Problematika a hrzy pi provádní parozábran v zateplených šikmých stechách a stnách Autor : Jan Rypl, manažer aplikací, rypl@juta.cz, tel.: +420 602 194045, www.juta.cz Pi vytváení zateplených šikmých stech, zateplených lehkých strop bungalov, lehkých obvodových stn devostaveb i dodateného zateplování podkrovních prostor již mnozí stavebníci, projektanti i investoi pochopili, že v takovou konstrukci je nutno použít dostatenou vrstvu i vrstvy odpovídajícího tepelného izolantu, vytvoit odvtrávací vzduchové mezery mezi tepelnou izolací a stešní krytinou, pop. pod stešní krytinou použít správný typ a zpsob provedení podstešní membrány/fólie (v souasné dob dle normy nazývaná DHV doplková hydroizolaní vrstva) nebo u vtrané fasády použití správného typu a zpsobu provedení vtrozábrany. U šikmých stech jsou známy : a) jak dvouplášové stešní skladby = 1 ventilace mezi stešní krytinou a doplkovou hydroizolaní vrstvou, s využitím vysocedifúzních podstešních membrán (v souasné dob asi nejvíce používané) b) tak i típlášové stešní skladby = 1 ventilace nad a 1 ventilace pod doplkovou hydroizolaní vrstvou, s využití jak vysocedifúzních tak i polodifúzních podstešních membrán/fólií c) dále existuje i možnost jednoplášových skladeb bez ventilaní mezery (ale pouze pi skladb se zateplením nad krokvemi a se speciální krytinou a materiály) a típlášových skladeb s ventilací pod bednním krytiny pímo na krokvích, nap. u falcované stešní krytiny s využitím vysocedifúzních drenážních membrán (ale jen u jednoduchých tvar stech bez dalších komplikujících souvislostí), i další varianty konstrukcí Obrovské množství chyb pi provádní tchto zateplených konstrukcí však lze nalézt pi vytváení parotsnící vrstvy (parozábrany). Tj. vrstva, která zde zárove vtšinou plni i funkci vzduchotsnící vrstvy konstrukce. A to jak ve smyslu zda je vbec v konstrukci použita, tak i v jakém míst konstrukce se nachází, zda je použit správný typ, zda je spojena mezi sebou a na pronikající a piléhající stavební konstrukce, a zejména ím je toto spojování a napojování provádno. Jde totiž o to ne aplikovat vlastní parozábranu, ale v konstrukci vytvoit parotsnící vrstvu, která je bude stejn parotsn úinná po celé své ploše. Pak je tudíž nezbytné pro toto používat odpovídající tsnící a spojovací komponenty, které budou nejen schopny parozábrany spojit a napojit, ale tento detail bude parotsný, dlouhodob funkní (nerozlepí se), odolný teplotám a mechanickému namáhání spoje, nebude rozleptávat vlastní parozábranu a penese pípadné drobné posuny nosné konstrukce (nap. vlivem vysychání deva). Mnozí odborníci totiž asto vbec nechápou, jaký je vlastn smysl použití parozábran, tj. pro se vbec v konstrukci používá a co vlastn zabezpeuje. Parozábrana totiž nezamezuje 100% pronikání vodních par z interiéru do místa rosného bodu v zateplené konstrukci (aby zde nezkondenzovaly), ale pouze uritým zpsobem reguluje tento prostup. Tj. jde o to do urité konstrukce vybrat takový typ parozábrany, který bude mít po svém zabudování v konstrukci dostatenou parotsnou úinnost (správnou regulaci prostupu vodních par). Problém totiž je zakopán ve stavební fyzice a ve fungování difúzní bilance konstrukce. Tj. že v konstrukci šikmé stechy mže kondenzovat jen velice omezené množství vodních par (u konstrukce s obsahem deva i u nevtrané max. 100g/m 2 /rok) a navíc všechny tyto kondenzace musí mít možnost se z konstrukce bhem roní bilance odpait. Navíc rovnovážná vlhkost zabudovaného deva i materiál na bázi deva v konstrukci nesmí pekraovat 18% rovnovážnou vlhkost. A protože se v drtivé vtšin období roku tlaí vodní páry do konstrukce ze strany interiéru, musí být tyto lehké konstrukce k tomuto pizpsobeny. Z hlediska stavební fyziky a zejména difúzní bilance pi bžn navrhovaných konstrukcích zateplených šikmých stech (z nekapilárních materiál) s tlouškou tepelného izolantu odpovídajícímu požadovanému i doporuovanému teplotnímu odporu konstrukce a s použitím by vysoce difúzní
membrány (coby podstešní fólie - resp. DHV - doplkové hydroizolaní vrstvy nebo coby vtrozábrany) se neobejdeme bez toho, aby v konstrukci byla použita njaká funkní parotsnící vrstva, která bude zabezpeovat konstrukci po stránce omezení/zabránní tvorby kondenzací vodních par v konstrukci. ím vtší je teplota a relativní vlhkost v interiéru (více se vodních par tlaí do konstrukce), ím je objekt ve vyšší nadmoské výšce (delší chladné období navíc s vtším rozdílem parciálních tlak exteriéru a interiéru, menší roní odpar) a ím menší je možnost odpaování vodních par z konstrukce do exteriéru (nap. u nevtrané konstrukce i konstrukce s vrstvou omezující odpar do exteriéru/vtrané mezery), tím vtší vzniká požadavek na vyšší parotsnost a kvalitu provedení parozábrany v píslušné konstrukci. Pokud totiž tato vrstva v konstrukci chybí i není správn provedena nebo její funkci nco narušuje (nap. skrze parozábranu pronikající píky jež oddlují vytápné místnosti), v konstrukci pak asto dochází k natolik velkým kondenzacím vodních par, které se nemohou stihnout z konstrukce odpaovat, zstatek kondenzací se v konstrukci prbžn kumuluje, a následkem jsou plísn, hniloby, obrovské navýšení tepelné vodivosti konstrukce, až po výtoky kondenzací do interiéru objektu a totální destrukci nosných konstrukcí stechy. Parozábrany lze obecn rozdlit na : 1) parobrzdy materiály, které jen velice málo regulují prostup vodních par do konstrukce (nap. Jutavap,..), kde faktor difúzního odporu µ je < 50.000 (ekvivalentní difúzní tlouška S d okolo 2-25m) 2) parozábrany o stešní parotsnosti (nap. Jutafol N, ), kde µ je > 150.000 (S d okolo 40-50 m) 3) parozábrany o vysoké parotsnosti (nap. Jutafol NAL, Jutafol Reflex,..), kde µ je > 500.000 (S d > 150 m) 4) parozábrany o extrémní parotsnosti (nap. Allu Vilatherm, ), kde S d se pohybuje na úrovni okolo 1500-2000 m Proto velice záleží nejen na správném výbru parozábrany po stránce její parotsné úinnosti, ale i na tom ím a jak je parozábrana spojena a napojena, a rovnž také na tom, do jaké míry je parotsná úinnost parozábrany narušena pronikajícími kotvícími prvky (nap. vruty sádrokartonu, hebíky palubek, ) i pronikající elektroinstalací (kabely, bodová svítidla, zásuvky, vypínae, kotvení svítidel, apod.). Nemén vážnou otázkou je pak umisování parozábrany do souvrství mezi 2 vrstvy tepelných izolací, kde je nutno dodržet pomr tloušky tepelné izolace nad a pod parozábranou, a zda je z hlediska zdroje vodních par ze strany interiéru tato možnost vbec použitelná. Další funkcí nkterých parozábran je i jejich reflexní schopnost (Jutafol NAL, Jutafol Reflex), kdy se odráží sálavé teplo zpt do interiéru objektu. Je však nutno uvést, že fólii je poteba natoit reflexní stranou k interiéru a že tato funkce funguje pouze v pípad, mezi reflexní stranou fólie a podhledem (nap. sádrokartonem) je vytvoena uzavená vzduchová mezera, ideáln o tloušce 4-6 cm. Pokud vzduchová mezera chybí, reflexe nefunguje, jelikož vodivé teplo se neodráží. ím vtší je teplota v interiéru, tím roste smysl využívání této reflexní funkce. Z hlediska úinnosti reflexe jsou vtšinou na tom nejlépe takové fólie, jež mají pipojenou kovovou (nikoliv jen pokovenou) AL vrstvu. Speciálním pípadem pak jsou skladby s používáním parobrzd s promnou difúzí, kdy je tímto parotsnícím materiálem obalena krokev z bok a horní plochy (vtšinou u rekonstrukcí a zateplení stech z vnjší strany pi zachování stávajícího podhledu). Avšak i zde musí být taková parotsnící vrstva ve spodním ohybu vi navazujícím krokvím i stnám parotsn nalepena. Ale takové aplikace není vhodné používat u staveb s místnostmi s vysokým tepeln vlhkotním namáháním i petlakovou ventilací, ani v míst stavby s vyšší nadmoskou výškou i vyšší snhovou oblastí. Souasným trendem jsou i systémy nadkrokevního zateplování, kde ale vzniká speciální detail nutnosti parotsn-vzduchotsnícího propojení parotsnící vrstvy stechy s konstrukcí obvodové stny, která však tím pádem musí být kompletn pipravena ješt ped montáží stešní skladby, tj. aby se toto propojení vbec mohlo provést (dodatené propojení zespoda vtšinou není možné provést).
Typickými chybami pi vytváení parotsnících vrstev v konstrukcích zateplených stech jsou nap. : 1) úplná absence použití parotsné vrstvy v konstrukci 2) na míst parozábrany je použita nesprávná nap. mikroperforovaná podstešní fólie 3) v konstrukci prokotvená parozábrana (nap. vruty sádrokartonu) je vytvoena z parozábrany s nízkou parotsností 4) parozábrana není vbec mezi sebou parotsn spojena
5) pro spojení parozábrany jsou použity naprosto nevhodné tsnící komponenty 6) pronikající inženýrské sít nejsou na parozábranu nijak parotsn napojeny 7) parozábrana není parotsn napojena na piléhající i pronikající stavební konstrukce (rám st.okna a pdního prlezu, kleština, vaznice, ventil. potrubí, zdivo.) 8) v objektu s vysokým zdrojem vodních par je použitá nízko parotsn úinná parozábrana
9) v konstrukci, která má omezenou možnost odpaování vodních par do exteriéru, je použita nízko parotsn úinná parozábrana 10) není dodržen správný pomr tloušky tepelných izolací nad a pod parozábranou 11) deska prlezu do zbytkového pdního prostoru nemá po svém obvodu parotsné tsnní nebo vlastní deska prlezu není z nízkodifúzního materiálu 12) odvtrávání koupelny, digestoe i kanalizace je vyvedeno pouze do zbytkového pdního prostoru 13) lehké i vysocedifúzní píky pronikají plochou parozábrany do zateplení konstrukce 14) Související chybou je pak chybné umístní nízkodifúzního záklopu (málo paropropustné pochzí vrstvy, nap. devotískové i devoštpkové desky) na studené/vnjší stran tepelné izolace
Eliminaci chyb lze docílit tak, že správný typ parozábrany a spojujících komponent do konstrukce budete vybírat nikoliv podle lobby výrobce souvisejícího materiálu i obchodníka, ale pímo podle technicko-aplikaních dispozic výrobce dotyné parozábrany. Nejlépe takového, který vyrábí více druh a není tudíž svázaný obchodním lobby, a navíc má k dispozici odborníky - aplikaní techniky, pop. podrobný Aplikaní manuál s rozkreslenými detaily. By se považujete na odborníka, není ostuda se na cokoliv zeptat. Nikdo nemže znát vše. Je však poteba vdt, kde najít opravdu relevantní informace i kterého skuten kompetentního odborníka v dané vci s dotazem kontaktovat. Je však ostudné navrhovat i vytvoit natolik katastrofickou skladbu, jež koní jako konstrukce na následných fotografiích. Navíc je k dispozici i aktuální Aplikaní manuál JUTA a.s. a další montážní návody, jež Vám pi montáži i výbru a zpsobu provedení parotsnící vrstvy mohou pomoci. Bezplatné technické poradenství aplikaních technik JUTA a.s. je pak samozejmostí: v R: Jan Rypl, tel.: +420 602 194 045, rypl@juta.cz v SR: Marian Pogran, tel.: +421 905 421 107, pogran@juta.cz