PROGRAM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KOMINÍK KONTROLA A ČIŠTĚNÍ SPALINOVÝCH CEST (36-025-H) OBOR KOMINÍK (36-56-H/01) STUDIJNÍ TEXT K VZDĚLÁVACÍMU MODULU PROVOZNÍ KONTROLA SPOTŘEBIČŮ A ZKOUŠENÍ SPALINOVÝCH CEST (KÓD MODULU KC 2) Učebnice vznikla v rámci projektu Další profesní vzdělávání pro technické kvalifikace registrační číslo CZ.1.07/3.2.05/04.0006. Projekt byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státní rozpočtem České republiky.
PROGRAM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KOMINÍK KONTROLA A ČIŠTĚNÍ SPALINOVÝCH CEST (36-025-H) OBOR KOMINÍK (36-56-H/01) STUDIJNÍ TEXT K VZDĚLÁVACÍMU MODULU PROVOZNÍ KONTROLA SPOTŘEBIČŮ A ZKOUSENÍ SPALINOVÝCH CEST (KÓD MODULU KC 2) MGR. JIRÍ MOTAL ING. MILOSLAV SCHWARZER STŘEDNÍ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ, OLOMOUC, ROOSEVELTOVA 79 2015 Učebnice vznikla v rámci projektu Další profesní vzdělávání pro technické kvalifikace registrační číslo CZ.1.07/3.2.05/04.0006. Projekt byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státní rozpočtem České republiky. 2
OBSAH ÚVOD... 4 1 PROVOZNÍ KONTROLA SPOTŘEBIČŮ PALIV A SPALINOVÉ CESTY NA RŮZNÉ DRUHY PALIV VŠEOBECNÉ PODMÍNKY, ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ... 5 1.1 ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ SPOTŘEBIČŮ PALIV... 6 1.2 PŘIPOJOVÁNÍ SPOTŘEBIČŮ A JEJICH PROVOZ VŠEOBECNĚ... 8 1.3 UMÍSŤOVÁNÍ SPOTŘEBIČŮ VŠEOBECNĚ... 9 1.3.1 Umísťování spotřebičů v bytových prostorech... 10 1.3.2 Umístování spotřebičů v nebytových prostorech... 11 2 PROVOZNÍ KONTROLA SPOTŘEBIČŮ PALIV A SPALINOVÉ CESTY NA RŮZNÉ DRUHY PALIV... 14 2.1 PROVOZNÍ KONTROLA SPOTŘEBIČŮ NA TUHÁ A KAPALNÁ PALIVA... 14 2.2 PROVOZNÍ KONTROLA SPOTŘEBIČŮ NA PLYNNÁ PALIVA... 17 2.3 PROVOZNÍ ZKOUŠKA KOMÍNU... 19 2.4 ZKOUŠKA KOMÍNOVÉHO TAHU POMOCÍ KOUŘE... 19 3 NÁZVOSLOVÍ KOMÍNŮ, ROZDĚLENÍ KOMÍNŮ DLE ČSN EN... 21 3.1 ZÁKLADNÍ NÁZVOSLOVÍ KOMÍNŮ... 21 3.2 TŘÍDĚNÍ KOMÍNŮ PODLE ČSN EN 1443... 30 3.2.1 Popisový štítek... 30 3.2.2 Rozdělení podle teplotní třídy... 31 3.2.3 Rozdělení podle tlakové třídy... 31 3.2.4 Rozdělení podle třídy odolnosti vůči kondenzátu... 32 3.2.5 Rozdělení podle třídy odolnosti proti korozi... 32 3.2.6 Rozdělení podle třídy odolnosti proti vyhoření sazí + vzdálenost Konstrukcí... 32 3.3 KRESLENÍ KOMÍNŮ NA STAVEBNÍCH VÝKRESECH... 32 SEZNAM OBRÁZKŮ... 35 SLOVNÍK... 37 DOPORUČENÁ LITERATURA... 38 POUŽITÉ ZDROJE... 39 VĚDOMOSTNÍ TESTY... 40 3
ÚVOD Aby spalinové cesty zajistily bezpečný odvod spalin od připojených spotřebičů paliv do volného ovzduší a tím zajistily hospodárný provoz spotřebičů paliv, požární bezpečnost objektů i chránily životy a zdraví uživatelů spotřebičů paliv, musí být kontrolovány a zkoušeny v pravidelných intervalech a předepsanými technologickými postupy. Provozní kontroly a zkoušení spalinových cest provádí odborně způsobilá osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominík nebo revizní technik komínů. Autoři textu 4
1 PROVOZNÍ KONTROLA SPOTŘEBIČŮ PALIV A SPALINOVÉ CESTY NA RŮZNÉ DRUHY PALIV VŠEOBECNÉ PODMÍNKY, ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ STUDIJNÍ CÍLE KAPITOLY Po prostudování této kapitoly dokážete: Popsat a znát základní rozdělení spotřebičů paliv dle typu paliva a kategorie Popsat všeobecné podmínky připojování a provozu spotřebičů paliv Popsat okolnosti a předpoklady pro správné umístění a instalaci spotřebičů paliv KLÍČOVÉ POJMY Spotřebič paliv, provozní kontrola, provoz spotřebičů paliv, umístění spotřebiče Spotřebič paliv je zařízení, ve kterém se spalováním přeměňuje energie tuhého, kapalného nebo plynného paliva na teplo. Návrh a provedení komínů jsou závislé na konstrukci spotřebiče paliv a na jeho požadavcích na odvod spalin do volného ovzduší. V současné době je na trhu velké množství druhů spotřebičů paliv a je obtížné vybrat si ten nejlepší. Pro obecnou orientaci je zpracováno základní třídění spotřebičů paliv, na které budou navazovat odpovídající konstrukce komínů. Za spotřebiče paliv jsou považovány zejména lokální spotřebiče paliv, kotle ústředního vytápění, ohřívače vody a technologické spotřebiče, které jsou připojeny na odvod spalin. Odvod spalin může být vytvořen kouřovodem a komínem, nebo svislým kouřovodem, který plní funkci komínu. V publikaci bude uvedena povšechně i problematika odvodu spalin stěnou fasády do volného ovzduší, protože je toto řešení předmětem CSN 73 4201:2008. (Jiřík, 2009, s. 13) Jelikož dochází k neustále se zrychlujícímu pokroku ve všech různých odvětvích techniky, dochází tak samozřejmě i k rychlému zdokonalování spotřebičů paliv, jejich příslušenství a k rychlému nástupu zdokonalování jak samotného připojení na spalinové cesty tak k odvodu spalin od spotřebičů různých druhů a typů. Tyto skutečnosti vedou k tomu, že je třeba klást velký důraz na dodržování všech technických pravidel v rámci správné primární instalace, a dodržování základních pravidel pro správný a předepsaný provoz spotřebičů paliv a v neposlední řadě provádět pravidelnou údržbu na všech spotřebičích dle pokynů daného výrobce spotřebičů paliv. 5
1.1 ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ SPOTŘEBIČŮ PALIV Podle použitého paliva se spotřebiče dělí takto: spotřebiče na tuhá paliva, spotřebiče na plynná paliva, spotřebiče na kapalná paliva. Podle přívodu spalovacího vzduchu se spotřebiče dělí na: spotřebiče otevřené, s přívodem vzduchu z místnosti a odvodem spalin do vnějšího prostoru (obr. 1a, b, c), Obrázek 1 Spotřebiče otevřené, přívod vzduchu z místnosti (autoři textu) spotřebiče uzavřené, s přívodem vzduchu z vnějšího prostředí a odvodem spalin do vnějšího prostředí (obr. 2a, b, c). 6
Obrázek 2 Uzavřené spotřebiče, přívod vzduchu z vnějšího prostředí (autoři textu) Dle kapitoly 3 normy CSN 73 4201 se spotřebiče dělí: uzavřený spotřebič (v provedení C) spotřebič, který odebírá spalovací vzduch z venkovního prostoru nebo ze vzduchového průduchu, spaliny jsou odváděny do volného ovzduší, otevřený spotřebič (v provedení B) spotřebič, který odebírá spalovací vzduch z prostoru, v němž je umístěna; spaliny jsou odváděny do volného ovzduší, uzavíratelný spotřebič spotřebič, u něhož lze regulovat přívod spalovacího vzduchu nasávaného z prostoru, v němž je umístěn; množství nasávaného vzduchu je ovlivněno podtlakem v sopouchu (pokojová kamna, sporáky, kotle ústředního vytápění na pevná paliva, krbové vložky apod.), spaliny jsou odváděny do volného ovzduší, 7
spotřebič s otevřeným ohništěm, otevřený krb část ohniště (spalovací komory) pro spalování paliva je otevřené, přívod spalovacího vzduchu je obvykle odebírán z prostoru, ve kterém je spotřebič umístěn, spaliny jsou odváděny do volného ovzduší. OTÁZKY K ZAMYSLENÍ Z jakého důvodu je nutné znát základní rozdělení spotřebičů paliv? 1.2 PŘIPOJOVÁNÍ SPOTŘEBIČŮ A JEJICH PROVOZ VŠEOBECNĚ Spotřebič paliv lze připojit pouze, když: a) vyhovuje požadavkům podle zvláštních předpisů (zákon č. 22/1997 Sb. a nařízení vlády č. 22/2003 Sb.), nebo byly schváleny podle dříve platných předpisů, b) svým provedením a určením vyhovují pro daný druh a typ paliva. Je zakázáno připojovat spotřebiče, na nichž byly provedeny jakékoliv neoprávněné a neodborné zásahy nebo úpravy nebo jejichž technický stav neodpovídá požadavkům bezpečnosti a provozuschopnosti. (TPG 704 01, 2013, s. 30) Spotřebiče smějí být používány pouze k účelu, pro který jsou určeny, a musí být provozovány a udržovány v souladu s návodem výrobce. Spotřebiče mohou být umístěny pouze v prostorách, u nichž v důsledku polohy spotřebiče, velikosti, stavebních vlastností a způsobu užívání nedochází k ohrožení zdraví, života osob a zvířat ani majetku. Potřebné minimální odstupy plynových spotřebičů od stavebních částí z hořlavých stavebních materiálů uvádí návody výrobců, rovněž tak úpravy pro snížení těchto odstupů odstíněním proti tepelnému sálání nebo dostatečnou vrstvou tepelné izolace z nehořlavého materiálu, a též příslušná ustanovení CSN 06 1008. Není-li bezpečná vzdálenost spotřebiče vyrobeného před 1. 7. 2008 stanovena návodem výrobce, stanoví se vzdálenost podle vyhlášky č. 23/2008 Sb. Spotřebič s odvodem spalin smí být připojen pouze při splnění následujících podmínek: a) spalinová cesta je vhodná z hlediska zajištění bezpečného odvodu spalin (dle nařízení vlády č. 91/2010 Sb.) při mezních provozních podmínkách (nejvyšší a nejnižší příkon, nejnižší a nejvyšší teplota v místě spalinového hrdla spotřebiče, provoz ostatních spotřebičů připojených na společný průduch atp.), b) je zajištěn dostatečný přívod spalovacího vzduchu pro spotřebiče v provedení B. Vhodnost spalinové cesty se posuzuje porovnáním výsledku výpočtu a/nebo posouzením splnění podmínek výrobce spotřebiče s technickými parametry spalinové cesty uvedenými na štítku nebo v dokumentaci spalinové cesty dle platných norem. Posouzení spalinové cesty podle bodu a) smí provádět odborně způsobilá osoba pro revizi spalinové cesty podle 5 nařízení vlády č. 91/2010 Sb. nebo projektant s autorizací v oboru technika prostředí staveb, popř. soudní znalec v příslušném oboru. 8
Posouzení přívodu spalovacího vzduchu podle bodu b) smí provádět kvalifikovaná osoba, např. revizní technik plynových zařízení, servisní technik plynových spotřebičů, projektant s autorizací v oboru technika prostředí staveb nebo soudní znalec v příslušném oboru. Dokumentace posouzení spalinové cesty a přívodu spalovacího vzduchu podle bodu a) a b) musí být součástí výchozí revizní zprávy spotřebiče. (TPG 704 01, 2013, s. 30) Spotřebiče se připojují podle návodu výrobce pro instalaci a užívání. (TPG 704 01, 2013) OTÁZKY K ZAMYSLENÍ Z jakého důvodu je nutné znát předpoklady pro správné připojení spotřebičů paliv a technické podmínky pro jejich bezpečný provoz? 1.3 UMÍSŤOVÁNÍ SPOTŘEBIČŮ VŠEOBECNĚ Z obecného hlediska můžeme konstatovat, že spotřebiče paliv lze umístit pouze do těch prostor a na místa, které splňují požadavky stanovené výrobcem spotřebiče a nejsou v rozporu s platnou právní legislativou, příslušnými normami a jinými předpisy. Spotřebiče paliv je zakázáno instalovat: a) v koupelnách a sprchových koutech, b) ve skladištích potravin a na WC, c) v místnostech určených ke spaní (kromě bytových jednotek a staveb pro individuální rekreaci s jednou obytnou místností). Z obecného hlediska místa instalace můžeme rozlišit umístění spotřebičů paliv: a) umístění spotřebičů paliv v bytových prostorech, b) umístění spotřebičů paliv v nebytových prostorech. Zda je spotřebič umístěn v bytovém prostoru nebo naopak v místě např. s průmyslovým provozem sebou nese určitá odlišná specifika a jiné konkrétní požadavky. Vždy je však potřeba dodržovat technické předpisy týkající se umístění spotřebiče paliv s ohledem na specifické konkrétní požadavky místa, pro které má spotřebič paliv sloužit a kde má být nainstalován. OTÁZKY K ZAMYSLENÍ Z jakého důvodu je nutné znát podmínky pro zvolení správného místa k instalaci spotřebiče paliv? 9
1.3.1 Umísťování spotřebičů v bytových prostorech Za bytové prostory lze považovat rodinné domy, bytové domy, jiné prostory sloužící k bydlení nebo individuální rekreaci, tj. byty, pokoje pro ubytování včetně prostor hygienického zařízení. (TPG 704 01, 2013, s. 32) Spotřebiče v těchto prostorách je možno instalovat jen v případě, že nejsou v rozporu s návodem výrobce spotřebiče a neodporují platné právní legislativě, normám a jiným předpisům (např. normě CSN 73 4201:2010 aj.). Spotřebiče v provedení A Spotřebiče v provedení A odebírají spalovací vzduch z prostoru, ve kterém jsou umístěny a spaliny odcházejí do téhož prostoru se spotřebičem paliv. Z uvedeného důvodu je v tomto případě kladen velký důraz na objem prostoru s výměnou vzduchu. V případě malého objemu vzduchu v místnosti, kde je spotřebič typu A umístěn, dochází k nahromadění spalin, úbytku kyslíku, což má za následek zhoršení spalovacího procesu, což vede k nashromáždění škodlivých látek, zejména jedovatého oxidu uhelnatého a v krajním případě i ke zhasnutí hořáků a úniku nespáleného plynu. (TPG 704 01, 2013, s. 34) Tyto spotřebiče paliv je možno instalovat jen v těch případech, kde je v místnosti se spotřebičem zajištěno trvalé větrání prostoru nebo přímo větratelného, kromě výjimek uvedených v TPG 704 01 (kap. 9.2.2.3). Průměrná světlá výška místnosti se spotřebičem od podlahové plochy nejméně 2.3 m. V případě, že je spotřebič umístěn v místnosti se šikmým nebo klenutým stropem, započítává se do nejmenšího objemu pouze objem té části, kde světlá výška činí 2,3 m a více. V případě, že se umístí spotřebič u stěny se světlou výškou méně než 2,3 m, musí se nad ním provést instalace účinného větracího zařízení, např. digestoře nebo jiného zařízení, které spaliny vyvede do venkovního prostoru. Spotřebiče v provedení B Spotřebiče v provedení B odebírají spalovací vzduch z místnosti, ve které jsou umístěny, přičemž spaliny jsou do vnějšího ovzduší odváděny spalinovou cestou. V důsledku nedostatečného přívodu spalovacího vzduchu dojde k jeho nesprávnému spalování paliva, porušení tlakové dynamické rovnováhy systému místnost spotřebič, případně přerušovač tahu komín, a k následnému vrácení spalin přes přerušovač tahu do místnosti se spotřebičem. (TPG 704 01, 2013, s. 36) Bez zajištění automatického blokování současného provozu spotřebiče typu B s atmosférickým hořákem s přerušovačem tahu a jiného zařízení způsobujícího podtlak v dané místnosti větší než 4 Pa, nesmí být instalovány. Mezi tyto jiná zařízení způsobující podtlak v místnosti můžeme zařadit: a) ventilátory, b) větrací zařízení, c) spotřebiče s ventilátorem, d) centrální vysavače, 10
e) tah komína jiných spotřebičů, f) jinými zařízeními. K zajištění dostatečného přívodu spalovacího vzduchu, např. větracími otvory, ventilačním potrubím nebo průvzdušností z venkovního prostoru, by se mělo přistoupit ještě před vlastní instalací spotřebiče paliv právě z důvodu zajištění jeho správné funkce s co největším ohledem na bezpečný provoz k zajištění ochrany zdraví, života osob a zvířat anebo majetku. Zjišťuje se pomocí metody ověření nepřípustného podtlaku většího než 4 Pa. A protože je princip činnosti při provozu spotřebičů typu C oproti typu B s ohledem na případná rizika poruchy, havárie, otravy, příp. i jiných dalších možných nebezpečných událostí, výrazně jednodušší a zejména bezpečnější, bylo přistoupeno k oficiálnímu ukončení výroby ke dni 26. 9. 2015. Dále bude možno spotřebiče v provedení B zakoupit jako nové již pouze v rámci doprodeje skladových zásob jednotlivých prodejců. Spotřebiče paliv kategorie A a C zůstávají i nadále ve výrobě a jejich další distribuce zůstává beze změn. Spotřebiče v provedení C Na spotřebiče typu C (tzv. turbo) nejsou kladeny takové požadavky na objem spalovacího vzduchu v místnosti, kde jsou umístěny, protože si tyto spotřebiče odebírají spalovací vzduch z venkovního prostoru, kam zároveň i odvádí spaliny. Tato funkce je zpravidla zajištěna tzv. Koaxiálním soustředným potrubím, které zajištuje bezproblémové přisávání spalovacího vzduchu ke spotřebiči i odvod spalin do venkovního prostoru. Kombinace spotřebičů v provedení A se spotřebiči v provedení B anebo C, popř. s jinými spotřebiči Při kombinaci spotřebičů v provedení A se spotřebiči v provedení B je nejmenší požadovaný objem prostoru roven vyšší z hodnot nejmenšího objemu požadovaného pro spotřebiče daného provedení (TPG 704 01, 2013, s. 40). OTÁZKY K ZAMYSLENÍ Z jakého důvodu je nutné znát základní podmínky pro kontrolu umístění spotřebiče paliv různých provedení v bytových prostorech? 1.3.2 Umístování spotřebičů v nebytových prostorech Za nebytové prostory lze považovat např. výrobní prostory, kanceláře, chodby, sklepy, sklady, průmyslové kuchyně, divadla, konferenční místnosti, kina, schodiště, kotelny, garáže, autodílny a jiné prostory pro obdobnou pracovní činnost a všechny jiné prostory, pokud nejsou součástí rodinného domu nebo stavby pro individuální rekreaci. Obecné základní podmínky správné instalace spotřebičů paliv pro tyto prostory jsou totožné jako v případě spotřebičů paliv instalovaných v bytových prostorech. 11
Spotřebiče v provedení A Pro připojování a instalaci spotřebičů, např. pro přípravu pokrmů, které nejsou umístěny ve velkokuchyních nebo shromažďovacích prostorech s výkonem do 12kW, platí stejné zásady jako pro připojování a instalaci spotřebičů v bytových prostorech. Spotřebiče ve velkokuchyních nebo shromažďovacích prostorech, příp. s výkonem větším než 12 kw, je třeba umístit pouze v trvale větraných nebo přímo větratelných místech. V prostoru se spotřebiči v provedení A musí být zajištěn průtok vzduchu nejméně 2 m 3.h-1 na 1 kw příkonu spotřebičů. Uvedený průtok může být zajištěn: a) větracími otvory nebo větracími potrubími z venkovního prostoru, které smějí být uzavíratelné pouze za podmínky, že spotřebič lze provozovat jen při jejich otevření na stanovený volný průřez, b) průvzdušností oken, c) nuceným větráním, d) krátkodobým nebo trvalým otevřením (vyklopením) okenního křídla nebo dveří do venkovního prostoru, popř. otevřením jiného větracího prvku pro přívod a odvod vzduchu z/do venkovního prostoru, který má při tlakovém rozdílu mezi venkovním a vnitřním prostorem 4 Pa alespoň nejmenší požadovaný průtok vzduchu (platí pouze pro ruční hořáky, plynové kahany a spotřebiče ve velkokuchyních a shromažďovacích prostorech s příkonem do 12 kw). Opět se zjišťuje pomocí metody - ověření nepřípustného podtlaku většího než 4 Pa. Spotřebiče v provedení B Plynový kotel pro ústřední vytápění s přípravou teplé vody průtokovým ohřívačem nebo zásobníkovým způsobem smí být instalován v prostoru, kde jsou umístěny vany nebo sprchy, pouze v případě, že splňuje požadavky daných norem CSN: a) je chráněn před postříkáním vodou, b) na jeden spotřebič připadá objem místnosti nejméně 0,8 m 3 na 1 kw příkonu spotřebiče, nejméně však 20 m 3, nebo je umístěn v prostoru se samostatným trvalým přívodem vzduchu z venkovního prostoru. Spotřebiče v provedení C Mohou se instalovat v garážích (CSN 73 6058), autodílnách, výrobních provozech, průmyslových provozech, na chodbách, schodištích a jiných prostorech v průmyslových zónách za dodržení předem stanovených technických podmínek a pravidel, které musí být v souladu s projektovou dokumentací objektů, požadavcích výrobců spotřebičů, platných norem CSN a jiných právních předpisů (TPG 704 01, 2013). 12
OTÁZKY K ZAMYSLENÍ Z jakého důvodu je nutné znát základní podmínky pro kontrolu umístění spotřebiče paliv různých provedení v nebytových prostorech? SHRNUTÍ Všeobecné podmínky pro instalaci spotřebičů paliv a znalost rozdělení jednotlivých typů a kategorií spotřebičů je důležitá pro posouzení jednotlivých dílčích částí provozních kontrol s ohledem na jednoznačné pozdější rozhodování, zda daný spotřebič vyhovuje z hlediska bezpečného provozu v objektu, kde je nainstalován a/nebo je jeho umístění v rozporu s danými technickými pravidly. 13
2 PROVOZNÍ KONTROLA SPOTŘEBIČŮ PALIV A SPALINOVÉ CESTY NA RŮZNÉ DRUHY PALIV STUDIJNÍ CÍLE KAPITOLY Po prostudování této kapitoly dokážete: Popsat provozní kontrolu běžných spotřebičů na tuhá a kapalná paliva Popsat provozní kontrolu spotřebičů na plynná paliva Popsat základní legislativu týkající se provozních kontrol spotřebičů paliv Obecně popsat zkoušení komínů a princip zkoušky komínového tahu pomocí kouře KLÍČOVÉ POJMY Provozní kontrola spotřebiče, zkoušení komínů, spalinová cesta, komínový tah Jestliže máme v dnešní době různé druhy paliv do různých druhů spotřebičů, je logické, že každý spotřebič paliv má svá předem již z výroby daná kritéria podmínek provozu a s tím související správné údržby, kontroly a čištění. Opět platí, že při provozní kontrole spotřebiče paliv je nutné postupovat přesně podle technických pravidel, norem a bezpečnostních nařízení a za přesného dodržení návodu údržby výrobce daného spotřebiče paliv. Jakékoli nedodržení předpisů a jiné související legislativy může vést ke špatné funkci spotřebiče, ke zhoršení spalování a tím k překročení daných emisních limitů, ke zkrácení jeho životnosti a k ohrožení požárně bezpečnostních pravidel. Podle stupně složitosti je nutné, aby údržbu a provozní kontrolu na spotřebiči paliv prováděly jen k tomu řádně proškolené osoby se správnou legislativní kompetencí, s příslušnými znalostmi v oboru a s odpovídající praxí. 2.1 PROVOZNÍ KONTROLA SPOTŘEBIČŮ NA TUHÁ A KAPALNÁ PALIVA Provozní kontrolou spotřebičů na tuhá paliva se rozumí provozní kontrola zejména kotlů ústředního vytápění na klasická tuhá paliva (jako měkké a/nebo tvrdé dříví, hnědě a/nebo černé uhlí, koks, pelety, lisované paky dřevěného odpadu), klasických pokojových kamen, krbových kamen, krbových vložek, sporáků a jiných spotřebičů. K provozní kontrole těchto spotřebičů patří zejména tyto kroky: vizuální prohlídka vnějšího pláště spotřebiče (kontrola důležitých spojů, vnějšího těsnění apod.), pevnost, příp. těsnost, provedeného připojení mezi hrdlem spotřebiče a kouřovodem, 14
pokud je na spalinovém hrdle spalinová klapka, ověření její funkce, těsnost dvířek zejména připevnění a správnou polohu těsnící šnůry, kontrola stavu litinového roštu (zda nedošlo již k jeho propálení) a stavu nádoby na popel, u krbových kamen vizuální kontrola skla dvířek a polohu těsnící šnůry, pokud je uvnitř spotřebiče šamotová výplň, kontrola celistvosti desek, dále pak kontrola přívodu spalovacího vzduchu do místnosti se spotřebičem paliv aj. V poslední době roste vzhledem k ekonomickým a úsporným hlediskům obliba kotlů na pelety, jejichž prodej je podporován ze strany prodejců zejména pro nízkou emisní třídu vypouštěných spalin (emisní třídy 1, 2, 3, 4, 5). Proto je důležité uvést pro orientaci v této problematice základní body pro kontrolu a údržbu právě těchto spotřebičů paliv. Čištění a údržba kotle a hořáku periodicky: 1) Jednou týdně a) čištění kotle kontrola spalování, b) kontrola nastavení hořáku (plnění hořáku palivem). 2) Jednou měsíčně a) kontrola a čištění nahromaděného prachu ve vnitřní části hořáku demontáží spodního víka retorty (viz obrázek č. 3), b) kontrola průchodnosti trysek pro přívod vzduchu do hořáku, v případě potřeby je vyčistit. 3) Po třech měsících (v případě spalování pelet) a) v případě spalování pelet může dojít ke spékání paliva na kolenu hořáku, je tedy nutné kontrolovat stav kolena, b) v případě znečištění čištění kolena (viz obrázek č. 4). 4) Po topné sezóně v případě celoročního provozu po 6 měsících a) demontáž celého hořáku a vyčištění roury podavače od zbytků paliva, b) čištění litinové části retorty, c) čištění kolena hořáku od napečeného paliva, d) mazání uložení šneku v převodovce, e) mazání uložení pohonu retorty. 15
Obrázek 3 Demontáž spodního víka retorty (EMBRA, a. s., [online], 2015, [cit. 2014-20-07]. Dostupný z: http://www.enbra.cz/images/stories/internet/produkty/zdroje_tepla_new/na_tuh%c3%a1_paliva/ N%C3%A1vod_ENBRA_TP_-_EKO_2.pdf Obrázek 4 Spečené palivo na kolenu hořáku a leštění kolena pomocí brusného kotouče (EMBRA, a. s., [online], 2015, [cit. 2014-20-07]. Dostupný z: http://www.enbra.cz/images/stories/internet/produkty/zdroje_tepla_new/na_tuh%c3%a1_paliva/ N%C3%A1vod_ENBRA_TP_-_EKO_2.pdf 16
Kontrola, čištění a související údržba u dalších spotřebičů na tuhá i kapalná paliva je obdobná, rozdíly jsou dle dané konstrukce spotřebiče, vždy je však nutné kvůli ekonomickému, ekologickému a bezpečnostnímu hledisku postupovat dle návodu výrobce konkrétního spotřebiče paliv s dodržením všech obecně technických zásad a předepsaných lhůt (viz Příloha č. 2 NV č. 91/2010 Sb.). OTÁZKY K ZAMYSLENÍ Proč se provádí provozní kontroly spotřebičů na tuhá paliva? 2.2 PROVOZNÍ KONTROLA SPOTŘEBIČŮ NA PLYNNÁ PALIVA Provozní kontrolou spotřebičů na plynná paliva se rozumí kontrola spotřebičů na zemní plyn v provedení B (tzv. otevřené spotřebiče paliv) a v provedení C (tzv. uzavřené spotřebiče paliv) nejrůznějších druhů a značek. Kontrola těchto spotřebičů bývá zpravidla technicky náročnější a nelze ji provádět svépomocí, vždy je nezbytné, aby kontrolu a údržbu prováděla kvalifikovaná osoba, např. servisní technik plynových spotřebičů anebo revizní technik plynových zařízení apod. Mezi tyto spotřebiče můžeme zařadit klasické kotle na zemní plyn s atmosférickými hořáky a přerušovačem tahu v provedení B nebo např. hodně známé a hojně rozšířené plynové topidla WAF v provedení B s napojením odkouření do komína, příp. v provedení C s odvodem spalin stěnou fasády a mnoho dalších plynových spotřebičů paliv. K provozní kontrole těchto spotřebičů patří zejména: a) úplné vypnutí spotřebiče paliv z provozu, b) odkrytování pláště spotřebiče paliv, c) demontáž hořáku s provedením vyčištění vypláchnutí vodou, d) kontrola expanzní nádoby, e) kontrola těsnosti plynu a vody, příp. zjišťování dalších netěsností, f) kontrola bezpečnostních prvků, spalovacích čidel, bezpečnostních čidel a havarijních pojišťovacích ventilů g) měření vypouštěných látek ve spalinách, h) kontrola přívodu správného množství spalovacího vzduchu např. metodou ověření nepřípustného podtlaku většího než 4 Pa (viz příloha č. 1). ad g) 1. 9. 2012 byly původní zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a změně některých zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů s původní vyhláškou č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší zrušeny. Nahradil je nový zákon č. 201/2012 Sb., s vyhláškou č. 415/2012 s platností od 13. 6. 2012. ad h) Je nezbytné, aby kontroly prováděla kvalifikovaná osoba, např. revizní technik spalinových cest, revizní technik plynových zařízení, servisní technik plynových 17
spotřebičů, projektant s autorizací v oboru technika prostředí staveb a/nebo soudní znalec v příslušném oboru. Ze stejných, zejména ekonomicko finančních hledisek, roste zájem ze strany uživatelů spotřebičů paliv o kotle kondenzační, které jsou v provedení C. Kotle jsou energeticky nejúspornější, vyrábí se v závěsném i stacionárním provedení a v poslední době jsou i cenově velmi dostupné. Provádění kontroly a údržby je nezbytné pro bezpečnost, řádnou funkci a trvanlivost kotle. Údržba se řídí podle platných předpisů. V zájmu kontroly výkonu kotle a emisí škodlivin se doporučuje provádět periodicky analýzu spalin podle platných norem. Proto je třeba v této kapitole vyjmenovat alespoň obecné základní body jejich provozní kontroly a údržby. Před samotnou kontrolou, příp. prováděním údržby, je u kondenzačních kotlů nutné: odpojit elektrické napájení a dát vnější bipolární vypínač kotle do polohy OFF, uzavřít kohout přívodu plynu u tepelných a sanitárních zařízení. Doporučuje se provádět na spotřebiči alespoň jedenkrát ročně následující kontroly: 1) Kontrola těsnění vodního okruhu zařízení s případnou výměnou obložení za účelem obnovení správné těsnosti, 2) kontrola těsnění plynového okruhu zařízení s případnou výměnou obložení za účelem obnovení správné těsnosti, 3) vizuální kontrola celkového stavu zařízení, 4) vizuální kontrola spalování a případná demontáž a vyčištění hořáku, 5) po kontrole bodu 3 případná demontáž a vyčištění spalovací komory, 6) po kontrole bodu 4 případná demontáž a vyčištění hořáku a trysky, 7) vyčištění primárního výměníku, 8) kontrola funkčnosti bezpečnostních systémů topení bezpečnostní zásah při dosažení mezní teploty, 9) kontrola funkčnosti bezpečnostních systémů rozvodu plynu bezpečnostní zásah v případě chybějícího plynu nebo plamene (ionizace), 10) kontrola účinnosti produkce TUV (kontrola průtoku a teploty), 11) všeobecná kontrola činnosti zařízení, 12) odstranění oxidu ze zjišťovací elektrody pomocí smirkového papíru. Poté následuje zkouška funkce. 18
OTÁZKY K ZAMYSLENÍ Proč se provádí provozní kontroly spotřebičů na plynná paliva? 2.3 PROVOZNÍ ZKOUŠKA KOMÍNU Zkoušení komínů, kouřových cest a připojených spotřebičů paliv provádí odborně způsobilá osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominík nebo revizní technik komínů. Podle povahy zjišťované závady jsou na kouřových cestách prováděny zejména tyto zkoušky: - zkouška těsnosti komínu, která se vyžaduje zejména při kolaudaci novostaveb, rekonstrukci a modernizaci budov, po požáru nebo vyhoření sazí v komíně, při vzniku nebo při podezření ze vzniku trhlin a netěsností, např. v důsledku otřesů, sedání objektu, opotřebení budovy apod.; - zkouška těsnosti na přetlak u přetlakových komínů se provádí podle hodnot, obvykle v celé kouřové cestě natlakováním na přetlak 200 nebo 5000 Pa a následným měřením úniku plynu v časové jednotce; - přezkoušení zapojení spotřebičů paliv, kterým se u vícepodlažních budov zjišťuje, zda do jednoho komínového průduchu není zapojen větší počet spotřebičů v různých podlažích nebo zda do průduchu komínu není odváděno větrání některých prostor; - zjišťování výskytu oxidu uhelnatého, které se obvykle provádí pomocí detekčních trubiček s nasávací pumpičkou nebo analytickými měřicími přístroji; - zkouška průchodnosti komínového průduchu, kterou se zjišťuje průchodnost komínového průduchu od jeho ústí ke spotřebiči paliv - ucpávka se zjišťuje radiosondou nebo průmyslovou komínovou kamerou; - měření komínového tahu, které se provádí buď při provozu spotřebiče, nebo se musí kouřovod a komín předehřát na provozní teplotu. Výsledky zkoušek a měření se uvedou v revizních zprávách, kde musí být uvedeny všechny zkoušky, které byly prováděny, včetně výsledku měření. OTÁZKY K ZAMYSLENÍ Proč se provádí provozní zkoušky komínů? 2.4 Zkouška komínového tahu pomocí kouře V místě sopouchu se provede pomocí kouřové zápalky vizuální kontrola proudění spalin. Pokud nedojde k vniknutí spalin do místnosti, má se pokračovat v kontrole pomocí kouřové tablety. Pokud je ovšem zjištěno pronikání kouře do místnosti, je třeba komínový průduch zahřát hořákem nebo jiným způsobem. Vizuální kontrola proudění kouře se provede znovu. Pokud je i potom zjištěno špatné proudění kouře, znamená to problém, který je třeba 19
odstranit. Pokud už ke zpětnému proudění nedochází, pokračuje se v kontrole kouřovou tabletou. Zkouška je vyhovující, jestliže během hoření kouřové tablety neexistuje únik kouře z místa připojení spotřebiče paliv, žádné pronikání kouře po celé délce spalinové cesty a kouř vychází pouze ze správného nástavce. Pokud nastane únik kouře v místě připojení spotřebiče paliv, nebo pronikání kouře z komína, nebo vystupování kouře ze dvou nebo více průduchů, byla zkouška neúspěšná. Spotřebič paliv nesmí být instalován do té doby, než budou nalezeny a opraveny vady a opakovaná kontrola proběhne bez závad. (Jiřík, 2009). OTÁZKY K ZAMYSLENÍ Proč se provádí zkouška komínového tahu kouřem? SHRNUTÍ Provozní kontroly spotřebičů paliv a spalinových cest jsou nezbytné ke správné funkci spotřebičů, která je důležitá pro jejich předepsanou životnost, pro dodržení emisních limitů při spalování paliv, a tím k ochraně životního prostředí, pro ekonomicko-finanční úspory a pro dodržování požárně-bezpečnostních předpisů a norem. Kontroly musí provádět kvalifikované osoby, což zaručí bezpečný provoz spotřebičů paliv na dlouhou dobu. 20
3 NÁZVOSLOVÍ KOMÍNŮ, ROZDĚLENÍ KOMÍNŮ DLE ČSN EN STUDIJNÍ CÍLE KAPITOLY Po prostudování této kapitoly dokážete: Správně a podle platné normy pojmenovat jednotlivé části komína a spalinové cesty KLÍČOVÉ POJMY Spalinová cesta, komín Spalinová cesta je souhrnné označení pro vedení spalin od kouřového hrdla spotřebiče paliv do volného ovzduší. Spalinová (kouřová) cesta je zpravidla tvořena průduchem kouřovodu, sopouchem a průduchem komína, popř. komínovým nástavcem. Komín je zpravidla svislá konstrukce s průduchem, jehož část od sopouchu po ústí komína je určena pro odvod spalin a část od sopouchu po půdici je určena pro jímání kondenzátu nebo tuhých částí spalin. Komín může obsahovat více průduchů. 3.1 ZÁKLADNÍ NÁZVOSLOVÍ KOMÍNŮ Z důvodu, že kominická činnost je úzce specializovaná odvětvím stavební činnosti, je nutné se v úvodu seznámit s pojmy a názvoslovím, které se týkají komínů a spalinových cest. Tato terminologie se používá jak v normách, tak i na pracovištích. 1. Spalinová cesta - je souhrnné označení pro vedení spalin od kouřového hrdla spotřebiče paliv do volného ovzduší. Spalinová (kouřová) cesta je zpravidla tvořena průduchem kouřovodu, sopouchem a průduchem komína, popř. komínovým nástavcem. 2. Kouřovod - je konstrukce s průduchem, určeným pro odvod spalin od kouřového hrdla spotřebiče do sopouchu komína, popř. do volného prostředí (kouřovod s funkcí komína). Obrázek 5 Kouřovody (BANADOR, Jak vybrata správně zapojit kouřovody? [online], 2014, [cit. 2014-11-09]. Dostupný z: http://www.banador.cz/cz/banador-radi/jak-vybrat-a-spravne-zapojit-kourovody.html) 21
3. Komín - je zpravidla svislá konstrukce s průduchem, jehož část od sopouchu po ústí komína je určena pro odvod spalin a část od sopouchu po půdici je určena pro jímání kondenzátu nebo tuhých částí spalin. Komín může obsahovat více průduchů. Obrázek 6 Komín (autoři textu) 22
4. Komín vnitřní - je komín vedený uvnitř budovy. 5. Komín venkovní - je komín vedený po plášti budovy. 6. Komínový plášť - je část konstrukce komína s funkcí nosnou, ochrannou i estetickou. Jeho součástí může být i ochranné pouzdro, popř. komínová přepážka. 7. Komínový průduch - je prostor v konstrukci komína, určený k odvodu spalin do volného ovzduší. 8. Vzduchový průduch - je dutina mezi komínovým průduchem a pláštěm komína, kterou se přivádí spalovací vzduch ke spotřebiči paliv, nebo se odvádí spaliny v případě jejich proniknutí netěsností komínového průduchu. 9. Stěna komínového průduchu - je konstrukce od vnitřního líce komínového průduchu po vnější povrch komínového pláště; u vícevrstvých komínů je tvořena komínovou vložkou, tepelně izolační vrstvou (případně vzduchovou mezerou) a komínovým pláštěm. 10. Jednovrstvý komín - je komín, jehož průduch je tvořen komínovým pláštěm. Obrázek 7 Jednovrstvé podtlakové komíny (TZBINFO, Funkční a konstrukční rozdělení komínů, [online], 2014, [cit. 2014-11-09]. Dostupný z: http://vytapeni.tzb-info.cz/kominy-a-kourovody/7767-funkcni-a-konstrukcnirozdeleni-kominu) Popisek: A - tvárnicová stěna komína, B - trubková stěna komína, 1 - keramická tvárnice s nevětranými dutinami, 2 - plnostěnná tvárnice, 3 - plnostěnné trubkové stěny z plechu nebo keramického materiálu, 4 - keramická trubka s nevětranými 11. Vícevrstvý komín - je komín, jehož konstrukce se skládá z komínové vložky vytvářející komínový průduch, z izolační vrstvy a z komínového pláště. 23
Obrázek 8 Podtlakové třívrstvé komíny (TZBINFO, Funkční a konstrukční rozdělení komínů, [online], 2014, [cit. 2014-11-09]. Dostupný z: http://vytapeni.tzb-info.cz/kominy-a-kourovody/7767-funkcni-a-konstrukcnirozdeleni-kominu) Popisek: A - třívrstvé stěny bez vzduchové mezery, B - třívrstvé stěny se vzduchovou mezerou, 1 - plášťová tvárnice s dutinami, 2 - plášťová tvárnice plnostěnná, 3 - třívrstvý komín s tepelně izolační vrstvou a vzduchovou mezerou, 4 - komín se vzduchovou mezerou bez tepelně izolační vrstvy 12. Společný komínový průduch - je průduch, do kterého je připojeno více spotřebičů paliv z více než jednoho podlaží. 13. Komínová vložka - je tenkostěnný komínový prvek určený pro vytvoření průduchu ve vícevrstvém komíně, tepelně a dilatačně oddělený od komínového pláště. Obrázek 9 Flexibilní nerezová komínová vložka (OCELMAT S.R.O., www.komin-obchod.cz, [online], 2014, [cit. 2014-15-09]. Dostupný z: http://www.kominy-obchod.cz/flexibilni-nerezova-kominova-vlozka-dn-150mmd72.htm) 24
14. Půdice - je nejnižší místo komínového průduchu, nebo společného sběrače v komíně. 15. Sopouch - je otvor v komínovém plášti a komínové vložce, sloužící k propojení průduchu kouřovodu s průduchem komína. Obrázek 10 Napojení sopouchu a dvířek (Komíny Kašpar, Dodatečné napojení sopouchu a dvířek, [online], 2014, [cit. 2014-15-09]. Dostupný z: http://www.kominy-kaspar.cz/www-9-dodatecne-napojeni-sopouchu-advirek) 16. Čistící otvor - je otvor v plášti kouřovodu nebo komínovém plášti a v komínové vložce, sloužící ke kontrole a čištění průduchu kouřovodu nebo komínového průduchu. 17. Vymetací otvor - je otvor v komínovém plášti, popř. i v komínové vložce, sloužící k vymetání, čištění a kontrole komínového průduchu spotřebičů na tuhá a kapalná paliva z půdního prostoru, popř. ze střechy. 18. Vybírací otvor - je otvor v komínovém plášti, popř. i komínové vložce, sloužící k vybírání tuhých částí spalin z půdice komínového průduchu spotřebičů na tuhá a kapalná paliva. 19. Kontrolní otvor - je otvor v komínovém plášti, v komínové vložce a kouřovodu určený ke kontrole komínového průduchu, kondenzátní jímky a k odstraňování kondenzátu spalin. 20. Kondenzátní jímka - je vodotěsný prostor v průduchu komína určený pro jímání kondenzátů spalin. 25
Obrázek 11 Kondenzátní jímka (Nový komín s.r.o., Komínové díly, [online], 2014, [cit. 2014-10-10]. Dostupný z: http://www.novykomin.cz/o-200-mm/74866-kondenz%c3%a1tn%c3%ad-j%c3%admka-200180mm-snerezovou-trubi%c4%8dkou.html) 21. Kondenzátní potrubí - je vodotěsné potrubí, které je napojeno na potrubí komínového průduchu nebo kouřovodu a slouží k odvodu kondenzátu. 22. Ústí komína - je místo, ve kterém spaliny opouštějí komínový průduch, popř. komínový nástavec a vstupují do volného ovzduší. 23. Komínová hlava - je nejvýše položená ukončující část konstrukce komína. 24. Krycí deska - je konstrukční prvek, který tvoří komínovou hlavu a je určený pro ochranu konstrukce komína shora před účinky povětrností a účinky spalin. Obrázek 12 Krycí deska (Výrobce komínových systémů TUMA Fotogalerie, [online], 2014, [cit. 2014-10-10]. Dostupný z: http://www.kominy-tuma-cz.cz/product/komin-tuma-therm-turbo-o140-uhel-90-vyska-5mukonceni-konus-515/) 26
25. Komínový nástavec - je tenkostěnný prvek, prodlužující komínový průduch a tím účinnou výšku komína nad komínovou hlavou. Obrázek 13 Komínový nástavec (Kominictví Lammel Marek, Fotogalerie, [online], 2014, [cit. 2014-20-10]. Dostupný z: http://www.kominik-olomouc.cz/fotogalerie/) 26. Účinná výška - komínového průduchu je svislá vzdálenost od půdice sopouchu po ústí komínového průduchu. 27. Neúčinná výška - komínového průduchu je svislá vzdálenost od půdice sopouchu k půdici komínového průduchu. 28. Spalinová klapka - je samočinný uzávěr v kouřovodu nebo průduchu komína, který uzavírá kouřovou cestu v závislosti na chodu spotřebiče. 27
Obrázek 14 Spalinová klapka (TZBINFO, Bezpečnostní a právní aspekty odstaveného plynového zařízení, [online], 2014, [cit. 2014-20-10]. Dostupný z: http://energetika.tzb-info.cz/vytapime-plynem/7364- bezpecnostni-a-pravni-aspekty-odstaveneho-plynoveho-zarizeni-z-provozu) 29. Přirozený komínový tah - je podtlak v komínovém průduchu vytvořený z účinné výšky průduchu komína a rozdílu hustoty vzduchu a spalin. Přirozený komínový tah je vytvořen pouze konstrukcí komína. 30. Umělý komínový tah - je podtlak v sopouchu uměle vytvořený zařízením na nucený odtah spalin, např. spalinovým ventilátorem. 31. Kouřové (spalinové) hrdlo - je součást spotřebiče paliv určená k jeho připojení na kouřovod. 32. Spotřebič paliv - je zařízení, ve kterém se spalováním přeměňuje chemická energie tuhého kapalného nebo plynného paliva na teplo. 33. Uzavřený spotřebič - (u plynových spotřebičů v provedení C) je spotřebič paliv s odděleným spalovacím oběhem, tzn., že přívod spalovacího vzduchu, spalovací prostor a odvod spalin jsou plynotěsně odděleny od prostoru, ve kterém je spotřebič umístěn. 28
34. Uzavíratelný spotřebič - je spotřebič paliv, u něhož lze regulovat přívod spalovacího vzduchu nasávaného z prostoru, ve kterém je umístěn. Množství nasávaného vzduchu je ovlivněno podtlakem v sopouchu. 35. Otevřený spotřebič - (u plynových spotřebičů v provedené B) je spotřebič paliv, u něhož nelze uzavřít přívod spalovacího vzduchu. Nasává si spalovací vzduch z prostoru, ve kterém je umístěn, přičemž množství nasávaného vzduchu není ovlivněno podtlakem v sopouchu. 36. Přerušovač tahu - je zařízení ke snížení podtlaku v sopouchu s přisáváním vzduchu do kouřovodu spotřebičů na plynná nebo kapalná paliva s atmosférickým hořákem. Součást přerušovače tahu má být pojistka zpětného tahu. Obrázek 15 Přerušovač tahu (Unical, e-schop, Přerušovač tahu BK/95000261/, [online], 2014, [cit. 2014-20- 10]. Dostupný z: http://www.viatherm.cz/eshop/?405,prerusovac-tahu-bk-95000261-) 37. Suchý komín - má komínový průduch, ve kterém nedochází ke kondenzaci spalin. (Teplota spalin na povrchu komínového průduchu v jeho ústí je vyšší než teplota kondenzace vodních par obsažených ve spalinách - podmínka správného návrhu komína) 38. Mokrý komín - má komínový průduch, ve kterém dochází k dlouhodobé nebo trvalé kondenzaci spalin. 39. Přetlakový komín - je zpravidla svislá konstrukce s komínovým průduchem a někdy i se vzduchovým průduchem, odvádějící spaliny pod přetlakem od sopouchu po ústí komína. Součástí přetlakového komína je i zařízení pro odvod kondenzátu ze spalin. 29
40. Samostatný (jednotlivý) komínový průduch - je průduch, do kterého je napojen jeden nebo více spotřebičů z jednoho podlaží. 41. Samostatný (jednotlivý) kouřovod - je kouřovodný průduch, do kterého je napojen jeden spotřebič. 42. Přetlak v kouřovém hrdle je rozdíl mezi tlakem spalin v kouřovém hrdle a atmosférickým tlakem v místě připojení spotřebiče za provozu. 43. Vlhkost spalin - je obsah vody ve spalinách, jak v plynné, tak i v kapalné fázi (kondenzát). Měrná vlhkost spalin, je hmotnost vody v (g) nebo (kg) připadající na 1 kg suchých spalin. 44. Odolnost vůči vlhkosti - je vlastnost, která zamezuje negativnímu působení vlhkosti obsažené ve spalinách na komínové těleso a tím jeho případnému poškození nebo narušení funkce. (ČSN EN 1443, 2000, s. 7-9) OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ Zamyslete se nad tím, proč je nutné znát přesné názvosloví komínů a spalinových cest? 3.2 Třídění komínů podle ČSN EN 1443 Třídění komínů se provádí na základě většího množství parametrů, kterým pak musí odpovídat i Označení komínů. Každý komín musí být opatřen značkou, která se skládá z několika symbolů. 3.2.1 Popisový štítek Tabulka č. 1 Značení komínů (autoři) 30
3.2.2 Rozdělení podle teplotní třídy Tabulka č. 2Teplotní třída komínu podle zkušební teploty (autoři) Teplotní třída Jmenovitá provozní teplota ( o C) T 080 080 T 100 100 T 120 120 T 140 140 T 160 160 T 200 200 T 250 250 T 300 300 T 400 400 T 450 450 T 600 600 3.2.3 Rozdělení podle tlakové třídy Tabulka č. 3 Tlakové třídy komínů podle zkušebního tlaku (autoři) Třída Únik (l.s -1.m -2 ) Zkušební tlak (Pa) N1 2,000 40 pro komíny s přirozeným tahem N2 3,000 20 pro komíny s přirozeným tahem P1 0,006 200 pro přetlakové komíny P2 0,120 200 pro přetlakové komíny H1 0,006 5000 pro vysoko přetlakové komíny H2 0,120 5000 pro vysokopřetlakové komíny 31
3.2.4 Rozdělení podle třídy odolnosti vůči kondenzátu Třída D - Pro komíny, které jsou plánovitě provozovány v suchém prostředí. Třída W - Pro komíny, které jsou plánovitě provozovány v suchém prostředí. 3.2.5 Rozdělení podle třídy odolnosti proti korozi Stanovuje se podle použitého paliva. 1 plyn, 2 LTO do obsahu síry 0,2% a dřevo pro otevřené topeniště, 3 LTO s obsahem síry nad 0,2%, dřevo pro uzavřené topeniště, uhlí, rašelina. 3.2.6 Rozdělení podle třídy odolnosti proti vyhoření sazí + vzdálenost Konstrukcí O pro komíny bez odolnosti při vyhoření sazí, G pro komíny odolné při vyhoření sazí. K této třídě se udává údaj o vzdálenosti vnějšího povrchu komína od hořlavých stavebních konstrukcí (v mm). OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ Z jakého důvodu je podle Vás nutné mít komínové těleso označeno dle normy? 3.3 KRESLENÍ KOMÍNŮ NA STAVEBNÍCH VÝKRESECH Komínové a ventilační průduchy, šachty se v půdorysu kreslí obrysem. VELMI TLUSTOU čarou, nešrafuje-li se materiál stěnové konstrukce; pokud se materiál stěnové konstrukce šrafuje - kreslí se TLUSTOU PLNOU čarou; komínové průduchy se v půdorysu značí grafickou značkou, nerozlišují se značkou podle druhu odvodu spalin (viz obrázek 12). Obrázek 16 Značení komínového průduchu (autoři textu) 32
sopouchy (obr. 13), zaústění větracích otvorů (obr. 14), vybírací, vymetací a čistící otvory (obr. 15) se v půdorysu kreslí TLUSTOU PLNOU čarou. Obrázek 17 Kreslení sopouchů (autoři textu) Obrázek 18 Kreslení zaústění větracích otvorů (autoři textu) Obrázek 19 Kreslení vymetacích, vybíracích a čistících otvorů (autoři textu) Průduchy se v půdorysu označí číselnou značkou podlaží, ve kterém jsou do něho zaústěny spotřebiče, popř. zaústěno nebo vyústěno odvětrání. Komínové průduchy, větrací průduchy, šachty a jejich polohové umístění ve stěně nebo k jiným konstrukcím se kótují: délkovými kótami; na ose průduchu, kde nad vynášecí kótovací čáru se uvede rozměr strany, kterou vynášecí čára protíná; na odkazové čáře průměrem nebo součinem rozměrů, na prvním místě je rozměr strany, od které vychází čára. 33
OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ Z jakého důvodu je podle Vás nutné mít komínové těleso označeno dle normy? SHRNUTÍ Komíny a spalinové cesty mají své specifické značení, které neodpovídá žádnému jinému odvětví stavební činnosti. Toto značení je přesně uvedené téměř ve všech obecnějších normách, které se týkají této problematiky, a navíc je v těchto normách také uvedeno přesné označení, které musí být umístěno na každém komínovém tělese, aby byla možná jeho co nejpřesnější identifikace. Test Zpět na Obsah 34
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Spotřebiče otevřené, přívod vzduchu z místnosti (autoři textu)... 6 Obrázek 2 Uzavřené spotřebiče, přívod vzduchu z vnějšího prostředí (autoři textu)... 7 Obrázek 3 Demontáž spodního víka retorty (EMBRA, a. s., [online], 2015, [cit. 2014-20-07]. Dostupný z: http://www.enbra.cz/images/stories/internet/produkty/zdroje_tepla_new/na_tuh% C3%A1_paliva/N%C3%A1vod_ENBRA_TP_-_EKO_2.pdf... 16 Obrázek 4 Spečené palivo na kolenu hořáku a leštění kolena pomocí brusného kotouče (EMBRA, a. s., [online], 2015, [cit. 2014-20-07]. Dostupný z: http://www.enbra.cz/images/stories/internet/produkty/zdroje_tepla_new/na_tuh% C3%A1_paliva/N%C3%A1vod_ENBRA_TP_-_EKO_2.pdf... 16 Obrázek 5 Kouřovody (BANADOR, Jak vybrata správně zapojit kouřovody? [online], 2014, [cit. 2014-11-09]. Dostupný z: http://www.banador.cz/cz/banador-radi/jak-vybrat-a-spravnezapojit-kourovody.html)... 21 Obrázek 6 Komín (autoři textu)... 22 Obrázek 7 Jednovrstvé podtlakové komíny (TZBINFO, Funkční a konstrukční rozdělení komínů, [online], 2014, [cit. 2014-11-09]. Dostupný z: http://vytapeni.tzb-info.cz/kominy-akourovody/7767-funkcni-a-konstrukcni-rozdeleni-kominu)... 23 Obrázek 8 Podtlakové třívrstvé komíny (TZBINFO, Funkční a konstrukční rozdělení komínů, [online], 2014, [cit. 2014-11-09]. Dostupný z: http://vytapeni.tzb-info.cz/kominy-akourovody/7767-funkcni-a-konstrukcni-rozdeleni-kominu)... 24 Obrázek 9 Flexibilní nerezová komínová vložka (OCELMAT S.R.O., www.komin-obchod.cz, [online], 2014, [cit. 2014-15-09]. Dostupný z: http://www.kominy-obchod.cz/flexibilninerezova-kominova-vlozka-dn-150mm-d72.htm)... 24 Obrázek 10 Napojení sopouchu a dvířek (Komíny Kašpar, Dodatečné napojení sopouchu a dvířek, [online], 2014, [cit. 2014-15-09]. Dostupný z: http://www.kominy-kaspar.cz/www-9- dodatecne-napojeni-sopouchu-a-dvirek)... 25 Obrázek 11 Kondenzátní jímka (Nový komín s.r.o., Komínové díly, [online], 2014, [cit. 2014-10-10]. Dostupný z: http://www.novykomin.cz/o-200-mm/74866- kondenz%c3%a1tn%c3%ad-j%c3%admka-200180mm-s-nerezovou-trubi%c4%8dkou.html)... 26 Obrázek 12 Krycí deska (Výrobce komínových systémů TUMA Fotogalerie, [online], 2014, [cit. 2014-10-10]. Dostupný z: http://www.kominy-tuma-cz.cz/product/komin-tuma-thermturbo-o140-uhel-90-vyska-5m-ukonceni-konus-515/)... 26 Obrázek 13 Komínový nástavec (Kominictví Lammel Marek, Fotogalerie, [online], 2014, [cit. 2014-20-10]. Dostupný z: http://www.kominik-olomouc.cz/fotogalerie/)... 27 35
Obrázek 14 Spalinová klapka (TZBINFO, Bezpečnostní a právní aspekty odstaveného plynového zařízení, [online], 2014, [cit. 2014-20-10]. Dostupný z: http://energetika.tzbinfo.cz/vytapime-plynem/7364-bezpecnostni-a-pravni-aspekty-odstaveneho-plynovehozarizeni-z-provozu)... 28 Obrázek 15 Přerušovač tahu (Unical, e-schop, Přerušovač tahu BK/95000261/, [online], 2014, [cit. 2014-20-10]. Dostupný z: http://www.viatherm.cz/eshop/?405,prerusovac-tahu-bk- 95000261-)... 29 Obrázek 16 Značení komínového průduchu (autoři textu)... 32 Obrázek 17 Kreslení sopouchů (autoři textu)... 33 Obrázek 18 Kreslení zaústění větracích otvorů (autoři textu)... 33 Obrázek 16 Kreslení vymetacích, vybíracích a čistících otvorů (autoři textu)... 33 36
SLOVNÍK Spotřebič paliv zařízení, ve kterém vznikají spaliny, které musí být odvedeny do volného ovzduší Stacionární zdroj spotřebič paliv uchycený pevně k podkladu a sloužící většinou k vytápění Analyzátor spalin přístroj sloužící k rozboru spalin (měření emisí vypouštěných látek spotřebičem paliv) Otevřený spotřebič spotřebič paliv s přívodem vzduchu z místnosti a odvodem spalin do vnějšího prostoru Uzavřený spotřebič spotřebič paliv s přívodem vzduchu z vnějšího prostředí a odvodem spalin do vnějšího prostředí Provozní kontrola spočívá zejména ve vizuální kontrole všech důležitých částí spotřebiče paliv, v provedení údržby dle návodu výrobce daného spotřebiče kvalifikovanou osobou a v ověření správné funkčnosti dle platných předpisů za dodržení všech souvisejících norem a nařízení s tím souvisejících Retorta konstrukční díl spotřebiče na tuhá paliva sloužící ke kontrole a čištění nahromaděného prachu ve vnitřní části hořáku Provozní zkouška komínů zkouška těsnosti kouřem, zkouška komínového tahu pomocí kouře u komínů tlakové třídy N1 a N2 a zkouška plynotěsnosti na celé spalinové cestě tlakové třídy N1, N2, P1, P2, H1, H2 aj. 37
DOPORUČENÁ LITERATURA JIRÍK, František. Komíny 3., přepracované vydání. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2823-0. JIŘÍK, František. Komíny 4., přepracované vydání. Praha: Grada Publishing, 2013. ISBN 978-80-247-4567-1. ČSN EN 1443:2003 Komíny Všeobecné požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2003. ČSN 734201:2010 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv vč. změny Z1:2013. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2010 a 2013. Technická pravidla TPG 704 01 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách - vycházející z ustanovení ČSN EN 1775:2008 (38 6441). Nařízení vlády 91/2010 Sb. Nařízení vlády o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. (Sbírka zákonů 2. dubna 2010). 38