Problémy v ochraně proti škůdcům řepky na podzim 2016 se zvláštním zřetelem ke kalamitnímu výskytu viru žloutenky vodnice a očekávaná ochrana na jaře 2017 s ohledem na výskyt rezistence škůdců k pesticidům Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha Ruzyňský den 16.2.2017 Výsledky řešení projektu Mze QJ1610217
Hlavní škůdci řepky na podzim 2016 Dříve méně významní: dřepčík olejkový (Psylliodes chrysocephala) rezistence k neonikotinoidům mšice broskvoňová (Myzus persicae) rezistence k pyretroidům zápředníček polní (Plutella xylostella) rezistence k pyretroidům květilka zelná (Delia radicum), vrtalka zelná (Phytomyza rufipes) obtížně zasažitelná stadia Obvyklé druhy škůdců: dřepčíci rodu Phyllotreta - škody při vzcházení redukce počtu rostlin pilatka řepková - redukce listů, oslabení rostlin osenice polní a další druhy osenic - redukce listů, redukce počtu rostlin
Hlavní škůdci řepky na podzim 2016
Podzim 2016 - sucho a škůdci Problémy se zakládám porostů řepky nedostatek srážek v období před přípravou půdy na setí nedostatek srážek při vzcházení (vzcházení na více etap) teplý konec srpna a září vysoká aktivita škůdců oslabení kompenzační schopnosti rostlin Příčiny posunu ve škodlivosti druhů škůdců Zákaz moření osiva řepky neonikotinoidy Dvě teplé zimy za sebou Příznivé: pro dřepčíka olejkového a krytonosce řepkového Nepříznivé: pro blýskáčka řepkového Sucho na podzim: Nárůst škodlivosti v době vzcházení: dřepčíci rodu Phyllotreta, Nárůst škodlivosti od fáze 2 pravých listů: mšice broskvoňová
Zákaz moření osiva účinnými látkami klothianidin, imidacloprid a thiamethoxam (od 2013) Nárůst škodlivosti ve fázi vzcházení: dřepčíci rodu Phyllotreta (brouci), květilka zelená (časně vzešlé porosty), mšice broskvoňová, dřepčík olejkový (pouze časné nálety počátkem září) Nárůst škodlivosti do fáze 4 pravých listů: zápředníček polní, pilatka řepková, listožravé housenky, mšice broskvoňová Moření osiva řepky thiamethoxamem (Cruiser) - bylo účinné na škůdce vzcházející řepky (přibližně do fáze 4 pravých listů). Na dřepčíka olejkového je moření thiamethoxamem účinné jen pokud dřepčík naletuje do porostů brzy (asi do poloviny září) brouci po malém žíru hynuli, při náletu později je nutná aplikace na list. Moření osiva řepky thiaclopridem (Sonido) - nebylo účinné na dřepčíka olejkového ani ve fázi děložních listů.
Důsledky změn škůdců i počasí pro praktickou ochranu na podzim 2016 Obtížný výběr přípravků Nevhodné termíny ošetření Neúčinnost přípravků v důsledku rezistence škůdců k pesticidům Zbytečné, nezdůvodněné ošetření (nevhodné nebo neznámé metody monitoringu, nebo nevyužívání monitoringu a prahů škodlivosti) Nárůst nákladů na ochranu řepky na podzim Nárůst škod na podzim - redukce počtu rostlin, oslabení vývoje rostlin (špatné přezimování) Projev škod na jaře dřepčík olejkový, virové choroby jako důsledek přemnožení mšice broskvoňové
Cílené aplikace insekticidů na jednotlivé druhy škůdců na podzim jak na to? Více škůdců současně a jejich rezistence k různým skupinám účinných látek Nutná správná determinace škůdce a odpovídající monitoring škůdců Potřeba opakované insekticidní aplikace (2 až 5 aplikací insekticidů) Výběr přípravků: Pyretroidy ochrana vzcházejících porostů, neúčinné na mšici broskvoňovou a zápředníčka polního Nurelle účinnost na většinu škůdců (pokles na dřepčíka olejkového), neúčinný na mšici broskvoňovou (na spodní straně listů, za sucha) Neonikotinoidy (Biscaya, Proteus, Capypso) účinné na mšici broskvoňovou a listožravé housenky, neúčinné na dřepčíka olejkového a dřepčíky rodu Phyllotreta
Dřepčík olejkový I Významný škůdce v ČR od roku 2014 Škodí larvy v rostlinách, škodlivost brouků žírem je zanedbatelná Má letní diapauzu její délka se mění podle teplot přes léto Podzim 2014 nálet od počátku září (vysoké škody), 2015 nálet v říjnu (škody nízké), 2016 nálet koncem září (škody střední) Nemá zimní diapauzu (během zimy všechna vývojová stadia) V ČR má rezistenci k thiaclopridu (neonikotinoidům), v západní Evropě má rezistenci k pyretroidům Cílené ošetření: Pyretroidy účinné, ale krátká doba perzistence, pokud nálet pokračuje, je třeba další ošetření Nurelle dosud účinný (ne všude)
Dřepčík olejkový II
Dřepčík olejkový III obtížná signalizace ošetření termín se mění mezi roky i mezi regiony, odchyt do misek není kvantitativní, signalizace ošetření podle vývoje vajíček v ovariolách
Dřepčík olejkový III - letová aktivita Praha Ruzyně jaro 2015 a 2016 (odchyt do žlutých misek)
Zápředníček polní I Škůdce brukvovité zeleniny (celosvětově rozšířený, rezistentní téměř ke všemu) Housenky škodí žírem na listech (škody již nastaly, jarní generace na řepce škodit nebude) Na podzim 2016 přímé plošné škody v ČR na řepce poprvé (4. a 5 generace). V Polsku škodí pravidelně na řepce Populace v ČR rezistentní k pyretroidům Cílené ošetření: Neonikotinoidy účinné Nurelle dosud účinný
Zápředníček polní II
Mšice broskvoňová I Škodlivost přímá na podzim 2016 první přímé škody na řepce v ČR (kalamitní výskytu od poloviny září do poloviny října i po 4 aplikacích insekticidů) škody již nastaly, zvýšení nákladů na ochranu (opakované aplikace v důsledku neúčinnosti některých insekticidů)
Mšice broskvoňová II
Mšice broskvoňová III účinnost přípravků v laboratorním testu
Mšice broskvoňová IV Rezistence mšice broskvoňové k pyretroidům (potvrzena v ČR z populací na řepce poprvé na podzim 2016) Neúčinnost Nurelle (při aplikaci na horní povrch listů) Cílené ošetření: Neonikotinoidy (Biscaya, Proteus, Capypso)
Kalamitní výskyt viru žloutenky vodnice nepřímá škodlivost mšice broskvoňové Přenos a šíření virových chorob virus žloutenky vodnice (Turnip yellows virus, TuYV) = virus západní žloutenky řepy (Beet western yellows virus, BWYV) virus mozaiky vodnice (Turnip mosaic virus, TuMV) virus mozaiky květáku ( Cauliflover mosaic virus, CMV) Poslední hospodářky významný výskyt virů na řepce byl v roce 2010 (po přemnožení mšice broskvoňová na podzim 2009 - výskyt mšic byl letos vyšší než v roce 2009) Výskyt na podzim 2016: výsledky monitoringu ÚKZÚZ a ČZU 95 % vzorků řepky napadeno virem TuYV bez ohledu na stupeň výskytu mšic
Letová aktivita mšice broskvoňové 2016 Aphid Bulletin ÚKZÚZ
Virus žloutenky vodnice (Turnip yellows virus, TuYV) - I Není přenosný na cukrovku (a opačně) Přenosný perzistentně (ve mšici se množí a ta jej přenáší celý život latentní perioda 1 až 4 dny), není přenosný na potomky mšic Není přenosný mechanicky ani semenem Příznaky jsou obtížně rozpoznatelní (na podzim nejsou), obvykle až ve fázi dlouživého růstu stonku, jsou snadno zaměnitelné s ostatními příznaky ze stresu a poruch ve výživě Hlavní přenašeč: mšice broskvoňová (dalších 17 druhů mšic), její aktivita na podzim, teplé zimy ve VB (šíří se)
Virus žloutenky vodnice II Hostitelský okruh: 13 čeledí rostlin (mnoho plevelů ale i mák) Škodlivost: řepka, brukvovitá zelenina, salát (VB) Diagnostika: ELISA, RT PCR (v rostlinách i v jednotlivých mšicích) Incidence výskytu viru: v rostlinách řepky - silně kolísá mezi roky (vysoká aktivita mšic na podzim, teplé zimy) vysoká 100 %, nízká do 10 % (VB), v mšicích z nasávacích pastí od 10 do 85 % promořenost V. Británie 100 %: 1995/1996, 2008/2009, Německo: 2015/2016, ČR: 2009/2010, 2016/2017 (mezitím téměř bez výskytu) Hypotéza: šíření do ČR ze západní Evropy následný rok po gradaci (aeroplankton po směru větrů)
Virus žloutenky vodnice (TuYV) = dříve virus západní žloutenky řepy (BWYV)
Infikované rostliny: Virus žloutenky vodnice III opožděný vývoj, špatné přezimování (redukce počtu rostlin), redukce listové plochy, méně primárních větví, méně semen v šešuli, snížení obsahu oleje, zvýšení obsahu glykosinolátů, velké rozdíly mezi odrůdami (tolerance) Vliv na výnos řepky: VB: 100 % napadení: snížení počtu semen o 10 %, oleje o 13 %, nárůst glykosinolátů o 14 % snížení výnosu o 11 až 26 % Německo 100 % - snížení výnosu o 12 až 34 % (do 2007) Německo 100 % - 2016 snížení výnosů v průměru o 10 %
Mimořádně silné výskyty škůdců řepky v podzimním období a z toho vyplývající rizika pro jaro Praha seminář 30.11. 2016 Prezentovány jsou výsledky projektu MZe QJ1610217 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Fotografie. Ing. Jan Kazda, CSc.
Strategie ochrany Virus žloutenky vodnice III Minimalizace ztát při hromadném napadení: podpora růstu rostlin na jaře (cílená výživa) Chemická ochrana proti přenašečům - cílené ošetřování neonikotinoidy od fáze 2 až 4 listů (i opakované), účinné insekticidní mořidlo??? Agrotechnika (likvidace zelených mostů), hledání zdrojů infekce Rezistentní odrůdy: zjistit odrůdové rozdíly v toleranci, zařadit do sortimentu tolerantní hybridy Zařadit tolerantní hybrid ATORA (do zkoušení odrůd jako standard pro měření ztát u ostatních odrůd) Vypracování prognózy (systém rychlého varování): poznatky z epidemiologie předpověď rizika výskytu viru podle intenzity náletu mšic do nasávacích pastí (do žlutých misek) a jejich diagnostika na přítomnost viru, podle výskytu viru v zemích západní Evropy.
Rizika škůdců řepky na jaře 2017 - I Škody z podzimu: Virové choroby vhledem k plošnému rozšíření by byla další regulace přenašečů nevýznamná (riziko šíření na brukvovitou zeleninu) Rizika špatného přezimování škůdci oslabených rostlin (mšice, dřepčík olejkový) Projeví se poškození larvami dřepčíka olejkového Projeví se příznaky virových chorob (snížení výnosu cca 10 % i více) Přímé škody od jarních škůdců (viz dále)
Rizika škůdců řepky na jaře 2017 II - krytonosec řepkový Z roku 2016 nejvíce namnožený druh škůdce (v řadě oblastí 50 až 90 % poškozených rostlin) Přezimuje v zemi v polích po předchozí řepce (v pšenicích, minimalizace výskyt podporuje) nálet je velmi časný (od února, při teplotách nad 9 o C) Monitoring a ochrana selhávají misky instalovat od konce února (podle teplot) nejméně 4 misky ze strany loňských řepkovišť misky dobře zachycují první nálety do porostů (nálet může proběhnout za 4 až 5 dnů) je nutné rozlišovat od krytonosce čtyřzubého ošetření na oba druhy nelze obvykle spojovat Cílené ošetření: pyretroidy účinné, Nurelle účinný
Rizika škůdců řepky na jaře 2017 III - krytonosec řepkový
Rizika škůdců řepky na jaře 2017 IV - krytonosec řepkový - žluté misky (Praha Ruzyně 2015, 2016)
Rizika škůdců řepky na jaře 2017 V - krytonosec čtyřzubý žluté misky (Praha Ruzyně 2015, 2016)
Rizika škůdců řepky na jaře 2017 VI krytonosec řepkový
Rizika škůdců řepky na jaře 2017 VII Krytonosec řepkový početnost stoupá, není zatím rezistentní Krytonosec čtyřzubý početnost klesá, není zatím rezistentní - vazba na choroby Dřepčík olejkový pozdní kladení vajíček, pak ochlazení, rizika škod minimální (po mírné zimě se v roce 2017 se škodlivý výskyt na jaře neočekává) Bejlomorka kapustová početnost každoročně kolísá, závisí na průběhu počasí v daném roce (I. generace má okrajový efekt) Krytonosec šešulový početnost stoupá (na lokalitách s výskytem rezistence k neonikotinoidům) - vazba na choroby Blýskáček řepkový nejméně namnožený druh, za poslední 2 roky téměř neškodil (škody jen při časných náletech ve fázi poupat) pyretroidy zcela neúčinné
Rizika škůdců řepky na jaře 2017 VIII Krytonosec řepkový (k. čtyřzubý) - není zatím rezistentní monitoring určení termín ošetření (je velmi časný), termín po náletu podle zralosti vajíček (Čechy, Morava signalizace z projektu + ÚKZÚZ) Bejlomorka kapustová - není zatím rezistentní monitoring obtížené určení termínu ošetření v průběhu 14 dnů od počátku květu, většinou v prvním týdne květu - signalizace možná podle žlutých misek umístěných v pšenici na loňském řepkovišti (Čechy, Morava signalizace z projektu + ÚKZÚZ)
Rizika škůdců řepky na jaře 2017 IX Rezistence k pesticidům Blýskáček řepkový pyretroidy zcela neúčinné (s výjimkou tau-fluvalinate Mavrik možnost ošetření na počátku květu, spojení na bejlomorku) neonikotinoidy málo účinné (již rezistentní populace na jižní Moravě) mapa Rostlinolékařský portál (Agritec) Účinné: pymetrozine (Plenum), indoxacarb (Avaunt, Steward) před květem
Rizika škůdců řepky na jaře 2017 X Rezistence k pesticidům Krytonosec šešulový neonikotinoidy málo účinné (již rezistentní populace na řadě lokalit) pyretroidy dosud účinné (tau-fluvalinate (Mavrik) možnost ošetření na počátku květu, spojení na bejlomorku) Termín počátek květu spojení s ošetřením na 1. generaci bejlomorky
Mortalita dospělců krytonosce šešulového (v %) po koncentraci účinných látek insekticidů odpovídající 100% povolené polní dávky stanovená metodami IRAC č. 11 a 21 z roku 2015
Děkuji za pozornost