Olympiáda průmyslových zón zná své medailisty Author: Redakce Stavebního fóra Published: 27.10.2004 Z dostupných údajů vyplývá, že na základě Programu na podporu a rozvoj průmyslových zón ministerstva průmyslu a obchodu bylo do září tohoto roku podpořeno celkem 84 průmyslových zón. Obsazenost dosáhla 70 procent. Jak na zářijové <a href= http://www.stavebni-forum.cz/page6.php? target=new>konferenci Real Estate Market 2004>2005, kterou pořádalo Stavební fórum, potvrdil jeden z čelných představitelů CzechInvestu Zdeněk Jana, investoři v zónách vytvořili dosud na 25 tisíc pracovních míst. Stejný počet jich je právě realizován nebo přislíben, přičemž počet firem v zónách dosahuje dvou stovek. Na každou korunu státního rozpočtu, která byla na budování průmyslových zón vynaložena, připadá 36 korun investovaných soukromými společnostmi do nových výrobních závodů. Hlavní náplní úterního ceremoniálu v pražském Černínském paláci však bylo vyhlášení a ocenění nejúspěšnějších českých a moravských zón. Vypisovatel letos zřídil čtyři kategorie + zvláštní ocenění pro Manažera průmyslové zóny 2003. Výsledky jsou následující: Kategorie Průmyslová zóna s největším ekonomickým přínosem 1. Central Trade Park Modřice 2. Městská průmyslová zóna Pardubice 3. Městský industriální park Plzeň Borská pole Kategorie Průmyslová zóna s největším společenským přínosem 1. Průmyslový park Kopřivnice 2. Průmyslová zóna Krupka 3. Průmyslová zóna Rumburk 1/5
Kategorie Průmyslová zóna s nejvhodnějším urbanistickým řešením Průmyslový park Cheb Kategorie Brownfield roku Strategická průmyslová zóna Triangle Zvláštní ocenění Manažer průmyslové zóny roku 2003 Jaroslav Pojar, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Dobrá průmyslová zóna by měla především odpovídat potřebám příslušného regionu a přispět k řešení sociálních problémů tím, že přiláká kvalitní investory, kteří vytvoří stovky nových pracovních míst a budou přispívat k růstu HDP České republiky, uvedl ve svém projevu během slavnostního večera ministr průmyslu a obchodu Milan Urban: Smyslem soutěže Průmyslová zóna roku je ocenit ty, kteří jsou schopni takové průmyslové zóny budovat. Systém přípravy zón přispívá nejen k lákání kvalitních investorů, ale také k rozvoji infrastruktury pro české malé a střední podniky. Do budování podnikatelských zón a objektů se navíc stále častěji zapojují také soukromé subjekty, říká Radomil Novák, generální ředitel CzechInvestu. V souvislosti s novým programem podpory v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání také očekáváme, že privátní sektor by se co do objemu vybudovaných průmyslových nemovitostí mohl už v nejbližších letech vyrovnat městům a obcím. Zbývá dodat, že do soutěže byly zařazeny průmyslové zóny, které získaly dotaci v rámci Programu na podporu rozvoje průmyslových zón ministerstva průmyslu a obchodu a agentury CzechInvest. A rovněž zóny, ve kterých v daném období oznámil investici alespoň jeden investor z oblasti zpracovatelského průmyslu, strategických služeb nebo technologických center. Kritéria hodnocení odrážejí kvantitativní i kvalitativní hlediska rozvoje průmyslových zón v průběhu roku 2003. 2/5
Kategorie Průmyslová zóna s největším ekonomickým přínosem sleduje počet nově vytvořených pracovních míst a další efekty vyplývající z výše investice. Údaje jsou vztaženy k rozloze zóny. Kategorie Průmyslová zóna s největším společenským přínosem pak sleduje zejména dopad v regionech s vyšší nezaměstnaností. Výsledky v obou sekcích byly hodnoceny na základě statistických informací o průmyslových zónách. Veškeré výsledky byly posouzeny nezávislou komisí. V kategorii Průmyslová zóna s nejvhodnějším urbanistickým řešením se pak posuzovaly urbanistická vazba na sídlo, dopravní dostupnost a celková urbanistická koncepce zóny. Výsledek oznámila nezávislá expertní komise. A čím tedy vítězové a další ocenění soutěže Průmyslová zóna roku 2003 zaujali? Central Trade Park Modřice (1. místo v kategorii Průmyslová zóna s největším ekonomickým přínosem) Průmyslová zóna CTP Modřice se nachází 2 km jižně od Brna na hlavním uzlu dálnice D1 do Prahy, Vídně a Bratislavy. Je projektem soukromého developera, nizozemské společnosti CTP Project Invest. Celková plocha průmyslové zóny je cca 40 ha. Do konce roku 2003 bylo realizováno cca 70 000 m2 zastavěné plochy, do konce letošního roku se počítá se zastavěnou plochou areálu 130 000 m2, včetně nového kancelářského projektu Axis Office Park (5000 m2). Ve druhé fázi by měl projekt obsáhnout celkem 180 000 m2 zastavěné plochy. Na ploše CTP Modřice bylo vybudováno několik výrobních objektů, částečně i určených pro logistiku. Nejnovějším projektem na území zóny, který bude dokončen ještě před koncem tohoto roku, je kancelářský projekt Axis Office Park Brno. Jedná se o komplex dvou kancelářských budov, který nabídne celkem až 10 000 m2 kanceláří typu A, vhodných též pro umísťování strategických služeb a vývojových center. Ve Stavebním fóru jsme o něm psali zde. Nejdůležitějšími výrobními investory, kteří přišli do Modřic v období roku 2003 do poloviny roku 2004, jsou Andrew, Danaher Motion, Bernex Bimetallic a PSM International. Nizozemská developerská společnost <a href= http://www.ctpinfo.cz/ target=new>ctp Project Invest, která má za sebou bohatou mezinárodní praxi v oblasti designu, architektury, výstavby a správy nemovitostí, se přirozeně stala hlavní hnací silou na poli developmentu průmyslových a komerčních zón. CTP úspěšně dokončila již několik na klíč vystavěných projektů, které následně pronajala mnohým nadnárodním společnostem i menším soukromým firmám. Tato nizozemská společnost tak v současnosti provozuje v rámci celé české republiky síť strategicky situovaných průmyslových a logistických parků v Brně, Ostravě, Plzni, Divišově a Humpolci. Městská průmyslová zóna Pardubice (2. místo v kategorii Průmyslová zóna s největším ekonomickým 3/5
přínosem) O kvalitách a úspěšnosti pardubické zóny svědčí jak získaná ocenění v minulých ročnících této soutěže, tak i neutuchající zájem společností a tím pádem trvalý přísun investic. V letošním roce potvrdily atraktivitu zóny v Pardubicích především investice firem Toyoda Koki Automotive či Kayaba Industry. Městský industriální park Plzeň Borská pole (3. místo v kategorii Průmyslová zóna s největším ekonomickým přínosem) Téměř není roku, aby Městský industriální park Plzeň Borská pole v soutěži nezískal nějaké ocenění. V oblasti vytváření optimálních podmínek pro příchod významných investorů byla Borská pole i letos opět úspěšná. Dokazuje to i příchod společnosti Daikin Industries nebo úspěšné přilákání projektů s vyšší přidanou hodnotou, jako je technologické centrum společnosti Value Engineering Service nebo vývojové centrum společnosti Mercedes-Benz Engineering. Průmyslový park Kopřivnice (1. místo v kategorii Průmyslová zóna s největším společenským přínosem) Průmyslový park Kopřivnice, jehož vlastníkem je Město Kopřivnice, spravuje Centrum podnikání a rozvoje, s.r.o., servisní organizace Města. Průmyslová zóna o ploše 82 ha je situována v okrese Nový Jičín do atraktivního prostředí podhůří Beskyd. V těsném sousedství lokality leží tradiční průmyslový závod Tatra Kopřivnice. Plocha je nabízena investorům, kteří mohou zaměstnat minimálně 40 lidí. Výhodou je kvalifikovaná pracovní síla ve městě a okolí. PZ je kompletně zainvestována a veškerá infrastruktura nabízí dostatečnou kapacitu médií. Zóna nabízí velice výhodné železniční i silniční napojení díky své lokalitě u silnice I/58 Bohumín Ostrava Frenštát pod Radhoštěm, nedaleko budované dálnice D47. Letiště Ostrava-Mošnov se nachází pouhých 12 km od pozemku. Vzhledem k relativně vysoké míře nezaměstnanosti v okrese Nový Jičín (14 %) představují ohlášené investice firem Brose, Erich Jeager a především Bang & Olufsen velký význam pro řešení situace v regionu. Dánský výrobce luxusní elektroniky, společnost Bang & Olufsen, zde vybuduje svůj nový závod na výrobu značkových televizorů, reproduktorů a dalšího audio a video vybavení. V prvním roce zde proinvestuje zhruba půl miliardy korun, v průběhu dalších pěti let by ale celková investice mohla být ještě vyšší. V závodě, který bude otevřen na podzim příštího roku, zaměstná Bang and Olufsen dvě stovky lidí. Další investoři jsou CIREX BV (Nizozemsko) přesné lití; Dura Automotive Systems CZ (USA) automobilový průmysl. Průmyslová zóna Krupka (2. místo v kategorii Průmyslová zóna s největším společenským přínosem) Průmyslová zóna Krupka byla vybudovaná díky úzké spolupráci developerské společnosti Investorsko inženýrská, a.s., a města Krupka. Také tato zóna se nachází v regionu s vysokou nezaměstnaností. Společnosti Autokabel a další, které se pro tuto zónu rozhodly, zde vytvoří nejméně tisíc nových pracovních míst. Průmyslová zóna Krupka se tak právem řadí k projektům s velkým významem pro region. Průmyslová zóna Rumburk (3. místo v kategorii Průmyslová zóna s největším společenským přínosem) Původní myšlenka na vybudování průmyslové lokality v Rumburku se sice zrodila už v roce 1999, ale vzhledem k tomu, že průmyslová zóna Rumburk byla zkolaudována až v létě loňského roku, jedná se o relativně nový, progresivní projekt. Díky investorům jako je Jokey Rumburk, Benteler Automotive a další, zde získá práci více než 700 lidí. To bude určitě přínosem k řešení nezaměstnanosti nejen v okolí Rumburku, ale i v celém Šluknovském výběžku. 4/5
Průmyslový park Cheb (vítěz v kategorii Průmyslová zóna s nejvhodnějším urbanistickým řešením) Průmyslový park Cheb se nachází v zájmovém území NUTS II Severozápadní Čechy, Karlovarský kraj, město Cheb. Příslušným zájmovým regionem je česká část euroregionu Egrensis, jehož je Cheb centrem (33.028 obyv.), a který je územně vymezen okresy Cheb, Sokolov, Tachov a Karlovy Vary. Cheb patří mezi nejvýznamnější dopravní uzly České republiky. V blízkosti města Chebu se nacházejí významné silniční hraniční přechody do SRN Pomezí n./ohří a Svatý Kříž, nedaleko leží i Vojtanov. Samotný Cheb slouží jako železniční hraniční přechod. V Chebu se rovněž nachází letiště s přistávací plochou 1 800 m, které je využívané především pro sportovní účely a nově také pro Leteckou záchrannou hasičskou službu. Ve vzdálenosti cca 50 km se nachází mezinárodní letiště Karlovy Vary. Předmětem nabídky je pronájem nebo prodej komunikačně napojených a technicky připravených pozemků Průmyslového parku Cheb v I. etapě o výměře 35 ha zasíťovaných pozemků. Pozemky jsou ve vlastnictví města Cheb. Jsou určeny pro umísťování výrobních zařízení, logistických center a objektů pro obchod. Výrobní zařízení nesmí výrazně zatěžovat životní prostředí a přednost bude dávána investorům, kteří zajišťují výrobu s vyšší přidanou hodnotou Strategická průmyslová zóna Triangle (vítěz v kategorii Brownfield roku 2003) Strategická průmyslová zóna Trinagle je situována na pomezí tří okresů Chomutov, Most, Louny, na dobře dopravně dostupném místě v prostoru bývalého vojenského letiště Žatec. Prostor PZ zaujímá rozlohu 364 ha a je určen především pro strategického investora z oblasti zpracovatelského průmyslu. Příprava této strategické průmyslové zóny byla zahájena v roce 2002. V roce 2003 byla z velké části realizovaná 1. etapa přípravy na území. Dne 14. dubna 2003 přijala vláda usnesení č. 366, ve kterém vyčlenila na financování této etapy přípravy 400 miliónů Kč. Ústecký kraj se stal hlavním garantem realizace průmyslové zóny jako pilotního projektu. Proběhly veřejné obchodní soutěže na realizaci stavebních prací. Byly provedeny demoliční práce nepotřebných objektů v areálu letiště a byly zahájeny sanace starých ekologických zátěží. Díky tomu se podařilo dovést realizaci do fáze, aby mohla být zóna Triangle v roce 2004 připravena pro rozhodnutí strategického investora. Předpokládaná velikost území pro strategického investora je 200 ha. Ze zbylých 160 ha by mělo být 80 ha postupně obsazeno menšími investory, zejména subdodavateli strategického investora, a 80 ha jsou rezervní plochy a plochy sloužící pro logistické centrum, energocentrum a budoucí dopravní řešení. První tři snímky jsou ze zóny Triangle u Žatce, čtvrtý z Průmyslové zóny Rumburk. V článku byly využity materiály a studie agentury CzechInvest. Stavební fórum přivítá na mailové adrese redakce vaše názory nebo komentáře. Čtenářské reakce budou zveřejňovány pod články. 27.10.2004 13:12, Redakce Stavebního fóra 5/5