 Žatec 8 870 2 199 1 714 2 418 1 634-219 80 8 651 975 1) bydlících na příslušném území DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 103

Tab. A17. Vyjíždějící za prací podle pohlaví a věku ve městech kraje Vyjíždějící z obce v tom v tom ve věku muži ženy 15-24 25-29 30-39 40-49 50-59 60 a více nezjištěno Kraj 136 440 85 593 50 847 21 776 22 002 31 773 33 212 25 579 2 081 17 z toho město: Benešov nad Ploučnicí 929 604 325 168 164 180 197 214 6 - Česká Kamenice 1 146 719 427 190 211 278 268 183 15 1 Děčín 4 083 2 650 1 433 722 816 959 792 716 76 2 Dolní Poustevna 279 159 120 57 48 62 60 52 - - Jílové 1 557 931 626 248 253 317 409 309 21 - Jiříkov 565 349 216 142 94 138 121 66 4 - Krásná Lípa 580 371 209 115 82 139 142 96 6 - Mikulášovice 607 335 272 107 114 122 144 116 4 - Rumburk 1 785 1 101 684 325 295 403 447 292 23 - Šluknov 881 520 361 185 179 170 186 149 12 - Varnsdorf 1 325 817 508 291 259 324 267 168 16 - Velký Šenov 322 205 117 58 66 69 72 52 5 - Chomutov 5 875 4 003 1 872 850 937 1 283 1 563 1 153 88 1 Jirkov 5 697 3 511 2 186 769 840 1 863 1 422 752 50 1 Kadaň 2 012 1 173 839 413 388 463 396 324 28 - Klášterec nad Ohří 3 054 2 193 861 434 428 743 780 642 27 - Vejprty 313 224 89 67 59 68 66 51 2 - Bohušovice nad Ohří 921 508 413 118 150 234 223 176 20 - Budyně nad Ohří 485 322 163 87 95 91 110 94 8 - Libochovice 662 424 238 116 128 148 153 111 6 - Litoměřice 3 594 2 418 1 176 534 535 837 879 715 94 - Lovosice 1 606 985 621 287 300 352 374 262 31 - Roudnice nad Labem 2 173 1 400 773 324 341 468 536 456 48 - Štětí 1 107 677 430 262 194 245 225 165 16 - Terezín 697 436 261 125 118 159 170 109 16 - Třebenice 490 296 194 83 61 109 131 90 16 - Úštěk 569 364 205 125 104 102 143 89 6 - Louny 2 726 1 921 805 454 468 637 638 490 39 - Podbořany 884 601 283 185 181 211 194 107 6 - Postoloprty 1 128 711 417 183 201 264 262 204 14 - Žatec 2 418 1 686 732 378 427 588 595 383 46 1 Litvínov 3 654 2 212 1 442 529 549 762 1 003 741 69 1 Lom 1 004 579 425 123 147 263 262 204 5 - Meziboří 1 498 907 591 186 234 361 385 280 52 - Most 6 544 4 504 2 040 917 1 035 1 809 1 531 1 134 118 - Bílina 2 548 1 573 975 401 408 506 629 570 33 1 Dubí 1 737 1 007 730 272 255 379 413 385 33 - Duchcov 2 004 1 327 677 293 336 466 510 374 25 - Hrob 577 354 223 78 111 129 120 129 10 - Košťany 827 491 336 153 132 175 186 171 10 - Krupka 3 441 2 099 1 342 499 460 899 948 588 47 - Osek 1 472 894 578 199 245 366 353 304 4 1 Teplice 6 645 4 402 2 243 875 1 114 1 642 1 466 1 368 178 2 Chabařovice 624 348 276 77 106 168 153 112 8 - Trmice 503 287 216 84 84 108 122 93 12 - Ústí nad Labem 6 430 4 396 2 034 1 050 1 166 1 518 1 311 1 239 144 2 104 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. A18. Vyjíždějící za prací podle odvětví ve městech kraje Vyjíždějící z obce zemědělství, lesnictví průmysl stavebnictví z toho odvětví obchod doprava a telekomun. školství zdravotnictví, soc. činnosti Kraj 136 440 4 713 48 579 13 178 11 761 12 785 5 138 7 102 z toho město: Benešov nad Ploučnicí 929 16 293 93 86 147 28 45 Česká Kamenice 1 146 30 462 72 84 140 42 63 Děčín 4 083 72 836 325 460 719 113 177 Dolní Poustevna 279 6 116 22 11 26 10 12 Jílové 1 557 16 525 100 135 264 50 61 Jiříkov 565 3 199 48 46 48 24 36 Krásná Lípa 580 26 199 55 42 74 24 39 Mikulášovice 607 17 332 59 25 35 12 26 Rumburk 1 785 20 713 139 128 125 77 128 Šluknov 881 22 402 82 78 57 24 32 Varnsdorf 1 325 26 368 93 120 130 42 105 Velký Šenov 322 9 155 30 10 16 19 20 Chomutov 5 875 153 2 452 550 483 338 288 209 Jirkov 5 697 97 2 515 360 576 402 130 305 Kadaň 2 012 57 717 237 153 123 75 102 Klášterec nad Ohří 3 054 47 1 567 336 163 173 49 148 Vejprty 313 15 71 27 26 20 8 24 Bohušovice nad Ohří 921 42 276 102 79 107 39 54 Budyně nad Ohří 485 66 144 67 40 39 10 28 Libochovice 662 54 198 65 49 78 34 28 Litoměřice 3 594 128 982 371 305 525 228 191 Lovosice 1 606 40 365 222 134 229 77 136 Roudnice nad Labem 2 173 118 605 171 179 227 132 174 Štětí 1 107 22 376 113 95 114 21 89 Terezín 697 31 191 81 59 63 16 55 Třebenice 490 31 162 39 55 51 37 21 Úštěk 569 29 179 82 42 58 7 40 Louny 2 726 15 891 242 207 295 117 92 Podbořany 884 50 252 98 52 67 29 65 Postoloprty 1 128 82 435 137 42 114 32 36 Žatec 2 418 152 582 233 146 258 95 102 Litvínov 3 654 44 1 347 310 264 260 184 264 Lom 1 004 24 444 78 85 76 38 62 Meziboří 1 498 14 704 137 126 107 90 59 Most 6 544 74 2 975 624 433 547 176 187 Bílina 2 548 47 1 148 254 152 198 52 114 Dubí 1 737 39 516 184 211 130 84 128 Duchcov 2 004 21 963 194 139 137 63 95 Hrob 577 22 213 60 50 48 21 32 Košťany 827 14 333 81 90 51 20 59 Krupka 3 441 33 1 089 370 433 302 100 192 Osek 1 472 45 651 126 107 116 65 111 Teplice 6 645 58 2 650 560 665 496 308 314 Chabařovice 624 2 184 65 71 59 29 45 Trmice 503 3 115 43 50 64 27 30 Ústí nad Labem 6 430 71 1 801 784 719 689 248 279 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 105

Tab. A19. Směrové proudy vyjížďky do obcí za prací a počty vyjíždějících Kraj, okres Celkem v tom velikost proudu vyjížďky (počet osob) 1-9 10-19 20-49 50-99 100-499 500 a více Počet proudů Kraj 11 995 10 360 673 512 228 189 33 Děčín 1 829 1 554 107 101 34 28 5 Chomutov 1 485 1 290 80 58 28 21 8 Litoměřice 3 205 2 781 199 129 58 35 3 Louny 2 204 1 969 101 66 38 29 1 Most 954 822 48 44 16 19 5 Teplice 1 523 1 263 94 84 38 36 8 Ústí nad Labem 795 681 44 30 16 21 3 Počet vyjíždějících Kraj 134 218 21 283 9 126 15 755 16 045 38 379 33 630 Děčín 18 811 3 121 1 449 3 062 2 351 5 313 3 515 Chomutov 21 226 2 644 1 101 1 736 2 059 3 914 9 772 Litoměřice 24 810 5 665 2 684 4 076 4 014 6 654 1 717 Louny 16 226 4 124 1 348 2 049 2 632 5 492 581 Most 15 747 1 592 660 1 361 1 187 3 875 7 072 Teplice 24 990 2 779 1 300 2 548 2 678 8 030 7 655 Ústí nad Labem 12 408 1 358 584 923 1 124 5 101 3 318 Struktura v % podle počtu vyjíždějících Kraj 100,0 15,9 6,8 11,7 12,0 28,6 25,1 Děčín 100,0 16,6 7,7 16,3 12,5 28,2 18,7 Chomutov 100,0 12,5 5,2 8,2 9,7 18,4 46,0 Litoměřice 100,0 22,8 10,8 16,4 16,2 26,8 6,9 Louny 100,0 25,4 8,3 12,6 16,2 33,8 3,6 Most 100,0 10,1 4,2 8,6 7,5 24,6 44,9 Teplice 100,0 11,1 5,2 10,2 10,7 32,1 30,6 Ústí nad Labem 100,0 10,9 4,7 7,4 9,1 41,1 26,7 106 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. A20. Směrové proudy dojížďky z obcí za prací a počty dojíždějících Kraj, okres Celkem 1-9 v tom velikost proudu dojížďky (počet osob) 10-19 20-49 50-99 100-499 500 a více Počet proudů Kraj 10 570 9 118 579 461 211 174 27 Děčín 1 437 1 209 92 78 30 25 3 Chomutov 1 227 1 068 60 52 21 21 5 Litoměřice 2 840 2 478 164 116 51 29 2 Louny 1 606 1 424 75 51 31 25 - Most 1 063 919 49 47 24 18 6 Teplice 1 364 1 132 92 66 34 33 7 Ústí nad Labem 1 033 888 47 51 20 23 4 Počet dojíždějících Kraj 120 424 18 427 7 942 14 273 15 033 34 990 29 759 Děčín 15 372 2 332 1 268 2 295 2 176 5 114 2 187 Chomutov 17 075 2 158 848 1 609 1 509 3 801 7 150 Litoměřice 20 692 4 906 2 225 3 700 3 551 5 151 1 159 Louny 12 469 2 943 1 038 1 604 2 252 4 632 - Most 17 862 1 854 684 1 452 1 718 3 715 8 439 Teplice 22 378 2 444 1 240 2 035 2 398 7 292 6 969 Ústí nad Labem 14 576 1 790 639 1 578 1 429 5 285 3 855 Struktura v % podle počtu dojíždějících Kraj 100,0 15,3 6,6 11,9 12,5 29,1 24,7 Děčín 100,0 15,2 8,2 14,9 14,2 33,3 14,2 Chomutov 100,0 12,6 5,0 9,4 8,8 22,3 41,9 Litoměřice 100,0 23,7 10,8 17,9 17,2 24,9 5,6 Louny 100,0 23,6 8,3 12,9 18,1 37,1 - Most 100,0 10,4 3,8 8,1 9,6 20,8 47,2 Teplice 100,0 10,9 5,5 9,1 10,7 32,6 31,1 Ústí nad Labem 100,0 12,3 4,4 10,8 9,8 36,3 26,4 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 107

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy 15-24 25-29 Dojíždějící 5 598 3 647 1 951 680 863 1 279 1 396 1 282 98 z ostatních obcí okresu 4 029 2 490 1 539 523 618 903 1 024 909 52 Arnoltice 68 45 23 6 11 14 25 11 1 Benešov nad Ploučnicí 568 349 219 83 95 115 119 151 5 Bynovec 58 36 22 4 11 12 14 16 1 Česká Kamenice 343 224 119 40 64 91 76 68 4 Dobkovice 151 90 61 18 20 32 36 43 2 Dobrná 92 58 34 13 17 18 24 19 1 Dolní Habertice 79 54 25 13 6 20 24 16 - Huntířov 117 76 41 12 15 36 28 25 1 Jílové 1 105 654 451 152 156 229 309 245 14 Ludvíkovice 171 89 82 21 21 37 39 51 2 Malá Veleň 101 54 47 15 13 24 30 17 2 Malšovice 185 102 83 25 31 41 53 34 1 Markvartice 75 50 25 9 13 20 17 13 3 Rumburk 56 39 17 3 6 21 11 13 2 Růžová 69 43 26 6 9 14 17 21 2 Těchlovice 116 74 42 21 17 26 30 22 - Varnsdorl 73 39 34 10 14 17 20 11 1 z jiných okresů 1 569 1 157 412 157 245 376 372 373 46 Hl. m. Praha 78 54 24 5 15 19 16 21 2 Litoměřice 67 49 18 6 11 14 15 20 1 Ústí nad Labem 415 295 120 36 63 101 101 97 17 Libouchec 79 56 23 7 12 16 19 24 1 Česká Lípa 94 63 31 4 12 30 31 16 1 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku 30-39 40-49 50-59 Město: Děčín 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce denně v tom frekvence dojížďky Město: Děčín Dojíždějící počet 5 598 4 428 134 112 864 60 v % 100,0 79,1 2,4 2,0 15,4 1,1 muži počet 3 647 2 713 107 106 680 41 v % 100,0 74,4 2,9 2,9 18,6 1,1 ženy počet 1 951 1 715 27 6 184 19 v % 100,0 87,9 1,4 0,3 9,4 1,0 týdně 1-2 x měsíčně jinak nezjištěno 108 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící 5 598 93 1 638 527 501 1 087 199 269 z ostatních obcí okresu 4 029 73 1 254 369 374 650 147 198 Arnoltice 68 1 20 12 6 7 1 - Benešov nad Ploučnicí 568 7 166 47 61 107 18 33 Bynovec 58 2 16 6 4 9 2 2 Česká Kamenice 343 7 81 29 35 56 14 35 Dobkovice 151 1 62 13 13 21 3 5 Dobrná 92 3 33 13 7 16 2 2 Dolní Habertice 79 1 29 12 6 10 3 3 Huntířov 117-22 12 13 17 6 7 Jílové 1 105 9 392 74 97 196 44 47 Ludvíkovice 171 7 43 8 27 26 6 12 Malá Veleň 101-30 9 7 12 2 9 Malšovice 185 1 63 20 22 25 10 6 Markvartice 75-21 15 7 12 3 3 Rumburk 56-12 9 6 8 4 1 Růžová 69 6 26 9 5 7 4 1 Těchlovice 116 5 31 10 9 16 3 4 Varnsdorl 73-25 7 4 13 2 4 z jiných okresů 1 569 20 384 158 127 437 52 71 Hl. m. Praha 78-15 5 11 19 1 4 Litoměřice 67 1 6 4 5 32 3 5 Ústí nad Labem 415 2 94 35 36 110 21 30 Libouchec 79-25 11 9 15 1 1 Česká Lípa 94-38 7 6 16 3 3 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Děčín zdravotnictví, soc. činnosti Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Celkem v tom počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce 5 598 100,0 3 647 100,0 1 951 100,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus 872 15,6 431 11,8 441 22,6 vlak 753 13,5 535 14,7 218 11,2 MHD 700 12,5 324 8,9 376 19,3 automobil - řidič 1 304 23,3 1 110 30,4 194 9,9 automobil - spolucestující 300 5,4 174 4,8 126 6,5 motocykl 6 0,1 6 0,2 - - kolo 76 1,4 56 1,5 20 1,0 jiný 51 0,9 46 1,3 5 0,3 autobus + vlak 206 3,7 134 3,7 72 3,7 autobus + MHD 86 1,5 41 1,1 45 2,3 vlak + MHD 280 5,0 173 4,7 107 5,5 ostatní kombinace 570 10,2 393 10,8 177 9,1 žádný dopr. prostředek 312 5,6 162 4,4 150 7,7 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště Město: Děčín DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 109

Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Dojíždějící 5 598 4 428 500 1 650 1 868 391 79,1 z ostatních obcí okresu 4 029 3 441 379 1 411 1 431 202 85,4 Arnoltice 68 63 4 31 24 3 92,6 Benešov nad Ploučnicí 568 467 44 228 176 17 82,2 Bynovec 58 56 4 20 27 4 96,6 Česká Kamenice 343 287 21 96 147 21 83,7 Dobkovice 151 141 13 57 63 8 93,4 Dobrná 92 77 4 35 34 4 83,7 Dolní Habertice 79 73 3 35 35-92,4 Huntířov 115 99 15 48 34-86,1 Jílové 1 105 950 72 416 422 36 86,0 Ludvíkovice 171 146 38 55 47 5 85,4 Malá Veleň 102 81 22 35 22 1 79,4 Malšovice 185 173 39 80 51 3 93,5 Markvartice 75 63 6 29 25 3 84,0 Rumburk 56 42 10 7 12 13 75,0 Růžová 69 65 4 34 24 3 94,2 Těchlovice 116 103 10 37 52 3 88,8 Varnsdorf 73 61 16 21 14 10 83,6 z jiných okresů 1 569 987 121 239 437 189 62,9 Hl. m. Praha 78 28 9 6 6 7 35,9 Litoměřice 67 37 13 7 9 8 55,2 Ústí nad Labem 415 324 29 83 152 59 78,1 Libouchec 79 63 2 7 46 8 79,7 Česká Lípa 94 79 2 4 49 24 84,0 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Město: Děčín Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do 14 15-29 30-59 60 a více v % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Dojížďka do 14 15-29 30-44 45-59 60-89 90 a více Dojíždějící v rámci obce počet 16 296 5 430 6 830 2 961 645 126 95 22 v % 100,0 33,3 41,9 18,2 4,0 0,8 0,6 x Dojíždějící do obce počet 5 598 656 1 936 1 531 757 373 203 36 v % 100,0 11,7 34,6 27,3 13,5 6,7 3,6 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut z toho čas denní dojížďky (min.) Město: Děčín Průměrný čas strávený na cestě (min.) 1) 110 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy 15-24 25-29 Dojíždějící 1 581 965 616 234 253 394 381 292 27 z ostatních obcí okresu 1 490 901 589 218 235 383 362 268 24 Děčín 19 14 5 2 2 3 7 5 - Dolní Podluží 25 12 13 3 3 3 11 5 - Dolní Poustevna 21 18 3 3 3 12 1 2 - Horní Podluží 21 15 6 4 6 4 3 4 - Jiříkov 254 144 110 41 48 57 73 32 3 Krásná Lípa 183 106 77 26 19 54 48 33 3 Mikulášovice 64 45 19 6 6 16 18 18 - Rybniště 32 17 15 3 8 6 9 6 - Staré Křečany 119 69 50 16 15 23 29 31 5 Šluknov 267 170 97 41 49 69 52 51 5 Varnsdorf 359 201 158 52 55 106 82 57 7 Velký Šenov 38 26 12 9 9 9 6 5 - z jiných okresů 91 64 27 16 18 11 19 24 3 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku Město: Rumburk 30-39 40-49 50-59 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce denně v tom frekvence dojížďky Město: Rumburk Dojíždějící počet 1 581 1 328 37 8 199 9 v % 100,0 84,0 2,3 0,5 12,6 0,6 muži počet 965 798 27 3 133 4 v % 100,0 82,7 2,8 0,3 13,8 0,4 ženy počet 616 530 10 5 66 5 v % 100,0 86,0 1,6 0,8 10,7 0,8 Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví týdně 1-2 x měsíčně jinak nezjištěno Dojíždějící 1 581 103 391 116 154 194 84 139 z ostatních obcí okresu 1 490 81 370 111 149 188 79 125 Děčín 19 5 2 4 2 1 1 1 Dolní Podluží 25 2 5 - - 5-5 Dolní Poustevna 21-1 5 2 8 1 - Horní Podluží 21 3 6 1-1 - 1 Jiříkov 254 1 61 20 30 28 15 22 Krásná Lípa 183 10 55 19 22 16 10 21 Mikulášovice 64 4 16 4 1 15 5 4 Rybniště 32 1 9 1 5 8 3 7 Staré Křečany 119 1 44 8 12 8 10 7 Šluknov 267 16 55 31 35 32 8 15 Varnsdorf 359 11 93 9 34 47 23 40 Velký Šenov 38 2 13 1 2 8 2 3 z jiných okresů 91 22 21 5 5 6 5 14 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Rumburk zdravotnictví, soc. činnosti DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 111

Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Celkem v tom počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce 1 581 100,0 965 100,0 616 100,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus 415 26,2 189 19,6 226 36,7 vlak 163 10,3 110 11,4 53 8,6 MHD 16 1,0 7 0,7 9 1,5 automobil - řidič 395 25,0 317 32,8 78 12,7 automobil - spolucestující 105 6,6 50 5,2 55 8,9 motocykl 5 0,3 5 0,5 - - kolo 50 3,2 37 3,8 13 2,1 jiný 23 1,5 19 2,0 4 0,6 autobus + vlak 133 8,4 67 6,9 66 10,7 autobus + MHD 2 0,1 1 0,1 1 0,2 vlak + MHD 2 0,1 1 0,1 1 0,2 ostatní kombinace 193 12,2 107 11,1 86 14,0 žádný dopr. prostředek 72 4,6 49 5,1 23 3,7 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště Město: Rumburk Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Dojíždějící 1 581 1 328 231 650 394 46 84,0 z ostatních obcí okresu 1 490 1 275 225 641 365 37 85,6 Děčín 19 13 2 3 6 2 68,4 Dolní Podluží 25 21 1 8 11-84,0 Dolní Poustevna 21 19-1 14 4 90,5 Horní Podluží 21 18 4 10 2 2 85,7 Jiříkov 254 218 56 112 46 2 85,8 Krásná Lípa 183 170 48 87 30 3 92,9 Mikulášovice 64 54-17 33 4 84,4 Rybniště 32 27 2 17 8-84,4 Staré Křečany 119 102 30 51 19 1 85,7 Šluknov 267 233 24 138 66 4 87,3 Varnsdorf 359 298 50 167 76 5 83,0 Velký Šenov 38 31 3 13 12 3 81,6 z jiných okresů 91 53 6 9 29 9 58,2 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Město: Rumburk Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do 14 15-29 30-59 60 a více v % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Rumburk z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do 14 15-29 30-44 45-59 60-89 90 a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet 2 720 1 460 992 204 24 3 5 16 v % 100,0 53,7 36,5 7,5 0,9 0,1 0,2 x Dojíždějící do obce počet 1 581 285 760 353 107 43 14 27 v % 100,0 18,0 48,1 22,3 6,8 2,7 0,9 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut 112 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy 15-24 25-29 Dojíždějící 1 516 974 542 268 277 316 364 277 14 z ostatních obcí okresu 1 374 865 509 242 241 278 345 257 11 Děčín 22 17 5 8 8-2 4 - Dolní Podluží 223 117 106 30 34 42 62 54 1 Horní Podluží 98 68 30 13 26 22 18 18 1 Chřibská 24 14 10 5 7 7 2 3 - Jiřetín pod Jedlovou 65 36 29 9 9 13 20 13 1 Jiříkov 123 70 53 34 17 41 21 9 1 Krásná Lípa 82 64 18 7 18 15 25 16 1 Mikulášovice 26 20 6 4 8 5 3 6 - Rumburk 514 343 171 85 84 103 144 94 4 Rybniště 41 24 17 7 7 6 13 7 1 Staré Křečany 19 17 2 5 4 1 5 4 - Šluknov 98 45 53 24 16 19 20 18 1 z jiných okresů 142 109 33 26 36 38 19 20 3 Hl. m. Praha 19 9 10 4-4 3 6 2 Cvikov 17 16 1 1 5 5 3 3-1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku 30-39 40-49 50-59 Město: Varnsdorf 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce denně v tom frekvence dojížďky Město: Varnsdorf Dojíždějící počet 1 516 1 339 32 6 130 9 v % 100,0 88,3 2,1 0,4 8,6 0,6 muži počet 974 840 25 3 101 5 v % 100,0 86,2 2,6 0,3 10,4 0,5 ženy počet 542 499 7 3 29 4 v % 100,0 92,1 1,3 0,6 5,4 0,7 týdně 1-2 x měsíčně jinak nezjištěno DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 113

Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící 1 516 9 773 145 124 82 50 37 z ostatních obcí okresu 1 374 9 724 110 106 77 45 36 Děčín 22-6 - 1 1 1 1 Dolní Podluží 223-126 11 17 9 6 5 Horní Podluží 98 1 52 13 6 2 1 3 Chřibská 24-13 2 2 1 1 - Jiřetín pod Jedlovou 65 3 35 2 5 3 5 - Jiříkov 123 1 72 7 8 5 2 1 Krásná Lípa 82 1 39 10 3 6 5 3 Mikulášovice 26-11 5 1 2 - - Rumburk 514 1 258 40 46 38 22 20 Rybniště 41-21 4 7 1-1 Staré Křečany 19 1 7 5 1 2 - - Šluknov 98-70 7 7 4 1 - z jiných okresů 142-49 35 18 5 5 1 Hl. m. Praha 19-7 3 2-1 - Cvikov 17-3 11-1 - - 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Varnsdorf zdravotnictví, soc. činnosti Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Varnsdorf Celkem v tom počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce 1 516 100,0 974 100,0 542 100,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus 639 42,2 313 32,1 326 60,1 vlak 27 1,8 18 1,8 9 1,7 MHD 14 0,9 5 0,5 9 1,7 automobil - řidič 331 21,8 273 28,0 58 10,7 automobil - spolucestující 115 7,6 88 9,0 27 5,0 motocykl 3 0,2 3 0,3 - - kolo 53 3,5 45 4,6 8 1,5 jiný 12 0,8 10 1,0 2 0,4 autobus + vlak 52 3,4 35 3,6 17 3,1 autobus + MHD 3 0,2 2 0,2 1 0,2 vlak + MHD - - - - - - ostatní kombinace 165 10,9 117 12,0 48 8,9 žádný dopr. prostředek 96 6,3 61 6,3 35 6,5 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště 114 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Dojíždějící 1 516 1 339 147 588 532 63 88,3 z ostatních obcí okresu 1 374 1 249 137 569 484 50 90,9 Děčín 22 13 2 2 4 5 59,1 Dolní Podluží 223 208 37 124 43 2 93,3 Horní Podluží 98 94 18 48 25 1 95,9 Chřibská 24 20-7 11 2 83,3 Jiřetín pod Jedlovou 65 59 9 36 11 2 90,8 Jiříkov 123 113 2 30 80 1 91,9 Krásná Lípa 82 76 2 42 31 1 92,7 Mikulášovice 26 23 4 3 12 4 88,5 Rumburk 514 467 55 237 162 12 90,9 Rybniště 41 40 4 22 13-97,6 Staré Křečany 19 18-7 10 1 94,7 Šluknov 98 90-5 73 11 91,8 z jiných okresů 142 90 10 19 48 13 63,4 Hl. m. Praha 19 6 1 2 3-31,6 Cvikov 17 17-7 10-100,0 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Město: Varnsdorf Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do 14 15-29 30-59 60 a více v % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Varnsdorf z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do 14 15-29 30-44 45-59 60-89 90 a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet 5 280 2 331 2 219 589 75 10 21 18 v % 100,0 44,1 42,0 11,2 1,4 0,2 0,4 x Dojíždějící do obce počet 1 516 185 655 404 175 52 28 32 v % 100,0 12,2 43,2 26,6 11,5 3,4 1,8 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 115

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy 15-24 25-29 Dojíždějící 6 823 3 807 3 016 1 099 1 051 1 938 1 610 1 027 98 z ostatních obcí okresu 5 742 3 045 2 697 938 885 1 656 1 368 830 65 Blatno 69 33 36 14 7 9 29 10 - Březno 183 100 83 34 29 39 48 30 3 Černovice 82 40 42 8 12 23 19 18 2 Droužkovice 112 52 60 14 16 25 27 27 3 Jirkov 2 999 1 476 1 523 475 473 1 051 680 295 25 Kadaň 579 353 226 106 100 152 113 100 8 Klášterec nad Ohří 394 278 116 79 70 79 82 80 4 Málkov 76 39 37 17 6 14 26 13 - Otvice 100 45 55 12 10 22 27 27 2 Spořice 217 104 113 29 24 47 71 44 2 Strupčice 73 34 39 13 15 19 15 10 1 Údlice 229 126 103 25 27 58 63 53 3 Vysoká Pec 91 48 43 10 8 26 31 14 2 z jiných okresů 1 081 762 319 161 166 282 242 197 33 Žatec 174 125 49 21 30 47 44 22 5 Most 197 129 68 27 26 54 43 46 1 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku Město: Chomutov 30-39 40-49 50-59 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce v tom frekvence dojížďky denně týdně 1-2 x měsíčně jinak Město: Chomutov nezjištěno Dojíždějící počet 6 823 5 812 153 29 764 65 v % 100,0 85,2 2,2 0,4 11,2 1,0 muži počet 3 807 3 140 120 23 492 32 v % 100,0 82,5 3,2 0,6 12,9 0,8 ženy počet 3 016 2 672 33 6 272 33 v % 100,0 88,6 1,1 0,2 9,0 1,1 116 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící 6 823 104 2 129 614 758 637 257 477 z ostatních obcí okresu 5 742 73 1 840 455 668 521 211 424 Blatno 69 1 19 9 6 7 5 1 Březno 183 5 58 10 15 10 6 10 Černovice 82 2 31 4 6 12-6 Droužkovice 112-51 4 16 5 7 8 Jirkov 2 999 36 955 188 420 263 90 258 Kadaň 579 4 160 72 53 41 21 33 Klášterec nad Ohří 394 6 103 65 33 56 17 16 Málkov 76 1 33 2 7 8 4 2 Otvice 100-23 12 7 11 7 9 Spořice 217 2 86 11 27 23 6 17 Strupčice 73-28 9 4 10 3 6 Údlice 229 2 96 11 22 11 14 19 Vysoká Pec 91-24 10 15 11 7 10 z jiných okresů 1 081 31 289 159 90 116 46 53 Žatec 174 5 35 26 14 27 2 9 Most 197 4 57 23 20 24 5 7 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Město: Chomutov z toho odvětví doprava a zdravotnictví, průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. soc. činnosti Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Chomutov Celkem v tom počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce 6 823 100,0 3 807 100,0 3 016 100,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus 1 381 20,2 638 16,8 743 24,6 vlak 283 4,1 217 5,7 66 2,2 MHD 1 490 21,8 603 15,8 887 29,4 automobil - řidič 1 401 20,5 1 092 28,7 309 10,2 automobil - spolucestující 436 6,4 224 5,9 212 7,0 motocykl 7 0,1 7 0,2 - - kolo 151 2,2 118 3,1 33 1,1 jiný 43 0,6 30 0,8 13 0,4 autobus + vlak 130 1,9 83 2,2 47 1,6 autobus + MHD 247 3,6 66 1,7 181 6,0 vlak + MHD 87 1,3 52 1,4 35 1,2 ostatní kombinace 781 11,4 471 12,4 310 10,3 žádný dopr. prostředek 350 5,1 187 4,9 163 5,4 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 117

Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Dojíždějící 6 823 5 812 802 2 072 2 608 312 85,2 z ostatních obcí okresu 5 742 5 072 722 1 878 2 265 190 88,3 Blatno 69 62 11 31 20-89,9 Březno 183 159 27 78 49 4 86,9 Černovice 82 70 15 24 29 2 85,4 Droužkovice 112 102 25 52 23 2 91,1 Jirkov 2 999 2 692 349 942 1 303 69 89,8 Kadaň 579 505 42 153 279 28 87,2 Klášterec nad Ohří 394 321 17 107 162 35 81,5 Málkov 76 66 13 35 18-86,8 Otvice 100 87 23 37 27-87,0 Spořice 217 192 63 93 35 1 88,5 Strupčice 73 68 2 27 34 5 93,2 Údlice 229 210 61 96 52 1 91,7 Vysoká Pec 91 87 14 38 30 4 95,6 z jiných okresů 1 081 740 80 194 343 122 68,5 Žatec 174 138 11 44 71 12 79,3 Most 197 169 9 46 82 32 85,8 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Město: Chomutov Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do 14 15-29 30-59 60 a více v % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Chomutov z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do 14 15-29 30-44 45-59 60-89 90 a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet 13 055 4 036 5 988 2 471 360 52 42 22 v % 100,0 30,9 45,9 18,9 2,8 0,4 0,3 x Dojíždějící do obce počet 6 823 933 2 387 2 244 782 283 111 32 v % 100,0 13,7 35,0 32,9 11,5 4,1 1,6 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut 118 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy 15-24 25-29 Dojíždějící 3 929 2 956 973 326 493 924 1 193 949 43 z ostatních obcí okresu 3 660 2 737 923 290 456 878 1 104 894 37 Chomutov 936 763 173 58 120 210 300 234 13 Březno 70 53 17 2 11 14 21 21 1 Chbany 64 42 22 8 11 15 21 9 - Jirkov 207 162 45 9 24 69 60 42 3 Klášterec nad Ohří 1 745 1 263 482 141 210 454 507 420 13 Perštejn 102 70 32 10 6 10 37 38 1 Radonice 142 102 40 18 22 25 38 38 1 Vilémov 80 53 27 10 7 21 24 18 - z jiných okresů 269 219 50 36 37 46 89 55 6 Žatec 41 36 5 3 4 4 21 7 2 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku 30-39 40-49 50-59 Město: Kadaň 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce v tom frekvence dojížďky denně týdně 1-2 x měsíčně jinak Město: Kadaň nezjištěno Dojíždějící počet 3 929 2 939 90 14 867 19 v % 100,0 74,8 2,3 0,4 22,1 0,5 muži počet 2 956 2 182 79 12 670 13 v % 100,0 73,8 2,7 0,4 22,7 0,4 ženy počet 973 757 11 2 197 6 v % 100,0 77,8 1,1 0,2 20,2 0,6 Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící 3 929 53 2 551 331 114 158 40 168 z ostatních obcí okresu 3 660 50 2 454 268 102 150 37 155 Chomutov 936 7 701 45 27 35 8 23 Březno 70-57 - 2 2 - - Chbany 64 2 34 13 3 1-2 Jirkov 207 1 147 15 3 7 3 4 Klášterec nad Ohří 1 745 20 1 165 127 49 68 19 91 Perštejn 102-59 7 8 8 2 7 Radonice 142 8 79 18 1 7 2 6 Vilémov 80 2 46 6 1 5-5 z jiných okresů 269 3 97 63 12 8 3 13 Žatec 41-28 5 1 1-5 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Kadaň zdravotnictví, soc. činnosti DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 119

Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Kadaň Celkem v tom počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce 3 929 100,0 2 956 100,0 973 100,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus 1 908 48,6 1 305 44,1 603 62,0 vlak 121 3,1 88 3,0 33 3,4 MHD 26 0,7 16 0,5 10 1,0 automobil - řidič 708 18,0 633 21,4 75 7,7 automobil - spolucestující 395 10,1 297 10,0 98 10,1 motocykl 2 0,1 2 0,1 - - kolo 31 0,8 29 1,0 2 0,2 jiný 18 0,5 15 0,5 3 0,3 autobus + vlak 90 2,3 68 2,3 22 2,3 autobus + MHD 43 1,1 26 0,9 17 1,7 vlak + MHD 10 0,3 7 0,2 3 0,3 ostatní kombinace 464 11,8 398 13,5 66 6,8 žádný dopr. prostředek 96 2,4 59 2,0 37 3,8 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Dojíždějící 3 929 2 939 358 1 332 1 103 139 74,8 z ostatních obcí okresu 3 660 2 796 341 1 302 1 033 113 76,4 Chomutov 936 680 16 243 391 28 72,6 Březno 70 37 7 23 6 1 52,9 Chbany 64 54 4 25 24 1 84,4 Jirkov 207 157 2 31 101 23 75,8 Klášterec nad Ohří 1 745 1 381 258 786 317 17 79,1 Perštejn 102 82 7 37 36 1 80,4 Radonice 142 106 11 49 42 4 74,6 Vilémov 80 57 5 20 27 5 71,3 z jiných okresů 269 143 17 30 70 26 53,2 Žatec 41 28-8 17 3 68,3 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Město: Kadaň Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do 14 15-29 30-59 60 a více v % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Kadaň z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do 14 15-29 30-44 45-59 60-89 90 a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet 4 977 2 720 1 867 291 28 4 6 15 v % 100,0 54,7 37,5 5,8 0,6 0,1 0,1 x Dojíždějící do obce počet 3 929 446 1 736 1 153 362 141 44 31 v % 100,0 11,4 44,2 29,3 9,2 3,6 1,1 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut 120 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy 15-24 25-29 Dojíždějící 5 531 3 337 2 194 1 330 839 1 144 1 239 879 99 z ostatních obcí okresu 4 251 2 300 1 951 788 663 922 1 058 744 76 Bohušovice nad Ohří 326 162 164 38 51 90 87 57 3 Křešice 182 103 79 34 16 36 49 41 6 Liběšice 115 84 31 32 18 21 24 19 1 Lovosice 533 273 260 100 97 114 125 87 10 Polepy 129 56 73 25 24 26 28 22 4 Roudnice nad Labem 222 126 96 49 34 42 48 43 6 Terezín 330 191 139 63 48 70 83 58 8 Úštěk 121 66 55 21 31 13 40 14 2 Žitenice 253 127 126 39 25 62 76 46 5 z jiných okresů 1 280 1 037 243 542 176 222 181 135 23 Ústí nad Labem 261 189 72 64 42 65 43 42 5 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 2 % z toho ve věku Město: Litoměřice 30-39 40-49 50-59 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce denně v tom frekvence dojížďky Město: Litoměřice Dojíždějící počet 5 531 4 508 151 64 744 64 v % 100,0 81,5 2,7 1,2 13,5 1,2 muži počet 3 337 2 563 124 53 550 47 v % 100,0 76,8 3,7 1,6 16,5 1,4 ženy počet 2 194 1 945 27 11 194 17 v % 100,0 88,7 1,2 0,5 8,8 0,8 týdně 1-2 x měsíčně jinak nezjištěno Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící 5 531 118 847 675 467 444 186 500 z ostatních obcí okresu 4 251 89 763 546 404 348 161 431 Bohušovice nad Ohří 326 2 67 51 26 20 16 25 Křešice 182 1 33 35 26 15 5 10 Liběšice 115-15 21 21 24-9 Lovosice 533 4 102 57 2 5-1 Polepy 129 6 28 11 15 16 5 10 Roudnice nad Labem 222 6 33 16 17 14 9 26 Terezín 330 5 59 43 21 22 5 41 Úštěk 121-17 23 7 8 2 18 Žitenice 253 5 40 22 22 19 11 33 z jiných okresů 1 280 29 84 129 63 96 25 69 Ústí nad Labem 261 5 17 42 15 29 15 15 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 2 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Litoměřice zdravotnictví, soc. činnosti DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 121

Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Litoměřice Celkem v tom počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce 5 531 100,0 3 337 100,0 2 194 100,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus 1 224 22,1 433 13,0 791 36,1 vlak 489 8,8 241 7,2 248 11,3 MHD 74 1,3 28 0,8 46 2,1 automobil - řidič 1 359 24,6 1 063 31,9 296 13,5 automobil - spolucestující 376 6,8 239 7,2 137 6,2 motocykl 9 0,2 7 0,2 2 0,1 kolo 157 2,8 127 3,8 30 1,4 jiný 43 0,8 36 1,1 7 0,3 autobus + vlak 303 5,5 116 3,5 187 8,5 autobus + MHD 30 0,5 7 0,2 23 1,0 vlak + MHD 65 1,2 43 1,3 22 1,0 ostatní kombinace 623 11,3 340 10,2 283 12,9 žádný dopr. prostředek 698 12,6 593 17,8 105 4,8 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Litoměřice Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do 14 15-29 30-59 60 a více v % Dojíždějící 5 531 4 508 952 1 611 1 628 306 81,5 z ostatních obcí okresu 4 251 3 800 729 1 505 1 363 197 89,4 Bohušovice nad Ohří 326 300 72 159 63 6 92,0 Křešice 182 168 60 61 36 10 92,3 Liběšice 115 106 20 56 22 8 92,2 Lovosice 533 465 43 233 180 8 87,2 Polepy 129 116 18 60 35 3 89,9 Roudnice nad Labem 222 195 17 39 119 20 87,8 Terezín 330 292 83 134 67 7 88,5 Úštěk 121 101 9 24 62 6 83,5 Žitenice 253 239 111 80 39 7 94,5 z jiných okresů 1 280 708 223 106 265 109 55,3 Ústí nad Labem 261 207 28 40 106 31 79,3 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 2 % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Litoměřice z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do 14 15-29 30-44 45-59 60-89 90 a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet 7 068 3 318 2 970 605 91 38 15 18 v % 100,0 46,9 42,0 8,6 1,3 0,5 0,2 x Dojíždějící do obce počet 5 531 1 331 1 829 1 252 613 249 137 30 v % 100,0 24,1 33,1 22,6 11,1 4,5 2,5 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut 122 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy 15-24 25-29 Dojíždějící 2 845 1 738 1 107 346 386 595 810 656 52 z ostatních obcí okresu 2 576 1 521 1 055 326 347 514 737 605 47 Litoměřice 626 430 196 49 68 115 199 178 17 Bohušovice nad Ohří 80 50 30 10 11 22 19 17 1 Čížkovice 134 70 64 27 25 34 28 19 1 Libochovice 125 68 57 12 24 25 36 27 1 Malé Žernoseky 114 49 65 13 12 22 37 29 1 Sulejovice 96 53 43 5 13 27 23 23 5 Třebenice 215 117 98 41 22 39 64 43 6 Třebívlice 79 43 36 14 8 10 23 23 1 Velemín 140 75 65 19 13 27 48 33 - z jiných okresů 269 217 52 20 39 81 73 51 5 Ústí nad Labem 92 73 19 6 13 33 21 18 1 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 2 % z toho ve věku 30-39 40-49 50-59 Město: Lovosice 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce v tom frekvence dojížďky denně týdně 1-2 x měsíčně jinak Město: Lovosice nezjištěno Dojíždějící počet 2 845 2 409 55 14 354 13 v % 100,0 84,7 1,9 0,5 12,4 0,5 muži počet 1 738 1 409 52 13 257 7 v % 100,0 81,1 3,0 0,7 14,8 0,4 ženy počet 1 107 1 000 3 1 97 6 v % 100,0 90,3 0,3 0,1 8,8 0,5 Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící 2 845 38 1 213 161 259 558 131 77 z ostatních obcí okresu 2 576 35 1 144 136 243 464 126 68 Litoměřice 626 9 277 40 32 124 43 23 Bohušovice nad Ohří 80 1 36 2 4 25 3 1 Čížkovice 134-67 7 23 18 3 1 Libochovice 125 3 48 1 11 35 12 1 Malé Žernoseky 114 1 42 4 21 19-3 Sulejovice 96 1 38 2 15 21 4 3 Třebenice 215 2 109 7 29 20 8 7 Třebívlice 79 4 41 3 2 11 7 1 Velemín 140 2 58 5 17 19 5 2 z jiných okresů 269 3 69 25 16 94 5 9 Ústí nad Labem 92-16 6 6 40 3 3 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 2 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Lovosice zdravotnictví, soc. činnosti DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 123

Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Lovosice Celkem v tom počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce 2 845 100,0 1 738 100,0 1 107 100,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus 645 22,7 261 15,0 384 34,7 vlak 579 20,4 368 21,2 211 19,1 MHD 20 0,7 11 0,6 9 0,8 automobil - řidič 575 20,2 480 27,6 95 8,6 automobil - spolucestující 101 3,6 46 2,6 55 5,0 motocykl 7 0,2 7 0,4 - - kolo 123 4,3 90 5,2 33 3,0 jiný 7 0,2 5 0,3 2 0,2 autobus + vlak 205 7,2 96 5,5 109 9,8 autobus + MHD 1 0,0 - - 1 0,1 vlak + MHD 41 1,4 29 1,7 12 1,1 ostatní kombinace 448 15,7 290 16,7 158 14,3 žádný dopr. prostředek 82 2,9 48 2,8 34 3,1 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Dojíždějící 2 845 2 409 413 1 125 755 107 84,7 z ostatních obcí okresu 2 576 2 244 409 1 099 662 66 87,1 Litoměřice 626 531 59 278 185 8 84,8 Bohušovice nad Ohří 80 68 18 29 17 4 85,0 Čížkovice 134 115 38 56 18 7 85,8 Libochovice 125 111 2 36 71 2 88,8 Malé Žernoseky 114 100 38 53 8 1 87,7 Sulejovice 96 77 26 39 12-80,2 Třebenice 215 192 46 116 28 1 89,3 Třebívlice 79 68 5 14 46 3 86,1 Velemín 140 127 28 56 40 2 90,7 z jiných okresů 269 165 4 26 93 41 61,3 Ústí nad Labem 92 64 2 10 38 14 69,6 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 2 % Město: Lovosice Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do 14 15-29 30-59 60 a více v % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Lovosice z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do 14 15-29 30-44 45-59 60-89 90 a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet 2 096 1 103 791 165 15 6 6 16 v % 100,0 52,6 37,7 7,9 0,7 0,3 0,3 x Dojíždějící do obce počet 2 845 488 1 276 664 241 101 38 29 v % 100,0 17,2 44,9 23,3 8,5 3,6 1,3 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut 124 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy 15-24 25-29 Dojíždějící 3 427 1 740 1 687 744 576 770 765 529 43 z ostatních obcí okresu 3 000 1 520 1 480 661 504 667 671 466 31 Litoměřice 228 140 88 60 32 57 47 28 4 Bechlín 185 97 88 29 34 38 51 31 2 Budyně nad Ohří 134 71 63 28 30 26 24 25 1 Dobříň 102 46 56 13 14 26 27 22 - Hrobce 76 41 35 8 7 28 19 13 1 Chodouny 69 39 30 10 13 16 14 16 - Kleneč 107 55 52 20 15 18 25 28 1 Krabčice 103 55 48 14 17 27 23 18 4 Lovosice 82 48 34 26 18 17 13 6 2 Mšené-lázně 84 46 38 22 14 26 17 4 1 Straškov-Vodochody 95 45 50 17 15 26 19 17 1 Štětí 204 87 117 56 38 41 40 27 2 Vědomice 120 53 67 14 26 28 31 20 1 z jiných okresů 427 220 207 83 72 103 94 63 12 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 2 % z toho ve věku 30-39 Město: Roudnice nad Labem 40-49 50-59 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce denně Město: Roudnice nad Labem v tom frekvence dojížďky Dojíždějící počet 3 427 3 149 49 13 194 22 v % 100,0 91,9 1,4 0,4 5,7 0,6 muži počet 1 740 1 572 33 10 112 13 v % 100,0 90,3 1,9 0,6 6,4 0,7 ženy počet 1 687 1 577 16 3 82 9 v % 100,0 93,5 0,9 0,2 4,9 0,5 týdně 1-2 x měsíčně jinak nezjištěno DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 125

Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící 3 427 36 1 632 259 356 234 131 206 z ostatních obcí okresu 3 000 35 1 449 231 308 198 118 173 Litoměřice 228-107 19 22 23 8 9 Bechlín 185 1 108 13 16 13 3 5 Budyně nad Ohří 134 1 70 11 12 8 2 14 Dobříň 102 2 52 10 15 2 5 6 Hrobce 76-28 10 14 4 1 6 Chodouny 69 2 25 8 11 3 6 - Kleneč 107-40 14 15 7 6 11 Krabčice 103 1 43 8 14 8 9 9 Lovosice 82-47 7 4 8 3 1 Mšené-lázně 84-37 5 5 13 4 8 Straškov-Vodochody 95 1 27 8 14 4 8 4 Štětí 204-108 10 22 14 2 13 Vědomice 120 2 40 10 15 4 8 13 z jiných okresů 427 1 183 28 48 36 13 33 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 2 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Roudnice nad Labem zdravotnictví, soc. činnosti Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Roudnice nad Labem Celkem v tom počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce 3 427 100,0 1 740 100,0 1 687 100,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus 1 262 36,8 360 20,7 902 53,5 vlak 198 5,8 120 6,9 78 4,6 MHD 12 0,4 7 0,4 5 0,3 automobil - řidič 920 26,8 706 40,6 214 12,7 automobil - spolucestující 254 7,4 129 7,4 125 7,4 motocykl 8 0,2 8 0,5 - - kolo 154 4,5 103 5,9 51 3,0 jiný 20 0,6 13 0,7 7 0,4 autobus + vlak 94 2,7 37 2,1 57 3,4 autobus + MHD 7 0,2 4 0,2 3 0,2 vlak + MHD 19 0,6 16 0,9 3 0,2 ostatní kombinace 369 10,8 189 10,9 180 10,7 žádný dopr. prostředek 95 2,8 42 2,4 53 3,1 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště 126 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Dojíždějící 3 427 3 149 619 1 272 1 107 145 91,9 z ostatních obcí okresu 3 000 2 825 597 1 205 939 79 94,2 Litoměřice 228 215 3 60 136 16 94,3 Bechlín 185 172 68 82 22-93,0 Budyně nad Ohří 134 126 11 72 42 1 94,0 Dobříň 102 94 56 32 5 1 92,2 Hrobce 76 71 20 38 13-93,4 Chodouny 69 67 19 37 11-97,1 Kleneč 107 103 37 47 18-96,3 Krabčice 103 100 46 33 17 4 97,1 Lovosice 82 75 1 12 54 8 91,5 Mšené-lázně 84 77 2 29 45 1 91,7 Straškov-Vodochody 95 88 27 34 25 2 92,6 Štětí 204 189 27 102 55 4 92,6 Vědomice 120 106 51 40 14-88,3 z jiných okresů 427 324 22 67 168 68 75,9 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 2 % Město: Roudnice nad Labem Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do 14 15-29 30-59 60 a více v % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Roudnice nad Labem z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do 14 15-29 30-44 45-59 60-89 90 a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet 3 268 1 779 1 204 237 29 9 2 16 v % 100,0 54,4 36,8 7,3 0,9 0,3 0,1 x Dojíždějící do obce počet 3 427 679 1 367 834 352 120 48 29 v % 100,0 19,8 39,9 24,3 10,3 3,5 1,4 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 127

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy 15-24 25-29 Dojíždějící 1 788 1 289 499 270 275 410 443 363 27 z ostatních obcí okresu 1 392 965 427 178 202 334 357 300 21 Litoměřice 105 81 24 15 14 23 34 18 1 Bechlín 60 36 24 9 8 18 15 10 - Dobříň 29 17 12 3 7 9 6 4 - Hošťka 208 136 72 28 37 55 32 52 4 Křešice 33 24 9 12 2 7 6 6 - Kyškovice 23 17 6 3 4 4 5 7 - Polepy 68 55 13 10 8 8 28 14 - Račice 40 17 23 2 7 10 11 10 - Roudnice nad Labem 325 231 94 28 40 68 96 84 9 Snědovice 130 78 52 19 15 34 37 24 1 Úštěk 70 44 26 6 11 17 24 12 - Vědomice 27 18 9 2 1 5 7 9 3 Vrbice 36 23 13 6 9 4 10 7 - Vrutice 29 19 10 5 3 5 8 6 2 z jiných okresů 396 324 72 92 73 76 86 63 6 Hl. m. Praha 32 24 8 5 6 5 12 4 - Mělník 49 37 12 5 10 7 8 18 1 Horní Počaply 21 13 8 7 4 6 4 - - Liběchov 27 22 5 7 7 4 4 4 1 Dubá 21 18 3 0 5 4 6 6 - Tuhaň 32 22 10 6 2 7 13 4-1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku Město: Štětí 30-39 40-49 50-59 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce v tom frekvence dojížďky denně týdně 1-2 x měsíčně jinak Město: Štětí nezjištěno Dojíždějící počet 1 788 1 525 48 27 174 14 v % 100,0 85,3 2,7 1,5 9,7 0,8 muži počet 1 289 1 070 43 26 143 7 v % 100,0 83,0 3,3 2,0 11,1 0,5 ženy počet 499 455 5 1 31 7 v % 100,0 91,2 1,0 0,2 6,2 1,4 128 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící 1 788 36 934 203 85 132 88 28 z ostatních obcí okresu 1 392 32 732 160 76 106 77 20 Litoměřice 105 4 51 9-8 13 1 Bechlín 60-19 13 7 3 1 - Dobříň 29-10 5 4 2 1 - Hošťka 208 4 113 22 15 16 7 3 Křešice 33 1 17 3 2 1 2 - Kyškovice 23-17 3 2 1 - - Polepy 68 1 42 6 3 2 2 - Račice 40-18 2-9 3 - Roudnice nad Labem 325 3 157 29 16 40 34 10 Snědovice 130 3 76 10 10 6 3 2 Úštěk 70 8 50 2 4 - - - Vědomice 27-12 8 3-1 1 Vrbice 36 1 26 4 1 1 1 1 Vrutice 29 1 17 9 - - - 1 z jiných okresů 396 4 202 43 9 26 11 8 Hl. m. Praha 32-22 1 2-2 1 Mělník 49 1 21 6 3 7-1 Horní Počaply 21-11 3 1 2 - - Liběchov 27 1 15 1-4 2 1 Dubá 21-17 1-1 - - Tuhaň 32-29 - - 1 1-1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Štětí zdravotnictví, soc. činnosti Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Štětí Celkem v tom počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce 1 788 100,0 1 289 100,0 499 100,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus 596 33,3 369 28,6 227 45,5 vlak 119 6,7 78 6,1 41 8,2 MHD 1 0,1 1 0,1 - - automobil - řidič 415 23,2 349 27,1 66 13,2 automobil - spolucestující 97 5,4 62 4,8 35 7,0 motocykl 6 0,3 4 0,3 2 0,4 kolo 73 4,1 55 4,3 18 3,6 jiný 6 0,3 5 0,4 1 0,2 autobus + vlak 114 6,4 85 6,6 29 5,8 autobus + MHD - - - - - - vlak + MHD 9 0,5 8 0,6 1 0,2 ostatní kombinace 237 13,3 181 14,0 56 11,2 žádný dopr. prostředek 107 6,0 86 6,7 21 4,2 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 129

Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Štětí Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do 14 15-29 30-59 60 a více v % Dojíždějící 1 788 1 525 247 620 561 92 85,3 z ostatních obcí okresu 1 392 1 263 201 556 453 48 90,7 Litoměřice 105 91 2 9 73 7 86,7 Bechlín 60 52 26 20 5 1 86,7 Dobříň 29 24 8 12 3 1 82,8 Hošťka 208 189 86 77 26-90,9 Křešice 33 30 1 8 18 3 90,9 Kyškovice 23 22-9 13-95,7 Polepy 68 65 5 38 22-95,6 Račice 40 35 13 16 6-87,5 Roudnice nad Labem 325 295 22 152 112 9 90,8 Snědovice 130 122 15 77 30-93,8 Úštěk 70 66 5 31 28-94,3 Vědomice 27 25-11 14-92,6 Vrbice 36 34 3 18 13-94,4 Vrutice 29 29 4 21 4-100,0 z jiných okresů 396 262 46 64 108 44 66,2 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Štětí z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do 14 15-29 30-44 45-59 60-89 90 a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet 2 617 1 498 932 160 10 7 3 15 v % 100,0 57,2 35,6 6,1 0,4 0,3 0,1 x Dojíždějící do obce počet 1 788 325 692 442 205 84 22 30 v % 100,0 18,2 38,7 24,7 11,5 4,7 1,2 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut 130 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy 15-24 25-29 Dojíždějící 4 369 2 381 1 988 782 674 922 1 133 802 55 z ostatních obcí okresu 3 605 1 895 1 710 585 544 751 981 696 47 Cítoliby 183 90 93 24 24 37 46 48 4 Černčice 348 179 169 64 49 68 95 65 7 Dobroměřice 261 121 140 32 42 51 79 54 3 Hřivice 113 64 49 14 14 32 26 25 2 Chlumčany 90 42 48 12 13 21 28 15 1 Jimlín 138 75 63 15 14 31 44 33 1 Lenešice 172 69 103 29 29 31 43 39 1 Peruc 223 112 111 40 23 50 59 46 5 Postoloprty 337 161 176 66 58 82 84 42 5 Ročov 90 45 45 15 9 19 29 16 2 Žatec 257 162 95 37 51 56 72 37 4 z jiných okresů 764 486 278 197 130 171 152 106 8 Most 213 122 91 69 38 41 34 25 6 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 2 % z toho ve věku 30-39 40-49 50-59 Město: Louny 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce v tom frekvence dojížďky denně týdně 1-2 x měsíčně jinak Město: Louny nezjištěno Dojíždějící počet 4 369 3 828 66 11 437 27 v % 100,0 87,6 1,5 0,3 10,0 0,6 muži počet 2 381 2 039 49 7 271 15 v % 100,0 85,6 2,1 0,3 11,4 0,6 ženy počet 1 988 1 789 17 4 166 12 v % 100,0 90,0 0,9 0,2 8,4 0,6 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 131

Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící 4 369 95 1 410 347 377 669 182 278 z ostatních obcí okresu 3 605 83 1 226 254 303 456 166 241 Cítoliby 183 3 47 15 18 16 6 19 Černčice 348 5 151 11 29 42 25 24 Dobroměřice 261 5 72 17 31 26 15 21 Hřivice 113 3 47 4 14 21 2 5 Chlumčany 90 7 26 5 10 11 6 2 Jimlín 138 3 52 12 14 19 9 6 Lenešice 172 1 46 8 15 17 8 21 Peruc 223 7 77 13 12 30 7 18 Postoloprty 337 7 115 23 19 50 17 22 Ročov 90 2 21 5 10 9 5 12 Žatec 257 13 45 27 10 54 7 23 z jiných okresů 764 12 184 93 74 210 16 37 Most 213 1 66 15 17 76 2 4 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 2 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Louny zdravotnictví, soc. činnosti Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Louny Celkem v tom počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce 4 369 100,0 2 381 100,0 1 988 100,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus 1 425 32,6 572 24,0 853 42,9 vlak 333 7,6 205 8,6 128 6,4 MHD 182 4,2 74 3,1 108 5,4 automobil - řidič 886 20,3 686 28,8 200 10,1 automobil - spolucestující 248 5,7 113 4,7 135 6,8 motocykl 10 0,2 9 0,4 1 0,1 kolo 120 2,7 101 4,2 19 1,0 jiný 31 0,7 27 1,1 4 0,2 autobus + vlak 169 3,9 77 3,2 92 4,6 autobus + MHD 110 2,5 40 1,7 70 3,5 vlak + MHD 27 0,6 16 0,7 11 0,6 ostatní kombinace 563 12,9 304 12,8 259 13,0 žádný dopr. prostředek 237 5,4 140 5,9 97 4,9 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště 132 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Dojíždějící 4 369 3 828 784 1 623 1 240 173 87,6 z ostatních obcí okresu 3 605 3 246 725 1 503 924 89 90,0 Cítoliby 183 165 82 58 23 1 90,2 Černčice 348 326 126 165 34-93,7 Dobroměřice 261 234 85 113 33 3 89,7 Hřivice 113 102 6 50 44 2 90,3 Chlumčany 90 82 46 30 6-91,1 Jimlín 138 131 39 62 26 4 94,9 Lenešice 172 158 40 78 39 1 91,9 Peruc 223 194 9 78 94 13 87,0 Postoloprty 337 304 43 187 66 8 90,2 Ročov 90 80 11 34 35-88,9 Žatec 257 218 26 43 125 23 84,8 z jiných okresů 764 582 59 120 316 84 76,2 Most 213 179 8 43 116 12 84,0 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 2 % Město: Louny Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do 14 15-29 30-59 60 a více v % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Louny z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do 14 15-29 30-44 45-59 60-89 90 a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet 5 412 2 782 2 170 332 40 30 12 16 v % 100,0 51,4 40,1 6,1 0,7 0,6 0,2 x Dojíždějící do obce počet 4 369 890 1 811 1 075 338 143 66 28 v % 100,0 20,4 41,5 24,6 7,7 3,3 1,5 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 133

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy 15-24 25-29 Dojíždějící 884 501 383 159 115 200 235 160 15 z ostatních obcí okresu 729 392 337 107 92 173 206 138 13 Louny 18 15 3 6 3 3 1 4 1 Blatno 16 8 8 1 3 5 6 1 - Blšany 40 24 16 6 6 12 9 7 - Krásný Dvůr 65 30 35 7 5 14 24 14 1 Kryry 129 59 70 18 17 34 35 25 - Lubenec 37 22 15 4 2 10 13 6 2 Měcholupy 12 10 2 1 2 2 4 2 1 Nepomyšl 37 19 18 7 5 13 9 3 - Očihov 25 13 12 7 7-7 4 - Petrohrad 16 7 9 5 3 1 5 2 - Vroutek 157 69 88 19 16 45 50 23 4 Žatec 120 74 46 15 10 22 35 34 4 z jiných okresů 155 109 46 52 23 27 29 22 2 Mašťov 12 8 4 2 2 2 4 2-1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku 30-39 40-49 50-59 Město: Podbořany 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce v tom frekvence dojížďky denně týdně 1-2 x měsíčně jinak Město: Podbořany nezjištěno Dojíždějící počet 884 725 8 5 139 7 v % 100,0 82,0 0,9 0,6 15,7 0,8 muži počet 501 383 7 4 103 4 v % 100,0 76,4 1,4 0,8 20,6 0,8 ženy počet 383 342 1 1 36 3 v % 100,0 89,3 0,3 0,3 9,4 0,8 134 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící 884 42 202 109 105 51 83 90 z ostatních obcí okresu 729 36 175 99 81 46 73 77 Louny 18 - - 3 2 2 2 - Blatno 16-6 1-3 1 2 Blšany 40 2 11 2 2 7 1 9 Krásný Dvůr 65 4 18 3 13 1 11 2 Kryry 129 3 35 19 17 9 9 12 Lubenec 37 6 4 5 5 4 1 3 Měcholupy 12 2 2 2 3-2 - Nepomyšl 37 1 16 5 1-6 3 Očihov 25 2 12-5 1 2 2 Petrohrad 16-2 - 2 3 1 3 Vroutek 157 6 45 16 17 11 10 27 Žatec 120 6 16 26 12 4 24 11 z jiných okresů 155 6 27 10 24 5 10 13 Mašťov 12 1 3-1 - 1 1 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Podbořany zdravotnictví, soc. činnosti Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Podbořany Celkem v tom počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce 884 100,0 501 100,0 383 100,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus 287 32,5 111 22,2 176 46,0 vlak 22 2,5 16 3,2 6 1,6 MHD - - - - - - automobil - řidič 257 29,1 196 39,1 61 15,9 automobil - spolucestující 98 11,1 46 9,2 52 13,6 motocykl 1 0,1 1 0,2 - - kolo 6 0,7 6 1,2 - - jiný 4 0,5 3 0,6 1 0,3 autobus + vlak 33 3,7 11 2,2 22 5,7 autobus + MHD 1 0,1 - - 1 0,3 vlak + MHD - - - - - - ostatní kombinace 85 9,6 48 9,6 37 9,7 žádný dopr. prostředek 80 9,0 55 11,0 25 6,5 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 135

Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Dojíždějící 884 725 202 327 172 22 82,0 z ostatních obcí okresu 729 633 181 301 138 11 86,8 Louny 18 12 1 1 9 1 66,7 Blatno 16 11 - - 10 1 68,8 Blšany 40 38 14 20 3-95,0 Krásný Dvůr 65 62 30 27 5-95,4 Kryry 129 119 25 66 23 5 92,2 Lubenec 37 34 4 22 8-91,9 Měcholupy 12 12 1 7 4-100,0 Nepomyšl 37 35 14 17 4-94,6 Očihov 25 24 18 6 - - 96,0 Petrohrad 16 13 1 9 3-81,3 Vroutek 157 132 62 52 16 2 84,1 Žatec 120 99 6 59 33 1 82,5 z jiných okresů 155 92 21 26 34 11 59,4 Mašťov 12 12 1 8 3-100,0 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Město: Podbořany Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do 14 15-29 30-59 60 a více v % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Podbořany z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do 14 15-29 30-44 45-59 60-89 90 a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet 1 537 1 138 322 42 17 5 2 12 v % 100,0 74,0 20,9 2,7 1,1 0,3 0,1 x Dojíždějící do obce počet 884 269 369 164 43 20 8 24 v % 100,0 30,4 41,7 18,6 4,9 2,3 0,9 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut 136 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy 15-24 25-29 Dojíždějící 2 199 1 469 730 540 319 449 489 375 27 z ostatních obcí okresu 1 613 999 614 294 236 358 396 314 15 Louny 146 102 44 25 14 30 44 32 1 Blšany 23 17 6 4 4 5 4 6 - Čeradice 47 28 19 4 9 6 16 10 2 Holedeč 86 50 36 19 10 14 26 17 - Liběšice 104 62 42 14 22 22 24 21 1 Libočany 97 44 53 9 15 28 20 23 2 Libořice 67 46 21 10 12 11 18 16 - Lipno 36 20 16 7 7 7 9 6 - Měcholupy 116 75 41 16 20 21 33 24 2 Nové Sedlo 61 35 26 15 6 14 16 10 - Podbořany 152 108 44 26 29 41 34 21 1 Postoloprty 138 86 52 26 21 31 32 27 1 Staňkovice 150 83 67 30 24 39 36 21 - Tuchořice 78 43 35 18 14 17 15 13 1 Vroutek 32 21 11 9 1 9 7 6 - Žiželice 54 20 34 7 5 15 21 6 - z jiných okresů 586 470 116 246 83 91 93 61 12 Hl. m. Praha 33 25 8 5 1 6 11 7 3 Chomutov 89 59 30 16 12 27 22 12 - Jirkov 25 20 5 9 3 8 5 - - Most 65 49 16 29 12 8 12 4-1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku Město: Žatec 30-39 40-49 50-59 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce v tom frekvence dojížďky denně týdně 1-2 x měsíčně jinak Město: Žatec nezjištěno Dojíždějící počet 2 199 1 714 114 39 293 39 v % 100,0 77,9 5,2 1,8 13,3 1,8 muži počet 1 469 1 068 100 37 231 33 v % 100,0 72,7 6,8 2,5 15,7 2,2 ženy počet 730 646 14 2 62 6 v % 100,0 88,5 1,9 0,3 8,5 0,8 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 137

Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící 2 199 135 511 279 148 185 83 109 z ostatních obcí okresu 1 613 109 423 230 111 143 72 85 Louny 146 13 30 17 10 15 6 4 Blšany 23-6 7 1 2 - - Čeradice 47 5 13 8 2 1 3 4 Holedeč 86 6 34 11 11 2 3 4 Liběšice 104 5 36 17 3 8 7 3 Libočany 97 5 20 5 9 14 2 13 Libořice 67 4 26 4 3 3 2 2 Lipno 36 5 3 6 2 1 1 - Měcholupy 116 13 29 17 15 18 6 4 Nové Sedlo 61 1 25 8 6 4 3 2 Podbořany 152 2 41 33 8 7 8 17 Postoloprty 138 13 13 34 11 15 5 8 Staňkovice 150 5 59 7 9 16 5 11 Tuchořice 78 5 26 7 7 5 8 3 Vroutek 32 2 8 13 1 1 1 - Žiželice 54 6 17 5 3 2 1 5 z jiných okresů 586 26 88 49 37 42 11 24 Hl. m. Praha 33 5 7 1 6-2 3 Chomutov 89-19 12 4 15 3 6 Jirkov 25-5 2-6 - - Most 65-8 4 12 4 1-1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Žatec zdravotnictví, soc. činnosti Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Celkem počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce 2 199 100,0 1 469 100,0 730 100,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus 563 25,6 249 17,0 314 43,0 vlak 181 8,2 148 10,1 33 4,5 MHD 13 0,6 6 0,4 7 1,0 automobil - řidič 627 28,5 503 34,2 124 17,0 automobil - spolucestující 187 8,5 115 7,8 72 9,9 motocykl 6 0,3 4 0,3 2 0,3 kolo 45 2,0 35 2,4 10 1,4 jiný 14 0,6 13 0,9 1 0,1 autobus + vlak 76 3,5 46 3,1 30 4,1 autobus + MHD 18 0,8 5 0,3 13 1,8 vlak + MHD 8 0,4 6 0,4 2 0,3 ostatní kombinace 249 11,3 170 11,6 79 10,8 žádný dopr. prostředek 162 7,4 128 8,7 34 4,7 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště v tom Město: Žatec 138 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Žatec Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do 14 15-29 30-59 60 a více v % Dojíždějící 2 199 1 714 289 746 571 106 77,9 z ostatních obcí okresu 1 613 1 408 254 666 430 58 87,3 Louny 146 121 1 41 74 5 82,9 Blšany 23 17-13 3 1 73,9 Čeradice 47 42 22 16 4-89,4 Holedeč 86 83 27 42 12 2 96,5 Liběšice 104 97 15 67 15-93,3 Libočany 97 77 40 22 14 1 79,4 Libořice 67 63 15 29 18 1 94,0 Lipno 36 32 5 19 8-88,9 Měcholupy 116 105 18 55 28 4 90,5 Nové Sedlo 61 56 8 32 14 2 91,8 Podbořany 152 132 9 72 49 2 86,8 Postoloprty 138 127 5 63 53 6 92,0 Staňkovice 150 136 51 69 16-90,7 Tuchořice 78 73 3 46 22 2 93,6 Vroutek 32 28-7 15 6 87,5 Žiželice 54 49 16 22 9 2 90,7 z jiných okresů 586 306 35 80 141 48 52,2 Hl. m. Praha 33 9 2-3 4 27,3 Chomutov 89 78 3 16 43 16 87,6 Jirkov 25 15-2 10 3 60,0 Most 65 38 2 8 22 6 58,5 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Žatec z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do 14 15-29 30-44 45-59 60-89 90 a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet 5 239 2 506 2 047 533 60 15 12 17 v % 100,0 47,8 39,1 10,2 1,1 0,3 0,2 x Dojíždějící do obce počet 2 199 408 840 494 229 110 48 31 v % 100,0 18,6 38,2 22,5 10,4 5,0 2,2 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 139

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy 15-24 25-29 Dojíždějící 8 560 5 691 2 869 911 1 127 1 856 2 498 2 029 137 z ostatních obcí okresu 4 276 2 532 1 744 553 578 910 1 207 960 67 Bečov 258 150 108 40 23 41 99 54 1 Braňany 109 65 44 22 15 24 28 19 1 Havraň 88 54 34 5 15 20 23 23 2 Horní Jiřetín 244 161 83 29 39 44 62 68 2 Litvínov 2 068 1 221 847 264 289 423 572 482 37 Lom 203 120 83 24 32 54 44 49 - Meziboří 356 226 130 58 58 76 86 64 14 Obrnice 359 187 172 38 51 96 112 59 3 Patokryje 96 52 44 10 5 25 36 18 2 z jiných okresů 4 284 3 159 1 125 358 549 946 1 291 1 069 70 Chomutov 826 627 199 52 90 162 287 227 8 Jirkov 1 212 920 292 61 110 301 442 288 9 Louny 184 137 47 20 32 41 50 38 3 Žatec 119 86 33 12 16 32 24 33 2 Teplice 192 136 56 13 26 32 45 66 10 Bílina 270 189 81 33 39 57 63 72 6 Osek 115 66 49 12 15 29 25 34-1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku 30-39 40-49 50-59 Město: Most 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce denně v tom frekvence dojížďky Město: Most Dojíždějící počet 8 560 6 717 171 79 1 525 68 v % 100,0 78,5 2,0 0,9 17,8 0,8 muži počet 5 691 4 345 119 57 1 125 45 v % 100,0 76,3 2,1 1,0 19,8 0,8 ženy počet 2 869 2 372 52 22 400 23 v % 100,0 82,7 1,8 0,8 13,9 0,8 týdně 1-2 x měsíčně jinak nezjištěno 140 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící 8 560 164 4 023 676 512 770 244 456 z ostatních obcí okresu 4 276 76 1 680 313 310 414 166 320 Bečov 258 12 138 9 18 17 7 12 Braňany 109 9 40 8 9 6 3 6 Havraň 88 1 44 4 4 4 1 8 Horní Jiřetín 244 3 116 22 13 18 8 19 Litvínov 2 068 18 826 148 131 156 80 169 Lom 203 12 77 15 15 26 10 18 Meziboří 356 7 118 42 29 34 24 26 Obrnice 359 1 127 19 23 75 9 23 Patokryje 96-26 2 11 24 6 3 z jiných okresů 4 284 88 2 343 363 202 356 78 136 Chomutov 826 3 536 53 28 53 9 17 Jirkov 1 212 8 992 31 22 39 2 13 Louny 184 3 54 11 12 31 16 13 Žatec 119 1 44 5 9 12 6 5 Teplice 192 4 69 18 16 25 9 10 Bílina 270 8 79 49 19 39 6 16 Osek 115 8 42 11 5 20 4 5 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Most zdravotnictví, soc. činnosti Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Celkem počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce 8 560 100,0 5 691 100,0 2 869 100,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus 2 010 23,5 1 367 24,0 643 22,4 vlak 655 7,7 478 8,4 177 6,2 MHD 1 805 21,1 910 16,0 895 31,2 automobil - řidič 1 772 20,7 1 495 26,3 277 9,7 automobil - spolucestující 497 5,8 295 5,2 202 7,0 motocykl 5 0,1 5 0,1 - - kolo 53 0,6 46 0,8 7 0,2 jiný 51 0,6 29 0,5 22 0,8 autobus + vlak 187 2,2 129 2,3 58 2,0 autobus + MHD 273 3,2 144 2,5 129 4,5 vlak + MHD 284 3,3 156 2,7 128 4,5 ostatní kombinace 722 8,4 501 8,8 221 7,7 žádný dopr. prostředek 198 2,3 108 1,9 90 3,1 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště v tom Město: Most DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 141

Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Most Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do 14 15-29 30-59 60 a více v % Dojíždějící 8 560 6 717 453 2 091 3 458 694 78,5 z ostatních obcí okresu 4 276 3 590 290 1 077 1 932 284 84,0 Bečov 258 199 12 85 93 9 77,1 Braňany 109 92 12 33 37 10 84,4 Havraň 88 73 13 35 24 1 83,0 Horní Jiřetín 244 203 17 76 78 32 83,2 Litvínov 2 068 1 764 83 491 1 067 118 85,3 Lom 203 170 9 46 94 21 83,7 Meziboří 356 307 11 49 204 42 86,2 Obrnice 359 285 41 81 146 17 79,4 Patokryje 96 85 23 23 32 7 88,5 z jiných okresů 4 284 3 127 163 1 014 1 526 410 73,0 Chomutov 826 632 12 200 368 51 76,5 Jirkov 1 212 805 51 398 324 26 66,4 Louny 184 155 4 29 99 23 84,2 Žatec 119 94 3 22 52 17 79,0 Teplice 192 165 14 33 87 30 85,9 Bílina 270 240 8 67 133 32 88,9 Osek 115 96 1 16 57 22 83,5 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Most z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do 14 15-29 30-44 45-59 60-89 90 a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet 19 650 7 153 8 739 2 923 491 107 52 21 v % 100,0 36,4 44,5 14,9 2,5 0,5 0,3 x Dojíždějící do obce počet 8 560 604 2 701 2 764 1 542 666 175 38 v % 100,0 7,1 31,6 32,3 18,0 7,8 2,0 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut 142 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy 15-24 25-29 Dojíždějící 6 154 4 067 2 087 565 922 1 715 1 582 1 248 121 z ostatních obcí okresu 5 014 3 169 1 845 447 731 1 440 1 302 994 100 Most 2 883 1 977 906 211 406 895 742 577 52 Horní Jiřetín 264 138 126 36 44 73 62 46 3 Lom 558 283 275 67 77 147 150 114 3 Louka u Litvínova 99 44 55 12 18 29 23 16 1 Meziboří 892 495 397 92 135 220 233 179 33 Obrnice 88 63 25 7 23 18 18 21 1 z jiných okresů 1 140 898 242 118 191 275 280 254 21 Chomutov 91 74 17 11 13 21 25 20 1 Jirkov 90 63 27 6 14 34 29 7 - Osek 210 137 73 31 33 53 47 46-1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku Město: Litvínov 30-39 40-49 50-59 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce v tom frekvence dojížďky denně týdně 1-2 x měsíčně jinak Město: Litvínov nezjištěno Dojíždějící počet 6 154 5 283 123 39 667 42 v % 100,0 85,8 2,0 0,6 10,8 0,7 muži počet 4 067 3 431 102 28 481 25 v % 100,0 84,4 2,5 0,7 11,8 0,6 ženy počet 2 087 1 852 21 11 186 17 v % 100,0 88,7 1,0 0,5 8,9 0,8 Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící 6 154 96 3 588 603 353 343 148 169 z ostatních obcí okresu 5 014 31 3 010 405 286 283 136 151 Most 2 883 15 1 949 229 99 141 50 58 Horní Jiřetín 264 2 119 22 18 20 7 19 Lom 558 7 249 42 60 35 18 37 Louka u Litvínova 99 1 47 8 12 4 3 2 Meziboří 892 1 487 59 78 54 50 30 Obrnice 88 1 59 4 4 5 2 2 z jiných okresů 1 140 65 578 198 67 60 12 18 Chomutov 91 6 44 13 2 - - 1 Jirkov 90 4 62 6 1 6 - - Osek 210 9 120 19 22 11 4 5 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Město: Litvínov z toho odvětví doprava a zdravotnictví, průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. soc. činnosti DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 143

Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Celkem počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce 6 154 100,0 4 067 100,0 2 087 100,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus 524 8,5 279 6,9 245 11,7 vlak 88 1,4 77 1,9 11 0,5 MHD 3 094 50,3 1 854 45,6 1 240 59,4 automobil - řidič 1 209 19,6 997 24,5 212 10,2 automobil - spolucestující 333 5,4 214 5,3 119 5,7 motocykl - - - - - - kolo 46 0,7 43 1,1 3 0,1 jiný 47 0,8 34 0,8 13 0,6 autobus + vlak 39 0,6 30 0,7 9 0,4 autobus + MHD 176 2,9 111 2,7 65 3,1 vlak + MHD 75 1,2 56 1,4 19 0,9 ostatní kombinace 410 6,7 307 7,5 103 4,9 žádný dopr. prostředek 91 1,5 55 1,4 36 1,7 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště v tom Město: Litvínov Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Dojíždějící 6 154 5 283 498 2 106 2 431 239 85,8 z ostatních obcí okresu 5 014 4 428 463 1 871 1 976 111 88,3 Most 2 883 2 540 118 1 089 1 284 48 88,1 Horní Jiřetín 264 227 39 103 78 6 86,0 Lom 558 513 139 228 133 10 91,9 Louka u Litvínova 99 95 19 47 28 1 96,0 Meziboří 892 788 131 321 321 14 88,3 Obrnice 88 74 3 16 46 9 84,1 z jiných okresů 1 140 855 35 235 455 128 75,0 Chomutov 91 67 1 18 40 8 73,6 Jirkov 90 77 2 34 32 9 85,6 Osek 210 187 12 89 82 4 89,0 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Město: Litvínov Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do 14 15-29 30-59 60 a více v % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Litvínov z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do 14 15-29 30-44 45-59 60-89 90 a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet 6 426 2 552 2 787 912 107 19 9 19 v % 100,0 39,7 43,4 14,2 1,7 0,3 0,1 x Dojíždějící do obce počet 6 154 594 2 406 2 142 677 212 74 32 v % 100,0 9,7 39,1 34,8 11,0 3,4 1,2 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut 144 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy 15-24 25-29 Dojíždějící 9 579 5 277 4 302 1 495 1 541 2 214 2 370 1 819 140 z ostatních obcí okresu 7 988 4 133 3 855 1 248 1 251 1 840 2 009 1 532 108 Bílina 735 377 358 150 131 162 157 128 7 Bystřany 311 165 146 46 49 79 71 62 4 Bžany 98 50 48 16 15 12 32 22 1 Dubí 1 126 580 546 170 176 245 274 238 23 Duchcov 711 373 338 129 120 171 180 105 6 Hrob 211 115 96 35 39 43 42 47 5 Košťany 425 218 207 83 66 87 91 93 5 Krupka 1 897 1 005 892 269 267 494 525 311 31 Modlany 150 68 82 14 32 39 32 33 - Novosedlice 375 176 199 47 49 86 82 105 6 Osek 323 165 158 53 67 82 77 43 1 Proboštov 445 213 232 46 46 114 134 100 5 Újezdeček 162 87 75 27 34 30 35 34 2 Zabrušany 151 83 68 24 29 26 51 18 3 z jiných okresů 1 591 1 144 447 247 290 374 361 287 32 Most 211 142 69 21 26 59 53 44 8 Ústí nad Labem 490 356 134 76 78 123 109 97 7 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku 30-39 40-49 50-59 Město: Teplice 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce v tom frekvence dojížďky denně týdně 1-2 x měsíčně jinak Město: Teplice nezjištěno Dojíždějící počet 9 579 8 398 191 41 908 41 v % 100,0 87,7 2,0 0,4 9,5 0,4 muži počet 5 277 4 511 147 34 562 23 v % 100,0 85,5 2,8 0,6 10,6 0,4 ženy počet 4 302 3 887 44 7 346 18 v % 100,0 90,4 1,0 0,2 8,0 0,4 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 145

Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící 9 579 83 2 647 1 184 1 125 639 402 831 z ostatních obcí okresu 7 988 62 2 317 848 962 522 350 765 Bílina 735 7 245 56 70 41 19 75 Bystřany 311 1 94 34 29 18 12 33 Bžany 98-28 18 7 7 2 11 Dubí 1 126 13 300 108 145 72 56 116 Duchcov 711 6 231 74 76 26 31 70 Hrob 211 6 60 26 28 14 5 23 Košťany 425 2 141 40 59 28 10 42 Krupka 1 897 6 557 200 247 138 73 149 Modlany 150 2 36 13 20 12 16 13 Novosedlice 375 4 102 27 52 29 28 30 Osek 323 2 85 32 36 23 15 41 Proboštov 445 3 123 41 50 21 29 47 Újezdeček 162-45 21 28 14 7 10 Zabrušany 151-37 23 21 21 5 14 z jiných okresů 1 591 21 330 336 163 117 52 66 Most 211-59 38 18 16 9 7 Ústí nad Labem 490 3 91 101 57 29 15 28 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Teplice zdravotnictví, soc. činnosti Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Celkem počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce 9 579 100,0 5 277 100,0 4 302 100,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus 2 671 27,9 1 073 20,3 1 598 37,1 vlak 511 5,3 340 6,4 171 4,0 MHD 1 549 16,2 604 11,4 945 22,0 automobil - řidič 2 354 24,6 1 847 35,0 507 11,8 automobil - spolucestující 526 5,5 271 5,1 255 5,9 motocykl 10 0,1 7 0,1 3 0,1 kolo 143 1,5 125 2,4 18 0,4 jiný 58 0,6 50 0,9 8 0,2 autobus + vlak 268 2,8 138 2,6 130 3,0 autobus + MHD 243 2,5 102 1,9 141 3,3 vlak + MHD 225 2,3 142 2,7 83 1,9 ostatní kombinace 573 6,0 322 6,1 251 5,8 žádný dopr. prostředek 406 4,2 234 4,4 172 4,0 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště v tom Město: Teplice 146 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Teplice Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do 14 15-29 30-59 60 a více v % Dojíždějící 9 579 8 398 1 081 3 403 3 445 448 87,7 z ostatních obcí okresu 7 988 7 213 1 007 3 142 2 842 204 90,3 Bílina 735 640 36 219 350 35 87,1 Bystřany 311 285 75 129 77 3 91,6 Bžany 98 89 9 35 39 6 90,8 Dubí 1 126 1 018 146 414 434 22 90,4 Duchcov 711 641 67 338 217 17 90,2 Hrob 211 192 15 91 83 3 91,0 Košťany 425 384 31 166 174 13 90,4 Krupka 1 897 1 710 209 760 691 43 90,1 Modlany 150 142 38 63 38 2 94,7 Novosedlice 375 335 101 161 65 7 89,3 Osek 323 291 9 102 173 7 90,1 Proboštov 445 418 119 197 101-93,9 Újezdeček 162 144 37 65 37 5 88,9 Zabrušany 151 139 20 78 37 2 92,1 z jiných okresů 1 591 1 185 74 261 603 244 74,5 Most 211 178 11 44 89 33 84,4 Ústí nad Labem 490 438 11 107 232 87 89,4 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Teplice z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do 14 15-29 30-44 45-59 60-89 90 a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet 12 397 5 026 5 504 1 494 190 51 40 19 v % 100,0 40,5 44,4 12,1 1,5 0,4 0,3 x Dojíždějící do obce počet 9 579 1 272 3 823 2 836 1 015 386 154 32 v % 100,0 13,3 39,9 29,6 10,6 4,0 1,6 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 147

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy 15-24 25-29 Dojíždějící 3 385 2 610 775 357 497 901 886 708 36 z ostatních obcí okresu 2 782 2 148 634 299 398 753 725 578 29 Teplice 857 710 147 86 111 248 223 173 16 Bžany 37 31 6 4 3 13 10 7 - Dubí 52 44 8 7 9 9 15 12 - Duchcov 475 365 110 49 64 119 128 110 5 Hostomice 116 83 33 25 16 25 28 21 1 Hrobčice 140 72 68 23 18 43 38 17 1 Kostomlaty pod Milešovkou 96 69 27 11 16 21 23 24 1 Košťany 52 45 7 5 10 10 12 15 - Krupka 141 124 17 7 18 43 45 28 - Ledvice 80 54 26 10 9 23 21 17 - Měrunice 40 19 21 4 7 4 15 10 - Ohníč 83 58 25 9 17 23 16 18 - Osek 123 103 20 12 22 39 26 24 - Světec 163 109 54 17 24 42 49 27 4 Zabrušany 77 66 11 5 10 19 23 19 1 z jiných okresů 603 462 141 58 99 148 161 130 7 Most 170 127 43 14 22 49 45 40 - Braňany 107 80 27 9 17 23 29 29 - Ústí nad Labem 53 35 18 2 11 10 13 15 2 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku Město: Bílina 30-39 40-49 50-59 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce v tom frekvence dojížďky denně týdně 1-2 x měsíčně jinak Město: Bílina nezjištěno Dojíždějící počet 3 385 2 627 40 32 672 14 v % 100,0 77,6 1,2 0,9 19,9 0,4 muži počet 2 610 1 955 34 31 582 8 v % 100,0 74,9 1,3 1,2 22,3 0,3 ženy počet 775 672 6 1 90 6 v % 100,0 86,7 0,8 0,1 11,6 0,8 148 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící 3 385 10 2 386 171 133 235 58 49 z ostatních obcí okresu 2 782 9 2 071 114 97 131 48 38 Teplice 857 3 654 25 31 29 18 18 Bžany 37-23 4 1 4 1 - Dubí 52-38 2 5 2 1 - Duchcov 475-372 20 6 27 7 2 Hostomice 116-74 7 9 7 1 3 Hrobčice 140 1 77 6 6 12 4 3 Kostomlaty pod Milešovkou 96-75 8 2 2 5 2 Košťany 52-36 5-6 - 2 Krupka 141-102 7 6 7 - - Ledvice 80-60 1 4 3 2 2 Měrunice 40-24 2 2 1 1 1 Ohníč 83-60 5 6 3 1 1 Osek 123-98 6-5 1 1 Světec 163-134 2 4 7 2 - Zabrušany 77-60 2 5 4 - - z jiných okresů 603 1 315 57 36 104 10 11 Most 170-85 18 15 17 4 4 Braňany 107-92 2 3 2-1 Ústí nad Labem 53-33 2 5 7-1 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Bílina zdravotnictví, soc. činnosti Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Celkem počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce 3 385 100,0 2 610 100,0 775 100,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus 946 27,9 643 24,6 303 39,1 vlak 297 8,8 238 9,1 59 7,6 MHD 39 1,2 22 0,8 17 2,2 automobil - řidič 944 27,9 832 31,9 112 14,5 automobil - spolucestující 353 10,4 246 9,4 107 13,8 motocykl 28 0,8 28 1,1 - - kolo 112 3,3 98 3,8 14 1,8 jiný 21 0,6 16 0,6 5 0,6 autobus + vlak 133 3,9 95 3,6 38 4,9 autobus + MHD 53 1,6 33 1,3 20 2,6 vlak + MHD 91 2,7 74 2,8 17 2,2 ostatní kombinace 240 7,1 194 7,4 46 5,9 žádný dopr. prostředek 111 3,3 78 3,0 33 4,3 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště v tom Město: Bílina DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 149

Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Bílina Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do 14 15-29 30-59 60 a více v % Dojíždějící 3 385 2 627 257 1 161 1 044 160 77,6 z ostatních obcí okresu 2 782 2 217 222 1 025 865 101 79,7 Teplice 857 684 37 333 277 35 79,8 Bzany 37 36 1 18 17-97,3 Dubí 52 45 9 16 12 8 86,5 Duchcov 475 364 35 202 121 6 76,6 Hostomice 116 88 27 47 12 1 75,9 Hrobčice 140 117 18 65 29 5 83,6 Kostomlaty pod Milešovkou 96 79 3 27 43 6 82,3 Košťany 52 38-13 25-73,1 Krupka 141 105 2 15 74 14 74,5 Ledvice 80 68 22 23 23-85,0 Měrunice 40 33-18 14 1 82,5 Ohníč 83 63 13 28 21 1 75,9 Osek 123 92-44 47 1 74,8 Světec 163 134 36 66 28 4 82,2 Zabrušany 77 59 12 36 11-76,6 z jiných okresů 603 410 35 136 179 59 68,0 Most 170 137 9 45 66 17 80,6 Braňany 107 79 9 57 13-73,8 Ústí nad Labem 53 42-3 26 12 79,2 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Bílina z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do 14 15-29 30-44 45-59 60-89 90 a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet 3 808 1 501 1 667 551 54 12 5 19 v % 100,0 39,4 43,8 14,5 1,4 0,3 0,1 x Dojíždějící do obce počet 3 385 350 1 460 947 376 160 62 33 v % 100,0 10,3 43,1 28,0 11,1 4,7 1,8 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut 150 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy 15-24 25-29 Dojíždějící 2 102 1 190 912 290 356 516 478 419 42 z ostatních obcí okresu 1 982 1 095 887 275 341 482 449 393 41 Teplice 1 102 595 507 141 190 267 238 231 35 Bílina 42 31 11 13 9 13 4 3 - Duchcov 83 53 30 11 25 16 12 18 1 Hrob 65 36 29 12 12 15 21 5 - Košťany 88 44 44 17 11 16 24 20 - Krupka 249 147 102 32 28 65 66 57 1 Novosedlice 70 34 36 6 11 25 14 14 - Osek 72 38 34 14 11 14 20 13 - Proboštov 57 28 29 6 12 11 14 11 3 z jiných okresů 120 95 25 15 15 34 29 26 1 Ústí nad Labem 39 30 9 2 3 6 13 15-1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku 30-39 40-49 50-59 Město: Dubí 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce v tom frekvence dojížďky denně týdně 1-2 x měsíčně jinak Město: Dubí nezjištěno Dojíždějící počet 2 102 1 764 33 5 288 12 v % 100,0 83,9 1,6 0,2 13,7 0,6 muži počet 1 190 982 26 2 175 5 v % 100,0 82,5 2,2 0,2 14,7 0,4 ženy počet 912 782 7 3 113 7 v % 100,0 85,7 0,8 0,3 12,4 0,8 Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící 2 102 29 832 119 140 159 65 135 z ostatních obcí okresu 1 982 24 794 110 132 152 64 126 Teplice 1 102 2 442 66 82 68 48 80 Bílina 42 1 10 3-8 - 1 Duchcov 83-30 3 9 8 1 3 Hrob 65 1 16 6 4 6-2 Košťany 88 2 46 2 4 4 2 5 Krupka 249 5 116 8 14 19 4 16 Novosedlice 70-32 4 5 5 3 3 Osek 72 9 27 6-10 1 5 Proboštov 57 1 20-3 9 3 3 z jiných okresů 120 5 38 9 8 7 1 9 Ústí nad Labem 39 1 21 1 3 3-4 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Dubí zdravotnictví, soc. činnosti DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 151

Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Celkem počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce 2 102 100,0 1 190 100,0 912 100,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus 356 16,9 162 13,6 194 21,3 vlak 18 0,9 13 1,1 5 0,5 MHD 651 31,0 280 23,5 371 40,7 automobil - řidič 565 26,9 442 37,1 123 13,5 automobil - spolucestující 114 5,4 68 5,7 46 5,0 motocykl 1 0,0 1 0,1 - - kolo 32 1,5 30 2,5 2 0,2 jiný 16 0,8 4 0,3 12 1,3 autobus + vlak 16 0,8 10 0,8 6 0,7 autobus + MHD 137 6,5 59 5,0 78 8,6 vlak + MHD 18 0,9 13 1,1 5 0,5 ostatní kombinace 122 5,8 71 6,0 51 5,6 žádný dopr. prostředek 45 2,1 34 2,9 11 1,2 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště v tom Město: Dubí Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Dojíždějící 2 102 1 764 232 613 823 94 83,9 z ostatních obcí okresu 1 982 1 694 231 598 785 78 85,5 Teplice 1 102 962 132 343 470 15 87,3 Bílina 42 28-6 17 5 66,7 Duchcov 83 67 2 18 38 9 80,7 Hrob 65 55 12 32 9 2 84,6 Košťany 88 77 7 18 47 5 87,5 Krupka 249 211 16 71 103 21 84,7 Novosedlice 70 63 26 32 5-90,0 Osek 72 56 9 17 24 6 77,8 Proboštov 57 43 10 19 13 1 75,4 z jiných okresů 120 70 1 15 38 16 58,3 Ústí nad Labem 39 33-7 20 6 84,6 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Město: Dubí Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do 14 15-29 30-59 60 a více v % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Dubí z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do 14 15-29 30-44 45-59 60-89 90 a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet 957 568 310 62 13-1 15 v % 100,0 59,4 32,4 6,5 1,4-0,1 x Dojíždějící do obce počet 2 102 265 710 657 323 106 24 34 v % 100,0 12,6 33,8 31,3 15,4 5,0 1,1 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut 152 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy 15-24 25-29 Dojíždějící 9 965 6 154 3 811 1 378 1 623 2 331 2 408 2 014 210 z ostatních obcí okresu 4 361 2 311 2 050 631 666 1 051 1 083 868 62 Dolní Zálezly 140 74 66 11 22 43 25 38 2 Chabařovice 421 221 200 45 69 116 100 84 7 Chlumec 933 442 491 131 136 240 241 172 13 Chuderov 228 119 109 30 28 71 54 41 4 Libouchec 222 127 95 29 35 55 58 42 3 Malé Březno 104 53 51 22 17 20 26 19 - Malečov 163 96 67 25 19 32 53 30 4 Povrly 366 191 175 59 68 79 83 74 3 Řehlovice 187 103 84 30 24 35 49 49 - Telnice 118 59 59 16 19 22 31 27 3 Trmice 415 222 193 69 70 93 94 78 11 Velké Březno 419 237 182 57 68 99 102 88 5 Velké Chvojno 125 74 51 25 19 21 39 20 1 z jiných okresů 5 604 3 843 1 761 747 957 1 280 1 325 1 146 148 Hl. m. Praha 184 137 47 19 28 49 33 30 25 Děčín 784 499 285 84 138 188 165 190 19 Litoměřice 444 313 131 35 54 114 119 113 9 Lovosice 249 168 81 33 41 40 76 56 3 Most 140 94 46 12 21 44 33 27 3 Teplice 686 458 228 79 125 160 153 144 25 Krupka 333 214 119 45 38 87 107 51 5 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku Město: Ústí nad Labem 30-39 40-49 50-59 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce v tom frekvence dojížďky denně týdně 1-2 x měsíčně jinak Město: Ústí nad Labem nezjištěno Dojíždějící počet 9 965 8 082 427 115 1 254 87 v % 100,0 81,1 4,3 1,2 12,6 0,9 muži počet 6 154 4 844 328 81 853 48 v % 100,0 78,7 5,3 1,3 13,9 0,8 ženy počet 3 811 3 238 99 34 401 39 v % 100,0 85,0 2,6 0,9 10,5 1,0 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 153

Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící 9 965 61 1 844 1 055 989 1 751 473 647 z ostatních obcí okresu 4 361 32 995 361 501 529 184 358 Dolní Zálezly 140 4 21 14 19 22 7 17 Chabařovice 421 1 113 38 41 42 20 36 Chlumec 933 4 218 69 128 93 32 85 Chuderov 228 4 42 21 26 33 8 16 Libouchec 222 3 40 20 30 35 6 30 Malé Březno 104-25 7 8 18 4 9 Malečov 163 3 53 13 15 10 8 14 Povrly 366-61 32 44 48 21 32 Řehlovice 187 2 34 11 25 26 7 12 Telnice 118 2 33 6 9 17 7 8 Trmice 415 2 93 32 42 55 26 27 Velké Březno 419 1 100 36 49 62 15 26 Velké Chvojno 125 2 36 11 11 13 3 14 z jiných okresů 5 604 29 849 694 488 1 222 289 289 Hl. m. Praha 184 1 20 16 22 9 40 10 Děčín 784 6 109 64 53 187 26 58 Litoměřice 444 2 72 37 28 136 22 15 Lovosice 249-31 38 13 80 10 14 Most 140-12 24 1 46 6 7 Teplice 686 1 108 68 75 125 37 44 Krupka 333-50 43 44 57 12 16 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Ústí nad Labem zdravotnictví, soc. činnosti Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Celkem počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce 9 965 100,0 6 154 100,0 3 811 100,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus 1 264 12,7 596 9,7 668 17,5 vlak 1 489 14,9 1 007 16,4 482 12,6 MHD 1 536 15,4 701 11,4 835 21,9 automobil - řidič 2 298 23,1 1 890 30,7 408 10,7 automobil - spolucestující 472 4,7 265 4,3 207 5,4 motocykl 3 0,0 3 0,0 - - kolo 68 0,7 54 0,9 14 0,4 jiný 24 0,2 19 0,3 5 0,1 autobus + vlak 271 2,7 148 2,4 123 3,2 autobus + MHD 384 3,9 155 2,5 229 6,0 vlak + MHD 744 7,5 415 6,7 329 8,6 ostatní kombinace 942 9,5 610 9,9 332 8,7 žádný dopr. prostředek 361 3,6 226 3,7 135 3,5 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště v tom Město: Ústí nad Labem 154 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Dojíždějící 9 965 8 082 604 2 563 3 824 1 061 81,1 z ostatních obcí okresu 4 361 3 882 414 1 650 1 666 131 89,0 Dolní Zálezly 140 127 18 49 58 1 90,7 Chabařovice 421 384 57 169 145 13 91,2 Chlumec 933 850 103 370 362 12 91,1 Chuderov 228 207 32 86 75 10 90,8 Libouchec 222 190 7 90 84 8 85,6 Malé Březno 104 89 2 40 42 5 85,6 Malečov 163 149 6 65 74 3 91,4 Povrly 366 315 30 117 144 22 86,1 Řehlovice 187 158 16 67 61 11 84,5 Telnice 118 95 8 33 53 1 80,5 Trmice 415 379 68 191 116 3 91,3 Velké Březno 419 369 29 183 140 13 88,1 Velké Chvojno 125 109 9 42 48 10 87,2 z jiných okresů 5 604 4 200 190 913 2 158 930 74,9 Hl. m. Praha 184 66 5 10 10 41 35,9 Děčín 784 680 44 110 372 153 86,7 Litoměřice 444 385 6 71 223 84 86,7 Lovosice 249 207 12 42 133 20 83,1 Most 140 123 3 13 51 56 87,9 Teplice 686 595 15 188 333 58 86,7 Krupka 333 285 13 121 131 20 85,6 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Město: Ústí nad Labem Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do 14 15-29 30-59 60 a více v % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Ústí nad Labem z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do 14 15-29 30-44 45-59 60-89 90 a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet 30 414 9 075 13 669 5 945 1 136 198 98 23 v % 100,0 29,8 44,9 19,5 3,7 0,7 0,3 x Dojíždějící do obce počet 9 965 860 3 057 2 888 1 666 938 369 39 v % 100,0 8,6 30,7 29,0 16,7 9,4 3,7 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 155

Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy 15-24 25-29 Dojíždějící 1 984 1 270 714 344 282 442 462 422 31 z ostatních obcí okresu 1 806 1 138 668 304 248 412 426 390 25 Ústí nad Labem 1 452 915 537 241 193 318 340 337 22 Habrovany 20 10 10 1 4 2 9 4 - Chabařovice 73 40 33 13 11 22 19 7 1 Chlumec 81 54 27 19 12 16 18 15 1 Povrly 25 17 8 5 6 6 3 5 - Řehlovice 57 37 20 9 3 15 16 13 1 Stebno 24 14 10 2 2 12 5 3 - z jiných okresů 178 132 46 40 34 30 36 32 6 Teplice 32 22 10 7 7 10 4 4 - Krupka 28 21 7 8 1 3 9 7-1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku 30-39 40-49 50-59 Město: Trmice 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce v tom frekvence dojížďky denně týdně 1-2 x měsíčně jinak Město: Trmice nezjištěno Dojíždějící počet 1 984 1 831 21 3 114 15 v % 100,0 92,3 1,1 0,2 5,7 0,8 muži počet 1 270 1 164 13 3 82 8 v % 100,0 91,7 1,0 0,2 6,5 0,6 ženy počet 714 667 8 0 32 7 v % 100,0 93,4 1,1 0,0 4,5 1,0 Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící 1 984 3 964 205 333 76 88 18 z ostatních obcí okresu 1 806 3 873 176 302 69 80 18 Ústí nad Labem 1 452 2 704 140 241 54 62 18 Habrovany 20-16 - 2 - - - Chabařovice 73-36 7 16 2 6 - Chlumec 81-39 10 16 1 3 - Povrly 25-10 2 5 1 3 - Řehlovice 57 1 29 6 5 7 3 - Stebno 24-7 3 4 - - - z jiných okresů 178-91 29 31 7 8 - Teplice 32-20 2 4 1 1 - Krupka 28-12 5 7-2 - 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Město: Trmice z toho odvětví doprava a zdravotnictví, průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. soc. činnosti 156 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Celkem počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce 1 984 100,0 1 270 100,0 714 100,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus 177 8,9 107 8,4 70 9,8 vlak 24 1,2 20 1,6 4 0,6 MHD 1 118 56,4 635 50,0 483 67,6 automobil - řidič 346 17,4 298 23,5 48 6,7 automobil - spolucestující 44 2,2 13 1,0 31 4,3 motocykl 2 0,1 2 0,2 - - kolo 22 1,1 21 1,7 1 0,1 jiný 5 0,3 3 0,2 2 0,3 autobus + vlak 6 0,3 6 0,5 - - autobus + MHD 40 2,0 24 1,9 16 2,2 vlak + MHD 35 1,8 24 1,9 11 1,5 ostatní kombinace 145 7,3 102 8,0 43 6,0 žádný dopr. prostředek 14 0,7 10 0,8 4 0,6 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště v tom Město: Trmice Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Trmice Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do 14 15-29 30-59 60 a více v % Dojíždějící 1 984 1 831 106 596 1 028 93 92,3 z ostatních obcí okresu 1 806 1 680 101 552 957 63 93,0 Ústí nad Labem 1 452 1 352 73 433 807 33 93,1 Habrovany 20 20 4 7 9-100,0 Chabařovice 73 67 7 25 30 5 91,8 Chlumec 81 78 5 19 49 4 96,3 Povrly 25 22-4 12 6 88,0 Řehlovice 57 51 7 33 11-89,5 Stebno 24 23 4 14 5-95,8 z jiných okresů 178 151 5 44 71 30 84,8 Teplice 32 31 1 19 6 5 96,9 Krupka 28 27 1 13 11 2 96,4 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Trmice z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do 14 15-29 30-44 45-59 60-89 90 a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet 300 178 96 13 5 1-15 v % 100,0 59,3 32,0 4,3 1,7 0,3 - x Dojíždějící do obce počet 1 984 119 645 767 336 81 22 36 v % 100,0 6,0 32,5 38,7 16,9 4,1 1,1 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 157

Tab. C1. Počet vyjíždějících a dojíždějících do škol v letech 1980-2001 1980 1991 2001 Rozdíl 2001-1991 Podíl (%) počet v % 1991 2001 Kraj Vyjíždějící z obce 44 136 49 449 44 729-4 720-9,5 x x Dojíždějící do obce. 44 180 40 135-4 045-9,2 x x Saldo dojížďky. -5 269-4 594 675-12,8 x x okres Děčín Vyjíždějící z obce 5 664 7 762 6 750-1 012-13,0 100,0 100,0 v rámci okresu 3 193 4 437 4 092-345 -7,8 57,2 60,6 do ostat. okresů ČR a do zahraničí 2 471 3 325 2 658-667 -20,1 42,8 39,4 Dojíždějící do obce. 7 577 5 732-1 845-24,4 100,0 100,0 z toho: z ostatních okresů ČR 1). 3 140 1 640-1 500-47,8 41,4 28,6 Saldo dojížďky. -185-1 018-833 450,3 x x okres Chomutov Vyjíždějící z obce 5 957 7 227 6 855-372 -5,1 100,0 100,0 v rámci okresu 3 093 3 579 4 073 494 13,8 49,5 59,4 do ostat. okresů ČR a do zahraničí 2 864 3 648 2 782-866 -23,7 50,5 40,6 Dojíždějící do obce. 5 147 5 177 30 0,6 100,0 100,0 z toho: z ostatních okresů ČR 1). 1 568 1 104-464 -29,6 30,5 21,3 Saldo dojížďky. -2 080-1 678 402-19,3 x x okres Litoměřice Vyjíždějící z obce 9 147 9 543 8 489-1 054-11,0 100,0 100,0 v rámci okresu 5 961 6 085 5 853-232 -3,8 63,8 68,9 do ostat. okresů ČR a do zahraničí 3 186 3 458 2 636-822 -23,8 36,2 31,1 Dojíždějící do obce 7 658 7 901 7 340 0,0 100,0 100,0 z toho: z ostatních okresů ČR 1) 1 697 1 816 1 487-329 -18,1 23,0 20,3 Saldo dojížďky -1 489-1 642-1 149 493-30,0 x x okres Louny Vyjíždějící z obce 6 269 6 658 6 359-299 -4,5 100,0 100,0 v rámci okresu 3 620 3 297 3 569 272 8,2 49,5 56,1 do ostat. okresů ČR a do zahraničí 2 649 3 361 2 790-571 -17,0 50,5 43,9 Dojíždějící do obce 4 971 4 537 4 367-170 -3,7 100,0 100,0 z toho: z ostatních okresů ČR 1) 1 351 1 240 798-442 -35,6 27,3 18,3 Saldo dojížďky -1 298-2 121-1 992 129-6,1 x x okres Most Vyjíždějící z obce 6 365 5 801 5 055-746 -12,9 100,0 100,0 v rámci okresu 3 516 3 389 2 844-545 -16,1 58,4 56,3 do ostat. okresů ČR a do zahraničí 2 849 2 412 2 211-201 -8,3 41,6 43,7 Dojíždějící do obce. 6 344 4 440-1 904-30,0 100,0 100,0 z toho: z ostatních okresů ČR 1). 2 955 1 596-1 359-46,0 46,6 35,9 Saldo dojížďky. 543-615 -1 158-213,3 x x 158 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. C1. Počet vyjíždějících a dojíždějících do škol v letech 1980-2001 dokončení 1980 1991 2001 Rozdíl 2001-1991 Podíl (%) počet v % 1991 2001 Vyjíždějící z obce 6 796 7 703 7 206-497 -6,5 100,0 100,0 v rámci okresu 3 693 4 467 4 399-68 -1,5 58,0 61,0 do ostat. okresů ČR a do zahraničí 3 103 3 236 2 807-429 -13,3 42,0 39,0 Dojíždějící do obce. 6 559 5 448-1 111-16,9 100,0 100,0 z toho: z ostatních okresů ČR 1). 2 092 1 049-1 043-49,9 31,9 19,3 Saldo dojížďky. -1 144-1 758-614 53,7 x x Vyjíždějící z obce 3 938 4 755 4 015-740 -15,6 100,0 100,0 v rámci okresu 1 585 1 638 2 077 439 26,8 34,4 51,7 do ostat. okresů ČR a do zahraničí 2 353 3 117 1 938-1 179-37,8 65,6 48,3 Dojíždějící do obce 5 098 6 115 7 631 1 516 24,8 100,0 100,0 z toho: z ostatních okresů ČR 1) 3 513 4 477 5 554 1 077 24,1 73,2 72,8 Saldo dojížďky 1 160 1 360 3 616 2 256 165,9 x x 1) v letech 1980-1991 včetně dojížďky ze Slovenské republiky okres Teplice okres Ústí nad Labem DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 159

Tab. C2. Bilance dojížďky do škol v rámci České republiky podle frekvence dojížďky Kraj, okres Dojíždějící do obce Vyjíždějící z obce z toho z toho denně týdně denně týdně Celkem Saldo dojížďky Kraj 40 135 33 280 4 571 44 279 34 068 6 468-4 144 Děčín 5 732 4 607 823 6 642 4 741 1 261-910 Chomutov 5 177 4 611 340 6 805 4 959 1 181-1 628 Litoměřice 7 340 6 533 510 8 442 7 180 817-1 102 Louny 4 367 3 880 262 6 316 4 746 1 116-1 949 Most 4 440 3 956 338 5 007 3 772 733-567 Teplice 5 448 4 979 302 7 138 5 898 723-1 690 Ústí nad Labem 7 631 4 714 1 996 3 929 2 772 637 3 702 Kraj 19 778 16 751 1 935 22 549 17 231 3 364-2 771 Děčín 3 045 2 394 469 3 340 2 380 648-295 Chomutov 2 895 2 562 224 3 406 2 504 558-511 Litoměřice 3 657 3 314 163 4 277 3 600 424-620 Louny 2 230 1 940 158 3 245 2 464 565-1 015 Most 2 181 1 935 163 2 618 1 946 412-437 Teplice 2 746 2 532 147 3 635 2 950 396-889 Ústí nad Labem 3 024 2 074 611 2 028 1 387 361 996 Kraj 20 357 16 529 2 636 21 730 16 837 3 104-1 373 Děčín 2 687 2 213 354 3 302 2 361 613-615 Chomutov 2 282 2 049 116 3 399 2 455 623-1 117 Litoměřice 3 683 3 219 347 4 165 3 580 393-482 Louny 2 137 1 940 104 3 071 2 282 551-934 Most 2 259 2 021 175 2 389 1 826 321-130 Teplice 2 702 2 447 155 3 503 2 948 327-801 Ústí nad Labem 4 607 2 640 1 385 1 901 1 385 276 2 706 Muži Ženy Tab. C3. Denní vyjížďka do škol podle času stráveného na cestě Kraj, okres Vyjíždějící z obce denně do škol do 14 v tom čas denní dojížďky (v minutách) 15-29 30-44 45-59 60 a více vč. nezj. Struktura podle času denní dojížďky (v %) do 14 minut 15-29 minut 30-44 minut 45-59 minut 60 a více vč. nezj. Kraj 34 157 5 834 10 378 8 561 4 641 4 743 17,1 30,4 25,1 13,6 13,9 Děčín 4 768 806 1 466 1 171 652 673 16,9 30,7 24,6 13,7 14,1 Chomutov 4 974 675 1 353 1 422 772 752 13,6 27,2 28,6 15,5 15,1 Litoměřice 7 187 1 551 2 354 1 452 786 1 044 21,6 32,8 20,2 10,9 14,5 Louny 4 756 1 037 1 660 1 063 434 562 21,8 34,9 22,4 9,1 11,8 Most 3 780 574 891 1 001 679 635 15,2 23,6 26,5 18,0 16,8 Teplice 5 911 763 1 942 1 619 884 703 12,9 32,9 27,4 15,0 11,9 Ústí nad Labem 2 781 428 712 833 434 374 15,4 25,6 30,0 15,6 13,4 160 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. C4. Vyjíždějící denně do škol podle použitého dopravního prostředku Kraj, okres Vyjíždějící do jiné obce ČR autobus vlak MHD automobil - řidič z toho použitý dopravní prostředek 1) automobil - spolucestující motocykl kolo jiný autobus + vlak autobus + MHD vlak + MHD ostatní kombinace žádný dopravní prostředek Celkem Kraj 44 279 15 782 4 978 8 599 288 1 005 15 86 99 2 330 1 536 2 572 2 311 4 050 Děčín 6 642 2 392 809 1 018 30 140 2 12 15 527 107 362 297 864 Chomutov 6 805 1 855 980 1 793 33 95 2 11 21 248 233 410 342 667 Litoměřice 8 442 3 785 1 367 482 59 240 5 38 14 799 120 298 607 558 Louny 6 316 3 525 409 624 49 132 1 10 11 318 180 80 312 590 Most 5 007 953 281 2 038 36 128 3 4 10 90 276 414 191 477 Teplice 7 138 2 476 837 1 428 56 196 1 5 25 248 371 631 293 477 Ústí nad Labem 3 929 796 295 1 216 25 74 1 6 3 100 249 377 269 417 Muži Kraj 22 549 8 027 2 641 4 321 201 529 14 61 45 1 165 740 1 157 1 226 2 088 Děčín 3 340 1 265 397 515 21 71 2 7 4 247 43 136 166 435 Chomutov 3 406 897 549 905 27 57 2 10 11 123 109 163 161 337 Litoměřice 4 277 1 893 684 246 42 114 5 29 5 408 65 130 326 293 Louny 3 245 1 806 226 291 34 72 1 5 5 166 87 38 185 291 Most 2 618 494 147 1 049 21 76 3 3 5 46 137 225 100 262 Teplice 3 635 1 243 460 739 38 98 1 3 15 128 191 275 142 249 Ústí nad Labem 2 028 429 178 576 18 41-4 - 47 108 190 146 221 Ženy Kraj 21 730 7 755 2 337 4 278 87 476 1 25 54 1 165 796 1 415 1 085 1 962 Děčín 3 302 1 127 412 503 9 69-5 11 280 64 226 131 429 Chomutov 3 399 958 431 888 6 38-1 10 125 124 247 181 330 Litoměřice 4 165 1 892 683 236 17 126-9 9 391 55 168 281 265 Louny 3 071 1 719 183 333 15 60-5 6 152 93 42 127 299 Most 2 389 459 134 989 15 52-1 5 44 139 189 91 215 Teplice 3 503 1 233 377 689 18 98-2 10 120 180 356 151 228 Ústí nad Labem 1 901 367 117 640 7 33 1 2 3 53 141 187 123 196 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa školy DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 161

Tab. C5. Dojíždějící denně do škol podle použitého dopravního prostředku z toho použitý dopravní prostředek 1) Kraj, okres Dojíždějící do obce autobus vlak MHD automobil - řidič automobil - spolucestující motocykl kolo jiný autobus + vlak autobus + MHD vlak + MHD ostatní kombinace žádný dopravní prostředek Celkem Kraj 40 135 15 282 4 831 6 477 209 951 14 71 66 2 244 1 227 2 469 1 963 3 884 Děčín 5 732 2 412 785 480 16 125 3 11 7 497 64 208 210 858 Chomutov 5 177 1 852 714 1 187 27 76 2 3 9 185 192 241 219 424 Litoměřice 7 340 3 803 1 154 81 41 225 6 34 5 782 21 96 387 620 Louny 4 367 2 995 217 121 19 126 1 6 4 220 43 29 172 364 Most 4 440 902 233 1 686 24 138 1 2 8 122 266 438 263 305 Teplice 5 448 2 334 570 997 22 174 1-20 162 295 271 177 381 Ústí nad Labem 7 631 984 1 158 1 925 60 87-15 13 276 346 1 186 535 932 Muži Kraj 19 778 7 705 2 492 2 972 142 486 14 51 25 1 114 580 1 065 1 014 1 892 Děčín 3 045 1 266 429 234 13 59 3 7 1 239 29 108 123 503 Chomutov 2 895 969 470 611 21 51 2 3 4 110 96 163 125 247 Litoměřice 3 657 1 913 553 39 30 113 6 26 3 406 16 37 229 242 Louny 2 230 1 499 122 52 14 60 1 2-114 23 10 93 209 Most 2 181 436 104 865 14 76 1 1 4 59 130 181 128 144 Teplice 2 746 1 155 310 514 15 88 1-11 88 153 126 87 179 Ústí nad Labem 3 024 467 504 657 35 39-12 2 98 133 440 229 368 Ženy Kraj 20 357 7 577 2 339 3 505 67 465-20 41 1 130 647 1 404 949 1 992 Děčín 2 687 1 146 356 246 3 66-4 6 258 35 100 87 355 Chomutov 2 282 883 244 576 6 25 - - 5 75 96 78 94 177 Litoměřice 3 683 1 890 601 42 11 112-8 2 376 5 59 158 378 Louny 2 137 1 496 95 69 5 66-4 4 106 20 19 79 155 Most 2 259 466 129 821 10 62-1 4 63 136 257 135 161 Teplice 2 702 1 179 260 483 7 86 - - 9 74 142 145 90 202 Ústí nad Labem 4 607 517 654 1 268 25 48-3 11 178 213 746 306 564 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa školy 162 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. C6. Bilance dojížďky do škol ve městech kraje Kraj, okres, město ve věku 6-14 let denně ve věku 6-14 let Kraj 40 135 13 044 33 280 44 729 13 269 34 157-4 594-877 Děčín 5 732 1 806 4 607 6 750 1 819 4 768-1 018-161 Chomutov 5 177 1 432 4 611 6 855 1 513 4 974-1 678-363 Litoměřice 7 340 3 285 6 533 8 489 3 131 7 187-1 149-654 Louny 4 367 2 151 3 880 6 359 2 260 4 756-1 992-876 Most 4 440 1 257 3 956 5 055 1 279 3 780-615 176 Teplice 5 448 2 023 4 979 7 206 2 127 5 911-1 758-932 Ústí nad Labem 7 631 1 090 4 714 4 015 1 140 2 781 3 616 1 933 z toho město: Benešov nad Ploučnicí 158 144 155 268 35 214-110 -59 Česká Kamenice 322 239 307 339 49 244-17 63 Děčín 2 469 575 1 947 1 157 129 539 1 312 1 408 Dolní Poustevna 38 36 37 102 17 66-64 -29 Jílové 9 9 8 454 95 377-445 -369 Jiříkov 31 20 25 196 27 149-165 -124 Krásná Lípa 48 43 42 218 43 155-170 -113 Mikulášovice 8 8 8 169 20 112-161 -104 Rumburk 870 200 714 556 50 332 314 382 Šluknov 327 20 182 304 39 206 23-24 Varnsdorf 953 68 709 574 67 310 379 399 Velký Šenov 99 87 96 120 17 77-21 19 Chomutov 2 645 769 2 359 1 745 119 1 043 900 1 316 Jirkov 385 120 332 1 408 313 1 170-1 023-838 Kadaň 883 126 821 706 84 393 177 428 Klášterec nad Ohří 118 74 91 916 60 670-798 -579 Vejprty 15 10 15 181 21 87-166 -72 Bohušovice nad Ohří 14 10 14 322 146 294-308 -280 Budyně nad Ohří 24 23 22 100 11 80-76 -58 Libochovice 260 199 250 218 18 176 42 74 Litoměřice 2 070 490 1 732 1 027 143 672 1 043 1 060 Lovosice 1 218 458 1 145 425 34 333 793 812 Roudnice nad Labem 1 597 645 1 419 557 40 399 1 040 1 020 Štětí 659 150 535 375 49 291 284 244 Terezín 240 202 235 189 39 171 51 64 Třebenice 104 96 102 128 34 109-24 -7 Úštěk 43 36 40 216 59 174-173 -134 Louny 1 484 688 1 396 849 74 480 635 916 Podbořany 911 232 693 257 43 145 654 548 Postoloprty 94 81 82 305 66 250-211 -168 Žatec 982 378 903 810 50 461 172 442 Litvínov 1 069 542 962 1 311 87 965-242 -3 Lom 49 43 47 433 220 405-384 -358 Meziboří 513 10 488 300 88 251 213 237 Most 2 455 431 2 159 1 650 205 916 805 1 243 Bílina 312 222 297 804 66 633-492 -336 Dubí 115 57 113 599 181 517-484 -404 Duchcov 691 156 637 378 64 311 313 326 Hrob 30 28 29 135 36 114-105 -85 Košťany 19 18 18 154 60 137-135 -119 Krupka 306 84 284 820 151 687-514 -403 Osek 92 85 88 357 130 311-265 -223 Teplice 3 283 948 2 967 1 678 262 1 094 1 605 1 873 Chabařovice 51 48 50 159 26 138-108 -88 Trmice 393 91 364 210 108 185 183 179 Ústí nad Labem 6 815 646 3 964 1 905 292 935 4 910 3 029 1) včetně zahraničí Dojíždějící do obce Vyjíždějící z obce 1) z toho z toho denně Saldo dojížďky 1) z toho denně DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 163

Tab. C7. Dojížďka do škol mezi kraji Zahraničí Česká republika 1) Hl.město Praha Kraj dojížďky Plzeňský Středočeský Jihočeský Karlovarský Ústecký Liberecký Celkem Česká republika 1) 7 950 156 346 54 578 7 145 7 196 6 579 1 877 5 112 5 519 kraj vyjížďky: Hlavní město Praha 1 666 6 461 x 2 622 544 594 95 405 334 Středočeský kraj 657 31 031 22 389 x 1 436 1 094 117 1 381 1 085 Jihočeský kraj 494 9 009 4 320 361 x 1 274 80 154 110 Plzeňský kraj 321 5 972 2 313 427 1 310 x 1 034 188 66 Karlovarský kraj 255 4 575 1 700 131 266 1 402 x 448 75 Ústecký kraj 450 9 256 3 953 738 345 1 028 418 x 1 341 Liberecký kraj 367 7 703 2 641 544 173 178 23 1 644 x Královéhradecký kraj 298 10 591 3 484 676 169 200 18 246 1 439 Pardubický kraj 299 12 293 2 884 597 229 133 16 203 377 Vysočina 291 13 349 2 837 655 2 008 282 15 156 176 Jihomoravský kraj 954 8 998 1 834 81 351 112 22 107 136 Olomoucký kraj 435 12 070 1 748 67 111 63 16 67 161 Zlínský kraj 442 12 241 1 762 56 106 88 7 59 74 Moravskoslezský kraj 1 021 12 797 2 713 190 148 131 16 54 145 Česká republika 1) 2 856 79 517 29 196 3 601 3 358 3 582 818 2 134 2 639 kraj vyjížďky: Hlavní město Praha 682 2 959 x 1 260 252 255 48 179 157 Středočeský kraj 212 15 803 11 589 x 700 608 57 617 587 Jihočeský kraj 175 4 781 2 377 175 x 712 46 63 38 Plzeňský kraj 93 2 808 1 177 186 611 x 415 82 26 Karlovarský kraj 101 2 436 925 51 127 810 x 203 37 Ústecký kraj 155 4 905 2 156 368 148 665 180 x 694 Liberecký kraj 137 3 953 1 466 358 80 72 12 618 x Královéhradecký kraj 80 5 400 1 924 342 71 93 12 121 678 Pardubický kraj 103 6 455 1 674 272 105 56 11 67 185 Vysočina 83 6 828 1 555 384 952 138 7 65 64 Jihomoravský kraj 353 4 246 924 37 159 41 13 52 48 Olomoucký kraj 153 6 164 991 30 46 27 9 27 53 Zlínský kraj 146 6 057 968 26 40 43 4 17 34 Moravskoslezský kraj 383 6 722 1 470 112 67 62 4 23 38 Ženy Česká republika 1) 5 094 76 829 25 382 3 544 3 838 2 997 1 059 2 978 2 880 kraj vyjížďky: Hlavní město Praha 984 3 502 x 1 362 292 339 47 226 177 Středočeský kraj 445 15 228 10 800 x 736 486 60 764 498 Jihočeský kraj 319 4 228 1 943 186 x 562 34 91 72 Plzeňský kraj 228 3 164 1 136 241 699 x 619 106 40 Karlovarský kraj 154 2 139 775 80 139 592 x 245 38 Ústecký kraj 295 4 351 1 797 370 197 363 238 x 647 Liberecký kraj 230 3 750 1 175 186 93 106 11 1 026 x Královéhradecký kraj 218 5 191 1 560 334 98 107 6 125 761 Pardubický kraj 196 5 838 1 210 325 124 77 5 136 192 Vysočina 208 6 521 1 282 271 1 056 144 8 91 112 Jihomoravský kraj 601 4 752 910 44 192 71 9 55 88 Olomoucký kraj 282 5 906 757 37 65 36 7 40 108 Zlínský kraj 296 6 184 794 30 66 45 3 42 40 Moravskoslezský kraj 638 6 075 1 243 78 81 69 12 31 107 Muži 1) dojížďka do škol přes hranice krajů 164 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Vysočina Kraj dojížďky Olomoucký Celkem Zlínský Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Moravskoslezský saldo mezikrajové dojížďky 8 638 6 465 4 064 25 213 9 505 6 087 8 368 - ČR 1) kraj vyjížďky: 436 206 116 685 197 79 148 48 117 Hlavní město Praha 1 007 709 568 821 201 66 157-23 886 Středočeský kraj 132 112 1 061 1 142 125 65 73-1 813 Jihočeský kraj 129 62 22 314 35 29 43 607 Plzeňský kraj 96 53 22 253 53 25 51-2 698 Karlovarský kraj 279 194 49 594 128 57 132-4 144 Ústecký kraj 1 512 301 34 439 108 29 77-2 184 Liberecký kraj x 2 330 113 1 236 376 84 220-1 953 Královéhradecký kraj 3 411 x 634 2 387 913 151 358-5 828 Pardubický kraj 468 875 x 5 043 459 187 188-9 285 Vysočina 300 559 1 109 x 1 420 1 941 1 026 16 215 Jihomoravský kraj 331 542 137 3 850 x 1 759 3 218-2 565 Olomoucký kraj 196 176 98 4 525 2 417 x 2 677-6 154 Zlínský kraj 341 346 101 3 924 3 073 1 615 x -4 429 Moravskoslezský kraj Muži 3 899 3 090 1 835 14 284 3 894 3 192 3 995 - ČR 1) kraj vyjížďky: 187 93 55 296 70 43 64 26 237 Hlavní město Praha 410 376 245 447 58 31 78-12 202 Středočeský kraj 47 56 489 660 40 37 41-1 423 Jihočeský kraj 45 33 5 174 13 19 22 774 Plzeňský kraj 37 31 6 157 20 6 26-1 618 Karlovarský kraj 108 105 19 314 48 23 77-2 771 Ústecký kraj 820 146 17 270 42 17 35-1 314 Liberecký kraj x 1 091 32 772 120 41 103-1 501 Královéhradecký kraj 1 648 x 281 1 511 383 85 177-3 365 Pardubický kraj 177 448 x 2 715 140 81 102-4 993 Vysočina 113 209 573 x 528 1 038 511 10 038 Jihomoravský kraj 121 231 44 2 216 x 826 1 543-2 270 Olomoucký kraj 59 87 36 2 482 1 045 x 1 216-2 865 Zlínský kraj 127 184 33 2 270 1 387 945 x -2 727 Moravskoslezský kraj Ženy 4 739 3 375 2 229 10 929 5 611 2 895 4 373 - ČR 1) kraj vyjížďky: 249 113 61 389 127 36 84 21 880 Hlavní město Praha 597 333 323 374 143 35 79-11 684 Středočeský kraj 85 56 572 482 85 28 32-390 Jihočeský kraj 84 29 17 140 22 10 21-167 Plzeňský kraj 59 22 16 96 33 19 25-1 080 Karlovarský kraj 171 89 30 280 80 34 55-1 373 Ústecký kraj 692 155 17 169 66 12 42-870 Liberecký kraj x 1 239 81 464 256 43 117-452 Královéhradecký kraj 1 763 x 353 876 530 66 181-2 463 Pardubický kraj 291 427 x 2 328 319 106 86-4 292 Vysočina 187 350 536 x 892 903 515 6 177 Jihomoravský kraj 210 311 93 1 634 x 933 1 675-295 Olomoucký kraj 137 89 62 2 043 1 372 x 1 461-3 289 Zlínský kraj 214 162 68 1 654 1 686 670 x -1 702 Moravskoslezský kraj DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 165

Tab. C8. Směrové proudy vyjížďky z obcí do škol a počty vyjíždějících Kraj, okres Celkem 1-9 v tom velikost proudu vyjížďky (počet osob) 10-19 20-49 50-99 100-499 500 a více Počet proudů Kraj 4 983 4 177 334 287 115 69 1 Děčín 781 649 56 51 17 8 - Chomutov 671 556 57 34 12 11 1 Litoměřice 1 118 930 74 83 22 9 - Louny 999 866 60 44 22 7 - Most 437 365 23 25 12 12 - Teplice 621 515 42 30 20 14 - Ústí nad Labem 356 296 22 20 10 8 - Počet vyjíždějících Kraj 44 171 9 147 4 595 8 817 7 930 12 887 795 Děčín 6 623 1 456 758 1 526 1 189 1 694 - Chomutov 6 786 1 206 769 1 101 854 2 061 795 Litoměřice 8 441 2 129 1 024 2 517 1 495 1 276 - Louny 6 304 1 864 812 1 300 1 444 884 - Most 5 000 754 343 764 760 2 379 - Teplice 7 126 1 157 582 948 1 405 3 034 - Ústí nad Labem 3 891 581 307 661 783 1 559 - Struktura v % podle počtu vyjíždějících Kraj 100,0 20,7 10,4 20,0 18,0 29,2 1,8 Děčín 100,0 22,0 11,4 23,0 18,0 25,6 - Chomutov 100,0 17,8 11,3 16,2 12,6 30,4 11,7 Litoměřice 100,0 25,2 12,1 29,8 17,7 15,1 - Louny 100,0 29,6 12,9 20,6 22,9 14,0 - Most 100,0 15,1 6,9 15,3 15,2 47,6 - Teplice 100,0 16,2 8,2 13,3 19,7 42,6 - Ústí nad Labem 100,0 14,9 7,9 17,0 20,1 40,1-166 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Tab. C9. Směrové proudy dojížďky do obcí do škol a počty dojíždějících Kraj, okres Celkem v tom velikost proudu dojížďky (počet osob) 1-9 10-19 20-49 50-99 100-499 500 a více Počet proudů Kraj 4 948 4 192 315 277 105 58 1 Děčín 707 584 52 51 12 8 - Chomutov 522 439 40 25 11 6 1 Litoměřice 1 064 891 68 77 23 5 - Louny 591 489 45 35 18 4 - Most 440 378 21 21 9 11 - Teplice 520 435 32 27 16 10 - Ústí nad Labem 1 104 976 57 41 16 14 - Počet dojíždějících Kraj 40 064 8 765 4 293 8 438 7 251 10 522 795 Děčín 5 716 1 268 698 1 540 836 1 374 - Chomutov 5 175 933 545 812 808 1 282 795 Litoměřice 7 338 1 929 932 2 362 1 534 581 - Louny 4 364 1 116 626 1 002 1 170 450 - Most 4 415 782 304 635 642 2 052 - Teplice 5 433 862 461 824 1 155 2 131 - Ústí nad Labem 7 623 1 875 727 1 263 1 106 2 652 - Struktura v % podle počtu dojíždějících Kraj 100,0 21,9 10,7 21,1 18,1 26,3 2,0 Děčín 100,0 22,2 12,2 26,9 14,6 24,0 - Chomutov 100,0 18,0 10,5 15,7 15,6 24,8 15,4 Litoměřice 100,0 26,3 12,7 32,2 20,9 7,9 - Louny 100,0 25,6 14,3 23,0 26,8 10,3 - Most 100,0 17,7 6,9 14,4 14,5 46,5 - Teplice 100,0 15,9 8,5 15,2 21,3 39,2 - Ústí nad Labem 100,0 24,6 9,5 16,6 14,5 34,8 - DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 167

Tab. D1. Vybrané ukazatele vyjížďky za prací a do škol podle krajů Kraj vyjížďky Česká republika Hl.město Praha Plzeňský Středočeský Jihočeský Karlovarský Ústecký Liberecký Vyjíždějící za prací mimo obec bydliště 1 726 877 29 415 279 664 118 994 103 367 55 333 136 440 72 196 muži 1 050 824 19 725 162 863 72 627 62 069 33 858 85 593 44 271 ženy 676 053 9 690 116 801 46 367 41 298 21 475 50 847 27 925 Vyjíždějící za prací do ostatních obcí okresu 1 066 899 x 142 324 84 901 53 442 40 037 94 748 47 630 muži 620 890 x 81 827 49 449 30 549 23 770 55 994 27 633 ženy 446 009 x 60 497 35 452 22 893 16 267 38 754 19 997 Vyjíždějící za prací do ostatních okresů kraje 314 378 x 30 277 17 769 36 967 7 277 19 694 10 197 muži 204 401 x 19 686 12 049 22 740 4 613 14 130 6 449 ženy 109 977 x 10 591 5 720 14 227 2 664 5 564 3 748 Vyjíždějící za prací do ostatních krajů 320 827 26 018 105 713 13 481 10 163 6 645 20 656 13 676 muži 210 603 17 795 60 609 9 091 7 120 4 665 14 601 9 814 ženy 110 224 8 223 45 104 4 390 3 043 1 980 6 055 3 862 Vyjíždějící za prací do zahraničí 24 773 3 397 1 350 2 843 2 795 1 374 1 342 693 muži 14 930 1 930 741 2 038 1 660 810 868 375 ženy 9 843 1 467 609 805 1 135 564 474 318 Denně vyjíždějící za prací mimo obec bydliště 1 434 336 18 306 240 805 97 931 88 213 46 286 109 107 60 227 Vyjíždějící do škol mimo obec bydliště 620 848 8 127 90 048 46 361 34 328 18 060 44 729 25 880 Vyjíždějící za prací a do škol 2 347 725 37 542 369 712 165 355 137 695 73 393 181 169 98 076 Podíl vyjíždějících zaměstnaných z obce bydliště 36,5 5,0 51,7 39,8 39,1 38,4 38,0 34,7 muži 40,4 6,3 54,1 43,7 42,5 43,2 43,3 39,0 ženy 31,7 3,5 48,7 35,0 35,0 32,7 31,6 29,5 Struktura vyjíždějících za prací z obce bydliště podle věku 15-24 16,3 12,4 16,3 17,0 16,7 16,3 16,0 17,4 25-29 16,3 15,5 15,7 16,2 16,3 15,9 16,1 16,8 30-39 24,1 23,6 22,9 23,9 23,7 23,5 23,3 22,9 40-49 24,5 23,6 24,1 24,5 24,4 24,2 24,3 23,0 50-59 17,2 19,9 18,9 17,0 17,5 18,2 18,7 18,0 60 a více 1,6 5,0 2,1 1,5 1,5 1,9 1,5 1,9 Struktura vyjíždějících za prací z obce bydliště podle odvětví zemědělství a lesnictví 4,8 2,3 4,2 7,4 6,6 3,1 3,5 3,0 průmysl 36,7 21,1 29,7 34,2 38,0 38,5 35,6 45,9 stavebnictví 9,8 8,8 8,9 11,8 9,7 9,0 9,7 8,3 obchod 9,0 17,8 10,7 8,7 7,8 8,6 8,6 7,5 doprava a telekomunikace 7,8 6,3 10,1 7,4 7,2 6,5 9,4 6,3 školství 4,0 3,7 3,7 4,0 3,4 3,1 3,8 3,8 zdravotnictví a sociální činnosti 5,4 6,2 5,2 4,9 5,2 6,2 5,2 4,3 Podíl vyjíždějících denně z úhrnu vyjíždějících 83,1 62,2 86,1 82,3 85,3 83,6 80,0 83,4 Struktura denně vyjíždějících za prací z obce bydliště podle času vyjížďky do 14 minut 16,0 12,4 15,2 17,6 18,0 17,6 15,9 15,6 15-29 36,7 22,5 32,0 38,9 36,0 41,8 37,7 37,6 30-59 37,7 43,1 37,3 35,8 36,2 34,9 37,7 39,2 60 a více 9,3 21,2 15,2 7,5 9,5 5,4 8,4 7,4 Podíl vyjíždějících do škol z obce bydliště 34,5 4,2 47,7 41,3 37,1 34,8 31,7 34,1 Podíl vyj. za prací z celk. počtu vyj. z obce 73,6 78,4 75,6 72,0 75,1 75,4 75,3 73,6 Podíl vyj. do škol z celk. počtu vyj. z obce 26,4 21,6 24,4 28,0 24,9 24,6 24,7 26,4 Počet v % 168 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Kraj vyjížďky Vysočina Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Počet 101 175 98 761 98 564 194 268 117 465 120 955 200 280 Vyjíždějící za prací mimo obec bydliště 60 561 59 898 61 012 117 779 70 770 72 772 127 026 muži 40 614 38 863 37 552 76 489 46 695 48 183 73 254 ženy 72 831 68 641 70 384 101 714 86 732 90 815 112 700 Vyjíždějící za prací do ostatních obcí okresu 41 785 39 895 42 265 58 328 49 914 51 572 67 909 muži 31 046 28 746 28 119 43 386 36 818 39 243 44 791 ženy 12 394 12 109 7 340 69 624 12 264 13 624 64 842 Vyjíždějící za prací do ostatních okresů kraje 7 932 7 819 4 910 43 089 8 455 9 331 43 198 muži 4 462 4 290 2 430 26 535 3 809 4 293 21 644 ženy 15 118 17 276 19 951 19 642 17 327 15 008 20 153 Vyjíždějící za prací do ostatních krajů 10 425 11 804 13 303 14 229 11 745 10 975 14 427 muži 4 693 5 472 6 648 5 413 5 582 4 033 5 726 ženy 832 735 889 3 288 1 142 1 508 2 585 Vyjíždějící za prací do zahraničí 419 380 534 2 133 656 894 1 492 muži 413 355 355 1 155 486 614 1 093 ženy 85 280 80 561 78 553 160 370 97 643 100 856 170 198 Denně vyjíždějící za prací mimo obec bydliště 39 425 40 076 42 570 69 728 46 467 45 971 69 078 Vyjíždějící do škol mimo obec bydliště 140 600 138 837 141 134 263 996 163 932 166 926 269 358 Vyjíždějící za prací a do škol v % Podíl vyjíždějících zaměstnaných 38,8 42,2 41,5 38,1 41,3 44,7 37,8 z obce bydliště 42,3 46,0 45,4 41,8 45,2 48,4 43,6 muži 34,6 37,4 36,3 33,5 36,5 40,0 30,7 ženy Struktura vyjíždějících za prací z obce bydliště podle věku 16,8 17,4 18,0 16,3 16,3 16,2 14,7 15-24 16,9 16,8 17,2 16,3 17,0 16,3 15,8 25-29 23,7 23,5 24,9 24,9 24,0 25,2 26,3 30-39 23,8 24,3 23,5 24,8 24,7 25,0 26,0 40-49 17,1 16,6 15,4 16,3 16,8 16,1 16,1 50-59 1,7 1,4 1,0 1,3 1,2 1,3 1,1 60 a více Struktura vyjíždějících za prací z obce bydliště podle odvětví 5,5 5,9 8,8 5,2 5,6 3,7 2,9 zemědělství a lesnictví 38,1 38,0 40,3 35,7 36,0 41,4 41,8 průmysl 8,5 10,1 9,9 11,8 10,4 11,4 8,0 stavebnictví 9,0 9,0 6,8 9,3 8,5 8,8 8,6 obchod 7,1 8,5 6,5 7,3 7,9 6,2 7,3 doprava a telekomunikace 4,3 4,2 4,0 4,3 4,5 4,3 4,3 školství 5,6 5,1 5,6 5,6 6,2 5,3 5,5 zdravotnictví a sociální činnosti 84,3 81,6 79,7 82,6 83,1 83,4 85,0 Podíl vyjíždějících denně z úhrnu vyjíždějících Struktura denně vyjíždějících za prací z obce bydliště podle času vyjížďky 18,5 17,8 18,9 16,9 15,1 16,2 11,6 do 14 minut 40,4 40,5 39,8 34,5 38,2 38,7 36,6 15-29 34,5 34,8 35,3 37,9 39,2 38,9 42,1 30-59 6,3 6,6 5,8 10,4 7,4 6,1 9,5 60 a více 41,0 43,6 43,6 34,6 40,0 42,0 29,6 Podíl vyjíždějících do škol z obce bydliště 72,0 71,1 69,8 73,6 71,7 72,5 74,4 Podíl vyj. za prací z celk. počtu vyj. z obce 28,0 28,9 30,2 26,4 28,3 27,5 25,6 Podíl vyj. do škol z celk. počtu vyj. z obce DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 169

GRAFICKÁ ČÁST DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 171

Geografická mapa Ústeckého kraje Šluknov Rumburk Varnsdorf Jílové Děčín Česká Kamenice Krupka Dubí Ústí nad Labem Osek Teplice Litvínov Duchcov Bílina Litoměřice Jirkov Most Lovosice Chomutov Štětí Klášterec nad Ohří Kadaň Roudnice n. Labem hranice kraje hranice ORP třída komunikace silnice I.třídy dálnice kategorie železnic celostátní trať mezinárodní koridor ostatní vodtoky vodníplochy lesy obce od 5 000 do 10 000 obyvatel obce nad 10 000 obyvatel Podbořany Žatec 10 5 0 10 kilometry Louny Struktura vyjížďky do zaměstnání podle prostorových typů vyjížďky - kraje LBK Vyjížďka z obce do jiných obcí okresu do jiných okresů kraje do jiných krajů PLK KVK ULK STC PHA PAK HKK OLK MSK Podíl vyjížďky v obci na vyjížďce (v %) JHC VYS JHM ZLK do 44,9 45,0-49,9 50,0-54,9 55,0-59,9 60,0 a více DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 173

174 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 175

Podíl vyjížďky žen na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání CH SO Podíl v % TC DO KV do 33,9 34,0-35,9 36,0-37,9 38,0-39,9 40,0-41,9 42,0 a více CV PS PM KT PJ UL TP MO LT LN RA RO ST PT BE KD PB DC PI CK PY ME PH CB CL PZ TA BN LI MB NB KO PE JH JN SM KH JC HB JI HK TU PU CR TR NA ZS ZN RK UO SY BK BM BI BV SU VY JE PV OC HO PLK BR KM PR UH PHA STC Hodnota v ČR = 39,1 % okres s maximální hodnotou: Praha-západ = 45,2 % okres s minimální hodnotou: Ostrava-město = 28,7 % KVK ULK JHC ZL LBK OP NJ HKK VYS OV KI VS PAK JHM OLK FM ZLK MSK Podíl vyjížďky osob do 30 roků věku na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání CH SO Podíl v % TC DO KV do 29,9 30,0-31,4 31,5-32,9 33,0-34,4 34,5-35,9 36,0 a více CV PS PM KT PJ UL TP MO LT LN RA RO ST PT BE KD PB DC PI CK PY ME PH CB CL PZ TA BN LI MB NB KO PE JH JN SM KH JC HB JI HK TU PU CR TR NA ZS ZN RK UO SY BK BM BI BV SU VY JE PV KVK OC HO PLK BR KM Hodnota v ČR = 32,6 % okres s maximální hodnotou: Bruntál = 37,9 % okres s minimální hodnotou: Karviná = 27,4 % ULK PR UH PHA STC JHC ZL LBK OP NJ HKK VYS OV KI VS PAK JHM OLK FM ZLK MSK 176 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Podíl denní vyjížďky na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání CH Podíl v % SO TC DO do 70,9 71,0-74,9 75,0-78,9 79,0-82,9 83,0-86,9 87,0 a více KV CV PS PM KT PJ UL TP MO LT LN RA RO ST PT BE KD PB DC PI CK PY ME PH CB CL PZ TA BN LI MB NB KO PE JH JN SM KH JC HB JI HK TU PU CR TR NA ZS ZN Podíl v % do 77,4 77,5-79,9 80,0-82,4 82,5-84,9 85,0 a více RK UO SY BK BM BI BV SU VY JE PV KVK OC HO PLK BR KM ULK PR UH Hodnota v ČR = 83,1 % okres s maximální hodnotou: Plzeň-jih = 89,6 % okres s minimální hodnotou: Brno-město = 62,1 % PHA STC JHC ZL LBK OP NJ HKK VYS OV KI VS PAK JHM OLK FM ZLK MSK Podíl vyjížďky s délkou cesty nad 45 minut na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání CH SO Podíl v % TC DO KV do 15,9 16,0-17,9 18,0-19,9 20,0-24,9 25,0-29,9 30,0 a více CV PS PM KT PJ UL TP MO LT LN RA RO ST PT BE KD PB DC PI CK PY ME PH CB CL PZ TA BN LI MB NB KO PE JH JN SM KH JC HB JI HK TU PU CR TR NA ZS ZN RK UO SY BK BM BI BV SU VY JE PV KVK OC HO BR KM PR UH Hodnota v ČR = 22,6 % okres s maximální hodnotou: Praha-západ = 41,0 % okres s minimální hodnotou: Sokolov = 14,1 % PLK ULK PHA STC JHC ZL LBK OP NJ HKK VYS OV KI VS PAK JHM OLK FM ZLK MSK DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 177

Podíl vyjížďky automobilem vč. kombinací na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání CH SO TC Podíl v % DO KV do 29,9 30,0-34,9 35,0-39,9 40,0-44,9 45,0-49,9 50,0 a více CV PS PM KT PJ UL TP MO LT LN RA RO ST PT BE KD PB DC PI CK PY ME PH CB CL PZ TA BN LI MB NB KO PE JH JN SM KH JC HB JI HK TU PU CR TR NA ZS ZN RK UO SY BK BM BI BV SU VY Hodnota v ČR = 39,2 % okres s maximální hodnotou: Domažlice = 56,9 % okres s minimální hodnotou: Frýdek-Místek = 28,7 % JE PV KVK OC HO PLK BR KM ULK PR UH PHA STC JHC ZL LBK OP NJ HKK VYS VS PAK JHM OV KI OLK FM ZLK MSK Obsazená pracovní místa na 1000 zaměstnaných osob CH SO TC DO KV Pracovní místa na 1000 zaměstn. do 799 800-899 900-949 950-999 1000-1099 1100-1199 1200 a více CV PS PM KT PJ UL TP MO LT LN RA RO ST PT BE KD PB DC PI CK PY ME PH CB CL PZ TA BN LI MB NB KO PE JH JN SM KH JC HB JI HK TU PU CR TR NA ZS ZN RK UO SY BK BM BI BV SU VY JE PV KVK OC HO BR KM Hodnota v ČR = 995 okres s maximální hodnotou: Brno-město = 1296 okres s minimální hodnotou: Plzeň-sever = 719 PLK ULK PR UH PHA STC JHC ZL LBK OP NJ HKK VYS OV KI VS PAK JHM OLK FM ZLK MSK 178 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Obsazená pracovní místa na 1000 zaměstnaných osob v obcích do 2 tisíc obyvatel CH SO TC DO KV Pracovní místa na 1000 zaměstn. do 499 500-599 600-699 700-799 800-999 1000-1199 1200 a více CV PS PM KT PJ UL TP MO LT LN RA RO ST PT BE KD PB DC PI CK PY ME PH CB nevyskytuje se CL PZ TA BN LI MB NB KO PE JH JN SM KH JC HB JI HK TU PU CR TR NA ZS ZN RK UO SY BK BM BI BV SU VY JE PV KVK OC HO Hodnota v ČR = 621 okres s maximální hodnotou: Karviná = 4 648 okres s minimální hodnotou: Kroměříž = 432 PLK BR KM ULK PR UH PHA STC JHC ZL LBK OP NJ HKK VYS VS PAK JHM OV KI OLK FM ZLK MSK Obsazená pracovní místa na 1000 zaměstnaných osob ve městech nad 10 tisíc obyvatel CH SO TC DO KV Pracovní místa na 1000 zaměstn. do 899 900-999 1000-1149 1150-1249 1250-1349 1350-1499 1500 a více CV PS PM KT PJ UL TP MO LT LN RA RO ST PT BE KD PB DC PI CK PY ME PH CB CL PZ TA BN LI MB NB KO PE JH JN SM KH JC HB JI HK TU PU CR TR NA ZS ZN BM BI Pozn. v okresech, v nichž se nevyskytuje žádné město nad 10 tisíc obyvatel, bylo použito největší město RK UO SY BK BV SU VY JE PV OC HO BR KM PR UH Hodnota v ČR = 1 195 okres s maximální hodnotou: Mladá Boleslav = 1 711 okres s minimální hodnotou: Praha- západ = 629 KVK PLK ULK PHA STC JHC ZL LBK OP NJ HKK VYS OV KI VS PAK JHM OLK FM ZLK MSK DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 179

180 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

Struktura vyjížďky do škol podle prostorových typů vyjížďky - kraje LBK Vyjížďka z obce do jiných obcí okresu do jiných okresů kraje do jiných krajů PLK KVK ULK STC PHA PAK HKK OLK MSK Podíl vyjížďky v obci na vyjížďce (v %) do 49,9 50,0-54,9 55,0-59,9 60,0-64,9 65,0-69,9 70,0 a více JHC VYS JHM ZLK DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 181

182 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI