Středoškolská odborná činnost. Řešení problému světelného znečištění v okrese Prostějov

Středoškolská odborná činnost Řešení problému světelného znečištění v okrese Prostějov Kamila Salajová Prostějov 2017

Středoškolská odborná činnost 2016/2017 Obor 8. Ochrana a tvorba životního prostředí Řešení problému světelného znečištění v okrese Prostějov Solution to problem of light pollution in Prostějov distcrit Autor: Kamila Salajová Škola: Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Studentská 2 796 04 Prostějov Kraj: Olomoucký Prostějov 2017

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou práci SOČ vypracovala samostatně a použila jsem pouze zdroje uvedené v seznamu vloženém v práci. Prohlašuji, že tištěná verze a elektronická verze soutěžní práce SOČ jsou shodné. Nemám závažný důvod proti zpřístupňování této práce v souladu se zákonem číslo 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) v platném znění. V Prostějově dne 9.2. 2017 Podpis:...

Poděkování Ráda bych poděkovala panu RNDr. Janu Hollanovi, PhD za obětavou spolupráci a pomoc v podobě věcných připomínek z oboru fyziky k této práci. Dále bych chtěla poděkovat panu Ing. Jaroslavu Chromkovi za vyřízení mého dotazu na Magistrát města Prostějova a v neposlední řadě patří poděkování Jakubu Kolářovi za pořízení nočních fotografií osvětlení Kolářových sadů v Prostějově a za povolení k jejich použití v této středoškolské odborné činnosti.

Anotace Tato práce se zabývá světelným znečištěním v okrese Prostějov a návrhy na jeho omezení. Cílem je shrnutí některých základních poznatků o světelném znečištění, odůvodnění jeho záporů, sestavení škály vlivu pouličních lamp na světelné znečištění a navržení alternativních plánů pro redukci světla v noci. Annotation This thesis is about light pollution in Prostějov district and suggestions for reduction of it. Target is summary of some main knowledge about light pollution, reason for its negatives and make a scale of street lamps effect on light pollution and suggest plans for reduction of light pollution.

Obsah 1 Úvod... 6 1.1 Tma... 6 1.2 Světelné znečištění... 6 1.2.1 Stupně Bortleovy škály... 7 1.2.2 Vliv světelného znečištění na noční oblohu... 8 1.2.3 Vliv světelného znečištění na zdraví... 9 1.2.4 Vliv světelného znečištění na ekosystémy... 9 1.2.5 Světelné znečištění v legislativě... 10 2 Veřejné osvětlení... 11 2.1 Typy veřejného osvětlení... 11 2.1.1 Dělení dle typu svítidel... 12 2.1.2 Dělení dle konstrukce lampy... 14 2.1.3 Škála vlivu veřejného osvětlení na světelný smog... 16 2.2 Mapa osvětlení... 19 2.2.1 Legenda... 19 2.2.2 Mapa Prostějovska... 19 2.2.3 Podrobnější plány... 20 2.3 Statistické šetření... 25 3 Návrhy řešení... 27 3.1 Zhasínání veřejného osvětlení... 27 3.2 Instalace lamp méně ovlivňujících okolí... 28 4 Závěr... 30 5 Diskuse... 31 6 Použitá literatura a zdroje informací... 32 7 Přílohy... 33

1 Úvod Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím obdivem a úctou, čím častěji se jimi zabývá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně. (Immanuel Kant) Je zřejmé, že hvězdná obloha ovlivňuje od pradávna celou lidskou společnost. Dává nám podnět k úvahám o našem okolí, o tom, kde a proč žijeme. Kdybychom hvězdy neviděli, jen těžko bychom si pak mohli představit vesmír, ve kterém žijeme a možná by nás ani nenapadlo o něm přemýšlet. Dnes si však v noci nahrazujeme sluneční světlo lampami, což způsobuje úbytek pozorovatelných objektů na obloze, a hvězd tak vidíme mnohem méně než naši předkové. Světelné znečištění je v dnešní době již velkým problémem, nejen snižujícím kvalitu astronomických pozorování, ale také ohrožujícím lidské zdraví a narušujícím ekosystémy. Proto jsem se v této práci snažila najít řešení. 1.1 Tma Tma je definována jako naprostá absence fotonů. Té však na Zemi nelze dosáhnou, a proto je pojem tma v této práci chápán jako velmi malé, až minimální množství světla. 1.2 Světelné znečištění Světelné znečištění, je označení pro rušivé světlo. Zejména se jedná o rozptýlené světlo z pouličního osvětlení. Rozdělujeme ho na primární (pocházející přímo ze zdrojů světla) a sekundární čili světelný smog (vzniklé ze světla odráženého od zemského povrchu, listů atd. nebo rozptýlené na částicích v atmosféře). S rozptylem světla na molekulách vzduchu, tedy částečkách menších, než jsou vlnové délky viditelného světla, souvisí pojem Rayleighův rozptyl. Účinný průřez částice (plocha, na které se rozptyluje světlo) je v tomto případě přibližně ekvivalentní mínus čtvrté mocnině vlnové délky rozptylovaného světla. Míra rozptylu stoupá s klesající vlnovou délkou. Platí vztah σ ~ 1 λ 4. V důsledku Rayleighova rozptylu vidíme oblohu jako modrou. 6

Rozptyl na koloidních částicích se označuje jako Tyndallův jev. Tento jev má za následek pozorovatelnost paprsků světla v podobě kužele. Jsou-li částice, na kterých je světlo rozptylováno větší než zmiňovaná vlnová délka, může se jednat například o částice pylu nebo prachu, hovoříme o rozptylu Mieovu. U tohoto typu rozptylu lze závislost účinného průřezu na vlnové délce vyjádřit vztahem σ ~ 1 λ. Míru zmíněného světelného znečištění popisuje Bortleova stupnice, což je škála o devíti bodech, přičemž platí, že čím vyšší je hodnota na stupnici, tím větší je míra světelného znečištění v dané oblasti. 1.2.1 Stupně Bortleovy škály 1. Vynikající, skutečně tmavá obloha (Pouhým okem lze pozorovat objekty o hvězdné velikosti až 8 mag) 2. Skutečně tmavá obloha (Pouhým okem lze pozorovat objekty o hvězdné velikosti až 7,5 mag) 3. Venkovská obloha (Pouhým okem pozorovatelné objekty o hvězdné velikosti až 7 mag) 4. Venkovská/příměstská obloha (Pouhým okem pozorovatelné objekty o hvězdné velikosti až 6,5 mag) 5. Příměstská obloha (Pouhým okem pozorovatelné objekty o hvězdné velikosti až 6 mag) 6. Světlá příměstská obloha (Pouhým okem pozorovatelné objekty o hvězdné velikosti až 5,5 mag) 7. Příměstská/městská obloha (Pouhým okem pozorovatelné objekty o hvězdné velikosti až 5 mag) 8. Městská obloha (Pouhým okem pozorovatelné objekty o hvězdné velikosti až 4,5 mag) 9. Obloha uvnitř velkoměsta (Pouhým okem pozorovatelné objekty o hvězdné velikosti až 4 mag) 7

1.2.2 Vliv světelného znečištění na noční oblohu Že je ve městě pozorovatelných méně hvězd si lze docela snadno povšimnout. Když trávíte noc ve velkém městě, může se stát, že se podíváte nahoru na oblohu a i přesto, že bude úplně jasno, uvidíte jen něco málo desítek těch nejjasnějších hvězd. Je to způsobeno přesvětlenou oblohou, tedy světelným znečištěním ze zdrojů pouličních lamp. Stejně tak, jako kdyby pouliční lampy svítily ve dne, příliš by ulice neosvětlovaly, protože by je rušilo denní světlo, ruší ony v noci světlo, které na Zemi dopadá z oblohy. Proto vidíme v blízkosti světelných zdrojů hvězd tak málo. Nemusíme však stát přímo u lampy, aby nám vadila. Světlo z veřejného osvětlení je rozptýleno v atmosféře a tím nám znemožňuje vidět slabší a vzdálenější objekty. Z těchto důvodů jsou zakládány tak zvané oblasti tmavé oblohy, což jsou území s malou mírou světelného znečištění. Na světě existuje více než 40 takovýchto oblastí a 3 se nacházejí v České republice. Jsou to Jizerská oblast tmavé oblohy založená v roce 2009, Beskydská oblast tmavé oblohy založená v roce 2013 a Manětínská oblast tmavé oblohy založená v roce 2014. Nejstarší oblast tmavé oblohy je v Ontariu v Kanadě. 8

1.2.3 Vliv světelného znečištění na zdraví Světelné znečištění je, mimo jiné, důležitý faktor ohrožující lidské zdraví. Je všeobecně známo, že pro zdraví je nezbytný spánek. Kvalitní spánek je potřebný především pro regeneraci nervového systému. Nedostatečně kvalitní nebo nedostatečně dlouhý spánek způsobuje únavu a snižuje koncentraci. Spí-li jedinec nedostatečně dlouhodobě, může dojít ke snížení imunity a mohou se vyskytnout dokonce i duševní choroby. Jednou z příčin nedostatečného spánku může být také světelné znečištění. Řízení spánku má v lidském těle za úkol spánkový hormon zvaný melatonin. Ten se však tvoří pouze za tmy, a proto se nám při světle hůře spí. V poměrně nedávné době lékaři zjistili, že melatonin, kromě toho, že řídí spánek, snižuje riziko Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby, a také rakoviny. Je tedy pádný důvod se domnívat, že pokud snížíme hladinu světelného znečištění, snížíme tím i výskyt rakoviny a dalších závažných chorob. Obrázek 1.; Strukturní vzorec melatoninu 1.2.4 Vliv světelného znečištění na ekosystémy Je důležité vědět, že více než 50 % živočišných druhů je aktivních v noci. Má to svůj prostý důvod: v noci je tma a tvor má větší šanci, že si ho predátor nevšimne. Na druhou stranu mají predátoři, kteří si své kořisti všimnou více příležitosti se k ní nepozorovaně přiblížit. Dalším důvodem pro noční aktivitu je fakt, že se zvířata mohou v noci lépe orientovat (podle noční oblohy). Tak tomu alespoň bylo do hromadného zavedení pouličních lamp. V současné době máme spoustu veřejného osvětlení a ve městech a jejich periferiích už tma prakticky neexistuje. Tato skutečnost způsobuje nejen zhoršenou orientaci ptactva 9

a létajícího hmyzu, ale také velmi zasahuje do biorytmu nočních tvorů a narušuje jejich přirozené životní prostředí. Hmyz obvykle míří za světlem v domnění, že tam nalezne potravu nebo třeba vhodné místo ke kladení vajíček. Tak tomu ovšem v případě pouličních lamp není. Důsledkem nočního svícení je, mimo jiné, úbytek druhové rozmanitosti hmyzu. Tato třída není důležitá jen kvůli sobě sama. Je také třeba zmínit, že hmyz hraje velmi podstatnou roli jako potrava ostatních živočichů. Světelným znečištěním trpí v nemalé míře i netopýři. Největším důvodem je právě zmiňovaný hmyz. Nejen jeho úbytek, ale i fakt, že netopýři často hnízdí v budovách, které jsou osvětlené a ty opouští až po zhasnutí světel, kdy už hmyzu nemohou chytit tolik jako při maximu jeho aktivity, za soumraku. Nejedná se však jen o noční tvory. Světlo v noci není přirozené ani pro rostliny. Dochází u nich k fototropismu, čímž mohou omezovat životní prostor ostatních rostlin. Uměle vytvořené noční světlo má u rostlin neblahý vliv na fotoperiodu. Dochází potom například k pozdnímu opadu listů nebo k brzkému vypučení a následnému umrznutí. 1.2.5 Světelné znečištění v legislativě Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší chápe světelné znečištění jako viditelné záření umělých zdrojů světla, které může obtěžovat osoby nebo zvířata a může jim způsobovat zdravotní újmu nebo narušovat některé jejich činnosti. Ve vyhlášce č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby jsou stanoveny podmínky, které musí splňovat každá stavba. Dle této vyhlášky nesmí žádná stavba ohrožovat život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost a zdravé životní podmínky jejích uživatelů a uživatelů okolních staveb. Tyto podmínky může stavba porušovat mimo jiné kvůli nesprávně zvolenému osvětlení patřícímu k ní. 10

2 Veřejné osvětlení Veřejné osvětlení (též pouliční osvětlení) je soustava svítidel, osvětlujících veřejná prostranství. Spadají pod správu komunikace nebo města. Lampy se obvykle umísťují na kandelábry, či v menší míře na fasády budov. 2.1 Typy veřejného osvětlení Typ osvětlení určujeme a) dle svítidla; b) dle konstrukce lampy. U svítidla (zdroje světla) je důležitá především vlnová délka vyzařovaného světla neboť je třeba brát v potaz dráždivost sítnice a míru rozptylu světla. Jestliže řešíme konstrukci lampy, pak jde zejména o stínidlo. Lampa by měla svítit pouze pod sebe, kam je určena, nikoliv směřovat své světlo do oken okolních domu, ani osvětlovat oblohu. 11

2.1.1 Dělení dle typu svítidel Zde jsou uvedeny nejčastější zdroje světla pouličního osvětlení. Žárovka: Spočívá v ohřevu vlákna na velmi vysokou teplotu. Odvádí teplo. Barevné spektrum světla je tvořeno především žlutou a oranžovou. Energetická účinnost je malá. Sodíková výbojka: Má poměrně vysokou účinnost a jako součást pouličního osvětlení je často používaná. Barevné spektrum obsahuje hlavně žlutou barvu. Rtuťová výbojka: Účinností se velmi podobá výbojce sodíkové. Barevné spektrum jejího světla se však skládá především z modré a ultrafialové, což je vzhledem ke světelnému znečištění noční oblohy i ke zdraví skutečně nežádoucí. Jak již bylo zmíněno v kapitole Vliv světelného znečištění na zdraví, spánek řídí hormon zvaný melatonin, který se při světle vytváří jen velice omezeně. Platí zde, že červená barva světla omezuje tvorbu tohoto hormonu nejméně, naopak modrá nejvíce. Tuto nevýhodu mají i halogenidová výbojka, zářivka a bílá LED, která se ale v pouličních lampách nevyužívá v takové míře. Obrázek 2.; Graf vlnové délky v závislosti na relativní citlivosti 12

Obrázek 3.; Rtuťová výbojka Obrázek 4.; Sodíková výbojka 13

2.1.2 Dělení dle konstrukce lampy 1) Bez stínidla (Lampa svítí nejen na místo, pro které je určena, nýbrž své světlo vysílá do okolí, a to i k obloze) 2) S nedostatečným stínidlem (Stínidlo existuje, ale neplní zcela svou funkci lampa svítí i do horního poloprostoru) 3) S dostatečným stínidlem (Lampa svítí pouze pod sebe, tím pádem tolik neruší své okolí a méně přispívá na vytvoření světelného smogu. Dostatečné stínidlo se vyznačuje tím, že zcela odstiňuje zdroj světla.) Obrázek 5.; Lampa bez stínidla 14

Obrázek 6.; Lampa s nedostatečným stínidlem Obrázek 7.; Lampa s dostatečným stínidlem 15

2.1.3 Škála vlivu veřejného osvětlení na světelný smog Součástí této práce je pokusit se přibližně sestavit stupnici udávající míru působení lampy na pro noc přirozenou tmu. Škála osahuje pět bodů a je sestavena sestupně, tedy první stupeň značí největší vliv, pátý nejmenší. Stupeň 1: Lampa bez stínidla, vyzařující světlo s vysokým podílem krátkých vlnových délek (Lampa bez stínidla propouští nejvíce světla do atmosféry, a tak nejradikálněji ovlivňuje hvězdnou oblohu. Zároveň je toto světlo složením podobné dennímu světlu a nejenže zabraňuje tvoření spánkového hormonu, ale také nejvíce narušuje život nočních tvorů) Stupeň 2: Lampa bez stínidla, vyzařující především světlo o vlnových délkách blízkých vlnové délce červeného světla (Barvami o vlnových délkách blízkých vlnovým délkám červené se zde rozumí žlutá, oranžová a červená. Tyto barvy jsou přijatelnější pro spánek, méně snižují pozorovatelnost kosmických objektů a méně dráždí sítnici lidského oka oproti barvám podobným modré.) nebo lampa s nedostatečným stínidlem vyzařující vysoký podíl krátkovlnného záření (K obloze není propouštěno takové množství světla, ale život nočních živočichů a spánek je ovlivňován stejně jako bez stínidla) Stupeň 3: Lampa s nedostatečným stínidlem vydávající světlo s vysokým podílem dlouhých vlnových délek Stupeň 4: Lampa s dostatečným stínidlem, vyzařující především světlo s vysokým podílem krátkých vlnových délek (Lampa má na světelné znečištění poměrně malý vliv, ale stále může mást některé živočichy. Například si lze povšimnout, že rtuťové výbojky mnohem více přitahují drobný noční létající hmyz než třeba výbojky sodíkové) Stupeň 5: Lampa s dostatečným stínidlem, vyzařující světlo o dlouhých vlnových délkách (Lampa ovlivňuje vlastní okolí nejméně, jak může) 16

Obrázek 8.; Lampa stupně 2 Obrázek 9.; Lampa stupně 2, úmyslně nasměrovaná do horního poloprostoru 17

Obrázek 10.; Lampa stupně 3 Obrázek 11.; Lampa stupně 4 18

2.2 Mapa osvětlení Jedním z mých cílů při psaní této práce bylo vytvoření tematické mapy statutárního města Prostějova a jeho okolí, ze které lze vyčíst, která místa zmiňovaného prostoru jsou osvětlena více škodlivě, a která méně. V mapě jsou různými barvami znázorněny typy veřejného osvětlení dle škály vlivu veřejného osvětlení na světelný smog. 2.2.1 Legenda Lampy stupně 1 Lampy stupně 2 Lampy stupně 3 Lampy stupně 4 Lampy stupně 5 2.2.2 Mapa Prostějovska Zde je mapa celé řešené oblasti, tedy Prostějova a jeho periferií, kde ale nejsou některé detailnější, avšak ne méně důležité záležitosti zakresleny. Mapa 1.; Prostějov a blízké okolí 19

2.2.3 Podrobnější plány Tato kapitola je zaměřena na jednotlivé části Prostějova a na obce v blízkosti města spadajících pod něj. Mapa 2.; Prostějov východ; měřítko 1 : 50 000/7 20

Mapa 3.; Prostějov sever; měřítko 1 : 50 000/7 Mapa 4.; Prostějov jihozápad; měřítko 1 : 50 000/7 21

Mapa 5.; Prostějov městský hřbitov Mapa 6.; Vrahovice; měřítko 1 : 50 000/7 22

Mapa 7.; Krasice; měřítko 1 : 50 000/7 23

Mapa 8.; Čechovice; měřítko 1 : 50 000/7 24

2.3 Statistické šetření Provedla jsem statistické šetření, abych zjistila, jaké je procentuální zastoupení jednotlivých typů osvětlení. 1800 1600 Počet 1556 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2 203 29 0 Lampy stupně 1 Lampy stupně 2 Lampy stupně 3 Lampy stupně 4 Lampy stupně 5 Graf 1.; Počty lamp podle škály vlivu veřejného osvětlení na světelný smog % 1.620111732 0 0.111731844 11.34078212 86.9273743 Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Stupeň 4 Stupeň 5 Graf 2.; Procentuální zastoupení lamp podle škály vlivu veřejného osvětlení na světelný smog 25

Ve městě Prostějov mají nejmenší zastoupení lampy stupně 5 (0 %), tedy ty, které ovlivňují světelné znečištění nejméně. Druhé nejmenší zastoupení mají na druhou stranu lampy stupně 1 (0,11 %). Třetí jak nejmenší, tak i největší zastoupení mají lampy stupně 4 (1,62 %), které se v Prostějově vyskytují pouze v okolí hvězdárny v Kolářových sadech, kde se ovšem jejich světlo odráží od listů okolních stromů, a tak, že na rozptylování světla nemají podíl říct bohužel nelze. Jsou však v Prostějově a jeho okolí z hlediska zájmu této práce tak říkajíc nejpřijatelnější. Druhou příčku, co se týče počtu lamp ve městě, obsazuje stupeň 2 (11,34 %) a tu úplně první stupeň 3 (86,93 %). Je zřejmé, že převažují lampy s nedostatečným stínidlem nebo úplně bez stínidla. Těch, které svítí jen pod sebe, je v našem okresním městě po málu. Obrázek 12.; Osvětlení v Kolářových sadech v Prostějově (Na tomto snímku je dobře vidět světlo dopadající na cestu a listy, od kterých se odráží.) 26

3 Návrhy řešení Název celé práce je Řešení problému světelného znečištění v okrese Prostějov. O tom je tedy tato kapitola. Ve své práci jsem navrhla několik opatření, pro redukci světelného smogu a porovnala jejich výhody a nevýhody. 3.1 Zhasínání veřejného osvětlení Prvním navrženým opatřením je zhasínání. Tím je myšlena možnost zhasnutí všech pouličních lamp ve městě nebo i v celém okrese v určitý stanovený čas (kupříkladu po půlnoci) Světelný smog by byl nemálo redukován (tedy pravděpodobně by to znamenalo také redukci lidí trpících nespavostí a zmatenosti nočních tvorů) a redukována by byla i spotřeba elektrické energie. Naopak by bylo zvýšeno množství pozorovatelných objektů na obloze. Je třeba zvážit i možný výskyt nedokonalostí každého řešení. Zde by mohl mít někdo strach spojený se zvýšením kriminality. Obavy jsou však zbytečné. Po zhasnutí by nastala skutečná tma, což by znamenalo, že stejně tak, jako potenciální oběť nevidí nikoho až do chvíle, kdy ji zločinec napadne, nevidí ani on ji. Jak praví RNDr. Jan Hollan, PhD. Silnější osvětlení tedy nepřináší bezpečí, jen pocit bezpečí. (HOLLAN, Jan. Venkovní osvětlení v obcích. 1. vyd. Brno: ZO ČSOP Veronica, 2011. 64 s. ISBN 978-80-87308-04-2) Druhou příčinou strachu by teoreticky mohl být silniční provoz a fakt, že motoristé ve tmě chodce hůře uvidí a snáze dojde k nehodě, ale i zde si rizika dovoluji vyvracet. Vzhledem k vyhlášce o povinnosti chodců upozorňovat na sebe reflexními prvky není možné, aby při dodržování všech pravidel silničního provozu došlo k nehodě v důsledku zhasnutí pouličních světel. 27

3.2 Instalace lamp méně ovlivňujících okolí Světelné znečištění nelze zcela eliminovat, ale můžeme jej omezit odstraněním rušivého světla, a to tím, že budeme svítit účelněji tedy v žádném případě přímým světlem do horního poloprostoru. (HORÁLEK, Petr. Studium jasu oblohy. Brno 2010) Příkladem takovéto úpravy je instalace pohybových čidel do lamp. Nesvítily by neustále a k redukci světelného znečištění by došlo, i když by možná nebyla tak razantní jako při realizaci návrhu předchozího. Především bych se ale ráda zaměřila na lampy bez stínidla, které by bylo vhodné odstranit a na jejich místo nainstalovat lampy se stínidlem a případná by byla i možnost přemontovat lampy s nedostatečným stínidlem na lampy se stínidlem dostatečným. Tato varianta by ovšem byla ve srovnání s dříve uvedeným zhasínáním poněkud nákladná, na druhou stranu by nebyl nejmenší důvod ke strachu způsobenému tmou. 28

3.2.1 Náklady na výstavbu veřejného osvětlení 80000 70000 67075 60000 50000 40000 39321 30000 20000 20927 10000 0 Lampy stupně 4 Lampy stupně 3 Lampy stupně 2 Graf 3.; Ceny za jednu lampu (Kč) Tři nejčastější typy lamp jsou stupně 2, 3 a 4. Požádala jsem Magistrát města Prostějova o informace ohledně finančních výdajů na výstavbu lamp na náměstí T.G.M., kde jsou lampy stupně 2, ve Smetanových sadech, kde jsou lampy stupně 3 a v okolí hvězdárny, kde jsou lampy stupně 4. Odpověď mi dal pan inženýr Jaroslav Chromek, který v dopisu uvedl náklady na lampy v daných oblastech včetně DPH. V grafu jsou tedy údaje poskytnuté Ing. Jaroslavem Chromkem, vydělené počtem lamp. Je pozoruhodné, že lampy stupně 2, které jsou druhé nejpoužívanější, jsou zároveň nejnákladnější, zatím co na lampy stupně 4, kterých je v Prostějově nejméně, byly náklady nejmenší. Jak jsem se dozvěděla, rtuť je dražší než sodík, tedy o finanční dostupnosti by se dalo hovořit dokonce i v souvislosti s lampou stupně 5, dostatečně odstíněnou sodíkovou výbojkou nebo žárovkou, která se téměř nepoužívá. 29

4 Závěr Světelné znečištění je problém, týkající se celé společnosti. Je podstatnější, než by se na první pohled zdálo, avšak, jak tato práce částečně dokazuje, nikoliv neřešitelný. Dokonce je řešení poměrně snadné a rozhodně není jedno. Jak se ukázalo, řešení nejsou ani příliš finančně nákladná a byla by tedy realizovatelná. Světelné znečištění má dopad na noční oblohu, na naše zdraví, na přirozený habitat nočních tvorů a také na fotoperiodu a nežádoucí pohyby rostlin. Zredukujeme-li světelné znečištění, pravděpodobně tím budou zredukovány i tyto problémy. Veřejné osvětlení na Prostějovsku není ani z daleka neškodné, i když by se mohlo někomu na první pohled zdát. Možností řešení je několik. Ve své SOČ jsem se je snažila zmínit, přestože věřím, že by se jich našlo ještě více. Problém lze z různých důvodů řešit po částech, a k tomu by mohla pomoci vytvořená mapa, využívající škálu vlivu veřejného osvětlení na světelný smog. 30

5 Diskuse Práce by mohla být rozsáhlejší, především zde poukazuji na statistické šetření a mapu, která zobrazuje nevelké území, a tedy by přicházelo v úvahu rozšíření a vytvoření mapy pro území větší (například celý olomoucký region). Dále by bylo možno práci obohatit průzkumem závislosti výskytu poruch spánku u lidí na typu pouličního osvětlení použitého v místě jejich bydliště, kde by mohla být opět využita škála vlivu veřejného osvětlení na světelný smog. 31

6 Použitá literatura a zdroje informací 1. Bortleova stupnice, poslední aktualizace 20. 02. 2017 [cit. 2016-12-01], Wikipedie, dostupné z: https://cs.wikipedia.org/bortleova_stupnice, 2001 2. Světelné znečištění a vliv na lidské zdraví: Co je světelné znečištění. Svetelneznecisteni.cz [online]. [cit. 2017-01-04]. (Dostupné z: http://svetelneznecisteni.cz/co-je-svetelne-znecisteni/lidske-zdravi/) 3. Dobrý spánek: Melatonin. Dobrý spánek [online]. 2017 [cit. 2016-12-07]. (Dostupné z: http://www.dobry-spanek.cz/melatonin) 4. Celostimedicina.cz: Melatonin - hormon tmy a spánku. Celostimedicina.cz [online]. 2010 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z: https://www.celostnimedicina.cz/melatoninhormon-tmy-a-spanku.htm 5. www.mapy.cz 6. Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší). Tzb-info.cz: Právní předpisy [online]. 2002 [cit. 2017-01-10]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/zakon-c-86-2002-sb 7. Zákony pro lidi: Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Zákony pro lidi [online]. 2006 [cit. 2017-01-10]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-183 8. LÁZNA, T.: Měření světelného znečištění v Prostějově, Prostějov 2010 (Dostupné z: http://black-hole.cz/fo/down/soc/32_1.pdf) 9. HOLLAN, J.: Venkovní osvětlení v obcích, 1. vyd. Brno: ZO ČSOP Veronica, 2011. 64 s. ISBN 978-80-87308-04-2 (Dostupné z: http://www.veronica.cz/?id=128&i=92) 10. HOLLAN, J.: What is light pollution, and how do we quantify it?, Brno 2009 (Dostupné z: http://amper.ped.muni.cz/light/lp_what_is.pdf) 11. HORÁLEK, P.: Studium jasu oblohy, Brno 2010 (Dostupné z: https://is.muni.cz/th/270328/prif_b/bakalarka_jas_oblohy_2010.pdf) 12. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 181 z 1. 2. 2013 32

7 Přílohy Dopis Ing. Jaroslava Chromka 33