Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy"

Matěj Sedláček
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy David Marek Patria Finance, a.s., Jungmannova 24, Praha 1, Česká Republika, tel.: , fax: , marek@patria.cz

, Jungmannova 24, 110 00 Praha 1, Česká Republika,

2 Osnova Příčiny finanční krize v USA Příčiny finanční krize v Evropě Reakce na krizi Nevyřešené problémy -2-

3 Příčiny finanční krize v USA Realitní bublina Klasický kreditní cyklus podpořený několika specifickými faktory: Finanční inovace (nové instrumenty, nové subjekty): Investiční banky začaly nabízet finanční produkty substituující/doplňující komerční bankovnictví, aniž by ovšem podléhaly stejné regulaci (např. sekuritizace hypoték nebo krátkodobé komerční papíry nahrazující provozní firemní úvěry), CDO a MBS (podcenění rizika), stínové bankovnictví (hedge fondy, SIV mimo bilance bank) po dle odhadu tvoří až 30 % finančního systému, používání větší finanční páky. Greenspan put Asymetrie měnové politiky v reakci na začátek a odeznívání recese/krize trvale příliš uvolněná politika. Fannie & Freddie Bytová politika podporující vlastnické bydlení prostřednictvím hypoték, snaha o dostupnost bydlení pro střední a nízké příjmové skupiny. Global saving glut (Bernanke 2005) Vliv úspor asijských ekonomik a zemí těžících ropu na úrokové sazby ve světě a zvýšení motivace investorů k podstupování vyššího rizika kvůli požadovaným výnosům. -3-

sekuritizace hypoték nebo krátkodobé komerční papíry nahrazující provozní firemní úvěry), CDO a MBS (podcenění rizika), stínové bankovnictví (hedge fondy, SIV mimo bilance bank) po dle odhadu tvoří

4 Finanční inovace zdroj: průměrné odhady Bloomberg -4-

5 Finanční inovace -5-

6 Finanční inovace zdroj: Economist -6-

7 Greenspan put (Fed funds rate) zdroj: Bloomberg -7-

8 Savings glut (běžné účty, mld. USD) zdroj: centrální banky -8-

9 Savings glut (FX rezervy v mld. USD) zdroj: centrální banky -9-

10 Fannie & Freddie (celková aktiva) -10-

11 Příčiny finanční krize v Evropě Ztráty z finanční krize v USA Ztráty evropských bank kvůli finanční krizi v USA. Lokální hypoteční bubliny V UK, Irsku a Španělsku vznikla podobná hypoteční bublina a přehřátí trhu nemovitostí jako v USA. V eurozóně k tomu přispěla nivelizace úrokových sazeb na nízké úrovni po vytvoření měnové unie. Neoprávněná konvergence rizikových prémií a úrokových sazeb, která podpořila ochotu ke zvýšení dluhů veřejného i soukromého sektoru. Dlouhodobé deficity veřejných financí Ve většině zemí EU byly veřejné finance ve špatném stavu již před krizí. V průběhu krize a recese se ke strukturálním deficitům přidaly cyklické deficity a snaha o pozitivní fiskální impulsy. Některé země narazily na limity. Od svého vzniku v roce 1999 neměla eurozóna jako celek nikdy přebytkové veřejné finance. Problém ovšem vznikl dříve (většina zemí eurozóny měla deficitní finance dlouhou dobu před zavedením eura). Nejvýraznější nárůst zadlužení přišel v 80. letech minulého století. Například Francie měla vyrovnané státní finance naposledy v roce 1974, tj. před 37 lety! Současnost: fiskálně disciplinované jsou pouze Německo Estonsko, Lucembursko a Finsko (z pohledu primárního deficitu a stability dluhu v poměru k HDP). -11-

V eurozóně k tomu přispěla nivelizace úrokových sazeb na nízké úrovni po vytvoření měnové unie.

12 Evropa ztráty evropských bank zdroj: průměrné odhady Bloomberg -12-

13 Evropa konvergence úrokových sazeb -13-

14 Evropa realitní bubliny -14-

15 Evropa realitní bubliny (reálné ceny nemovitostí) -15-

16 Evropa realitní bubliny (ceny domů / příjmy) -16-

17 Evropa problematické veřejné finance Veřejné dluhy v poměru k HDP Zdroj: IMF; Carmen M. Reinhart & Kenneth S. Rogoff -17-

18 Reakce na krizi Fiskální nástroje: Silný fiskální impuls (kombinace automatických stabilizátorů a diskrečních kroků. Zvýšení veřejných výdajů v poměru k HDP v zemích G7 mezi roky 2006 a 2009 v průměru o 5 p.b. (nejvíce v USA o 8,1 p.b.; UK 6,7 p.b.). Stimulace daněmi pokles příjmů výrazná jen v USA a Kanadě. V Německu a Itálii příjmy stouply (!) Záchrana bankovního sektoru: v USA program TARP (700 mld. USD) na rekapitalizaci bank, v eurozóně EFSF/ESM (aktuální kapacita 700 mld. eur, resp. 800 mld. eur při započtení první záchrany Řecka). Stimulace měnovou politikou: při téměř nulových úrokových sazbách potřeba nekonvenčního přístupu kvantitativní uvolňování (USA: QE1 1,5 bn USD, QE2 600 mld. USD a operace Twist, v eurozóně: SMP 214 mld. eur a 3Y LTRO: 1,0 bn eur). Navíc společné operace na dodávky dolarové likvidity (+vzájemné swapy). Změna finanční regulace: Basel III, Volckerovo pravidlo, rozšíření úlohy měnové politiky o udržování stability ve finančním sektoru riziko omezení úvěrové aktivity a výprodeje aktiv s negativním dopadem na reálnou ekonomiku (viz současná situace v eurozóně). Tlak na uvolnění kurzové politiky Číny revalvace jüanu a snížení deficitu běžného účtu USA, resp. snížení přebytku Číny. -18-

V Německu a Itálii příjmy stouply (!) Záchrana bankovního sektoru: v USA program TARP (700 mld. USD) na rekapitalizaci bank, v eurozóně EFSF/ESM (aktuální kapacita 700 mld. eur, resp. 800 mld.

19 Fiskální stimulace veřejné výdaje (% HDP) Zdroj: IMF -19-

20 Fiskální stimulace veřejné příjmy (% HDP) Zdroj: IMF -20-

21 Záchrana bank Zdroj: IMF -21-

22 Měnová politika Fed (celková aktiva) Zdroj: IMF -22-

23 Měnová politika ECB (celková aktiva) Zdroj: IMF -23-

24 Dopad změny regulace bank Zdroj: IMF -24-

25 Nevyřešené problémy Fiskální politika v USA i eurozóně Nový normál : zpomalení dlouhodobého tempa růstu ekonomiky cca o 1 % v USA i eurozóně ztížení fiskální konsolidace, zvýšení strukturální nezaměstnanosti a zvýšení sociálního napětí Ztráta konkurenceschopnosti řady evropských ekonomik Design eurozóny (centrální fiskální politika, společný dluhopis/záruky, společná regulace a dohled nad bankovním sektorem) -25-

26 Potřebná fiskální konsolidace (% HDP) Data: Eurostat, CBO; Výpočet autor -26-

27 Nezaměstnanost před krizí a nyní -27-

28 Ztráta konkurenceschopnosti: Německo vs. ostatní -28-

29 Děkuji za pozornost Member of KBC Securities Group David Marek Chief Economist & Head of Research Patria Finance, a.s. Jungmannova Prague Czech Republic Phone: (+420) Direct: (+420) Fax: (+420)

Podobné dokumenty

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Patria Finance, a.s., Jungmannova 24, 11 Praha 1, Česká Republika, tel.: +42 221 424 111, fax: +42 221 424 196, e-mail: marek@patria.cz Obsah Nestabilita na