Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Rychnov nad K. z hlediska přístupu pro handicapované občany

Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Rychnov nad K. z hlediska přístupu pro handicapované občany

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 4.9. 2017 Podpis

Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce akad. mal. Vladimíru Netoličkovi za cenné rady a za vedení mé práce. Oceňuji především jeho ochotu a čas, který si na mě vždy našel.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Rychnov nad K. z hlediska přístupu pro handicapované občany Bakalářská práce Autor: Ondřej Novák Vedoucí práce: Akad. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2017

Copyright 2017 Ondřej Novák

Abstrakt Novák, Ondřej: Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Rychnov nad K. z hlediska přístupu pro handicapované občany. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: akad. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2017. 81 stran. Teoretická část této práce se zabývá vymezením oblasti Rychnovsko, vysvětlením typů handicapů a průkazů zdravotně postižených osob. Praktická část obsahuje seznam hodnocení přístupnosti tvrzí, hradů a zámků na Rychnovsku z pohledu přístupnosti pro handicapovaného občana. Tato práce je součástí mapování celé České republiky. Klíčová slova: Rychnovsko, handicap, hrad, zámek, tvrz. Abstract NOVÁK, Ondřej: Fortresses, castles and chateaus in the former district Rychnov nad Kněžnou in terms of access for the disabled. Bachelor s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor: akad. mal. Vladimír Netolička. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2017. 81 pages. The theoretical part of this thesis deals with assumptions for development of tourism in the former district Rychnov nad Kněžnou and it explains the types of disabilities. The practical part contains a list of ranking of fortresses, castles and chateaus in former district Rychnov nad Kněžnou in terms of access for the disabled. This thesis is part of a nationwide mapping. Keywords: Rychnovsko, disability, handicap, chateau, castle, fortress. 7

Předmluva Z počátku jsem nevěděl, které téma bakalářské práce pro mě bude nejvhodnější. Pro téma tvrze, hrady a zámky z hlediska přístupu pro handicapované občany jsem se rozhodl z toho důvodu, že často a rád navštěvuji památky. Dalším důvodem, proč jsem si zvolil právě toto, je také fakt, že v okolí mého bydliště je historického a kulturního dědictví opravdu požehnané množství. K tomuto tématu jsem dospěl také proto, že v mém okolí, rodině žijí osoby zdravotně postižené a chtěl jsem zjistit jaké mají možnosti. Nejdříve jsem zašel za panem Vladimírem Netoličkou, domluvit se, jak by měla moje bakalářská práce vypadat a co by měla asi zhruba obsahovat. Původně jsem zamýšlel, že bych si vybral bývalý okres Orlickoústecko, protože jsem chtěl navštívit nové památky a spojit tak příjemné s užitečným. Avšak dopadlo to tak, že jsem byl nucen se Orlickoústecka vzdát, protože na něj již byla v minulých letech zpracována bakalářská práce. Vybral jsem si tedy bývalý okres Rychnov nad Kněžnou, nacházející se ve východních Čechách. Z časového důvodu je pro mě tento region výhodnější, jelikož v něm žiji a památky mám doslova na dosah. 8

Obsah Abstrakt... 7 Předmluva... 8 Obsah... 9 Úvod... 14 Teoretická část... 15 1. Vymezení oblasti Rychnovsko... 15 2. Zdravotní... 18 2.1 Lidé s mentálním m a jinou duševní poruchou... 19 2.2 Lidé s tělesným postiženým... 19 2.3 Lidé se zrakovým m... 20 2.4 Lidé se sluchovým m... 20 2.5 Lidé s narušenou komunikační schopností... 21 3. Průkazy osob zdravotně postižených... 22 3.1 Průkaz TP... 22 3.2 Průkaz ZTP... 23 3.3 Průkaz ZTP/P... 24 Praktická část... 25 4. Vlastní výzkum... 25 4.1 Metodika výzkumu... 25 4.2 Seznam hradů, zámků, tvrzí a pevností na Rychnovsku... 25 4.3 Popis návštěvy památek... 27 4.4 Nepřístupné památky... 27 4.4.1 Bolehošť... 27 4.4.2 Bunkr Na Holém... 28 4.4.3 Černíkovice... 29 4.4.4 Kostelec nad Orlicí, starý zámek... 30 4.4.5 Kvasiny... 30 4.4.6 Olešnice v Orlických horách... 31 4.4.7 Pěchotní srub Na Okraji... 31 4.4.8 Polom, Hájek... 32 4.4.9 Přestavlky... 32 4.4.10 Skalka... 33 4.4.11 Solnice... 33 4.4.12 Uhříňovice... 34 4.5 Přístupné památky... 34 4.5.1 Častolovice... 34 4.5.2 Dobřany... 37 4.5.3 Doudleby nad Orlicí... 39 4.5.4 Hanička... 41 4.5.5 Kostelec nad Orlicí, nový zámek... 43 4.5.6 Opočno... 45 9

4.5.7 Pěčín... 47 4.5.8 Pěchotní srub Mlází... 49 4.5.9 Pěchotní srub Nízká... 51 4.5.10 Pěchotní srub Průsek... 53 4.5.11 Potštejn, hrad... 55 4.5.12 Potštejn, zámek... 57 4.5.13 Rokytnice v Orlických horách... 59 4.5.14 Rychmberk... 61 4.5.15 Rychnov nad Kněžnou... 63 4.5.16 Skuhrov nad Bělou... 65 4.5.17 Skuhrov nad Bělou, Klečkov... 67 4.5.18 Velešov... 69 5. Posouzení přístupnosti objektů pro handicapované osoby... 71 5.1 Osoby tělesně postižené... 71 5.2 Osoby zrakově postižené... 72 5.3 Osoby sluchově a mentálně postižené... 73 6. Shrnutí... 74 7. Závěr... 75 Seznam použité literatury... 77 10

Kde není uveden zdroj, je tabulka a obrázek prací autora. Seznam tabulek Tabulka 1 Počty zdravotně postižených ČR k roku 2007 (v tis. obyv.)... 18 Tabulka 2 Hodnocení přístupnosti zámku Častolovice... 35 Tabulka 3 Hodnocení přístupnosti hradu Dobřany... 37 Tabulka 4 Hodnocení přístupnosti zámku Doudleby nad Orlicí... 39 Tabulka 5 Hodnocení přístupnosti tvrze Hanička... 41 Tabulka 6 Hodnocení přístupnosti zámku v Kostelci nad Orlicí... 44 Tabulka 7 Hodnocení přístupnosti zámku Opočno... 46 Tabulka 8 Hodnocení přístupnosti hradu Pěčín... 47 Tabulka 9 Hodnocení přistupnosti pevnosti Mlází... 49 Tabulka 10 Hodnocení přístupnosti pevnostního opevnění Nízká... 51 Tabulka 11 Hodnocení přistupnosti tvrze Průsek... 53 Tabulka 12 Hodnocení přístupnosti hradu Potštejn... 55 Tabulka 13 Hodnocení přístupnosti zámku Potštejn... 58 Tabulka 14 Hodnocení přístupnosti zámku Rokytnice v Orlických horách... 59 Tabulka 15 Hodnocení přístupnosti hradu Rychmberk... 61 Tabulka 16 Hodnocení přístupnosti zámku Rychnov nad Kněžnou... 63 Tabulka 17 Hodnocení přístupnosti hradu Skuhrov... 65 Tabulka 18 Hodnocení přístupnosti hradu Klečkov... 67 Tabulka 19 Hodnocení přístupnosti hradu Velešov... 69 Seznam obrázků Obr. 1 Kraje a okresy ČR... 16 Obr. 2 Vymezení region Rychnovsko... 17 Obr. 3 Průkaz TP... 23 Obr. 4 Průkaz ZTP... 23 Obr. 5 Průkaz ZTP/P... 24 Obr. 6 Zchátralý lovecký zámeček Bolehošť... 27 Obr. 7 Pohled na pevnost Na Holém... 28 Obr. 8 Zámeček Černíkovice... 29 Obr. 9 Starý zámek v Kostelci nad Orlicí... 30 Obr. 10 Zámek v Kvasinách... 30 Obr. 11 Pohled na bývalý zámeček v Olešnici... 31 Obr. 12 Pěchotní srub Na Okraji... 31 Obr. 13 Zchátrálý zámeček Hájek u vesnice Polom... 32 Obr. 14 Bývalá tvrz Přestavlky... 32 Obr. 15 Zámek Skalka... 33 Obr. 16 Hostinec u kamenného stolu, dříve zámek... 33 Obr. 17 Zchátralá tvrz Uhříňovice... 34 Obr. 18 Nepříjemný schůdek před branou na toalety na zámku v Častolovicích... 36 Obr. 19 Pohled na parkoviště u zámku Častolovice... 36 Obr. 20 Schodolez na zámku v Častolovicích... 36 Obr. 21 Místo, kde stával hrad Dobřany... 38 Obr. 22 Přístupová cesta k hradu Dobřany... 38 Obr. 23 Parkování u hradu Dobřany... 38 Obr. 24 Cesta k zámku Doudleby nad Orlicí... 40 Obr. 25 Parkování před zámkem Doudleby nad Orlicí... 40 Obr. 26 Pohyb po zámeckém parku na zámku v Doudlebách... 40 Obr. 27 Vstup na toalety a toalety pro handicapované na zámku v Doudlebách... 40 Obr. 28 Parkování u Haničky... 42 Obr. 29 Podzimní pohled na tvrz... 42 Obr. 30 Cesta ke tvrzi Hanička... 42 Obr. 31 Parkování u zámku Kostelec nad Orlicí... 44 Obr. 32 Přístupová cesta k zámku... 44 Obr. 33 Pohyb po zámeckém parku... 44 Obr. 34 Vstup k pokladně a toaletám... 44 11

Obr. 35 Parkování a cesta k zámku... 46 Obr. 36 Příchod k objektu... 46 Obr. 37 Práh u dveří na toalety... 46 Obr. 38 Schodiště na zámeckém nádvoří... 46 Obr. 39 Cesta k hradu Pěčín... 48 Obr. 40 Cesta k hradu Pěčín 2... 48 Obr. 41 Místo, kde stával hrad... 48 Obr. 42 Pohyb kolem objektu... 50 Obr. 43 Cesta k pevnosti... 50 Obr. 44 Vstup do objektu... 50 Obr. 45 Pohyb kolem objektu... 52 Obr. 46 Přístupová cesta k pevnosti... 52 Obr. 47 Přístup a pohyb okolo pevnosti... 54 Obr. 48 Přístup k objektu přes nerovnosti... 54 Obr. 49 Vstup do objektu... 54 Obr. 50 Schod před pokladnou... 56 Obr. 51 Toalety před hradem... 56 Obr. 52 Přístupová cesta k hradu 2... 56 Obr. 53 Parkování pod hradem Potštejn... 56 Obr. 54 Přístupová cesta k hradu... 56 Obr. 55 Příchod k zámku... 58 Obr. 56 Pohyb po zámeckém nádvoří... 58 Obr. 57 Práh při vstupu na toalety... 58 Obr. 58 Parkování u zámku Potštejn... 58 Obr. 59 Pohyb po nádvoří zámku... 60 Obr. 60 Pohyb po zámeckém parku... 60 Obr. 61 Parkování u hlavní silnice... 60 Obr. 62 Cesta k zámku... 60 Obr. 63 Parkování u hradu Rychmberk... 62 Obr. 64 Cesta k hradu... 62 Obr. 65 Místo, kde hrad stával... 62 Obr. 66 Vstup na toalety... 64 Obr. 67 Pohyb po nádvoří zámku... 64 Obr. 68 Parkování a cesta k zámku... 64 Obr. 69 Parkování pro handicapované... 64 Obr. 70 Most, vedoucí k druhé části hradu a rozhledně... 66 Obr. 71 Nerovný terén v prostorách objektu... 66 Obr. 72 Vstup ke hradu po lávce... 66 Obr. 73 Parkování u hradu Skuhrov... 66 Obr. 74 Místo, kde hrad stával... 68 Obr. 75 Přístupová cesta k hradu Klečkov... 68 Obr. 76 Přístupová cesta k hradu Klečkov 2... 68 Obr. 77 Pozůstatky hradu Velešov... 70 Obr. 78 Schodiště k vyhlídce... 70 Obr. 79 Přístupová cesta se značnými nerovnostmi... 70 Obr. 80 Parkoviště pod hradem Velešov... 70 Obr. 81 Mapa přístupnosti osob tělesně postižených... 71 Obr. 82 Mapa přístupnosti pro osoby zrakově postižené... 72 Obr. 83 Mapa přístupnosti pro osoby mentálně a sluchově postižené... 73 12

např. například km kilometr popř. popřípadě ČR Česká republika TP těžké ZTP zvlášť těžké ZTP/P zvlášť těžké /průvodce 13

Úvod Téma mé bakalářské práce je následující: Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Rychnov nad Kněžnou z hlediska přístupu pro handicapované občany. Toto téma jsem si zvolil po diskuzi s panem Netoličkou, téma patřilo mezi vypsané. Chtěl jsem se vcítit do role osoby se zdravotním m a třeba i nějakým způsobem pomoci těmto lidem. Dalším důvodem, proč jsem se rozhodl právě takto, je fakt, že mám v rodině osoby, které mají jisté zdravotní znevýhodnění. Osobně jsem vyzkoušel, jak je to fyzicky a psychicky náročné, pokud se daný hrad, zámek nebo tvrz nepřizpůsobí handicapovaným osobám. V teoretické části práce se nejdříve zaměřím na region Rychnovsko, v této části budu informovat o základních předpokladech této oblasti. Další část práce popisuje, co to zdravotní je a rozebírá typy zdravotních. Dále také podrobně vysvětlím, jaké druhy průkazů handicapovaných osob existují a jaké výhody přináší těmto lidem. Chystám se navštívit školní a místní knihovnu, zdroje budu hledat také na internetu. Chtěl bych nahlédnout do starších bakalářských prací a nalézt inspiraci pro psaní práce. Nejdříve se pustím do hledání hradů, zámků a tvrzí v daném regionu, na to využiji pravděpodobně internetové stránky Národního památkového ústavu, kde by měly být všechny památky, které budu podrobně zkoumat. Dále si tyto památky rozdělím na přístupné a nepřístupné. Poté bude následovat plánování cest k objektům, pravděpodobně začnu v místě svého bydliště, v Doudlebách nad Orlicích, kde se nachází renesanční zámek, jež vlastní Eleonora Dujková. Objekty budu vždy hodnotit na škále 1 až 5, kdy 1 bude znamenat velmi dobrý a 5 bude znamenat velmi špatný. U daných objektů budu nejdříve hodnotit parkování, dále cestu k objektu, pohyb po objektu a zda-li jsou u objektu toalety, popř. jestli je u objektu možnost využívat toalety pro zdravotně postižené. Tyto údaje budou zaznamenány do jednoduchých tabulek. Cílem mé práce je zjistit stav tvrzí, hradů a zámků a zmapovat jejich dostupnost pro občany s různým handicapem. Pokud by moje bakalářská práce mohla být prospěšná zdravotně postiženým osobám, jsem ochoten práci poskytnout veřejnosti či příslušným organizacím. Budu rád, pokud moje práce bude přínosem pro handicapované občany. 14

Teoretická část 1. Vymezení oblasti Rychnovsko Bývalý okres Rychnovsko leží ve východních Čechách, Královéhradeckém kraji. Rychnovsko sousedí ze severovýchodu se státní hranicí Polska, na severu s bývalým okresem Náchod, na západě regionem Hradec Králové, na jihozápadě s regionem Pardubice a na jihu Orlickoústeckem. Celková plocha regionu činila k 31.12 2014 982 km 2. Údaj statistického úřadu z 1.1. 2017 říká, že zde žije 78772 obyvatel, což znamená hustotu zalidnění 80,2 obyvatel na km 2. V tomto regionu se nalézá celkem 80 obcí, z čehož je 9 měst a 2 městysy. Hlavním okresním městem byl až do roku 2002 Rychnov nad Kněžnou, podle kterého se region nazývá. Rovinu střídá střední pahorkatina, přecházející v horský masív Orlických hor. Podnebí je díky rozdílnostem v nadmořských výškách odlišné. [1] Významnou oblastí Rychnovska je chráněná krajinná oblast Orlické hory, která byla vyhlášena v roce 1969. V této chráněné oblasti žijí některé druhy vzácných rostlin a živočichů. Za vzácné živočichy, žijící v této oblasti se považuje slepýš křehký, zmije obecná, chřástal polní, střevlík zlatolesklý, tesařík pižmový, skorec vodní nebo brkoslav severní. Rostliny, které rostou pouze v CHKO Orlické hory koprníček bezobalný a bledule jarní patří mezi ohrožené druhy, lilie cibulkatá dokonce silně ohrožené druhy. [2] Vodstvo se skládá ze tří řek, Divoké Orlice, Zdobnice a Bělé s přítoky Rokytenkou, Kněžnou, Klausou a Dědinou. Všechny řeky jsou součástí povodí Labe. Žádné vodní nádrže ani rybníky se zde nenachází, vodní plocha je pouhých 1,3 % z celkové rozlohy okresu. [1] Oblast Rychnovska a Orlických hor je populárním místem pro cykloturistiku a lyžování. V Rychnově nad Kněžnou se narodil známý spisovatel Karel Poláček, vyobrazení soch z jeho knihy Bylo nás pět nalezneme rovněž v Rychnově nad Kněžnou. Umělecké zastoupení má tato oblast ve městě Vamberk, které je celorepublikově známé svojí výrobou krajky. V úvahu přichází také navštívení muzea krajky. [1] 15

Obr. 1 Kraje a okresy ČR Zdroj: https://www.czso.cz/documents/10180/20556339/32019914m01.jpg/a0131304-ba58-4484-9f0ebfe834db88a7?version=1.0&t=1419854236732 16

Obr. 2 Vymezení region Rychnovsko Zdroj: https://mapy.cz/zakladni?x=16.2696576&y=50.2143239&z=10&l=0&source=dist&id=33 17

2. Zdravotní Stav, kdy má člověk získané, nebo vrozené poškození, ať již tělesné struktury či funkce, které ho omezují ve vykonávání některých činností a začlenění do společnosti, nazýváme zdravotní m. Lidé se zdravotním m mívají problémy v běžných životních situacích, jako je cestování, nakupování, prohlídka kulturních či uměleckých památek. [Kelnarová, Matějková, Vojtkovská, 2016, s. 13] Obecně lze říci, že lidé se zdravotním m se rozdělují do pěti skupin a to na lidi s tělesným m, mentálním m, zrakovým m, sluchovým a řečovým m. Nutno dodat, že existují lidé, kteří mají kombinaci jednotlivých, zde se hovoří o takzvaných kombinovaných. [Michalík, 2011] V České republice žije celkem zhruba 10 % zdravotně postižených osob. Tabulka 1 Počty zdravotně postižených ČR k roku 2007 (v tis. obyv.) Věková skupina tělesné zrakové sluchové mentální 0-14 16,6 7,9 2,9 11,6 15-29 25,7 6,3 3,8 22,9 30-44 43,1 7,5 4,7 19,3 45-59 127,9 12,7 11,2 20,3 60-74 152,8 18,6 15,2 13,3 75+ 183,6 34,1 36,6 19,0 celkem 550,4 87,4 74,7 106,6 Zdroj: www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08 18

2.1 Lidé s mentálním m a jinou duševní poruchou Podle frekvence v populaci i podle obrazu tohoto, lze duševní poruchy jednoduše rozdělit na: mentální retardaci a jiné duševní. [Valenta, 2011, s. 112] Mentální je jedno z běžnějších, lze ho rozdělit na dvě podskupiny, mentální retardaci a demenci. Demence je na rozdíl od mentální retardace diagnostikovaná v pozdějším věku, přibližně dvou let jedince a je spojená se snížením již dosažené mentální úrovně. Mezi příčiny u demence patří úrazy hlavy, nádory hlavy, nebo jejich následná operace. Jako hlavní příčinou je ovšem degenerativní onemocnění mozku, nejčastěji Alzheimerova choroba. [Slowík, 2007] Mentální retardace byla dříve spojována s pojmy debilita, imbecilita a idiocie, které z nové literatury vymezily pro jejich pejorativní význam. K diagnostikování tohoto je nutný snížený inteligenční kvocient pod 70 a zhodnocení celé řady dalších aspektů osobnosti, například zhodnocení selhávání v sociálním očekávání. Jedince s mentální retardací, lze rozdělit do čtyř skupin a to na osoby s lehkou mentální retardací, kdy inteligenční kvocient je mezi 50 69, jedince se středně těžkou mentální retardací 35 49 IQ, těžkou mentální retardací 20 34 IQ a hlubokou mentální retardací pod 20 IQ. [Valenta, 2011] 2.2 Lidé s tělesným postiženým Uvádí se, že lidé s tělesným m tvoří až 10% české populace. Mezi nejčastější příčiny tělesného patří onemocnění oběhové soustavy, zhoubné novotvary a nemoc endokrinní výživy a přeměny látek. Dalšími příčinami toho, proč jsou lidé tělesně bývají vady nosného a pohybového aparátu. Příčiny tělesného se stejně jako již už zmíněného mentálního liší podle doby vzniku. Vrozené tělesné bývá nejčastěji způsobeno dětskou mozkovou obrnou, při které se vyskytují parézy a plegie. V souvislosti s tělesným m, které se stále více ukazuje jako nevhodný termín kvůli své nevýstižnosti, se hovoří o takzvaném funkčním m, protože není celkové zdraví jedince, ale jen tělesná funkce. Rozdělit lze tělesně postižené ještě do dalších dvou skupin a to na skupiny chronicky nemocné a tělesně postižené. Chronické onemocnění je nepříznivý zdravotní stav, při kterém jsou poškozeny, nebo oslabeny fyziologické funkce lidského organismu. Chronické, neboli dlouhodobé je spojeno s dodržováním určité životosprávy, životního stylu a dodržování určitých léčebných postupů. Dlouhodobé sebou přináší sníženou kvalitu 19

života a může vést k degenerativním změnám. Tato skupina tělesně postižených není stigmatizovaná proto, že není na první pohled viditelné. Tělesné (resp. lokomoční, pohybové), je omezení hybnosti až dysfunkce motorické koordinace v příčinné souvislosti a poškozením, vývojovou vadou či funkční poruchou nosného a hybného aparátu, centrální nebo periferní poruchou intervence nebo amputací či deformací části motorického systému. [Novosad, 2011, s. 186] 2.3 Lidé se zrakovým m Za osobu se zrakovým m považujeme člověka, který má zrakovou vadu a běžná zraková korekce postačuje ke kompenzaci, má tedy v běžném životě problém se získáním a zpracováním informací pomocí zraku. Nelze říci, že člověk, který má brýle je zrakově postižený a to právě z toho důvodu, že jeho brýle mu umožňují tuto vadu kompenzovat. I zde můžeme příčiny zrakového rozdělit do několika skupin, například podle toho, v které části zrakového ústrojí vada vznikla, tedy jestli v zevním oku, nervových drahách, nebo ve zrakovém centru v mozku. Vrozené vady vznikají v prenatálním stádiu těhotenství, můžou být geneticky podmíněné, nebo způsobené infekčním onemocněním. Po narození může vada vzniknout v důsledku očních zákalů, důsledků diabetu melitus, tedy retinopatií, úrazy, nebo nádory. Lidé se zrakovým m se rozdělují do několika skupin a to například podle stupně jejich vady, na osoby se střední slabozrakostí, silnou slabozrakostí, těžce slabým zrakem, praktickou nevidomostí a úplnou nevidomostí. Člověk s praktickou nevidomostí, na rozdíl od člověka s úplnou nevidomostí rozezná například, jestli je v místnosti tma, nebo světlo. [Slowík, 2007] 2.4 Lidé se sluchovým m Na rozdíl od lidí se zrakovým m, člověk se sluchovým m ztrácí až 60% informací zatímco člověk se zrakovým m až 90%. Člověk se sluchovým m trpí komunikační bariérou, deficitem v orientačních schopnostech, psychickou zátěží, omezenou sítí sociálních vztahů a negativním vlivem na vývoj myšlení. Sluch má navíc i bezpečností funkci, o kterou je člověk se sluchovým m ochuzen. U této skupiny lidí je zajímavé rozdělení a to na lidi neslyšící a Neslyšící, kam se sám člověk se sluchovým m řadí. Neslyšící s velkým,,n se identifikuje jako specifická společensko-etnická minorita, s vlastním znakovým jazykem a vlastní osobitou subkulturou, ti 20

s malým n se za příslušníky jakkoliv vyčleněné skupiny nepovažují a mají tendenci spíše se plně integrovat v běžné populaci. [Slowík, 2007, s. 80] Lidé se sluchovým m se mohou dále dělit podle stupně na lidi ohluchlé, hluché, lidé se zbytky sluchu a nedoslýchavé. Ohluchlost je ztráta sluchu, která vznikla zpravidla v období, kdy byla plně vyvinuta řeč, nebo se právě rozvíjela. Řeč se po ohluchnutí nevytrácí, ztrácí ale na kvalitě. Hluchota naopak vznikla před rozvinutím řeči. Zbytky sluchu můžou být vrozené i získané, ztráta sluchu, v těchto případech není úplná, řeč se buď rozvíjí zpomaleně, nebo vůbec. Nedoslýchavost je vada, při které je jedinec schopen vnímat mluvenou řeč. Řeč je deformovaná a chudá na obsah. Nedoslýchavost se dále dělí na velmi těžkou, těžkou, střední a lehkou podle stupně vážnosti. Podle ztráty decibelů lze rozdělit zdravé i sluchově postižené jedince do následujících skupin: 0-25 db normální sluch, 26-40 db lehká nedoslýchavost, 31 60 db středně těžká nedoslýchavost dítě, 41-60 db dospělý středně těžká nedoslýchavost, 61-80 těžká nedoslýchavost, 81 a více velmi vážné. 2.5 Lidé s narušenou komunikační schopností Termín narušená komunikační schopnost označuje poruchy komunikace a užívá se pro ni zkratka NKS. Narušená komunikační schopnost se může týkat čtyř oblastí a to produkce nebo sdělování, percepce nebo porozumění a verbální nebo neverbální komunikace. Příčiny poruch řeči můžou být orgánové, nebo funkční. Orgánovou vada mohla bych způsobená například krvácením do mozku, zatímco funkční vadu mohlo způsobit přemáhání hlasu. Podle rozsahu můžou být narušené komunikační schopnosti částečné, nebo úplné. Pokud je narušená komunikační schopnost součástí jiného onemocnění mluvíme o symptomatické poruše řeči. [Kelnarová, Matějková, Vojkovská, 2016] 21

3. Průkazy osob zdravotně postižených Průkaz označující zdravotně postižené osoby náleží člověku, který po dobu minimálně jednoho roku trpí závažným tělesným, smyslovým nebo duševním m a jehož stav omezuje schopnosti běžného života, ať už se jedná o orientaci, pohyblivost nebo poruchu sociálního odcizení nebo-li autismu. Osoba trpící zmiňovaným handicapem, obdrží od roku 2014 tento průkaz pouze na základě posouzení lékařem správy sociálního zabezpečení. O tom, zda se dá pokládat člověk za osobu zdravotně postiženou a stupni zdravotního rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí, podrobně o tom informuje vyhláška č. 388/2011 Sb. Osobám, označovaným jako průvodce osoby zdravotně postižené, je umožněno vstupovat na kulturní nebo sportovní akce za sníženou cenu. Soubor jevů, platných pro parkovací průkazy osob se zdravotním pojištěním neřeší Ministerstvo práce a sociálních věcí, nýbrž Ministerstvo dopravy. 3.1 Průkaz TP Symbol TP, značící průkazku trvale postižené osoby, obdrží lidé trpící středně těžkou autistickou dysfunkcí či středně těžkým m orientace a pohyblivosti. Tito lidé se bez potíží pohybují a orientují po prostoru pro sebe známém, to znamená například pohyb po vlastním bydlení, jsou však schopni překonávat pouze některé překážky v cizím prostředí, mají problémy na nerovném terénu. Osoba s průkazem TP má špatnou orientaci při pohybu v exteriéru a prostředí pro sebe méně známem. Na základě zákona o poskytování dávek, má držitel průkazu TP právo na místo k sezení při využívání městské veřejné dopravy. Toto pravidlo se týká všech prostředků veřejné dopravy, kromě dopravců, jejichž systém vyžaduje rezervaci míst. Osoba s průkazem TP, účastnící se jakéhokoliv rokování či řešení vlastních věcí, především na místech, která neposkytují možnost sezení, má právo na přednostní vyřízení. Nejedná se o záležitosti bežného života, jako jsou nakupování a návštěvy lékaře. 22

Obr. 3 Průkaz TP Zdroj: http://www.sancedetem.cz/img/edee/clanky/prukaz-ozp/x-2015090416203194414.jpg 3.2 Průkaz ZTP Osoba, vlastnící průkaz ZTP, je taková osoba, která trpí dlouhodobým, závažným onemocněním, označováno také jako kategorie těžkého. Těžké funkční, je takový status, který značí, že daná osoba má možnost pohybu a orientace jen v zanedbatelné míře při pravidelných přestávkách. Dobrou orientaci má tato osoba pouze v prostředí, které dobře zná. V exteriéru se pohybuje a orientuje velmi špatně. Osoba s průkazem ZTP má taktéž jako osoba s průkazem TP právo na místo k sezení ve veřejné dopravě a přednostní řešení vlastních záležitostí při nerealizovatelnosti sedění v daných prostorách. Navíc má osoba ZTP právo na snížené jízdné v tuzemských vlacích a autobusech, tato sleva dosahuje míry 75 %. Obr. 4 Průkaz ZTP Zdroj: http://www.invarena.cz/wp-content/uploads/průkaz-ztp.png 23

3.3 Průkaz ZTP/P Označení ZTP/P, znamená průkaz, jež vlastní lidé s nejtěžší formou orientace, pohyblivosti a autismu. Jde o osoby s celkovým omezením pohyblivosti, což znamená, že daný člověk má velké potíže při chůzi v prostředí pro sebe známém nebo není způsobilý chodit vůbec. Tato osoba se pohybuje buď za asistence jiné osoby nebo je odkázána na invalidní vozík. Lidé s průkazem ZTP/P nejsou způsobilí se sami obeznámit s cizím prostředím. Stejně jako u držitelů průkazů TP a ZTP mají držitelé průkazu ZTP/P nárok na místo k sezení v dopravních prostředcích, přednostní řešení osobních věcí v prostředí, kde není možnost si sednout či kde je delší čekací doba. K dispozici je těmto lidem bezplatná přeprava lokálními tramvajemi, trolejbusy, autobusy a metrem. Mají taktéž snížené vstupné do tuzemských autobusů a vlaků, tato sleva je 75 %. Osoba se ZTP/P má rovněž nárok vzít si s sebou asistující osobu, která jakožto průvodce osoby zdravotně postižené neplatí jízdné v tuzemských veřejných dopravních prostředcích a tuzemské osobní hromadné dopravě. Kromě průvodce je zde možnost přepravit s sebou zdarma vodícího psa, toto platí pro osobu, která je zcela nevidomá a není jí k dispozici průvodce. Obr. 5 Průkaz ZTP/P Zdroj: http://www.pohyblivost.cz/grafika/ozp-vzor-01.jpeg 24

Praktická část 4. Vlastní výzkum 4.1 Metodika výzkumu Když jsem s bakalářskou prací začínal, byl jsem vedoucím práce, panem Netoličkou, odkázán na stránky Národního památkového ústavu, kde jsem našel všechny památky Rychnovska, které jsem potřeboval pro můj výzkum. Zabývat se budu hrady, zámky, tvrzemi a pevnostmi, které si dále rozdělím na přístupné a nepřístupné, více se budu soustředit na přístupné. Výzkum jsem zahájil v létě 2016 a dokončil na podzim 2017. Podstatou terénního výzkumu byla návštěva každé památky a posléze její fotodokumentace, popřípadě vyzkoušení fyzické náročnosti dané památky. Každý objekt jsem vždy hodnotil na stupnici jedna až pět, kdy jedna znamená nejlepší a pět nejhorší. Hodnotil jsem hlavně parkování plus vzdálenost od objektu z parkoviště, přístup k památce, dále přístup na toalety daného objektu, pokud zde nějaké byly a vhodný vstup do interiéru, který je zdokumentován pouze v některých případech. Tato bakalářská práce je součástí mapování přístupnosti hradů, zámků, tvrzí a pevností pro handicapované občany celé České republiky. 4.2 Seznam hradů, zámků, tvrzí a pevností na Rychnovsku Následující seznam jsem vytvořil za pomoci webového seznamu Národního památkového ústavu a jednotlivé objekty jsem seřadil dle abecedy: Bolehošť zámek Bunkr Na Holém pevnost Častolovice zámek Černíkovice zámek Dobřany hrad, zřícenina Doudleby nad Orlicí zámek Hanička pevnost Kostelec nad Orlicí starý zámek Kostelec nad Orlicí nový zámek Kvasiny zámek Olešnice v Orlických horách - zámek Opočno zámek Pěčín hrad, zřícenina 25

Pěchotní srub Mlází pevnost Pěchotní srub Na Okraji pevnost Pěchotní srub Nízká pevnost Pěchotní srub Průsek pevnost Polom, Hájek zámek Potštejn zámek Potštejn hrad, zřícenina Přestavlky tvrz, zámeček Rokytnice v Orlických horách zámek Rychmberk hrad, zřícenina Rychnov nad Kněžnou zámek Skalka zámek Skuhrov nad Bělou hrad, zřícenina Skuhrov nad Bělou, Klečkov hrad, zřícenina Solnice zámek Uhříňovice tvrz Velešov hrad, zřícenina [3] 26

4.3 Popis návštěvy památek V této části se budu zaobírat popisem památek z hlediska přístupnosti a nepřístupnosti pro handicapované lidi. Budu postupně hodnotit na škále od 1 do 5, jak jsem již zmínil, kde nejnižší číslo znamená nejlepší přístupnost a nejvyšší naopak nejhorší. Tyto údaje budu zpracovávat vždy do tabulky, hodnotit a přidám komentář. Zaměřím se hlavně na parkoviště, jeho vzdálenost od dané památky, dále zhodnotím přístup na toalety a zda vůbec objekt má své vlastní toalety pro zdravotně postižené osoby, poté vstup k pokladně a přímo k hradu či zámku. Na Rychnovsku jsem objevil 15 zámků, 7 hradů nebo zřícenin hradů, 6 pevností a 2 tvrze, některé z nich však přístupné nejsou. 4.4 Nepřístupné památky 4.4.1 Bolehošť Bývalý lovecký zámeček Bolehošť se nachází ve stejnojmenné vesnici Bolehošť nebo také Bolehošťské Lhotě. Tato památka mohla být postavena na přelomu 17. a 18. století. Tento barokní zámeček byl zámkem pouze pár desítek let, poté z něj vznikla lesovna, která měla být obývána ještě do nedávna. Exteriér se zdá být opravdu velmi zchátralý a zanedbaný, lze rozpoznat, že je opuštěný. Omítku již dávno nezdobí sgrafity, okna jsou rozbitá. [4] Obr. 6 Zchátralý lovecký zámeček Bolehošť 27

4.4.2 Bunkr Na Holém Bunkr Na Holém leží na hřebenu Orlických hor mezi Rokytnicí v Orlických horách a Bartošovicemi v Orlických horách. Byl vybudován k protitankové obraně v roce 1937. Nachází se 750 metrů nad mořem a v tuto dobu je nepřístupný. [5] Obr. 7 Pohled na pevnost Na Holém 28

4.4.3 Černíkovice Obec Černíkovice se nachází 8 km severně od Častolovic a 8 km severozápadně od Rychnova nad Kněžnou. Tento objekt dříve opravdu sloužil jako zámek a tvrz až do roku 1945, poté se z něj stal Ústav sociální péče. Tento ústav zde fungoval do roku 2001, nyní patří soukromníkům. Okolo zámku se rozkládá rozlehlý park. [6] Obr. 8 Zámeček Černíkovice 29

4.4.4 Kostelec nad Orlicí, starý zámek Starý zámek v Kostelci nad Orlicí byl původně tvrzí, která byla postavena v 17. století, po pár letech však shořela, na místě byl poté postaven právě tento zámek. Starým se nazývá zřejmě proto, že ve městě vznikl později ještě jeden zámek. Ten je naopak nazýván Nový. Aktuálně zde sídlí soukromníci. Vstup dovnitř památky je jen velmi omezený. [7] Obr. 9 Starý zámek v Kostelci nad Orlicí 4.4.5 Kvasiny Zámek v obci Kvasiny, na jehož místě stála původně tvrz, byl založen někdy v 17. století. Ve 20. století byl zámek nejdříve znárodněn, sloužil také jako ubytovna a nakonec se z něj stal Ústav sociální péče pro mládež. Nyní je vlastníkem jistý pan Janeček, objekt však není přístupný veřejnosti. Jednou až dvakrát za rok bylo pravidlem konání výstav nebo koncertů. [8] Obr. 10 Zámek v Kvasinách 30

4.4.6 Olešnice v Orlických horách Dříve lovecký zámeček, nyní již pouze hostinec, který se nachází v obci Olešnice v Orlických horách, byl založen roku 1709. Po roce 1945 byl objekt prázdný a byl využíván příležitostně ke skladování odpadu. Až do roku 2002 chátral, poté však dostal dotaci a byl postupně obnovován. [9] Obr. 11 Pohled na bývalý zámeček v Olešnici 4.4.7 Pěchotní srub Na Okraji Pevnost, která je součástí těžkého opevnění na hřebenu Orlických hor, byla vybudována v roce 1937. Nachází se pár set metrů od Bunkru Na Holém. [10] Obr. 12 Pěchotní srub Na Okraji 31

4.4.8 Polom, Hájek Lovecký zámeček Hájek se nachází uprostřed lesů poblíž vesnice Polom. Dříve, ačkoli velmi krátce, sloužil rodu Kinských jako barokní lovecký zámeček. Později, dokonce se říká, že do dnes funguje a je k dispozici myslivcům. Na ukazateli, asi sto metrů před objektem se nachází nápis myslivna. Objekt vypadá velmi poničeně a zdá se, že slouží pouze jako sklad věcí. [11] Obr. 13 Zchátrálý zámeček Hájek u vesnice Polom 4.4.9 Přestavlky Vesnička Přestavlky se nachází ve směru od Kostelce nad Orlicí do Chocně. Tvrz byla prvně postavena již ve 12. století, avšak shořela. Obnovena byla až o pár století déle, v 15. století. Roku 1948 byl tento objekt znárodněn a byly sem přesunuty kanceláře. V roce 1995 byla tvrz vrácena rodu Kinských. Nyní je ve vlastnictví obce Přestavlky a slouží obci jako úřad. [12] Obr. 14 Bývalá tvrz Přestavlky 32

4.4.10 Skalka Nedaleko Rychnova nad Kněžnou, v malebné obci Podbřezí, která se stala obcí roku 2006 Královéhradeckého kraje, se nachází lovecký zámeček, nazývaný Skalka. Tento zámek zde byl postaven zřejmě již ve 13. století v barokním slohu. Nachází se na malém kopečku, kterému se říká skála, podle něj mohl vzniknout i název objektu. Od roku 1989, kdy jej získali soukromníci, se o něm moc informací neví. [13] Obr. 15 Zámek Skalka 4.4.11 Solnice Okolo roku 1558 vznikla tvrz, později označována jako zámeček Solnice. Nachází se několik desítek metrů od solnického náměstí. Tato stavba ale sloužila převážně jako hostinec, což potvrzuje i starý nápis na budově, kde je napsáno Hostinec U Kamenného Stolu nebo Hotel Zámeček. Později se zde vystřídalo několik vlastníků a mimo jiné sloužil také JZD. [14] Obr. 16 Hostinec u kamenného stolu, dříve zámek 33

4.4.12 Uhříňovice Tvrz Uhříňovice byla zřejmě postavena někdy na konci 14. století, v tomto čase se udává první zmínka o ní. Uvádí se, že byla přestavěna na sýpku a dodnes by ji měl někdo využívat jako skladiště, žádné konkrétní důkazy o tom však nejsou. Tvrz, která vyčnívá již z dálky, vypadá velice zchátrale. [15] Obr. 17 Zchátralá tvrz Uhříňovice 4.5 Přístupné památky 4.5.1 Častolovice V městysu Častolovice nalezneme krásný renesanční zámek, který se nachází po boku řeky Bělé. Zámek je značený z obou stran, jak od Kostelce nad Orlicí, tak i od Čestic. Původně se jednalo o tvrz, jejíž historie sahá až do 13. století. Zámek je soukromý a v této době patří rodině Sternbergů. Okolo zámku je obora se zvířaty a malá zoologická zahrada s exotickými zvířaty. [16] Parkoviště U objektu existují dvě možnosti parkování, buď přímo u zámku, kde je ovšem parkování dražší nebo před zámeckým parkem, kde je cena o něco málo výhodnější. Může se však vyskytnout problém, protože parkoviště nemá velkou kapacitu. Žádné slevy na parkování nejsou. V případě naplněné kapacity parkovišť, je možné využít malé náměstíčko, vzdáleno zhruba 200 metrů od objektu. Pro všechny typy zdravotních je přístup od obou parkovišť velmi dobrý, neexistují žádné překážky, které by těmto osobám měly dělat větší problém. 34

Cesta k objektu Okolo zámku se nachází několik prašných, ale i asfaltových cest, na které posléze navazuje zámecký park, přes který se k objektu jde. Pohyb po zámeckém parku by neměl dělat problémy žádné handicapované osobě. Povrch je rovný, existuje zde spousta laviček, což je jistě plusem pro osoby se sníženou pohyblivostí, osobám sluchově a mentálně postiženým. Zrakově jsou schopni rozpoznat cestu díky vodící linii v podobě trávy a obrubníku, který se na části tras vyskytuje. Pohyb po objektu Tělesně mají možnost využít zvedacího systému, který je vyveze po dlouhém a náročném schodišti, mají tedy příležitost si zámek prohlédnout i zevnitř. Zvedací systém lze také využít jako zábradlí, kterého se mohou přidržovat zrakově. Jsou zde položeny koberce červené barvy, aby povrch nebyl kluzký. Toalety Na zámku existují toalety dámské a pánské, avšak žádné pro tělesně postižené. Pokud se osoba zrakově postižená rozhodne využít těchto toalet, může být navíc problémem schod a vstupní brána, kde se za toalety platí. Schůdek může být problémem také pro tělesně postiženou osobu. Pro ostatní osoby by překážky neměly být problémem. Tabulka 2 Hodnocení přístupnosti zámku Častolovice Častolovice Tělesně postižený Invalidní vozík Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkoviště 1 1 1 1 1 Cesta k objektu 1 1 2 1 1 Pohyb po objektu 1 1 2 1 1 Toalety 4 3 3 5 2 2 35

Obr. 19 Pohled na parkoviště u zámku Častolovice Obr. 18 Nepříjemný schůdek před branou na toalety na zámku v Častolovicích Obr. 20 Schodolez na zámku v Častolovicích 36

4.5.2 Dobřany Zřícenina se nachází v Orlických horách, ve stejnojmenné, malebné vesničce Dobřany, která čítá pouze pár desítek obyvatel. Objekt z dálky určitě nespatříte, jelikož se ukrývá hluboko v lesích. Z dálky je možné vidět Kostel svatého Mikuláše, který se tyčí na nejvyšším bodě vesnice. Hrad mohl fungovat až 14. století. [17] Parkování Že by zde bylo přímo parkoviště, se říci nedá. Místem, které se zdá být nejvhodnějším pro parkování, může být trávník poblíž motokrosového areálu, od kterého je objekt vzdálen ještě dalších zhruba 800 metrů. Cesta k objektu Jedinou možností, jak se dostat k místu, kde zřícenina stála, je cesta po kamenité cestě, kterou poté střídá lesní cesta, kde se mohou objevit překážky v podobě kořenů a strmých kopců, které pro tyto handicapované osoby mohou být problémovými. Problém by mohl nastat u osob se sníženou pohyblivostí a se zrakovým m. Naopak pro osoby sluchově či mentálně postižené by tento terén nemusel být překážkou. Před vstupem na lesní cestu je možné spatřit informační tabuli, která uvádí některé skutečnosti o objektu. Pohyb po objektu Návštěvníci se pohybují po lesních cestách, narazí tedy na kořeny stromů, balvany i kluzký povrch. Tento druh terénu není vhodný pro osoby se sníženou pohyblivostí, totéž platí pro osoby se zrakovým handicapem, neexistuje žádná vodící linie a vzhledem k příkrým srázům se nedoporučuje vstupovat na území bez asistence jiné osoby. Lidé s m mentálním a sluchovým nebudou mít potíže pohybovat se po terénu samostatně. Toalety Žádné toalety zde nejsou. Variantou však může být motokrosový areál, kde se toalety nachází, ale otevřeny jsou pouze v době, kdy se konají závody. Tabulka 3 Hodnocení přístupnosti hradu Dobřany Dobřany Tělesně postižený Invalidní vozík Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkoviště 4 4 4 3 3 Cesta k objektu 4 4 4 3 3 Pohyb po objektu 4 4 4 2 2 Toalety 5 5 3 5 5 5 37

Obr. 22 Přístupová cesta k hradu Dobřany Obr. 23 Parkování u hradu Dobřany Obr. 21 Místo, kde stával hrad Dobřany 38

4.5.3 Doudleby nad Orlicí Zámek Doudleby nad Orlicí se nachází zhruba 4 km od Kostelce nad Orlicí, 8 km od Rychnova nad Kněžnou. Tento renesanční zámek byl postaven již v roce 1588, kdy patřil pánům z Bubna. Nyní patří Eleonoře Dujkové, rozené z Bubna-Litic. Na fasádě lze rozpoznat krásnou sgrafitovou výzdobu, uvnitř se nachází velmi vzácný interiér. Pravidelně se zde pořádá několik kulturních akcí ročně, jako jsou divadla, kina a také již tradiční farmářské a vánoční trhy, kterých se každým rokem zúčastňuje více lidí. Vedle zámku vzniklo přírodovědné muzeum, do kterého je přístup ze zámeckého parku a rovněž stojí za návštěvu. [18] Parkoviště Parkování je možné přímo před zámeckou zahradou a je bezplatné. Pouze v případě konání farmářských trhů bývá zpoplatněno a může být problém s parkováním. Parkovat je možné buď na dlažebních kostkách nebo na kamenito asfaltovém parkovišti, které by nemělo handicapované osoby nijak omezovat. Cesta k objektu Vjezd k zámku je tvořen rovněž z dlažebních kostek, které mohou hůře schůdné pro vozíčkáře, v případě deště mohou být navíc kluzké a staly by se problémem i pro osoby se sníženou pohyblivostí. Pohyb po zámecké zahradě by měl být bezproblémový, podél cest jsou umístěny obrubníky, které napomáhají zrakově postiženým se orientovat. K pokladně, která se nachází uvnitř zámku, vedou schody, které znepříjemňují vstup osobám s omezenou schopností pohybu a zrakově postiženým. Pohyb po objektu Problém může nastat u osob se sníženou pohyblivostí, není zde žádný zvedací systém pro handicapované osoby. Vstup je vhodnější za asistence druhé osoby. Toalety Vstup na toalety se nachází na nádvoří zámku. Handicapovaní mají možnost využít bezbariérové toalety, které jsou neplacené. Tabulka 4 Hodnocení přístupnosti zámku Doudleby nad Orlicí Doudleby nad Orlicí Invalidní vozík Tělesně postižený Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkoviště 2 1 1 1 1 Cesta k objektu 2 2 2 1 1 Pohyb po objektu 4 3 2 1 1 Toalety 1 1 2 1 1 39

Obr. 25 Parkování před zámkem Doudleby nad Orlicí Obr. 24 Cesta k zámku Doudleby nad Orlicí Obr. 26 Pohyb po zámeckém parku na zámku v Doudlebách Obr. 27 Vstup na toalety a toalety pro handicapované na zámku v Doudlebách 40

4.5.4 Hanička Dělostřelecká tvrz Hanička, vznikla ve 30. letech minulého století jako obranná pevnost. V 70. letech minulého století byla přestavěna na protiatomový kryt. Po roce 1969 se Hanička stala zásobárnou vody pro blízké město Rokytnici v Orlických horách. Veřejnosti byla otevřena o tři roky později. Dlouho netrvalo a pevnost znovu uzavřelo ministerstvo a to až do roku 1993. O pár let déle získalo objekt město Rokytnice a tvrz je do této doby otevřená veřejnosti. [19] Parkoviště Parkoviště je zde pouze jedno, od objektu se nachází 1,5 km daleko. Toto parkoviště je asfaltové, ale dosti poškozené. Tělesně postiženým a zrakově postiženým lidem bude dělat problém nerovný povrch. Cesta k objektu K objektu vede pouze jedna cesta, od parkoviště je nejdříve nutné přejít hlavní silnici. Dále pokračuje asi 200 metrů dlouhá asfaltová cesta, kterou střídá lesní cesta do kopce, dlouhá asi 1 km. Poté následuje rozcestí, tady je možné jít doleva k muzeu Hanička nebo doprava k pevnosti. Kopcovitý terén s lesní stezkou není vhodný pro vozíčkáře a člověka s omezenou pohyblivostí. Zrakově postiženému je umožněn vstup pouze za asistence jiné osoby nebo vodícího psa. Pohyb po objektu Pohyb po objektu je vhodný pro mentálně a sluchově postižené, pro ostatní druhy není tato tvrz vyhovující, jelikož jsou tu úzké podzemní chodby s mnoha schodišti. Vstup pro ZTP a ZTP/P je úplně zdarma. Toalety Sociální zařízení se vyskytují výhradně u muzea, které je od pevnosti vzdáleno asi 500 metrů. Bezbariérový přístup na toalety zatím není vyřešen. Tabulka 5 Hodnocení přístupnosti tvrze Hanička Hanička Invalidní vozík Tělesně postižený Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkoviště 4 3 4 2 2 Cesta k objektu 5 5 5 2 3 Pohyb po objektu 5 4 3 1 2 Toalety 4 3 3 2 2 41

Obr. 28 Parkování u Haničky Obr. 30 Cesta ke tvrzi Hanička Obr. 29 Podzimní pohled na tvrz 42

4.5.5 Kostelec nad Orlicí, nový zámek Nový zámek v Kostelci nad Orlicí, byl postaven mezi lety 1829 1833, nový je nazýván možná také proto, že v Kostelci existoval ještě jeden zámek, který byl postaven dříve. V roce 1948 získal zámek stát a sídlil zde mimo jiné Výzkumný ústav pro chov prasat. Roku 1992 se značně poškozený objekt vrátil rodině Kinských, kteří byli původními majiteli. Ti provedli několik rozsáhlých rekonstrukcí a proto dnes zámek vypadá zachovale. Koná se zde několik kulturních akcí ročně, svatby, koncerty, expozice. [20] Parkoviště Zámecké parkoviště jako takové tu není, před zámeckou branou se však nachází pár parkovacích míst, která jsou volně využitelná. Osobám na vozíčku a zrakově postiženým může hned po vystoupení z auta dělat problém nepříjemný schod, který spojuje silnici a chodník. Mentálně a sluchově mít problém nebudou. Parkování je zdarma. Cesta k objektu Návštěvník má možnost zvolit si ze dvou tras, kudy k objektu jít, po asfaltové cestě nebo po prašné cestě s malými kamínky. Žádná vodící linie pro osoby zrakově postižené zde není, pouze v podobě trávníku vedoucího podél cest, na druhou stranu celá plocha zámeckého parku je téměř v rovině, takže nehrozí žádné riziko. Osoby mentálně, sluchově a tělesně postižené zvládnou terén bez potíží. Pohyb po objektu Hned při vchodu do zámku, k zámecké pokladně a toaletám se objeví sedm nepříjemných schodů, bohužel bez nájezdové rampy pro vozíčkáře. Lidé s omezenou schopností pohybu budou mít potíže, není zde žádná šance se čehokoli chytit nebo držet. Další překážkou se může stát schůdek označený žlutou čarou, který se nachází u vstupních dveří. Pokud tento schůdek překročíme, následuje další schůdek, který je uvnitř za dvěřmi. Návštěvníci s jakýmkoli typem handicapu musí být opatrní, tyto bariéry jim mohou dělat velké potíže a určitě je vhodné si s sebou vzít asistující osobu. Zámek zatím nemá k dispozici bezbariérový přístup. Toalety Toalety se nalézají právě za vstupem, žádné toalety pro handicapované zatím neexistují a na klasické je pro tyto osoby příliš obtížné se dostat. 43

Tabulka 6 Hodnocení přístupnosti zámku v Kostelci nad Orlicí Kostelec nad Orlicí Invalidní vozík Tělesně postižený Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkoviště 3 2 3 1 1 Cesta k objektu 1 1 2 1 1 Pohyb po objektu 4 4 4 3 3 Toalety 4 4 4 3 3 Obr. 31 Parkování u zámku Kostelec nad Orlicí Obr. 32 Přístupová cesta k zámku Obr. 34 Vstup k pokladně a toaletám Obr. 33 Pohyb po zámeckém parku 44

4.5.6 Opočno Ve 14. století pravděpodobně vznikl gotický hrad, z kterého ho se postupem času stal právě zámek v Opočně. V tomto období je objekt ve vlastnictví státu, dříve patřil rodu Colloredo- Mansfeldů a Kinským. Na zámku je knihovna, která čítá přes deset tisíc svazků, je tu spousta vzácných exponátů, obrazů a historických zbraní. Interiér i exteriér je oblíbeným místem pro konání svateb. [21] Parkoviště Parkování je možné na zhruba čtyři sta metrů vzdáleném náměstí, pro handicapované je vyhrazena ještě další možnost parkování a to v pěší zóně, kdy se dostanou téměř k samotné zámecké bráně. Cesta k objektu Jelikož je tu možnost vystoupit skoro u zámecké brány, cesta k objektu, dlouhá asi padesát metrů bude pro handicapované bez problému, menši potíže mohou mít pouze osoby zrakově postižené. Vstup do zámeckých zahrad je pro vozíčkáře možný pouze z ulice u náměstí. Pokud by se návštěvník rozhodl jít přes nádvoří, budou ho čekat nepříjemné schody, proto je doporučeno vstupovat právě ze Zámecké ulice, která je také vyznačena bezbariérovým přístupem. Pohyb po objektu Návštěvník má možnost navštívit některé prostory zámku, po domluvě může využít i jeden z okruhů s průvodcem. Právě jedna tato část je vybavena bezbariérovým přístupem pro tyto osoby. Existuje zde možnost návštěvy objektu s vodícím psem. Pokladna se nachází přímo za branou zámeckého parku. Lidé s různým typem mají příležitost prohlédnout si objekt za snížené vstupné. Toalety Na toalety jsou hosté schopni se dostat ze zámeckého nádvoří. Před vchodem jsou značena sociální zařízení. S nízkým práhem nebudou mít hosté potíže. 45

Tabulka 7 Hodnocení přístupnosti zámku Opočno Opočno Invalidní vozík Tělesně postižený Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkoviště 1 1 1 1 1 Cesta k objektu 1 1 2 1 1 Pohyb po objektu 1 1 2 1 1 Toalety 1 1 2 1 1 Obr. 38 Schodiště na zámeckém nádvoří Obr. 35 Parkování a cesta k zámku Obr. 36 Příchod k objektu Obr. 37 Práh u dveří na toalety 46

4.5.7 Pěčín Pěčínský hrad, nyní pouze pozůstatky, byl založen někdy ve 14. století a zbořen o pár desítek let později, v roce 1421. Tyto pozůstatky se nachází nad řekou Zdobnicí, nedaleko obce Pěčín. [22] Parkoviště Není zde v podstatě žádná možnost k parkování v blízkosti zříceniny. Jedinou možností je nechat auto na poli či v nejbližší vesnici Pěčín, jež se nachází asi jeden a půl kilometru od zříceniny. Handicapované osoby budou mít velký problém dostat se z parkoviště k objektu. Cesta k objektu K objektu se dostaneme pouze přes pole, na které dále navazuje lesní cesta, nevhodná pro handicapované osoby. Žádnou vodící linii zde nenalezneme, tráva je navíc vysoká a není často sekána. Pohyb po objektu Pohyb po objektu je značně stížen lesním terénem a strmými kopci. Na povrchu leží překážky v podobě spadlých větví a spadaného listí. Vstup je vhodný pouze s asistencí další osoby. Toalety Žádná sociální zařízení zde nejsou. Tabulka 8 Hodnocení přístupnosti hradu Pěčín Pěčín Invalidní vozík Tělesně postižený Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkoviště 5 5 5 4 4 Cesta k objektu 5 5 5 4 4 Pohyb po objektu 5 5 5 4 4 Toalety 5 5 5 5 5 47

Obr. 39 Cesta k hradu Pěčín Obr. 40 Cesta k hradu Pěčín 2 Obr. 41 Místo, kde stával hrad 48

4.5.8 Pěchotní srub Mlází Pevnost těžkého opevnění, nazývaná Mlází, vznikla ve 30. letech 20. století. Sloužila k obraně proti Hitlerovi v období 2. světové války. Vstup do památky je pouze příležitostný, za dobrého počasí bývá otevřen jednou až dvakrát za měsíc a to pouze v některých ročních obdobích. [23] Parkoviště Parkování je umožněno 500 metrů od památky na malém parkovišti pojmenovaném Mezivrší, to se rozkládá na stejnojmenném vrcholu. Parkoviště je zdarma, jeho jedinou nevýhodou je malá kapacita. Cesta k objektu Asfaltová stezka vede do mírného kopce, po 500 metrech se po levé straně objeví pevnost Mlází. Problémy mohou mít nevidomí, lepší přístup mají s vodícím psem. Pohyb po objektu Tato pevnost rozhodně není příhodná pro osoby na vozíčku, osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Nachází se tu spousta překážek v podobě úzkých chodeb a schodišť, pevnost není bezbarierová. Toalety Toalety se na místě neobjevují. Tabulka 9 Hodnocení přistupnosti pevnosti Mlází Mlází Invalidní vozík Tělesně postižený Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkoviště 2 2 3 1 1 Cesta k objektu 2 1 3 1 1 Pohyb po objektu 4 3 4 2 2 Toalety 5 45 5 5 5 49

Obr. 43 Cesta k pevnosti Obr. 42 Pohyb kolem objektu Obr. 44 Vstup do objektu 50

4.5.9 Pěchotní srub Nízká Bunkr těžkého opevnění, pojmenovaný jako Nízká se nachází na severní hranici s Německem. Tato betonová stavba byla zbudována ve 30. letech minulého století. Otevírací doba není stálá, závisí na počasí a čase dobrovolníků, provádějících prohlídky. [24] Parkování Tento srub má shodné parkoviště s pevností Haničkou. Toto parkoviště je značně poškozené a handicapovaní po něm mají stížený pohyb. Cesta k objektu Cesta k objektu vede po pěkné, nové asfaltové cestě, problémem může být vzdálenost. Objekt se nachází až za nepřístupnými pevnostmi Na Holém a Na Okraji, je vzdálen asi 1 km od parkoviště. Pohyb po objektu Dá se říci, že tyto sruby vypadají téměř identicky, je tu zhoršený vstup pro zrakově postižené a absolutně nevhodný vstup pro vozíčkáře. Ti mají možnost prohlédnout si objekt pouze z venku. Toalety Žádné toalety se v okolí nevyskytují. Tabulka 10 Hodnocení přístupnosti pevnostního opevnění Nízká Nízká Invalidní vozík Tělesně postižený Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkoviště 4 3 4 2 2 Cesta k objektu 3 2 3 1 1 Pohyb po objektu 4 3 3 1 2 Toalety 5 45 5 5 5 51

Obr. 46 Přístupová cesta k pevnosti Obr. 45 Pohyb kolem objektu 52

4.5.10 Pěchotní srub Průsek Typickým pěchotním srubem je Průsek, tento bunkr byl podobně jako většina bunkrů v této oblasti postaven ve 30. letech minulého století. Vstup je příležitostný, rozhoduje se na základě příznivého počasí a volna dobrovolníků provádějících výklad v pěchotních srubech. [25] Parkoviště Parkování je stejné pro bunkr Mlází i Průsek. Cesta k objektu K objektu vede stejná stezka jako k objektu Mlází, je pouze o 200 metrů dál. Pohyb po objektu Objekt je typická pevnost s mnoha schodišti, tudíž není uzpůsoben osobám na vozíčku. Prohlídku zvládne osoba sluchově a mentálně postižená. Toalety Toalety se zde nenalézají. Tabulka 11 Hodnocení přistupnosti tvrze Průsek Průsek Invalidní vozík Tělesně postižený Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkoviště 2 2 3 1 1 Cesta k objektu 2 1 3 1 1 Pohyb po objektu 4 3 4 2 2 Toalety 5 45 5 5 5 53

Obr. 48 Přístup k objektu přes nerovnosti Obr. 47 Přístup a pohyb okolo pevnosti Obr. 49 Vstup do objektu 54

4.5.11 Potštejn, hrad Zřícenina hradu Potštejn se nachází jihovýchodně od obce Potštejn, hrad byl postaven ve 13. století. Hrad je postaven v gotickém slohu. Objekt je od konce 20. století vlastnictvím obce Potštejn. V areálu lze spatřit také kapličku, která byla nedávno zrekonstruována a je k dispozici návštěvníkům při prohlídkách. [26] Parkoviště Parkování je zřízeno pouze pod hradem, parkoviště je zdarma, avšak cesta od něj až na hrad je dlouhá pár stovek metrů, navíc do kopce. Cesta k objektu Vede zde zhruba pět set metrů dlouhá, nejdříve asfaltová, poté kamenitá cesta. Obrubník, který vede podél asfaltové cesty, usnadní nevidomým orientaci. Kamenitá cesta může dělat problém vozíčkářům a osobám se sníženou schopností pohybu. Stezka, která směřuje na hrad je velice prudká a za vlhka může být také kluzká. Po cestě narazíme na několik otevřených odvodňovacích žlabů, které mohou způsobit potíže nevidomým osobám. Pod hradní bránou se nachází nerovnost v podobě kamenů, na kterou je třeba dát si pozor. Pohyb po objektu Pohyb po objektu je umožněn pouze některým typům handicapů. Na každém kroku jsou bohužel schody a další nepříjemné překážky pro osoby s omezenou schopností pohybu. Jelikož se jedná o členitý terén, je vstup pro vozíčkáře a nevidomé vhodnější za asistence druhé osoby. Toalety Je možné využít toalety nacházející se hned za hradní branou, jedná se pouze o mobilní toaletu, nevhodnou pro zdravotně postižené. Tabulka 12 Hodnocení přístupnosti hradu Potštejn Potštejn, hrad Invalidní vozík Tělesně postižený Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkoviště 3 3 3 2 2 Cesta k objektu 4 3 3 2 2 Pohyb po objektu 4 3 3 1 2 Toalety 5 5 5 3 3 55

Obr. 53 Parkování pod hradem Potštejn Obr. 54 Přístupová cesta k hradu Obr. 52 Přístupová cesta k hradu 2 Obr. 51 Toalety před hradem Obr. 50 Schod před pokladnou 56

4.5.12 Potštejn, zámek Barokní zámek Potštejn, jež byl postaven roku 1749, byl ještě do nedávna ve velmi špatném stavu. Po komunistickém převratu byl doslova zdemolován a až do konce 20. století chátral. Většina cenností, obzvláště v oblasti interiéru byla zničena. Po revoluci se zámku ujali noví majitelé, k žádné pozitivní změně však nedošlo. Rokem, který byl pro objekt zlomový, se stal rok 2004, kdy zámek připadl novým majitelům. Manželé Nováčkovi provedli rozsáhlou rekonstrukci zámku a zámeckého parku, který byl rovněž ve velmi chatrném stavu. Aktuálně se zde pořádá několik kulturních akcí ročně a vznikla tu také zámecká kavárna. Na zámku se dá rovněž uspořádat svatební obřad a je zde též možnost ubytování v některých místnostech. [27] Parkoviště Parkování je k dispozici před budovou zámku, povrch je tvořen malými kamínky. Celkově je řešeno velmi dobře, návštěvníci za něj nic neplatí a zámek i zahradu mají přímo před sebou. Parkoviště má velkou kapacitu, ale místa vyhrazená pouze pro zdravotně postižené tu nejsou. Cesta k objektu K objektu vedou dvě cesty, buď z parkoviště nebo přední branou. Obě cesty mají stejný povrch jako parkoviště a zámek je vzdálen pár metrů. Handicapovaní nebudou mít žádné problémy se k objektu dostat. Pohyb po objektu Může se stát, že dveře do nádvoří budou zavřené, v tomto případě mohou nastat komplikace pro osoby na vozíčku, ti nemusí dosáhnout na kliku těchto dvěří a potřebují asistenci druhé osoby. Nádvoří je tvořeno nerovnými kameny, jinak než přes ně se do útrob zámku nedá dostat. Zámek zatím nevlastní žádné kompenzační pomůcky pro handicapované osoby, takže je pohyb po nitru objektu složitý. Pohyb po zámeckém parku je zatím omezený, jelikož se park postupně obnovuje. Na informační desce nejsou vyznačeny žádné informace o sníženém vstupném pro osoby zdravotně postižené. Toalety Náchází se zde toalety pánské a dámské, pro zdravotně postižené však ne. Až na malý schůdek u vstupu na toalety, je přístup dobrý. 57

Tabulka 13 Hodnocení přístupnosti zámku Potštejn Potštejn, zámek Invalidní vozík Tělesně postižený Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkoviště 2 2 2 1 2 Cesta k objektu 3 1 2 1 1 Pohyb po objektu 4 3 3 2 2 Toalety 4 3 3 2 2 Obr. 58 Parkování u zámku Potštejn Obr. 55 Příchod k zámku Obr. 57 Práh při vstupu na toalety Obr. 56 Pohyb po zámeckém nádvoří 58

4.5.13 Rokytnice v Orlických horách Budova zámku v Rokytnici v Orlických horách byla původně vodní tvrzí, kterou postupem času přestavěli Mauschwitzové na renesanční stavbu. Renesanční budovu přestavěli ještě dvakrát Kryštof Václav Nostic a Josef z Nostic. Zámek byl ve vlastnictví Nosticů až do roku 1945, po tomto roce sloužil ke školním účelům. V posledních letech byl ve velmi bídném stavu, důležitým rokem je rok 2010, kdy jej získali soukromí majitelé a zámek začali postupně rekonstruovat. Nyní se začíná postupně otevírat veřejnosti. [28] Parkoviště Zámek svoje parkoviště nemá. Zaparkovat se dá buď na náměstí, kde jsou i vyhrazená parkovací místa pro tělesně postižené osoby. Další možností je parkování vedle zdi, která obklopuje zámecký park, tady je ovšem omezená doba stání a míst omezené množství. Cesta k objektu Z parkoviště na náměstí i vedle kamenné zdi je zámek skutečně blízko. Jediné, na co si handicapovaný návštěvník musí dávat pozor, je rušná vozovka, jde zejména o sluchově, zrakově a mentálně postižené. Pohyb po objektu Pohyb po nádvoří zámku je dobrý, povrch je tvořen z asfaltu, přirozenou vodící linií je trávník, pod obloukovými klenbami je betonový povrch. Park je postupně obnovován, zatím není možné se po něm projít. Prohlídky prozatím nejsou uzpůsobeny pro zdravotně postižené. Toalety Toalety na zámku jsou, jde však o klasické pánské a dámské sociální zařízení. Tabulka 14 Hodnocení přístupnosti zámku Rokytnice v Orlických horách Rokytnice v Orlických horách Invalidní vozík Tělesně postižený Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkoviště 2 2 3 2 2 Cesta k objektu 2 2 4 3 3 Pohyb po objektu 4 3 3 2 2 Toalety 4 3 3 2 2 59

Obr. 59 Pohyb po nádvoří zámku Obr. 62 Cesta k zámku Obr. 61 Parkování u hlavní silnice Obr. 60 Pohyb po zámeckém parku 60

4.5.14 Rychmberk Hrad Rychmberk, jež se nacházel v obci Liberk na Podorlicku, byl založen zhruba na začátku 14. století. Zřejmě zde sídlili husité, dále mohl tento objekt patřit Jiřímu z Poděbrad. Poslední zmínka o hradu, je z roku 1495, od této doby má být opuštěný a později úplně zdemolovaný. V této době není možné spatřit žádné pozůstatky hradu, existují pouze terénní náznaky. [29] Parkoviště Možností, jak vyřešit parkování, je nechání auta u místního obecního úřadu. Tato plocha je k parkování určena. Jedná se o asfaltovou silnici, od které byl je vzdálen pár kroků. Cesta k objektu Objekt je vzdálen pár desítek metrů od místního dřevěného kostela, kolem kterého vede travnatá cesta. Objekt se nacházel na pomezí dnešního lesa. Žádné značení, kde objekt stával nelze spatřit. Toalety Žádné toalety se tu nenachází. Tabulka 15 Hodnocení přístupnosti hradu Rychmberk Rychmberk Invalidní vozík Tělesně postižený Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkoviště 2 2 3 2 2 Cesta k objektu 2 2 2 2 2 Pohyb po objektu 2 2 2 2 2 Toalety 5 5 5 5 5 61

Obr. 63 Parkování u hradu Rychmberk Obr. 64 Cesta k hradu Obr. 65 Místo, kde hrad stával 62

4.5.15 Rychnov nad Kněžnou V Rychnově nad Kněžnou, bývalém okresním městě lze navštívit Kolowratský barokní zámek, jejímž architektem je Jan Blažej Santini, který se mimo jiné proslavil svým vlastním stylem, barokní gotikou. Zámek byl postaven na konci 17. století. Objekt byl v minulosti znárodněn, nyní však patří rodu Kolovratů. Pro držitele průkazů ZTP a ZTP/P je po předložení průkazu možné využít sníženého vstupného. [30] Parkoviště Těsně u objektu se dá využít parkování pro handicapované osoby, celkem tu jsou dvě místa. Tato místa jsou na asfaltovém parkovišti, necelých sto metrů od vstupu do objektu. Cesta k objektu Z parkoviště k objektu stačí pouze přejít silnici. Poté následuje prašná cesta do mírného svahu, ta však nezpůsobí handicapovaným osobám větší komplikace. Pro osoby se zrakovou indispozicí je přirozenou vodící linií travní porost, nacházející se po obou stranách cesty. Pohyb po objektu Pohyb po zámeckém nádvoří je velmi dobrý. Povrch nádvoří je tvořen jemným štěrkem, jedinou překážkou jsou betonové květináče nacházející se různě po nádvoří, ty však velké komplikace zdravotně postiženým osobám nepřinesou. Pohyb po zámeckém parku je rovněž dobrý, vstup je možný buď z vedlejší ulice nebo přes zámecké nádvoří. Přirozenou vodící linii tvoří tráva obklopující stezky z obou stran. Povrch je rovný, nehrozí tedy žádné nebezpečí. V interiéru není zaveden zvedací systém, vozíčkáři tedy mají možnost vstupu pouze do některých prostor zámku. Toalety Vstup na sociální zařízení je zdarma, bohužel se zde nevyskytují toalety pro tělesně postižené osoby. Při vstupu je malý schůdek, který handicapovaným osobám příliš potíží neudělá. Tabulka 16 Hodnocení přístupnosti zámku Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Invalidní vozík Tělesně postižený Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkoviště 1 1 1 1 1 Cesta k objektu 2 1 1 1 1 Pohyb po objektu 3 2 2 1 1 Toalety 4 3 3 2 3 63

Obr. 68 Parkování a cesta k zámku Obr. 69 Parkování pro handicapované Obr. 67 Pohyb po nádvoří zámku Obr. 66 Vstup na toalety 64

4.5.16 Skuhrov nad Bělou Nad obcí Skuhrov nad Bělou je možné shlédnout zříceninu hradu Skuhrov. Uvádí se, že byl zbudován ke konci 13. století, není však známo, kým byl skutečně postaven. Patřil nejdříve Mutinovi, dále pánům z Častolovic a poté Pernštejnům. Od druhé poloviny 16. století se již uvádí jako neobývaný. Nyní jsou k dispozici pouze náznaky hradu. Na místě, kde stával hrad, stojí podium, na kterém se v létě pořádají divadla a koncerty. Byla zde postavena dřevěná rozhledna. [31] Parkoviště Přímo před pozůstatky hradu se nachází dostatečně rozsáhlé parkoviště, které je zároveň bezplatné. Cesta k objektu K objektu vede přes příkop, kde zřejmě stála hradní brána, železný most, na který je vytvořen betonový nájezd, který zlepší pohyb handicapovaným osobám. Problém však čeká před mostem, před ním je volný prostor bez jakékoliv vodící linie, nevidomým hrozí nebezpečí pádu, měli by tedy vstupovat pouze za asistence někoho dalšího. Pohyb po objektu Okolo celého objektu se střídá železný a dřevěný plot, což je důležité vzhledem ke kopcovitému terénu. V prostorách bývalého hradu se nachází kameny, popadané větve a jámy. Tyto nerovnosti mohou znepříjemňovat pohyb lidem se sníženou pohyblivostí. Objekt je rozdělen na dvě části, přes příkop vede most se schodištěm, po kterém dojdete až k rozhledně. Část těchto schodů má zábradlí pouze na jedné straně a může způsobit problémy zrakově postiženým. Prostor není vhodný pro osoby na vozíčku. Toalety Toalety se na bývalém hradu nenalézají. Tabulka 17 Hodnocení přístupnosti hradu Skuhrov Skuhrov Invalidní vozík Tělesně postižený Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkoviště 2 2 3 2 2 Cesta k objektu 2 2 4 2 2 Pohyb po objektu 4 3 5 1 2 Toalety 5 5 5 5 5 65

Obr. 73 Parkování u hradu Skuhrov Obr. 72 Vstup ke hradu po lávce Obr. 71 Nerovný terén v prostorách objektu Obr. 70 Most, vedoucí k druhé části hradu a rozhledně 66

4.5.17 Skuhrov nad Bělou, Klečkov Hrad Klečkov, původně nazýván jako Nový hrad, se vyskytuje v Podorlicku, nad cestou od Skuhrova nad Bělou směrem do Deštného v Orlických horách. Zbytky hradu, postaveného okolo roku 1400 patřily naposledy pánům z Pernštejna. O pár desítek let později byl již hrad pustý. Později je hrad nazýván jako Klečkov, podle bývalé myslivny, která se nachází poblíž. Dochovaly se pouze terénní náznaky. [32] Parkoviště Parkoviště jako takové k dispozici žádné není, je možné zastavit na některém z odpočívadel, kde je vždy místo pouze pro jedno auto. Cesta k objektu Velmi obtížný, kopcovitý terén znemožňuje vstup handicapovaným osobám. Strmé srázy jsou nebezpečné pro osoby se špatným zrakem. Cesta není udržovaná, pod spadaným listím jsou ukryty větve a kameny. Značka poukazující na pozůstatky hradu se nalézá pouze u hlavní silnice. Toalety Sociální zařízení v blízkosti nejsou. Tabulka 18 Hodnocení přístupnosti hradu Klečkov Skuhrov nad Bělou, Klečkov Invalidní vozík Tělesně postižený Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkoviště 5 4 5 4 5 Cesta k objektu 5 5 5 4 5 Pohyb po objektu 5 4 5 4 5 Toalety 5 5 5 5 5 67

Obr. 75 Přístupová cesta k hradu Klečkov Obr. 76 Přístupová cesta k hradu Klečkov 2 Obr. 74 Místo, kde hrad stával 68

4.5.18 Velešov Pozůstatky původně gotického hradu Velešov se nachází mezi obcemi Doudleby nad Orlicí a Potštejnem. Tento hrad byl stavěn někdy okolo roku 1340, zachovaly se z něj pouze zbytky zdiva. Kromě těchto zbytků hradu je k dispozici vyhlídka, na kterou vede několik dřevěných schodišť. [33] Parkoviště Bezplatné parkování je umožněno pod zříceninou, přímo u silnice. Jedná se o kamenitý povrch. Cesta k objektu Od parkoviště je vyznačena kamenitá stezka až ke zřícenině, podle ukazatele dlouhá osm set metrů. Povrch je kluzký i za sucha, od začátku do konce cesty je to velice strmé stoupání vhodné spíše pro zdatnější osoby. Handicapovaní budou mít velké problémy toto stoupání zvládnout. Pohyb po objektu Pohyb po bývalých prostorech hradu stěžuje lesní terén se strmými kopci a volně ležícími větvemi, překážejícími v cestě. Kromě lesního terénu, je překážkou také několik schodišť, které umožňují vstup na vyhlídku a k informační tabuli, kde je vyobrazeno, jak dříve hrad mohl vypadat. Toalety Žádné toalety se na místě ani poblíž nenachází. Tabulka 19 Hodnocení přístupnosti hradu Velešov Velešov Invalidní vozík Tělesně postižený Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkoviště 3 3 3 2 2 Cesta k objektu 5 4 5 4 4 Pohyb po objektu 5 4 5 3 4 Toalety 5 5 5 5 5 69

Obr. 80 Parkoviště pod hradem Velešov Obr. 79 Přístupová cesta se značnými nerovnostmi Obr. 78 Schodiště k vyhlídce Obr. 77 Pozůstatky hradu Velešov 70

5. Posouzení přístupnosti objektů pro handicapované osoby Tato kapitola se zaobírá přístupnými tvrzemi, zámky a hrady, které jsou vyhovující pro návštěvu zdravotně postižených osob. V této části jsem hodnotil bezbariérový přístup k objektům. Řešil jsem hlavně parkovací místa pro handicapované osoby, přistup k památkám, pohyb po památce a jejím okolí a zda-li existují sociální zařízení, pokud možno bezbariérové. Na mapách jsou vždy vyznačeny objekty, které jsou vyhovující pro danou skupiny zdravotně postižených osob. Postupně jsem rozebral všechny čtyři skupiny. 5.1 Osoby tělesně postižené U osob tělesně postižených je nejdůležitějším faktorem bezbariérový přistup. Zkoumal jsem nejdříve, jestli je u dané památky vyhrazené parkování pro tělesně postižené. Zároveň jsem u parkování hodnotil vzdálenost parkoviště od objektu. Dalším relevantním faktorem, který jsem rozebíral u těchto návštěvníků, byla možnost pohybu po památce na invalidním vozíku. Zjišťoval jsem také, zda je u památek možnost bezbariérových prohlídek. U památek není důležitý pouze vstup do interiéru, ale také pohyb po venkovních prostorách objektu. Všechny tyto aspekty jsem se snažil subjektivně zhodnotit. Zámky a hrady vhodné pro návštěvu tělesně postižených jsou vyobrazeny na mapce. Jedná se o zámek Opočno, který obstál na jedničku, dalšími objekty, které lze zařadit k bezbariérovým jsou zámek Častolovice, Doudleby nad Orlicí a Rychnov nad Kněžnou. Obr. 81 Mapa přístupnosti osob tělesně postižených zpracování z mapy.cz 71

5.2 Osoby zrakově postižené Zrakově postižené osoby jsou zatím bohužel odkázány na druhou osobu, která je při prohlídkách objektů musí navigovat a doprovázet. Za asistence druhé osoby je možné si vyslechnout výklad průvodce a dozvědět se tak o objektu podrobné informace. V žádném objektu na Rychnovsku zatím neexistuje tzv. haptická expozice, což znamená prohlížení si určité věci za pomoci hmatu. Druhou možností, jak si může zrakově postižený pomoci, je Braillovým písmem, tuto možnost však doposavad žádný objekt neposkytuje. Za památky s dobrou až výbornou dostupností pro zrakově postižené jsem označil zámek Rychnov nad Kněžnou, Opočno, Doudleby nad Orlicí a Častolovice. Obr. 82 Mapa přístupnosti pro osoby zrakově postižené zpracování za pomoci mapy.cz 72

5.3 Osoby sluchově a mentálně postižené Osoby sluchově a mentálně postižené mají společné to, že nemají fyzické omezení. Osobu sluchově postiženou může omezovat to, že si neposlechne originální výklad průvodce obsahující relevantní informace o historii objektu. Existují však různé materiály, které hrady, zámky a tvrze poskytují, jedná se pestrou škálu materiálů od letáků po informační tabule. Mentálně postižený člověk může mít potíže s koncentrací při delším výkladu. Pro oba typy osob je vhodnější navštěva exteriéru. Na Rychnovsku se nalézá hned několik přístupných památek pro zrakově a mentálně postižené, nejlepší přístup je u zámků Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických horách, Potštejn, Opočno, Kostelec nad Orlicí, Doudleby nad Orlicí, Častolovice. Dále taktéž u pěchotní tvrze Haničky a hradu Potštejn. Objektů by bylo podstatně více, pokud by u zbylých existovaly toalety. Obr. 83 Mapa přístupnosti pro osoby mentálně a sluchově postižené zpracování za pomoci mapy.cz 73