VÝZKUM HISTORIE OKUPOVANÉHO POHRANIČÍ V ČESKÉ REPUBLICE

ACTA UNIVERSITATIS PALACKIANAE OLOMUCENSIS FACULTAS PHILOSOPHICA HISTORICA 31 2002 VÝZKUM HISTORIE OKUPOVANÉHO POHRANIČÍ V ČESKÉ REPUBLICE (Grant GAČR 409/98/0352 Okupované pohraničí sudetská župa 1938 1945) Josef Bartoš Když česko-německá komise historiků začala po roce 1989 zjiš ovat, která období a témata společných dějin Čechů a Němců v českých zemích jsou nejméně zpracována, zjistila, že je tomu tak především u stále aktuální problematiky těch pohraničních oblastí Čech, Moravy a Slezska, které byly po mnichovské dohodě v roce 1938 připojeny k Německu a k nacistickým režimem obsazenému Rakousku. Jestliže celá severní část zabraného území byla spravována jako říšskoněmecká župa Sudety v čele s místodržitelem a zároveň župním vedoucím NSDAP Konradem Henleinem v Liberci (se třemi vládními obvody: Cheb se sídlem v Karlových Varech, Ústí nad Labem a územně odděleným obvodem Opavy), potom jižní Morava a jižní Čechy byly připojeny k nově zřízeným rakouským župám Dolní a Horní Podunají a malá část západních Čech k Bavorsku. Přímo k Německu, resp. Slezsku, připadlo Hlučínsko, zatím co Těšínsko bylo, by jenom do podzimu 1939, připojeno k Polsku, potom také k území obsazeném Německem. I když se jednalo o rozsáhlé území, které ve všech základních ukazatelích představovalo přibližně třetinu českých zemí, nebyla mu věnována patřičná pozornost nejen na české, ale i na německé, resp. sudetoněmecké straně. Jestliže česká historická obec se jednostranně zaměřila na Protektorát Čechy a Morava, sudetoněmecká historiografie zase z jiného důvodu přecházela často značným časovým obloukem od první republiky a jejího konce k období po roce 1945 a k odsunu (vyhnání, vystěhování, vysídlení) z Československa. Nebylo proto náhodou, že při souhrnném hodnocení stavu zpracování této problematiky na mezinárodním semináři česko-německé komise historiků v Praze v prosinci 1996 byl věnován jeden ze tří hlavních referátů právě historiografii okupovaného pohraničí českých zemí. 1 1 BARTOŠ, Josef: Historiografie okupovaného pohraničí českých zemí 1938 1945. In: Studie o sudetoněmecké otázce, Praha 1996, s. 9 22. V tomto sborníku se tzv. Sudet dotkly i některé další studie. Viz též publikace: Češi a sudetoněmecká otázka 1938 1945, Dokumenty. Praha 1994. Cesta do katastrofy, Československo-německé vztahy 1938 1947. Praha 1993. 277

Tento seminář bylo třeba zmínit i proto, že právě na něm vznikla zpočátku jen neformální skupina historiků, kteří se okupovaným pohraničím již zabývali nebo se mu hodlali věnovat, a zároveň se zde zrodila myšlenka požádat o vládní grant Grantové agentury České republiky (GAČR). Když byl potom tento námět schválen, a sice pro období let 1998 2000, zapojilo se do něho několik pracoviš, především katedra historie v Ústí nad Labem jako hlavní řešitel a organizátor (doc. PhDr. Zdeněk Radvanovský, CSc.), jako spoluřešitelé obdobná pracoviště na vysokých školách v Olomouci a v Plzni a s nimi Ústav mezinárodních vztahů v Praze (PhDr. Václav Kural, CSc.). V průběhu dalšího výzkumu byla ke spolupráci přizvána i jiná pracoviště, z nichž je vhodné jmenovat aspoň Státní vědeckou knihovnu v Liberci s velmi cenným knihovním fondem a celou řadu archivů. Na řešení projektu byli také záměrně zainteresováni studenti všech zmíněných vysokých škol, navíc i ze Slezské univerzity v Opavě. Hlavním výstupem celého projektu je šest sborníků s názvem Historie okupovaného pohraničí, které jsou vydávány v Ústí nad Labem za redakce doc. PhDr. Z. Radvanovského, CSc. 2 Ve sbornících uvěřejněné studie svědčí o tom, že výzkum sledované problematiky postoupil podstatným způsobem kupředu, i když i nadále zůstává celá řada témat ještě neprozkoumaných. V prvé řadě (v 1. a 3. svazku) byla podána základní charakteristika třech zmíněných vládních obvodů Opava, Ústí n. L. a Karlovy Vary (Josef Bartoš, Ludomír Kocourek, Jaroslav Toms). 3 Velmi cennou materiálovou studií je podrobný popis situace v obsazeném pohraničí v prvním období vojenské správy tohoto území na podzim 1938 z pera Stanislava Bimana (sv. 1). Tentýž autor začal v 4. svazku zveřejňovat stručné biogramy významných sudetoněmeckých představitelů té doby. Počátečnímu období okupace, a to vystěhovalectví z obsazeného území, se věnoval Zdeněk Radvanovský (sv. 2). Souhrnný pohled na osudy cizích dělníků a také zajatců v pohraničí zpravovala Květoslava Kocourková (sv. 3 4). Ludomír Kocourek zase zveřejnil velmi cenný přehled odbojové činnosti v pohraničí s bohatým seznamem literatury (sv. 4). Jaroslav Hoffman se soustavě zabývá hospodářskými aspekty okupace pohraničí a ve dvou sbornících (sv. 1 a 3) publikoval nové příspěvky o tamním textilním průmyslu. Josef Bartoš se věnoval (sv. 3) nacistickým plánům na rozdělení Moravy germanizovaným pásmem od severu k jihu a oddělením Čech od ostatního území republiky včetně Slovenska. 4 Měla k tomu sloužit i plánovaná a dokonce započatá dálnice z Vratislavi do Vídně a rozšíření území vojenského výcvikového prostoru na Vyškovsku. Problematice okupace na Moravě byly věnovány i studie Zdeňka Štěpánka a Františka Vaška (sv. 1 3). V další studii (sv. 4.) se J. Bartoš zabývá málo známou 2 Historie okupovaného pohraničí. Sv. 1 2, Ústí n. L. 1988, sv. 3 4, Ústí n. L. 1999, sv. 5 6, Ústí n. L. 2000. 3 BARTOŠ, Josef: Základní charakteristika východních Sudet (vládního obvodu Opava). In: Historie okupovaného pohraničí 1938 1945, sv. 1, Ústí n. L. 1998, s. 7 24. 4 BARTOŠ, Josef: Projekty propojení okupovaného území severní Moravy a Slezska s jižní Moravou a Rakouskem 1938 1945. In: Historie okupovaného pohraničí 1938 1945, sv. 3, Ústí n. L. 1999, s. 7 28. 278

úlohou štábu Zmocněnce říšského komisaře pro upevnění němectví na zámku ve Fulneku a vůbec těch institucí, jejichž úkolem bylo provádět germanizaci. 5 Ve dvou sbornících byl dán prostor také německým autorům. Volker Zimmermann zde publikoval část výsledků svého rozsáhlého výzkumu o zavádění nacistického říšskoněmeckého režimu v sudetské župě v letech 1938 1939 (sv. 1) a Freia Anders-Baudishová se věnovala stíhání protistátních či štvavých výroků nacistickými zvláštními soudy v Sudetech (sv. 2). Některé závažné práce německých autorů byly recenzovány. Na tomto místě je třeba se zmínit aspoň o dvou rozsáhlých a obsažných knihách mladých německých historiků, které podstatným způsobem obohatily poznání problematiky obsazeného pohraničí a předložily řadu podnětů k dalšímu zkoumání i posouzení. Jedná se o díla Ralfa Gebela a Volkera Zimmermanna, bez jejichž znalosti nebude možné v žádném směru pokračovat ve výzkumu dané problematiky. Komentován byl i nástin vývoje česko-německých vztahů v novodobých dějinách, které připravila a publikovala společná komise českých a německých historiků v roce 1996. 6 Kriticky byla posouzena i polemická kniha Petera F. Habela o vyhnání Čechů z okupovaného pohraničí v roce 1938. Celkově však nutno uvítat, že na české i německé straně dnes již převažuje tendence objektivního, odborného a od nacionalistických ideologií a záměrů oproštěného výzkumu. 7 V posledních dvou svazcích, které vyšly v roce 2000, se objevily již souhrnněji pojaté studie, které předznamenávají snahu všech řešitelů završit celý výzkum přehledným, i když přece jen stále předběžným nástinem dějin sudetské župy v letech 1938 1945. 8 To však již záleží na mnoha dalších, také personálních, finančních a technických otázkách. I když nelze na tomto místě jmenovat vše, co bylo v rámci uvedeného vládního grantu prozkoumáno a také publikováno, je vhodné připomenout aspoň některé další publikační aktivity olomouckých historiků. 5 BARTOŠ, Josef: Organizační zajištění a realizace tzv. posilování němectví v říšskoněmecké župě Sudety. In: Historie okupovaného pohraničí 1938 1945, sv. 4, Ústí n. L. 1999, s. 7 30. 6 GEBEL, Ralf: Heim ins Reich, Konrad Henlein und der Reichsgau Sudetenland 1938 1945. München 1999. ZIMMERMANN, Volker: Die Sudetendeutschen im NS-Staat, Politik und Stimmung der Bevölkerung im Reichsgau Sudetenland (1938 1945). Essen 1999. Konfliktní společenství, katastrofa, uvolnění, Náčrt výkladu česko-německých dějin od poloviny 19. století. (Německá a česká verze). Mnichov 1996. Zimmermannova kniha vyšla již i v českém překladu pod názvem Sudetští Němci v nacistickém státě. Praha 2001. BARTOŠ, Josef: Volker Zimmermann: Die Sudetendeutschen im NS-Staat, Essen 1999. Historie a vojenství, 1999, č. 3, s. 669 675. BARTOŠ, Josef: Kniha o Konradu Henleinovi a říšskoněmecké župě Sudety (Ralf Gebel: Heim ins Reich Konrad Henlein und der Reichsgau Sudetenland 1938 1945, München 1999). In: Historie okupovaného pohraničí, sv. 3, Ústí n. L. 1999, s. 185 195. SCHALLNER, Dieter: Nový pokus o celkové zpracování problematiky Sudetské župy (Volker Zimmmermann: Die Sudetendeutschen in NS Staat, Essen 1999). In: Historie okupovaného pohraničí, sv. 5, Ústí n. L. 2000, s. 179 181. 7 HABEL, Fritz Peter: Eine politische Legende, Die Massenvertreibung von Tschechen aus dem Sudetengebiet 1938/39. München 1996. Viz též: Vyhnání Čechů z pohraničí, Vzpomínky. Praha 1996 (dotisk 1998). Vyhnání a život Čechů v pohraničí (1938 1945), Vzpomínky II. Praha 1999. 8 BARTOŠ, Josef: Odpor a odboj ve vládním obvodu Opava 1938 1945. In: Historie okupovaného pohraničí 1938 1945, sv. 6, Ústí nad Labem 2000, s. 157 176. 279

Je zřejmé, že podstatný krok kupředu byl učiněn a jde jen o to, aby to byl počátek dlouhodobějšího úsilí ještě širšího kolektivu historiků. Měla by k tomu přispět i v každém svazku v závěru publikovaná bibliografie příslušných prací z minulosti i současnosti, která je stále doplňována a rozšiřována. Jejími autory byli olomoučtí řešitelé grantu J. Bartoš a D. Schallner. Bude to také dobrý základ pro celý kolektivem připravovaný přehled všech stránek historického vývoje v pohraničí, resp. prozatím jen v říšskoněmecké župě Sudety, který byl připraven do tisku a vyšel v roce 2002. Bylo velmi přínosné, že společné zasedání komise německých, českých a slovenských historiků v Bratislavě v březnu 2000 se věnovalo v takovém rozsahu a tak soustavně okupačním režimům v Protektorátu Čechy a Morava, v okupovaném území Moravy a Čech a v neposlední řadě také tehdejší situaci na Slovensku, zejména ve vztahu k Německu a Ma arsku. 9 Konference sice také prokázala, kolik nezpracovaných a neobjasněných problémů ještě v uvedeném směru historiky čeká, ale nelze nezdůraznit, že se na takovém fóru vůbec poprvé a společně jednalo o tak závažném úseku dějin, jakým je osud pohraničních oblastí bývalého Československa v letech 1938 1945. 10 Kolektiv historiků, který se podílel na řešení grantu, po mnoha diskusích připravil souhrnný přehled o všech základních stránkách stavu a vývoje říškoněmecké župy Sudety v letech 1938 1945. Vzhledem k dosavadním výsledkům bádání a zjevným bílým místům se rozhodoval mezi formou volněji pojatého sborníku příspěvků nebo pokusem o soustavnější pojetí s členěním na tematicky a časově rozdělené kapitoly. Nakonec byla přijata druhá varianta, i když se zjevným rizikem určité nerovnoměrnosti a oprávněné kritiky některých míst. Měl by to ale být v každém případě podnět pro další bádání. 11 Nelze nezmínit, že právě v době řešení úkolů grantu se na německé a následně i na české straně rozvinula rozsáhlá a často značně ostrá diskuse o smyslu a poslání německé bohemistiky a nakonec i slavistiky. Zahájila ji německá historička Eva Hahnová sice poněkud jednostrannou, ale v lecčems oprávněnou kritikou obsahového, institucio- 9 Další studie ke grantu, jejichž autory byli pracovníci katedry historie FF UP: BARTOŠ, Josef: Mnichov a československé pohraničí v roce 1938. In: Vyhnání Čechů z pohraničí 1938, Vzpomínky, Praha 1996, dotisk 1998, s. 5 25. BARTOŠ, Josef: Strategický význam Slezska v letech 1938 1945. In: Slezsko v dějinách českého státu, Sborník příspěvků z vědecké konference k 50. výročí Slezského ústavu SZM v Opavě, Opava 1998, s. 296 301. BARTOŠ, Josef: Začlenění Lanškrounska a Králicka do východních Sudet 1938 1945. Vlastivědný sborník, sv. 9, Ústí nad Orlicí 1998, s. 3 11. BARTOŠ, Josef: Bruntálsko v rámci vládního obvodu Opava 1938 1945. Sborník bruntálského muzea 1998, Bruntál 1998, s. 14 21. KOUŘIL, Jan BARTOŠ, Josef ČAJOVÁ, Jaroslava: Zapomenuté pohraničí, Šumvald u Uničova 1938 1945. Praha 1999. BARTOŠ, Josef: Pokusy o připojení Orlických hor ke Kladsku po Mnichovu 1938. In: Kladský sborník, sv. 3. Hradec Králové 1999, s. 135 140. BARTOŠ, Josef: Šternbersko v době okupace 1938 1945, Základní charaktersitika. Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci, č. 280, Olomouc 2000, s. 11 26. BARTOŠ, Josef: Národnostní expert Sudetoněmecké strany Franz Künzel. In: Osobnosti v politické straně, Olomouc 2000, s. 446 453. BARTOŠ, Josef: Štáb zmocněnce říšského komisaře pro upevnění němectví ve Fulneku 1942 1945. In: Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis, 5. Opava 2000, s. 307 315. 10 Referáty a další příspěvky, které odezněly na konferenci v Bratislavě, prozatím nevyšly tiskem. 11 Sudety pod hákovým křížem. Ústí n. L. 2002. 280

nálního i personálního stavu výzkumu česko-německých historických vztahů, skutečností a problémů. Diskuse bohužel nakonec vyústila spíše ve spory a dokonce i důsledky osobní, což zastínilo potřebu některé otázky věcně analyzovat a řešit. Patří k nim např. i činnost česko-slovensko-německé komise historiků, kde neexistuje úplná rovnováha, daná již tím, že na rozdíl od německé strany jsou v ní zastoupení z české historické obce i mnozí historikové, kteří se zabývají příslušnou tématikou jen velmi okrajově. 12 Není možné a nebylo by ani správné na tomto místě rozebírat celou šíři diskuse, která našla různou odezvu i v české historické obci. Bylo ovšem příznačné, že v ní byly zmiňovány jednostranně jen výsledky a publikace německé a zcela zjevně bylo pominuto úsilí v tomto směru na straně české. 13 Je ovšem důležité, aby i zkoumání jen určitého, časově a územně vymezeného úseku, jakým je historie sudetské župy v letech 1938 1945, probíhalo v rámci širšího rozhledu a v souvislosti s celkovým stavem zkoumání česko-německých vztahů v minulosti, včetně osudů německého etnika v českých zemích. 14 Zároveň je nutno stále zdůrazňovat, že dějiny českých zemí nelze redukovat jen na problematiku česko-německou, a upozorňovat, že zmíněnou, stále živou historii nelze zkoumat pod tlakem různých politických i ideologických zájmů, že přínosem historických výzkumů může být jedině nestranné a co nejhlubší poznání historické skutečnosti. I z těchto důvodu je nutno přivítat, že příslušné instituce a komise rozhodly, aby po roční přestávce byl opět od roku 2002 na další tři roky schválen grant Grantové agentury ČR, který nese název Okupované pohraničí II. Bude se na něm opět podílet také Katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V následujícím období by bylo nanejvýš vhodné pokračovat i ve výzkumu dalších, na začátku již zmíněných okupovaných částí jižní Moravy a Čech, Hlučínska a Těšínska. Velmi 12 HAHN, Eva: Deutsche Bohemistik von ausen gesehen. Osteuropa, 49, 1999, s. 387 396. TÁŽ: Deutsche Bohemistik wie. Osteuropa, 49, 1999, s. 957 974. SEIBT, Ferdinand: Deutsche Bohemistik von innen, Eine Replik auf Eva Hahn. Osteuropa, 49, 1999, s. 630 634. JILGE, Winfried WEGER, Tobias: Stand und Perspektiven der Bohemistik. Osteuropa, 49. 1999, s. 1043 1054. LUFT, Robert: Ist die deutschsprachige Bohemistik auf dem Weg zu einem Fach Bohemians studies? Bohemia, 40, 1999, s. 472 483. OHLINGER, Rainer: Osteuropaforschung als Deutschtumsforschung?, Zwei Debatten von ausen betrachtet. Osteuropa, 50, 2000, s. 1048 1055. Wohin steuert die Osteuropaforschung, Eine Diskusion. Köln 2000. 13 TŘEŠTÍK, Dušan: Deutsche Bohemistik wozu? Osteuropa, 49, 1999, s. 730 734. PEŠEK, Jiří: Diskuse o budoucnosti německého dějepisectví východní Evropy a o německé bohemistice. ČČH, 98, 2000, s. 323 348. HAHNOVÁ, Eva: O dějinných překážkách a česko-německém dialogu historiků, Dovětek ke zprávě o diskusi bohemistů v časopise Osteuropa. ČČH, 98, 2000, č. 4, s. 813 819. PEŠEK, Jiří: Odpově Evě Hahnové. ČČH, 98, 2000, s. 820 823. 14 KŘEN, Jan: Poválečná německá historická literatura o českých zemích. In: V rozdelenej Europe, Bratislava 1998, s. 125 155; též německy: Im geteilten Europa, Essen 1998, s. 193 242. TÝŽ: Notizen zu den Beziehungen zwischen der tschechischen und der deutschen Geschichtswissenschaft. In: Die Böhmischen Länder in der deutschen Geschichtsschreibung seit dem Jahre 1848, Teil II, Ústí n. L. 1997, s. 139 157. TÝŽ: Interpretace národních, středoevropských a evropských dějin. Soudobé dějiny, 5, 1999, s. 488 503. PEŠEK, Jiří: Trauma německého sousedství?, Západní Evropa viděna optikou dějin dějepisectví. In: Evropa očima Čechů, Praha 1997, s. 145 161. KŘEN, Jan: Česká a německá historická pamě včerejšek a dnešek. ČČH, 97, 1999, s. 521 531. 281

podnětné by bylo i srovnání se situací na Ma arskem obsazeném území na Slovensku, případně i v Polsku, v řadě případů i v Protektorátě Čechy a Morava. Doc. PhDr. Josef Bartoš, DrSc. Katedra historie FF UP Křížkovského 10 771 80 Olomouc 282