Jak se pozorují černé díry? - část 4. Současné otevřené problémy

Podobné dokumenty
Jak se pozorují černé díry? - část 3. Astrofyzikální modely pro rentgenová spektra

Jak se pozorují černé díry?

Urychlení KZ. Obecné principy, Fermiho urychlení, druhý řád, první řád, spektrum

Extragalaktická astrofyzika. Aktivní galaktická jádra, Jety

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE

Základy spektroskopie a její využití v astronomii

Stručný úvod do spektroskopie

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod Energetické úvahy Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů Model našeho Slunce 15

KATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI. 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos

Slunce zdroj energie pro Zemi

Galaxie Vesmír velkých měřítek GALAXIE. Základy astronomie Galaxie 1/47

Batse rozložení gama záblesků gama záblesků detekovaných družicí BATSE v letech Rozložení je isotropní.

Fyzické proměnné hvězdy (intrinsic variable star)

Urychlování částic ve vesmíru aneb záhadné extrémně energetické kosmické záření

O tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 26. březen 2015

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF


Chemické složení vesmíru

O původu prvků ve vesmíru

B. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,

Černé díry: brány k poznávání našeho Vesmíru

Virtual Universe Future of Astrophysics?

Jak se pozorují černé díry? - část 2. Základy rentgenové astronomie

Objev gama záření z galaxie NGC 253

Kosmické záření. Dalibor Nedbal ÚČJF nedbal(at)ipnp.troja.mff.cuni.cz.

Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D

V říši galaxií. velké množství galaxií => každý má aspoň jednu (ultra)hluboký pohled do vesmíru

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. náhodný vzorek skupina osob. obdobně i ve světě hvězd!

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. obdobně i ve světě hvězd! náhodný vzorek skupina osob. sportovci na ZOH 2018

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE

Aneb galaxie pod pláštíkem temnoty. Filip Hroch

Urychlené částice z pohledu sluneční rentgenové emise

Hvězdy a černé díry. Zdeněk Kadeřábek

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

Koróna, sluneční vítr

Sluneční dynamika. Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK

Koróna, sluneční vítr. Michal Švanda Sluneční fyzika LS 2014/2015

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ

V říši galaxií. pouhýma očima na celé hvězdné obloze M31, SMC, LMC velké množství galaxií => každý má aspoň jednu ; (ultra)hluboký pohled do vesmíru

O tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 10. duben 2009

Příklady Kosmické záření

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. náhodný vzorek skupina osob. obdobně i ve světě hvězd!

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Optické spektroskopie 1 LS 2014/15

Úvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru

Základy Mössbauerovy spektroskopie. Libor Machala

Jak se vyvíjejí hvězdy?

Detekce nabitých částic Jak se ztrácí energie průchodem částice hmotou?

Úvod do fyziky plazmatu

Železné lijáky, ohnivé smrště. Zdeněk Mikulášek

Fotoelektronová spektroskopie Instrumentace. Katedra materiálů TU Liberec

Přednáška IX: Elektronová spektroskopie II.

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.

Statistické zpracování družicových dat gama záblesků

Charakterizace koloidních disperzí. Pavel Matějka

Extragalaktické novy a jejich sledování

Astronomie, sluneční soustava

Kosmické záření a astročásticová fyzika

Vybrané spektroskopické metody

F7030 Rentgenový rozptyl na tenkých vrstvách

Urychlené částice z pohledu sluneční rentgenové emise Elektronová spektra


DZDDPZ1 - Fyzikální základy DPZ (opakování) Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

Za hranice současné fyziky

Eruptivní procesy na Slunci a jejich optická, radiová a EUV diagnostika

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI RVP G 8-leté gymnázium Fyzika II. Gymnázium Dr.

13. Spektroskopie základní pojmy

Korekce souřadnic. 2s [ rad] R. malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů. výška pozorovatele

Úvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv

Spektrum. Spektrum. zisk rozkladem bílého světla

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ŠKOLNÍ 24, BYSTRÉ ROČNÍK. Astronomie - hvězdy. Michal Doležal

Vývoj Slunce v minulosti a budoucnosti

WORKSHEET 1: LINEAR EQUATION 1

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

Reliktní záření a jeho polarizace. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky

Základní charakteristiky

Interakce laserového impulsu s plazmatem v souvislosti s inerciální fúzí zapálenou rázovou vlnou

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

11 milionů světelných let od domova...

Oxide, oxide, co po tobě zbyde

Uvádění pixelového detektoru experimentu ATLAS do provozu

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav

CHAPTER 5 MODIFIED MINKOWSKI FRACTAL ANTENNA

Elektromagnetické záření. lineárně polarizované záření. Cirkulárně polarizované záření

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je km.

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny

Profily eliptických galaxíı

POZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH. Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.

Radioterapie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů

7. Rotace Slunce, souřadnice

Urychlené částice z pohledu sluneční rentgenové emise Brzdné záření

Naše Galaxie dávná historie poznávání

Fyzikální podstata DPZ

Numerické simulace v astrofyzice

Kosmické záření a Observatoř Pierra Augera. připravil R. Šmída

Cesta do nitra Slunce

Transkript:

Jak se pozorují černé díry? - část 4. Současné otevřené problémy Jiří Svoboda Astronomický ústav Akademie věd ČR Vybrané kapitoly z astrofyziky, Astronomický ústav UK, prosinec 2013

Osnova přednáškového cyklu Úvodní přednáška popularizační přednáška z Týdne vědy a techniky jak a kde pozorujeme černé díry ve vesmíru? metody detekce černých děr současné i budoucí Rentgenová astronomie proces redukce dat a spektrální analýza astrofyzikální modely pro rentgenová spektra Otevřené problémy současné astrofyziky akrečních disků okolo černých děr Závěr, diskuze, sepisování návrhu na pozorování,...

Co si pamatujeme z minulé přednášky? teplota akrečního disku T(r) ~ r-3/4 (Shakura-Sunyaev) termální spektrum je složeno z mnoha jednotlivých příspěvků z různých poloměrů nejvyšší teplota je poblíž vnitřního okraje disku termální spektrum se rozptyluje v horké koróně inversním Comptonovým rozptylem se původně ultrafialové (aktivní galaxie) nebo měkké rtg záření (rentgenové dvojhvězdy) posouvá do tvrdého rentgenu teplota na r = rin = 1-6 rg (pro spin a = 1-0) závisí na skutečné vzdálenosti od centra a tedy na hmotnosti černé díry (R ~ M): T ~ M-1/4 výsledkem je netermální mocninné spektrum (power law) odražené záření vzniká interakcí rtg záření s okolní hmotou

Co si pamatujeme z minulé přednášky? měření spinu černé díry z rentgenových spekter termální záření odražené záření (fluorescenční čára železa) spin se měří z vysoko-energetického konce termálního spektra (nejvyšší efektivní teplota) spin se měří z maximálního gravitačního rudého posuvu základní idea obou metod je určení polohy poslední stabilní dráhy

Program dnešní přednášky současné otevřené problémy týkající se akreujících černých děr vznik a udržení relativistických výtrysků hmoty (jetů) souvislost se spinem černé díry? dichotomie rádiově silných a slabých galaxií souvislost se spektrálním stavem akreujícího objektu spojitosti a odlišnosti aktivních galaxiích a rentgenových dvojhvězd fundamentální schéma Blandford-Znajekův efekt vztah rádiové a rentgenové luminosity a hmotnosti evoluční diagramy spektrálních stavů závěr, shrnutí přednáškového cyklu

1.téma jety jety jsou kolimované polární výtrysky hmoty, které se pozorují u celé řady astronomických objektů vznikající hvězdy (akrece protoplanetárního disku) kataklyzmické proměnné hvězdy (bílý trpaslík) planetární mlhoviny neutronové hvězdy černé díry ve dvojhvězdách i v galaxiích záblesky gamma společné prvky objektů s jety disková akrece přítomnost magnetického pole

Relativistické výtrysky hmoty (jety) jety z černých děr dosahují relativistických rychlostí jet v GRS 1915+105 (rentgenová dvojhv.) jet v M87 (blízká aktivní galaxie) Dopplerův beaming způsobuje, že je výtrysk mířící k pozorovateli jasnější

Vznik a udržení jetu roli hraje magnetické pole fokusace a urychlení částic v jetu magnetohydrodynamické simulace relativistické 3D simulace např. McKinney, 06 jety vytvářejí pouze tlusté disky L LEdd L < několik procent LEdd v horizontální oblasti turbulentní, ve vertikální organizované prostředí zářivý výkon jetu silně závisí na intenzitě magnetického pole a spinu černé díry

Efekt spinu černé díry Blandford-Znajekův mechanismus energie se do jetu dostává na úkor rotační energie černé díry (jet se utváří v oblasti ergosféry) síla jetu: 2 mag P jet Φ 2 H Ω /c úhlová rotační rychlost horizontu černé díry Komissarov-McKinney, numerical sim., 2007 Blandford-Znajek, 1977

Pozorování rentgenové dvojhvězdy není zcela jasný vztah mezi zářivým výkonem jetu a spinem černé díry odhadovaný zářivý výkon jetu spin černé díry Fender+, 2010

Výskyt jetu v závislosti na spektrálním stavu jety se pozorují téměř výhradně v rentgenově tvrdých stavech velmi malé nebo žádné záření z akrečního disku rentgenové záření je tvrdé (nízký index mocninného záření) Malzac, 2006 tvrdost rentgenového záření intenzita záření v rádiové oblasti

Evoluční diagram Fender, 2004

Evoluční diagram nejen pro černé díry

Pozorování rentgenové dvojhvězdy není zcela jasný vztah mezi zářivým výkonem jetu a spinem černé díry korelace v případě balistického jetu (Narayan+ 2012, Steiner+ 2013)

Pozorování aktivní galaxie dichotomie rádiově silných a slabých galaxií asi 10% galaxií jsou silné rádiové zdroje jedna z prvních objevených zvláštností aktivních galaxií (quasar = quasi-stellar radio source) rádiově silné galaxie Balokovic+, 2012, z dat SDSS (Sloan Digital Sky Survey) současná měření spinu však jen výhradně u rádiově slabých zdrojů

Měření spinu v AGN

Otevřené otázky okolo jetů jak jety vznikají? jaký je jejich vzájemný vztah s akrečním diskem? jaké jsou podmínky pro magnetické pole, akreční tok,... kde jety vznikají? jakým procesem je plazma v jetu urychlováno? závisí zářivý výkon jetu na rotaci černé díry? funguje Blandford-Znajekův mechanismus? souvisí dichotomie rádiově silných a slabých galaxií s velikostí spinu centrální černé díry? jak ustálený/variabilní je vtok hmoty do jetu?

2. Spojitosti a odlišnosti rentgenových dvojhvězd a aktivních galaxií rentgenové dvojhvězdy aktivní galaktická jádra (stelární černé díry) (super-hmotné černé díry) M ~ 10 MSlunce M ~ 106 1010 MSlunce

Rentgenová spektra existuje nápadná podobnost hlavní rozdíl je v teplotě akrečního disku aktivní galaxie rentgenová dvojhvězda? tepelné záření disku záření rozptýlené na horkých elektronech v atmosféře disku odraz rozptýleného záření na povrchu akrečního disku

Fundamentální vztah rádiové a rentgenové luminosity a hmotnosti Merloni+ 03

Časová proměnnost variabilita se popisuje pomocí tzv. PSD (power spectral density) diagramů McHardy+ 04,05

Porovnání AGN a XRB power spektra AGN jsou podobná rentgenovým dvojhvězdám v termálním stavu na nízkých frekvencích "bílý šum", který se zlomí na specifické frekvenci, od které power spektrum klesá jako 1/f 2 zlom je u AGN posunutý k nizším frekvencím v důsledku delší časové škály okolo hmotnější černé díry (R M) frekvence zlomu závisí nejen na hmotnosti ale také na akrečním toku (na hmotnosti však výrazněji)

Diagram hmotnosti a časové škály zlomu ve výkonových spektrech AGN extrapolace Cyg X-1 McHardy+ 04

Otevřené otázky týkající se analogie stelárních a supermasivních ČD probíhá akrece na černé díry různých hmotností stejným způsobem? rentgenová spektra časová proměnnost podobná výkonová spektra, ale proč se nepozorují u AGN kvazi-periodické oscilace? (jediná výjimka RE J1034+396) jety podobné komponenty spektra; odlišnost spočívá zejméná v různé teplotě a hustotě akrečního disku důvod pro výskyt tzv. "soft excessu" u aktivních galaxií? jsou rádiově silné galaxie analogií tvrdých spektrálních stavů rentgenových dvojhvězd? probíhá vývoj AGN podobně jako u rentgenových dvojhvězd?

Spektrální stavy aktivních galaxií časová škála spektrálních změn rentgenových dvojhvězd je v řádech měsíců až roků u aktivních galaxií by to bylo miliony až miliardy let řešením je studium velkého souboru různých galaxií pro zařazení do spektrálního stavu je třebá znát poměr termálního záření k netermální složce u rentgenových dvojhvězd je vše v rentgenovém oboru u aktivních galaxií je v rentgenovém oboru pouze netermální část (s výjimkou málo hmotných ČD 106 M) tepelné záření akrečního disku je v ultrafialovém oboru v něm září i okolní hvězdy galaxie & absorpce mezihvězdnou látkou

AGN analogy to XRB states disc-fraction luminosity diagrams (Körding+ 2006) diagrams of log (LD+LPL) vs. LPL/(LD+LPL) where: disc luminosity: log LD = - 0.4 MB + 35.9 (empirical relation by Falcke+ 1995) power-law luminosity: LPL = 3 L0.5-10keV(extrapolated) based on SDSS (optical), ROSAT (X-ray) and FIRST (radio) surveys simulating AGN states by mass up-scaling the GRO J1655-40 cycle (Sobolewska+ 2011)

low-luminosity AGN added manually from Ho et al., 97 hardness radio loudness total luminosity E.Körding's diagram

Hardness-Intensity diagram for stellar-mass black hole binaries Fender, 2004

Projekt s využitím XMM using simultaneous XMM-Newton UV (Optical Monitor) and X-ray (EPIC) measurements only strictly simultaneous UV and X-ray data => eliminate effect of the (X-ray) variability directly measured 2-10 kev X-ray flux instead of an extrapolated flux from 0.1-2.4 kev (by ROSAT) => eliminate influence of the X-ray absorber UV flux instead of the optical magnitude to constrain the accretion-disc thermal emission

Instruments onboard XMM-Newton three European Photon Imaging Cameras (EPIC PN, MOS1, MOS2) operating in 0.2-12 kev two reflection grating spectrometers (RGS) sensitive below 2 kev large collecting area (4300 cm2) useful for high resolution X-ray spectroscopy 30cm Ritchey-Chretien optical/uv telescope 3 ultraviolet filters 3 optical filters (U, B, V)

3XMM catalogue contains 7427 observations made between 2000 (Feb 3) and 2012 (Dec 8) more than half million of X-ray detections (with the total band 0.2-12 kev likelihood values > 6) 372 728 unique sources total sky area covered: 794 deg2 positional accuracy is less than 3'' (90% confidence level)

OM SUSS catalogue = Optical Monitor Serendipitous Ultraviolet Source Survey contains 2417 observations performed between 2000 (Feb 24) and 2007 (Mar 29) above 3/4 of million of UV detections (above 3σ signalto-noise ratio threshold), 624 049 unique sources net sky area: 29-54 deg2 (depending on filter) UV filters: - UVW1 @ 2910Å, mab = 21.9 - UVM2 @ 2310Å, mab = 20.9 - UVW2 @ 2120Å, mab = 20.2

UV-X simultaneous observations cross-corelation of 3XMM and OMSUSS with the critical radius: 3'' simultaneousity (= the same ObsId) was required catalogue 3XMM OM SUSS number of entries 531 261 753 578 cross-corelation with Véron AGN catalogue (13th 3XMM+OM simult. 12 307 Ed., VéronCetty & Véron, 2010, without blazars) => 1817 entries (dcr = 3'')

Final sample additional filtering: remove sources with an extended UV emission remove too obscured sources in X-rays (~ Γ < 1.2) selecting the best observation for each source (based on the UV significance and EPIC exposure time) final sample consists of ~ 1000 sources catalogue information number of sources UV and X 1017 UV, X and radio 219 UV, X, R +R slope* 73 * radio slope from SpecFind Catalogue (Vollmer et al., 2010)

Disc and Power-law Luminosity disc luminosity: LD= factoruv L2910Å power-law luminosity: LPow= factorpow L2-10keV the multiplicative factors were obtained by fitting the equation: LBOL = LD + LPow LBOL is the bolometric luminosity constrained for 15 sources by Vasudevan & Fabian (2009) => factoruv ~ 2, factorpow ~ 10 hardness: LPow / (LD+ LPow); radio loudness: LR / LTotal

radio loudness 'Raw' HID diagram

Low-Luminosity AGN UV flux dominated by the host galaxy only few sources have decomposed spectral energy distribution (Ho et al. 99, Maoz 07, Ho 08) Ho: LINERs and LLAGN lack a UV bump Maoz: some UV emission comes from the accretion disc AGN luminosity at 2500 Å 3 objects of the Maoz sample are present in our sample (M 87, NGC 3398, NGC 4579)

radio loudness 'Raw' HID diagram corr. accor. to Maoz

radio loudness HID diagram of all galaxies non-active galaxies

Correction for host galaxy optimally: using carefully extracted SEDs for lowluminosity AGN based on luminosities of non-active galaxies: crosscorrelate 3XMMOMC with non-active galaxies from 2MASS Redshift Survey (Huchra et al., 12) ~ 232 sources (after filtering) normal distributions of UV and X-ray luminosities => Monte-Carlo simulation of the AGN host-galaxy luminosity

radio loudness 'Corrected' HID diagram correction

radio loudness 'Corrected' HID diagram correction not enough...

radio loudness HID histogram

HID diagram with X-ray hardness X-ray hardness Γ=1. 6 Γ=3

Conclusions AGNs qualitatively evolve in a similar way as the stellar-mass black hole binaries (confirming the previous results by Körding and Sobolewska) Radio Loudness seems to be a good indicator for an AGN evolutionary track, hard sources are RL the X-ray spectral slope steeper for soft states

Issues & Future work low-luminosity AGNs sample biases & effects study sub-samples according to redshift and mass radio properties of AGNs the host galaxy subtraction... only a few sources with a confirmed radio morphology... X-ray variability

Shrnutí přednáškového cyklu o čem jsme si povídali? černé díry kde se vyskytují, jak vznikají, co nás na nich zajímá? jak se pozorují? rentgenová astronomie interakce silného záření s elektrony v atomových obalech různé způsoby detekce rentgenového záření ve vesmíru současné a plánované rentgenové laboratoře redukce rentgenových spekter spektrální stavy tvrdé (převládá koróna) vs. měkké (převládá disk)

Shrnutí - pokračování astrofyzikální modely akreujících černých děr termální záření akrečních disků odraz záření na akrečním disku, vznik fluorescenčních čar relativistické efekty na vyzářené spektrum měření spinu černé díry současné otevřené problémy týkající se akreujících černých děr vznik a zánik jetů, vztah k akrečnímu toku dichotomie rádiového záření aktivních galaxií vývoj akrece na černou díru univerzální pro aktivní galaxie a rentgenové dvojhvězdy?

Závěr studium černých děr nám umožňuje pochopit fyzikální procesy v oblasti velmi silné gravitace a vysokých rychlostí aplikace speciální a obecné teorie relativity (ověření platnosti?) způsob akrece hmoty relativistické výtrysky hmoty (jety), větry z akrečních disků - akreční disky (tenké, tlusté) vznik, vztah k akrečnímu toku dopad na okolní galaxii (tvorba hvězd) slapové trhání hmoty v blízkosti černé díry vývoj a formaci galaktických jader a jejich superhmotných černých děr vývoj velmi hmotných hvězd