VNÍMÁNÍ POCITU BEZPEČNOSTI OBYVATELI BRNA

Sociologický průzkum VNÍMÁNÍ POCITU BEZPEČNOSTI OBYVATELI BRNA Závěrečná zpráva Zpracoval: Mezinárodní institut marketingu, komunikace a podnikání (International Institute for Marketing, Communication and Entrepreneurship) pod vedením prof. PhDr. M. Foreta. Csc. Kooperace: Mgr. Lucie Táborská BRNO, prosinec 2015

Úvod... 5 1. Výběr respondentů a časový průběh prací... 6 2. Charakteristika souboru respondentů... 6 2.1. Pohlaví a věk... 6 2.2. Ekonomická aktivita... 6 2.3. Vzdělání... 6 2.4. Rodinný stav... 6 2.5. Délka bydlení v Brně... 6 2.6. Bydliště respondentů... 6 3. Názory na bezpečnostní problémy... 8 4. Názory na vývoj trestné činnosti v Brně a na zdroje ohrožení... 11 4.1 Osobní zkušenosti s trestnou činností... 12 4.2 Hodnocení vývoje trestné činnosti... 12 4.3 Zdroje ohrožení... 13 4.4 Místa, která považují lidé za nebezpečná... 14 4.5 Vývoj obav z ohrožení... 15 5. Opatření obyvatel pro zvýšení osobní bezpečnosti... 24 6. Názory na práci policie... 25 6.1 Hodnocení práce policie... 26 6.2 Spokojenost s počty policistů (strážníků) a počty obvodních oddělení (revírů)... 27 6.3 Rozlišování Policie České republiky a Městské policie... 29 7. Hodnocení výchovného klimatu v rodinách... 31 7.1. Hodnocení názorů na výchovu, násilí a návykové látky v rodině... 31 7.2. Domácí a sexuální násilí, reakce na setkání s ním... 32 8. Prevence kriminality... 37 8.1 Názory obyvatel na zajištění bezpečnosti a prevence kriminality... 37 8.2 Chování lidí jako svědků trestné činnosti... 38 8.3 Názory na účinnost prevence kriminality mládeže... 40 8.4 Ochota žít v sousedství vybraných kulturních a sociálních zařízení... 41 8.5 Názory na imigraci... 43 8.6 Názory na prostituci... 44 9. Hodnocení podmínek pro každodenní život v Brně... 45 9.1 Hodnocení celkové situace... 45 9.2 Problémy, které ve v Brně potřeba přednostně řešit... 48 9.3 Co se v Brně změnilo k lepšímu... 49 9.4 Stěhování mimo Brno... 49 10. Kamerové monitorovací systémy... 51 11. Shrnutí výsledků průzkumu... 54 Seznam tabulek... 58 Seznam grafů... 60 4

Úvod Po negativních zkušenostech s kriminalitou a přes zaváděné preventivní programy stále velká část občanů postrádá pocit bezpečí. Statistika podílu druhů trestných činů sice ukazuje, že našim největším problémem je majetková kriminalita, města (obce) se ve spolupráci s dalšími subjekty i obyvateli musí zabývat řešením celkové bezpečnostní situace. Zlepšit bezpečnostní situaci ve městě znamená uskutečnit řadu opatření, část si mohou obyvatelé zajistit sami, například zabezpečit domy a byty před vloupáním, odstranit nepřehledná zákoutí a nepořádek, zpřehlednit a osvětlit okolí objektů, jiná finančně nákladnější musí realizovat volení představitelé měst a obcí. Aby město Brno mohlo dále připravovat a realizovat efektivní projekty a opatření, pravidelně si nechává zpracovat studii toho, jak lidé vnímají bezpečnostní situaci ve městě Brně. V rámci ní je zjišťováno, co lidé považují za největší bezpečnostní problémy, jaké jsou problematické oblasti, jak hodnotí činnost policie a prevenci kriminality, jakými způsoby se sami zabezpečují proti různým rizikům. Kromě oblasti bezpečnosti se studie zaměřuje i na související oblasti tj. na obecnější hodnocení života ve městě, míru tolerance populace, vnímání migrační otázky, výchovné klima v rodinách ad. Již popáté od roku 1996 se v Brně uskutečnil průzkum Vnímání pocitu bezpečnosti obyvateli Brna. Průzkum organizovalo Koordinační centrum prevence, oddělení Odboru sociální péče Magistrátu města Brna v souladu s doporučením Odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra České republiky. Na základě usnesení Městské rady pro prevenci kriminality je průzkum opakován každé 3 roky. 5

1. Výběr respondentů a časový průběh prací Výběrový soubor byl, stejně jako v případě předchozích studí z let 1996, 2002, 2005 a 2009 a 2012, vzhledem k zákonu o ochraně osobních dat, vybrán systémem kvótního výběru. Vyškolení tazatelé podle předem stanovených sociálně demografických kritérií (městská část, věk, pohlaví), které zajišťují reprezentativnost souboru, oslovovali respondenty na ulicích Brna v prostoru: Brno střed, Husovice, Zábrdovice, Židenice, Královo Pole a sídlišť Líšeň, Vinohrady, Bystrc. Oslovený respondent musel mít v této městské části trvalé či přechodné bydliště. Sběr dat proběhl během října 2015. 2. Charakteristika souboru respondentů 2.1. Pohlaví a věk Výzkumu se zúčastnilo celkem 510 osob, z nichž bylo 43,7% mužů a 56,3% žen. Z hlediska věkové skladby bylo 24,3% respondentů ve věku 18-29 let, 25,1% zastupovalo mladší střední věk 30 44 let, 25,1% respondentů bylo ve starším středním věku 45 60 let a 25,5% respondentů bylo v postproduktivním věku, tj. 60 let a více. 2.2. Ekonomická aktivita Z celkového počtu 295 ekonomicky aktivních respondentů (57,8% z celého vzorku) tvořili největší podíl zaměstnanci (37,6% z celku respondentů), 11,0% soukromí podnikatelé, 5,5% dělnické profese a 3,7% respondenti s jinou ekonomickou aktivitou. Studentů bylo mezi respondenty 12,2%. Bez ekonomické aktivity, tj. důchodců, žen na mateřské dovolené, nezaměstnaných apod., byla zhruba necelá třetina respondentů (30,3%). 2.3. Vzdělání Z hlediska nejvyššího ukončeného vzdělání bylo ve zkoumaném vzorku nejvíce zastoupeno vzdělání středoškolské (57,2%). Respondentů se základním vzděláním a vyučených bylo v souboru 16,4% a 26,4% souboru tvořili lidé s vysokoškolským vzděláním. 3 respondenti na dotaz neodpověděli. 2.4. Rodinný stav Nejvíce z celkového počtu 507 respondentů, celkem 42,8%, žilo samo, tj. byli svobodní, rozvedení či ovdovělí. Druhou nejpočetnější skupinou, 20,5%, byli respondenti žijící v manželství bez dětí (nebo s již dospělými dětmi), 19,1% respondentů bylo z rodin s dětmi ve věku 15 let a více. Respondenti z domácností s dětmi do 15 let byli zastoupeni v 17,6%. 2.5. Délka bydlení v Brně Převážná většina ze 490 respondentů, kteří odpověděli na dotaz, žije v Brně déle než 20 let (71,4%), 9,6% po dobu 10 19 let, 8,2% je v Brně 5 9 let a 8,0% žije v Brně relativně krátce, ne déle než 5 let. Respondenti tedy velmi důvěrně znají podmínky pro každodenní život v Brně. Od narození zde žije necelá polovina (44,5%) zkoumaného souboru. 2.6. Bydliště respondentů V oblasti, která v předchozích anketách z pohledu bezpečnosti měla nejhorší pověst, tj. Brno-střed, Husovice, Zábrdovice a Židenice bydlí celkem 39,8% respondentů (Brno-střed 20,1%, Husovice, Židenice. Zábrdovice 19,7%). Tato oblast, zkoumaná v minulých výzkumech jako jeden celek, byla při výzkumu v roce 2012 rozdělena na tři samostatné oblasti: Brno-střed 1 (centrum, Stránice, Veveří), Brno-střed 2 (Staré Brno, Štýřice, Trnitá) a Husovice, Zábrdovice 6

a Židenice a počet respondentů byl navýšen o 100. V letošní studii již nebyl zájem cílit výzkum více na vyloučené lokality, vrátili jsme se tedy k původnímu počtu cca 500 respondentů, přičemž rozdělení na části Brno-střed, a Husovice, Židenice, Zábrdovice jsme pro návaznost na poslední výzkum ponechali. Královo pole, tj. oblast s převahou staré zástavby a velkým podílem starousedlíků, je zastoupeno 20,8% respondentů. Na sídlištích Vinohrady a Líšeň, kam vede MHD přes bezpečnostně problematické části Brna, žije 19,6% respondentů a posledních 19,8% respondentů je ze sídliště Bystrc. 7

3. Názory na bezpečnostní problémy Řada obyvatel Brna má osobní zkušenosti s trestnou činností. Stali se obětí trestného činu nebo jeho svědkem (viz kapitola 4.1), případně se něco podobného přihodilo osobám v jejich okolí. Podobné zkušenosti pochopitelně zvyšují obavy obyvatel z bezpečnostních rizik. Jakého druhu trestné činnosti se lidé obávají nejvíce? Aby bylo možno na tuto otázku odpovědět, bylo vybráno 11 nejčastějších problémů: kapesní krádeže, přepadení, krádeže auta, vykradení bytu, znásilnění, obavy o bezpečnost dětí, vraždy, hospodářské zločiny, dopravní nehody, výtržnictví a ohrožení dětí návykovými látkami. Respondenti měli určit, do jaké míry se jednotlivých problémů oni osobně bojí. V grafu č.1 jsou shrnuty výsledky a je zde přehledně zobrazeno, jak vysoké jsou obavy z uvedených druhů bezpečnostních problémů. Odpovědi respondentů v absolutních číslech jsou uvedeny v následující tabulce č.1. Graf č. 1 Obavy obyvatel z konkrétních bezpečnostních problémů (v %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% podprůměrné průměrné nadprůměrné 20% 10% 0%. 8

Tabulka č.1 Obavy obyvatel z konkrétních bezpečnostních problémů (abs.) Kapesní krádeže Přepadení Krádeže auta Vykradení bytu Znásilnění O bezpečnost dětí Vraždy Hospodářské ho zločinu Dopravní nehody Výtržnictví Ohrožení dětí návykovými látkami Maximální 64 54 45 45 27 86 42 66 91 72 112 Nadprůměrné 114 115 80 103 54 139 32 99 145 160 128 Průměrné 208 165 176 196 112 154 103 151 209 179 140 Podprůměrné 79 117 79 107 100 68 154 109 33 64 81 Žádné 45 58 125 58 209 57 175 84 29 28 41 Celkem 510 509 505 509 502 504 506 509 507 503 502 Aby bylo možné vyjádřit intenzitu obav z jednotlivých druhů bezpečnostních problémů a poté i srovnat tyto údaje s hodnocením v roce 2002, 2005, 2009 a 2012, byly odpovědi týkající se jednotlivých druhů trestné činnosti vyhodnoceny podle následujícího vzorce: (- 2x četnost max.obav - četnost nadprůměrných obav + četnost podprůměrných obav + 2xčetnost žádných obav) x 100 počet odpovědí Hodnoty se pohybují v intervalu od 200 (všichni respondenti mají maximální obavy) do 200 (žádný z respondentů se zkoumaného bezpečnostního problému neobává). V následující tabulce č. 2 můžeme sledovat hodnoty tohoto koeficientu pro rok 2015. Tabulka č.2 Koeficient obav z jednotlivých druhů bezpečnostních problémů v roce 2015 Druh bezpečnostního problému Dopravní nehody -46,5 Ohrožení dětí návykovými látkami -37,6 Výtržnictví -36,6 O bezpečnost dětí -25,6 Kapesní krádeže -14,3 Přepadení 1,6 Vykradení bytu 5,9 Hospodářského zločinu 9,0 Krádeže auta 31,5 Vraždy 76,7 Znásilnění 87,1 9

Můžeme konstatovat, že nejvíce pociťují respondenti riziko dopravních nehod, obávají se ohrožení dětí návykovými látkami a o jejich celkovou bezpečnost, výtržnictví a kapesních krádeží. Spíše neutrálně se staví k riziku přepadení, vykradení bytu a hospodářského zločinu. Naopak nejméně se občané Brna obávají znásilnění 1, vraždy a slabší obavy jsou i u krádeže automobilu 2. Z věkového hlediska v případě kapesních krádeží nejčastěji vyjádřili nadprůměrné obavy respondenti starší 60 let (46,9% z nich). V případě výtržnictví vyjádřili nejvyšší obavy opět osoby nad 60 let (53,8%) a osoby ve věku 30-44 let (50,3%). U obav z ohrožení dětí návykovými látkami byla nejpočetnější skupina 30-44 (54,3%) a opět skupina 45-59 (54,7%). Ohrožení celkové bezpečnosti dětí nejvíce zneklidňuje osoby ve věku 30-44 let (56,3%). Dopravních nehod se nejvíce obávají osoby ve věku 18-29 let (54,9%) a 30-44 (52,3%) 3. Z hlediska místa bydliště hodnotili respondenti své obavy jako nadprůměrné ve více než 50% v těchto oblastech: kapesní krádeže: přes 50% nikde, nejvíce Husovice, Židenice, Zábrdovice (42,6%) dopravní nehody: Brno-Střed (58,8%) a Bystrc (51%) výtržnictví: Husovice, Židenice, Zábrdovice (56%), všechny ostatní MČ těsně pod 50% obavy o bezpečnost dětí: Královo Pole (52,4%), Brno-střed, Líšeň a Bystrc kolem 45% obavy z ohrožení dětí návykovými látkami: Královo Pole (50,5%), Brno střed (50%), ostatní MČ těsně pod 50%. Ve všech oblastech míra nadprůměrných obav u těchto faktorů neklesla pod 30% 4. Tabulka č. 3 ukazuje srovnání vývoje výše uvedeného koeficientu s lety 2002, 2005, 2009 a 2012. Zeleně zvýrazněná políčka představují zlepšení a červená políčka zhoršení stavu. Můžeme vidět, že oproti předchozím letům došlo ke snížení obav v 7 z 11 oblastí. Trvale sestupnou tendenci sledujeme již od roku 2002 v případě strachu z přepadení, letos poprvé se koeficient obav z přepadení posunul do kladných čísel (více osob tedy hodnotí obavy z přepadení jako podprůměrné, než nadprůměrné). Od roku 2005 trvale klesají obavy z krádeže auta, o bezpečnost dětí, a z ohrožení dětí návykovými látkami. Oproti roku 2015 se také snížily obavy z kapesních krádeží (zde je ze všech typů ohrožení vůbec největší pokles obav koeficient obav klesl o více než 30 bodů oproti roku 2012). Naopak značný nárůst obav oproti roku 2012 je zaznamenán v případě dopravních nehod a výtržnictví, zvýšily se i obavy ze znásilnění a vražd (tyto dva faktory mají neustále kolísavou tendenci, možná způsobenou aktuálně řešenými kauzami v médiích). Respondenti měli také možnost v rámci volné otázky doplit další ohrožení, kterých se obávají. Z celkového počtu 44 odpovědí se nejčastěji vyskytovaly obavy z imigrantů (11 osob), z vandalismu a sprejerů (7 respondentů), ze styku s opilci, bezdomovci a narkomany zejm. v oblasti hl. nádraží (3 respondenti), podvodníků a podomních obchodníků (3 respondenti), z krádeže osobního majetku a vloupání (3 respondenti) a z krádeže dokladů a zneužití osobních údajů (2 respondenti). 1 Hodnota tohoto faktoru je však ovlivněna tím, že necelá polovina respondentů jsou muži. Ze zúčastněných žen vyjádřilo maximální nebo nadprůměrnou obavu ze znásilnění 50,9% z nich (2012 to bylo 24,4% žen). Oproti tomu má obavy ze znásilnění jen 6,9% mužů. 2 U tohoto faktoru hraje velkou roli, jestli respondent, nebo někdo jiný ze společné domácnosti vlastní automobil. Mezi vlastnictvím automobilu a obavami z jeho krádeže se prokázal statisticky významný, středně silný vztah (Kendallovo tau-c 0,315, signifikance 0,000). Z 350 respondentů, kteří auto vlastní, vyjádřilo maximální nebo nadprůměrné obavy 30,9%, ze152 respondentů bez auta se obává 11,2%. což není velký rozdíl. Zatímco krádeže se spíše nebo vůbec neobává 64,5% respondentů bez auta, z respondentů vlastnících automobil je to jen 30,3%. 3 Vztah mezi dopravními nehodami a věkem byl jediný, u kterého se projevila statistická významnost. 4 Pouze v případě obyvatel Brna-střed byla těsně pod 30% obava z kapesních krádeží. 10

Tabulka č. 3 Koeficient obav z jednotlivých druhů bezpečnostních problémů (meziroční srovnání) Druh bezpečnostního problému 2002 2005 2009 2012 2015 Kapesní krádeže -60,6-47,6-35,3-46,5-14,3 Přepadení -31,6-34,0-20,8-4,6 1,6 Krádeže auta 18,7-7,6 26,7 31,3 31,5 Vykradení bytu -41,9-40,0-1 -5,0 5,9 Znásilnění 87,4 76,9 73,7 92,3 87,1 Celková bezpečnost dětí -25,3-50,2-44,3-27,1-25,6 Vraždy 50,1 34,1 61,7 87,6 76,7 Hospodářského zločinu 51,9 27,7 53,7 2,4 9,0 Dopravní nehody -38,0-75,2-68,6-29,9-46,5 Výtržnictví -20,9-30,1-33,4-21,2-36,6 Ohrožení dětí návykovými látkami -41,0-76,8-51,9-38,1-37,6 4. Názory na vývoj trestné činnosti v Brně a na zdroje ohrožení 11

4.1 Osobní zkušenosti s trestnou činností Svědkem trestné činnosti se v posledních dvou letech stalo 157 respondentů, případně jejich rodinných příslušníků, tj. 30,9% z celkových 508, kteří odpověděli na dotaz. Obětí trestného činu nebo pokusu o něj se v uplynulých dvou letech stalo 112 respondentů nebo jejich rodinných příslušníků, tj. 22%. Oproti roku 2012 tak v obou případech došlo ke snížení, v případě obětí o 13%, u svědků o 8,5%. Graf č. 2 Svědkové trestného činu (v%) 80 70 60 50 40 30 20 10 1996 2002 2005 2009 2012 2015 0 ano ne Graf č. 3 Oběti trestného činu (v%) 90 80 70 60 50 40 30 20 10 1996 2002 2005 2009 2012 2015 0 ano ne 4.2 Hodnocení vývoje trestné činnosti 12

Subjektivní hodnocení vývoje trestné činnosti za poslední dva roky je lepší, než v předchozích dvou ročnících výzkumu. Ve srovnání s rokem 2012 klesl podíl osob, které se domnívají, že trestná činnost roste a mírně se zvýšil podíl respondentů, kteří mají pocit, že trestná činnost je stále stejná. Výrazně narostl počet respondentů, kteří vývoj kriminality nedokáží posoudit. Z 509 respondentů uvedlo 125 (24,6%), že trestná činnost v Brně v posledních dvou letech roste, to je o 12% méně než v roce 2012. Názor, že úroveň trestné činnosti se nemění, mělo 195 respondentů (38,3%), to je o 2% více než v roce 2012. Pocit, že v posledních dvou letech trestná činnost klesla, mělo 20 respondentů (3,9%), tj. de facto stejně, jako při předchozím šetření (3,6%). Graf č. 4 Hodnocení vývoje trestné činnosti v posledních dvou letech (v%) 70 60 50 40 30 20 10 1996 2002 2005 2009 2012 2015 0 Vzrůstá Je stejná Klesá Neví 4.3 Zdroje ohrožení Jak je patrné z tabulky č. 3, respondenti nejčastěji za zdroj možného ohrožení považovali Romy (42%). Obavy z ohrožení ostatními skupinami uváděli respondenti významně méně často. Více než 10% respondentů se obává narkomanů, profesionálních zlodějů a recidivistů. Obavy z extremistů letos klesly na 9,7% a 6,3% respondentů uvedla, že v nich nevzbuzuje obavy žádná skupina obyvatel. Ohrožení jinými skupinami obyvatel uvedlo 4,1 % respondentů, konkrétně uváděli nejčastěji imigranty (14 respondentů), ostatní skupiny při letošním výzkumu respondenty až tolik netrápí. 3x byli zmíněni bezdomovci, sousedé a politici, 2x vandalové. Jedenkrát byli zmíněni podomní obchodníci, alkoholici, sprejeři a soudci. 1 respondent se bojí všech nabízených skupin. Tabulka č.4 Skupiny občanů, které vzbuzují pocit ohrožení (2015) 5 Zdroj ohrožení N % Extrémisté (skinheads) 49 9,7 Romové 214 42,0 5 Respondenti volili jednu až tři možnosti z nabídky ohrožujících skupin. 13

Profesionální zloději 62 12,2 Recidivisté 61 11,9 Narkomani 70 13,8 Jiná skupina 21 4,1 Žádná skupina 32 6,3 Celkem 509 100 Ze srovnání s výsledky anket v roce 1996, 2002, 2005, 2009 a 2012 vyplývá, že u všech skupin je tendence vývoje kolísavá. Ve srovnání s rokem 2012 opět poklesly obavy z extrémistů, profesionálních zlodějů a narkomanů. Naopak vzrost počet osob, které se cítí být ohroženy recidivisty. Víceméně stagnaci můžeme sledovat v případě Romů a osob, které se neobávají žádné skupiny. Tabulka č.5 Vývoj názorů na skupiny občanů, kterými se lidé cítí být ohroženi (v%) Zdroj ohrožení 1996 2002 2005 2009 2012 2015 Extrémisté (skinheadi) 8,6 15,9 14,2 16,5 12,8 9,7 Romové 52,6 36,4 52,5 49,1 41,1 42,0 Profesionální zloději 14,0 18,3 16,4 12,5 13,4 12,2 Recidivisté 17,4 11,8 6,2 5,0 6,2 11,9 Narkomani 0,7 9,9 6,2 6,6 17,8 13,8 Jiná skupina 2,3 3,0 2,4 5,2 4,2 4,1 Žádná skupina 4,5 4,6 2,0 5,2 4,5 6,3 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100 4.4 Místa, která považují lidé za nebezpečná Lidé nemají pouze obavy z některých skupin obyvatel. Také některá místa mají špatnou pověst a jsou považována za potencionálně nebezpečná. Takovým lokalitám mají lidé tendenci se vyhýbat a pokud se zde pohybují, jsou značně opatrní. Respondenti uvedli celkem 320 lokalit, ve kterých se necítí být bezpeční. Přímo střed města (centrum) bylo uvedlo jako rizikové ve 107 odpovědích. Obecně Brnostřed nebo centrum uvedlo 27 osob, konkrétně se objevilo zejména Hlavní nádraží s podchody a jeho bezprostřední okolí (65 respondentů), Špilberk (3x), Petrov a Denisovy sady (3x), Česká, Masarykova (2x), Malinovského náměstí, okolí Špalíčku, Kopečná, Grohova. Ve vnějším okruhu centra je za nebezpečnou považována především ulice Cejl (108 respondentů), Bratislavská (44 respondentů), Francouzská (8 respondentů), Křenová, Zvonařka vč. autobusového nádraží (3), Mendlovo nám. (2x), Hybešova, Ponávka (2x), park Lužánky (3x), Vranovská. 5 respondentů zmínilo obecně oblast tzv. brněnského Bronxu. Některou lokalitu v této části města považuje za málo bezpečnou 180 respondentů. Tradiční - tj. stará - předměstí včetně sídlištní dostavby za méně bezpečná pokládá jen 17 respondentů, nejčastěji jsou uváděny Židenice (7 respondentů), Zábrdovice a Husovice (3 respondenti), Stará osada (3 respondenti), k dalším patří Královo Pole, Žabovřesky Minská. Okrajové čtvrtě a sídliště respondenti považovali za relativně bezpečná, jako nebezpečnou lokalitu je označilo opět 17 respondentů, z toho Líšeň (7 respondentů Masarova, 14

Novolíšeňská, Kotlanova, kolem ZŠ Horníkova), Bystrc (3 respondenti Kubíčkova, Ečerova), Starý Lískovec (2 respondenti), Bohunice (2 respondenti) a Komárov. 13 respondentů považovalo za nebezpečný specifický typ lokality jako jsou parky zejména potmě (10), MHD zejm. noční rozjezdy (2), odlehlá místa 2), křižovatky, přechody a podchody. Názory na místa, která jsou potencionálně nebezpečná, zůstávají podobné jako při předcházejících anketách. Lidé špatně hodnotí hlavně oblast Hlavního nádraží a tzv. brněnský Bronx, tj. oblasti, kde leží ulice Cejl, Bratislavská, Francouzská 6. Opatrnější jsou také v Husovicích, Zábrdovicích a Židenicích. 4.5 Vývoj obav z ohrožení Od roku 1996 stále dochází k posunům v názorech obyvatel na konkrétní druhy ohrožení. Zřetelně jsou vidět tyto změny při grafickém srovnání. Graf č. 5 Obavy z ohrožení kapesními krádežemi (v %) 45 40 35 30 25 20 15 10 1996 2002 2005 2009 2012 2015 5 0 Maximální Nadprůměrné Průměrné Podprůměrné Vůbec žádné Tabulka č. 6 Obavy z ohrožení kapesními krádežemi (v %) Maximální Nadprůměrné Průměrné Podprůměrné Vůbec žádné 1996 15,6 16,7 34,1 14,2 10,4 2002 28,6 24,5 31,4 9,9 5,6 6 Obecně však tuto oblast ve svých výpovědích zmiňovalo výrazně méně osob, než v předchozích letech (cca o 270 respondentů méně než v roce 2012 kdy ale byl počet respondentů z této oblasti navýšen o 100, a o téměř 200 méně, než v roce 2009, kdy byl počet respondentů z této lokality stejný). 15

2005 21 29,4 32 11,4 6,2 2009 14,6 29,6 37,9 12,1 5,7 2012 19,8 25,8 40 10 4,4 2015 12,5 22,4 40,8 15,5 8,8 Maximální obavy z kapesních krádeží klesly na nejnižší úroveň od roku 1996, stejně tak klesají i nadprůměrné obavy. Naopak průměrné obavy nadále rostou. Oproti předchozím letům přibývá osob, které se krádeže obávají podprůměrně nebo vůbec. Tabulka č. 7 Obavy z ohrožení přepadením (v %) Maximální Nadprůměrné Průměrné Podprůměrné Vůbec žádné 1996 19,9 22,6 33 17,8 5,9 2002 18,3 25,6 31,8 17,9 6,4 2005 16,4 21 35,4 18,6 8,6 2009 15,4 24 33,9 19,4 7,3 2012 14,1 20,4 30,1 26,6 8,8 2015 10,6 22,6 32,4 23,0 11,4 Graf č. 6 Obavy z ohrožení přepadením (v %) 40 35 30 25 20 15 10 5 1996 2002 2005 2009 2012 2015 0 Maximální Nadprůměrné Průměrné Podprůměrné Vůbec žádné Maximální obavy z ohrožení přepadením nadále setrvale klesají, oproti předchozímu roku mírně narostl podíl osob, které se obávají přepadení nadprůměrně, průměrně, ale také vůbec. Naopak poklesl podíl respondentů, kteří mají z přepadení podprůměrné obavy. Tabulka č. 8 Obavy z ohrožení krádežemi aut (v %) Maximální Nadprůměrné Průměrné Podprůměrné Vůbec žádné 1996 20,3 22,8 17,2 6,1 33,6 2002 13,3 21,5 25,7 12 27,5 16

2005 19 22,8 25,3 12,4 20,2 2009 9,7 18,4 29,8 19,8 22,3 2012 9,6 16,9 28,2 23,2 22,1 2015 8,9 15,8 34,9 15,6 24,8 Graf č. 7 Obavy z ohrožení krádežemi aut (v %) 40 35 30 25 20 15 10 5 1996 2002 2005 2009 2012 2015 0 Maximální Nadprůměrné Průměrné Podprůměrné Vůbec žádné Obavy z krádeží aut se udržují už od roku 2002 téměř na stejné úrovni, nicméně stále mírně klesají a dosahují zatím nejnižší hodnoty od r. 1996. Zároveň ale výrazně roste počet osob, které se krádeže automobilu obávají průměrně a vůbec. Jak bylo řečeno výše, mezi vlastnictvím automobilu a obavou z jeho krádeže existuje statisticky významný středně silný pozitivní vtah (tj. s vlastnictvím automobilu roste obava z jeho krádeže). Tabulka č. 9 Obavy z ohrožení bytovými krádežemi (v %) Maximální Nadprůměrné Průměrné Podprůměrné Vůbec žádné 1996 23,3 28,7 30,9 10,8 6,3 2002 16,7 34 31 11,1 7,2 2005 22,4 24 31,6 15,2 6,8 2009 9,3 21,5 39,2 20,9 9,1 2012 12,6 20,9 34,5 22,7 9,2 2015 8,8 20,2 38,5 21,0 11,4 Graf č. 8 Ohrožení bytovými krádežemi (v %) 17

45 40 35 30 25 20 15 10 1996 2002 2005 2009 2012 2015 5 0 Maximální Nadprůměrné Průměrné Podprůměrné Vůbec žádné Oproti předchozímu výzkumu maximální obavy z bytových krádeží klesly pod úroveň roku 2009 a jsou nejnižší od roku 1996. Zároveň klesá počet osob majících z vykradení bytu nadprůměrné obavy. Naopak roste podíl osob, které mají průměrné obavy i těch, kteří se vykradení bytu nebojí vůbec Od roku 1996 tento ukazatel zaznamenal výrazně pozitivní vývoj. Tabulka č. 10 Obavy z ohrožení znásilněním (v %) Maximální Nadprůměrné Průměrné Podprůměrné Vůbec žádné 1996 10,8 14,2 23,5 18,1 33,4 2002 9,2 9,6 15,2 16,6 49,4 2005 9,7 9,7 21 13,1 46,4 2009 9,2 9,6 19,2 21,1 40,2 2012 6,4 8,7 18 19,8 47,1 2015 5,4 10,8 22,3 19,9 41,6 Graf č. 9 Obavy z ohrožení znásilněním (v %) 60 50 40 30 20 10 1996 2002 2005 2009 2012 2015 0 Maximální Nadprůměrné Průměrné Podprůměrné Vůbec žádné 18

Jak bylo uvedeno již v pozn. č. 1., obavy ze znásilnění jsou v absolutních hodnotách nižší, než obavy z jiných rizik, protože tohoto druhu trestné činnosti se obávají více ženy, které tvoří jen polovinu výzkumného vzorku. Od roku 1996 můžeme sledovat víceméně klesavou tendenci této proměnné v hodnotách maximálních, v letošním roce však mírně přibylo osob, které mají nadprůměrné a průměrné obavy ze znásilnění, naopak poklesl počet osob, které se jej neobávají vůbec. Tabulka č. 11 Obavy o bezpečnost dětí (v %) Maximální Nadprůměrné Průměrné Podprůměrné Vůbec žádné 1996 31,2 29 20,8 7 12 2002 20,5 25,7 27,1 12 14,7 2005 34,7 23,5 25,3 8,2 8,2 2009 24,3 27,4 27,8 9,3 11,1 2012 21,4 24,7 26,1 15,1 12,7 2015 17,1 27,6 30,6 13,5 11,3 Graf č. 10 Obavy o bezpečnost dětí (v %) 40 35 30 25 20 15 10 5 1996 2002 2005 2009 2012 2015 0 Maximální Nadprůměrné Průměrné Podprůměrné Vůbec žádné Ve vývoji obav o bezpečnost dětí nelze nalézt žádnou jednoznačnou celkovou tendenci. Ve srovnání s předchozí studií od roku 2005 došlo k poklesu maximálních obav, ostatní ukazatele však mají setrvale kolísavou tendenci. Tabulka č. 12 Obavy z ohrožení vraždou (v %) Maximální Nadprůměrné Průměrné Podprůměrné Vůbec žádné 1996 17,4 12,4 27 29,8 13,4 2002 7,8 10 29,5 29,7 23 2005 12,3 13,5 23,9 28,4 21,5 2009 6,9 9,7 25,4 30,6 37,4 2012 7,5 4,7 18,2 31,6 38 2015 8,3 6,3 20,4 30,4 34,6 Graf č. 11 Obavy z ohrožení vraždou (v %) 19

40 35 30 25 20 15 10 5 1996 2002 2005 2009 2012 2015 0 Maximální Nadprůměrné Průměrné Podprůměrné Vůbec žádné Obavy z ohrožení vraždou jsou dlouhodobě poměrně nízké. V letošním výzkumu oproti roku 2012 narostly ve všech stupních maximální, nadprůměrné i průměrné, přesto se stále drží na nižší úrovni, než v předchozích letech. Tabulka č. 13 Obavy z ohrožení hospodářským zločinem (v %) Maximální Nadprůměrné Průměrné Podprůměrné Vůbec žádné 1996 9,9 16,9 26,6 20,5 26,1 2002 5 13 32,5 24,2 25,3 2005 10 15,1 30,7 25,5 18,5 2009 5,2 11,2 32,9 24,5 26,3 2012 17,8 17,8 28 17,3 19,2 2015 13,0 19,4 29,7 21,4 16,5 Graf č. 12 Obavy z ohrožení hospodářským zločinem (v %) 35 30 25 20 15 10 5 1996 2002 2005 2009 2012 2015 0 Maximální Nadprůměrné Průměrné Podprůměrné Vůbec žádné 20

Obavy z ohrožení hospodářským zločinem významně narostly oproti předchozím rokům pří výzkumu v roce 2012, zejména v té maximální alternativě. V letošním roce nadále roste podíl osob, které se obávají hospodářského zločinu nadprůměrně i poměrně a klesá podíl osob, které se hospodářského zločinu neobávají vůbec. Můžeme to zřejmě přičítat zejména množství medializovaných kauz a větší informovanosti populace o tomto problému v posledních letech. Tabulka č. 14 Obavy z ohrožení dopravními nehodami (v %) Maximální Nadprůměrné Průměrné Podprůměrné Vůbec žádné 1996 22,6 31,6 34,5 8,4 2,9 2002 16,3 28,1 38,8 10,8 6 2005 27,8 32,8 28,6 8,4 2,4 2009 22,7 30,2 33,2 8,9 5 2012 15,2 29,2 34 13,5 8,1 2015 17,9 28,6 41,2 6,5 5,7 Graf č. 13 Obavy z ohrožení dopravními nehodami (v %) 45 40 35 30 25 20 15 10 5 1996 2002 2005 2009 2012 2015 0 Maximální Nadprůměrné Průměrné Podprůměrné Vůbec žádné Obavy z ohrožení dopravními nehodami patří vůbec k nejvyšším, zejména v nadprůměrných a průměrných obavách. V letošním běhu byl zaznamenán opětovný výrazný nárůst obavy z dopravních nehod zejm. průměrných obav. Zároveň oproti roku 2012 poklesl podíl osob, které se dopravních nehod neobávají. 21

Tabulka č. 15 Obavy z ohrožení výtržnictvím (v %) Maximální Nadprůměrné Průměrné Podprůměrné Vůbec žádné 1996 14,4 24,8 33,2 18,5 9,1 2002 12,5 27,7 36,5 14,7 8,6 2005 16,2 26,5 35,5 14,8 14,8 2009 15,7 29 34,2 15,1 6 2012 12,5 25,6 37,9 18,4 5,5 2015 14,3 31,8 35,6 12,7 5,6 Graf č. 14 Obavy z ohrožení výtržnictvím (v %) 40 35 30 25 20 15 10 5 1996 2002 2005 2009 2012 2015 0 Maximální Nadprůměrné Průměrné Podprůměrné Vůbec žádné Obavy z ohrožení výtržnictvím v letošním roce narostly, zejména v případě nadprůměrných obav se dostaly na nejvyšší úroveň od roku 1996. Tento vývoj je zároveň následován poklesem počtu osob, které mají z výtržnictví podprůměrné obavy. Tabulka č. 16 Ohrožení dětí návykovými látkami (v %) Maximální Nadprůměrné Průměrné Podprůměrné Vůbec žádné 1996 28,4 25,7 19,4 10,2 16,3 2002 23,9 26,8 29 7 13,3 2005 35,1 27,3 23,2 8,2 6,2 2009 27,1 25,5 28,1 11 8,4 2012 25,4 23,1 26 15,3 10,2 2015 22,3 25,5 27,9 16,1 8,2 22

Graf č. 15 Ohrožení dětí návykovými látkami (v %) 40 35 30 25 20 15 10 5 1996 2002 2005 2009 2012 2015 0 Maximální Nadprůměrné Průměrné Podprůměrné Vůbec žádné U obav z ohrožení dětí návykovými látkami se projevil setrvalý pokles maximálních a obav od roku 2005, zatímco nadprůměrné a průměrné obavy oproti roku 2012 mírně vzrostly. Nepatrně vzrostly i podprůměrné obavy, zatímco osob, které se ohrožení dětí návykovými látkami nebávají vůbec, oproti rokům 2009 a 2012 ubylo. 23

5. Opatření obyvatel pro zvýšení osobní bezpečnosti Respondenti byli dotazováni, jestli se snaží předcházet bezpečnostním rizikům nějakými vhodně volenými a využívanými opatřeními. K takovým opatřením může patřit určité chování posilující bezpečnost, např. vyhýbat se nebezpečným místům, nevycházet večer, chodit si večer naproti, nepouštět neznámé osoby do bytu, zvyšovat si schopnost sebeobrany školením v kursech. Zároveň si také lidé si mohou opatřit nějaký druhu obraného prostředku, např. obranný sprej, střelnou zbraň, plynovou pistoli, cvičeného psa. Další možností je zvýšit osobní ochranu i ochranu majetku bezpečnostními vstupními dveřmi, případně zvolit jiné opatření. Tabulka č. 17 Opatření obyvatel pro výšení osobní bezpečnosti 2015 (N=501) Opatření Celkem % Nepouští neznámé osoby do bytu 439 87,6 Vyhýbání se nebezpečným místům 367 73,7 Chodí si večer naproti 249 49,7 Bezpečnější vstupní dveře 248 49,6 Večer nevychází 164 32,9 Opatřili si obranný prostředek, ne střelnou zbraň či plyn. pistoli 143 28,5 Kursy sebeobrany 62 12,4 Cvičený pes 45 9 Plynová pistole 25 5 Střelná zbraň 18 3 Jiné opatření 18 3 K nejvyužívanějším opatřením pro zvýšení bezpečnosti podle odpovědí respondentů i nadále patří nepouštět neznámé osoby do bytu (87,6%) a vyhýbat se nebezpečným místům (73,7%). Necelá polovina respondentů také uvedla, že si opatřili bezpečnostní dveře a že si ve večerních a nočních hodinách chodí naproti, doprovází se. Třetina respondentů uvedla, že večer nevychází. 28,5% odpovídajících si pořídilo nějaký obranný prostředek, nikoli však střelnou zbraň či plynovou pistoli. Osmina respondentů má ke zvýšení bezpečnosti cvičeného psa a 9% absolvovala kursy sebeobrany. Plynovou pistoli vlastní 5% a střelnou zbraň 3% respondentů. 18 respondentů (3%) si zajišťuje vyšší bezpečnost jiným opatřením - nejčastěji respondenti uvedli, že nosí pepřový sprej (8x), jsou ostražití (3x) a obecně se snaží chovat bezpečně zejm. ve večerních hodinách po 1 respondentovi uvedlo, že si hlídá osobní věci, v případě obav telefonuje, nenosí u sebe moc peněz, chodí potmě jen s doprovodem. 3 respondenti uvedli, že mají v bytě/domě elektronický zabezpečovací systém. Tabulka č. 18 Vývoj opatření obyvatel pro zvýšení bezpečnosti (v%) 24

Opatření 1996 2002 2005 2009 2012 2015 Nepouští neznámé osoby do bytu 82,6 82,1 85,8 90,2 85,7 87,6 Vyhýbání se nebezpečným místům 79,2 71,8 77,4 69,1 74,2 73,7 Chodí si večer naproti 43,1 33,6 40,3 40,3 47,3 49,7 Bezpečnější vstupní dveře 56,7 56,5 55,3 49,4 48,0 49,6 Večer nevychází 39,3 32,4 25,7 27,2 24,9 32,9 Opatřili si obranný prostředek, ne střelnou zbraň či plyn. pistoli 19,2 27,0 21,0 24,8 31,7 28,5 Kursy sebeobrany 4,5 12,1 10,6 10,1 8,2 12,4 Cvičený pes 6,8 14,1 12,0 12,7 10,0 9 Plynová pistole 3,2 4,4 3,2 7,1 4,8 5 Střelná zbraň 3,4 3,8 5,6 3,8 3,0 3 Jiné opatření 4,4 2,4 2,6 3,4 3 Dlouhodobě se vývoj opatření, která přijímají lidé pro zvýšení osobní bezpečnosti i bezpečnosti majetku, ve většině sledovaných položek stejně jako v předchozích letech výrazně nemění. Ve většině položek došlo k nepatrnému zvýšení (v jednotkách procent), s výjimkou vyhýbání se nebezpečným místům (téměř beze změny) a počtu lidí, kteří mají jiný obranný prostředek (ne plynovou pistoli či střelnou zbraň-pokles o 3,2%) či cvičeného psa (pokles o 1%). Největší změna nastala v podílu osob, které z bezpečnostních důvodů večer nevycházejí došlo zde k nárůstu o 8%, čímž se toto bezpečnostní opatření dostalo na úroveň roku 2002. 6. Názory na práci policie 25

6.1 Hodnocení práce policie V hodnocení práce Policie ČR a Městské policie měla převahu spokojenost (64,9% na území celého Brna a 64,3% v místě bydliště), přičemž nejčastěji volili respondenti variantu spíše spokojen/a (58,9% na území celého Brna a 56,6% v místě bydliště). Tabulka č. 19 Spokojenost občanů s prací policie (v %, N=504) Velmi spokojen/a Spíše spokojen/a Spíše nespokojen/a Velmi nespokojen/a Celkem Ve městě Brně 6 58,9 30,3 4,8 100 V místě bydliště 7,7 56,6 30,1 5,6 100 Graf č. 16 Spokojenost občanů s prací policie v Brně (abs.) 300 250 200 150 100 50 0 v místě bydliště velmi spokojen/a spíše spokojen/a spíše nespokojen/a velmi nespokojen/a v Brně Podíváme-li se na spokojenost s prací policie v místě bydliště podle jednotlivých zkoumaných městských částí, největší podíl zcela nebo spíše spokojených respondentů je v oblasti Židenice, Zábrdovice, Husovice (79%) a Brně střed (70,5%). I v ostatních částech je však spokojenost poměrně vysoká (pohybuje se mezi 55 a 60%). Největší podíl zcela nebo spíše nespokojených respondentů je v oblasti Vinohrad a Líšně (44,8%). Srovnáme-li výsledky hodnocení práce Policie ČR i Městské policie na území celého Brna s předcházejícími šetřeními v roce 1996, 2002, 2005, 2009 a 2012, můžeme nadále sledovat trend zvyšující se spokojenosti, který má sice výkyvy, nicméně stále kontinuálně klesá počet respondentů, kteří hodnotí práci obou policií spíše negativně, a zvyšuje se počet spíše pozitivních hodnocení. V případě působení policií na území celého Brna se oproti roku 2012 zvýšil podíl osob, které jsou s jejich prací spíše spokojeny (o 6,3%) a klesl počet velmi nespokojených respondentů (o 4,3%). Zbylé dvě kategorie (zcela nespokojení a spíše spokojení) se téměř nezměnily. 26

V případě práce policie v místě bydliště respondenta, můžeme opět vidět posun k pozitivnímu hodnocení, kdy podíl zcela a spíše negativních odpovědí klesá (o 6,6%, resp. 1,4%), a zároveň se zvyšuje podíl spíše či zcela spokojených respondentů (o 4,3%, resp. 3,7%). Graf č. 17 Změny v hodnocení spokojenosti obyvatel s prací policie na celém území Brna (v %) 70 60 50 40 30 20 10 1996 2002 2005 2009 2012 2015 0 Velmi spokojen/a Spíše spokojen/a Spíše nespokojen/a Velmi nespokojen/a Graf č. 18 Změny v hodnocení spokojenosti obyvatel s prací policie v místě bydliště (v %) 60 50 40 30 20 10 1996 2002 2005 2009 2012 2015 0 Velmi spokojen/a Spíše spokojen/a Spíše nespokojen/a Velmi nespokojen/a 6.2 Spokojenost s počty policistů (strážníků) a počty obvodních oddělení (revírů) Počet policistů a strážníků v ulicích města Brna považuje necelá polovina z 509 respondentů (44,2%) za nedostačující, spokojena byla zhruba čtvrtina respondentů (27,9%). Stejný počet (27,9%) nedokáže posoudit. Oproti roku 2012 kleslo zhruba o 5% procento spokojených respondentů, ti se přesunuli do skupiny respondentů, kteří neví, jestli je počet policistů v ulicích dostatečný (více tab. 21). 27

Zda je obvodních oddělení policie v Brně dostatek, nedokázala odhadnout více než polovina dotazovaných (51,9%), třetina respondentů, kteří odpověděli, tj. 31%, považují počet obvodních oddělení za dostatečný. Zvýšení počtu obvodních oddělení by přivítalo 17,1% respondentů. Oproti roku 2012 se tyto výsledky de facto nezměnily (více tab. 21). Z hlediska místa bydliště jsou policisté v ulicích postrádáni nadpoloviční většinou respondentů na sídlištích Líšeň a Vinohrady (60,7%) a v oblasti Husovice, Židenice, Vinohrady (53,5%). Na nedostatečný počet obvodních oddělení PČR si opět stěžovali obyvatelé Líšně a Vinohrad (43,9%). Tabulka č. 20 Hodnocení počtu policistů (strážníků) a obvodních oddělení (revírů) (%, N=509) Ano Ne Neví Celkem Dostatek policistů (strážníků) v ulicích Dostatek obvodních oddělení 27,9 44,2 27,9 100 31,0 17,1 51,9 100 Graf č. 19 Hodnocení počtu policistů (strážníků) a obvodních oddělení (revírů) (abs.) 300 250 200 150 100 50 0 ano ne neví dostatek obvodních oddělení dostatek policistů (srážníků) v ulicích Tabulka č. 21 Vývoj hodnocení počtu policistů (strážníků) a obvodních oddělení (revírů) (v %) Dostatek policistů (strážníků) v ulicích Dostatek obvodních oddělení Ano Ne 2002 2005 2009 2012 2015 2002 2005 2009 2012 2015 32,2 27,5 31,8 32,1 27,9 42,3 51,4 45,1 45,7 44,2 31,7 35,2 30,1 30,7 31,0 16,3 18,2 16,6 22 17,1 Ve volné otázce se mohli respondenti vyjádřit k tomu, kde nejvíce strážníky/policisty postrádají, čehož využilo 315 respondentů. 15 respondentů uvedlo, že většího množství 28

příslušníků obou policií je třeba všude. Názory ostatních respondentů jsou uvedeny v následujícím přehledu, včetně počtu respondentů: K místům, kde lidé postrádají více policistů v ulicích, případně více policejních oddělení patří především: Střed města (96 respondentů), konkrétně Hlavní nádraží (19 respondentů), podchody po Hlavním nádražím (6 respondentů), Úzká a Dornych (3 respondenti), park na Moravském nám., okolí Velkého Špalíčku, Špilberk, Pellicova(po jednom respondentovi). 64 respondentů uvedlo střed Brna (centrum) obecně. Vnější okruh kolem středu města (81 respondentů), zejména ul. Cejl (47 respondentů), Bratislavská (17 respondentů), obecně Staré Brno (5 respondentů), Ponava (3 respondenti), po 1 respondentovi: Koliště, Francouzská, park Lužánky, Mendlovo nám., Poříčí, Křenová, Vídeňská. Tradiční, tj. stará předměstí, včetně sídlištní dostavby (51 respondentů), Židenice (17 respondentů), Husovice (7 respondentů), Zábrdovice (2 respondenti), Stará Osada (2 respondenti), Královo Pole (12 respondentů), Černá Pole (7 respondentů), Brno-Sever, Komín, Černovice a Starý Lískovec (po 1 respondentovi). Okrajová zóna města, vč. sídlišť (62 respondentů), obecně okrajové části (112 respondentů), obecně panelová sídliště (2 respondenti), Bystrc (17 respondentů), Líšeň (14 respondentů), Vinohrady (5 respondentů), Lesná (5 respondentů), Nový Lískovec, Obřany, Maloměřice, Komárov, Slatina (po 1 respondentovi). Obecná místa bez udání lokalizace (6 respondentů), parky, vedlejší ulice (po 2 respondentech), hřbitovy, Úřad práce (po 1 respondentovi). 6.3 Rozlišování Policie České republiky a Městské policie Rozlišovat mezi úkoly a pravomocemi Policie ČR a Městské policie respondenti umí. Pouze 13,7% respondentů uvedlo, že s rozdílem spíše nebo vůbec není obeznámená. V porovnání s lety 2009 a 2012 se výrazně zvýšil podíl osob, které uvedly, že rozhodně znají rozdíly mezi Policií ČR a Městskou policií a naopak se snížil podíl osob, u všech ostatních odpovědí informovanost o rozdílech mezi policiemi se oproti předchozím rokům zlepšila. Tabulka č. 22 Vnímání rozdílů mezi policií ČR a Městskou policií abs. počet % 2002 2005 2009 2012 2015 2002 2005 2009 2012 2015 Rozhodně ano 271 283 241 269 295 54 56,5 47,6 43,5 57,8 Spíše ano 142 142 179 222 145 28,3 28,3 35,4 35,9 28,4 Spíše ne 64 66 79 106 57 12,7 13,2 15,6 17,1 11,2 Rozhodně ne 25 10 7 22 13 5 2 1,4 3,6 2,5 Celkem 502 501 506 619 510 100 100 100 100 100,0 29

Graf č. 20 Znalost rozdílů mezi Policií ČR a Městskou policií v roce 2015 (v%) Rozhodně ano; 57,8 Spíše ano; 28,4 Rozhodně ne; 2,5 Spíše ne; 11,2 Zachovat Městskou policii, aby se nadále starala o bezpečnost obyvatel Brna v rámci svých pravomocí, doporučilo 71,2 % dotazovaných obyvatel, což je o 16,8% více, než v roce 2012. Naopak klesl počet respondentů, kteří doporučují Městskou policii převést pod Policii ČR (o 10,6%) i podíl respondentů, kteří doporučují Městskou policii zrušit (o 6,2%) Tabulka č. 23 Názory na účelnost Městské policie abs. počet % 2002 2005 2009 2012 2015 2002 2005 2009 2012 2012 Zachovat 289 314 312 323 361 57,7 62,7 62,4 54,4 71,2 Převést pod Policii ČR 170 141 138 205 121 33,9 28,1 27,6 34,5 23,9 Zrušit 42 46 50 66 25 8,4 9,2 10 11,1 4,9 Celkem 501 501 500 594 507 100 100 100 100 100,0 Graf č. 21 Názory na účelnost Městské policie v roce 2015 (%) Převést pod Policii ČR; 23,9 Zrušit; 4,9 Zachovat; 71,2 30

7. Hodnocení výchovného klimatu v rodinách Respondentům byly položeny otázky, které se týkaly názorů na vybrané aspekty výchovy v rodinách: Fyzické trestání dětí, násilí v rodinách, manželskou věrnost a odpovědnost, konzumaci alkoholu a užívání měkkých i tvrdých drog. Cílem bylo zjistit, jak se lidé dívají na některé problémy, které ovlivňují výchovu děti a mládeže. Specifickým záměrem šetření bylo sledovat, v jakém rodinném klimatu je formováno vědomí dětí a dospívajících, zejména ve vztahu k násilí v rodinách a vztahu k drogám a alkoholu. Nově byly také ve spolupráci s organizací Persefona z.s. zařazeny otázky spojené se zkušenostmi s domácím a sexuálním násilím respondentů. 7.1. Hodnocení názorů na výchovu, násilí a návykové látky v rodině Na šestistupňové škále se měli lidé ztotožnit s určitým stupněm hodnocení jednotlivých výroků. Odpovědi jsou shrnuty v následujících tabulkách: Tabulka č. 24 Rodinné klima (abs.) Dítě se nemá za žádných okolností fyzicky trestat Násilí v rodině se téměř nevyskytuje Manželé si mají být věrní Je normální pít alkohol Je normální kouřit marihuanu Je normální brát tvrdé drogy 1 2 3 4 5 6 71 124 160 85 22 20 17 42 166 141 82 33 342 78 36 15 7 3 66 122 142 71 42 38 10 24 52 44 83 268 2 0 8 3 22 446 Bez fyzických trestů nelze dítě dobře vychovat Násilí v rodinách je velmi časté Manželé si mohou být nevěrní Není normální pít alkohol Není normální kouřit marihuanu Není normální brát tvrdé drogy Tabulka č. 25 Rodinné klima (v %) Dítě se nemá za žádných okolností fyzicky trestat Násilí v rodině se téměř nevyskytuje Manželé si mají být věrní Je normální pít alkohol Je normální kouřit marihuanu Je normální brát tvrdé drogy 1 2 3 4 5 6 14,7 25,7 33,2 17,6 4,6 4,1 3,5 8,7 34,4 29,3 17,0 6,8 71,1 16,2 7,5 3,1 1,5,6 13,7 25,4 29,5 14,8 8,7 7,9 2,1 5,0 10,8 9,1 17,3 55,7,4 0 1,7,6 4,6 92,7 Bez fyzických trestů nelze dítě dobře vychovat Násilí v rodinách je velmi časté Manželé si mohou být nevěrní Není normální pít alkohol Není normální kouřit marihuanu Není normální brát tvrdé drogy 31

V rámci rodinných vztahů se respondenti vysoce ztotožňovali zejména s názorem, že manželé si mají být věrni (71,1% z nich se zcela ztotožnilo s názorem, že manželé si mají být věrní). V názorech na fyzické trestání dětí se převážná většina respondentů přikláněla k výroku, že se dítě nemá za žádných okolností trestat, podíl lidí, kteří se klonili k spíše k výroku, že bez fyzických trestů nelze dítě dobře vychovat, nebyl zanedbatelný (26,3%, což je téměř o 20% méně, než v roce 2012). Celkově dotazovaní považovali v nadpoloviční většině odpovědí násilí v rodinách za časté (53,1% - o necelých 15% méně, než v roce 2012). Míra tolerance respondentů k alkoholu, marihuaně a tvrdým drogám se stejně jako v předchozích letech velmi lišila. Konzumace alkoholu je nadpoloviční většinou odpovídajících považována za normální (68,6%), naopak kouření marihuany a především užívání tvrdých drog je převážně odmítáno (82,1% resp. 97,9%). V případě kouření marihuany a užívání tvrdých drog byla také nejčastěji uváděna krajní negativní odpověď (u marihuany 55,7%, u tvrdých drog 92,7%). Ve srovnání s výsledky šetření v roce 2012 došlo k řadě znatelných posunů v hodnocení. Došlo k posílení názoru, že manželé si mají být věrni a k výraznému nárůstu příklonu k výroku, že děti se nemají fyzicky trestat. Výrazně přibylo respondentů, kteří si myslí, že se v rodinách často vyskytuje domácí násilí (o téměř 57 bodů). V oblasti hodnocení vztahu k marihuaně a tvrdým drogám se názory víceméně nezměnily. Zato tolerance k alkoholu výrazně posílila, index tolerance zde stoupl o téměř 22 bodů. Tabulka č. 26 Intenzita názorů na výchovu v rodinách 7 2002 2005 2009 2012 2015 Manželé si mají být věrní 214,0 202,4 221,9 215,0 245,3 Dítě se nemá za žádných okolností fyzicky trestat 99,4 61,2 66,7 17,9 89,6 Je normální pít alkohol 43,2 53,1 58,9 43,7 65,5 Násilí v rodině se téměř nevyskytuje -15,8-93,6-61,8-78,3-21,4 Je normální kouřit marihuanu -184,6-206,2-174,7-184,7-183,8 Je normální brát tvrdé drogy -282,6-288 -279,8-282,0-285,0 7.2. Domácí a sexuální násilí, reakce na setkání s ním Respondentům, byla předložena baterie výroků, týkajících se domácího násilí. Odpovědi respondentů jsou shrnuty v tabulkách 27 a 28. Nejrozporuplnější odpovědi byli u výroku sexuální zneužívání dětí se téměř nevyskytuje, kdy se 41,7% respondentů přiklonilo k názoru, že sexuální násilí na dětech je spíše časté. Téměř všichni respondenti si myslí, že násilí do vztahu a rodiny nepatří (99,6%), ve vztahu jsou si lidé rovni (99%), je dobré udržovat kontakty s rodinou a přáteli (98,6%) a že sex je dobrovolnou záležitostí, ke které by nikdo neměl být nucen (98,6%). 7 Vážená hodnota intenzity názorů byla vypočítána podle následujícího vzorce: /3x (četnost 1) + 2x (četnost 2) + 1x( četnost 3) - 1x (četnost 4) - 2x (četnost 5) - 3x (četnost 6)/ x 100 počet respondentů Interval: maximum 300 minimum -300, kdy 300 je absolutní přijetí výroku a -300 absolutní odmítnutí výroku 32

Nepatrně větší nejistota se projevila v otázce, kdo se může stát osobou ohroženou domácím násilím a v případě pomoci obětem domácího násilí. K názoru, že obětí domácího násilí se může stát kdokoli bez ohledu na pohlaví či sociální postavení, se přiklonilo 91,2% respondentů. Že je dobré osobě hrožené domácím násilím nabídnout pomoc, si myslí 95,3% respondentů a polici v této situaci považuje za vhodné zavolat 91,2% respondentů. Vážené průměry názorů na jednotlivé výroky ukazuje tabulka č. 27. Hodnota indexů se pohybuje od 300 (úplné přijetí výroku) po -300 (úplné odmítnutí výroku). Tabulka č. 27 Intenzita názorů na domácí násilí sexuální zneužívání dětí se téměř nevyskytuje 32,3 násilí do vztahu a do rodiny nepatří 281,2 sex je dobrovolnou záležitostí partnerů, se kterou oba souhlasí 276,0 je v pořádku udržovat kontakty se širší rodinou a přáteli 273,3 ve vztahu jsou si lidé navzájem rovni, respektují se a mohou diskutovat o svých názorech osobou ohroženou domácím násilím se může stát kdokoliv nehledě na pohlaví či postavení ve společnosti je vhodné osobě ohrožené domácím násilím nabídnout pomoc, a to alespoň předáním kontaktu na odborné organizace pokud jsme svědky domácího násilí, můžeme zavolat policii, která je oprávněna zasáhnout Tabulka č. 28 Názory respondentů na domácí násilí (abs.) 281,1 219,2 245,7 243,9 sexuální zneužívání dětí se téměř nevyskytuje násilí do vztahu a do rodiny nepatří sex je dobrovolnou záležitostí partnerů, se kterou oba souhlasí je v pořádku udržovat kontakty se širší rodinou a přáteli ve vztahu jsou si lidé navzájem rovni, respektují se a mohou diskutovat o svých názorech osobou ohroženou domácím násilím se může stát kdokoliv nehledě na pohlaví či postavení ve společnosti je vhodné osobě ohrožené domácím násilím nabídnout pomoc, a to alespoň předáním kontaktu na odborné organizace pokud jsme svědky domácího násilí, můžeme zavolat policii, která je oprávněna zasáhnout 1 2 3 4 5 6 35 89 156 136 44 20 418 47 17 1 0 1 415 42 20 3 2 2 398 54 24 5 1 1 420 45 12 3 2 0 303 74 61 23 14 5 350 57 51 17 2 4 342 66 50 14 6 3 sexuální zneužívání dětí je velmi časté je běžné doma řešit problémy násilím sex patří mezi manželské povinnosti a lze si ho vynutit i proti vůli druhého je povinností trávit veškerý volný čas s partnerem/partnerkou. ve vztahu jde o to, kdo má moc a může druhého ovládat za pomoci jakýchkoliv prostředků osobami ohroženými domácím násilím jsou výhradně ženy ze sociálně slabých rodin. osoba ohrožená domácím násilím pomoc nechce, takovýto vztah jí vyhovuje, když v něm setrvává při domácím násilí nemá smysl volat policii, nemohou s tím nic dělat, je to problém pouze těch dvou osob, který se musí vyřešit za zavřenými dveřmi. 33

Tabulka č. 29 Názory respondentů na domácí násilí (%) sexuální zneužívání dětí se téměř nevyskytuje násilí do vztahu a do rodiny nepatří sex je dobrovolnou záležitostí partnerů, se kterou oba souhlasí je v pořádku udržovat kontakty se širší rodinou a přáteli ve vztahu jsou si lidé navzájem rovni, respektují se a mohou diskutovat o svých názorech osobou ohroženou domácím násilím se může stát kdokoliv nehledě na pohlaví či postavení ve společnosti je vhodné osobě ohrožené domácím násilím nabídnout pomoc, a to alespoň předáním kontaktu na odborné organizace pokud jsme svědky domácího násilí, můžeme zavolat policii, která je oprávněna zasáhnout 1 2 3 4 5 6 7,3 18,5 32,5 28,3 9,2 4,2 86,4 9,7 3,5 0,2 0 0,2 85,7 8,7 4,1 0,6 0,4 0,4 82,4 11,2 5,0 1,0 0,2 0,2 87,1 9,3 2,5 0,6 0,4 0 63,1 15,4 12,7 4,8 2,9 1,0 72,8 11,9 10,6 3,5 0,4 0,8 71,1 13,7 10,4 2,9 1,2 0,6 sexuální zneužívání dětí je velmi časté je běžné doma řešit problémy násilím sex patří mezi manželské povinnosti a lze si ho vynutit i proti vůli druhého je povinností trávit veškerý volný čas s partnerem/partnerkou. ve vztahu jde o to, kdo má moc a může druhého ovládat za pomoci jakýchkoliv prostředků osobami ohroženými domácím násilím jsou výhradně ženy ze sociálně slabých rodin. osoba ohrožená domácím násilím pomoc nechce, takovýto vztah jí vyhovuje, když v něm setrvává při domácím násilí nemá smysl volat policii, nemohou s tím nic dělat, je to problém pouze těch dvou osob, který se musí vyřešit za zavřenými dveřmi. Respondenti byli dotazováni, jestli se obávají ohrožení dětí sexuálním násilím, násilí ze strany blízké osoby a znásilnění. Zajímalo nás také, v jakém prostředí se nejvíc se obávají sexuálního napadení či obtěžování. Výsledky ukazují grafy č. 22 a 23. Pokud jde o ohrožení dětí sexuálním násilím, zhruba třetina respondentů se obává podprůměrně a vůbec (35,6%), téměř stejný podíl se obává průměrně (34,5%). Nadprůměrné obavy má 29,9% respondentů. Obavy ze sexuálního obtěžování dětí jsou statisticky významně vyšší u rodin s dětmi (zejm. s dětmi do 15 let), než u respondentů, co žijí v bezdětné domácnosti či s dospělými dětmi. Obavy s násilí ze strany blízké osoby mají respondenti spíše nízké. 79,4% respondentů se jej obávají podprůměrně či vůbec, naopak nadprůměrně či maximálně se obává 8,8% (45) respondentů. Překvapivě se neprojevily statisticky významné rozdíly mezi pohlavími ani mezi různými typy rodinných stavů. Znásilnění se nadprůměrně a maximálně obává 16,4% z 502 respondentů, naopak podprůměrně či vůbec se neobává 61,5% respondentů. Obavy ze znásilnění středně silně korelují s pohlavím respondenta ženy vykazují vyšší míru obav než muži, přesto i u nich nejsou příliš vysoké nadprůměrně a maximálně se obává 23,2% žen (oproti 6,2% mužů), naopak podprůměrné či žádné obavy má 59,2% žen (oproti 77,8% mužů). 34

Graf č. 22 Obavy z násilí (%) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 11,3 18,6 41,6 59,0 34,5 19,9 19,0 20,4 22,3 16,6 11,8 10,8 5,3 3,5 5,4 ohržení dětí sexuálním násilím obava z násilí od blízké osoby obava ze znásilnění maximálně nadprůměrně průměrně podprůměrně vůbec ne Pokud se jedná o prostor, kde se respondent nejvíce obává sexuálního násilí či obtěžování, jednoznačně je to volné prostranství tuto alternativu zvolila téměř polovina respondentů (z čehož jsou 80% ženy a 20% muži). 46% respondentů se sexuálního napadení či obtěžování neobává vůbec (z toho 66% mužů a 34% žen). Ostatní alternativy volil jen mizivý počet respondentů, nejméně se respondenti obávají napadení doma (tuto alternativu zvolily 3 ženy a 1 muž). Ti, kteří zvolili možnost jinde uvedli, že se obávají všude (2x), v hospodách a klubech (2x), ve vlaku (1x). Potencionálně ohrožující osobou budou zřejmě cizí osoby, neboť jen 4 respondenti uvedli, že se obávají nějaké známě osoby (žádný z nich nevyužil možnosti specifikovat, o koho jde) a pouze 1 respondent se obává člena rodiny, který se chová násilně. Graf č. 23 Prostor, ve kterém se respondent obává sexuálního násilí (%, N=470) venku na volném prostranství; 49,36 v rámci rodiny; 0,85 doma; 0,43 na pracovišti; 1,91 jinde; 1,49 neobává se; 45,96 35

Pokud by se respondent hypoteticky stal obětí trestného činu znásilnění nebo sexuálního zneužívání, nejčastěji by se obrátil na policii (tuto možnost uvedlo 67,9% ze 449 respondentů), svěřili by se blízké osobě (14,7%) a vyhledali by odbornou lékařskou /gynekologickou/ pomoc (10,9%). Graf č. 24 Reakce na trestný čin znásilnění (%, N=449) vyhledám bezplatnou poradnu; 4,2 svěřím se blízké osobě; 14,7 nebudu to řešit; 2,2 vyhledám lékařskou pomoc; 10,9 obrátím se na policii; 67,9 Respondenti byli dotazováni, jestli již někdy vyhledali pomoc organizace, která pomáhá obětem trestných činů (domácího či sexuálního násilí). Ze 472 respondentů, kteří odpověděli na dotaz, 11 respondentů (2,3%) již vícekrát vyhledalo pomoc takovéto organizace a 17 respondentů (3,6%) tak učinilo již vícekrát. 444 respondenti (94,1%) služeb těchto organizací nikdy nevyužili. Častěji těchto služeb využívají ženy (vícekrát nějakou organizaci oslovilo 9 žen a jedenkrát 10 žen). 36

8. Prevence kriminality 8.1 Názory obyvatel na zajištění bezpečnosti a prevence kriminality Převážná část respondentů (58,6% z celkových 481 odpovědí), se ztotožnila s názorem, že řád a pořádek jsou důležitější než osobní svoboda a každý musí respektovat veřejné autority a zachovávat společná pravidla. Tento podíl je o necelá 4% nižší než v roce 2012 a trvá tak nadále trend oslabování tohoto názoru. Podíl respondentů, kteří dávají přednost osobní svobodě a právu se rozvíjet bez cizího omezování, činí 41,4%. Vysoká kriminalita patří k nepříjemným jevům, postihujícím naší společnost a neustále se hledají cesty, jak tento stav změnit. Dobrá prevence kriminality je, kromě jiného, finančně náročná. Respondentům byl proto položen dotaz, zda by podpořili návrh, aby každý občan odváděl ze svého příjmu do městského rozpočtu měsíčně 1% na zvýšení bezpečnosti před kriminalitou v ulicích Brna (viz. tabulka č. 30). Tabulka č. 30 Názory na finanční podporu bezpečnosti obyvateli města Počet Podíl v % Určitě ano 45 9,0 Spíše ano 132 26,5 Spíše ne 157 31,5 Určitě ne 164 32,9 Celkem 498 100,0 Vynaložit finanční prostředky ze svého příjmu na zvýšení bezpečnosti obyvatel v ulicích Brna by byla ochotná třetina respondentů, z čehož 9% odpovědělo, že určitě ano a 26,5% spíše ano. Nadpoloviční většina respondentů (64,4%) by však podobný návrh nepodpořila. Oproti roku 2012 můžeme sledovat mírný nárůst ochoty vynakládat část svého příjmu přímo na prevenci kriminality Přesvědčení respondentů, že město a stát mají zajistit bezpečnost občanů bez jejich dalšího finančního zatěžování, zjevně není zapříčiněno tím, že by respondenti subjektivně vnímali výrazné zlepšení v úrovni kriminality ve městě. 64,1% respondentů je přesvědčeno, že se v posledních třech letech bezpečnostní situace ve městě nezměnila a 18,1% dokonce, že se zhoršila. Ve srovnání s rokem 2012 (graf č. 25) vidíme, že ubylo respondentů, kteří si myslí, že se dlouhodobě bezpečnostní situace zhoršuje a přibylo těch, kteří vývoj kriminality v posledních třech letech vidí spíše neutrálně a spíše pozitivně (v roce 2005 se k negativní odpovědi přiklonilo 26,9% respondentů, v roce 2009 31,3%, v roce 2012 34,4% a letos 18,1%, což je zatím nejlepší výsledek). Tabulka č. 31 Hodnocení vývoje úrovně kriminality za poslední 3 roky Počet Podíl v % Výrazně se zlepšila 4 0,8 Zlepšila se 83 17,0 Zůstala stejná 313 64,1 Zhoršila se 77 15,8 Výrazně se zhoršila 11 2,3 Celkem 488 100,0 37

Graf č. 25 Hodnocení vývoje úrovně kriminality za poslední 3 roky (%) 80 60 40 20 0 Výrazně se zlepšila Zlepšila se Zůstala stejná Zhoršila se Výrazně se zhoršila 2013 2012 Bezpečnostní situaci v Brně respondenti ve srovnání s ostatními městy Jihomoravského kraje nepovažují za znepokojivě horší. Více než polovina dotazovaných (55,1 %) ji považuje za stejnou jako v celém Jihomoravském kraji, 17% dokonce za lepší. Za horší ji považuje celkem 11,6% dotazovaných. Ve srovnání s rokem 2012 se více respondentů přiklonilo k pozitivní odpovědi, zhruba o 6% vzrostl počet respondentů, kteří hodnotí bezpečnostní situaci v Brně jako lepší, než ve zbytku JMK. Současně o 11,4% poklesl podíl těch, kteří ji hodnotí jako horší než ve zbytku kraje. Můžeme tedy konstatovat, že se průměrné hodnocení bezpečnosti Brna ve srovnání s ostatními městy jihomoravského kraje od roku 2012 znatelně zlepšil. Tabulka č. 32 Srovnání bezpečnostní situace v Brně s ostatními městy Jihomoravského kraje Počet Podíl v % Podstatně lepší 6 1,2 Spíše lepší 85 17,0 Stejná 276 55,1 Spíše horší 52 10,4 Výrazně horší 6 1,2 Neví 76 15,2 Celkem 501 100,0 8.2 Chování lidí jako svědků trestné činnosti Způsob, jakým se lidé chovají a jakým jednají v nepříjemných či krizových situacích, může pomoci při řešení bezpečnostních problémů. Jedna z takových krizových situací nastává, když se člověk stane svědkem krádeže, která se ho bezprostředně netýká. Jak by se v takovém případě zachovali respondenti, je uvedeno v následující tabulce. 38

Tabulka č. 33 Jednání obyvatel jako svědků krádeže 2015 2012 2009 2005 Počet Podíl v % Podíl v % Podíl v % Podíl v % Nebudu si toho všímat 29 5,8 10,7 11,6 11,2 Zavolám anonymně tísňovou policejní linku 158 109 21,7 19,8 25,2 22,8 Zavolám tísňovou linku 158 a představím se 225 44,8 37,6 29,2 33,2 Budu se snažit na zloděje křikem upozornit okolí 86 17,1 18,6 19,6 19,4 Podle okolností se pokusím pachatele zadržet 53 10,6 13,2 14,4 13,4 Celkem 502 100,0 100 100,0 100,0 Největší podíl dotazovaných, 44,8%, by využil telefonu, pravděpodobně mobilního, a zavolal na tísňovou linku 158 a představil se. 21,7% respondentů, by také zavolalo na tísňovou linku, ale anonymně. Křikem by se snažilo na zloděje upozornit a pravděpodobně ho vyrušit 17,6% odpovídajících a 10,6% respondentů by se snažilo pachatele případně i zadržet. Respondentů, kteří uvedli, že by si podobného incidentu nevšímali, bylo nejméně, 5,8%. Pokud se podíváme na aktivitu respondentů z hlediska pohlaví, existují zde malé, ale statisticky významné rozdíly. Ženy častěji než muži volí křik na kolemjdoucí (o 8% častěji než muži). Muži zase častěji než ženy volí aktivní řešení problému na místě o 14% více mužů než žen by se pokusilo pachatele na místě zadržet. Jak můžeme vidět v tabulce č. 33, oproti roku 2012 přibylo respondentů, kteří by se při telefonátu na linku 158, ať už pod svým jménem, nebo anonymně. Téměř na polovinu klesl podíl respondentů, kteří by situaci vůbec neřešili a mírně ubylo i těch, kteří by se pokusili pachatele zadržet. Respondenti byli také dotazováni, jak by se chovali při vyšetřování krádeže jako svědci. Nejmenší podíl respondentů, 7%, by vůbec nebyl ochoten svědčit. Nejčastěji by byli respondenti ochotni svědčit anonymně (40,8%). 39,8% respondentů by bylo ochotno svědčit pod svým jménem a 12,4% by své svědectví policii přímo samo nabídlo. Oproti roku 2012 tak ubylo respondentů, kteří by svědčili otevřeně, těch, kteří by sami nabídli svědectví na policii i neochotných svědčit. Naopak se zvýšil podíl respondentů ochotných svědčit anonymně. Všechny změny jsou však jen velmi malé, v řádu tří procent. Tabulka č. 34 Chování obyvatel při vyšetřování krádeže Nejsem ochoten (ochotna) svědčit Jsem ochoten (ochotna) svědčit anonymně 2015 2012 2009 2005 Počet Podíl v % Podíl v % Podíl v % Podíl v % 35 7,0 10,6 10,8 11,4 203 40,8 34,3 42,1 39,8 Jsem ochoten (ochotna) svědčit 198 39,8 40,6 30,1 33,0 Sám(a) nabídnu svědectví policii 62 12,4 14,6 17,0 15,8 Celkem 498 100,0 100,0 100,0 100,0 39

8.3 Názory na účinnost prevence kriminality mládeže Prevenci kriminality mládeže je věnována v zemích EU, stejně jako v ČR, poměrně velká pozornost, realizuje se řada opatření a programů. Lidé již měli dost možností se seznámit s jejich účinky a mohou je tedy také hodnotit. Výsledky hodnocení jsou zachyceny v následujících tabulkách. Respondenti hodnotili pozitivně všechny předložené možnosti prevence kriminality mládeže. Obecně, na základě získaných odpovědí, lze říci, že většina respondentů zcela neodmítala žádný z předložených z programů či opatření, hodnocení účinnosti jednotlivých způsobů prevence se však poměrně lišilo. Všechny nabízené alternativy byly přijímány min 55% respondentů. Výsledky v tabulce č. 35 jsou uspořádány podle výsledků faktorové analýzy, která jednotlivé nástroje prevence kriminality rozdělila do čtyř skupin můžeme je nazvat dohled a represe, volnočasové aktivity, integrační programy a vzdělávání/osvěta. 8 Za nejúčinnější prevenci kriminality mládeže (stejně jako kriminality obecně) jsou považovány pěší hlídky v ulicích města, tedy prevence prostřednictvím kontroly jednání obyvatel na veřejných místech. Velkou podporu má i zřizování kamerových systému na veřejných prostranstvích a veřejně prospěšné práce. Výrazný posun oproti předchozím letům učinila i podpora lepšího vybavení policie. Další skupinou hojně podporovaných opatření je budování zařízení pro smysluplné trávení volného času, budování hřišť a sportovišť a podpora mládežnických organizací, které dětem a mládeži nabízejí atraktivní možnosti pro trávení volného času. Účinnost integračních programů pro sociálně slabé, závislé a pro Romy je v průměru třetí nejlépe hodnocená skupina opatření nicméně podpora zejm. programů pro Romy je nízká (nejnižší ze všech nabízených nástrojů prevence kriminality). V průměru nejhůře je hodnocena účinnost vzdělávacích aktivit osvětových akcí, informačních kampaní a činnost poraden. Tabulka č. 35 Názory na účinnost prevence kriminality mládeže (v%) Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Pěší hlídky policie v ulicích 63,9 28,6 6,0 1,5 Kamerové systémy na veřejných prostranstvích 53,0 34,2 10,7 2,1 Uplatňování obecně prospěšných prací za malé delikty 51,6 35,6 11,1 1,7 Lepší materiální vybavení policie 31,7 41,1 22,8 4,4 Předcházení kriminalitě technickými prostředky 28,5 49,3 19,7 2,5 Podpora mládežnických organizací 51,3 36,0 11,5 1,3 Zařízení pro trávení volného času 45,3 45,9 7,8 1,0 Hřiště a sportoviště 42,4 43,0 12,4 2,3 Programy pro mládež ze sociálně slabých rodin 38,9 45,5 14,3 1,2 Podpora protidrogových zařízení 30,9 38,7 26,7 3,7 Integrační programy pro Rómy 19,5 35,8 31,1 13,6 Lepší informovanost občanů o možnostech prevence kriminality 25,2 43,2 27,0 4,6 Poradny a linky důvěry 23,6 40,8 29,1 6,6 Osvětové akce (besedy apod.) 22,3 32,8 37,9 7,0 8 Rotováno metodou Varimax, míra KMO 0,788, signifikance Bartlettova testu 0,000. 40

Srovnáme-li názory na účinnost jednotlivých opatření prevence kriminality mládeže s výsledky ankety v roce 2012 prostřednictvím váženého průměru odpovědí, došlo k nárůstu hodnocení účinnosti všech položek, vyjma integračních programů pro Romy, u kterých se hodnocení zhoršilo o 16,9 bodu. Nevětší zvýšení podpory je u zlepšení materiálního vybavení policie (o 48,8 bodů). Tabulka č. 36 Celkové hodnocení účinnosti opatření prevence kriminality 9 2015 2012 2009 2005 2002 Pěší hlídky v ulicích 147,5 137,2 130,5 143,4 145,0 Zařízení pro trávení volného času 126,5 119,4 114,4 134,2 134,2 Kamerové systémy na veřejných prostranstvích 125,4 111,4 102,7 124,0 103,8 Podpora mládežnických organizací 124,5 110,2 99,0 126,9 127,8 Obecně prospěšné práce za malé delikty 124,3 109,6 99,6 138,1 115,2 Hřiště a sportoviště 110,7 103,6 106,3 121,0 132,0 Programy pro mládež ze sociálně slabých rodin 106,4 103,7 102,5 133,2 88,8 Předcházení kriminalitě technickými prostředky 81,6 61,9 56,2 37,3 -- Materiální vybavení policie 73,0 29,2 38,8 43,1 51,0 Podpora protidrogových zařízení 66,3 57,3 71,6 87,0 59,8 Lepší informovanost o možnostech prevence kriminality 57,4 41,1 44,6 50,1 52,0 Poradny a linky důvěry 45,7 35,2 46,7 58,2 44,8 Osvětové akce 25,4-6,2 8,6 18,1 17,4 Integrační programy pro Romy 16,7 33,6 29,7 22,6 2,6 8.4 Ochota žít v sousedství vybraných kulturních a sociálních zařízení Pro realizování některých opatření prevence kriminality je potřeba budovat i určitá zařízení, ne vždy jsou tato zařízení v sousedství přijímána pozitivně. Tabulky č. 37 a 38 ukazují, jak se respondenti dívají na možnost, že by v jejich sousedství vzniklo některé ze jmenovaných zařízení. Dokládají tedy jistou míru tolerance respondentů k těmto zařízením a potažmo i míru tolerance obecně. Jak je patrné z tabulek týkajících se roku 2015, velmi pozitivně se lidé dívají na sousedství se zařízeními jako domov důchodců, policejní stanice a kostel či modlitebna, tedy zařízení, která zpravidla nehrozí větším konfliktem (k pozitivní odpovědi se přiklonilo více než 85% respondentů). Více než 50% podporu získalo i zřízení jídelny McDonald s, a zařízení související se zdravím klientů - ústavu pro duševně nemocné, centra pro zjišťování AIDS. V letošním roce se staví více než polovina respondentů tolerantně i k výchovnému ústavu a kontaktnímu centru pro osoby ohrožené drogami. Rockovému klubu, ubytovně pro bezdomovce a romskému kulturnímu středisku se dostalo pozitivní podpory u více než 25% respondentů, nejméně jsou respondenti ochotni tolerovat vznik kasina či herny (20%) a ubytovnu pro imigranty (17%). 9 Vzorec pro výpočet vážených hodnot účinnosti opatření: 100x (2 x četnost odpovědí urč, ano + četnost odpovědí spíše ano - četnost odpovědí spíše ne - 2 x četnost odpovědí urč, ne) počet respondentů Hodnoty se pohybují v intervalu od maxima 200b, po minimum 200b, kde s klesající hodnotou klesá i hodnocení účinnosti programu. 41

Jednoznačnější výsledky ukazuje celkové skóre tolerance k jednotlivým typům zařízení (tab. 38), kde je patrné, že negativní postoje převažují u zařízení jako ubytovna pro bezdomovce, ubytovny pro uprchlíky, kontaktního střediska pro ohrožené drogami a romského kulturního střediska a u zábavních zařízení jako je rockový klub a kasino s ruletou. Ve srovnání s rokem 2012 můžeme konstatovat nárůst tolerance u dvou třetin položek, vyjma jídelny McDonalds (pokles o 28,3 bodů), rockového klubu (pokles o 29,4 bodů), romského kulturního střediska (pokles o 11,4 bodů) a zejména ubytovny pro uprchlíky, kde je v letošním roce zaznamenán vůbec největší propad tolerance o necelých 112 bodů. Naopak největší nárůst tolerance (kolem 40 bodů) je u zřízení centra pro zjišťování AIDS a policejní stanice. Tabulka č. 37 Názory na sousedství s vybranými zařízeními (v %) 10 Vůbec nevadilo 2 3 4 5 Silně vadilo Domov důchodců 78,5 13,6 5,3,8 1,0,8 Policejní stanice 65,9 20,7 8,9 2,4,8 1,2 Kostel nebo modlitebna 47,6 19,0 15,3 6,3 5,0 6,9 Jídelna McDonalds 21,7 19,1 18,9 9,9 12,1 18,3 Centrum pro zjišťování AIDS 23,6 14,5 24,0 14,1 9,3 14,5 Ústav pro duševně nemocné 14,7 17,3 27,9 14,9 10,4 14,9 Výchovný ústav pro mládež 13,5 13,1 27,9 13,7 13,3 18,4 Kontaktní centrum pro ohrožené drogami 14,4 12,6 24,2 17,1 11,8 19,9 Rockový klub 14,1 7,8 15,9 13,5 17,1 31,6 Ubytovna pro bezdomovce 6,9 6,9 23,9 22,7 17,2 22,3 Romské kulturní středisko 8,9 5,2 14,5 16,1 19,7 35,6 Kasino s ruletou, herna 5,8 4,2 10,3 11,9 21,0 46,8 Ubytovna pro uprchlíky 3,2 4,2 10,0 10,8 19,4 52,3 10 Seřazeno podle počtu pozitivních odpovědí (1-3). 42

Tabulka č. 38 Ochota žít v sousedství s vybranými zařízeními 11 2015 2012 2009 2005 2002 Domov důchodců 262,8 236,3 242,0 260,3 246,6 Policejní stanice 240,4 200,5 209,6 224,0 243,2 Kostel nebo modlitebna 159,1 157,2 164,4 185,0 196,2 Centrum pro zjišťování AIDS 47,6 4,9 32,9 84,6 79,4 Jídelna McDonalds 33,4 61,7 70,6 45,2 71,8 Ústav pro duševně nemocné 26,1 23,9 44,7 92,6 112,4 Výchovný ústav pro mládež -0,8-30,2 8,0 21,0-10,6 Kontaktní centrum pro ohrožené drogami -7,7-38,2-23,1 27,6 67,8 Ubytovna pro bezdomovce -65,7-90,3-78,9-25,3-59,4 Rockový klub -68,6-39,2-7,1-49,2-63,6 Romské kulturní středisko -110,9-99,5-112,2-104,8-127,4 Kasino s ruletou, herna -157,9-141 -111,3-98,4-95,8 Ubytovna pro uprchlíky -177,9-66,1-68,2-90,6-75,2 8.5 Názory na imigraci Do naší země přichází řada lidí, kteří opustili své domovy pro špatnou politickou nebo hospodářskou situaci. Současná migrační vlna, ve spojení s uskutečněnými teroristickými útoky (i když výzkum probíhal v měsíci říjnu, takže poslední pařížský útok z 15.listopadu už názory respondentů neovlivnil) výrazným způsobem zahýbala s názorem občanů Brna na uprchlickou otázku. Rapidní snížení tolerance k uprchlíkům se projevilo již ve výše prezentovaných výsledcích a bylo znatelné i v dalším dotazu, který se uprchlíků týká. Většina respondentů se přiklání k spíše názoru, že imigranti jsou v naší zemi cizorodým prvkem variantu 4-6 zvolilo 405 ze 481 respondentů (84,3%), zcela krajní negativní názor uvedlo 213 respondentů, tj. 44,3% (o 26% více, než v roce 2012). Krajní pozitivní názor, že imigranti jsou pro naši zemi velkým přínosem, uvedlo jen 7 respondentů, tj, 1,4 %, což je o necelé 1,8% méně než v roce 2012. Různý stupeň pozitivního vnímání (1 3) imigrantů uvedlo 76 respondentů, tj. 15,8%, v roce 2012 to bylo 42,2% respondentů (viz graf č. 26). Toto je vůbec nejhorší výsledek za celou dobu provádění těchto studií. Tabulka č. 39 Názory na imigranty (v%, N=481) 1 2 3 4 5 6 Imigranti jsou pro zemi velkým přínosem 1,5 2,3 12,1 17,3 22,7 44,3 Imigranti jsou v naší zemi cizorodým prvkem 11 Vážená hodnota intenzity názorů byla vypočítána podle následujícího vzorce: /3x (četnost 1) + 2x (četnost 2) + 1x( četnost 3) - 1x (četnost 4) - 2x (četnost 5) - 3x (četnost 6)/ x 100 počet respondentů Interval: maximum 300 minimum -300, kdy 300 je absolutní přijetí zařízení a -300 absolutní odmítnutí zařízení. 43

Graf č. 26 Srovnání názoru na imigranty v letech 2012 a 2015 (%) 100 80 60 40 20 2015 0 imigranti jsou pro zemi velkým přínosem imigranti jsou v zemi cizorodým prvkem 2012 8.6 Názory na prostituci Města, a nejen města, ale především naše legislativa, se stále nedokáží vypořádat se společensky negativním jevem prostituce. Ani respondenti nebyli jednotní ve svých postojích k prostituci. Zhruba desetina respondentů je pro uzákonění prostituce jako živnosti, okolo 15% respondentů se přiklonilo k názoru, že lze ponechat současný stav nezměněný a že by bylo dobré prostituci zcela zakázat. Nadpoloviční většina dotazovaných, 58,9%, považovala za nejvhodnější prostituci uzákonit, ale uzavřít ji do veřejných domů. Toto stanovisko uvedlo o 2,7% dotazovaných více, než při předcházejícím šetření. Ve srovnání s předchozími výzkumy se nejvíce mění položky ponechat současný stav a zcela prostituci zakázat. Tabulka č. 40 Názory na vhodný přístup k prostituci Prostituci uzákonit jako živnost Počet 2015 2012 2009 2005 2002 Podíl v Podíl v Podíl v Podíl v Podíl v % % % % % 50 10,7 11,8 8,1 9,7 13,2 Prostituci uzákonit jako živnost, ale omezit na veřejné 275 58,9 56,2 59,9 65,5 55,4 domy Ponechat současný stav 68 14,6 11,6 7,2 8,1 9,7 Zcela prostituci zakázat 74 15,8 20,4 24,8 16,7 21,7 Celkem 467 100,0 100 100 100 100 44

9. Hodnocení podmínek pro každodenní život v Brně 9.1 Hodnocení celkové situace Každý člověk si přeje bydlet v obci příjemné pro život, obyvatelé Brna nejsou výjimkou. Jak vidí respondenti celkové podmínky pro každodenní život je uvedeno v tabulce č. 41. V dotazníku mohli hodnotit, zda Brno považují za čisté, dobře osvětlené, opravené, s dobrou městskou dopravou, možnostmi pro kulturní vyžití, s dobrým životním prostředím, dobrou obchodní sítí, dostatkem sportovišť, dobrou zdravotní péčí, dobrou nabídkou pracovních příležitostí a dostatkem volných bytů. Mohli uvést, zda ho považují za místo, kde se zde nekrade a život je v něm zcela bezpečný, mezilidské vztahy jsou výborné, zda město má výborné vedení, schopné policisty i městské strážníky, zda se zde lidem dobře se žije. Z hodnocení vyplývá, že mezi respondenty celkově převažoval spíše dobrý pocit ze života v Brně, vyjma hodnocení množství krádeží se k pozitivní odpovědi přiklonilo více než 50% odpovídajících. Nejvíce jsou respondenti spokojeni (více než 75% pozitivních odpovědí) 12 : s obchodní sítí, kulturním vyžitím, MHD, zdravotní péčí, celkovou kvalitou života ve městě (ta je nejhůře hodnocena obyvateli Líšně a Vinohrad 42% negativních odpovědí, Brna-střed 38% negativních odpovědí a Králova Pole 31% negativních odpovědí) 13, veřejným osvětlením, počtem sportovišť (hůře hodnoceno obyvateli Líšně a Vinohrad 36% negativních odpovědí) a vedením městské části (nejhůře hodnoceno občany z Brna střed 28% negativních odpovědí a Husovic, Zábrdovic, Židenic 27% negativních odpovědí). 50-74,9%, tedy ještě převažující pozitivní hodnocení, získala činnost policie, množství pracovních příležitostí, kvalita mezilidských vztahů (nejhůře u obyvatel sídlišť přes 50% negativních odpovědí), činnost městských strážníků (nejhůře hodnoceno obyvateli Bystrce 42% negativních odpovědí, Králova Pole 38%, Vinohrad a Líšně 31%), vedení města (nejhůře hodnoceno obyvateli Vinohrad a Líšně 43 negativních hodnocení a Brna-střed 38% negativních odpovědí), kvalita životního prostředí (nejhůře hodnoceno obyvateli Vinohrad a Líšně 43 negativních hodnocení a Brna-střed 39% negativních odpovědí), bezpečnost, čistota města, vzhled (opravenost) města, nabídka volných bytů (přes 65% negativních odpovědí v Bystrci). Pod hranicí spokojenosti (25-49,9% pozitivních odpovědí) byla hodnoceno množství krádeží ve městě (přes 70% negativních odpovědí Bystrc a Královo Pole, přes 60% Líšeň a Vinohrady). Ve srovnání s hodnocením v roce 2012 (viz tabulka č. 42) došlo k pozitivnímu posunu u všech položek nejvíce v případě hodnocení množství pracovních příležitostí (11,9 bodů), mezilidských vztahů (85 bodů), celkové bezpečnosti (80,8 bodů), množství krádeží (72,2 body), kvality životního prostředí (65,5 bodů), vedení městských částí (65,2 bodů), celkové kvality života (65,1 bodů) a čistoty města (55,8 bodů). 12 Výčet je uspořádán podle spokojenosti sestupně. 13 Rozdíly mezi městskými částmi jsou uváděny jen v případě, že jsou statisticky významné (hodnota sig. Cramerova V pod 0,05). 45

Tabulka č. 41 Hodnocení situace v Brně (v %) Má výbornou obchodní síť Má výborné možnosti pro kulturu 38,3 34,9 20,4 4,8 1,0,6 33,3 35,1 23,6 5,2 2,0,8 Má špatnou obchodní síť Má špatné možnosti pro kulturu Dobře se zde žije 17,2 38,9 33,8 8,7,2 1,2 Špatně se zde žije Má dobrou městskou dopravu Má výbornou zdravotní péči 28,8 37,2 16,8 10,4 4,6 2,2 16,5 33,6 31,2 11,5 6,0 1,2 Má nevyhovující městskou dopravu Má špatnou zdravotní péči Má hodně sportovišť 14,1 28,8 36,2 11,9 5,4 3,6 Má málo sportovišť Je dobře osvětlené 11,4 33,7 33,1 16,0 4,4 1,4 Je špatně osvětlené Má výborné vedení městské části 7,7 25,5 43,9 14,5 6,2 2,3 Má schopné policisty 5,1 28,8 40,6 17,1 5,3 3,1 Má mnoho pracovních příležitostí Mezilidské vztahy jsou výborné Má schopné městské strážníky Má výborné vedení města Má výborné životní prostředí Život je v něm zcela bezpečný 6,5 23,8 42,7 15,3 6,3 5,4 7,2 23,9 37,6 20,1 7,8 3,2 4,3 26,6 37,5 17,4 8,8 5,3 2,9 18,3 46,5 18,8 9,8 3,8 6,6 21,9 37,4 19,1 12,7 2,2 3,4 18,6 42,7 23,7 9,3 2,2 Má špatné vedení městské části Má neschopné policisty Má málo pracovních příležitostí Mezilidské vztahy jsou velmi špatné Má neschopné městské strážníky Má špatné vedení města Má špatné životní prostředí Život je v něm ve stálém nebezpečí Je čisté 4,2 19,2 40,9 20,0 9,0 6,8 Je špinavé Je dobře opravené 4,4 18,4 40,1 21,2 10,4 5,6 Je špatně opravené Má dostatek volných bytů 6,9 17,9 32,4 19,5 11,6 11,6 Téměř se zde nekrade,4 3,6 29,6 30,2 22,3 13,9 Má nedostatek volných bytů Velmi mnoho se zde krade 46

Tabulka č. 42 Hodnocení podmínek pro každodenní život v Brně 14 2015 2012 2009 2005 2002 Má výbornou obchodní síť 196,6 170,9 154,7 175,8 156,4 Má výborné možnosti pro kulturu 182,2 144,1 132,7 156,3 163,8 Má dobrou MHD 151,4 125,8 99,4 101,8 71,6 Dobře se zde žije 150,4 85,3 71,2 92,6 116,8 Má výbornou zdravotní péči 120,7 103,5 65,9 69,4 96,2 Je dobře osvětlené 105,8 86 54,8 74,6 104,8 Má hodně sportovišť 102,4 49,3 35,3 50,4 11,8 Má výborné vedení městské části 84,1 18,9 -- -- -- Má schopné policisty 76,5 42,5 26,3-4,0 18,8 Je dobře opravené 72,9 21,2 8,8 9,2 76,6 Má mnoho pracovních příležitostí Mezilidské vztahy jsou výborné Má schopné městské strážníky Má výborné životní prostředí 65,5-53,4-46,8-26,8-27 61,8-23,2 0,0-5,4 26,8 51,4 13,1 8,4-15,6 2 50,1-15,4-28,9-18,4 26,4 Má výborné vedení města 44,4-20,7 14,2-4,0 15,2 Život v Brně je zcela bezpečný 41,3-39,5-40,7-53,5-23,4 Je čisté 33,5-22,3-41,7-32,3 50,2 Má dostatek volných bytů 11-14,5-61,7-74,5-83,4 Téměř se zde nekrade -78,5-150,7-129,9-181,6-136 14 Vážená hodnota intenzity názorů byla vypočítána podle následujícího vzorce: /3x (četnost 1) + 2x (četnost 2) + 1x( četnost 3) - 1x (četnost 4) - 2x (četnost 5) - 3x (četnost 6)/ x 100 počet respondentů Interval: maximum 300 minimum -300, kdy 300 je absolutní přijetí výroku a -300 absolutní odmítnutí výroku 47

9.2 Problémy, které ve v Brně potřeba přednostně řešit Na otázku Které problémy byste řešil přednostně? měli respondenti možnost uvést až tři problémy, celkem se sešlo 734 návrhů. Z analýzy odpovědí vyplynulo následující pořadí urgentnosti problémů, které by si respondenti přáli, aby městští zastupitelé řešili (tabulka č.40) 15 : Tabulka č. 43 Problémy, které je potřeba ve městě řešit přednostně Problematika Body Lokalita Kriminalita (omezení krádeží, výtržnictví a vandalismu, delikvence a alkoholismus mládeže, drogy, bezdomovectví ad.) 293 Nejvíce Brno-střed, Husovice, Židenice, Zábrdovice a Vinohrady a Líšeň Doprava (provoz ve městě, parkování) 284 Všude zhruba stejně Životní prostředí, zeleň, čistota města 276 Nejvíce Husovice, Židenice, Zábrdovice a sídliště Vinohrady, Líšeň Bezpečnost (obecně zajištění osobní bezpečnosti, zlepšení činnosti policie, kamerový systém, hlídky na odlehlých místech parky, zastávky MHD a v okolí škol) 144 Nejvíce obě sídliště a Husovice, Židenice, Zábrdovice Problematika menšin (zejm. problémové vztahy s Romy, integrace, uprchlíci) Sociální oblast (soc. dávky, služby zejm. nedostatek domovů pro seniory a péče o ně, péče o handicapované občany, bezbariérový pohyb po městě, podpora rodin, zdravotnictví) 138 Nejvíce Brno-střed a Husovice, Židenice, Zábrdovice 100 Nejvíce Husovice, Židenice, Zábrdovice, Královo Pole, Brno-střed Stavební rozvoj (opravy infrastruktury a budov) 77 Nejvíce Brno-střed Volný čas (sport koupaliště a cyklostezky, volnočasové aktivity pro děti a seniory, dětská hřiště) 74 Nejvíce sídliště a Husovice, Židenice, Zábrdovice Bydlení (bytová politika, dostupnost bytů, výše nájmů, opravy městských bytů) 69 Nejvíce Husovice, Židenice, Zábrdovice, Královo Pole, Bystrc Zaměstnanost (rozvoj pracovních příležitostí (pro seniory a Romy), podpora podnikání) 62 Nejvíce Husovice, Židenice, Zábrdovice, Brno-Střed Školství (zejm. nedostatek MŠ, podpora 55 Nejvíce Brno-střed, Královo pole alternativního školství a speciálního školství) MHD (frekvence, cena) 25 Politika (změna vedení města, snížení byrokracie, výběr veřejných zakázek) Korupce 14 Občanská vybavenost 14 Odpady (přesun spalovny do neobydlené části, více 13 Nejvíce Vinohrady a Líšeň, Brno-Střed kontejnerů na třídění odpad, snížení poplatku pro ty, co třídí odpady, zřízení sběrného dvora) Veřejné osvětlení 11 Kultura (nová koncertní síň, kulturní akce, investice do kultury) 16 10 15 Pozn. počet bodů byl stanoven na základě četnosti a pořadí, ve kterém respondent problematiku uvedl (tj. každá odpověď od respondenta byla vážena 1-3 body) 48

9.3 Co se v Brně změnilo k lepšímu Na volnou otázku Co se v životě města Brna zlepšilo za posledních 5 let? odpovědělo celkem 144 respondentů (28,3%), kteří uvedli celkem 241 odpovědí. Pocit, že se nic nezlepšilo, mělo 8 respondentů (3,3% ze všech odpovědí). Naopak všechno se zlepšilo podle 2 respondentů. Pozitivně hodnotili občané především změny v: 1. Vzhledu města (55 respondentů, tj. 22,8% ze všech odpovědí), zejména celkový vzhled veřejných prostorů, stavební úpravy (Zelný trh), opravy budov (zejm. historických) a nové stavby. 2. Městské hromadné dopravě (34 respondentů, tj. 14,1%), 3. Životním prostředí (30 respondentů, tj. 12,4%), zejména zeleň, parky, čistotu ulic. 4. Dopravní situaci opravy komunikací, obchvaty, rychlost dopravy atd. (26 respondentů, tj.10,8%) 5. Podmínkách pro sport a volný čas (21 respondentů, tj. 8,7%), např. hřiště pro děti, cyklostezky, sportoviště, nabídka volnočasových aktivit 6. Kultuře (19 respondentů, tj. 8,4%). 7. Obchodní vybavenosti (17 respondentů, tj. 7%), zejména nabídka obchodů a kvalitnější služby 8. Bezpečnosti (12 respondentů, tj. 5%), např. práci městské policie, kamerový systém, méně žebrajících osob v centru. 9. Sociální sféře (11 respondenti, tj. 4,6%), Zejména nabídka pracovních míst, možnosti studia, zdravotní péče, mezilidské vztahy 10. Na úřadech (3 respondenti, tj. 1,2%), Činnost magistrátu, ochota úředníků 9.4 Stěhování mimo Brno Zda jsou lidé s městem spokojeni či nespokojeni mohou také ukázat úvahy o stěhování z Brna jinam. Proto byl tento dotaz respondentů položen. Odpovědi jsou uvedeny v následující tabulce č. 44. Tabulka č. 44 Úvahy o migraci z Brna 2015 2012 2009 2005 2002 Počet Podíl v % Podíl v % Podíl v % Podíl v % Podíl v % Nikdy neuvažoval(a) 270 54,0 43,3 43,7 54,7 51,8 Napadlo mě to 166 33,2 45,3 45,7 37,9 37,6 Vážně o tom uvažuji 53 10,6 8,9 6,8 6,2 8,2 Podnikám konkrétní kroky k odstěhování 11 2,2 2,5 3,8 1,2 2,4 Celkem 500 100,0 100 100 100 100 49

O stěhování mimo Brno nikdy neuvažovalo 54% respondentů, 33,2% uvedlo, že podobná myšlenka je již napadla. Vážně o tom však uvažuje 10,6% respondentů, ale jen 2,2% už podniklo kroky k naplnění tohoto záměru. V porovnání se šetřením v roce 2012 se sice nepatrně zvýšil podíl těch, kteří vážně uvažují nad odstěhováním z Brna, zároveň ale klesl i podíl těch, které stěhování z města napadlo i těch, kteří o něm vůbec neuvažují. Na otázku Jaké tři hlavní důvody máte pro úvahy o odstěhování z města? odpověděli celkem 64 respondenti (10,2%), kteří uvedli celkem 120 důvodů. Každá odpověď byla vážena 1-3 body podle pořadí. Tabulka č. 45 Důvody stěhování mimo Brno Důvody Počet bodů Nekvalitní životní prostředí 126 Rodinné důvody, děti, stěhování za rodinou/partnerem 39 Bezpečnost 37 Finanční důvody vysoké náklady ve městě 28 Bytové důvody vysoké ceny v Brně, touha po domě 21 Pracovní uplatnění 14 Dopravní situace 6 Studium 4 Za hlavní důvod stěhování z Brna bylo uváděno stejně jako v roce 2012 zejména špatné životní prostředí. Následovaly rodinné, bezpečnostní, finanční a bytové důvody. 50

10. Kamerové monitorovací systémy Po zavedení monitorovacích kamerových systémů ke zvýšení bezpečnosti obyvatelstva měli lidé k jeho využívání původně výhrady. Postupně si však mnozí začali uvědomovat přínos těchto systémů pro bezpečnost, což dokládají analýzy z předchozích let i současné odpovědi respondentů na dotaz, zda se cítí bezpečněji na prostranstvích monitorovaných kamerovým systémem. Z odpovědí jednoznačně vyplývá, že 78,4%% respondentů (cca o 4% více, než v roce 2012) se cítí na prostranstvích sledovaných kamerovými systémy rozhodně nebo spíše bezpečněji. Tabulka č. 46 Hodnocení zvýšení pocitu bezpečí díky kamerovému systému Počet Podíl v % Rozhodně ano 185 38,8 Spíše ano 189 39,6 Spíše ne 82 17,2 Rozhodně ne 21 4,4 Celkem 477 100,0 Tabulka č. 47 Podpora zřizování a rozšiřování kamerových systémů Počet Podíl v % Ano, vždy 154 32,5 Částečně ano, zejména v rizikových lokalitách 227 47,9 Spíše ne, pouze v rizikových lokalitách 61 12,9 Ne, je to omezování osobní svobody 17 3,6 Nevím 15 3,2 Celkem 474 100,0 S pocitem větší bezpečnosti souvisí i značně vysoká podpora zřizování a rozšiřování kamerových systémů na veřejných prostranstvích. 32,5% respondentů podporovalo kamerové systémy na všech veřejných prostranstvích. Téměř polovina respondentů, přesně 47,9%, byla pro zřízení kamerových systémů na většině veřejných prostranství, zejména v rizikových oblastech a dalších 12,9% podporovalo kamerové systémy, ale jenom v rizikových lokalitách. Za omezování osobní svobody monitorovací kamerové systémy považuje jen 3,6% respondentů. Ve srovnání s rokem 2012 o 12% narostla bezvýhradná podpora kamerových systémů a ubylo těch, kteří kamery zcela odmítají (o 1,5%). Zároveň nepatrně poklesl i podíl respondentů, kteří jsou s rozšířením kamerového systému svolní alespoň v rizikových lokalitách (o necelých 8 %). Částečná podpora kamerových systémů, zejména v rizikových lokalitách, zůstala zcela stejná. Za riziková místa, tedy prostory, kde je především vhodné budovat kamerové systémy, respondenti považovali především centrum města, křižovatky a parkoviště. Instalace kamerových systémů v okolí bydliště respondenta měla nejmenší podporu, přesto však 60% respondentů by přivítala kamerové systémy i tady. 17% respondentů instalaci kamer v okolí 51

bydliště odmítá. Statisticky významně více přijatelné 16 jsou kamery v okolí bydliště u respondentů z Husovic, Židenic a Zábrdovic (74%), Brna-střed (65,3%) a Líšně a Vinohrad (64,1%). Nadpoloviční souhlas získaly i kamery v oblasti Králova Pole (55,4%). Naopak spíše odmítány byly kamery v Bystrci (45% pozitivních hlasů). Oproti roku 2012 vzrostla podpora kamerových systémů ve všech oblastech (centrum o 13%, křižovatky o 8%, okolí bydliště o 10%), kromě parkovišť, kde se nezměnila. Tabulka č. 48 Názor na instalaci nových kamer Centrum města Křižovatky/komunikace Parkoviště Okolí bydliště Počet % Počet % Počet % Počet % Ano 405 85,1 389 82,1 370 78,1 288 60,6 Ne 28 5,9 45 9,5 49 10,3 84 17,7 Nevím 43 9,0 40 8,4 55 11,6 103 21,7 Celkem 476 100,0 474 100,0 474 100,0 475 100,0 Graf č. 27 Názor na instalaci nových kamer 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 Ano Ne Nevím Okolí bydliště Parkoviště Křižovatky/komunikace Centrum města Přestože lidé zřizování kamerových systémů podporují, z odpovědí na dotazy, týkající se míry informovanosti o využívání kamerových systémů a znalosti prostor, které jsou kamerovými systémy monitorovány, vyplývá, že míra informovanosti je stále dosti nízká. Jenom 31,5% dotazovaných odpovědělo, že jsou více či méně o využívání kamerových systému informováni a pouze 40,6% dotazovaných ví dobře nebo alespoň částečně, která veřejná prostranství jsou v Brně kamerovým systémem monitorována. Nárůst informovanosti o využívání kamerových systému je oproti roku 2012 cca 12%, informovanost ohledně rozmístění kamer se zvýšila o 14%. 16 Hodnota signifikance Cramerova V je 0,007. 52