VÝSLEDKY AKTIVNÍHO BIOMONITORINGU

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Sekce úřední kontroly Odbor zemědělské inspekce VÝSLEDKY AKTIVNÍHO BIOMONITORINGU Zpráva za rok 2011 Zpracovala: Ing. Lenka Klementová Schválila: Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. vedoucí Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Opava listopad 2012

1. Úvod Aktivní biomonitoring je jednou z možných metod vedoucích ke zjištění aktuálních atmosférických depozičních zátěží krajiny a především zemědělské produkce vybranými prvky. Spočívá v cíleném vystavení vybraných rostlin vlivům těchto prvků v zájmovém území a sledování jejich reakce. Ověřování metody aktivního biomonitoringu v podmínkách naší republiky bylo ukončeno v roce 1999 (PAVLÍČEK et al., 2000). Na základě výsledků tohoto ověřování byla vypracována metodika aktivního biomonitoringu, která je od roku 2000 používána na vybraných stanovištích ÚKZÚZ ke zjišťování pozaďových hodnot vybraných anorganických a organických polutantů. Jako bioindikátory byly zvoleny jílek mnohokvětý a borovice černá. Výsledky biomonitoringu je možné použít jako referenční hodnoty při hodnocení atmosférické depozice na dalších lokalitách. Tato zpráva obsahuje výsledky získané v roce 2011. 2. Charakteristika stanovišť ÚKZÚZ zajišťuje provoz čtyř stanovišť v Čechách, na Moravě a Slezsku (Lípa, Přerov nad Labem, Opava a Jaroměřice nad Rokytnou), která jsou považována za relativně čistá i imisně nezatížená, a proto výsledky z těchto stanovišť mohou být považovány za pozaďové hodnoty. Na těchto stanovištích probíhá sledování standardizovaných kultur jílku mnohokvětého. Stanoviště Jaroměřice nad Rokytnou bylo založeno jako náhrada za stanoviště v Třešti v roce 2009. Stanoviště Lípa bylo založeno v roce 2010 jako náhrada za stanoviště v Závišíně. Dále se pomocí borovice černé porovnává úroveň znečištění ovzduší na dvou čistých (Závišín a Opava) a dvou zatížených stanovištích (Plzeň a Vratimov). 2.1. Charakteristika čistých stanovišť 045 (4025B) - Závišín Karlovarský kraj, Chráněná krajinná oblast Slavkovský les nadmořská výška klimatický region umístění stanoviště možné zdroje kontaminace průměrná roční teplota průměrný roční úhrn srážek 750 m n.m. mírně chladný, vlhký 6,4 o C 702 mm na zahrádce rodinného domku v malé osadě, 3 km severně od Mariánských Lázní - lokální topeniště osady - 3 km jižně město Mariánské Lázně - 25 km severně průmyslová oblast Sokolovsko 2

017 (2003 BO) - Přerov nad Labem nadmořská výška klimatický region umístění stanoviště možné zdroje kontaminace průměrná roční teplota průměrný roční úhrn srážek Středočeský kraj 182 m n.m. teplý, mírně suchý 8,5 o C 550 mm areál odrůdové zkušebny na jihovýchodním okraji malé obce - hospodářský dvůr - traktory, auta - lokální topeniště - 20 km západně pražské průmyslové čtvrti 121 (7005 B) Jaroměřice nad Rokytnou nadmořská výška klimatický region umístění stanoviště možné zdroje kontaminace Kraj Vysočina, jihovýchodní část Českomoravské vrchoviny průměrná roční teplota průměrný roční úhrn srážek 425 m n.m. mírně teplý, mírně vlhký 8 C 480 mm v areálu zkušební stanice na západním okraji obce - lokální topeniště obce (obec je plynofikována) - hospodářský dvůr - traktory, auta - 10 km jihozápadně město Moravské Budějovice 145 (8002 B) - Opava odrůdová zkušebna Pusté Jakartice, Moravskoslezský kraj nadmořská výška klimatický region umístění stanoviště možné zdroje kontaminace průměrná roční teplota průměrný roční úhrn srážek 293 m n.m. mírně teplý, mírně vlhký 7-8 o C 550-700 mm na okraji malé osady asi 6 km od severovýchodního okraje města Opavy - lokální topeniště osady - hospodářský dvůr - 6 km jihozápadně město Opava 3

6002 B - Lípa Kraj Vysočina, Českomoravská vrchovina nadmořská výška klimatický region umístění stanoviště možné zdroje kontaminace průměrná roční teplota průměrný roční úhrn srážek 505 m n.m. mírně chladný, vlhký 7,5 o C 594 mm vedle zkušební stanice Lípa v oploceném areálu studní na pitnou vodu na zatravněném pozemku - lokální topeniště obce Lípa - 6,5 km severovýchodně město Havlíčkův Brod 2.2. Charakteristika zatížených stanovišť 901 - Plzeň Plzeňský kraj nadmořská výška klimatický region umístění stanoviště možné zdroje kontaminace průměrná roční teplota průměrný roční úhrn srážek 302 m n.m. mírně teplý, suchý 2,5 km východně na travnaté ploše ČOV Plzeň - 500 m severozápadně seřaďovací nádraží ČD - 1 km jižně výtopna městské části Doubravka - 1 km severozápadně výtopna města Plzně - 5 km severozápadně provozy podniku Škoda 7-8 C 500 mm 903 - Vratimov Moravskoslezský kraj nadmořská výška klimatický region umístění stanoviště možné zdroje kontaminace průměrná roční teplota průměrný roční úhrn srážek 4 244 m n.m. mírně teplý, vlhký 8 C 800 mm obec na jihovýchodním předměstí Ostravy, v objektu zemědělského provozu firmy Lyčka - lokální topeniště obce - 1 km severně zpracování strusky z okolních hald - 3 km severně ISPAT Nová Huť a návazně průmyslová aglomerace Ostravska

3. Metodika Jako testovací rostliny slouží: - jílek mnohokvětý (odrůda Fabio) schválené osivo jílku mnohokvětého - borovice černá Dřeviny byly na stanovišti v Závišíně, Plzni, Opavě a Vratimově vysázeny do velkoobjemových dřevěných kontejnerů a jednotného substrátu v roce 1997. V roce 2008 uhynuly v letním období borovice na stanovišti ve Vratimově, byly nahrazeny novými dřevinami. V roce 2009 uhynuly obě borovice na stanovišti v Plzni, rovněž v letním období. Uschlé rostliny byly nahrazeny novými. 3.1. JÍLEK 3.1.1. Příprava květináčů Jílek byl vyset do plastových květináčů o průměru 20 cm, jejichž dnem byly protaženy dostatečně dlouhé samozavlažovací nasávací knoty ze sklolaminátové textilie o šířce 3 cm. Po protažení knotů otvory ve dně byly květináče naplněny substrátem tak, aby knoty zasahovaly min. do 2/3 objemu substrátu a substrát dosahoval 4 cm pod okraj květináče. Takto připravené květináče byly osety 4 g jílku mnohokvětého. Osivo bylo rovnoměrně rozděleno po celé ploše květináče, zasypáno 5 mm vrstvou substrátu a stlačeno pomocí šablony. Oseté květináče byly zality deionizovanou vodou a umístěny do plastových zásobníků s deionizovanou vodou tak, aby knoty mohly substrát udržovat neustále vlhký. 3.1.2. Údržba porostu Dva týdny po zasetí se vzešlý jílek sestříhal nůžkami k okraji květináče. Po týdnu (tj. 3 týdny po zasetí) se porost sestříhal znovu. Po dalším týdnu (tj. 4 týdny po zasetí) se uskutečnil další sestřih a k jílku se aplikovalo 50 ml hnojivého roztoku. Hnojivý roztok sestával z 5,8 g kyselého fosforečnanu draselného (KH 2 PO 4 ), 8,5 g dusičnanu draselného (KNO 3 ) a 5,3 g dusičnanu amonného (NH 4 NO 3 ), rozpuštěných v litru deionizované vody. Po 5 týdnech od zasetí byly květináče umístěny na určené stanoviště, kde se porost naposledy sestříhal a aplikovalo se k němu dalších 100 ml hnojivého roztoku. 3.1.3. Expozice Na každé expoziční stanoviště bylo umístěno šest květináčů s předpěstovanou kulturou jílku mnohokvětého. Květináče byly zasazeny do plastových zásobníků s deionizovanou vodou, do které byly nasávací knoty trvale ponořeny. Květináče se zásobníky vody byly umístěny do kovových stojanů tak, aby horní okraj květináčů byl ve výši 150 cm. Jílek byl exponován vždy po dobu jednoho měsíce. 3.1.4. Odběr vzorků Na konci expoziční doby se jílek sestříhal k úrovni okraje květináče. Travní hmota se sklízela v rukavicích, aby odebíraný vzorek nepřišel do styku s pokožkou. Sestříhaný porost ze všech květináčů se smíchal do jednoho směsného vzorku. Ke stanovení organických polutantů bylo naváženo 3 x 10 g travní hmoty. Tyto navážky byly v alobalu uloženy do chladu, 5

případně byly zamrazeny. Zbytek vzorku se nechal při pokojové teplotě vysušit ke stanovení anorganických polutantů. V roce 2011 proběhlo celkem šest měsíčních cyklů (květen až říjen). 3.2. BOROVICE Jehlice borovice černé (pouze jednoleté bez bazálních částí) se odebíraly k analýzám dvakrát ročně, a to na jaře (k 1.4.) a na podzim (k 1.10.). 3.3. STANOVOVANÉ PRVKY A SLOUČENINY Odebrané vzorky asimilačních orgánů analyticky zpracovala Národní referenční laboratoř (dále jen NRL), regionální oddělení Opava podle metodických postupů - Analýza rostlinného materiálu - Jednotné pracovní postupy (Zbíral J. a kol., 2005). Ve vzorcích se stanovovaly anorganické polutanty (Hg, Zn, Pb, Cd, Ni, Cr, V, Cu, Mn, As, Mo, Fe, Al a S) a 16 polycyklických aromatických uhlovodíků (16 EPA PAU): acenaphtene ANA dibenzo[a,h]anthracene DBA anthracene ANT fluoranthene FLT acenaphtylene ANY fluorene FLU benzo[a]anthracene BaA chrysene CHR benzo[a]pyrene BaP indeno[1,2,3-c,d]pyrene IPY benzo[b]fluoranthene BbF naphtalene NAP benzo[k]fluoranthene BkF phenanthrene PHE benzo[g,h,i]perylene BPE pyrene PYR V počátečních letech sledování nebyl v NRL stanovován acenaphtylene (ANY). Vzhledem k tomu, že se ve vzorcích vyskytuje jen v zanedbatelném množství, výsledky uváděné v předcházejících zprávách (suma 15 PAU) se považovaly za srovnatelné s literárními údaji pro všech 16 EPA PAU. Od roku 2008 je stanovováno ve vzorcích jílku a jehličí všech 16 EPA PAU. Obsahy anorganických polutantů byly vyjádřeny v mg.kg -1 sušiny, obsahy aromatických uhlovodíků v µg.kg -1 čerstvé biomasy. V případech, kdy se obsah zjišťovaného polutantu nacházel pod hranicí meze stanovitelnosti, byla pro výpočet průměru použita poloviční hodnota meze stanovitelnosti. Získaná biomasa byla přednostně používána ke stanovení obsahu organických polutantů. 3.4. SUBSTRÁT Pro všechna stanoviště je každý rok pro výsev jílku zajišťován jednotný rašelinový substrát, jehož vzorek je analyzován v NRL. Výsledky rozboru vzorku substrátu dodaného v roce 2011 jsou uvedeny v příloze - tabulka č. 17. 6

4. Výsledky a diskuse 4.1. JÍLEK VE VEGETAČNÍM OBDOBÍ 2011 V roce 2011 se na většině stanovišť podařilo sklidit dostatečné množství hmoty jílku k rozborům jak na anorganické, tak na organické polutanty. Pouze na stanovišti v Lípě v srpnu nenarostl dostatek hmoty jílku pro stanovení síry a v říjnu pro stanovení rizikových prvků, sklizený jílek se přednostně použil na stanovení PAU. Na stanovišti v Opavě nenarostl jílek v červnu. 4.1.1. Anorganické polutanty v jílku Průměrné, maximální a minimální obsahy anorganických polutantů zjištěné v jílku ze všech sledovaných stanovišť jsou uvedeny v tabulce 1 a jsou zde porovnány s pozaďovými hodnotami z Rakouska (Öhlinger, 2002). Tabulka 1: Obsahy anorganických polutantů v jílku (aritmetický průměr za vegetační období 2011) 2011 průměr maximum minimum mg.kg -1 sušiny pozaďová hodnota 1) Al 74,9 108,3 48,43 x As 3,51 6,19 1,01 0,25 Cd 0,03 0,08 < 0,05 0,2 Cr 0,34 0,59 < 0,30 0,5 Cu 3,51 4,62 2,72 15 Fe 123,3 195,8 92,24 x Hg 0,013 0,029 0,008 0,025 Mn 150,3 211,6 94,2 x Mo 0,68 1,19 < 0,60 4,0 Ni 0,74 1,06 0,47 3,5 Pb 0,55 1,25 < 0,50 2,6 S 2522 4971 1108 5000 V < 0,50 < 0,50 < 0,50 0,25 Zn 23,14 31,15 15,51 90 x - údaj chybí 1) Öhlinger,2002 Za vegetační období 2011 byly průměrné obsahy většiny sledovaných prvků nižší než pozaďové hodnoty z Rakouska (tabulka 1). Výjimkou je arzén, u něhož došlo na všech stanovištích u všech vzorků k překročení pozaďové hodnoty pro arzén uváděné Öhlingerem (2002). I minimální hodnota arzénu zjištěná v jílku ze stanoviště v Opavě (1,01 mg.kg -1 ) v říjnu je čtyřnásobně vyšší než uváděná pozaďová hodnota. U chrómu a rtuti došlo 7

k překročení pozaďových hodnot jen v některém ze sledovaných měsíců. U chrómu byla překročena pozaďová hodnota v X. měsíci na stanovišti v Jaroměřicích (0,59 mg.kg -1 ). Na tomto stanovišti byly obsahy chrómu vyšší v porovnání s ostatními stanovišti i v jiných měsících sledování, nepřekračují však pozaďovou hodnotu. Obsah rtuti v jílku byl vyšší než pozaďová hodnota na stanovišti v Opavě (0,029 mg.kg -1 ) v V. měsíci sledování. U vanadu jsou hodnoty pod hranicí meze stanovitelnosti na všech stanovištích. Podrobně jsou obsahy anorganických polutantů rozvedeny v tabulce 13 v příloze. Mezi stanovišti jsou u některých anorganických polutantů výraznější rozdíly, jak je zřejmé z porovnání průměrných obsahů anorganických polutantů na jednotlivých stanovištích (tabulka 2). Na stanovišti v Jaroměřicích jsou v jílku vyšší obsahy arzénu, chrómu a molybdenu, na stanovišti v Přerově n. L. manganu a niklu, v Opavě olova. Tabulka 2: Obsah anorganických polutantů v jílku na jednotlivých stanovištích (aritmetický průměr za vegetační období 2011) Lípa Přerov n/l Opava Jaroměřice mg.kg -1 sušiny Al 60,3 77,9 75,1 86,1 As 2,86 3,87 2,91 4,40 Cd < 0,05 0,05 0,03 0,03 Cr 0,26 0,30 0,33 0,47 Cu 3,36 3,58 3,63 3,47 Fe 111,9 115,7 145,1 120,4 Hg 0,010 0,013 0,018 0,010 Mn 115,8 187,0 143,3 155,3 Mo 0,62 0,54 0,48 1,07 Ni 0,62 0,89 0,71 0,72 Pb 0,32 0,50 0,86 0,53 S 2872 3233 2318 1663 V <0,50 < 0,50 <0,50 < 0,50 Zn 23,64 26,89 22,97 19,07 Při porovnání průměrných obsahů anorganických polutantů v jílku v závislosti na průběhu vegetačního období 2011 jsou u většiny jednotlivých anorganických polutantů nejvyšší hodnoty na konci vegetačního období (X. měsíc), výjimkou je arzén a molybden, jejichž průměrné obsahy jsou nejvyšší na počátku sledovaného období. Nejnižší průměrné obsahy anorganických polutantů byly zjištěny převážně v VI. měsíci, výjimkou je arzén, jehož nejnižší hodnoty byly zjištěny na konci vegetačního období, rovněž u molybdenu byly zjištěny nižší průměrné hodnoty ke konci vegetačního období (tabulka 3). Průměrné obsahy jednotlivých anorganických polutantů mohou být částečně zkresleny chybějícími hodnotami ze stanoviště v Lípě (X. měsíc) a v Opavě (VI. měsíc). 8

Tabulka 3: Změny obsahu anorganických polutantů v jílku v průběhu vegetačního období (aritmetický průměr stanovišť v měsících 2011) V VI VII VIII IX X mg.kg -1 sušiny Al 70,2 62,0 73,2 71,0 83,1 95,0 As 4,51 3,64 3,93 3,99 2,54 2,03 Cd < 0,05 < 0,05 0,05 0,04 0,03 0,05 Cr 0,31 0,24 0,35 0,32 0,39 0,47 Cu 3,53 3,04 3,24 3,46 3,76 4,55 Fe 126,4 96,2 112,3 119,9 131,8 150,7 Hg 0,014 0,010 0,013 0,013 0,011 0,015 Mn 135,3 136,1 160,7 154,8 151,5 177,3 Mo 0,93 0,81 0,94 0,47 0,46 0,52 Ni 0,74 0,61 0,70 0,75 0,82 0,98 Pb 0,47 < 0,50 0,65 0,72 0,40 0,75 S 2745 1644 1718 2071 3105 3673 V < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50 Zn 22,6 21,1 22,7 24,3 23,7 24,0 Nejvyšší a nejnižší obsahy anorganických polutantů nebývají na jednotlivých stanovištích vždy zjištěny ve stejném období. Téměř shodný průběh zjištěných hodnot je na všech stanovištích u arzénu v druhé polovině vegetačního období, kdy na konci vegetačního období došlo k výraznému poklesu hodnot. Na stanovišti v Opavě a Lípě byla naměřena maxima na začátku vegetačního období, na stanovišti v Přerově n. L. a Jaroměřicích v VIII. měsíci sledování (graf 1). Graf 1: Změny obsahů arzénu v jílku na jednotlivých stanovištích v průběhu vegetačního období 2011 (mg.kg -1 sušiny) 9

Naopak u síry byly nejvyšší hodnoty na konci vegetačního období; v Opavě a Přerově n. L. jsou vyšší hodnoty i na začátku vegetačního období (graf 2). Vyšší hodnoty ke konci sledovaného období mohou být ovlivněny začínající topnou sezónou. Graf 2: Změny obsahů síry v jílku na jednotlivých stanovištích v průběhu vegetačního období 2011 (mg.kg -1 sušiny) Podobně je tomu u hliníku a železa, kdy hodnoty měly stoupající tendenci ke konci vegetačního období (graf 3). Pouze na stanovišti v Opavě byly vysoké hodnoty těchto dvou prvků na začátku sledování v V. měsíci. U manganu, mědi, niklu a zinku byly naměřené hodnoty v jednotlivých měsících mezi stanovišti rozdílné, rovněž průběh jejich změn ve sledovaném období je rozdílný. Na některých stanovištích však jsou změny hodnot prvků téměř shodné, především na stanovišti v Jaroměřicích (graf 4, 5 a 6). Hodnoty vanadu byly pod hranicí meze stanovitelnosti na všech stanovištích v průběhu sledovaného období. Rovněž nízké byly hodnoty kadmia, pod hranicí meze stanovitelnosti byly všechny hodnoty na stanovišti v Lípě, na stanovišti v Jaroměřicích a v Opavě s výjimkou dvou hodnot (Jaroměřice VII. měsíc, Opava VIII. měsíc). Většina hodnot chrómu, molybdenu a olova byla také nízká nebo pod hranicí meze stanovitelnosti. Výjimkou je stanoviště v Jaroměřicích, co se týká molybdenu a chromu, zde byly všechny zjištěné hodnoty vyšší nad hranici meze stanovitelnosti, na stanovišti v Opavě se to týká olova. Zjištěné hodnoty rtuti jsou na jednotlivých stanovištích rozdílné a rovněž jejich průběh je odlišný. 10

Graf 3: Změny obsahů železa a hliníku v jílku na jednotlivých stanovištích v průběhu vegetačního období 2011 (mg.kg -1 sušiny) Graf 4: Změny obsahů manganu a zinku v jílku na jednotlivých stanovištích v průběhu vegetačního období 2011 (mg.kg -1 sušiny) 11

Graf 5: Změny obsahů manganu a mědi v jílku na jednotlivých stanovištích v průběhu vegetačního období 2011 (mg.kg-1 sušiny) Graf 6: Změny obsahů mědi a niklu v jílku na jednotlivých stanovištích v průběhu vegetačního období 2011 (mg.kg -1 sušiny) 12

4.1.2. Organické polutanty v jílku Průměrný obsah polycyklických aromatických uhlovodíků v hmotě jílku mnohokvětého uvádí tabulka 4. V porovnání s rakouskou pozaďovou hodnotou je vysoký. I nejnižší zjištěný obsah polyaromatických uhlovodíků 63,00 µg.kg -1 čerstvé biomasy z prvního měsíce sledování ze stanoviště v Lípě je nad pozaďovou hodnotou a maximální hodnota sumy polyaromatických uhlovodíků zjištěná v hmotě jílku v Přerově nad Labem v posledním měsíci sledování je více než desetinásobně vyšší než uváděná literární hodnota. Tabulka 4: Obsahy polycyklických aromatických uhlovodíků v jílku (aritmetický průměr za vegetační období 2011) PAU (16) 1) Öhlinger,2002 2011 pozaďová průměr maximum minimum hodnota 1) µg.kg -1 čerstvé biomasy 94,01 209,30 63,00 23,0 Vyšší hodnoty organických polutantů v jílku byly zjištěny na stanovištích v Přerově nad Labem a v Opavě, nejnižší na stanovišti v Lípě. (tabulka 5). Tabulka 5: Obsah organických polutantů v jílku na jednotlivých stanovištích (průměr za vegetační období 2011) Lípa Přerov n/l Opava Jaroměřice µg.kg -1 čerstvé biomasy ANA < 5,00 < 5,00 < 5,00 < 5,00 ANT < 2,00 2,74 2,93 1,91 ANY < 20,00 < 20,00 < 20,00 < 20,00 BAA 2,44 3,17 2,71 2,95 BAP < 3,00 2,06 2,04 2,64 BBF 3,43 5,11 4,27 5,84 BKF 2,16 3,47 2,52 3,43 BPE < 5,00 3,68 3,00 < 5,00 DBA < 3,00 2,41 2,12 1,84 FLT 8,05 12,88 16,21 11,59 FLU < 4,00 8,09 4,22 3,22 CHR 2,45 2,99 3,02 2,53 IPY < 10,00 < 10,00 < 10,00 < 10,00 NAP 10,73 14,73 10,86 10,95 PHE 14,84 20,84 21,05 15,12 PYR 4,55 7,33 9,20 7,48 PAU (16) 74,65 107,00 101,65 89,48 13

Pouze u tří sledovaných PAU za celé sledované vegetační období nebyla překročena mez stanovitelnosti ve vzorcích jílku ani na jednom stanovišti - u acenaphtene (ANA), acenaphtylene (ANY) a indeno[1,2,3-c,d]pyrene (IPY). Na stanovišti v Lípě nebyla překročena mez stanovitelnosti celkem u 8 sledovaných PAU, na ostatních stanovištích byla u řady polyaromatických uhlovodíků překročena mez stanovitelnosti často pouze v jednom z měsíců v průběhu sledovaného období, jedná se především o anthracene (ANT), benzo[a]anthracene(baa), chrysene(chr), benzo[a]pyrene(bap), benzo[g,h,i]perylene(bpe), dibenzo[a,h]anthracene (DBA). Přesto je celkový obsah sumy 16 EPA PAU na sledovaných stanovištích v porovnání s výše uvedenou pozaďovou hodnotou z Rakouska velmi vysoký. Na všech stanovištích tvořil nejvyšší podíl z celkového množství stanovených PAU fluoranthene (FLT), naphtalene (NAP), phenanthrene (PHE) a pyrene (PYR) (graf 5). Na stanovišti v Přerově nad Labem a v Opavě se na celkové sumě PAU podílel významně fluorene (FLU). Tabulka 6 uvádí obsah organických polutantů v průběhu vegetačního období. V letních měsících byly zjištěny nižší hodnoty záchytu, v posledním měsíci sledování byly hodnoty záchytu nejvyšší. Změny záchytu organických polutantů v průběhu vegetačního období ukazuje graf 6. Výrazně vysoká byla hodnota celkové sumy PAU v posledním měsíci sledování na stanovištích v Přerově nad Labem a v Opavě, na čemž se především podílely zjištěné vysoké hodnoty phenanthrene (PHE) a pyrene (PYR). Tabulka 6: Změny obsahu organických polutantů v jílku v průběhu vegetačního období 2011 (aritmetický průměr stanovišť) PAU (16) Lípa Přerov n/l Opava Jaroměřice µg.kg -1 čerstvé biomasy V 63,00 74,84 91,49 82,91 VI 64,07 72,37-89,01 VII 78,77 96,71 73,84 80,02 VIII 69,46 102,27 65,02 77,81 IX 87,04 86,5 74,86 70,62 X 105,14 209,3 203,05 136,53 77,91 107,00 101,65 89,48 14

Graf 5: Průměrné zjištěné obsahy organických polutantů v jílku na jednotlivých stanovištích v průběhu vegetačního období 2011 (% ze hodnot PAU nad hranicí meze stanovitelnosti) 15

Graf 6: Změny obsahu organických polutantů v jílku v průběhu vegetačního období 2011 ( 16 PAU; µg.kg -1 čerstvé biomasy) Nárůst záchytu organických polutantů v posledním měsíci sledování lze dát do souvislosti s nástupem topné sezóny. I v předcházejících létech sledování byly hodnoty v říjnu výrazně vyšší, jak ukazuje graf 7, a to bez ohledu na přemístění některých stanovišť. Podrobně jsou obsahy polycyklických aromatických uhlovodíků v jílku rozvedeny podle stanovišť a měsíců v tabulce 14 v příloze. 16

Graf 7: Porovnání změn obsahu organických polutantů v jílku v průběhu vegetačních období 2007-2010 (Σ 16 PAU; µg.kg -1 čerstvé biomasy) 2010 2009 2008 2007 391,5 17

4.2. BOROVICE VE VEGETAČNÍM OBDOBÍ 2011 Borovice černá je druhým bioindikátorem, který je umístěn na dvou imisně nezatížených stanovištích společně s jílkem (Závišín, Opava) a na dvou stanovištích relativně imisně zatížených (Plzeň, Vratimov). Se získáváním biomasy nejsou problémy. 4.2.1. Anorganické polutanty v jehličí Průměrné obsahy anorganických polutantů v jednoletém jehličí borovice černé za rok 2011 jsou uvedeny v tabulce 7. Průměrné obsahy anorganických polutantů imisně zatížených stanovišť byly vyšší než na stanovištích imisně nezatížených u většiny anorganických polutantů, především výrazně vyšší hodnoty byly zjištěny u železa, hliníku a chromu. Minimální rozdíly mezi zatíženými a nezatíženými stanovišti vykazoval zinek a měď, hodnoty vanadu a molybdenu byly pod hranicí meze stanovitelnosti na všech stanovištích, hodnoty kadmia byly pod hranicí meze stanovitelnosti na imisně nezatížených stanovištích. Tabulka 7: Obsahy anorganických polutantů v jehličí borovice (aritmetický průměr nezatížených a zatížených stanovišť v roce 2011) nezatížená stanoviště zatížená stanoviště průměr maximum minimum průměr maximum minimum mg.kg -1 sušiny Al 61,72 78,40 36,88 130,40 170,00 101,60 As 0,30 0,69 < 0,20 0,61 1,20 0,27 Cd < 0,05 < 0,05 < 0,05 0,07 0,13 < 0,05 Cr 0,20 0,33 < 0,30 0,65 0,91 0,45 Cu 3,03 3,46 2,26 3,11 3,42 2,67 Fe 51,49 65,49 38,57 143,47 256,00 86,81 Hg 0,013 0,018 0,008 0,019 0,022 0,013 Mn 95,57 110,50 86,75 119,56 134,80 100,60 Mo < 0,60 < 0,60 < 0,60 < 0,60 < 0,60 < 0,60 Ni 1,20 1,89 0,60 1,27 2,06 0,58 Pb 0,42 0,94 < 0,50 0,73 1,68 < 0,50 S 1028 1094 975 1291 1505 925 V < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50 Zn 34,25 38,18 32,04 35,88 38,86 31,03 Průměrné obsahy jednotlivých anorganických polutantů na nezatížených a zatížených stanovištích jsou různé při porovnávání zimní (jarní odběr jehličí) a letní (podzimní odběr jehličí) periody, jak ukazují hodnoty v tabulce 8. 18

Tabulka 8: Obsahy anorganických polutantů v jehličí borovice v letní a zimní periodě (aritmetický průměr za periodu v roce 2011) nezatížená stanoviště zatížená stanoviště zimní perioda letní perioda zimní perioda letní perioda mg.kg -1 sušiny Al 65,80 57,64 152,70 108,10 As 0,20 0,40 0,74 0,47 Cd < 0,05 < 0,05 0,08 0,07 Cr 0,24 <0,30 0,73 0,56 Cu 2,69 3,38 2,91 3,30 Fe 54,95 48,02 175,78 111,41 Hg 0,014 0,014 0,021 0,016 Mn 91,63 99,51 130,90 108,25 Mo < 0,60 < 0,60 < 0,60 < 0,60 Ni 1,05 1,35 1,32 1,21 Pb 0,60 <0,50 0,97 0,50 S 1021 1035 1335 1247 V <0,50 <0,50 <0,50 <0,50 Zn 32,41 36,09 37,27 34,49 Na zatížených stanovištích byly zjištěny vyšší obsahy anorganických polutantů v zimní periodě s výjimkou mědi. U některých prvků na zatížených stanovištích jsou tyto rozdíly velmi výrazné, týká se to především železa a hliníku. Na stanovišti ve Vratimově jsou pak výrazné rozdíly mezi zimní a letní periodou ještě u arzénu, olova a rtuti. Na imisně nezatížených stanovištích nejsou mezi zimní a letní periodou tak výrazné rozdíly. V letním období byly na všech stanovištích vyšší obsahy mědi, na imisně nezatížených stanovištích byly v letním období vyšší obsahy zjištěny i u manganu, niklu a zinku, na stanovišti v Opavě také u arzénu. U zinku je kolísání během period na stanovištích minimální bez ohledu na to, zda se jedná o imisně nezatížené nebo zatížené stanoviště. Průměrné obsahy anorganických polutantů naměřené v jehličí na nezatížených a zatížených stanovištích jsou uvedeny v tabulce 9. Pokud porovnáme průměrné obsahy anorganických polutantů v jehličí na jednotlivých stanovištích, lze konstatovat, že na nezatížených stanovištích jsou obsahy anorganických polutantů převážně nižší než na stanovištích zatížených. Jako nejčistší stanoviště vychází Závišín, kde hodnoty pod hranicí meze stanovitelnosti byly zjištěny u šesti sledovaných anorganických polutantů arzénu, kadmia, chrómu, molybdenu, olova a vanadu a nejnižší hodnoty v obou periodách u hliníku, železa a manganu. Nejvíce zatíženým stanovištěm je Vratimov, kde hodnoty arzénu, kadmia, železa a olova výrazně převyšují hodnoty z ostatních stanovišť v obou periodách. Zároveň jsou na tomto stanovišti naměřeny nejnižší hodnoty ze sledovaných stanovišť u niklu. 19

Tabulka 9: Obsahy anorganických polutantů v jehličí borovice (aritmetický průměr nezatížených a zatížených stanovišť v roce 2011) nezatížená stanoviště zatížená stanoviště Závišín Opava Plzeň Vratimov mg.kg -1 sušiny Al 45,08 78,36 125,00 135,80 As <0,20 0,49 0,35 0,86 Cd <0,05 <0,05 <0,05 0,12 Cr <0,30 0,24 0,50 0,79 Cu 3,28 2,78 3,05 3,16 Fe 41,49 61,48 90,68 196,25 Hg 0,017 0,009 0,019 0,018 Mn 87,64 103,50 121,45 117,70 Mo <0,60 <0,60 <0,60 <0,60 Ni 1,69 0,71 1,86 0,67 Pb <0,50 0,59 <0,50 1,21 S 1042 1013 1505 1076 V <0,50 <0,50 <0,50 <0,50 Zn 35,48 33,02 38,40 33,36 U některých anorganických polutantů je zajímavé porovnání v závislosti na umístění stanoviště. Při porovnání obsahů u niklu na jednotlivých stanovištích jsou hodnoty ze západních Čech, kde jsou stanoviště Závišín a Plzeň, více než dvojnásobně vyšší než hodnoty ze stanovišť v Opavě a Vratimově, které jsou na severní Moravě. Tyto rozdíly jsou dlouhodobější, jak ukazuje porovnání změn v letech 2007-2011 (graf 7). Graf 7: Změny obsahů niklu v jehličí borovice černé na jednotlivých stanovištích v letní (LP) a zimní periodě (ZP) v průběhu let 2007-2011 (mg.kg -1 sušiny) 20

Podrobně jsou obsahy anorganických polutantů v jehličí uvedeny v tabulce 15 v příloze. 4.2.2. Organické polutanty v jehličí Sledování organických polutantů v jehličí borovice černé ukazuje na rozdíly mezi nezatíženými a zatíženými stanovišti a rovněž na rozdíly mezi zimní a letní periodou. Průměrné obsahy polycyklických aromatických uhlovodíků naměřené v jehličí borovice černé jsou uvedeny v tabulce 10. Tabulka 10: Obsahy organických polutantů v jehličí borovice (aritmetický průměr nezatížených a zatížených stanovišť v roce 2011) PAU (16) nezatížená stanoviště zatížená stanoviště průměr maximum minimum průměr maximum minimum µg.kg -1 čerstvé biomasy 165,90 211,68 94,41 253,51 564,43 108,30 Nejvyšší obsah ( 16 PAU) byl zjištěn na stanovišti Vratimov v zimní periodě, nejnižší na stanovišti Opava v letní periodě. Na stanovištích v Závišíně, Opavě a Plzni nebyla překročena mez stanovitelnosti u sedmi sledovaných polyaromatických polutantů. Na žádném stanovišti nebyla mez stanovitelnosti překročena u tří uhlovodíků - acenaphtene (ANA), dibenzo[a,h]anthracene (DBA) a indeno[1,2,3-c,d]pyrene (IPY). Hodnoty benzo[a]pyrene (BaP) a benzo[g,h,i]perylene (BPE) byly pod hranicí meze stanovitelnosti na všech stanovištích s výjimkou stanoviště ve Vratimově. Acenaphtylene (ANY) byl nad mezí stanovitelnosti jen na stanovišti v Závišíně. Průměrné hodnoty organických polutantů naměřené v jehličí stanovištích uvádí tabulka 11. na jednotlivých Podle obsahů polycyklických aromatických polutantů je relativně nejčistším stanovištěm Opava, na nezatíženém stanovišti v Závišíně a zatíženém stanovišti v Plzni jsou obsahy v organických polutantů v zimní periodě srovnatelné, v letní periodě jsou vyšší na stanovišti v Závišíně. Nejvíce znečistěným stanovištěm podle obsahu polycyklických aromatických polutantů je stanoviště ve Vratimově. V zimní periodě byly na všech stanovištích výrazně vyšší obsahy v porovnání s letní periodou. Výjimkou byl vysoký obsah acenaphtylene (ANY) na stanovišti v Závišíně a vyšší obsah naphtalene (NAP) na stanovišti v Opavě v letní periodě. Rozdíly mezi průměrnými obsahy jednotlivých organických polutantů v zimní a letní periodě na nezatížených a zatížených stanovištích jsou zřetelné z tabulky 12. 21

Tabulka 11: Obsahy jednotlivých organických polutantů v jehličí borovice (aritmetický průměr jednotlivých stanovišť v roce 2011) nezatížená stanoviště zatížená stanoviště PAU Závišín Opava Plzeň Vratimov µg.kg -1 čerstvé biomasy ANA <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 ANT 6,00 3,71 <2,00 6,92 ANY 19,37 <20,0 <20,0 <20,0 BAA <4,00 <4,00 3,27 4,11 BAP <3,00 <3,00 <3,00 6,30 BBF <3,00 5,81 2,74 8,57 BKF 2,43 2,27 1,91 9,03 BPE <5,00 <5,00 <5,00 3,95 DBA <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 PHE 53,73 31,12 43,05 130,55 FLT 20,45 17,67 18,22 53,49 FLU 16,54 13,71 13,53 32,09 CHR 5,35 9,22 7,09 14,70 IPY <10,00 <10,00 <10,00 <10,00 NAP 38,36 18,82 30,27 28,49 PYR 14,80 11,46 12,19 32,77 PAU (16) 193,54 138,26 157,07 349,96 Tabulka 12: Obsahy jednotlivých organických polutantů v jehličí borovice v letní a zimní periodě (aritmetický průměr nezatížených a zatížených stanovišť v roce 2011) nezatížená stanoviště zatížená stanoviště PAU zimní perioda letní perioda zimní perioda letní perioda µg.kg -1 čerstvé biomasy ANA <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 ANT 6,98 2,74 6,92 <2,00 ANY <20,0 19,37 <20,0 <20,0 BAA < 4,00 < 4,00 5,40 < 4,00 BAP <3,00 <3,00 4,95 2,85 BBF 4,69 2,63 7,82 3,50 BKF 2,86 1,85 7,46 3,49 BPE <5,00 <5,00 3,95 <5,00 DBA <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 PHE 56,66 28,19 139,57 34,02 FLT 25,08 13,05 59,22 12,49 FLU 21,27 8,44 37,22 8,39 CHR 10,18 4,40 16,37 6,23 IPY <10,00 <10,00 <10,00 <10,00 NAP 27,97 29,22 40,66 18,10 PYR 16,23 10,04 36,63 8,34 PAU (16) 196,89 134,91 385,13 121,90 22

Na všech stanovištích tvořil nejvyšší podíl z celkové sumy PAU phenanthrene (PHE) a naphtalene (NAP) jak v letní periodě, tak v zimní periodě, s výjimkou stanovišť v Opavě a Vratimově, kde se v zimní periodě na celkové sumě podílí více phenanthrene (PHE) a fluoranthene (FLT) (graf 9). Na stanovišti ve Vratimově byly rovněž zjištěny velmi vysoké hodnoty pyrene (PYR) a fluorene (FLU) v porovnání s ostatními stanovišti. Graf 9: Zjištěné obsahy (nad hranicí meze stanovitelnosti) organických polutantů v jehličí borovice na jednotlivých stanovištích v letní a zimní periodě 2011 (PAU v µg.kg -1 čerstvé biomasy) 223,7 Obsahy všech polycyklických aromatických uhlovodíků v jehličí borovice černé na jednotlivých stanovištích jsou podrobně uvedeny v tabulce 16 v příloze. 23

5. Závěry V roce 2011 byly sledovány obsahy vybraných anorganických polutantů a organických polutantů (16 EPA PAU) v travní hmotě jílku (stanoviště Lípa, Přerov nad Labem, Jaroměřice, Opava) a v jehličí borovice černé (stanoviště Závišín, Opava, Plzeň, Vratimov). Pozaďové hodnoty anorganických polutantů, získané z literatury jako hodnoty pro Rakousko, byly překročeny ve všech vzorcích jílku u arzénu na všech stanovištích, u chrómu došlo k překročení pozaďových hodnot jen v X. měsíci na stanovišti v Jaroměřicích a u rtuti v V. měsíci na stanovišti v Opavě. U vanadu byly všechny hodnoty pod hranicí meze stanovitelnosti. U síry byly nejvyšší hodnoty na konci vegetačního období, což může být ovlivněno začínající topnou sezónou. Na stanovišti v Přerově byl vysoký obsah i na začátku sledování.. Arzén má téměř shodný průběh zjištěných hodnot na všech stanovištích s maximem v letních měsících a s nízkými hodnotami na konci vegetačního období. Průběh změn obsahu zinku, manganu, niklu a mědi byl na jednotlivých stanovištích velmi podobný, mezi stanovišti již byly rozdíly. Pozaďová hodnota organických polutantů byla překročena ve všech vzorcích jílku. Průměrný obsah organických polutantů v jílku byl nejvyšší na stanovišti v Přerově nad Labem, nejnižší hodnoty celkové sumy PAU byly zaznamenány na stanovišti v Lípě. Hodnoty organických polutantů v jílku nejnižší v letních měsících, se zvyšovaly ke konci vegetačního období. Na všech stanovištích tvořil nejvyšší podíl z celkové sumy PAU phenanthrene (PHE), naphtalene (NAP) a fluoranthene (FLT). Průměrné obsahy anorganických polutantů v jehličí borovice černé imisně zatížených stanovišť byly vyšší než průměrné obsahy na stanovištích imisně nezatížených u většiny anorganických polutantů. Na imisně zatížených stanovištích byly zjištěny v jehličí borovice černé výrazně vyšší hodnoty železa a hliníku v letní i zimní periodě než na stanovištích imisně nezatížených. Hodnoty většiny organických polutantů v jehličí borovice černé byly vyšší v zimní periodě na všech stanovištích s výjimkou mědi, jejíž obsah byl na všech stanovištích vyšší v letní periodě. Hodnoty vanadu a molybdenu byly pod hranicí meze stanovitelnosti ve všech vzorcích jehličí. Hodnoty kadmia byly pod hranicí meze stanovitelnosti na nezatížených stanovištích. Na stanovištích Závišín a Plzeň byly v jehličí výrazně vyšší hodnoty niklu v obou periodách oproti stanovištím v Opavě a Vratimově. Vyšší hodnoty záchytu polycyklických aromatických uhlovodíků v jehličí borovice černé byly zjištěny v zimní periodě na všech stanovištích. Nejvyšší hodnota záchytu polycyklických aromatických uhlovodíků v jehličí byla zjištěna na stanovišti ve Vratimově v zimní periodě, nejnižší hodnota na stanovišti Opava v letní periodě. 24

Nejvyšší podíl z celkové sumy PAU v jehličí tvořil phenanthrene (PHE), naphtalene (NAP) a fluoranthene (FLT) na všech stanovištích,, na stanovišti Vratimov měl vysoký podíl na celkové sumě polyaromatických uhlovodíků také pyrene (PYR) a fluorene (FLU). Výsledky slouží pro stanovování pozaďových hodnot a pro sledování vývoje obsahů jednotlivých polutantů v závislosti na stanovišti a průběhu vegetačního období roku. 6. Literatura Öhlinger, R., 2002: Aktives und passives Biomonitoring: Richtwertevorschläge. Bundesamt für Agrarbiologie Linz Pavlíček, V., Usťak, S., Chvátal, V., Královec, J., Klementová, L., Hauptman, I., Honzík, R., 2000: Ověření metody aktivního biomonitoringu. Závěrečná zpráva vývojového úkolu (1997 1999). ÚKZÚZ Brno, VÚRV Praha Ruzyně Tabulková příloha Tabulka 13: Obsahy anorganických polutantů v sušině jílku - 2011 Tabulka 14: Obsahy polyaromatických uhlovodíků v čerstvé hmotě jílku - 2011 Tabulka 15: Obsahy anorganických polutantů v jehličí borovice černé - 2011 Tabulka 16: Obsahy polyaromatických uhlovodíků v jehličí borovice černé - 2011 Tabulka 17: Výsledky rozboru použitého substrátu 25

Tabulka 13: Obsahy anorganických polutantů v sušině jílku - 2011 Al mg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V 56,86 51,22 95,0 77,72 70,21 VI 53,93 60,31-71,86 62,03 VII 48,43 94,53 51,5 98,24 73,18 VIII 52,84 81,06 59,3 90,75 70,99 IX 89,28 72,36 93,0 77,81 83,11 X - 108,3 76,5 100,2 95,01 průměr 60,27 77,96 75,08 86,10 75,76 As mg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V 3,70 5,04 4,79 4,51 4,51 VI 3,56 4,00-4,47 3,64 VII 3,14 3,71 2,53 4,70 3,93 VIII 2,27 5,41 4,15 6,19 3,99 IX 1,62 2,81 2,09 4,71 2,54 X - 2,26 1,01 1,80 2,03 průměr 2,86 3,87 2,91 4,40 3,51 Cd mg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřic e průměr V <0,050 <0,050 <0,050 <0,050 <0,050 VI <0,050 <0,050 - <0,050 <0,050 VII <0,050 0,060 <0,050 0,053 0,048 VIII <0,050 0,079 0,053 <0,050 0,039 IX <0,050 0,061 <0,050 <0,050 0,034 X - 0,064 <0,050 <0,050 0,045 průměr <0,050 0,052 0,031 0,030 0,034 Cr mg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V <0,30 <0,30 0,43 0,50 0,31 VI <0,30 <0,30-0,43 0,24 VII 0,31 0,38 0,31 0,42 0,35 VIII 0,31 0,37 <0,30 0,44 0,32 IX 0,41 0,33 0,37 0,44 0,39 X - 0,42 0,41 0,59 0,47 průměr 0,26 0,30 0,33 0,47 0,34 Cu mg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V 3,51 2,94 4,09 3,58 3,53 VI 3,10 3,11-2,72 3,04 VII 3,15 3,23 3,24 3,58 3,24 VIII 3,38 3,58 3,01 3,18 3,46 IX 3,67 4,14 3,71 3,12 3,76 X - 4,47 4,10 4,62 4,55 průměr 3,36 3,58 3,63 3,47 3,51 26

Tabulka 13: pokračování Fe mg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V 110,2 95,83 195,8 103,8 126,4 VI 97,1 92,24-99,3 96,2 VII 95,4 107,7 125,2 120,8 112,3 VIII 117,0 133,9 107,7 120,8 119,9 IX 139,8 118,4 149,4 119,6 131,8 X - 146,3 147,5 158,3 150,7 průměr 111,9 115,7 145,1 120,4 123,3 Hg mg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V 0,010 0,010 0,029 0,009 0,014 VI 0,008 0,013-0,008 0,010 VII 0,014 0,015 0,014 0,011 0,013 VIII 0,008 0,017 0,016 0,010 0,013 IX 0,008 0,012 0,014 0,009 0,011 X - 0,014 0,018 0,012 0,015 průměr 0,010 0,013 0,018 0,010 0,013 Mn mg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V 112,6 140,7 109,0 178,7 135,3 VI 94,2 172,9-141,1 136,1 VII 153,4 196,4 139,0 153,9 160,7 VIII 97,0 210,8 160,4 151,1 154,8 IX 121,9 189,6 164,9 129,5 151,5 X - 211,6 143,0 177,2 177,3 průměr 115,8 187,0 143,3 155,3 150,3 Mo mg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V 0,87 0,86 0,80 1,19 0,93 VI 0,83 0,62-0,99 0,81 VII 0,78 0,89 0,70 1,38 0,94 VIII <0,6 <0,6 <0,6 0,98 0,47 IX <0,6 <0,6 <0,6 0,94 0,46 X - <0,6 <0,6 0,97 0,52 průměr 0,62 0,54 0,48 1,07 0,68 Ni mg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V 0,67 0,77 0,88 0,64 0,74 VI 0,47 0,79-0,47 0,58 VII 0,61 0,83 0,71 0,72 0,72 VIII 0,73 0,95 0,66 0,62 0,74 IX 0,76 1,06 0,70 0,84 0,84 X - 0,94 0,61 1,01 0,85 průměr 0,65 0,89 0,71 0,72 0,74 27

Tabulka 13: pokračování Pb mg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V <0,50 <0,50 0,79 0,58 0,47 VI <0,50 <0,50 - <0,50 <0,50 VII 0,60 0,79 0,95 <0,50 0,65 VIII <0,50 1,20 0,94 0,58 0,74 IX <0,50 <0,50 0,87 <0,50 0,40 X - <0,50 0,75 1,25 0,75 průměr 0,32 0,50 0,86 0,53 0,55 S mg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V 2537 4850 2357 1234 2745 VI 2315 1510-1108 1644 VII 2223 1641 1560 1447 1718 VIII 2555 2268 1411 2078 IX 4414 3873 2456 1678 3105 X - 4971 2949 3099 3673 průměr 2872 3233 2318 1663 2522 V mg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V <0,50 <0,50 <0,50 <0,50 <0,50 VI <0,50 <0,50 - <0,50 <0,50 VII <0,50 <0,50 <0,50 <0,50 <0,50 VIII <0,50 <0,50 <0,50 <0,50 <0,50 IX <0,50 <0,50 <0,50 <0,50 <0,50 X - <0,50 <0,50 <0,50 <0,50 průměr <0,50 <0,50 <0,50 <0,50 <0,50 Zn mg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V 21,60 21,65 26,9 20,23 22,60 VI 21,30 26,50-15,51 21,10 VII 23,12 26,41 21,5 19,94 22,75 VIII 26,75 31,15 21,4 17,93 24,31 IX 25,44 29,04 23,5 16,93 23,72 X - 26,57 21,5 23,90 23,99 průměr 23,64 26,89 22,97 19,07 23,14 28

Tabulka 14: Obsahy polycyklických aromatických uhlovodíků v čerstvé hmotě jílku (16 EPA PAU) - 2011 µg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr ANA V <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 VI <5,00 <5,00 - <5,00 <5,00 VII <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 VIII <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 IX <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 X <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 průměr <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 ANT µg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V <2,00 <2,00 2,01 <2,00 1,25 VI <2,00 <2,00 - <2,00 <2,00 VII <2,00 <2,00 <2,00 <2,00 <2,00 VIII <2,00 <2,00 <2,00 <2,00 <2,00 IX <2,00 <2,00 2,57 2,83 2,21 X <2,00 11,46 9,65 6,45 7,14 průměr <2,00 2,74 2,93 1,91 2,15 ANY µg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V <20,00 <20,00 <20,00 <20,00 <20,00 VI <20,00 <20,00 - <20,00 <20,00 VII <20,00 <20,00 <20,00 <20,00 <20,00 VIII <20,00 <20,00 <20,00 <20,00 <20,00 IX <20,00 <20,00 <20,00 <20,00 <20,00 X <20,00 <20,00 <20,00 <20,00 <20,00 průměr <20,00 <20,00 <20,00 <20,00 <20,00 BAA µg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V <4,00 <4,00 <4,00 5,44 2,86 VI <4,00 <4,00-4,25 2,75 VII 4,63 <4,00 <4,00 <4,00 2,66 VIII <4,00 5,53 <4,00 <4,00 2,88 IX <4,00 <4,00 <4,00 <4,00 2,00 X <4,00 5,51 5,53 <4,00 3,76 průměr 2,44 3,17 2,71 2,95 2,82 BAP µg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V <3,00 <3,00 <3,00 3,86 2,09 VI <3,00 <3,00 - <3,00 <3,00 VII <3,00 <3,00 <3,00 3,67 2,04 VIII <3,00 4,85 <3,00 3,80 2,91 IX <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 X <3,00 <3,00 4,19 <3,00 2,17 průměr <3,00 2,06 2,04 2,64 2,06 29

Tabulka 14: pokračování BBF µg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V <3,00 4,34 5,45 6,00 4,32 VI <3,00 4,13-6,18 3,93 VII 3,77 3,36 <3,00 6,11 3,68 VIII 4,12 6,92 3,40 6,15 5,15 IX 3,60 4,80 4,27 4,76 4,35 X 6,08 7,12 6,72 5,84 6,44 průměr 3,43 5,11 4,27 5,84 4,66 BKF µg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V <2,00 2,57 3,74 2,74 2,51 VI <2,00 3,14-2,67 2,27 VII 2,21 4,34 3,10 5,18 3,71 VIII 2,49 4,46 <2,00 4,55 3,13 IX 2,75 2,71 2,12 2,75 2,58 X 3,51 3,57 2,66 2,67 3,10 průměr 2,16 3,47 2,52 3,43 2,89 BPE µg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 VI <5,00 <5,00 - <5,00 <5,00 VII <5,00 9,59 5,01 <5,00 4,90 VIII <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 IX <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 X <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 průměr <5,00 3,68 3,00 <5,00 2,92 DBA µg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 VI <3,00 <3,00 - <3,00 <3,00 VII <3,00 6,97 4,62 3,56 4,16 VIII <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 IX <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 X <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 průměr <3,00 2,41 2,12 1,84 1,97 FLT µg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V 4,14 5,00 8,70 7,62 6,36 VI 4,24 6,30-8,25 6,26 VII 5,33 5,49 5,60 6,75 5,79 VIII 6,06 7,02 4,96 6,80 6,21 IX 12,17 6,10 9,03 6,62 8,48 X 16,39 47,38 52,76 33,53 37,52 průměr 8,05 12,88 16,21 11,59 12,18 30

Tabulka 14: pokračování FLU µg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V <4,00 7,63 6,73 <4,00 4,59 VI <4,00 4,86-7,29 4,72 VII <4,00 7,68 5,19 <4,00 4,22 VIII <4,00 6,73 <4,00 <4,00 3,18 IX <4,00 9,24 <4,00 <4,00 3,81 X <4,00 12,38 5,21 4,03 5,91 průměr <4,00 8,09 4,22 3,22 4,38 CHR µg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V <4,00 <4,00 <4,00 <4,00 <4,00 VI <4,00 <4,00 - <4,00 <4,00 VII <4,00 <4,00 <4,00 <4,00 <4,00 VIII <4,00 4,46 <4,00 <4,00 <4,00 IX <4,00 <4,00 <4,00 <4,00 <4,00 X 4,68 5,49 7,10 5,18 5,61 průměr 2,45 2,99 3,02 2,53 2,75 IPY µg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V <10,00 <10,00 <10,00 <10,00 <10,00 VI <10,00 <10,00 - <10,00 <10,00 VII <10,00 <10,00 <10,00 <10,00 <10,00 VIII <10,00 <10,00 <10,00 <10,00 <10,00 IX <10,00 <10,00 <10,00 <10,00 <10,00 X <10,00 <10,00 <10,00 <10,00 <10,00 průměr <10,00 <10,00 <10,00 <10,00 <10,00 NAP µg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V 9,56 11,85 13,60 13,19 13,47 VI 10,50 9,87-16,08 12,97 VII 12,61 15,72 10,64 10,95 12,77 VIII 10,92 18,75 11,56 12,18 12,53 IX 9,21 15,13 9,21 10,82 15,23 X 11,56 17,08 9,26 27,48 38,80 průměr 10,73 14,73 10,86 15,12 17,96 PHE µg.kg -1 Lípa Přerov Opava Jaroměřice průměr V 11,28 10,78 18,63 13,19 13,47 VI 11,04 11,79-16,08 12,97 VII 13,69 15,70 10,45 10,95 12,77 VIII 11,87 16,12 9,94 12,18 12,53 IX 19,08 16,07 14,93 10,82 15,23 X 21,79 54,59 51,32 27,48 38,80 průměr 14,84 20,84 21,05 15,12 17,96 31

Tabulka 14: pokračování PYR µg.kg -1 Lípa Přerov n.l. Opava Jaroměřice průměr V 2,69 4,68 5,63 7,15 5,04 VI 3,25 4,29-6,23 4,59 VII 3,68 3,87 3,73 4,95 4,06 VIII 3,99 4,95 4,16 5,03 4,53 IX 5,98 4,45 5,31 4,38 5,03 X 7,71 21,73 27,16 17,12 18,43 průměr 4,55 7,33 9,20 7,48 6,95 32

Tabulka 15: Obsahy anorganických polutantů v jehličí borovice 2011 (ZP zimní perioda, LP letní perioda) nezatížená stanoviště zatížená stanoviště mg.kg -1 Závišín Opava průměr Plzeň Vratimov průměr Al ZP 53,28 78,32 65,80 135,40 170,00 152,70 LP 36,88 78,40 57,64 114,60 101,60 108,10 průměr 45,08 78,36 61,72 125,00 135,80 130,40 As ZP <0,20 0,29 0,20 0,27 1,20 0,74 LP <0,20 0,69 0,40 0,43 0,51 0,47 průměr <0,20 0,49 0,30 0,35 0,86 0,61 Cd ZP <0,05 <0,05 <0,05 <0,05 0,13 0,08 LP <0,05 <0,05 <0,05 <0,05 0,11 0,07 průměr <0,05 <0,05 <0,05 <0,05 0,12 0,07 Cr ZP <0,30 0,33 0,24 0,55 0,91 0,73 LP <0,30 <0,30 <0,30 0,45 0,67 0,56 průměr <0,30 0,24 0,20 0,50 0,79 0,65 Cu ZP 3,12 2,26 2,69 2,67 3,15 2,91 LP 3,46 3,3 3,38 3,42 3,17 3,30 průměr 3,28 2,78 3,03 3,05 3,16 3,11 Fe ZP 44,41 65,49 54,95 95,55 256,00 175,78 LP 38,57 57,47 48,02 86,81 136,00 111,41 průměr 41,49 61,48 51,49 90,68 196,25 143,47 Hg ZP 0,018 0,010 0,014 0,019 0,022 0,021 LP 0,017 0,008 0,013 0,019 0,013 0,016 průměr 0,017 0,009 0,013 0,019 0,018 0,019 Mn ZP 86,76 96,49 91,625 127 134,8 130,9 LP 88,52 110,5 99,51 115,9 100,6 108,25 průměr 87,64 103,5 95,57 121,45 117,7 119,575 Mo ZP <0,60 <0,60 <0,60 <0,60 <0,60 <0,60 LP <0,60 <0,60 <0,60 <0,60 <0,60 <0,60 průměr <0,60 <0,60 <0,60 <0,60 <0,60 <0,60 Ni ZP 1,49 0,60 1,05 2,06 0,58 1,32 LP 1,89 0,81 1,35 1,66 0,76 1,21 průměr 1,69 0,71 1,20 1,86 0,67 1,27 Pb ZP <0,50 0,94 0,60 <0,50 1,68 0,97 LP <0,50 <0,50 <0,50 <0,50 0,75 0,50 průměr <0,50 0,59 0,42 <0,50 1,21 0,73 S ZP 990 1051 1021 1443 1226 1335 LP 1094 975 1035 1568 925 1247 průměr 1042 1013 1028 1505 1076 1291 V ZP <0,50 <0,50 <0,50 <0,50 <0,50 <0,50 LP <0,50 <0,50 <0,50 <0,50 <0,50 <0,50 průměr <0,50 <0,50 <0,50 <0,50 <0,50 <0,50 Zn ZP 32,78 32,04 32,41 38,86 35,68 37,27 LP 38,18 34,00 36,09 37,94 31,03 34,49 průměr 35,48 33,02 34,25 38,40 33,36 35,88 33

Tabulka 16: Obsahy polycyklických aromatických uhlovodíků v jehličí borovice černé v roce 2011 (16 EPA PAU, ZP zimní perioda, LP letní perioda) nezatížená stanoviště zatížená stanoviště µg.kg -1 Závišín Opava průměr Plzeň Vratimov průměr ANA ZP <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 LP <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 průměr <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 ANT ZP 7,53 6,42 6,98 < 2,00 12,83 6,92 LP 4,47 < 2,00 2,74 < 2,00 < 2,00 < 2,00 průměr 6,00 3,71 4,86 < 2,00 6,92 3,96 ANY ZP <20,0 <20,0 <20,0 <20,0 <20,0 <20,0 LP 28,74 <20,0 19,37 <20,0 <20,0 <20,0 průměr 19,37 <20,0 14,69 <20,0 <20,0 <20,0 BAA ZP <4,00 <4,00 <4,00 4,54 6,26 5,4 LP <4,00 <4,00 <4,00 <4,00 <4,00 <4,00 průměr <4,00 <4,00 <4,00 3,27 4,11 3,69 BAP ZP <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 8,40 4,95 LP <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 4,20 2,85 průměr <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 6,30 3,90 BBF ZP <3,00 7,87 4,69 3,98 11,65 7,82 LP <3,00 3,75 2,63 <3,00 5,49 3,50 průměr <3,00 5,81 3,66 2,74 8,57 5,66 BKF ZP 2,16 3,55 2,86 2,82 12,09 7,46 LP 2,70 <2,00 1,85 <2,00 5,97 3,49 průměr 2,43 2,27 2,35 1,91 9,03 5,47 BPE ZP <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 5,39 3,95 LP <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 průměr <5,00 <5,00 <5,00 <5,00 3,95 3,23 DBA ZP <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 LP <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 průměr <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 <3,00 PHE ZP 68,77 44,54 56,66 55,44 223,7 139,57 LP 38,69 17,69 28,19 30,65 37,39 34,02 průměr 53,73 31,12 42,43 43,05 130,55 86,80 FLT ZP 23,83 26,32 25,08 25,42 93,02 59,22 LP 17,07 9,02 13,05 11,02 13,96 12,49 průměr 20,45 17,67 19,06 18,22 53,49 35,86 FLU ZP 21,48 21,05 21,27 19,49 54,95 37,22 LP 11,6 5,28 8,44 7,56 9,22 8,39 průměr 16,54 13,17 14,86 13,53 32,09 22,81 CHR ZP 6,15 14,21 10,18 9,99 22,75 16,37 LP 4,56 4,23 4,40 5,81 6,65 6,23 průměr 5,35 9,22 7,29 7,09 14,7 10,90 34

Tabulka 16: pokračování nezatížená stanoviště zatížená stanoviště mg.kg -1 Závišín Opava mg.kg -1 Závišín Opava mg.kg -1 IPY ZP <10,00 <10,00 <10,00 <10,00 <10,00 <10,00 LP <10,00 <10,00 <10,00 <10,00 <10,00 <10,00 průměr <10,00 <10,00 <10,00 <10,00 <10,00 <10,00 NAP ZP 38,54 17,39 27,97 43,13 38,19 40,66 LP 38,19 20,25 29,22 17,4 18,79 18,10 průměr 38,36 18,82 28,59 30,27 28,49 29,38 PYR ZP 16,72 15,74 16,23 17,03 56,23 36,63 LP 12,88 7,19 10,04 7,35 9,32 8,34 průměr 14,80 11,46 13,13 12,19 32,77 22,48 Σ PAU ZP 211,68 182,10 196,89 205,83 564,43 385,13 Σ PAU LP 175,40 94,41 134,91 108,30 135,49 121,90 35

Tabulka č. 17 - Výsledky rozboru substrátu použitého v roce 2011 Al mg.kg -1 v sušině As mg.kg -1 v sušině Be mg.kg -1 v sušině Cd mg.kg -1 v sušině Co mg.kg -1 v sušině Cr mg.kg -1 v sušině 12600 13,6 5,72 0,86 3,24 16,5 Cu mg.kg -1 Fe mg.kg -1 Hg mg.kg -1 Mn mg.kg -1 Mo mg.kg -1 Ni mg.kg -1 v sušině v sušině v sušině v sušině v sušině v sušině 39,0 6340 0,116 82,9 1,63 15,0 Pb mg.kg -1 v sušině V mg.kg -1 v sušině Zn mg.kg -1 v sušině 5,92 31,7 14,3 P celk. v suš. mg.kg -1 K celk. v suš. Mg celk. v suš. Ca celk. v suš. N (t) v sušině mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 1360 218 574 4350 19500 C:N ph/h 2 O vodivost objemová org./s vlhkost pův. ms.cm -1 hm.v suš. g.l -1 % vz. v % 21,9 4, 6 0,09 60,03 85,5 57,4 suš./sv ANA µg.kg -1 ANTµg.kg -1 ANY µg.kg -1 BaA µg.kg -1 % v sušině v sušině v sušině v sušině 88,5 25,9 15,4 <20,,0 25,0 33,8 BaP µg.kg -1 v sušině BbF µg.kg -1 BkF µg.kg -1 BPE µg.kg -1 DBA µg.kg -1 FLT µg.kg -1 FLU µg.kg -1 v sušině v sušině v sušině v sušině v sušině v sušině 49,5 20,6 47,2 12,1 64,8 30,0 CHR µg.kg -1 v sušině IPY µg.kg -1 v sušině NAP µg.kg -1 v sušině PHE µg.kg -1 v sušině PYR µg.kg -1 v sušině PAU (16) 22,0 15,2 118 117 112 718,5 36