OBRÁBĚNÍ DLOUHÝCH VÁLCŮ

OBRÁBĚNÍ DLOUHÝCH VÁLCŮ MACHINING OF LONG CYLINDERS BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR Vít NÁDVORNÍK VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR Ing. Zdeněk FIALA, Ph.D. BRNO 2014

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství Ústav strojírenské technologie Akademický rok: 2013/2014 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE student(ka): Vít Nádvorník který/která studuje v bakalářském studijním programu obor: Strojní inženýrství (2301R016) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem c.111/1998 o vysokých školách a se Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně určuje následující téma bakalářské práce: v anglickém jazyce: Obrábění dlouhých válců Machining of long cylinders Stručná charakteristika problematiky úkolu: Rozbor technologií obrábění dlouhých hřídelů, dosahovaných technologických a kvalitativních parametrů. Cíle bakalářské práce: Úvod. Rozbor technologií obrábění dlouhých hřídelů. Srovnání dosahovaných technologických a kvalitativních parametrů. Kompenzace opotřebení nástrojů při podélném soustružení. Závěr.

Seznam odborné literatury: 1. AB SANDVIK COROMANT - SANDVIK CZ s.r.o. Produktivní obrábění kovů. Švédsko CMSE. 1997. 300s. 2. AB SANDVIK COROMANT - SANDVIK CZ s.r.o. Příručka obrábění - Kniha pro praktiky.(přel. z: Modern Metal Sutting - A Practical Handbook. Překlad M. Kudela.), 1. vyd., Praha,Scientia, s.r.o.,1997. 857s., ed. J. Machac, J. Rasa, ISBN 91-97 22 99-4-6. 3. WAGNER,F.-HÄRLE,P.-MAYER,S.-WAGNER,E. Technika a programování NC strojů. 1. vydání 1994, Praha, 88s., ISBN 80-901-657-5-3. 4. LEINVEBER,J., RASA, J., VÁVRA, P. Strojnické tabulky. 3. upravené a doplněné vydání. Scientia, 1999, Praha, 986s., ISBN 80-7183-164-6. 5. DRASTÍK, F. et al. Strojnická příručka. Svazky 1-2. Verlag Dashofer. 1. vyd., 2002, ISBN80-86229-65-3. 6. HUMÁR, A., PÍŠKA, M. Moderní rezné nástroje a nástrojové materiály. MM Průmyslové spektrum. Speciální vydání včetne CD. 110 s. Praha, 2004, ISSN 1212-2572.

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 4 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá problematikou obrábění dlouhých válců a výrobních strojů používaných pro tuto technologii obrábění. Stěžejní část práce obsahuje popis kmitání soustavy stroj-nástroj-obrobek a rozebírá aktivní i pasivní metody její eliminace. Dále se zabývá kompenzací opotřebení řezného nástroje a popisem parametrů, které mají přímý vliv na trvanlivost nástroje. Klíčová slova dlouhé válce, vibrace, kmitání, soustružení, kompenzace opotřebení, ABSTRACT The bachelor thesis deals with the machining of long cylinders and production machines used for the machining technology. The main part contains a description of the vibration system of machine-tool-workpiece and analyzes active and passive methods of its elimination. It also deals with the wear of the cutting tool and a description of the parameters which have a direct effect on tool life. Key words long cylinders, vibration, chatter, turning, wear compensation BIBLIOGRAFICKÁ CITACE NÁDVORNÍK, Vít. Obrábění dlouhých válců. Brno 2014. Bakalářská práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, Ústav strojírenské technologie. 36 s. 0 příloh, Ing. Zdeněk Fiala Ph.D.

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 5 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Obrábění dlouhých válců vypracoval samostatně s použitím odborné literatury a pramenů, uvedených na seznamu, který tvoří přílohu této práce. Datum Vít Nádvorník

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 6 PODĚKOVÁNÍ Děkuji tímto vedoucímu práce Zdeňku Fialovi za cenné připomínky a rady při vypracování bakalářské práce. Dále také rodině a přítelkyni za podporu při vypracovávání.

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 7 OBSAH ABSTRAKT... 4 PROHLÁŠENÍ... 5 PODĚKOVÁNÍ... 6 OBSAH... 7 ÚVOD... 9 1. Technologie soustružení... 10 1.1. Kinematický rozbor... 11 1.2. Rozklad sil při soustružení... 12 2. Metody obrábění dlouhých válců... 14 2.1. Soustruhy pro obrábění dlouhých válců... 14 2.1.1. Univerzální hrotové soustruhy... 14 2.1.2. Číslicově řízené a počítačově číslicově řízené soustruhy (NC, CNC)... 15 2.1.3. Dlouhotočné automaty... 15 3 problémy spojené s obráběním dlouhých válců... 17 3.1 Typy kmitání... 17 3.1.1 Volné kmitání... 17 3.1.2 Nucené kmitání... 18 3.1.3 Samobuzené kmitání... 18 3.2 Princip polohové vazby... 19 3.3 Regenerativní princip... 20 4 Metody eliminace kmitání při obrábění dlouhých válců... 21 4.1 Aktivní kontrola... 21 4.1.1 Dynamická eliminace vibrací... 21 4.1.2 Eliminace kmitání pomocí diagramu stability... 22 4.2 Pasivní kontrola... 24 4.2.1 Statické tlumení vibrací... 24 5 Kompenzace opotřebení nástrojů při podélném soustružení... 25 5.1 Typy opotřebení řezného nástroje... 25 5.2 Mechanismy opotřebení řezného nástroje... 26 5.3 Materiály používané pro výrobu VBD... 27 5.4 Povlakování VBD... 28 5.5 Parametry ovlivňující trvanlivost řezného nástroje... 29 5.5.1 Řezné podmínky... 29 5.5.2 Geometrie nástroje... 29

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 8 5.5.3 Teplota řezání a řezné prostředí... 29 5.5.4 Stabilita řezného procesu... 30 závěr... 31 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 32 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK... 35

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 9 ÚVOD Při soustružení se objevují faktory, které různým způsobem ovlivňují jeho průběh ať už pozitivně nebo negativně. Jedním z negativních vlivů jsou vibrace, které se při obrábění dlouhých válců vyskytují velmi často a bývají největší překážkou v tomto výrobním procesu. Je snahou tyto vibrace eliminovat na takovou míru, aby bylo možné dosáhnout požadovaných parametrů jako je kvalita obráběné plochy, trvanlivost řezného nástroje, životnost obráběcího stroje nebo hluková emise. Práce obsahuje základní teorii o soustružení, kde jsou popsány obecné principy tohoto typu obrábění. Dále je v práci uveden rozbor dostupných metod pro obrábění dlouhých válců, kterými jsou hrotové a CNC soustruhy s větší točnou délkou a dlouhotočné automaty, které slouží pro obrábění dlouhých hřídelů s malým průměrem. V práci jsou také popsány základní typy kmitání. Patří mezi ně volné, nucené a samobuzené. Vysvětleny jsou oba principy samobuzeného kmitání, kterým je princip polohové vazby a regenerativní princip. Dále práce popisuje eliminaci kmitání pomocí aktivních a pasivních prvků zařazených do technologického procesu. Poslední kapitola se zaměřuje na opotřebení řezných nástrojů a jeho kompenzaci pomocí ideálního nastavení parametrů, které na toto opotřebení mají vliv.

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 10 1. TECHNOLOGIE SOUSTRUŽENÍ Soustružení je obráběcí metoda používaná pro zhotovení součástí rotačních tvarů, většinou pomocí jednobřitých nástrojů různého provedení. Z mnoha hledisek představuje soustružení nejjednodušší způsob obrábění a také nejužívanější metodu obrábění ve strojírenské praxi. Soustružením lze obrábět vnější a vnitřní válcové plochy, kuželové i tvarové plochy, rovinné čelní plochy a zápichy. Na soustruzích lze dále vrtat, vyvrtávat, vystružovat, řezat závity, vroubkovat, válečkovat, hladit, leštit, vyrábět hřbetní plochy tvarových fréz podsoustružováním atd. Tyto operace jsou znázorněny na obr. 1 [1]. Hlavní pohyb je rotační, koná ho obrobek, posuvový pohyb je přímočarý a koná ho nástroj. Řezný pohyb se při soustružení válcové plochy realizuje po šroubovici a při soustružení čelní plochy po Archimédově spirále [1]. Obr. 1 Základní úkony při soustružení [1].

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 11 1.1. Kinematický rozbor Hodnoty řezné rychlosti v c, posuvové rychlosti v f a rychlosti řezného pohybu v e, se vyjádří na základě vztahů 1.1, 1.2, 1.3 (pro standardní podmínky soustružení platí, že v f << v c a f<< πd, takže v e v c ) [1]: [ ] (1.1) [ ] (1.2) ( ) [ ] (1.3) kde: D [mm] průměr obráběné plochy n [min-1] otáčky obrobku f [mm] posuv na otáčku obrobku Identifikace rozměrů třísky pro základní případy soustružení je uvedena v obrázku 1.2. Šířka záběru ostří a p se vyjádří podle vztahu [1]: pro podélné soustružení ( ) [ ] (1.4) pro čelní soustružení [ ] (1.5) Jmenovitá šířka třísky b D a jmenovitá tloušťka třísky h D se vyjádří podle vztahu: ( ) [ ] (1.6) ( ) [ ] (1.7) Jmenovitý průřez třísky A D se vyjádří podle vztahu: [ ] (1.8)

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 12 Obr. 2 Identifikace průřezu třísky při soustružení [1]. a)válcová plochy, b)čelní plocha, a p - šířka záběru ostří, b D - jmenovitá šířka třísky, h D - jmenovitá tloušťka třísky, K r - nástrojový úhel nastavení hlavního ostří, D- průměr obráběné plochy, d- průměr obrobené plochy, L- délka obráběné plochy, l- délka obrobené plochy [1]. 1.2. Rozklad sil při soustružení Celková řezná sílá F a její složky řezná síla F c, posuvová síla F f a pasivní síla F p se pro podélné soustružení válcové plochy stanoví podle vztahů [1]: [ ] (1.9) [ ] (2.0) [ ] (2.1) Kde:,, [-] materiálové konstanty,,, [-] exponenty vlivu,,, [-] exponenty vlivu f, [mm] šířka záběru ostří, f [mm] posuv na otáčku. [ ] (2.2)

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 13 Měrná síla k c je vyjádřena řeznou silou, vztaženou na jednotku plochy řezu. Je definována jako poměř řezné síly F c a plochy jmenovitého průřezu třísky A D [1]: [ ] (2.3) Obr. 3 Řezné síly [1].

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 14 2. METODY OBRÁBĚNÍ DLOUHÝCH VÁLCŮ Pro obrábění válcových ploch dlouhých válců se používá soustružení, pokud nebereme v úvahu broušení a další dokončovací operace. Možnosti soustružení dlouhých válců jsou tyto: dlouhé hrotové soustruhy, dlouhé NC a CNC soustruhy, dlouhotočný automat nebo také karusel. Obrábění dlouhých válců má svá specifika, která je nutné zohlednit. Jedná se o správné upnutí obrobku, volba správného nástroje nebo například pasivní a aktivní ochranu proti vibracím. 2.1. Soustruhy pro obrábění dlouhých válců Stroje pro tento specifický úkon, kterým je soustružení dlouhých válců, se ve strojírenských provozech nevyskytují často. Tyto stroje mají konstrukci uzpůsobenou pro dlouhé obrobky. Jsou vybaveny přídavnými zařízeními, bez kterých by obrobení dlouhých válcových ploch nebylo možné. Výkon motoru a rozsah otáček musí být také uzpůsobeny velkým rozměrům obrobků. 2.1.1. Univerzální hrotové soustruhy Jedná se o standardní univerzální hrotový soustruh, který je konstruován pro velké obrobky. Nejdůležitější parametr je vzdálenost mezi hroty. Další důležitý parametr je točný průměr nad ložem a točný průměr nad suportem. Příslušenství důležité pro obrábění dlouhých válců na univerzálních soustruzích jsou například lunety, které budou popsány v dalších kapitolách. Schéma univerzálního hrotového soustruhu je na obr. 4. Obr. 4 Univerzální hrotový soustruh [2]. 1-lože, 2-vřeteník, 3 suport, 4 suportová skříň, 5 koník,6 posuvová převodovka, 7 vodící šroub, 8 vodící tyč, 9 vodící plochy, 10 hrotová objímka, 11 - sklíčidlo

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 15 2.1.2. Číslicově řízené a počítačově číslicově řízené soustruhy (NC, CNC) NC a CNC soustruhy jsou svojí konstrukcí velmi podobné univerzálním hrotovým soustruhům. Zjednodušeně lze říci, že jejich obsluha spočívá v sestavení programu, podle kterého poté stroj pracuje. Program se skládá z nul, jedniček, alfanumerických znaků a dalších symbolů. K přenosu programu se použije nosič informací v podobě magnetické pásky, diskety nebo CD. Tyto stroje se vyznačují vyšší produktivitou, protože úkony jako výměna nástroje, změna otáček vřetena nebo pohyb řezného nástroje v pracovním prostoru jsou provedeny rychleji než u soustruhů hrotových univerzálních, které ovládá obsluha. Pro výrobu dlouhých válců na těchto strojích je nutné sledovat parametr vzdálenost mezi hroty, abychom dlouhý obrobek byli schopni upnout. CNC soustruh je na obr. 5. Obr. 5 CNC soustruh s maximální točnou délkou 3000mm [6]. 2.1.3. Dlouhotočné automaty Dlouhotočné automaty nebo také soustruhy švýcarského typu či soustruhy s posuvným vřeteníkem, jak se také někdy označují, se samozřejmě používají zejména při obrábění dlouhých hřídelí malého průměru. Běžný CNC soustruh lze s úspěchem použít na obrábění součástí s délkou maximálně do trojnásobku vlastního průměru, ale při větších délkách nastávají technologické problémy, kde často k jejich vyřešení nepomůže ani podpěrný hrot. Taková součást se musí obrábět na více operací (pokud to okolnosti dovolují), což přináší zbytečné požadavky na dodatečnou manipulaci včetně skladování dílců mezi jednotlivými operacemi. To má za následek delší a složitější cyklus výroby a samozřejmě zbytečně vyšší

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 16 náklady. Následným násobným upínáním dílce částečně ztrácíme i jeho rozměrovou a geometrickou přesnost [4]. Tento problém a nejen ten řeší právě dlouhotočný automat. Díky své unikátní konstrukci dokáže dlouhotočný automat obrobit z tyče na hotovo hřídel, jejíž maximální délka je omezena v podstatě jen délkou tyče samotné. Stejně jako klasický CNC soustruh tvoří i dlouhotočný automat základna s vřeteníkem, vřetenem s upínačem a kleštinou. U dlouhotočných automatů se ale celý vřeteník pohybuje v ose na valivých hnízdech po lineárním vedení. Tento pohyb nazýváme zdvihem vřeteníku. Délka zdvihu vřeteníku nijak neomezuje délku obráběného dílce, protože zdvih vřeteníku můžeme podle potřeby během obrábění i několikrát opakovat [4]. Obr. 6 Dlouhotočný automat značky Tajmac [5].

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 17 3 PROBLÉMY SPOJENÉ S OBRÁBĚNÍM DLOUHÝCH VÁLCŮ 3.1 Typy kmitání Při obrábění rozeznáváme tři druhy kmitání. Rozdělujeme je podle toho, za jakých podmínek vznikají a jaké mají následky. 3.1.1 Volné kmitání Tento typ můžeme též nazvat kmitáním přirozeným. Uvažujeme soustavu složenou z pružiny, tlumiče a závaží. Pokud závaží vychýlíme o amplitudu x 0 a uvolníme. Nastane pohyb se snižující se amplitudou. Na závaží nepůsobí žádná síla, proto kmity po určité době ustanou. Schéma soustavy volných kmitů je na obrázku 7 [7]. Diferenciální rovnice volného kmitání je (2.4) Obr. 7 Schéma soustavy volných kmitů [7].

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 18 3.1.2 Nucené kmitání Tento typ kmitů nastává, pokud na jednotlivé části soustavy obrobek-nástroj-stroj působí vnější periodická síla, která je popsána v rovnici (2.5). Při nuceném kmitání se kmity ustálí na určité amplitudě a po ustálení je frekvence kmitů rovna frekvenci působící vnější síly [8]. ( ) ( ) (2.5) Obr. 8 Schéma soustavy nucených kmitů [7]. 3.1.3 Samobuzené kmitání Samobuzené kmitání vzniká díky vnitřnímu mechanismu (tvořící uzavřený zpětnovazební obvod) v soustavě znázorněném na obr. 9. Tento mechanismus je schopen vytvoření stálého, neperiodického vnějšího zdroje energie a generování periodické síly během vibrací soustavy takové, která sama podporuje vibrace [9]. Na rozdíl od vynuceného kmitání, které vzniká, působí-li na soustavu periodická síla a kde hlavním parametrem tohoto kmitání je amplituda, dojde-li ke kmitání samobuzenému, roste až do svého maximálního limitu, který je dán soustavou samotnou [9]. Jedná-li se o samobuzené kmitání, pak je to chvění při obrábění a vzniká v důsledku obráběcího procesu. Jednou ze základních příčin vzniku chvění je, že se vřeteno a nástroj dostanou do vlivu dynamických sil generovaných nestabilním kmitáním buzeným řezným procesem [9].

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 19 3.2 Princip polohové vazby Obr. 9 Mechanismus samobuzeného kmitání [10]. Podle principu polohové vazby je pro vznik samobuzených kmitů nutná existence dvou dominantních tvarů kmitů mezi nástrojem a obrobkem, které jsou navzájem kolmé a mají různé vlastní frekvence. Periodická řezná síla pak systém rozkmitá současně v obou směrech tvarů stejnou frekvencí a konstantní vzájemnou fází tak, že břit se pohybuje po eliptické dráze (Obr. 10). Při pohybu po elipse ve směru hodinových ručiček z bodu A do bodu B řezná síla působí proti směru pohybu a odebírá tak energii ze systému. Naopak při pohybu z bodu B do bodu A řezná síla energii do systému dodává. Protože na dráze BA se obrábí ve větší hloubce (větší řezná síla) než na dráze AB, převažuje energie do systému dodávaná. Pokud se dodaná energie nestačí spotřebovat tlumením, dojde k postupnému nárůstu amplitudy kmitů a řezný proces se stane nestabilním. Takto může dojít ke vzniku samobuzeného kmitání i při obrábění hladkého, nezvlněného povrchu (např. při prvním řezu nebo při obrábění závitů). Podle principu polohové vazby je pro vznik chvění rozhodující vzájemná směrová orientace řezné síly a kmitavého pohybu stroje [11]. Obr. 10 Princip polohové vazby [11].

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 20 3.3 Regenerativní princip Podle regenerativního principu vznikají samobuzené kmity tak, že kmitající břit nástroje popsán funkcí y(t) obrábí zvlněný povrch popsán funkcí y 0 (t), který vznikl při předchozím řezu (Obr. 11). Zvlnění na povrchu obrobku mění periodicky hloubku řezu, resp. průřez třísky a tím moduluje řeznou sílu F(t), která způsobuje kmity v celém systému. Takto se vlny regenerují při každém řezu (při každé otáčce vřetene). Existuje určitý fázový posun Ψ mezi vlnitostí obrobeného povrchu a kmity nástroje, který je podle regenerativního principu pro vznik samobuzených kmitů rozhodující. Pokud by byl např. tento fázový posun nulový, bude průřez třísky konstantní, takže řezná síla nebude modulována a samobuzené kmitání se neobjeví [11]. Obr. 11 Regenerativní princip kmitání [4].

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 21 4 METODY ELIMINACE KMITÁNÍ PŘI OBRÁBĚNÍ DLOUHÝCH VÁLCŮ Jeden z největších problémů se kterým se setkáváme, při obrábění dlouhých válců jsou vibrace. Větší náchylnost k vibracím je zapříčiněna délkou obrobku a nedostatečná tuhost systému obrobek-nástroj-stroj. Důsledkem vibrací je především horší kvalita obrobené plochy a také větší opotřebení obráběcích nástrojů potažmo vyměnitelných břitových destiček. Je mnoho způsobů jak vibrace při obrábění redukovat a rozdělujeme je aktivní a pasivní. Jedná se o prvky strojů, které buď přímo zasahují do řezných podmínek během obrábění (aktivní) nebo zvětšují tuhost systému a případně řeší optimální podmínky řezu před jeho započetím (pasivní). 4.1 Aktivní kontrola Jedná se o elektronické systémy se snímači zabudované přímo v obráběcím stroji. Tyto systémy fungují na principu snímání vibrací a následné reakce v podobě změny otáček vřetene nebo hloubky řezu. Výrobou těchto systémů se zabývá například firma OKUMA pod názvem Machining Navi. Jedná se o tři druhy systémů s označením M-i, L-g, M-g. Model M-i pracuje na principu snímání vibrací senzorem umístěným blízko upínání nástroje a následné úpravě otáček vřetene. Model M-g využívá mikrofonu k indikaci vibrací, tento signál systém zpracuje a nabídne nám optimální otáčky vřetene. Obsluha stroje musí tuto změnu potvrdit stiskem tlačítka na řídící jednotce systému. Model L-g pracuje s periodickou změnou otáček vřetene, což eliminuje vibrace (Obr. 12) [12]. Obr. 12 Periodická změna otáček vřetene [12]. 4.1.1 Dynamická eliminace vibrací Dynamických tlumičů existují dva druhy, bez vlastního tlumení nebo s vlastním tlumením. Pokud je tlumič bez vlastního tlumení tak se pro vyvolání tlumícího efektu používá cizí těleso, které je rozkmitáno na stejnou frekvenci, jakou má kmitání již v soustavě přítomné ale s opačnou fází. Výsledkem by mělo být, že se soustava vůbec nerozkmitá. Pokud do takto řešeného tlumícího systému přidáme tlumící hmotu (např. do prostor kolem cizího tělesa) jedná se již o tlumič s vlastním tlumením [13].

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 22 Do kategorie dynamických tlumičů bez vlastního tlumení patří skupina soustružnických nástrojových držáků firmy Sandvik Coromant pod označením Silent Tools. Jsou určené pro aplikace při velkém vyložení nástroje a tím eliminují jeho kmitání. Díky jejich použití je možné nejen eliminovat kmitání ale také zvýšit produktivitu obrábění. Uvnitř nástroje (Obr. 14) je umístěno těleso o velké hmotnosti a je uloženo v pryžových pružinách. Při obrábění se pak toto těleso rozkmitá frekvencí stejnou jako soustava ale s opačnou fází. Výsledky tlumení s použitím Silent Tools lze vidět na grafu (Obr. 15) [15]. Obr. 14 Řez nástrojovým držákem Silent Tools [15]. Obr. 15 Graf znázorňující vliv použití nástrojového držáku Silent Tools [15]. 4.1.2 Eliminace kmitání pomocí diagramu stability Jednou z dalších možností pasivní ochrany před kmitáním je využití diagramu stability. Tato metoda je časově náročná a použitelná spíše pro sériovou výrobu. Diagram stability (obr. 16) nám znázorňuje křivku, která odděluje stabilní a nestabilní část diagramu. Podle něj lze nastavit například takovou šířku třísky, aby obrábění bylo stabilní v celém rozsahu otáček. Další možnost je nastavit takové otáčky, abychom mohli odebírat co největší třísku.

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 23 Obr. 16 Diagram stability. K získání diagramu stability je třeba provést měření na upnutém obrobku, který má být obráběn. Je třeba získat amplitudo-fázové frekvenční charakteristiky, které potom program v PC zpracuje a vygeneruje diagram stability. Pro změření amplitudo-fázových frekvenčních charakteristik je třeba na obrobek umístit akcelerometr a proti snímači udeřit rázovým kladivem. Toto je třeba provést v ose x a y (obr. 17). Akcelerometr i rázové kladivo jsou připojeny na analyzátor, který signál upravuje a posílá ho dále do PC, kde ho zpracuje software. Je nutné zadat parametry jako je velikost obrobku, vyložení, materiál atd. Poté je možné vygenerovat diagram stability. Takovým softwarem může být např. MetalMax TXF. Jak již bylo zmíněno tato metoda je časově náročnější a také je značně finančně náročná, proto si ji mohou dovolit jen větší firmy zejména pro sériovou výrobu. Obr. 17 Schéma měření amplitudo-fázových frekvenčních charakteristik [16].

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 24 4.2 Pasivní kontrola Jako pasivní kontrolu kmitání rozumíme systémy a prvky strojů, které přímo nezasahují do řezných podmínek. Jedná se o tlumiče, které zvyšují tuhost soustavy obrobek-nástroj-stroj. Tyto tlumiče rozdělujeme na statické a dynamické. Modernější způsobem pasivní kontroly je použití diagramu stability. S pomocí diagramu stability lze určit ideální otáčky vřetene a hloubku řezu [13]. 4.2.1 Statické tlumení vibrací Statickým tlumičem je rozuměna luneta. Její funkce je zvyšovat tuhost systému a zamezovat prohnutí obrobku vlivem řezných sil. Lunety rozdělujeme na pevné a pohyblivé. Pevná luneta (Obr. 13) se skládá z celistvého litého rámce, ve kterém jsou umístěny kladky s úhlovým rozdělením 120 stupňů. Kladky ovládáme ručně pomocí šroubů za docílením vystředění obrobku. Celý tento systém je umístěn na loži soustruhu a před započetím obrábění jej nutno upevnit před posunutím. Pohyblivá luneta je připevněna na suportu soustruhu. Po dobu řezu tak slouží jako opora proti řezným silám. Skládá se z necelistvého litého rámce a je osazena pouze dvěma kladkami. V dnešní době se lze často setkat u CNC soustruhů s hydraulickou pevnou lunetou, která je ovládána tlakovým olejem. Obr. 13 Pevná luneta [14].

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 25 5 KOMPENZACE OPOTŘEBENÍ NÁSTROJŮ PŘI PODÉLNÉM SOUSTRUŽENÍ Všechny břity řezných nástrojů podléhají při obrábění určitému opotřebení, kterému jsou vystaveny až do okamžiku dosažení konce doby trvanlivosti. Trvanlivost je produktivní upotřebitelnost, při níž jeden břit obrábí kov a v mezích stanovených parametry jakosti uděluje obrobku tvar. Pro dosažení nejvyšší možné produktivity obrábění je rozhodující volba správného řezného nástroje. Volba materiálu a geometrie břitu hrají přitom zvláštní roli. Přesto se však může stát, že i při správné volbě nástroje nelze docílit uspokojivé doby trvanlivosti. Vibrace vznikající v průběhu obrábění, vyvolané například dlouhým obrobkem, velkým vyložením, nedostatečnou tuhostí držáku nástroje nebo chybným upnutím obrobku, způsobují vždy předčasné ukončení trvanlivosti břitu [17]. 5.1 Typy opotřebení řezného nástroje Klasifikace typů opotřebení břitu řezného nástroje byla provedena za účelem možnosti posouzení operací obrábění a tím i možnost ovlivnit produktivitu. Pohled na břit přes zvětšovací sklo a posouzení, jaká opotřebení jsou na něm viditelná, umožňuje kontrolovat vhodnost trvanlivosti, její spolehlivost a dokonce možnost jejího prodloužení. Pro každý proces obrábění existuje ideální průběh opotřebení. Správný nástroj, odpovídající řezné podmínky, jakost materiálu a podmínky pro obrábění jsou důležitými předpoklady pro ideální průběh opotřebení [18]. Typy opotřebení hřbetu nástroje jsou zobrazeny na obr. 18. Opotřebení hřbetu patří mezi nejběžnější. Podle názvu lze usoudit, že se projevuje na hřbetech/bocích řezného břitu. Jeho hlavní příčinou je abrazivní opotřebení [18]. Žlábkové opotřebení je podobné jako předchozí ale dochází k němu na čele VBD. Mechanismus opotřebení je abrazivní a difúzní [18]. Plastická deformace je důsledkem vysokých teplot a tlaků, které vyvolají změknutí a vytlačení materiálu destičky [18]. Lomem břitu VBD končí její trvanlivost a další pokračování v obrábění je nepřípustné. Lom břitu může být známkou závažné závady nebo naprosto nesprávného zvolení VBD [18].

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 26 Obr. 18 Typy opotřebení břitu nástroje [17]. 5.2 Mechanismy opotřebení řezného nástroje Opotřebení nástroje je produktem kombinace zatěžujících faktorů, působících na břit. Trvanlivost břitu je ovlivňována celou řadou zatížení, která mají snahu změnit geometrii břitu. Opotřebení je tedy interakcí mezi nástrojem, materiálem obrobku a řeznými podmínkami. Nyní si popíšeme základní mechanismy opotřebení, kterými jsou abrazivní, difúzní, oxidační, lom a adhezní opotřebení [17]. Abrazivní mechanismus je velmi rozšířená forma opotřebení. Vzniká díky přítomnosti tvrdých částic v materiálu obrobku. Dochází poté k obrušování břitu těmito částicemi. Díky němu vzniká rovinná plocha na hřbetě břitu [17]. Difúzní opotřebení vzniká působením chemických vlivů. Chemické vlastnosti řezného nástrojového materiálu a jeho afinita vůči materiálu obrobku jsou rozhodujícími činiteli. Dochází k toku atomů mezi oběma povrchy a některé důležité prvky mohou být z VBD odčerpávány [17].

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 27 5.3 Materiály používané pro výrobu VBD V dnešní době je velké množství materiálů, které je možné použít pro výrobu VBD. Také neustále dochází k průběžnému zdokonalování a vývoji nových řezných materiálů. Základní materiály jsou slinuté karbidy (C), cermety (CT), řezná keramika (CC), kubický nitrid bóru (CB) a polykrystalický diamant (CD) [19]. Slinuté karbidy jsou produktem práškové metalurgie. Skládají se z tvrdých částic (karbid wolframu WC, karbid titanu TiC, karbid tantalu TaC) a z měkčího pojiva (kobalt, molybden, nikl). Zaručují vysokou tvrdost a odolnost proti otěru při teplotách do 900 C. Při vyšších teplotách je třeba zvolit kvalitnější materiál [19]. Cermety jsou kovokeramické materiály kde tvrdé částice tvořeny karbidem titanu TiC, karbonitridem titanu TiCN nebo nitridem titanu TiN. Kovové pojivo je tvořeno niklem nebo kobaltem. Struktura a jednotlivé fáze cermetu jsou na obr. 19. Cermety mají vysokou odolnost proti žlábkovému opotřebení a opotřebení hřbetu, mají také vysokou chemickou stabilitu a tvrdost za tepla [19]. Řezná keramika je velmi tvrdý materiál, který se vyznačuje chemickou stálostí a je doporučována pro obrábění vysokými řeznými rychlostmi. Rozlišujeme dva hlavní druhy. Na bázi oxidu hlinitého Al 2 O 3, na bázi nitridu křemíku Si 3 N 4. Díky křehkosti tyto destičky vyžadují vyšší stabilitu obrábění [19]. Kubický krystal bóru je složen z kubických krystalů bóru a keramického nebo kovového pojiva. Vyznačuje se vysokou tvrdostí, kterou překonává pouze polykrystalický diamant. Také tvrdostí při extrémních teplotách až 2000 C. Je velice odolný proti abrazivnímu opotřebení [19]. Polykrystalický diamant aplikujeme jako malou destičku pevně uchycenou na VBD ze slinutého karbidu. Trvanlivost je mnohonásobně větší než u slinutých karbidů. S ohledem na vysokou křehkost vyžaduje jeho použití stabilní řezné podmínky, tuhé nástroje a stroje [19]. Obr. 19 Struktura a složení cermetu [19].

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 28 5.4 Povlakování VBD Povlakování vyměnitelných břitových destiček je úprava která zdokonaluje jejich vlastnosti a tím prodlužuje jejich trvanlivost. Podle principu rozdělujeme metody povlakování na PVD, CVD, PACVD [19]. Iontové plátováni - PVD (Physical Vapor Deposition). Jedná se o metodu, kdy se vypařují nebo rozprašují atomy nanášené látky a za velmi nízkého tlaku (0,01 10Pa) kondenzují na povlakované VBD. Podle způsobu uvolňování atomů nanášené látky do plynného skupenství můžeme rozlišovat tři metody iontového plátování: napařování s přídavnou ionizací, obloukové napařování a magnetronové napařování. Touto metodou nanášíme vrstvu zhruba 3μm (TiN, TiCN, CrN), která se vyznačuje vysokou tvrdostí, nízkým třením, odolností vůči otěru a vysoké teplotě [19]. Povlakování CVD (Chemical Vapor Deposition). Při této metodě je VBD umístěna v hermeticky uzavřeném reaktoru ve směsi plynů (H 2, CO 4, Ar). Při teplotě okolo 1000 C plynné směsi na povrchu VBD reagují a tím vytvářejí pevnou vrstvu požadovaného složení (Al 2 O 3, TiC, TiCN). Tloušťka této vrstvy se pohybuje v rozmezí 5-20μm. Výsledkem je vrstva s vysokou odolností vůči opotřebení a výborné přilnutí k základnímu materiálu tedy VBD ze slinutého karbidu [19]. Povlakování PACVD (Plasma Asissted-CVD). Tato metoda je velmi podobná metodě CVD. Jedná se o plasmou aktivovaný CVD proces a díky tomu lze snížit teplotu potřebnou pro vznik požadované vrstvy. Tuto metodu používáme tam, kde není možné použít CVD povlakování z důvodu vysoké teploty např. u vysoce přesných a tvarově složitých zušlechtěných ocelových nástroů [19]. Obr. 20 Srovnání řezných materiálů [19].

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 29 5.5 Parametry ovlivňující trvanlivost řezného nástroje Trvanlivost řezných nástrojů lze prodloužit tím způsobem, že parametry, které jsou popsány v následujících podkapitolách, budou ideální pro daný používaný nástroj a pro daný pracovní úkon [20]. 5.5.1 Řezné podmínky Důležitým prvkem je řezná rychlost v c, která je závislá na vlastnostech obráběného materiálu, jmenovitém průřezu třísky a na řezných vlastnostech materiálu nástroje. Další důležitý parametr, který ovlivňuje trvanlivost je posuv f. Z hlediska produktivity obrábění je výhodné, aby byl posuv co největší, ale je třeba brát ohledy na požadavky drsnosti povrchu obráběné plochy a také na tuhost obrobku. Posledním parametrem je šířka záběru ostří a p. Opět je snaha o co největší úběr materiálu, který omezuje tuhost obrobku a způsob obrábění. Pro dosažení udávané trvanlivosti je třeba tyto parametry nastavit na optimální hodnotu. Platí zde pravidlo čím větší řezná rychlost, posuv a šířka záběru ostří tím větší je opotřebení [20]. 5.5.2 Geometrie nástroje Pro ideální opotřebení je důležité, aby měl nástroj svoji přesnou geometrii. Rychlé opotřebení často způsobují měnící se úhly geometrie nástroje. Největší vliv má úhel hřbetu a úhel čela [20]. 5.5.3 Teplota řezání a řezné prostředí Teplota v místě řezu závisí na kontaktu třísky a nástroje, na velikosti řezných sil a třecích procesech mezi materiálem obrobku a břitem nástroje. Teplotní pole obrobku, nástroje a třísky je na obr. 21 [20]. Obr. 21 Teplotní pole obrobku, nástroje a třísky [20]. Důležitou roli hraje též řezné prostředí. Aby trvanlivost byla nejdelší možná, klademe důraz na parametry jako je chladící účinek, čistící účinek, mazací účinek, ochranný účinek. Tyto požadavky jsou dosahovány pomocí řezných emulzí, které jsou v dnešní době při produktivním obrábění téměř nepostradatelné [20].

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 30 5.5.4 Stabilita řezného procesu Stabilita řezného procesu je pro dosažení maximální trvanlivosti nezbytná. Případné vibrace velkého rozsahu mohou způsobit okamžitý lom VBD, což znamená konec trvanlivosti a nutnost břit vyměnit. Eliminace kmitání při soustružení je popsána v předešlé kapitole v této práci [20].

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 31 ZÁVĚR Z bakalářské práce vyplývá, že existuje více metod, které je možné použít pro obrobení dlouhého válce. Při tomto typu obrábění je důležité brát v potaz skutečnou délku obrobku a jeho točný průměr, dále je nutné zvážit, zda bude výroba ve velké nebo malé sérii. Dalším faktorem jsou požadavky na obrobenou plochu a požadavky na přesnost obrábění a v neposlední řadě též finanční prostředky. Podle těchto parametrů je možné vybrat stroj s příslušenstvím, na kterém bude daná technologická operace prováděna. Druhá kapitola se zaměřuje na druhy kmitání. Nejvíce je pro toto téma zajímavé vynucené kmitaní a regenerativní kmitání. Metody eliminace kmitání mohou být aktivní nebo pasivní. Aktivní metody jsou dostupné pouze pro větší podniky nebo velké série výrobků, protože systémy např. od firmy OKUMA, které jsou v druhé kapitole popsány, jsou dosti nákladné. Lunety, které patří do pasivní kontroly kmitání, jsou prozatím nejběžnější a nejdostupnější metodou využívanou v praxi. Nástrojové držáky např. od firmy Sandvik Coromant s označením Silent Tools jsou zajímavým řešením a zvětšením ochrany proti chvění při relativně dobré finanční dostupnosti. Posledním metodou je změření modálních charakteristik a sestavení diagramu stability. Tato metoda je používaná v praxi jen zřídka. Větší uplatnění nachází pro akademické účely. Je to z důvodu potřeby pro každý obrobek nového diagramu stability a nutnost odborníka z oblasti modální analýzy. Při volbě řezných nástrojů je nutné sledovat mnoho faktorů, podle kterých nástroj volíme. Jedná se o materiál obrobku, řeznou rychlost, požadovanou kvalitu povrchu a další faktory, které tuto volbu ovlivňují. Prodloužení trvanlivosti řezného nástroje popřípadě zlepšení jeho mechanických vlastností je možné pomocí aplikace povlaku na řeznou část nástroje. Pro kompenzaci opotřebení je nutné dodržovat v nejlepších hodnotách parametry jako je posuv, šířka záběru ostří, řezná rychlost, geometrie nástroje, chladící, mazací a čistící účinky. Pro dosažení maximální trvanlivosti je také důležitá stabilita řezného procesu.

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 32 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1] HUMÁR, A. Technologie I - Technologie obrábění - 1. část. Studijní opory. Vysoké učení technické Fakulta strojního inženýrství, ÚST, Odbor technologie obrábění. 2003. [online]. Dostupné z: http://ust.fme.vutbr.cz/obrabeni/opory-save/ti_to-1cast.pdf [2] NĚMEC, D. a kol. Strojírenská technologie II: Soustružení. 1.vyd. Praha: SNTL, 1985. L13-C2-V-33f/25869. [3] GANGULI, Abhijit. Chatter reduction through active vibration damping. Universite Libre de Bruxelles, 2005. 120 s. Vedoucí dizertacní práce Prof. Andre Preumont [4] MM PRŮMYSLOVÉ SPEKTRUM: Soustružení bez chvění [online]. Mm Průmyslové spektrum, 2014 [vid. 2014-05-22]. Dostupné z: http://www.mmspektrum.com/clanek/soustruzeni-bez-chveni.html [5] TAJMAC ZPS: Dlouhotočný CNC automat K MX 413 [online]. TAJMAC ZPS, a.s., 2012 [vid. 2014-05-22]. Dostupné z: http://www.tajmac-zps.cz/cs/kmx-413 [6] KOVOSVIT MAS: Speciální technologie [online]. KOVOSVIT MAS, a.s., 2013 [vid. 2014-05-22]. Dostupné z: http://www.kovosvit.cz/upload/products/pdf/sph-50-cnc-sph-50d-cnc-sp-1384884959.pdf [7] ÚSTAV MECHANIKY TĚLES, MECHATRONIKY A BIOMECHANIKY: Mechanika těles-dynamika [online]. Ústav mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky, 2005 [vid. 2014-05-22]. Dostupné z: http://www.umt.fme.vutbr.cz/~pkrejci/opory/dynamika/kapitola_7.html [8] SISMILICH, Vladimír. Vibrace při obrábění kovů příčiny a jejich eliminace. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, 2010. 58 s., 0 příloh., prof. Ing. Miroslav Píška, CSc.

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 33 [9] BACH, P. Perspektivy vývoje frézovacích vreten. [s.l.], 2006. 26 s.prednáška. [10] TLUSTÝ, J. Manufacturing processes and equipment. New York : Prentice Hall, 1999. 928 s. ISBN 978-0201498653 [11] FOJTU, Petr. Problematika samobuzeného kmitání při obrábění. ČVUT [online]. 2009 [vid. 2014-05-22], s. 1-15. Dostupné z: http://stc.fs.cvut.cz/pdf/fojtupetr-304483.pdf [12] OKUMA: Machining Navi [online]. Okuma Corporation, 2014 [vid. 2014-05-22]. Dostupné z: http://www.okuma.co.jp/english/onlyone/process/index3.html [13] MÁDL, Jan. Teorie obrábění. Praha: ČVUT v Praze, 1990. 156 s. [14] STROJE SVOBODA: Příslušenství pro soustruhy [online]. Stroje Svoboda s.r.o., 2014 [vid. 2014-05-22]. Dostupné z: [15] SANDVIK COROMANT: Uživatelská příručka Silent Tools [online]. AB Sandvik Coromant a.s., 2014 [vid. 2014-05-22]. Dostupné z: http://www.sandvik.coromant.com/sitecollectiondocuments/downloads/global/technical% 20guides/cs-cz/C-1020-17.pdf [16] METALMAX: MetalMax [online]. Manufacturing laboratories, Inc., 2012 [vid. 2014-05-22]. Dostupné z: http://www.strojesvoboda.cz/katalog.php?page=detail&katalog=p%c5%99%c3%adsl u%c5%a1enstv%c3%ad/p%c5%99%c3%adslu%c5%a1enstv%c3%adsoustruhy&key=&id=4420&ids=4808&o=1> https://www.mfg-labs.com/mfglab_old/filedownload/papers_presentation/metalmax_overview.pps [17] AB SANDVIK COROMANT- SANDVIK CZ s.r.o. Příručka obrábění Kniha pro praktiky. Přel. M. Kudela. 1. Vyd. Praha: Scientia s.r.o. 1997. 857s. Přel. z: Metal cutting A practical handbook. ISBN 91-972299-4-6

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 34 [18] AB SANDVIK COROMANT. Produktivní obrábění kovů. Sandvik Coromant, technické vyd. Švédsko: CMSE, 1997. 300 s. S-811 81 Sandviken, Švédsko. [19]TAEGUTEC: Příručka obrábění [online]. TaeguTec LTD., 2014 [vid. 2014-05-22]. Dostupné z: http://www.taegutec.cz/innotool/prirucka_obrabeni_331.pdf [20] KOCMAN, Karel., PROKOP, Jaroslav. Technologie obrábění. 1.vyd. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2001. 270s. ISBN 80-214-1996-2

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 35 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK Zkratka Jednotka Popis CNC [-] computer numeric control CVD [-] chemical vapor deposition NC [-] numeric control PACVD [-] plasma asissted chemical vapor deposition PC [-] personal computer PVD [-] physical vapor deposition VBD [-] vyměnitelná břitová destička Symbol Jednotka Popis [mm 2 ] jmenovitý průřez třísky [-] materiálová konstanta [-] materiálová konstanta [-] materiálová konstanta D [mm] průměr obráběné plochy F [N] celková řezná síla [N] [N] [N] [N] řezná síla posuvová síla pasivní síla počáteční síla L [mm] délka obráběné plochy [mm] šířka záběru ostří b [N/(m/s)] koeficient tlumení b D [mm] jmenovitá šířka třísky

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 36 d [mm] průměr obrobené plochy f [mm] posuv h D [mm] jmenovitá tloušťka třísky k [N/m] koeficient pružnosti k c [ ] měrná síla l [mm] délka obrobené plochy m [kg] hmotnost tělesa n [min -1 ] otáčky obrobku [ ] řezná rychlost [ ] posuvová rychlost v e [ ] rychlost řezného pohybu [-] exponent vlivu šířky záběru ostří [-] exponent vlivu šířky záběru ostří [-] exponent vlivu šířky záběru ostří [-] exponent vlivu posuvu [-] exponent vlivu posuvu [-] exponent vlivu posuvu y(t) [-] funkce kmitů nástroje probíhajícího řezu y 0 (t) [-] funkce kmitů nástroje předchozího řezu K r [ ] nástrojový úhel nastavení hlavního ostří Ψ [-] fázový posun