1. nevznikají de novo, vznikají pouze ze stávajících organel stejného typu. 3. mají vlastní proteosyntetický aparát (ribosomy prokaryotního typu)

Podobné dokumenty
Vakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich

Schéma rostlinné buňky

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely

Z Buchanan et al. 2000

4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Digitální učební materiál

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

4. Autotrofie rostlinných buněk

Zemědělská botanika. Vít Joza

Mikroskop je optický přístroj, který zvětšuje pozorovaný objekt a zvyšuje rozlišovací schopnost, tj. minimální vzdálenost dvou bodů, které můžeme

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Fotosyntéza. Ondřej Prášil

ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin

Program kursu Rostlinná buňka

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Zvyšování kvality výuky technických oborů

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

Základy buněčné biologie

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

Mléčnice ve stonku pryšce (Euphorbia) obsahují jedovaté mléko latex. Žlaznaté emergence (tentakule) listu masožravé rosnatky (Drosera).

Základy světelné mikroskopie

Gymnázium Janka Kráľa, Ul. SNP 3, Zlaté Moravce. RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula)

Živé organismy vyžadují neustálý přívod a přeměny energie, aby mohly existovat a rozmnožovat se. Dostatek energie v naší biosféře zajišťuje

Martina Bábíčková, Ph.D

Co vás dnes čeká: Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková

FOTOSYNTÉZA. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Rostlinná cytologie. Přednášející: RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Praktická cvičení z biologie na gymnáziu

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Fotosyntéza světelná fáze. VY_32_INOVACE_Ch0214.

FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

MBR ) Architektura buňky. e) Plastidy f) Mitochondrie a peroxizómy g) Cytoskelet

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

pátek, 24. července 15 BUŇKA

Název: Fotosyntéza, buněčné dýchání

Biologická olympiáda, 48. ročník, školní rok , okresní kolo, kategorie C

Stonek. Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus)

Struktura buňky - maturitní otázka z biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

FOTOSYNTÉZA. soubor chemických reakcí,, probíhaj v rostlinách a sinicích. z CO2 a vody jediný zdroj kyslíku ku pro život na Zemi

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Fotosyntéza Světelné reakce. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

prokaryotní Znaky prokaryoty

Princip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů:

Každá molekula kyslíku kterou právě dýcháme vznikla někdy v nějaké rostlině. Každý atom uhlíku našeho těla byl kdysi včleněn fotosyntézou do nějaké

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Šablona č Přírodopis. Výstupní test z přírodopisu

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).

Přijímací test z chemie a biologie, bakalářský obor Bioinformatika,

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

sladká symfonie cukrů

Síra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

1- Úvod do fotosyntézy

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce

Mitochondrie. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

BUŇKA VY_52_INOVACE_03. Ročník: 6. Vzdělávací oblast.: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis

Dílčí body. Max. bodů. Číslo otázky a odpověď. TEORETICKÁ ČÁST Test:

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

- základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života )

Mitochondrie Peroxisómy. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8.

žák zvládne základní informace o glukóze, sacharóze a škrobu, pochopí základní schéma fotosyntézy Spec. vzdělávací potřeby Stupeň a typ vzdělávání

dojde k postupnému vyrovnání početních stavů všech populací

Transkript:

Semiautonomní organely plastidy a mitochondrie

1. nevznikají de novo, vznikají pouze ze stávajících organel stejného typu 2. mají vlastní DNA prokaryotního typu 3. mají vlastní proteosyntetický aparát (ribosomy prokaryotního typu) 4. mají dvě membrány na povrchu, vnitřní má často složení podobné membránám prokaryotních organismů (např. ve vnitřní mitochondriální membráně je kardiolipin, u chloroplastů galaktolipidy) 5. existují i recentní endosymbiosy 6. molekulárně biologické studie potvrzují příbuznost např. plastidové a sinicové r-rna, nebo podobnost některých enzymů 7. dělení organel je obdobné dělení prokaryotních buněk

Buňka prvoka Paramecium bursaria Zelená šipka ukazuje jednu ze symbiotických řas příklad recentní endosymbiosy Převzato z Kleinig, Sitte, 1999

Elysia chlorotica, mořský měkkýš z pobřežních vod východního pobřeží USA Tento měkkýš požírá mořské řasy a je schopen je inkorporovat do svých buněk a využívat pro výrobu organických sloučenin a možná i modifikovat vlastní genom vnesením genů z řasy pro tvorbu chlorofylu a.

Chloroplasty v buňkách fyloidu mechu měříku Foto A. Soukup

Buňky z okraje lístku měříku s chloroplasty, v nichž jsou obarvená škrobová zrna

Buňka z listu bojínku lučního Chloroplasty jsou v nástěnné cytoplasmě, jeden je označen zelenou šipkou, V vakuola, G granum, S škrobové zrno, Pd plasmodesmus, M mito- chondrie, GS mezibuněčná prostora Převzato z Ledbetter, Porter 1970

Lipidová krůpěj membránový obal chloroplastu plasmalema tonoplast thylakoid stromatu granum stroma buněčná stěna granum Řez chloroplastem z listu tabáku (Nicotiana tabacum) Převzato z Esau 1977

Detail řezu chloroplastem G g granum,, v vakuola,, * - místa ve stromatu,, kde je j uložena DNA,, Šipky označují lipidové krůpěje

granum Detail gran Vlevo řez granem, vpravo pohled shora Převzato z Esau, 1977

2 3 Stavba chloroplastu semenných rostlin Nahoře pohled do nitra chloroplastu, dole vlevo i vpravo prostorové rekonstrukce stavby thylakoidu 1 obal chloroplastu tvořený dvěma membránami, 2 část thylakoidu stromatu, 3 - granum

Schéma lokalizace základních procesů fotosyntézy v chloroplastu Na thylakoidních h membránách á probíhá pohlcení světelného kvanta, tvorby ATP a NADPH 2 a rozklad vody, ve stromatu probíhá fixace a redukce oxidu uhličitého

Chloroplasty z listu C4 rostliny kukuřice seté Chloroplasty z listu C4 rostliny, kukuřice seté Ukázka chloroplastového dimorfismu, vlevo chloroplast z pochvy cévního svazku bez vytvořených gran, vpravo chloroplast z listového mesofylu Převzato ze Sitte et al. 1998

Vliv světla na rozmístění chloroplastů v buňkách lístku měříku Nahoře při nízké ozářenosti, dole při vysoké ozářenosti Z Pazourek, Votrubová 1998

B A ch Vliv světla na umístění chloroplastů A v buňkách listu, nahoře při nízké ozářenosti, dole při vysoké ozářenosti C B změny polohy jediného chloroplastu v buňce řasy Mougeotia, vlevo při vysoké ozářenosti, vpravo při nízké ozářenosti, uprostřed změna polohy chloroplastu při změně ozářenosti C šroubovitě stočený chloroplast řasy šroubatky (Spirogyra) (ch), v místě žluté šipky dopadá optimální množství světla, zatímco ostatní části buňky jsou ve tmě.

Plastidy spojené tenkými výběžky -stromuly Převzato z Buchanan et al. 2000

Chromoplasty z plodu papriky (Capsicum annuum) Chromoplasty z plodu konvalinky (Convallaria majalis) Foto A.Soukup

Ch l t k ět bl t h b h íh (C lth l t i ) Chromoplasty z květu blatouchu bahenního (Caltha palustris) Karotenoidy jsou uloženy v kulovitých lipidových globulích, S škrobové zrno, W stěna, N - jádro

Leukoplasty v buňce z pokožky listu Zebrina pendula 1 vakuola, 2 leukoplasty, 3 jádro, 4 cytoplasma, 5 buněčná stěna Upraveno podle Kiseleva, Šeluchin, 1969

Z Pazourek, Votrubová, 1998 Amyloplasty z hlízy lilku bramboru (Solanum tuberosum) Nahoře mikrofotografie, dole kresba, na obou lze pozorovat vrstevnatost škrobových zrn

1 Amyloplast ze zárodečného vaku sóji (Glycine max) 1 škrobové zrno Převzato z Evert, 2007

Amyloplast se škrobovými zrny z kořenové čepičky jetele Tyto amyloplasty mění svoji polohu v buňce podle polohy kořene a podílejí se na percepci směru působení gravitace Převzato z Buchanan et al.2000

Leukoplasty ze sekrečních buněk žláznatého trichomu máty (Mentha piperita) Plastidy se podílejí na syntéze monoterpenu mentolu, SER hladké endoplasmatické retikulum Převzato z Buchanan et al. 2000

Propastid (vlevo) a mitochondrie (vpravo) z buňky kořene fazolu Šipky označují ribosomy v cytoplasmě i v obou organelách. Převzato z Buchanan et al. 2000

Proplastidy (červené šipky) z buňky dělivého pletiva kořene hořčice bílé (Sinapis alba) Uprostřed je mitochondrie (modrá šipka) Převzato z Kleinig, Sitte 1999

1 2 3 4 5 Etioplast (vpravo) a mitochondrie (vlevo) z listu třtiny cukrové 1 mitochondriální krista, 2 vnější membrána mitochondrie, 3 thylakoid, 4 obal chloroplastu, 5 prolamelární těleso Převzato z Esau, 1977

1 2 3 Etioplast z listu třtiny cukrové Etioplast z listu třtiny cukrové 1 prolamelární těleso, 2 thylakoid, 3 obal etioplastu Převzato z Evert, 2007

A elektronmikroskopický snímek etioplastu PR prolamelární těleso, T thylakoid, EN membránový obal etioplastu B až D - trojrozměrné modely struktury membránových útvarů tvořících prolamelární těleso Převzato z Buchanan et al.2000

Dělení chloroplastu z listu řepy (Beta vulgaris) Převzato z Evert, 2007

Dělící se etioplast z listu fazolu Převzato z Buchanan et al. 2000

Dělící se buňka bakterie Escherichia coli Buňka je znázorněna modře, zelený je kontraktilní prstenec Buňky z listu Arabidopsis EF E,F normální buňky listu, A až D buňky s chloroplasty, jejichž dělení bylo narušeno Osteryoung et al., Plant Cell 10, 1998

Dělení chloroplastu (vlevo) a mitochondrie (vpravo) Zelenožluté zbarvení označuje č protein FtsZ v kontraktilním prstenci Dělení chloroplastu z listu Arabidopsis Nahoře pohled na dělící se chloroplasty, vlevo počátek dělení, vpravo konec dělení Dole světlé proužky znázorňují protein FtsZ v kontraktilním prstenci Vitha et al., J Cell Biol 153:111-20, 2001

ATPázy Vnitřní membrána Vnější membrána Mezimembránový prostor Mitochondrie Vlevo celkový pohled, vpravo detail mitochondriální kristy Z Buchanan et al.2000

Mitochondrie Vlevo - z buňky kořenové špičky fazolu, uprostřed oblast s DNA, šipky označují ribosomy Vpravo - z buňky kořenové ř éšpičky fazolu, dělící í se mitochondrie i těsně ě před ř koncem dělení, v horní části je ještě pozorovatelné spojení Z Buchanan et al. 2000