Rada Evropské unie Brusel 4. října 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0288 (COD) 12252/16 ADD 5 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 14. září 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: SWD(2016) 304 final Předmět: TELECOM 165 COMPET 486 MI 578 CONSOM 215 IA 72 CODEC 1269 Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k návrhům směrnice Eropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění), a nařízení Eropského parlamentu a Rady o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací Delegace naleznou v příloze dokument SWD(2016) 304 final. Příloha: SWD(2016) 304 final 12252/16 ADD 5 rk DG E 2B
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.9.2016 SWD(2016) 304 final PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k návrhům směrnice Eropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění), a nařízení Eropského parlamentu a Rady o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací {COM(2016) 590 final} {SWD(2016) 303 final} {SWD(2016) 305 final} {SWD(2016) 313 final}
Souhrnný přehled Posouzení dopadů týkající se přezkumu předpisového rámce pro elektronické komunikace Proč? V čem spočívá problém? A. Potřeba opatření V posledních několika letech úloha odvětví elektronických komunikací, které je základem pro digitální ekonomiku, značně posílila. Spotřebitelé a podniky namísto na tradiční telefonní služby stále více spoléhají na datové služby a služby přístupu k internetu. To znamená, že toto odvětví musí přispívat k uspokojení rostoucí poptávky uživatelů a sociálně-ekonomických potřeb a reagovat na nové konkurenty na internetu. Přezkum předpisového rámce může napomoci tyto otázky vyřešit. Veřejná konzultace, studie na podporu posouzení dopadů, hodnocení stávajícího předpisového rámce a průběžný dialog se zúčastněnými stranami pomohly identifikovat tři skupiny problémů. Jsou to i) překážky neomezeného připojení prostřednictvím všudypřítomných pevných a mobilních infrastruktur s velmi vysokou kapacitou pro jednotný digitální trh, ii) schopnost rámce řešit rychlé změny trhu a technologií a iii) nadbytečná a neefektivní regulace a nedostatek soudržnosti, jež vedou ke zbytečné administrativní zátěži. Co se od přezkumu očekává? Obecným cílem přezkumu je zajistit, aby tento rámec podporující hospodářskou soutěž vyústil ve všudypřítomné neomezené připojení jakožto základ pro jednotný digitální trh. To znamená zavedení nového cíle připojení s velmi vysokou kapacitou, jenž doplní stávající cíle týkající se hospodářské soutěže, vnitřního trhu a zájmů koncových uživatelů. Provedená analýza určila tři specifické cíle přezkumu, které souvisejí s cílem obecným. Prvním cílem je přispět k všudypřítomnému připojení na vnitřním trhu. Druhým cílem je podpořit hospodářskou soutěž a možnosti uživatelů na vnitřním trhu. Třetím cílem je zjednodušit regulační zásahy a dosáhnout soudržnosti vnitřního trhu. Vnitřní trh zůstává jedním z cílů rámce a všechny cíle přezkumu z něj vycházejí. Byla rovněž určena řada potenciálních synergií a vzájemných vztahů mezi jednotlivými cíli. Jakou přidanou hodnotu mají opatření na úrovni EU? Prostřednictvím rozvoje společných a soudržných regulačních přístupů a sdílení regulačních poznatků a zdrojů lze dosáhnout lepších regulačních výsledků při nižších nákladech pro celou EU, zejména v těch oblastech regulace, jež mají přeshraniční rozměr. Zlepšení rámce s cílem reagovat na současné výzvy a budoucí vývoj trhu může být přínosem pro členské státy, když začnou být v EU k dispozici sítě pro připojení s velmi vysokou kapacitou. Přestože musí existovat určitá flexibilita, která umožní přizpůsobit se místním podmínkám, vnitrostátní regulační orgány budou schopny co nejlépe dosáhnout svých rozšířených cílů, jen pokud budou mezi sebou a s Komisí spolupracovat na vypracování nejlepších řešení podobných problémů. B. Řešení Jaké legislativní a nelegislativní možnosti politiky byly zvažovány? Je některá možnost upřednostňována? Proč? U všech zvažovaných oblastí existuje upřednostňovaná možnost. Upřednostňovanou možností pro přístup k sítím je zavedení sítí s velmi vysokou kapacitou, přičemž se zachová regulace přístupu subjektů s dominantním postavením na trhu za účelem zajištění hospodářské soutěže na trzích a využívání koncovými uživateli. Upřednostňovaná možnost pro spektrum zahrnuje závaznou a vymahatelnou posílenou koordinaci správy spektra umožňující přizpůsobit se potřebám sítí 5G v EU. Upřednostňovaná možnost pro univerzální službu vede ke sladění s vývojem na trhu a dostupností širokopásmového připojení. Upřednostňovaná možnost pro služby zefektivňuje specifické regulační potřeby jednotlivých odvětví, a to s přihlédnutím k vývoji v oblasti horizontálních právních předpisů na ochranu spotřebitele. Spojuje rovněž regulaci především s poskytováním služeb přístupu k internetu a komunikačních služeb, které závisejí na veřejných zdrojích pro číslování, přičemž cíleně rozšiřuje zvláštní regulační povinnosti na všechny internetové komunikační služby z důvodu ochrany koncových uživatelů a zájmů veřejné politiky. Upřednostňovanou možností pro pravidla a povinnosti ve veřejném zájmu u elektronických programových průvodců je zachovat současný stav, pouze s určitými drobnými změnami. Upřednostňovanou možností pro číslování je upravit rámec EU tak, aby řešil otázky týkající se harmonizace a hospodářské soutěže na trhu M2M (komunikace mezi stroji). Upřednostňovanou možností pro správu je upravit pravomoci nezávislých regulačních orgánů a změnit současnou strukturu sdružení BEREC tak, aby bylo plnohodnotnou agenturou s větším množstvím úkolů, včetně výkonu některých pravomocí a lepších postupů pro přezkum trhu, číslování a přidělování spektra. Skupina pro politiku rádiového spektra (RSPG) bude nadále poradním orgánem skupiny odborníků EK, který formuluje a koordinuje názory vnitrostátních správ v otázkách strategie politiky spektra na vysoké úrovni a souvisejícího vývoje. Kdo podporuje kterou možnost?
Pro každou oblast politiky se posuzují dopady na tyto subjekty: telekomunikační operátory (zavedené, alternativní a místní poskytovatele), poskytovatele OTT, uživatele z řad podniků, malé a střední podniky, spotřebitele, orgány členských států a vnitrostátní regulační orgány, přičemž se zohlední jejich odpovědi na veřejnou konzultaci. Jejich různé názory, včetně těch kritických, jsou uvedeny ve zprávě. Zatímco zavedení operátoři a poskytovatelé OTT upřednostňují řešení, jež by vedla k méně zatěžujícím regulační opatřením, spotřebitelé, alternativní operátoři a vnitrostátní regulační orgány spíše podporují řešení, která zahrnují větší regulaci. Členské státy a vnitrostátní regulační orgány obecně přistupují k radikálním řešením v oblasti celoevropské správy rezervovaně. Jaké mají upřednostňované možnosti výhody? C. Dopady upřednostňovaných možností Upřednostňované možnosti přispějí k připojení prostřednictvím sítí s velmi vysokou kapacitou, rychlejšímu vstupu zdrojů spektra na trh a včasnému zavedení sítí 5G spolu se zaváděním aplikací internetu věcí a inovativních služeb. Tím se zvýší globální konkurenceschopnost EU, jelikož přínosy připojení a sítí 5G se budou přelévat do dalších odvětví, jako je automobilový průmysl, zemědělství, zdravotnictví a doprava. Posílí se vnitřní trh tím, že se vytvoří standardní prostor EU pro přístupové produkty, díky němuž bude moci v EU soutěžit každý operátor bez překážek vstupu na trh. Bude zajištěno připojení pro občany a podniky v EU za přijatelné ceny, a to díky udržitelné hospodářské soutěži a poskytování univerzální služby v případě potřeby. Koncoví uživatelé získají lepší ochranu, která bude řešit nové a vznikající otázky v oblasti jejich práv na základě vývoje trhu. Zjednoduší se regulační zásahy a upraví se struktura správy tak, aby byla zajištěna větší soudržnost při přidělování spektra a harmonizovaný minimální soubor pravomocí pro nezávislé vnitrostátní regulační orgány v souladu s úkoly sdružení BEREC. Byly posouzeny přínosy a náklady upřednostňovaných možností, avšak pro některé oblasti (univerzální službu, číslování, povinnosti ve veřejném zájmu a částečně i služby a správu) nebylo možné dopady vyčíslit. Z modelování toto posouzení dopadů vyplývá, s určitými výhradami, že pokud se všechny preferované možnosti společně uvedou do praxe, zvýší se investice a spotřeba a do roku 2025 dojde ke kumulativnímu účinku na hospodářský růst ve výši 1,45 % a na zaměstnanost ve výši 0,18 % za předpokladu, že reformy budou provedeny do roku 2020. V období 2020 2025 se očekává rovněž nárůst produktivity práce o 0,8 %. Jaké jsou s upřednostňovanými možnostmi spojeny náklady? Hlavními institucionálními náklady pravděpodobně budou dodatečné zdroje požadované sdružením BEREC pro plnění jeho rozšířených úkolů a pro vnitrostátní regulační orgány na podporu činností sdružení BEREC. Náklady při průměrném předpokládaném vývoji účinnosti by vedly k celkovým nákladům ve výši 208,5 milionu EUR. Poskytování přístupu v souvislosti s mapováním může vést k novým nákladům pro vnitrostátní regulační orgány, které zatím průzkumy neprovádějí. Zavedení symetrického poskytování přístupu rovněž může vést k jistým nákladům v zemích, které s touto činností nemají zkušenosti. Soudržnější přidělování spektra umožní včasnou a dostatečnou dostupnost spektra pro zavedení sítí 5G v celé EU, čímž vzniknou celkové přínosy ve výši 146,5 miliardy EUR ročně. Většina přínosů bude rozdělena mezi čtyři strategická odvětví, která závisí na kapacitě sítí 5G automobilový průmysl, zdravotnictví, dopravu a veřejné služby. Upřednostňovaná možnost pro služby by mohla přinést významný impuls pro internet věcí a digitalizaci průmyslu, a tím přispět k úspoře nákladů v odvětví telekomunikací i v mnoha dalších. Jediné předvídatelné dodatečné náklady souvisejí s povinnostmi ve vztahu k číslování uloženými poskytovatelům komunikačních služeb OTT a s povinnostmi ve vztahu k přístupu k tísňovým službám, když bude k dispozici normalizované technické řešení. V případě povinností důvěrnosti a soukromí se předpokládají stejné náklady jako ve vztahu k číslování. Může také být nutné, aby se proměnily některé ze současných obchodních modelů OTT. Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků? Pro mikropodniky a menší podniky mimo centrální průmyslové zóny (včetně malých a středních podniků ve venkovských oblastech) budou strategie, které zvýší dostupnost připojení s velmi vysokou kapacitou, pravděpodobně přínosem. Je tomu tak proto, že pro tyto podniky nemusí dnes být dostupné stejné služby jako pro větší společnosti, které již mohou mít ve svých prostorách připojení s velmi vysokou kapacitou zavedené. Tím, že se více zaměří na obecná oprávnění pro využívání spektra než na individuální udělování licencí a urychlí pokrytí sítěmi 4G a 5G na celém jednotném digitálním trhu, bude upřednostňovaná možnost pro spektrum rovněž usnadňovat inovace a podnikání. Z toho budou mít prospěch především (nikoli však výhradně) menší a začínající podniky. Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány? Plánovaná opatření budou prosazována již existujícími strukturami. Neplánuje se zřízení žádného nového orgánu, některé pravomoci stávajících orgánů se však mohou změnit. Neočekávají se žádné významné dopady na vnitrostátní rozpočty ani správní orgány kromě nákladových položek uvedených výše. Očekávají se jiné významné dopady? Ne, telekomunikační předpisový rámec pro elektronické komunikace bude i nadále vycházet ze zásad přístupu založených na zásadách hospodářské soutěže. Neočekává se žádný vliv na třetí země. D. Návazná opatření
Kdy bude tato politika přezkoumána? Komplexní přezkum telekomunikačního předpisového rámce pro elektronické komunikace by měl proběhnout sedm let po jeho vstupu v platnost.