Irský dluhový problém příběh skomírajícího keltského tygra

Bankovní institut vysoká škola Praha Finančnictví a ekonomických disciplín Irský dluhový problém příběh skomírajícího keltského tygra Bakalářská práce Autor: Filip Čech Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Gabriela Mongodi, Ph.D. Strakonice Prosinec, 2013

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. Strakonice 6. prosince 2013 Filip Čech

Poděkování Děkuji všem, kteří svou podporou, znalostmi a zkušenostmi umoţnili vznik této práce. Předně tedy rodině, dále profesorskému sboru BIVŠ a v neposlední řadě vedoucí mé práce, Ing. Gabriele Mongodi, Ph.D.

Anotace Předmětem této práce je analýza hospodářského boomu Irska a jeho následného pádu do dluhové krize. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první jsou zachyceny všeobecné, politické, historické a demografické informace o Irsku. Druhá se detailně zabývá hospodářským zázrakem Irska. Analyzuje vývoj Irska během období boomu, detailně vysvětluje jeho růst a související události. Třetí kapitola řeší příčiny ekonomického úpadku Irska a jeho strmý pád do dluhové pasti. Dále je zde zobrazen vývoj makroekonomických veličin během dluhové krize. Poslední kapitola zachycuje konkrétní snahy Irska, jak najít efektivní cestu z krize. Jsou zde také nastíněny moţnosti, jak se Irsko můţe s dluhy vypořádat. Klíčová slova: bankovní krize, dluhová krize, finanční krize, irsko, keltský tygr, krize Annotation The objective of this work is to analyze Ireland's economic boom and its subsequent fall into a debt crisis. The work is divided into four chapters. First one describes general, political, historical and demographic background of Ireland. Second chapter is focused in detail on Ireland's economic miracle together with the related evaluation of its economic growth and related consequences. Third part is dealing with the reasons of the upcoming economic recession and following fall of Ireland into a debt trap. The impact of this recession and debt crisis is shown on various macroeconomic market indicators. Last chapter describes concrete steps of Ireland how to find an effective way from this crisis. As a result, several options are highlighted how the Ireland can deal with the final debts. Key words: banking crisis, Celtic Tiger, crisis, debt crisis, financial crisis, Ireland

Obsah Úvod... 8 Zvolené metody zpracování... 9 1. Irsko všeobecné informace... 10 1.1. Historie Irska... 10 1.1.1. Nezávislost Irska... 10 1.1.2. Irsko... 10 1.2. Demografie... 11 1.2.1. Irská populace... 11 1.2.2. Migrace v Irsku... 12 1.3. Vnitropolitická charakteristika Irska... 14 1.3.1. Politický systém Irska... 14 1.3.2. Politický vývoj Irska... 14 1.4. Irsko a zahraničí... 15 1.4.1. Zahraniční politika... 15 1.4.2. Členství v mezinárodních organizacích... 16 2. Irský hospodářský zázrak... 17 2.1. Vybrané makroekonomické ukazatele... 17 2.1.1. Hrubý domácí produkt... 17 2.1.2. Zaměstnanost a trh práce... 20 5

2.1.3. Inflace... 23 2.1.4. Vývoz a dovoz... 24 2.1.5. Veřejný rozpočet... 30 2.2. Vzestup říše keltského tygra... 31 2.2.1. Vysvětlení boomu... 35 2.2.2. Zahraniční investice... 35 3. Dluhová krize a její příčiny... 37 3.1. Bankovní krize... 37 3.1.1. Anglo Irish Bank... 39 3.2. Realitní bublina... 41 3.3. Dopady dluhové krize... 44 3.3.1. Národní dluh... 44 3.3.2. Státní rozpočet... 47 3.3.3. Hrubý domácí produkt... 48 3.3.4. Nezaměstnanost... 49 3.3.5. Inflace... 51 3.3.6. Zahraniční obchod... 52 4. Cesta z krize... 54 4.1. Bankovní garance... 55 4.2. Převzetí podílu v bankách státem... 56 4.2.1. Anglo Irish Bank Corporation Act 2009... 57 6

4.3. National Asset Managenment Agency... 58 4.4. Finanční pomoc od EU... 59 4.5. Úspory a zvyšování daní... 60 4.6. Moţný vývoj... 60 Závěr... 62 Seznam použité literatury... 65 Literatura... 65 Elektronické zdroje... 65 Seznam použitých grafů a tabulek... 70 7

Úvod Irsko bylo a je velice zajímavou zemí. Je zemí, která dala novou definici hospodářskému růstu západního světa a dokázala do té doby nepoznané. Růst hospodářství Irska od 90. let 20. století je něco, co nemá v dějinách Evropy srovnání. Nicméně z historie víme, ţe překotný růst bývá často následován pádem. To se stalo i v případě Irska. Z ekonomického premianta se rázem stala černá ovce, která se propadla na úroveň neméně výkonných ekonomik EU. Tento slavný a příkladný růst, který byl vykoupen neméně slavným pádem, se stal jednou z nejzajímavějších událostí, která píše novodobé ekonomické dějiny západního světa. V této práci se pokusím zodpovědět, co vedlo k onomu úspěchu a pádu Keltského tygra. Práce je rozdělena do několika kapitol, kde kaţdá se věnuje jedné etapě irského vývoje. Kapitola první, pojednává o historicko-politickém vývoji země. Ve druhé kapitole je zachycen vzestup Irska. Pomocí makroekonomických ukazatelů je znázorněn onen závratný vzestup. Zde je popsáno, jak k růstu došlo, co jej ovlivnilo a zapříčinilo. Zjednodušeně se dá říci, ţe Irsko bylo ve správný čas na správném místě. Je to skutečně obecně řečené, nicméně pravdivé. Irské zákony, pracovní síla, poloha, jazyková vybavenost a mnohé další faktory, byly připraveny ve správnou dobu. Doba, která je myšlena, byl počátek nového uspořádání světa - skončila studená válka, padla ţelezná opona. Nová doba přišla i v oblasti nových technologií. Začalo masové rozšiřování počítačů do firem i domácností. Svět začal spojovat nový fenomén internet. A přišlo i mnoho dalších moderních technologií. Vznikalo mnoho nových firem, které se vezly na vlně informačních technologií. Tento pokrok přicházel z velké části z USA. Tamní firmy začaly hledat most, který je propojí s Evropou. Tímto mostem se díky příznivému podnikatelskému klimatu stalo Irsko. Pokud cesta k úspěchu byla rychlá, tak pád byl ještě rychlejší. Třetí kapitola pojednává o úpadku Irska. Je zde zachycen propastný pád irské ekonomiky do nejniţších pater světové ekonomiky. Zároveň se zde dozvíme, proč se tomu tak stalo. Při hledání odpovědí zjistíme, ţe pád byl zapříčiněn mnohem snáze, neţ by se mohlo zdát. Pokud pomineme celospolečenskou vinu, respektive lenost a nezájem občanů Irska, tak hlavní viníci jsou poměrně snadno k dohledání. Jednalo se především a v první řadě o chybná rozhodnutí politiků, neskutečně 8

neschopný dohled nad finančními trhy a omezenost bankovního vedení. Všichni viníci však mají jedno společné nikdo nechtěl vidět, ţe jejich Keltský tygr začíná pomalu umírat. Je skutečně aţ zaráţející, jak ignorace potencionálních problémů a opíjení se dočasnými úspěchy, můţe zničit něco tak silného. Nakonec se stalo to, co si nikdo nechtěl připustit. Keltský tygr podlehl své zanedbané péči. Poslední kapitola pojednává o snaze zachránit, co se dá. Jsou zde sepsána všechna opatření, která vláda Irska přijala, ve snaze zachránit hospodářství. Říká se, ţe cesta do pekel je lemována dobrými úmysly. Zde toto pořekadlo našlo své uplatnění. Byla přijata různá opatření, která pravděpodobně způsobila škodu větší, neţ kdyţ by neexistovala. Pevně věřím, ţe tato práce přinese ucelený pohled na jednu z nejzajímavějších ekonomických událostí Evropy 21. století. Zvolené metody zpracování Pro dosaţení cíle práce byly pouţity následující metody vědecké práce: metoda indukce a dedukce a analyticko-syntetická metoda. Zvolené metody se vhodně prolínají, doplňují a jsou vhodné pro zpracování dané problematiky. Díky těmto metodám bylo moţno dosáhnout cíle práce. 9

1. Irsko všeobecné informace 1.1. Historie Irska 1 Od počátku dějin se Irsko snaţilo stát samostatným. Nicméně tato cesta nebyla snadná a bylo zde mnoho překáţek. Ať uţ hovoříme o vpádech Vikingů či o následné nadvládě Anglie. Irsko se často dokázalo přiblíţit k samostatnosti, ta však vţdy byla přerušena cizím zásahem. 1.1.1. Nezávislost Irska Snaha o nezávislost Irska eskalovala v anglo irskou válku. Ta započala 21. ledna 1919 a trvala aţ do 11. července 1921. Tato krvavá válka skončila uzavřením anglo-irské dohody 6. prosince 1921. Dohoda umoţnila vznik svobodného irského státu z 26 hrabství, jenţ zůstal součástí Britského dominia. Nicméně 6 hrabství zůstalo územím Velké Británie a dostalo svůj parlament. Irsko tedy bylo rozděleno na Severní Irsko a Irsko. Rozdělení Irska vedlo k občanské válce, která započala 28. června 1922 a skončila 24. Května 1923. V prosinci 1937 byla schválena nová ústava, čímţ Irsko opět oslabilo vazby na Velkou Británii. K definitivnímu odtrţení Irska od Velké Británie došlo 18. dubna 1949, kdy se Irsko definitivně oddělilo od Britského společenství. 1.1.2. Irsko Po svém osamostatnění Irsko zaţívalo léta prosperity, také však několik krizí. Po nadvládě Velké Británie, vstupovalo Irsko do světa, jako dobře připravený stát. Mělo dobré bankovnictví, právní systém či školství. Zároveň patřilo mezi jedny z nejbohatších států Evropy, protoţe nebylo postiţeno válkou. Nicméně následovala léta, která díky špatným politickým rozhodnutím pomalu posouvala Irsko níţe v ţebříčku vyspělých zemí. Postupem času však ekonomika Irska začala opět růst. Země se jiţ v roce 1973 připojila do Evropského hospodářského společenství (EHS). Toto členství pozitivně ovlivnilo ekonomiku Irska. Díky vstupu do EHS se do Irska začali přesouvat společnosti z odvětví elektroniky, chemického a farmaceutického průmyslu. Zároveň se značně zlepšilo školství, 1 Zpracováno dle: FRANK, Jan. Irsko. Libri, Praha, 2006, 144s, ISBN 80-277-294-5 10

zahraniční obchod či kultura. Ve zpětném pohledu byl vstup do EHS pro Irsko velice pozitivní. Konec 70. let a léta 80. byla pro Irsko velice bouřlivou dobou ve všech směrech. Přišly problémy s teroristickou organizací IRA, problémy ve společnosti i ekonomice. Klid a výrazný rozvoj přišly do Irska aţ v devadesátých letech. V tomto období se Irsko transformovalo z chudého člena EHS na bohatého a úspěšného spojence. 1.2. Demografie 1.2.1. Irská populace Podle posledního sčítání obyvatel 2 ţije v Irsku celkem 4 588 252 3 občanů. Z toho je 2 315 533 ţen a 2 272 699 muţů. Hustota zalidnění je 64,8 4 obyvatel/km 2. Hustota zalidnění je v rámci Evropské unie jedna z nejmenších. 5 S ohledem na vývoj počtu obyvatel je třeba připomenout, ţe od roku 1801 do roku 1841 došlo k nárůstu obyvatel ze zhruba 4 miliónů na 8 miliónů. Následoval však velký hladomor, který způsobil smrt mnoha obyvatel Irska. Další velká část obyvatelstva během druhé poloviny 19. století emigrovala. To mělo za následek, ţe populace Irska v roce 1901 činila jen 3 221 823 6 obyvatel. I během první poloviny 20. století pokračovala vlna emigrace a s tím související úbytek populace. Tento trend se měnil aţ v průběhu druhé poloviny 20. století. V grafu číslo 1 je znázorněn vývoj počtu obyvatel Irska, dle údajů Irského statistického úřadu. 2 Poslední sčítání bylo v roce 2011. 3 Zdroj: Zdroj: Central Statistics Office Ireland, [online], 2013, [2013-10-10], dostupné na www.cso.ie 4 Zdroj: United Nations Statiscics Division. [online] 2013, [2013-10-11], dostupné na http://data.un.org/countryprofile.aspx?crname=ireland 5 Zdroj: Zdroj: Central Statistics Office Ireland, [online], 2013, [2013-10-10], dostupné na www.cso.ie 6 Zdroj: Zdroj: Central Statistics Office Ireland, [online], 2013, [2013-10-10], dostupné na www.cso.ie 11

1901 1911 1926 1936 1946 1951 1956 1961 1966 1971 1979 1981 1986 1991 1996 2002 2006 2011 Populace Graf 1 Vývoj populace v Irsku (1901-2011) Vývoj populace v Irsku mezi roky 1901-2011 5000000 4500000 4000000 3500000 3000000 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0 Muži Ženy Celkem Rok Zdroj: CSO, vlastní zpracování 7 1.2.2. Migrace v Irsku Samostatné poválečné Irsko trpělo emigrací mnoha svých občanů. Tato emigrace probíhala hlavně do USA a Velké Británie. Svého minima v počtu obyvatel dosáhlo Irsko v roce 1961. V tomto roce zde ţilo jen 2 818 341 obyvatel. Pokles obyvatel Irska se obrátil v 70. letech, coţ je připisováno vstupu Irska do EHS. Mnoho lidí si od toho slibovalo zlepšení situace v zemi. Nicméně bouřlivá 80. léta tento trend změnila a mnoho lidí se opětovně uchýlilo k emigraci. Počátek 90. let znamenal nový nárůst obyvatelstva. Politická situace v zemi se uklidnila a pro Irsko začala zlatá léta. Imigrace měla v době ekonomického boomu na Irsko pozitivní dopad. S tím jak rostla ekonomika země a zaměstnanost, tak vznikala poptávka po pracovní síle. Tato poptávka byla z počátku pokrývána domácí nabídkou. Nicméně s růstem ekonomiky, zaměstnanosti, důchodů a úspor domácností, začala růst poptávka po větším mnoţství statků a sluţeb. Vzniklá poptávka by se dala jen těţko pokrýt z nabídky domácí pracovní síly. Respektive nedala by se dost dobře pokrýt bez výrazného nárůstu ceny práce. Tím pádem by rozvoj v určitém odvětví značně zpomalil a společně s tím by došlo k nárůstu ceny práce, 7 Zdroj: Central Statistics Office Ireland, [online], 2013, [2013-10-12], dostupné na www.cso.ie 12

1951 1954 1957 1960 1963 1966 1969 1972 1975 1978 1981 1984 1987 1990 1993 1996 1999 2002 2005 2008 2011 Migrace v tisících jelikoţ ta by se na daném trhu stala vzácnou. V tomto ohledu byla imigrace pro Irsko přínosem. Dalším kladem, který imigrace přinesla, je zvýšení příjmů státního rozpočtu. Lidé, kteří imigrovali do Irska, zde byli kvůli pokrytí nabídky práce. Díky tomu, se stali přínosem národního hospodářství Irska. Jako zaměstnanci zde totiţ platili daně. Zároveň jako příjemci důchodů zde poptávali statky a sluţby a tím dále napomáhali hospodářství země. Z výše uvedených důvodů je patrné, ţe imigrace byla pro Irsko přínosná. Jenţe tato skutečnost platí jen v dobách růstu. V případě recese hospodářství se můţe obrátit proti státu. Část imigrantů zemi opustí, ale z některých se stanou občané. Tím vyvstane problém v případě propadu hospodářství. Dojde k růstu nezaměstnanosti a tím se zvýší výdaje státu. Z dřívějšího přínosu se stává hrozba. Je tedy nutné, aby stát své dřívější příjmy transformoval na současné výdaje v podobě různých podpor či dávek. Teoreticky by to nemusel být takový problém. Lidé v době růstu poskytli v podobě daní dostatečné prostředky na pokrytí nastalé situace. Nicméně neţijeme v učebnicích či ideálech. Vláda v době růstu obvykle nemyslý na horší časy a nespoří, nýbrţ motivována výší příjmu, ještě více utrácí. Graf 2 Migrace v Irsku 1951 2013 120 100 80 60 Migrace v Irsku 1951-2013 40 20 0-20 -40-60 -80 Rok Zdroj: CSO, vlastní zpracování 8 8 Zdroj: Central Statistics Office Ireland, [online], 2013, [2013-11-10], dostupné na www.cso.ie 13

1.3. Vnitropolitická charakteristika Irska 1.3.1. Politický systém Irska 9 Politický systém v Irsku je dvoukomorový parlament s presidentem v čele státu. Tento parlamentní systém se nazývá Oireachtas. V Irsku je hlavou státu president. Ten je volen v přímé volbě a zastává svoji funkci po dobu 7 let, kdy můţe být opět zvolen. President zde můţe vládnout nejvíce po dvě období, tedy 14 let. Více ho jiţ není moţno zvolit. Presidentem v Irsku se můţe stát v podstatě jakýkoliv občan Irska, jemuţ je alespoň 35 let. Irský president nemá téměř ţádné pravomoci a jeho hlavní funkcí je reprezentace státu. V současné době je presidentem Irska Michael D. Higgins, který je jiţ 9. irským presidentem. Zvolen do funkce byl 11. listopadu 2011. Zákonodárnou moc v Irsku představuje dvoukomorový parlament. Ten se skládá z horní komory a dolní komory. Horní komora neboli senát se nazývá Seanad Éireann, má 60 členů. Dolní komora se nazývá Dáil Éireann a má v současnosti 166 členů, z nichţ jeden je předsedou. 1.3.2. Politický vývoj Irska 10 Od svého vzniku měla republika Irsko aţ do roku 1972 rozdělenu politickou moc mezi dvě strany. Jednalo se o stranou Fianna Fáil, jenţ politické scéně Irska vydrţela vládnout po dlouhou dobu. Druhou stranou byla Fine Gael. Ta se dostala k moci v roce 1972, nicméně nepřinesla nic nového a voliči ji v následujícím volebním období opakovaně nezvolili. V roce 1977 byla pomocí hlasů voličů k moci opět dovedena Fianna Fáil. Ta měla ve svém volebním období značné problémy. Nicméně podařilo se jí je korigovat. Přes problémy tedy vydrţela celé volební období, kdy vládla jako jednobarevná vláda. 80. léta však byla pro zemi velice nestabilní a v letech 1981 a 1982 se na tamní politické scéně vystřídaly hned tři vlády. Velkou změnou pro Irsko představoval rok 1987. V tomto roce vyhrála volby strana Fianna Fáil. Ta vytvořila koalici se stranou Fine Gael a nově vznikla strana Progressive Democrets. Rok 1987, kromě zmíněné koalice, přinesl tzv. Program národní obnovy. Tento program, který vznikl podporou silné koalice, přinesl do Irska výraznou změnu. Jednalo se 9 Zpracováno dle: Wikipedia, Politics of the Republic of Ireland, [online], 2013 [2013-10-15]. dostupné na http://en.wikipedia.org/wiki/politics_of_the_republic_of_ireland 10 Zpracováno dle: FRANK, Jan. Libri, Praha, 2006, 144s, ISBN 80-277-294-5 14

hlavně o jakousi formu plánování, která byla známa ze zemí, jako je Japonsko či Francie. Tato politika přetrvala v Irsku aţ do dnešních dnů. Z počátku nebyl efekt nové politiky příliš zřetelný. Ačkoli to bylo právě to, co přineslo Irsku onu ekonomickou prosperitu. Díky svému pomalému nástupu, Fianna Fáil jiţ další volby nevyhrála. Následující léta vznikaly menší strany, které začaly odebírat hlasy největším hráčům. Během roku 1994 nastal krach koalice Fianna Fáil a Labou Party. Strana Labour Party zaloţila novou koalici se stranou Fine Gael a Democratic Left. I přes malá očekávání se koalice představila jako silná vláda a vydrţela po celé volební období. Úspěšná vláda koalice nepřetrvala a v dalších volbách v roce 1997 se k moci opět vrátila strana Fianna Fáil. Ta své vítězství opakovala i ve volbách následujících. Díky těmto vítězstvím se stala první stranou v Irsku, která byla zvolena třikrát v řadě. Dominanci strany Fianna Fáil ukončila aţ krize, postihující Irsko velice tvrdě. Poslední volby v roce 2011 vyhrála strana Fine Gael, která uzavřela koalici s levicovou stranou Labour Party. 1.4. Irsko a zahraničí 1.4.1. Zahraniční politika 11 Pro Irsko je typická závislost na Velké Británii, která je daná historickými vazbami a hlavně geografickou polohou Irska. Z této závislosti se Irsko postupem času snaţilo vymanit. Jedním z velkých mezníků v tomto ohledu byl vstup do Evropského hospodářského společenství (EHS) v roce 1973. Díky tomu se Irsko dostalo do evropských institucí a tato situace mu pomohla v přesměrování svých zájmů na kontinentální Evropu. Po staletí trvající protibritské nálady se zmírňovaly společně s růstem ekonomiky Irska, který započal v devadesátých letech. Pro Irsko je také do značné míry typické silné pouto se Spojenými státy americkými. Prvopočátek tohoto vztahu byl zaloţen díky emigraci miliónů Irů do USA. Ekonomické vztahy s USA se nejvíce prohlubovaly od počátku devadesátých let, kdy pro řadu amerických firem bylo Irsko velice lákavé. Důvody této obliby spočívaly v tom, ţe komunikačním jazykem je v Irsku angličtina, nízké daně a mzdy zaměstnanců. Irsko tedy bylo ideálním kandidátem pro řadu firem z USA, které chtěly expandovat do Evropy. Právě tato spolupráce www.dfa.ie 11 Zpracováno dle: Department of Foreign Affairs and Trade, [online]. 2013, [2013-10-15]. dostupné na 15

s USA se pro Irsko stala více neţ zásadní v jeho budoucím vývoji. Hlavně díky společnostem ze Spojených států se Irsku podařila nastartovat ekonomika v přímo ukázkovém tempu a zahájit Irský hospodářský zázrak. 1.4.2. Členství v mezinárodních organizacích Od svého zaloţení se Irsko snaţilo co nejvíce proniknout do mezinárodního dění. Nevýhodná geografická poloha Irsku znesnadňovala vstup do mezinárodního světa obchodu. Nicméně to se začalo postupem času měnit. Hlavní roli, zde sehrál vstup Irska do EHS. Tím Irsko zmírnilo závislost na Velké Británii a umoţnilo mu směřovat svoji zahraniční politiku na kontinentální Evropu. Od svého vstupu do EHS se tedy Irsko co nejvíce snaţilo dosáhnout rovnoprávnosti v institucích EHS. Do června roku 2013 Irsko předsedalo Evropské unii. Irsko je také členem v následujících organizacích 12 : ADB (nonregional member), Australia Group, BIS, CD, CE, EAPC, EBRD, ECB, EIB, EMU, ESA, EU, FAO, FATF, IAEA, IBRD, ICAO, ICC (national committees), ICRM, IDA, IEA, IFAD, IFC, IFRCS, IGAD (partners), IHO, ILO, IMF, IMO, Interpol, IOC, IOM, IPU, ISO, ITSO, ITU, ITUC (NGOs), MIGA, MINURSO, MONUSCO, NEA, NSG, OAS (observer), OECD, OPCW, OSCE, Paris Club, PCA, PFP, UN, UNCTAD, UNESCO, UNHCR, UNIDO, UNIFIL, UNITAR, UNOCI, UNRWA, UNTSO, UPU, WCO, WHO, WIPO, WMO, WTO, ZC 12 Zdroj: Central Intelligence Agency, [online], 2012 [2013-10-20] dostupné na: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ei.html 16

EUR 2. Irský hospodářský zázrak 2.1. Vybrané makroekonomické ukazatele Před vstupem do EHS byla irská ekonomika výrazně závislá na Velké Británii. Tento fakt způsobovala hlavně geografická poloha Irska. Nicméně vstupem Irska do EHS se tato situace začala měnit. Díky tomuto kroku se Irsku otevřely nové moţnosti. Začala snaha o omezení závislosti Irska na Velké Británii a o navázání obchodních kontaktů v Evropě. 2.1.1. Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt představuje tok zboţí a sluţeb, které jsou vyrobené v určité zemi za dané období. Hrubý domácí produkt je základním makroekonomickým ukazatelem, podle kterého můţeme určit výkonnost ekonomiky a ţivotní úroveň daného státu. Zahrnuje statky dlouhodobé i krátkodobé spotřeby. 13 Hrubý domácí produkt v Irsku rostl prakticky nepřetrţitě od vzniku Irska, avšak tento růst nebyl nijak výrazný. První výraznější změnu v tomto ohledu přinesl rok 1973, kdy se Irsko stalo novým členem EHS. Na grafu níţe je vidět vývoj reálného HDP na obyvatele (v běţných cenách) v Irsku v EUR. Graf 3 HDP per capita Irsko (1995-2008) 50000 40000 30000 20000 HDP na obyvatele v tržních cenách 41600 39200 43100 40100 33200 35200 36900 30400 27800 24100 19600 21200 14400 16200 10000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 EUR na obyvatele Zdroj: EUROSTAT, vlastní zpracování 14 13 Zdroj: Holman, Robert. Ekonomie. 4. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, 710 s., ISBN 80-7179-891-6 14 Zdroj: Eurostat, [online], 2013, [2013-10-29], dostupné na epp.eurostat.ec.europa.eu 17

% Na grafu číslo 3 můţeme názorně vidět, ţe zhruba od roku 1995 byl růst poměrně plynulý. Zastavil se aţ v roce 2008 v důsledku krize. Absolutně nevyššího růstu reálného HDP na obyvatele bylo dosaţeno na konci devadesátých let. Graf 4 Roční změna reálného HDP Irsko (1995-2008) 12 Meziroční změna HDP 10 8 9.7 11.3 8.9 11 10.6 6 4 2 5 5.4 3.7 4.2 6.1 5.5 5 0-2 -4 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008-2.2 Zdroj: EUROSTAT, vlastní zpracování 15 Graf číslo 4 znázorňuje procentuální změnu HDP Irska v letech 1995 2008. Je zde vidět zřetelný a velice silný nárůst HDP, který ukončila aţ krize roku 2008. Tento nárůst byl skutečně velice markantní v porovnání s tempem růstu HDP v EU. Na grafu číslo 5 je zobrazena reálná roční změna HDP pro Evropskou unii. Je zde vidět, ţe reálné HDP Evropské unie rostlo pomaleji v porovnání s HDP Irska. V této časové periodě se po hospodářské stránce zemím Evropské unie také dobře dařilo. V porovnání s meziročním nárůstem reálného HDP v Irsku, je jasně vidět, ţe ekonomika Irska v daném období skutečně excelovala. 15 Zdroj: Eurostat, [online], 2013, [2013-10-29], dostupné na epp.eurostat.ec.europa.eu 18

% Graf 5 Roční změna reálného HDP EU(28) (1996-2008) Roční % změna HDP v EU (28) 4.5 4 3.5 3 2.9 2.9 2.9 3.9 2.6 3.4 3.2 2.5 2 1.5 1.9 2 1.3 1.5 2.2 1 0.5 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 0.4 Zdroj: EUROSTAT, vlastní zpracování 16 Další neméně zajímavá ukázka HDP jednotlivých ekonomik je vyjádření HDP na obyvatele pomocí standardů kupní síly. Standard kupní síly (PPS) - jedná se o uměle vytvořenou měnovou jednotku, která je vyuţívána v mezinárodních srovnáních. Největší výhodou standardu kupní síly je, ţe se zde do určité míry vyrovnávají rozdíly, které jsou mezi kupní silou národních měn jednotlivých států. Zjednodušeně můţeme říct, ţe za jeden PPS by bylo moţno koupit stejné mnoţství zboţí či sluţeb ve všech porovnávaných zemích. 17 Právě s vyuţitím standardu kupní síly je vytvořen graf číslo 6. Na grafu je HDP na obyvatele vyjádřené ve standardu kupní síly v relaci k průměru EU 28, který je roven 100. V případě, ţe je index v určité zemi vyšší neţ 100, znamená to, ţe HDP na obyvatele této země je vyšší, neţ je průměr EU 28 a naopak. Díky porovnání standardu kupní síly je vidět, ţe Irsko vysoce převyšovalo průměr EU. V této době patřila výše standardu kupní síly k nejvyšším v EU. 16 Zdroj: Eurostat. [online], 2013 [2013-10-29]. dostupné na epp.eurostat.ec.europa.eu 17 Zdroj: Český statistický úřad, Evropský srovnávací program. [online] 2013[2013-10-16]. dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/evropsky_srovnavaci_program 19

% Graf 6 HDP v Irsku v PPS, EU 28, (2001-2008) HDP v Irksku v PPS 150 145 142 143 145 146 146 140 139 135 130 134 131 125 120 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj: EUROSTAT, vlastní zpracování 18 2.1.2. Zaměstnanost a trh práce Pokud se podíváme do historie Irska, tak snadno zjistíme, ţe nezaměstnanost, zde byla velkým problémem po většinu času. V podstatě se dá říci, ţe do počátku Irského hospodářského boomu, se Irsko potýkalo s nedostatečnou nabídkou pracovních míst. Irský lid se s touto situací naučil vypořádat po svém. Kdyţ byl velký nedostatek pracovních míst, tak řada lidí jednoduše změnila trh. Částečně to bylo způsobeno tím, ţe Irsku se nedařilo vytvořit takové prostředí na trhu, které by umoţňovalo jeho rozvoj. Z tohoto důvodu bylo pro mnoho lidí snadnější emigrovat a hledat práci jinde, neţ doufat v zázrak. Ten se však v devadesátých letech dostavil a vše se začalo obracet k lepšímu. Zaměstnanost začala prudce růst, stejně jako poptávka po pracovní síle. Od počátku devadesátých let začíná prudký pokles nezaměstnanosti. Ten byl zapříčiněn otevřením Irska světu a příchodem nových zahraničních firem, které zde zakládaly své pobočky pro expanzi do Evropské unie. Na grafu číslo 7 je znázorněna změna míry nezaměstnanosti v Irsku. Je vidět velmi zřetelný pokles nezaměstnanosti během devadesátých let. Tento pokles kulminoval počátkem 18 Zdroj: Zdroj: Eurostat. [online], 2013, [2013-10-22]. dostupné na epp.eurostat.ec.europa.eu 20

nového tisíciletí. Zároveň je zde zobrazen obrovský rozdíl mezi zaměstnaností v eurozóně (EU12) 19 a Irska. Společně s předcházejícími informacemi o HDP, je zde jasně vidět téměř raketový vzestup ekonomiky Irska. Graf 7 Míra nezaměstnanosti v Irsku a Eurozóně (1993-2011) Zdroj: EUROPEAN COMMISSION 20 Na grafu je vidět, ţe míra nezaměstnanosti klesla z téměř 16% v roce 1993 aţ na úroveň okolo 4 % v roce 2001. Od roku 1993 do roku 2001, tedy v době největšího růstu zaměstnanosti, poklesla nezaměstnanost v Irsku téměř o 12% během 8 let. Po roce 2001 se nezaměstnanost ustálila na rozmezí 4 5 %. Takto stabilní byla nezaměstnanost i přes skutečnost, ţe Irsko jako jedna z prvních zemí Evropské unie, otevřelo svůj pracovní trh pro občany členských zemí EU. Na grafu číslo 8, vidíme zobrazenou celkovou zaměstnanost v Irsku. Míra zaměstnanosti a nezaměstnanosti má být z logiky věci inverzní. V případě, ţe porovnáme tyto údaje s údaji z grafu číslo 7, tak uvidíme inverzní průběh obou grafů. 19 12 členů eurozóny (2006): Rakousko (AT), Belgie (BE), Finsko (FI), Francie (FR), Německo (DE), Irsko (IE), Italie (IT), Lucembursko (LU), Holandsko (NL), Portugalsko (PT), Španělsko (ES), Řecko (EL) 20 European Commission, Ireland's economic crisis [online], 2012, [2013-10-23], dostupné na http://ec.europa.eu/ireland/key-eu-policy-areas/economy/irelands-economic-crisis/index_en.htm 21

% Graf 8 Míra zaměstnanosti Irsko (1995-2008) 75 73 71 69 67 65 63 61 59 57 55 Míra zaměstnanosti Irsko 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj: EUROSTAT, vlastní zpracování 21 S ohledem na zaměstnanost je ještě příhodné uvést zaměstnanost v jednotlivých sektorech ekonomiky. Výše jednotlivých ukazatelů je velice podobná jako v ostatních vyspělých zemích světa. Klasicky největší podíl na zaměstnanosti mají sluţby. Ve sluţbách bylo v Irsku v poslední dekádě zaměstnáno stabilně něco přes 60 % z celkového počtu zaměstnaných osob. Pro rok 2012 to bylo jiţ 72%. Jak bylo uvedeno, podíl zaměstnanců ve sluţbách je v posledních letech téměř totoţný. Nicméně od roku 1958 do roku 2001 se podíl zaměstnanců v sektoru sluţeb zvýšil o více neţ 25 %. I tato skutečnost nikterak nevybočuje ze standardu ostatních vyspělých zemí. Největší vliv mají klasické sluţby, jakou je finančnictví a bankovní sektor, či právní sluţby. Důleţitý je také turismus a sluţby, jenţ s ním souvisí. Například ubytovací zařízení, pohostinství či sluţby pro volnočasové aktivity. Je také bezesporu zajímavé, ţe oproti zbytku EU, tvoří poměrně velkou část zaměstnanců ve sluţbách operátoři call center. To je způsobeno zejména tím, ţe je zde úřední jazyk angličtina a ţe mezi místními je dostatek kvalifikovaných zaměstnanců. 22 21 Zdroj: Eurostat, [online], 2013, [2013-10-26], dostupné na epp.eurostat.ec.europa.eu 22 Zdroj: Central Intelligence Agency, [online], 2012, [2013-10-20] dostupné na: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ei.html 22

Druhým sektorem je podle výše zaměstnanosti průmysl. Celkový podíl sekundárního sektoru ekonomiky na HDP byl v roce 2002 49% 23. Tento stav se do současnosti změnil, Irsko se jednoduše začalo pro západní společnosti stávat drahým. Sektor průmyslu však velice napomohl k zázračnému růstu Irska od devadesátých let. Hlavním tahounem tohoto sektoru se staly moderní technologie. Díky velice příznivým podnikatelským podmínkám se podařilo nalákat mnoho zahraničních investorů. Stejně jako ostatní vyspělé země i Irsko má sektor s nejmenší zaměstnaností tvořen pracovníky v zemědělství. Tento sektor si drţí jen několik málo procent z celkové zaměstnanosti a má dlouhodobě klesající trend. V současnosti je to jen 1,8% 24. Je zde obsaţena hlavně zemědělská produkce, rybolov a lesnictví. Jistou roli zde hraje také těţba nerostných surovin. 2.1.3. Inflace Další z neméně důleţitých ukazatelů výkonu ekonomiky státu je inflace. Pro zobrazení inflace v Irsku je pouţit index spotřebitelských cen. Je zvolen pro to, ţe je to všeobecně nejpouţívanější způsob měření inflace, který je pouţíván statistiky. V indexu spotřebitelských cen se pouţívá tzv. spotřební koš. Spotřební koš je tvořen tak, aby co nejlépe zachycoval strukturu spotřeby běţných domácností. Spotřební koš tedy zahrnuje ceny např. potravin, alkoholu, bydlení, dopravy, kultury, vzdělávání, zdravotnictví atp. Statistický úřad poté pravidelně sleduje ceny všech sloţek spotřebního koše a zaznamenává jejich změny. 25 Na grafu číslo 9 je zachycen vývoj inflace, zachycující roční změnu indexu spotřebitelských cen mezi roky 1995 2008. Pomocí grafu indexu spotřebitelských cen je jasně patrný vývoj inflace v Irsku. 23 Zdroj: Central Statistics Office Ireland, [online], 2013, [2013-11-02], dostupné na www.cso.ie 24 Zdroj: Zdroj: Central Intelligence Agency, [online], 2012, [2013-10-20] dostupné na: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ei.html 25 Zpracováno dle: Český statistický úřad, Inflace, míra inflace metodika, 2013, (2013-10-15), dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kdyz_se_rekne_inflace_resp_mira_inflace 23

Graf 9 Roční změna indexu spotřebitelských cen (1995-2008) Roční změna indexu spotřebitelských cen, 1995-2008 5.6 % 4.9 4.6 3.5 4 4.9 4.1 2.5 2.4 2.2 2.5 1.6 1.5 1.6 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj: CSO, vlastní zpracování 26 2.1.4. Vývoz a dovoz Od počátku devadesátých let se Irsko stávalo otevřenou ekonomikou a postupně si začalo zlepšovat obchodní bilanci. Díky své otevřenosti a dobrým podmínkám pro zahraniční subjekty se Irskému zahraničnímu obchodu začalo dobře dařit. Toto tvrzení dobře dokládají konkrétní čísla vývozu a dovozu Irska. Na základě údajů je dobře patrné, ţe zahraniční obchod Irska je v dobré kondici a od počátku devadesátých let vykazuje přebytek obchodní bilance. Tento stav je znázorněn na grafu číslo 10. 26 Zdroj: Central Statistics Office Ireland, [online], 2013, [2013-11-15], dostupné na www.cso.ie 24

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 miliard EUR Graf 10 Zahraniční obchod Irsko (1990-2012) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Vývoj zahraničního obchodu 25 Zdroj: CSO, vlastní zpracování 27 Vidíme, ţe například v roce 1990 činil export Irska 18,2 miliard EUR. V roce 2002 to však bylo jiţ 93,68 miliard EUR. Tento fakt je zapříčiněn hlavně zahraničními společnostmi, které zde mají své pobočky. Odhaduje se, ţe zahraniční firmy, které působí v Irsku, exportují své zboţí z téměř 95%. Například můţeme zmínit firmy Intel, Microsoft a Dell. Nicméně samotný export není vše. Důleţitá je celková obchodní bilance. Tu má Irsko vynikající. Od počátku devadesátých let je stále v přebytku, který má převáţně rostoucí tendenci. Jen v roce 2002 tvořil tento přebytek přes 38 miliard EUR. Časopis Spiegel napsal v roce 2005 článek o úspěchu Irska na poli softwarových produktů. V tomto článku píše, ţe jen za rok 2003 Irsko exportovalo software v hodnotě 14 miliard EUR a předstihlo tak ostatní státy světa. Tím překonalo USA či Čínu. 28 Irský zahraniční obchod nebyl výrazně zasaţen recesemi různých odvětví. Tato skutečnost je zaloţena na exportu z různorodých odvětví. Irsko totiţ není závislé na jedné dominující části průmyslu, ale Irský exportní průmysl se skládá z více odvětví. Coţ mu poskytuje jistou ochranu proti recesi jednotlivých odvětví. Skladbu odvětví ilustruje přiloţená tabulka číslo 1. Obchodní bilance export Import 27 Zdroj: Central Statistics Office Ireland. [online]. 2013. [2013-11-16], dostupné na www.cso.ie 28 Hoffmann, Kevin. Ireland. Spiegel. [online]. 2005, [2013-10-25]. Dostupné z http://www.spiegel.de/international/spiegel/ireland-how-the-celtic-tiger-became-the-world-s-softwareexport-champ-a-348682.html

Tabulka 1 Vývoz podle tříd SITC (2004-2008) (Hodnoty v milionech dolarů, růst a podíly v procentech) SITC 2008 Průměrný růst (%) 2004-2008 2007-2008 2008 podíl 0+1 12 164,3 8,7 0,2 9,6 2+4 1 923,5 11,5-9,9 1,5 3 1 224,2 25,4 30,7 1,0 5 64 901,0 8,7 10,6 51,2 6 2 431,8 2,5-1,7 1,9 7 27 099,3-1,0-9,1 21,4 8 13 014,3 1,5 13,2 10,3 9 4 100,0-3,1 7,7 3,2 Celkem 126 858,4 5 4,4 100 Zdroj: UNITED NATIONS, vlastní zpracování 29 Pro rozdělení exportu je pouţita mezinárodní klasifikace SITC. V této klasifikaci je export rozdělen do deseti různých tříd. Jednotlivé třídy jsou následující: 30 0, Potraviny a ţivá zvířata; 1, Nápoje a tabák; 2, Suroviny nepoţivatelné s výjimkou paliv 3, Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4, Ţivočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5, Chemikálie a jiné příbuzné výrobky jinde neuvedené 6, Trţní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7, Stroje a dopravní prostředky 8, Průmyslové spotřební zboţí 9, Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné 29 Zdroj: United Nations Commodity Trade Statistics Database. [online], 2013 [2013-10-9]. Dostupné na: http://data.un.org/countryprofile.aspx?crname=ireland 30 Zdroj: Český statistický úřad, Standardní mezinárodní klasifikace zboţí, 4. revize. [online]. 2012 [2013-10-2]. dostupné na http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/ad002cf78a/$file/60011209j02_c.pdf 26

Z uvedené tabulky vyplívá, ţe jednoznačně největší podíl na celkovém vývozu z Irska má třída 5, tedy Chemikálie a jiné příbuzné výrobky jinde neuvedené. Největší z této skupiny a zároveň nejvíce vyváţená poloţka jsou léky. Celkem jich za rok 2007 bylo vyvezeno za více neţ 15 miliard USD 31. I ostatní výrobky z páté třídy tvoří vrchol vývozu. Z pěti nejvyváţenějších produktů Irska mezi lety 2006 2008 jsou čtyři z páté třídy. Druhá nejvýznamnější třída dle klasifikace SITC je třída 7, tedy stroje a dopravní prostředky. Zde podle uvedených údajů bylo v roce 2008 celkem vyvezeno zboţí za více neţ 27 miliard USD 32. Největší podíl na vývozu této skupiny měly v roce 2007 stroje pro automatické zpracování dat. Jen podíl této skupiny na celkovém exportu činil v roce 2007 téměř 12 miliard USD. V první desítce top exportu z Irska za rok 2006 2008, obsadila sedmá třída tři místa. Třetí největší poloţka irského exportu je třída 8, kterou tvoří průmyslové spotřební zboţí. V roce 2008 tvořila třída celých 13 miliard USD. Nejvýznamnější skupinou z této třídy jsou ortopedické pomůcky. Jen za rok 2007 jich bylo vyvezeno za více neţ 3 miliardy USD. Ortopedické pomůcky zároveň obsadily 9. místo v top ten irského exportu. Pro zobrazení exportu Irska v rámci jednotlivých zemí, je přiloţena tabulka číslo 2. V této tabulce je seznam zemí, seřazen podle objemu celkového příjmu exportu Irska. 31 Zdroj: United Nations Commodity Trade Statistics Database. [online], 2013 [2013-10-9]. Dostupné na: http://data.un.org/countryprofile.aspx?crname=ireland 32 Zdroj: United Nations Commodity Trade Statistics Database. [online], 2013 [2013-10-9]. Dostupné na: http://data.un.org/countryprofile.aspx?crname=ireland 27

Tabulka 2 Export do Irska dle tříd SITC (2008) Zdroj: UNITED NATIONS, vlastní zpracování 33 Z tabulky je zřetelné, ţe největším dovozcem irského zboţí je USA, po které následuje Velká Británie a Belgie. Na grafu číslo 10 (viz. str. 25) je vidět, ţe křivka dovozu prakticky kopíruje křivku vývozu. Změna ve výši exportu přímo ovlivňuje výši dovozu. Je to způsobeno tím, ţe irsko nemá dostatečnou surovinovou základnu. Tedy, ţe na vlastní produkci potřebuje dovézt suroviny či díly pro další zpracování. Export hlavních zemí podle tříd SITC v roce 2008 (Hodnota celkem v milionech dolarů) Země Celkem Podíly podle tříd SITC (%) 0+1 2+4 3 5 6 7 8 9 USA 24 509,5 2,1 0,1 0,2 64,5 0,6 11,4 17,3 3,7 Velká Británie 23 331,4 25,3 2,5 2,8 31,0 5,0 19,2 9,3 4,8 Belgie 17 936,2 1,4 0,5 0,0 92,3 0,2 3,3 1,9 0,4 Něměcko 8 979,9 5,1 1,9 0,3 34,0 4,3 41,1 8,7 4,5 Francie 7 310,8 10,5 1,5 0,3 47,1 1,1 28,0 9,1 2,5 Španělsko 5 277,5 5,9 2,3 0,3 68,7 1,3 14,0 5,4 2,1 Nizozemí 4 453,3 12,3 5,0 1,8 18,1 1,1 28,3 30,3 3,0 Itálie 4 431,8 12,2 1,3 0,9 57,1 1,7 13,9 10,1 2,9 Švýcarsko 3 759,3 0,6 0,1 0,0 90,9 0,3 4,9 1,5 1,7 Japonsko 2 502,3 1,7 0,0 0,0 36,2 0,8 25,6 32,7 2,9 Svět 126 858,5 9,6 1,5 1,0 51,2 1,9 21,4 10,3 3,2 Velký podíl exportu Irska zaujímá farmaceutický a chemický průmysl. Na celou fázi výrobního procesu Irsko nemá potřebné suroviny a je třeba je dováţet. Obdobně to platí v elektrotechnickém průmyslu. Proto pokles zahraniční poptávky a tudíţ i exportu Irska, nutně znamená pokles dovozu do Irska. Proto tyto křivky téměř kopírují svůj tvar. Co se sloţení dovozu do Irska týče, tradičně největší část tvoří části a příslušenství kancelářských strojů, auta a ropné produkty. Tyto suroviny a výroky jsou od devadesátých let, co se hodnoty týká největší poloţkou importu Irska. V tabulce číslo 3, naleznete údaje o sloţení a hodnotě importu zboţí do Irska. V tabulce je opět pouţito členění do skupin SITC, dle druhu dováţeného zboţí. Hodnota dané skupiny dle SITC je zachycena pro rok 2008 a je zde uvedena změna mezi lety 2004-2008. 33 Zdroj: United Nations Commodity Trade Statistics Database. [online], 2013 [2013-10-9]. Dostupné na: http://data.un.org/countryprofile.aspx?crname=ireland 28

Tabulka 3 Dovoz dle SITC (2004-2008) (Hodnoty v milionech dolarů, růst a podíly v procentech) SITC 2008 Průměrný růst (%) 2004-2008 2007-2008 2008 podíl 0+1 7 920,4 13,4 5,2 9,4 2+4 1 565,3 7,6-11,8 1,9 3 9 579,2 30,8 23,1 11,4 5 12 124,5 8,5 9,1 14,4 6 8 017,1 9,6-4,2 9,5 7 29 257,8 2,0-16,2 34,8 8 9 996,2 6,6-4,1 11,9 9 5 570,6 8,6 6,9 6,6 Celkem 84 031,1 7,7-3,6 100 Zdroj: UNITED NATIONS, vlastní zpracování 34 Jednoznačně největší podíl z celkového importu zboţí do Irska zaujímá Velká Británie. Je tedy patrné, ţe i přes dlouholetou snahu Irska na zmenšení vlivu Velké Británie, je to právě ona, kdo je největším dovozcem zboţí do Irska. Tato skutečnost se však v průběhu let mění. Velká Británie je sice suverénně největší dovozce do Irska, nicméně v posledních letech se jí začíná vyrovnávat dovoz z ostatních zemí EU. To platí v případě, ţe bereme země EU (bez UK) jako jednotného exportéra. Co se týče jednotlivých zemí, tak pozice Velké Británie je naprosto neohrozitelná a nezdá se, ţe by v budoucnu nějaký stát převzal její prvenství. Na druhém místě v podílu celkového dovozu do Irska jsou tedy ostatní země evropské unie (bez UK). A třetí příčku z celkového importu zaujímají Spojené státy americké společně s Kanadou. Na přiloţené tabulce číslo 4 je zobrazen dovoz největších importérů do Irska a hodnota jejich dovozu za vybrané roky. Hodnota dovozu je vyjádřena v tisících EUR. 34 Zdroj: United Nations Commodity Trade Statistics Database. [online], 2013 [2013-10-9]. Dostupné na: http://data.un.org/countryprofile.aspx?crname=ireland 29

Tabulka 4 Hodnota importu do Irska (1990-2008) 1990 1995 2000 2005 2008 UK 6 047 486 8 437 663 16 408 200 16 995 300 19 508 500 EU (bez UK a Severního Irska) 3 869 216 5 618 464 13 136 800 15 201 500 18 529 900 USA + Kanada 2 418 567 4 791 103 9 652 800 8 285 200 7 396 000 Zdroj: CSO, vlastní zpracování 35 2.1.5. Veřejný rozpočet Hodnota importu do Irska v tisících EUR Zde jsou zahrnuty ekonomicko-peněţní vztahy mezi státem Irsko a všemi subjekty. Je zde zřetelně vidět efekt irského hospodářského zázraku. Ten měl více neţ pozitivní dopad nejen na celou ekonomiku Irska, ale i na výši vládního dluhu. Na grafu 11 je zobrazen pokles dluhu k HDP, jenţ započal v polovině 90. let a byl ukončen aţ krizí. Graf 11 Vládní dluh Irska k HDP v %, (1991-2009) Zdroj: TRADING ECONOMICS 36 Na grafu je tedy zřetelně zobrazen pokles státního dluhu v poměru k HDP a to z 93,5% v roce 1991 aţ na skvělou hodnotu 24,8% HDP v roce 2007. Tento pokles státního dluhu je opravdu markantní a výborně ilustruje ohromující sílu a rychlost vzestupu Irska během éry tzv. ekonomického zázraku. 35 Zdroj: Central Statistics Office Ireland. [online]. 2013. [2013-11-13], dostupné na www.cso.ie 36 Zdroj: Trading Economist, [online]. 2013 [2013/10/10]. Dostupné na http://www.tradingeconomics.com/ireland/government-debt-to-gdp 30