EMA/614203/2010 EMEA/H/C/000165 Souhrn zprávy EPAR určený pro veřejnost rituximabum Tento dokument je souhrnem Evropské veřejné zprávy o hodnocení (European Public Assessment Report, EPAR) pro přípravek. Objasňuje, jakým způsobem Výbor pro humánní léčivé přípravky (CHMP) vyhodnotil tento přípravek, aby mohl vypracovat své stanovisko k vydání rozhodnutí o registraci a doporučení ohledně podmínek pro používání přípravku. Co je? je léčivý přípravek, který obsahuje léčivou látku rituximab. Je dostupný ve formě koncentrátu k přípravě infuzního roztoku (kapání) určeného k intravenóznímu podání (do žíly) a ve formě injekčního roztoku určeného k subkutánnímu podání (pod kůži). K čemu se přípravek používá? Přípravek se používá u dospělých k léčbě: dvou forem nehodgkinského lymfomu (rakoviny lymfatické tkáně), a sice folikulárního lymfomu a difuzního velkobuněčného nehodgkinského lymfomu z B-buněk. Přípravek se používá samostatně nebo v kombinaci s chemoterapií (přípravky k léčbě rakoviny). Může být podáván formou intravenózní nebo subkutánní injekce; chronické lymfatické leukemie (CLL, rakoviny B-lymfocytů, což je druh bílých krvinek), kdy je přípravek podáván intravenózně v kombinaci s chemoterapií; závažné revmatoidní artritidy (onemocnění, které způsobuje zánět kloubů), kdy je přípravek podáván intravenózně spolu s methotrexátem; dvou forem závažné vaskulitidy (zánětu malých a středních krevních cév), a sice granulomatózy s polyangiitidou (GPA neboli Wegenerovy granulomatózy) a mikroskopické polyangiitidy (MPA). Přípravek se podává intravenózně spolu s léčivy nazývanými kortikosteroidy. Výdej tohoto léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis. 7 Westferry Circus Canary Wharf London E14 4HB United Kingdom Telephone +44 (0)20 7418 8400 Facsimile +44 (0)20 7418 8416 E-mail info@ema.europa.eu Website www.ema.europa.eu An agency of the European Union European Medicines Agency, 2014. Reproduction is authorised provided the source is acknowledged.
Jak se přípravek používá? Přípravek by měl být podáván pod pečlivým dohledem zkušeného zdravotnického pracovníka. Měl by být vždy podáván v prostředí, kde je okamžitě dostupné vybavení pro resuscitaci. Je-li přípravek podáván spolu s chemoterapií, aplikuje se první den každého chemoterapeutického cyklu. Pacientům by před každou infuzí mělo být podáno antihistaminikum (k prevenci alergických reakcí) a antipyretikum (léčivý přípravek ke snížení horečky). Je možné, že jako součást léčby budou pacienti potřebovat i kortikosteroidy. Při léčbě nehodgkinských lymfomů činí obvyklá dávka přípravku podávaného intravenózně 375 mg na m 2 povrchu těla (vypočteného na základě tělesné výšky a hmotnosti pacienta). Počet a četnost podávání infuzí závisí na typu léčeného lymfomu. Určitým pacientům, kterým byla podána jedna plná dávka přípravku formou intravenózní infuze, je možné podat následující dávky formou subkutánní injekce. Doporučená dávka v případě subkutánní injekce činí 1 400 mg, přičemž nezávisí na velikosti povrchu těla pacienta. Při léčbě CLL se přípravek podává intravenózně v šesti dávkách, kdy první dávka činí 375 mg/m 2 a následující dávky 500 mg/m 2. Aby se předešlo nežádoucím účinkům způsobeným ničením rakovinných lymfocytů, musí být pacienti před léčbou dostatečně hydratováni a užívat přípravky, které pomáhají stabilizovat hladiny kyseliny močové. Při léčbě revmatoidní artritidy se přípravek podává ve formě dvou intravenózních 1 000mg infuzí, mezi nimiž je dvoutýdenní časový odstup. Pacienti obvykle reagují na léčbu do 16 až 24 týdnů od jejího zahájení. Po 24 týdnech lze léčbu v závislosti na reakci pacienta opakovat. Pacienti, u nichž je přípravek použit k léčbě revmatoidní artritidy a GPA/MPA, musejí obdržet zvláštní kartu, kde jsou vysvětleny příznaky určitých druhů infekce, jež se mohou objevit jako nežádoucí účinek přípravku, a kde jsou pacienti nabádáni k okamžitému vyhledání lékařské péče, pokud se u nich tyto příznaky objeví. Podrobné informace jsou uvedeny v souhrnu údajů o přípravku (rovněž součástí zprávy EPAR). Při léčbě GPA a MPA se přípravek podává jako intravenózní infuze v dávce 375 mg/m 2 jednou za týden po dobu 4 týdnů. Jak přípravek působí? Léčivá látka v přípravku, rituximab, je monoklonální protilátka. Monoklonální protilátka je protilátka (typ bílkoviny), která byla vytvořena tak, aby rozpoznala specifickou strukturu (nazývanou antigen), která se nachází na některých buňkách v těle, a navázala se na ni. Rituximab byl navržen tak, aby působil na antigen CD20, jenž je přítomen na povrchu B-lymfocytů. Pokud se rituximab na tento antigen naváže, způsobí zánik buňky. Tento mechanismus účinkuje v případě lymfomů a CLL, neboť dojde ke zničení nádorových B lymfocytů. U revmatoidní artritidy dojde ke zničení B-lymfocytů v kloubech, což pomáhá zmírňovat zánět. V případě GPA a MPA se zničením B-lymfocytů omezí tvorba antineutrofilních cytoplazmatických protilátek (ANCA), což je typ protilátky, o které se předpokládá, že hraje důležitou roli při napadání krevních cév, a zmírňuje se zánět. Jak byl přípravek zkoumán? Přípravek byl zkoumán u obou typů nehodgkinského lymfomu: pokud jde o folikulární lymfom, byl přípravek zkoumán v jedné hlavní studii zahrnující 322 pacientů s folikulárním lymfomem, kteří dosud nebyli léčeni. Tato studie zkoumala účinnost přidání přípravku ke standardní chemoterapii (CVP: léčba cyklofosfamidem, vinkristinem a prednisolonem), přičemž se měřilo, za jak dlouho došlo u pacientů k návratu onemocnění. Další EMA/76051/2014 strana 2/5
tři studie z publikované vědecké literatury se zaměřily na účinky přidání přípravku k jiným druhům chemoterapeutické léčby. Tři studie rovněž zkoumaly přípravek podávaný samostatně: jedna studie posuzovala celkovou míru reakce na přípravek na 203 pacientech, u nichž předchozí léčba selhala, a další dvě studie byly studie s udržovací léčbou, přičemž do nich bylo zařazeno celkem 1 353 pacientů (334 pacientů, u nichž se onemocnění po předchozí léčbě znovu objevilo, a 1 019 dříve neléčených pacientů). Tyto dvě studie zkoumaly dobu do zhoršení onemocnění. V jedné studii, do které bylo zařazeno 127 pacientů s folikulárním lymfomem, byla navíc srovnávána subkutánní a intravenózní forma přípravku. Přípravek byl podáván před nasazením chemoterapie CHOP (léčba cyklofosfamidem, doxorubicinem, vinkristinem a prednisolonem) či CVP a hlavní měřítko účinnosti vycházelo z hladin rituximabu v krvi při subkutánním a intravenózním podání tohoto přípravku s cílem prokázat, že dostatečných hladin je možné dosáhnout při jeho subkutánním podání. Tato studie rovněž zkoumala, kolik procent pacientů reagovalo na léčbu úplně nebo částečně. Reakce na léčbu byla hodnocena s využitím skenů těla pacienta a jeho klinických údajů; u difuzního velkobuněčného lymfomu z B buněk byla účinnost přidání přípravku k chemoterapii CHOP posuzována ve studii zahrnující 399 pacientů starších 60 let. Hlavním měřítkem účinnosti byla doba, za jakou došlo u pacientů ke zhoršení onemocnění nebo k nutnosti změnit léčbu. V případě CLL byla účinnost přidání přípravku k chemoterapii FC (léčba fludarabinem a cyklofosfamidem) posuzována u 817 pacientů, kteří dosud nebyli léčeni, a u 552 pacientů, jejichž onemocnění se po předchozí léčbě vrátilo. Hlavním měřítkem účinnosti byla doba, po kterou pacienti přežívali, aniž by u nich došlo ke zhoršení onemocnění. Další studie z publikované odborné literatury se zaměřily na účinky přidání přípravku k jiným druhům chemoterapie. V případě revmatoidní artritidy byl přípravek zkoumán u 517 pacientů. Účinnost přidání přípravku k léčbě methotrexátem byla srovnávána s léčbou s přidaným placebem (léčbou neúčinným přípravkem). Ve studii se zjišťovalo, u kolika pacientů došlo po 24 týdnech k 20% zmírnění hlavních příznaků revmatoidní artritidy. V případě GPA a MPA byl přípravek srovnáván s cyklofosfamidem, což je jiný přípravek k léčbě vaskulitidy (zánětu cév), v jediné studii probíhající po dobu 18 měsíců, do které bylo zařazeno 198 nových nebo již dříve léčených pacientů (přibližně tři čtvrtiny tvořili pacienti s GPA). Hlavním měříkem účinnosti byl počet pacientů bez příznaků onemocnění (úplná remise), kteří již nepotřebovali žádnou další léčbu kortikosteroidy, 6 měsíců od zahájení studie. Jaký přínos přípravku byl prokázán v průběhu studií? V případě nehodgkinského lymfomu vykazovali pacienti léčení přípravkem lepší výsledky než pacienti bez této léčby: v případě folikulárního lymfomu uplynulo u pacientů léčených přípravkem spolu s chemoterapií CVP do návratu onemocnění v průměru 25,9 měsíce v porovnání s 6,7 měsíce u pacientů, kteří byli léčeni pouze chemoterapií CVP. Také v dalších třech studiích bylo prokázáno, že přidání přípravku k jiným druhům chemoterapie zlepšuje stav pacienta. Ve studiích zaměřených na přípravek podávaný samostatně reagovalo na léčbu 48 % pacientů, u kterých selhala předchozí léčba. V udržovací studii na pacientech, u nichž se onemocnění po předchozí léčbě vrátilo, bylo prokázáno, že u pacientů léčených přípravkem došlo ke zhoršení onemocnění v průměru po 42,2 měsíce v porovnání se 14,3 měsíce, kdy došlo ke zhoršení onemocnění u pacientů, kteří tento lék neužívali. Udržovací studie, do níž byli zařazeni dříve neléčení pacienti, prokázala, že pravděpodobnost zhoršení onemocnění byla u pacientů, kterým byl EMA/76051/2014 strana 3/5
podáván přípravek, o 50 % nižší. Hladiny léčivé látky při subkutánním a intravenózním podání přípravku byly srovnatelné. Míra reakce u pacientů, jimž byl přípravek podáván subkutánně, byla rovněž podobná jako míra reakce u pacientů užívajících přípravek intravenózně; v případě difuzního velkobuněčného lymfomu z B buněk uplynulo u pacientů, kterým byl přípravek přidán k chemoterapii CHOP, v průměru 35 měsíců, než došlo ke zhoršení onemocnění nebo nastala nutnost změnit léčbu, v porovnání s 13 měsíci u pacientů, kteří dostávali pouze chemoterapii CHOP. V případě CLL vykazovali pacienti rovněž lepší výsledky, pokud byli léčeni přípravkem. Pokud pacienti, kteří dříve nebyli léčeni, dostávali navíc k chemoterapii FC přípravek, uplynulo v průměru 39,8 měsíce, než u nich došlo ke zhoršení onemocnění, ve srovnání s 32,2 měsíce u pacientů, kteří byli léčeni pouze chemoterapií FC. V případě pacientů, jejichž onemocnění se po předchozí léčbě vrátilo, přežívali pacienti, kteří byli navíc léčeni přípravkem, 30,6 měsíce bez zhoršení onemocnění, ve srovnání s 20,6 měsíce v případě pacientů, kteří byli léčeni pouze chemoterapií FC. I další studie prokázaly, že přidání přípravku k jiným typům chemoterapie rovněž zlepšuje výsledky u pacientů s CLL. V případě revmatoidní artritidy byl přípravek účinnější než placebo: u 51 % pacientů, kterým byl podáván přípravek, došlo ke zlepšení příznaků onemocnění, přičemž u pacientů, kterým bylo podáváno placebo, se jednalo o 18 % pacientů. V případě GPA a MPA došlo u 64 % pacientů (63 z 98), kterým byl podáván přípravek, po 6 měsících k úplné remisi, ve srovnání s 55 % pacientů (52 z 95), kterým byl podáván cyklofosfamid. Jaká rizika jsou spojena s přípravkem? Při léčbě nehodgkinských lymfomů nebo CLL jsou nejčastějšími nežádoucími účinky přípravku (zaznamenanými u více než 1 pacienta z 10) bakteriální infekce, virové infekce, bronchitida (zánět dýchacích cest v plicích), neutropenie (nízké hladiny neutrofilů, což je typ bílých krvinek), leukopenie (nízký počet bílých krvinek), febrilní neutropenie (neutropenie doprovázená horečkou), trombocytopenie (nízký počet krevních destiček), reakce související s podáním infuze (zejména horečka, zimnice a třes), angioedém (podkožní otok), nauzea (pocit nevolnosti), pruritus (svědění), vyrážka, alopecie (vypadávání vlasů), horečka, zimnice, astenie (slabost), bolest hlavy a snížené hladiny IgG (typu protilátky). Při léčbě revmatoidní artritidy jsou nejčastějšími nežádoucími účinky přípravku (zaznamenanými u více než 1 pacienta z 10) bolest hlavy, infekce horních cest dýchacích (nachlazení), infekce močových cest a reakce související s podáním infuze. Při léčbě GPA nebo MPA jsou nejčastějšími nežádoucími účinky přípravku (zaznamenanými u více než 1 pacienta z 10) průjem, periferní edém (otok kotníků a chodidel), svalové křeče, bolest kloubů a bolest zad, závratě, třes, potíže se spánkem, kašel, dyspnoe (potíže s dýcháním), krvácení z nosu a hypertenze (zvýšený krevní tlak). Některé z těchto příznaků se mohou vyskytnout v reakci na podání infuze. Ve studii srovnávající subkutánní a intravenózní podání přípravku byly zaznamenány srovnatelné nežádoucí účinky u obou forem, přičemž výjimkou byly reakce v místě vpichu injekce (bolest, otok, vyrážka), jež se objevovaly častěji při subkutánním podání. Úplný seznam nežádoucích účinků hlášených v souvislosti s přípravkem je uveden v příbalových informacích. Přípravek nesmějí užívat osoby s přecitlivělostí (alergií) na rituximab, myší bílkoviny nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku. Forma přípravku určená k subkutánnímu užití se EMA/76051/2014 strana 4/5
nesmí dále používat u pacientů alergických na látku s názvem hyaluronidáza. Přípravek nesmí být podáván pacientům se závažnou aktivní infekcí nebo s vážně oslabeným imunitním systémem. Pacienti s revmatoidní artritidou, GPA a MPA nesmějí navíc přípravek užívat tehdy, pokud trpí těžkým srdečním selháním (neschopností srdce pumpovat do oběhu dostatek krve) nebo závažným onemocněním srdce. Na základě čeho byl přípravek schválen? Výbor CHMP rozhodl, že přínosy přípravku převyšují jeho rizika, a proto doporučil, aby mu bylo uděleno rozhodnutí o registraci. Další informace o přípravku Evropská komise udělila rozhodnutí o registraci přípravku platné v celé Evropské unii dne 2. června 1998. Plné znění Evropské veřejné zprávy o hodnocení (EPAR) pro přípravek je k dispozici na internetových stránkách agentury na adrese ema.europa.eu/find medicine/human medicines/european Public Assessment Reports. Další informace o léčbě přípravkem naleznete v příbalové informaci (rovněž součástí zprávy EPAR) nebo kontaktujte svého lékaře či lékárníka. Tento souhrn byl naposledy aktualizován v 02-2014. EMA/76051/2014 strana 5/5