Vyjádení k aplikaci nejlepších dostupných technik LASSELSBERGER, a.s. CENIA, eská informaní agentura životního prostedí Litevská 8/1174, 100 05 Praha 10 tel.: +420 267 225 232 fax: + 420 271 724 306 http://www.cenia.cz I: 45249130 DI: CZ 45249130 (není plátce DPH) Bankovní spojení: KB Praha 4. ú.: 44735041/0100 V Praze, 21.08.2007
Zadavatel: Krajský úad - Jihoeský kraj Odbor životního prostedí, zemdlství a lesnictví U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 eské Budjovice I: 70890650 Kontakt: posta@kraj-jihocesky.cz Zpracovatel: CENIA, eská informaní agentura životního prostedí Úsek technické ochrany životního prostedí Litevská 8/1174, 100 05 Praha 10 I: 45249130 Kontakt: info@cenia.cz, 267 225 232.j.: 6950/CEN/07 Schválil: RNDr. Jan Prášek, editel úseku technické ochrany životního prostedí Kontrolovala: Ing. Tetyana Kolesnykova, povená vedením oddlení IPPC a EIA Odborný garant: RNDr. Jan Prášek Vypracovala: Ing. Slávka Šepeová Archivní výtisk. 1 CENIA, eská informaní agentura životního prostedí, 2007
Obsah 1. IDENTIFIKANÍ ÚDAJE PROVOZOVATELE ZAÍZENÍ... 4 2. ÚDAJE O ZAÍZENÍ... 4 2.1. Seznam prmyslových inností a popis zaízení dle pílohy. 1... 4 2.2. Seznam prmyslových inností a popis zaízení mimo rámec pílohy. 1... 4 2.3. Pímo spojené innosti... 5 3. STANOVISKO K ŽÁDOSTI... 5 4. STANOVENÍ BAT... 5 5. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ BAT... 10 5.1. Použití nízkoodpadové technologie... 10 5.2. Použití látek mén nebezpených... 11 5.3. Podpora zhodnocování a recyklace látek... 11 5.4. Srovnatelné procesy... 11 5.5. Technický pokrok... 11 5.6. Charakter, úinky a množství emisí... 11 5.7. Datum uvedení zaízení do provozu... 12 5.8. Doba potebná k zavedení BAT... 12 5.9. Spoteba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická úinnost... 13 5.10. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopad emisí na životní prostedí a rizik s nimi spojených na minimum... 13 5.11. Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následk pro životní prostedí... 13 6. SEZNAM POUŽITÉ LEGISLATIVY... 14 7. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 14
1. Identifikaní údaje provozovatele zaízení Název zaízení: LASSELSBERGER, a.s., divize Keramika, provoz Borovany Provozovatel zaízení: LASSELSBERGER, a.s. Adresa sídla: Adelova 2549/1 320 00 Plze - Jižní Pedmstí I: 25238078 Prmyslové innosti dle pílohy. 1 zákona. 76/2002 Sb.: Druh žádosti: Umístní zaízení: 2. Údaje o zaízení 3.5. Žádost podle 42 zákona. 76/2002 Sb. Jihoeský kraj, k. ú. Borovany Parcelní ísla: viz píloha. III-1 žádosti o vydání IP Spolenost LASSELSBERGER, a.s., divize Keramika, provoz Borovany, s projektovanou kapacitou zaízení linky B1 a B2 bude vyrábt denn 2 x 140,5 t slinutých keramických dlaždic (dále jen keramické výrobky ). Hlavní innosti v provozu jsou: pípravna keramické hmoty, sušení hmoty, lisovna výrobk, sušení, glazování, výpal, tídní, balení hotových výrobk, skladování a expedice. 2.1. Seznam prmyslových inností a popis zaízení dle pílohy. 1 Linka B1 - projektovaná kapacita stávající linky je 140,5 t keramických výrobk/den, hustota vsázky je 23,8 kg/m 3. Linka B2 - projektovaná kapacita nové linky bude 140,5 t keramických výrobk/den, hustota vsázky je 23,8 kg/m 3. 2.2. Seznam prmyslových inností a popis zaízení mimo rámec pílohy. 1 Pípravna hmot pro výrobu dlaždic Odsávání prachu erpací stanice LPG Vytápní (MZZO) Pípojka a vnitrozávodní rozvod pitné vody Vodovod prmyslové vody Kanalizaní pípojka Sklady hotových výrobk Sklady surovin Sklady chemikálií Sklad ropných látek Trafostanice Náhradní zdroj elektrické energie pro pec - dieselagregát DES 30A (MZZO) Zámenická dílna, elektrodílna, soustružna Garáž na traktor Shromaždišt odpad 4
2.3. Pímo spojené innosti Transport surovin do výroby, transport uvnit areálu, transport výrobk do skladu expedice Nakládání s technologickými vodami Nakládání s odpadními vodami Nakládání s odpady Poznámka: Do kap. 2.3. vyjádení doporuujeme doplnit jako pímo spojenou innost Nakládání s nebezpenými chemickými látkami a pípravky a Mení a monitorování. Podrobná technická charakteristika prmyslových a pímo spojených innosti je uvedena v kap. 5. žádosti o vydání IP. 3. Stanovisko k žádosti Na základ požadavku, zn. KUJCK 4884/2007 OZZL/6, ze dne 20.07.2007, jsme posoudili žádost o vydání integrovaného povolení (dále jen IP ) spolenosti LASSELSBERGER, a.s., pro zaízení LASSELSBERGER, a.s., divize Keramika, provoz Borovany. Zaízení na výrobu keramických výrobk odpovídá požadavkm BAT. Doporuujeme vydat IP za níže navržených závazných podmínek provozu zaízení. 4. Stanovení BAT V žádosti o vydání IP nebylo provedeno porovnání s nejlepšími dostupnými technikami dle referenního dokumentu o nejlepších dostupných technikách v keramickém prmyslu (06/2006). V tabulce 4.1. je provedeno posouzení BAT za použití referenního dokumentu o nejlepších dostupných technikách v keramickém prmyslu (06/2006) a referenní dokument BAT Bžné ištní odpadních vod a odpadních plyn (02/2003). Tabulka 4.1. Porovnání nejlepší dostupné techniky Pedmt porovnání Doprava a skladování Technologické nebo technické ešení v zaízení Vnitrozávodní doprava: vysokozdvižné vozíky (palivo LPG) nebo propan), automaticky ízené vozíky, pásová doprava. Nákladní a osobní automobilová doprava. Nákladní železniní doprava. Skladování: volné ložené suroviny (živec, dolomit, jíl, kaolín) jsou skladovány v zavážecích boxech. Suroviny dodávané na paletách v pytlích se skladují v krytých prostorách skladu barvítek. Nejlepší dostupná technika Doprava se provádí dopravníkovými pásy, nákladní automobilovou a železniní dopravou. Skladování: složky pro pípravu smsi jsou do skladu surovin dodávány pedevším jako sypký materiál. Jsou skladovány na volném prostranství, v zastešených skladech, boxech nebo silech. Menší objemy jsou dodávány a skladovány v pytlích, kontejnerech a kapalné suroviny v uzavených tancích. Porovnání a zdvodnní rozdíl 5
Suroviny a pomocné materiály (látky) Píprava hmoty Rozplavení suroviny (homogenizace): technologická voda. Pípravna hmot: jíly, živec kaoliny, dolomit, barvítka, tripolyfosfát sodný, oxid hlnitý, zirconsilikát, bentovet, mlecí tlesa, engoba. Výpal: keramické rolny. Tídní: kartony, lepidlo, prtažná a pekrývací folie. Mletí v diskontinuálních bubnových mlýnech: živec, dolomit a jíly se navažují do násypky, pod kterou je umístno protlaovací mísidlo. Nemleté draselné živce a kaolín jsou dávkovány do násypky bez protlaovacího mísidla. Spolu se surovinou se pidává do bubnových mlýn vodu a ztekucovadlo. Nakonec se v pípad barevných hmot pidává do bubnu barvítko. Umletá hmota je peerpána pes vibraní síta do homogenizaních nádrží s vrtulovými míchadly. Mletí surovin kontinuálními bubny (KM): na pípravn se nacházejí dva kontinuální mlýny, každý mlýn je vybaven vlastním zásobním silem a vlastním dávkováním ztekucovadla, vody a kaolinu. Rozplavování kaolinu: v rozplavovai s vrtulovými míchadly za pidání ztekucovadla, rozplavený kaolín se vypouští pes síto do zásobních homogenizaních nádrží, nakonec se smíchává s umletou suspenzi z KM. Sušení granulátu: bílé i barevné kaly jsou sušeny v rozprachové sušárn, granulát je tídn na vibraním sít a uložen do homogenizaních sil k odležení. Jíly a kaoliny, neplastické suroviny (šamot, kemen, živec, vápenec, dolomit a mastek). Tytéž materiály a dále glazurové frity, oxidy kov a barviva se používají pi píprav glazur. Elektrolyty, nap. kemiitan sodný, nebo pyrofosforenan sodný, se pidávají pro úsporu spoteby energie pi sušení, nebo snižují obsah vody. - Drcení surovin ve válcových nebo šnekových mlýnech. - Mletí suroviny (za pítomnosti vody a elektrolytu) v periodických nebo kontinuálních mokrých bubnových mlýnech. - Pípadn rozplavení a homogenizace surovin ve velkých nádržích. - Jemném mletí suspenze v bubnových mlýnech. - Tídní na sítech. - Zpracování suspenze na plastické tsto (tváecí tsto) nebo na lisovací práškovou surovinu. - Píprava lisovaného prášku mokrým nebo suchým zpsobem. - Mokrý zpsob: sušení suspenze v rozprašovacích sušárnách nebo rychlosušárnách, pidávání kluzných písad, tj. organické písady a pojiva (kemiitan sodný, tripolyfosforenan sodný a akrylany) pro dosažení kluzného efektu prášku. - Suchý zpsob: suché mletí v kuželových, kladivových a kruhových mlýnech a vlhení pomletého prášku. 6
Tvarování Sušení Píprava glazury a glazování Výpal Balení a expedice Druh paliva pro vytápní pece a sušáren Hydraulické lisy Lavikové sušárny Glazování na glazovacích linkách a zdobení výlisk. Souástí glazovacích linek je engobovací zaízení. Dvoupatrová souproudá váleková pec Dlaždice podle vyrábného druhu jsou automaticky baleny do papírových karton. Kartony jsou páskovány nebo lepeny po dvou kusech k sob a jsou automaticky nakládány na europalety, které se pak na ovinovacím zaízení pikryjí polyetylénovou fólií. Expedice ze sklad je provádna tak, aby docházelo k neustálé obmn výrobk a tyto se nezdržovaly na sklad dlouhou dobu. Váleková pec: zemní plyn. Lavikové sušárny: zemní plyn. Rozprachové sušárny: zemní plyn, sušící médium sms spalin a horkého vzduchu. Rázové kloubové, frikní nebo hydraulické lisy (tlak 35 MPa). Lisy s vícenásobnými razníky (lisování ty obkladových prvk najednou). Tunelové, válekové a vertikální (lavikové) sušárny. Glazovací suroviny jsou dodávány jako frity (složky jako olovo jsou ve fritách vázány v molekulární podob, voda je tedy pi tomto postupu nemže vymýt). Glazury se aplikují stíkáním nebo poléváním. Pro dekoraci výrobk se též používá sítotisk, gravura nebo flexotisk. Tunelová a váleková pec, periodický pracující pece. Keramické obkladové prvky balené jednotliv jsou pomrn kehké, ale jsou-li pevn zabaleny v kartonových krabicích, jsou pi manipulaci i doprav dostaten odolné. Váleková pec: zemní plyn. Zdrojem tepla rozprašovacích sušáren je zemní plyn nebo topný olej. Sušárny výlisk se vytápjí odpadním teplem z pecí, nebo se pro ohev používají plynové i olejové hoáky. Spoteba energie a zemního plynu Spoteba energie za období 2003-2005: cca 0,005 GW h /t Spoteba zemního plynu za období 2003-2005: 86,205-95, 6 GJ/t Spoteba energie (váleková pec): 1,9-4,8 GJ/t Spoteba zemního plynu - neuvedeno Nelze zhodnotit dle BREF v keramickém prmyslu. Spoteba technologické vody Neuvedeno Neuvedeno Spoteba vody dle receptury. 7
Emise z odprášení: TZL - 3,55 mg/m 3 Emise TZL z prašných operací: - 10 mg/m 3 (použití hadicových filtr). Emise z rozprachové sušárny: TZL - 7,02 mg/m 3 SO 2 - nemeno NO x - 29,71 mg/m 3 CO - 3,39 mg/m 3 Prachové emise (TZL) z rozprachového sušení: - 30 mg/m 3 (použití hadicových filtr), 1-50 mg/m 3 (použití odstedivých odluova v kombinaci s mokrými odluovai prachu). Emise do ovzduší Emise z glazování: nemeno Emise z válekové pece za období 2003-2005 (prmrné hodnoty): TZL: 4,4 mg/m 3 SO 2 : nemeno NO x : 19,04 mg/m 3 CO: 14,26 mg/m 3 F: 3,94 mg/m 3 Cl: 6,14 mg/m 3 Prachové emise (TZL) z glazování stíkáním: - 10 mg/m 3 (použití hadicových filtr). Emise z výpalu: TZL: 1-5 mg/m 3 (použití hadicových filtr), HF: 1-5 mg/m 3 (použití hadicových filtr). O x (výpal pi teplot pod 1 300 o C): 250 mg/m 3 BAT pidružené hodnoty emisí z kouových plyn z procesu výpalu: SO 2 (obsah S v surovin 0,25 %): < 500 mg/m 3 SO 2 (obsah S v surovin > 0,25 %): 500-2 000 mg/m 3 F: 1-10 mg/m 3 Cl: 1-30 mg/m 3. Z tohoto dvodu doporuujeme stanovit emisní limity dle doporuených BAT parametr. Emise do vody Neuvedeno Rozptýlené ástice - 50,0 mg/l AOX - 0,1 mg/l Pb - 0,3 mg/l Zn - 2,0 mg/l Cd - 0,07 mg/l Nelze zhodnotit dle BREF v keramickém prmyslu. Emise hluku Zdroje hluku: - bodové: vnitní (jednotlivá technologická zaízení) a vnjší (výdechy vzduchotechniky a komíny), - liniové: automobilová a železniní doprava, plošné zdroje, parkovišt a sklad. Potenciální zdroje emisí a emisní cesty (vetn emisí hluku) jsou uvedeny v tab. 3.1 BREF v keramickém prmyslu. BAT parametry nejsou uvedeny. Obecn popsáno bez uvedení BAT parametr. Nelze posoudit. Emise vibrací a neionizujícíh o záení Viz ást c) kap. 5.6. vyjádení. 8
Omezování emisí do ovzduší Odprášení pesyp, zásobník hmot, dopravních cest keramických hmot z pípravny hmot k lism - filtry pro záchyt TZL (textilní hadice s pulsním proplachem). Cyklónový odluova pro záchyt TZL (první stupe odlouení prachu z procesu sušení granulátu), mokrý odluova TZL (druhý stupe odlouení prachu z procesu sušení granulátu). Eliminace emisí TZL: - uzavení zaízení prašných proces, - použití zakrytovaných a odvtrávaných žlabových nebo kolových mísi, - filtrace vzduchu pi plnní mísi nebo dávkovacích zaízení, - zásobní sila s dostatenou kapacitou, indikátory hladiny s vypínaem a filtry pro zachycení vzduchem neseného prachu z proces plnní, - kryté dopravníkové pásy pro prašné suroviny, - použití cirkulaních proces v systémech pneudopravy, - manipulace s materiálem v uzavených systémech v podtlaku a odprašování nasávaného vzduchu, - snížení vzduchových netsností a možnosti rozsypání, provádní údržby. Omezování emisí do vod Viz ást b) kap. 5.6. vyjádení. Omezování emisí hluku Technologická zaízení se nacházejí uvnit zdných objekt a jejich hlunost je stechou a obvodovým zdivem dostaten odhlunna vi venkovnímu prostedí. Rovnž nová technologická linka nebude znamenat nárst stávajících hladin hluku ve venkovním prostedí. Hladiny akustických výkon jednotlivých stroj jsou vtšinou uvedeny v jejich prvodních podkladech. Areál závodu je od okolí oddlen z pevažující ásti pevnou zdí, administrativními objekty nebo skladovými objekty, které psobí také jako protihluková bariéra vi okolnímu prostedí. Snížení hluku použitím kombinace následujících technik: - zakrytování jednotek, - vibraní izolace jednotek - použití tlumi a nízkootákových ventilátor, - smrování oken, vrat a hluných jednotek jiným smrem, - zvuková izolace oken a zdí, - zavírání oken a vrat, - provádní hluných inností (venkovních) pouze bhem dne, - dobrá údržba závodu. Nakládání s odpady V souladu s legislativou 9
Recyklace odpad/ odpadní vody Systém omezování rizik Zachycený prach z cyklónu je pneumaticky vracen zpt do vže sušárny. Odpadní voda obsahující jemné ástice prachu z mokrého odluovae (druhý stupe odlouení prachu) je využívána v procesu diskontinuálního mletí. Kontinuální mletí má uzavený obh oplachové vody. Odpadní voda z proplachu bubnových mlýn a oplachu podlah je v maximální možné míe vracena zpt do procesu výroby erné hmoty a ásten pro výrobu hmot barevných. Odpadní voda z mytí rozprachové sušárny je využívána k hrubému mytí vže sušárny, v menší míe je využívána k výrob barevných hmot. Odpadní voda z oplachu podlah výrobní haly je peerpávána do nádrže na pípravn hmot. Pebytek odpadní vody je vyvážen cisternou na OV ve Starém závod Borovany. Optovné využití kalu z procesu úpravy odpadní vody z pípravy keramické hmoty v pomru 0,4-1,5 % podle hmotnosti pidaného suchého kalu do keramické hmoty použitím systému recyklace kalu. Optovné využití odpadní vody z výroby ve výrobním procesu s recyklaním pomrem 70-80 %. Optimalizace procesu: - ovlivnní vodního obhu, instalace automatických ventil, které zabrání unikání již nepotebné vody, - instalace vysokotlakých istících systém (zaízení), - zmna mokrého zpsobu ištní kouových plyn na alternativní zpsoby ištní (ištní suchým zpsobem), - instalace sbrových systém pro odpadní glazuru, - instalace dopravních potrubních systému pro licí hmotu, - oddlený sbr tok vznikající odpadní vody z rzných krok výroby, - opakované použití odpadní vody z výroby ve stejné výrobní fázi. Viz ást c) kap. 5.10. a 5.11. vyjádení. 5. Souhrnné hodnocení BAT Následující hodnocení je provedeno podle hledisek uvedených v píloze. 3 zákona. 76/2002 Sb., v platném znní. 5.1. Použití nízkoodpadové technologie Zaízení je v dobrém technickém stavu a spl uje standardy pro nízkoodpadovou technologii. Používaná výrobní zaízení jsou na úrovni nezbytné pro dobrou kvalitu výrobk. Píprava vstupních surovin má pedepsané parametry a jejich dávkování do procesu je provádno automatizovaným systémem, což vyluuje pedávkování a nevhodné nakládání se surovinami a produkty. Hledisko je plnno. 10
5.2. Použití látek mén nebezpených Nebezpené látky (zákon. 356/2003 Sb., v platném znní) a závadné látky (zákon. 254/2001 Sb., v platném znní) se v pomocných procesech používají v míe nezbytn nutné z užitného i ekonomického hlediska. Nakládání s tmito látkami je zabezpeeno v souladu s právními pedpisy, zejména jsou vytvoeny podmínky pro vylouení úniku do životního prostedí. Je nutné dodržovat zásady pro bezpené nakládání s nebezpenými chemickými a závadnými látkami ve smyslu zmínných zákon, aby se zamezilo kontaminaci pdy a podzemních vod. Hledisko je plnno. 5.3. Podpora zhodnocování a recyklace látek Pro splnní kritérií BAT je nutné, aby provozovatel prbžn hodnotil možnosti regenerace a recyklace surovin, meziprodukt a odpad a podle výsledk tyto možnosti využíval (viz tabulka 4.1.). Nakládání s odpady: produkované odpady jsou tídny ve smyslu zákona. 185/2001 Sb., (úplné znní vyhlášeno pod. 106/2005 Sb.), podle druh a kategorií, vytídný odpad je shromažován v urených shromažovacích prostedcích na dobu nezbytn nutnou a následn pedáván externím oprávnným osobám. Hledisko je plnno. 5.4. Srovnatelné procesy Standardní technologie je uplat ována i v jiných zemích EU. 5.5. Technický pokrok Spolenost je vybavena standardní technologií odpovídající souasným trendm. Nadále hledá možnosti, jak výrobní proces zmodernizovat, viz instalace nové linky B2, která bude v souladu s BAT. 5.6. Charakter, úinky a množství emisí a) Emise do ovzduší Zdroje zneišování ovzduší jsou: bodový technologický zdroj: váleková pec (produkované emise: TZL, NO x, CO, SO 2, VOC, Cl a F), sušárny (produkované emise: TZL, NO x, CO), odprášení (TZL), bodový spalovací zdroj: plynové kotle (MZZO) a záie (MZZO), liniový zdroj: interní manipulace se surovinami a externí doprava. V provozu jsou instalována koncová zaízení na omezení emisí ze zdroje zneišování ovzduší (viz tabulka 4.1. vyjádení). Bodové spalovací zdroje - plynové kotle (MZZO) provozovat s požadovanou úinností spalování paliv a s pípustnou koncentrací CO ve spalinách v souladu s pílohou. 7 naízení vlády. 352/2002 Sb., v platném znní. Pro plynové infrazáie (MZZO) platí povinnosti dle 12 zákona. 86/2002 Sb., v platném znní. Hledisko je plnno. Doporuujeme navrhnout mení emisí u válekových pecí v souladu s platnou legislativou a dle doporuených BAT parametr. 11
b) Emise do vody Všechny technologické odpadní vody jsou jímány ve sbrných nádržích k tomu urených v prostorách pípravny hmot. Kontinuální mletí má vlastní uzavený obh oplachové vody, která je vracena do procesu mletí. Odpadní voda vznikající z proplachu bubnových mlýn a oplachu podlah je v maximální možné míe vracena zpt do výroby a využívána pro výrobu erné hmoty, ásten pro výrobu hmot barevných. Odpadní voda z mytí rozprachové sušárny je využívána k hrubému mytí vže sušárny, v menší míe je využívána k výrob barevných hmot. Odpadní voda z oplachu podlah výrobní haly je peerpávána do nádrže na pípravn hmot. Pebytek odpadní vody je vyvážen cisternou na OV divize Suroviny LASSELSBERGER, a.s. umístnou ve Starém závod Borovany (není pedmtem žádosti o vydání IP). Na splaškovou kanalizaci jsou napojeni provozovatelé pronajatých objekt a objekt v minulosti patícím k areálu (kuchyn, bytovka, rehabilitace, mstský dm a lokodepo). Do splaškové kanalizace jsou zaústny dešové, splaškové a technologické odpadní vody z mokrých odluova rozprachových sušáren. Splaškové a technologické odpadní vody jsou kanalizaní pípojkou odvádny k pedištní na OV divize Suroviny LASSELSBERGER, a.s. umístnou ve Starém závod Borovany (není pedmtem žádosti o vydání IP). Hledisko je plnno. c) Emise hluku, vibrací a neionizujícího záení Výroba keramických výrobk nepedstavuje za normálních provozních podmínek významný zdroj hluku (viz protokol Mení hluku, píloha. XIII žádosti o vydání IP). Zaízení by mlo být provozováno tak, aby spl ovalo hygienické limity hluku dle legislativy. V BREF se neuvádí parametr pro hluk. Doporuujeme provést mení hladin akustického tlaku v chránném venkovním prostoru v pípad zásadních zmn v innosti (tj. po instalaci linky B2), které mohou vést k ovlivnní hlukové expozice okolí a tyto výsledky do msíce pedložit k zhodnocení KHS JK. Hledisko bude plnno. Emise vibrací a neionizujícího záení nejsou identifikovány. Hledisko je plnno. 5.7. Datum uvedení zaízení do provozu Linka B1 (stávající zaízení) - 12/1996 Linka B2 (nové zaízení) - 09/2008 Pípravna hmot (mlýny, rozprachová sušárna) Vytápní (záie a kotle) MZZO - 12/1996 S LPG - 12/1998 5.8. Doba potebná k zavedení BAT - 12/1996 (stávající zaízení) - 09/2008 (nové zaízení) Zaízení bylo vyprojektováno podle dostupné technologie viz tabulka 4.1. vyjádení. Hledisko bude plnno. 12
5.9. Spoteba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická úinnost Vstupy do zaízení pedstavují výrobní suroviny a energetické zdroje. Suroviny (viz tabulce. 4.1. vyjádení) jsou používány v míe nezbytné pro výrobní proces. Charakter výroby neumož uje jiné dávkování, než je dané recepturou. Z energií nakupované z distribuní sít je využívána elektrická energie a zemní plyn. Motorová nafta je nakupovaná od rzných dodavatel a používá se jako palivo pro dieselagragát. LPG a propan jsou nakupovány od rzných dodavatel a používají se jako pohonné látky pro vnitropodnikovou dopravu. Dále se v provozu používá pitná voda dodávaná s vodovodního adu pro pitné a sociální úely a povrchová voda odebíraná z vodního toku Stropnice pro technologické úely. Provozovatel eviduje a vyhodnocuje spotebu paliva, energie a médií ve zdrojích, rozvodech a spotebiích i ztráty energií. Dsledn bilancuje všechny spoteby surovin a energií za úelem dosažení jejich optimální spoteby. Hledisko je plnno. 5.10. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopad emisí na životní prostedí a rizik s nimi spojených na minimum K omezování emisí do ovzduší jsou instalována koncová zaízení (odprášení). Problematika omezování rizik z provozu je ešena v P, který doporuujeme aktualizovat. Problematika odpad je ešena v Plánu odpadového hospodáství pvodce. Veškeré sklady surovin, pomocných materiál a dalších látek jsou dle charakteru skladovaného materiálu zabezpeeny neholavou a nepropustnou podlahou se záchytnou jímkou, ímž se zamezí úniku chemikálií do podzemních vod. Se shromáždným tídným nebezpeným odpadem nakládá externí oprávnná osoba. Hledisko bude plnno. 5.11. Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následk pro životní prostedí Zaízení nespadá pod psobnost zákona. 59/2006 Sb. Jsou pijata opatení k prevenci havárií a minimalizaci následk na okolí. Ve spolenosti nejsou identifikovány žádné zdroje rizik s dopadem na okolí, zaízení je provozováno v souladu s vnitropodnikovými pedpisy. Pro pípad ešení havárie je k dispozici havarijní plán zpracován v souladu s vyhláškou. 450/2005 Sb., v platném znní. Skladování chemických látek a pípravk odpovídá požadavkm zákona. 356/2003 Sb., v platném znní, chemikálie jsou zabezpeeny proti úniku do životního prostedí. Zaízení obsluhují osoby k tomu oprávnné a ádn zaškolené. Pracovníci obsluh jsou pravideln seznámeni se základními povinnostmi v ochran ovzduší. Jsou obeznámeni se Souborem P VZZO a Provozní evidencí v rozsahu daném jejich pracovní náplní. Z hlediska prevence v ochran životního prostedí a bezpenosti je bžný provoz zaízení zajišován pravidelnou údržbou, kontrolou a technologickou kázní provozních postup a pedpis. Uvedená zásada platí i pro najíždní, odstavování a provoz za mimoádných podmínek. Spolenost má zaveden a certifikován systém ízení jakosti dle normy SN ISO 9001. Hledisko je plnno. 13
6. Seznam použité legislativy Dokument íslo Název Vyhláška 256/2006 Sb. o podrobnostech systému prevence závažných havárií, v platném znní. Vyhláška 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znní Vyhláška 554/2002 Sb. kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a zpsob jejího vyplnní, v platném znní. Zákon 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií zpsobených vybranými nebezpenými chemickými látkami nebo chemickými pípravky a o zmn zákona. 258/2000 Sb., o ochran veejného zdraví a o zmn nkterých souvisejících zákon, ve znní pozdjších pedpis, a zákona. 320/2002 Sb., o zmn a zrušení nkterých zákon v souvislosti s ukonením innosti okresních úad, ve znní pozdjších pedpis, (zákon o prevenci závažných havárií), v platném znní. Zákon 76/2002 Sb. o integrované prevenci a o omezování zneištní, o integrovaném registru zneišování a o zmn nkterých zákon, v platném znní (úplné znní vyhlášeno pod. 435/2006 Sb.). Zákon 185/2001 Sb. o odpadech a o zmn nkterých dalších zákon, v platném znní (úplné znní vyhlášeno pod. 106/2005 Sb.). Zákon 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických pípravcích a o zmn nkterých zákon, v platném znní. 7. Seznam použitých zkratek BAT BREF OV IP J KÚ MZZO NO OŽPZL P SZZO VZZO ŽP - nejlepší dostupná technika - referenní dokument - istírna odpadních vod - integrované povolení - Jihoeský kraj - Krajský úad - malý zdroj zneišování ovzduší - nebezpený odpad - odbor životního prostedí, zemdlství a lesnictví - provozní ád - stední zdroj zneišování ovzduší - velký zdroj zneišování ovzduší - životní prostedí 14