Tvrze, hrady a zámky Jihlavska z hlediska přístupu pro handicapované občany

Transkript

1 Tvrze, hrady a zámky Jihlavska z hlediska přístupu pro handicapované občany

2

3 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

4 Poděkování Tímto bych chtěl velmi rád poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce panu ak. mal. Vladimíru Netoličkovi, který mi velmi ochotně poskytl cenné rady, které jsem zužitkoval ve své bakalářské práci.

5 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Tvrze, hrady a zámky Jihlavska z hlediska přístupu pro handicapované občany Bakalářská práce Autor: Jaroslav Kula Vedoucí práce: Akad. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2015

6 Copyright 2015 Jaroslav Kula

7 Abstrakt Kula Jaroslav: Tvrze, hrady a zámky Jihlavska z hlediska přístupu pro handicapované občany. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: akad. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava stran. Cílem mé práce je zmapování veřejně přístupných i nepřístupných památek Jihlavska a na základě fotodokumentace, slovního popisu a hodnocení vyhodnotit objekty vhodné pro návštěvu handicapovaných občanů. Tato práce je součástí mapování celé České republiky. Klíčová slova: zdravotní, hrady, zámky a tvrze Abstract KULA, Jaroslav: Strongholds and castles of Jihlava county in terms of access for people with handicap. Bachelor s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor akad. mal. Vladimír Netolička. Grade of qualification: bachelor. Jihlava pages. The aim of my thesis is mapping out accessible as well as inaccessible sights available to the public in Jihlava region. Furthermore, I have set out to evaluate which places are suitable for a vist by disabled citizens based on my photos, verbal description and final assessment. This thesis forms part of an overall mapping of the whole Czech Republic. Keywords: disabilities, strongholds, castles 7

8 Předmluva Při rozhodování při výběru tématu bakalářské práce mě velmi oslovilo téma,,tvrze, hrady a zámky z hlediska přístupu pro handicapované občany, které bylo vypsané panem akad. malířem Vladimírem Netoličkou. Na vzájemné domluvě s panem akad. malířem Netoličkou jsme zvolili oblast Jihlavska. Pro výběr právě tohoto tématu jsem se rozhodl hned z několika důvodů, jedním z důvodů je, že velmi rád cestuji jak po cizích zemích, tak po tuzemsku. Památky v České republice jsem si zamiloval již v dětství, kdy jsme s rodiči trávili letní dovolené vždy v jiném koutu republiky. Během dovolené jsme navštívili každou historickou památku, která v námi zvolené lokalitě nabízela své krásy. Dalším důvodem je, že jsem nedaleko města Jihlavy v dětství bydlel a po dobu několika let jsem zde trávil své prázdniny, proto ve mně tato oblast uchovává citový vztah. Třetím důvodem výběru tématu byla inspirace o zjištění vhodnosti návštěvy památek handicapovanými osobami. Zmapování terénu přístupnosti ve mně představovalo výzvu, takové informace pak mohou poskytnuty handicapovaným osobám, což je velmi užitečné. Velmi rád bych chtěl poděkovat místním obyvatelům, se kterými jsem měl během návštěv objektů hovořit. Dostalo se mi od nich velmi mnoho užitečných a zajímavých informací, se kterými jsem naložil ve své práci, dále mi také pomohli s orientací při hledání památek. 8

9 Obsah Abstrakt... 7 Předmluva... 8 Obsah... 9 Úvod Teoretická část Jihlavsko Zdravotní Druhy zdravotního Osoby s mentálním m Osoby s tělesným m Osoby se smyslovým m Osoby s duševním m Osoby s kombinovaným m Průkazy osob se zdravotním m Průkaz TP Průkaz ZTP Průkaz ZTP-P Zdravotní v číslech Bariéry pro handicapované osoby Praktická část Vlastní výzkum Metodika výzkumu

10 6.2 Seznam hradů, zámků a tvrzí Jihlavska Hodnotící kritérium Hrady Hrad Janštejn (zřícenina) Radkov - Kočičí hradiště Hrad Rokštejn, Panská Lhota (zřícenina) Hrad Roštejn Hrad Štamberk (zřícenina) Tvrze Tvrz Černíč Tvrz Kamenice Tvrz Prostředkovice Tvrz Přímělkov Tvrz Svojkovice - Štítky Zámky Zámek Batelov Zámek Brtnice Zámek Jamné Zámek Kněžice Zámek Krasonice Zámek Luka nad Jihlavou Zámek Mirošov Zámek Plandry Zámek Polná Zámek Příseka Zámek Puklice

11 9.12 Zámek Telč Zámek Třešť Zámek Větrný Jeníkov Posouzení přístupnosti objektů pro handicapované osoby Tělesně postižené osoby Zrakově postižené osoby Sluchově postižené osoby Mentálně postižené osoby Shrnutí Závěr Seznam použité literatury

12 Kde není uveden zdroj, je obrázek, tabulka a mapa prací autora. Seznam obrázků Obrázek 1 plocha k zaparkování vozidla Obrázek 2 pozůstatky hradu Janštejn Obrázek 3 přístupová cesta k hradu Janštejn Obrázek 4 zbytky z hradeb Janštejna Obrázek 5 plocha k zaparkování automobilu Obrázek 6 lesní cesta na hradiště Obrázek 7 pozůstatky hradu Kočičí hradiště Obrázek 8 přístupová cesta na hradiště Obrázek 9 pěší trasa k hradu Rokštejn Obrázek 10 informační tabule u hradu Obrázek 11 cesta do objektu zříceniny Obrázek 12 schodiště do věže Obrázek 13 parkoviště na hradě Roštejn Obrázek 14 cesta hlavní bránou do nádvoří hradu Obrázek 15 příjezdová cesta k lesu (parkoviště) Obrázek 16 lesní cesta k hradu Štamberk Obrázek 17 informační cedule u hradu Obrázek 18 pozůstatky hradu Štamberk Obrázek 19 možnost parkování u tvrze Černíč Obrázek 20 jedna z příjezdových cest k tvrzi Obrázek 21 terén cesty kolem mlýnského náhonu Obrázek 22 cesta okolo tvrze Černíč Obrázek 23 možnost parkování u tvrze v Kamenici Obrázek 24 schodiště vedoucí pod tvrz Obrázek 25 chodník kolem tvrze a povrch před Obrázek 26 parkoviště u tvrze v Prostředkovicích Obrázek 27 tvrz Prostředkovice Obrázek 28 tvrz Přímělkov Obrázek 29 cesta ke stopám tvrze II Obrázek 30 cesta ke stopám tvrze I Obrázek 31 parkování u Starého a Nového zámku

13 Obrázek 32 cesta v objektu ke Starému zámku Obrázek 33 zarostlý terén okolo Nového zámku Obrázek 34 možnost parkování před vstupní bránou Obrázek 35 povrch cesty v zámeckém parku Obrázek 36 přístup k toaletám mezi nádvořími Obrázek 37 vstup k pokladnám Obrázek 38 parkoviště u zámku v Jamném Obrázek 39 cesta vedoucí kolem zámku do vsi Obrázek 40 zvonek pro přivolání asistence Obrázek 41 část příjezdové cesty a parkoviště Obrázek 42 povrch terénu za zámkem Obrázek 43 přístup do zámku z pravé strany Obrázek 44 bezbariérový přístup z levé strany Obrázek 45 příjezdová cesta a možnost parkování Obrázek 46 travnatý povrch v zámeckém parku Obrázek 47 příjezdová cesta a možnost parkování Obrázek 48 vstupní brána do zámeckého objektu Obrázek 49 příjezdová cesta k zámku za uzamčenou bránou Obrázek 50 parkování v uličce před kostelem Obrázek 51 informační tabule o historie obce Obrázek 52 přístupová cesta k bývalému zámku I Obrázek 53 přístupová cesta k bývalému zámku II Obrázek 54 zbytky bývalého zámku v Mirošově Obrázek 55 prostor k odstavení automobilu Obrázek 56 RD postavený na místě zámku Obrázek 57 socha sv. J. Nepomuckého a špýchar Obrázek 58 Empírově přestavěný špýchar Obrázek 59 parkoviště před zámku v Polné Obrázek 60 cesta do objektu zámku Obrázek 61 chodník z kamene na nádvoří zámku Obrázek 62 nádvoří zámku s přístupnou kašnou Obrázek 63 vyvýšené parkoviště u zámku Obrázek 64 příjezdová cesta k zámku Příseka Obrázek 65 zámek Příseka

14 Obrázek 66 cesta z parkoviště k zámku Obrázek 67 hlavní vchod do zámku Obrázek 68 parkoviště před zámkem Puklice Obrázek 69 cesta na nádvoří zámku Obrázek 70 nádvoří zámku Puklice Obrázek 71 vchod do bytů v zámecké budově Obrázek 72 parkoviště u zámeckého parku Obrázek 73 cesta do zámeckého parku Obrázek 74 cesta zámeckým parkem na zámek Obrázek 75 zámecká hlavní brána Obrázek 76 cesta k zámecké bráně Obrázek 77 nádvoří zámku Telč Obrázek 78 pokladny na zámku v Telči Obrázek 79 vstup na prohlídku trasy A Obrázek 80 vstup na prohlídku trasy B Obrázek 81 vstup na toalety Obrázek 82 parkoviště u zámeckého hotelu I Obrázek 83 parkoviště u zámeckého hotelu II Obrázek 84 cesta okolo zámeckého hotelu Obrázek 85 hlavní vstup do zámeckého hotelu Obrázek 86 možnost parkování automobilu Obrázek 87 vstupní brána do objektu zámku Obrázek 88 frontální pohled na zámek Větrný Jeníkov

15 Seznam tabulek Tabulka 1 hodnocení přístupnosti hradu Janštejn Tabulka 2 hodnocení přístupnosti Kočičího hradiště Tabulka 3 hodnocení přístupnosti hradu Rokštejn Tabulka 4 hodnocení přístupnosti hradu Roštejn Tabulka 5 hodnocení přístupnosti hradu Štamberk Tabulka 6 hodnocení přístupnosti tvrze Černíč Tabulka 7 hodnocení přístupnosti tvrze Kamenice Tabulka 8 hodnocení přístupnosti tvrze Prostředkovice Tabulka 9 hodnocení přístupnosti tvrze Přímělkov Tabulka 10 hodnocení přístupnosti tvrze Svojkovice Tabulka 11 hodnocení přístupnosti zámku Batelov Tabulka 12 hodnocení přístupnosti zámku Brtnice Tabulka 13 hodnocení přístupnosti zámku Jamné Tabulka 14 hodnocení přístupnosti zámku Kněžic Tabulka 15 hodnocení přístupnosti zámku Krasonice Tabulka 16 hodnocení přístupnosti zámku Luka nad Jihlavou Tabulka 17 hodnocení přístupnosti bývalého zámku Mirošov Tabulka 18 hodnocení přístupnosti bývalého zámku Plandry Tabulka 19 hodnocení přístupnosti zámku Polná Tabulka 20 hodnocení přístupnosti zámku Příseka Tabulka 21 hodnocení přístupnosti zámku Puklice Tabulka 22 hodnocení přístupnosti zámku Telč Tabulka 23 hodnocení přístupnosti zámku Třešť Tabulka 24 hodnocení přístupnosti zámku Větrný Jeníkov

16 Seznam map Mapa 1 zobrazení vhodných objektů pro návštěvu tělesně postižených osob Mapa 2 zobrazení vhodných objektů pro návštěvu zrakově postižených osob Mapa 3 zobrazení vhodných objektů pro návštěvu sluchově postižených osob Mapa 4 zobrazení vhodných objektů pro návštěvu mentálně postižených osob Seznam zkratek Km 2 kilometr čtvereční UNESCO - United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization WHO - World Health Organization DMO dětská mozková obrna TP těžce postiženy ZTP zvlášť těžce postižený ZTP/P zvlášť těžce postižený s průvodcem 16

17 Úvod Jako téma mé bakalářské práce jsem zvolil -,,Tvrze, hrady a zámky Jihlavska z hlediska přístupu pro handicapované občany. Téma pro mne bylo velmi zajímavé a to především z důvodu, že jsem v mládí jezdil navštěvovat hrady a zámky po celé České republice. Velmi zajímavé a inspirativní je posuzovat objekty, které jsou uzpůsobené pro handicapované občany. Důležité je především, aby se co možná nejvíce přiblížily možnosti handicapovaných osob možnostem zcela zdravých osob. Má práce je rozdělena na dva bloky, na teoretickou část a část praktickou. V části teoretické stručně popíši okres Jihlava a především vymezím pojem zdravotní, jejich druhy, následně pak popíši typy zdravotních průkazů, kde vypíši také nároky, které zdravotně postižené osoby mají. Pro zpracování mé bakalářské práce je velmi nezbytný seznam všech hradů, zámku a tvrzí v okrese Jihlava, který je dostupný na webu Národního památkového ústavu. Následně pak navštívím všechny hrady, zámky a tvrze v okrese Jihlava, u kterých zajistím fotodokumentaci, která bude zachycovat prostory pro parkování osobního automobilu, cestu vedoucí k dané památce, cestu po objektu a také toalety přístupné návštěvníkům. Tato kritéria pak budu hodnotit dle druhu do hodnotící tabulky. Cílem mé práce je zajistit zmapování hradů, zámků a tvrzí z hlediska přístupu pro handicapované občany. Cílem je využití práce institucemi zabývajícími se cestovním ruchem, na základě mé práce pak mohou doporučit jednotlivé cíle dle náročnosti osobám s různým handicapem. 17

18 Teoretická část 1 Jihlavsko Okres Jihlava se rozprostírá na jihu Kraje Vysočina ve středu Českomoravské vrchoviny na rozloze 1199 km 2, čím se řadí mezi nejmenší okresy tohoto kraje. 60 procent z celkové rozlohy tvoří zemědělská půda, 30 procent pak lesy. Jihlavský okres tvoří 123 obcí, z toho jsou dvě s rozšířenou působností. Okres Jihlava čítá bezmála obyvatel. Okresem prochází evropské rozvodí Severního a Černého moře. Krajina okresu nabízí neomezené možnosti pro cykloturistiku, autoturistiku a agroturistiku. Velmi dobré jsou zde podmínky jak pro letní tak pro zimní trávení volného času. Velkým turistickým cílem je památková rezervace Telč, která je na seznamu chráněných památek UNESCO, kde je zařazena od roku

19 2 Zdravotní Pojem zdravotní nenese v českém právním řádu jednotnou definici, jednotlivé normy používají vlastní vymezení pojmu. Postižení bychom měli chápat především jako částečné omezení či úplnou ztrátu schopnosti, která nám napomáhá vykonávat určitým způsobem činnost, která je pro člověka považována za zcela normální. Pojem handicap chápeme jako určité znevýhodnění jedince, které ztěžuje či zcela znemožňuje jedinci naplnit roli, která se pro něj zdá normální. Normální myslíme, adekvátní k věku, pohlaví, sociálním a kulturním ukazatelům. Uvádím tři definice zdravotního : Jako nejvýznamnější definici zdravotního vnímám definice dle Světové zdravotnické organizace (WHO), která popisuje zdravotní jako částečné nebo úplné omezení, které omezuje či zabraňuje schopnost vykonávat určitou činnost, což u postiženého způsobuje porucha či dysfunkce orgánu. Zahrnuje smyslovou, mentální či fyzickou poruchu, která má charakter přechodný či trvalý. Naproti tomu stojí definice zdravotního dle zák. č. 108/2006 Sb., který definuje zdravotní jako: Tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo jejich kombinace, jejichž dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby.[1] Školský zákon 561/2004 Sb. si pro své potřeby definuje: 1) Zdravotní jako mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové, vady řeči, souběžné více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. 2) Zdravotní znevýhodnění jako zdravotní oslabení, dlouhodobou nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání.[1] 19

20 2.1 Druhy zdravotního Z hlediska sociální pomoci můžeme rozdělit typy na: Osoby s mentálním m Osoby s tělesným m Osoby se smyslovým m (sluchové a zrakové ) Osoby s duševním m Osoby s kombinovaným m Osoby s mentálním m Mentální činí jedince v běžné populaci zcela odlišným od ostatních, žádný jiný druh nezpůsobuje takovou odlišnost jako právě mentální. Takto lidé mají však stejné základní potřeby jako lidé bez, mezi tyto potřeby patří chodit do školy, mít rodinu a přátelé, cítit svobodu v rozhodování, a jiné. Nikdo si zcela jistě neuvědomuje vážnost mentálního omezení a nikdo z nás se nedokáže zcela vžít do takové situace s takovým handicapem. Člověk si může vyzkoušet různé situace, které běžně prožívají lidé s různým handicapem, jako například posadit se na ortopedický vozík a pokusit se jím úspěšně zvládnout trasu jako tělesně postižený jedinec, nebo zavázat si oči šátkem a tím si vyzkoušet kroky po místnosti jako lidé se smyslovým m tedy nevidomí, nebo zacpat si uši a snažit se použít v komunikaci pouze neverbální způsoby, tak jako to musí v každé komunikaci zvládnout lidé se smyslovým, sluchovým m tedy neslyšící. Avšak vcítit se či napodobovat osobu s mentálním m není možné. Mentální, retardace vychází z latinských slov,,mens, což v překladu znamená mysl či duše a ze slovesa,,retardare, v překladu zpomalit či opozdit. Mohli bychom tato slova tedy přeložit jako slovní spojení,,opoždění mysli. Mentální retardace je velmi složitý druh, které nepostihuje pouze psychické schopnosti, ale naprosto celou osobnost jedince. 20

21 V současné době je nejvíce rozšířená a také nejvýznamnější definice, kterou vydalo UNESCO poprvé v roce Mentální retardace je pojem vztahující se k podprůměrnému obecně intelektuálnímu fungování osoby, které se stává zřejmým v průběhu vývoje a je spojeno s poruchami adaptačního chování. Poruchy adaptace jsou zřejmé z pomalého tempa dospívání, ze snížené schopnosti učit se a z nedostatečné sociální přizpůsobivosti Osoby s tělesným m Když se řekne tělesné, pak si každý z nás patrně představí osobu s berlemi či na ortopedickém vozíku. Tělesný handicap však představuje daleko širší projevů, mezi které patří dlouhodobá zdravotní oslabení, která nemusí být nikterak viditelná, avšak představují jedinci určité znevýhodnění. Tělesná mohou být vrozená či získaná v průběhu života, což představují především úrazy. Tělesné bychom mohli rozdělit na dvě skupiny, kterými jsou osoby s chronickým onemocněním a osoby s tělesným m. Osoby s chronickým onemocněním jsou osoby s dlouhodobým nepříznivým zdravotním stavem, přičemž se příliš neliší od zdravých osob. Naopak osoby s tělesným m jsou osoby, u kterých je handicap zjevný na první pohled. Takto postižené osoby charakterizuje narušená motorika či určité pohybové omezení. Osoby, které trpí chronickými onemocněními, charakterizují onemocnění plic a dýchacích cest, nemoci krve a lymfatického systému, cukrovka, poruchy metabolismu, poruchy imunity, leukemie, epilepsie, a jiné. Tato onemocnění představují pro nemocného jedince určitý stupeň omezení při konání aktivit, které může provozovat naprosto zdravý člověk. Osoby s tělesným m postihují různá neurologická onemocnění, centrální obrny, periferní obrny a různé deformace, amputace časti končetin, svalová dystrofie a jiné. Tato onemocnění upoutají jedince na ortopedický vozík či dokonce na lůžko Osoby se smyslovým m Osoby se sluchovým m Sluchové vnímáme jako funkční či organické poruchy v kterékoli části sluchového analyzátoru, sluchových korových center a sluchové dráhy. Suchové vady či poruchy vychází 21

22 z kterékoli části sluchového ústrojí. V periferní části se jedná o vnější ucho, střední ucho a vnitřní ucho, centrální část pak postihuje mozková centra ve spánkovém laloku. V České republice momentálně evidujeme bezmála půl milionu osob se sluchovým m, naprostou většinu však tvoří nedoslýchaví, což je způsobeno stárnoucím věkem. Znakový jazyk u nás používá lidí. Nedoslýchaví či ohluchlí jedinci používají pro komunikaci metodu odezírání, tato metoda se však v poslední době označuje za nespolehlivou, poněvadž málo uživatelů ji je schopno zvládnout. Dle zákona o znakové řeči se za neslyšící považují pouze osoby, které ohluchly před rozvinutím mluvené řeči a u nichž velikost a charakter sluchové vady neumožňuje plnohodnotný rozvoj mluvené řeči, a dále osoby později ohluchlé a nedoslýchavé, které samy považují znakovou řeč za primární formu své komunikace. Samotní lidé se sluchovým m mají tedy možnost identifikovat se s takovým označením, které podle nich optimálně vystihuje jejich stav a vnímání vlastní identity Klasifikace sluchového Dle typu: Převodní vady jedinec špatně slyší, jedná se o kvantitativní sluchové Percepční vady jedinec špatně rozumí, jedná se o kvalitativní sluchové Smíšené vady Dle intenzity sluchové ztráty: Nedoslýchaví lehce, středně, středně těžce, těžce Neslyšící Ohluchlí Dle doby vzniku: Vrozené Získané 22

23 Dle etiologie: Orgánové Funkční Osoby se zrakovým m Osoby se zrakovým m vnímáme jako osoby se sníženými zrakovými schopnostmi. Za osobu se zrakovým m považujeme toho jedince, který i po optimální korekci (medikamentózní, chirurgické, brýlové apod.) má v běžném životě problémy se získáváním a zpracováváním informací zrakovou cestou (čtení černotisku, zraková orientace v prostoru apod.) Většina lidí se mýlí, když si myslí, že ten, kdo nosí brýle, je zrakově postižený. Jedná-li se o, které brýle nezlepší, pak o takovém hovoříme jako o zrakovém. Pokud jedinec nosí brýle či kontaktní čočky, čímž vadu anuluje, nejedná se o zrakové v pravém slova smyslu. [Michalík a kol, 2011, str. 278] Mezi hlavní příčiny ztráty či oslabení zraku patří onemocnění duhovky, rohovky, spojivky, čočky zrakového nervu a zrakových drah, dále onemocnění očního víčka, očnice a slzného ústrojí. Další nemoci, se kterými se setkáváme je zelený zákal (glaukom), šedý zákal (katarakta) a onemocnění sítnice (retinopatie). [Michalík a kol, 2011, str. 280] Zrakové lze rozdělovat dle různých kritérií, ve většině případů se klasifikační přístupy doplňují a kombinují, jelikož žádná klasifikace neumí dostatečně popsat všechny projevy zrakového. Klasifikace zrakových vad a poruch podle různých kritérií Dle postižených zrakových funkcí: Snížení zrakové ostrosti Omezení zorného pole Poruchy barvocitu Poruchy akomodace 23

24 Poruchy zrakové adaptace Poruchy okohybné aktivity Poruchy hloubkového vidění Dle stupně zrakového : Slabozrakost Zbytky zraku Nevidomost Dle doby vzniku: Vrozené Získané Dle etiologie: Orgánové Funkční Osoby s duševním m Jedná se o osoby s duševním onemocněním a psychickým onemocněním, které nemohou plnohodnotně uspokojovat své životní potřeby, dále jsou to lidé, kteří se ocitli v těžké životní situaci, přičemž byly jejich schopnosti na řešení takové situace nedostatečné. Duševní charakterizují psychické příznaky či určité nevhodné chování, které vyvolá chronické či akutní, jedná se tedy o psychický proces, který se objevuje v mysli postiženého jedince, což se stává právě příčinou abnormálního chování vůči ostatním lidem. Takové chování nikterak neusnadňuje jedinci začlenit se do společnosti, omezí ho ve schopnosti komunikovat a ovládat se. Duševní členíme na vrozené a získané. Charakteristické pro duševní jsou různé neurotické poruchy, poruchy nálad, demence, schizofrenie, poruchy způsobené užíváním psychotropních látek a jiné. 24

25 2.1.5 Osoby s kombinovaným m Byť rozdělujeme a klasifikujeme jednotlivá zvlášť, tak se velmi často setkáváme s kombinací dvou a více druhy u jediné osoby. Jedná se o velmi různorodou škálu znevýhodnění, že ji není možné popsat jednotnou klasifikací, proto se používá i několik pojmů pro takto handicapované osoby jako kombinované, vícenásobné, s více vadami apod. U kombinovaného je velmi složité stanovit primární. Jeden druh se objevuje častěji a druhý zcela výjimečně. Nejčastěji vyskytující se kombinace je kombinace mentálního s tělesným m, případně se smyslovými vadami, nejčastěji se jedná o dětskou mozkovou obrnu (DMO), tato kombinace je často doprovázena i vadou řeči. Dále se jedná o kombinaci obtíží při komunikaci, vnímání a sociální interakci, pak jde o klasickou formu dětského autismu. Kombinovaná jsou ve většině případů zapříčiněna genetickými anomáliemi a projevují se jako soubor různých syndromů, mezi tyto syndromy zařazujeme (patří) Downův syndrom, Edwardsův syndrom, Pataův syndrom, Turnerův syndrom apod. 25

26 3 Průkazy osob se zdravotním m Osoby se zdravotním m mají narok na průkaz, podmínkou však je, že osoba, která má nárok na průkaz musí být starší více než 1 rok s prokazatelným tělesným, smyslovým či duševním m, které nese nepříznivý zdravotní stav dlouhodobě. Takový nepříznivý zdravotní stav omezuje schopnost pohybu a orientace, do tohoto zdravotního stavu řadíme také autismus. Od roku 2014 je možné průkaz osoby se zdravotním m získat pouze na základě posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem okresní správy sociálního zabezpečení a na základě samostatného řízení. Správní řízení lze zahájit na základě žádosti, kterou musí osoba podat na krajské pobočce Úřadu práce. Platnost průkazů u osob do 18 let je nejvýše 5 let, u osob nad 18 let nejvýše 10 let.[3] Druhy průkazů osob se zdravotním m: Průkaz TP Průkaz ZTP Průkaz ZTP/P 26

27 3.1 Průkaz TP Průkaz osoby se zdravotním m, který se značí symbolem,,tp může získat osoba se středně těžkým funkčním m pohyblivosti a orientace, stejně tak jako osoby trpící autismem. Středně těžké funkční pohyblivosti je takový stav, při kterém je jedinec schopen samostatného pohybu v domácím prostředí při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu, mimo domov však má problém při chůzi na nerovném povrchu, terénu a okolo různých překážek. Při schopnosti orientace má jedinec problém jen v exteriéru, v domácím prostředí je jedinec schopen velmi spolehlivé orientace. Osoba, která je držitelem průkazu TP, má nárok na: vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky, přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních[3] 27

28 3.2 Průkaz ZTP Průkaz se zdravotním m, který se značí symbolem,,ztp může získat osoba s těžkým funkčním m pohyblivosti a orientace, stejně tak jako osoby s autismem. Těžké funkční chápeme jako stav, při kterém je osoba při dlouhodobě nepříznivém stavu schopna ve vlastním domácím prostředí dobré pohyblivosti, avšak mimo domácí prostředí je schopna pohybu jen na velmi krátké vzdálenosti a s obtížemi. Při schopnosti orientace při dlouhodobě nepříznivém stavu má jedinec veliké obtíže s orientací mimo domov, avšak spolehlivě zvládá orientaci v prostředí domácím. Osoba, která je držitelem průkazu ZTP, má nárok na: vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem) slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy.[3] 28

29 3.3 Průkaz ZTP-P Průkaz osoby se zdravotním m, který se značí symbolem,,ztp/p může získat osoba se zvlášť těžkým funkčním m pohyblivosti a orientace, která si vyžaduje svého průvodce, tento průkaz mohou vlastnit rovněž osoby trpící autismem. Zvlášť těžké funkční označujeme jako stav, kdy je jedinec při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopen s velkými problémy pohybu v prostředí domácím, avšak mimo domov je jedinec schopen pohybu ve většině případů jen na ortopedickém, invalidním vozíku. Při schopnosti orientace není postižený při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu absolutně schopný samostatné orientace mimo vlastní domov. Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má nárok na: vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních bezplatnou dopravu pravidelnými spoji veřejnou hromadnou dopravou osob a to autobusy, tramvaji, metrem slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě bezplatnou dopravu vodícího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce.[3] 29

30 4 Zdravotní v číslech V současnosti má ČR osob se zdravotním m. Podíl na celkové populaci se oproti roku 2007 zvýšil z 9,9 na 10,2 % (muži 9,9%, ženy 10,6%). Nejvyšší počet zdravotně postižených osob jsou především ženy nad 75 let, je však typické, že čím vyšší je věk, tím vyšší je počet osob se zdravotním m. [4] Nejčastěji se vyskytujícím se m je vnitřní, při kterém převažuje středně těžké, následuje těžké, lehké a velmi těžké. Hned za vnitřním m následuje tělesné a to v rovnocenném poměru jak u žen, tak u mužů, kdy je nejčastější příčina nemoc. Díky šetřením o zdravotním, která se uskutečnila v letech 2007 a 2013 můžeme zaznamenat některé vývojové trendy.[4] Hlediska, která navazují na zdravotní : Potřeba péče převažuje úplná soběstačnost, následovaná pomocí na několik hodin denně Potřeba zajištění pomoci pomoc je zajišťována téměř u 75 % zdravotně postižených osob, nejčastěji se jedná o pomoc ze strany nejbližších příbuzných Potřeba pomůcky necelých 50% zdravotně postižených osob žádnou pomůcku nepotřebuje, nejvyšší zastoupení pomůcek je u tělesného a vnitřního [4] 30

31 5 Bariéry pro handicapované osoby Pro zdravotně handicapované osoby, které chtějí navštěvovat historické památky, je nutné pohlížet na míru jejich handicapu a tím se jim co možná nejvíce přizpůsobit, tzn. zajistit bezbariérový přístup. Pro osoby s handicapem existuje několik překážek, které jim limitují návštěvu, všechny bariéry jsou však určitou pomocí překonatelné, některé snáz, jiné s velkými obtížemi a úsilím pomáhajících osob. Překážky bychom mohli rozdělit dle horizontálního a vertikálního pohybu a to: Dle horizontálního pohybu: Dveře Chodby Podlahy Prahy Dle vertikálního pohybu: Rampa Schodiště Výtah Zábradlí Zvedací plošina Jiná opatření: Nouzový východ pro evakuaci lidí v případě požáru Proškolený personál o přístupu ke zdravotně postiženým osobám Výrazně označená hlavní cesta Žaluzie či rolety pro tlumení světla z důvodu ostrosti 31

32 Praktická část 6 Vlastní výzkum 6.1 Metodika výzkumu Cílem mé bakalářské práce je zmapovat hrady, zámky a tvrze Jihlavska a věnovat se problematice přístupu pro handicapované občany, zmapování dokládám fotodokumentací. Zmapování pak dokládám fotodokumentací, slovním popisem a tabulkou přístupnosti jednotlivých objektů podle druhu handicapu. Budu posuzovat přístup pro mentálně postižené, smyslově postižené, tedy zrakově a sluchově postižené, tělesně postižené osoby. Technika sběru dat bude založena na pozorování, tímto pozorováním budu zjišťovat možnost přístupu pro handicapované občany a jejich pohyb po těchto památkách. Jako prvotním kritérium, které rozhoduje o přístupu pro handicapované občany, vnímám přístupovou cestu k dané památce, kterou spojuje zázemí pro parkování. Velmi důležitými kritérii jsou také bezbariérové toalety, usnadněný pohyb handicapovaných občanů v prostorách objektů, doplňkové vybavení pro handicapované občany. Na základě seznamu památek jihlavského okresu, který vydal Národní památkový ústav, jsem vytvořil seznam hradů, zámků a tvrzí Jihlavska. 32

33 6.2 Seznam hradů, zámků a tvrzí Jihlavska Hrady Horní doubenky - Janštejn Radkov Kočičí hradiště Panská Lhota - Rokštejn Doupě - Roštejn Řásná - Štamberk Zámky Batelov Brtnice Jamné Kněžice Krasonice Luka nad Jihlavou Mirošov Plandry Polná Příseka Puklice Telč Třešť Větrný Jeníkov Tvrze Černíč Kamenice Prostředkovice Přímělkov Svojkovice 33

34 6.3 Hodnotící kritérium Pro zhodnocení přístupnosti jednotlivých objektů jsem použil hodnotící tabulku. V tabulce hodnotím parkoviště, cestu k památce, cestu po památce a toalety. Hodnocení se týká osob s tělesným, zrakovým, sluchovým a mentálním m. Pro své hodnocení používám hodnotící škálu odpovídající školnímu systému v České Republice. 34

35 7 Hrady 7.1 Hrad Janštejn (zřícenina) Stručná historie Původně gotický hrad Janštejn vznikl kolem roku 1315, avšak prvopočátky jsou nejasné, bohužel ani pozůstatky hradu nenapomáhají určit bližší dobu jeho vzniku. Hrad Janštejn je v rovině spekulací spojen se jménem Jan Lucemburský. První zmínka o hradu pochází z roku 1358, kdy hrad Janštejn slouží Štěpánovi z Březnice jako záruka při prodeji města Třešť markraběti Janovi Jindřichovi. V roce 1383 se stal hrad majetkem Jindřicha z Hradce. Domněnka zániku hradu se datuje do roku 1423, kdy měl být zničen během husitských válek Janem z Vícemilic. Přístupnost k objektu Nalezení hradu Janštejn je nelehkým úkolem, možnost k parkování maximálně dvou osobních automobilů se nabízí hned u hlavní cesty, od které je zřícenina hradu vzdálena zhruba 500 metrů. Cesta ke zřícenině je vyznačena lesem, je však kopcovitá a nerovná. Povrch cesty tvoří kořeny stromů, oblé kameny, místy je dokonce zarostlá. K překonání cesty je nutná dobrá fyzická kondice orientace. Pro jakýkoli druh handicapu shledávám trasu jako velmi náročnou. Na místě zříceniny je značná absence informační tabule. Toalety zde nenalezneme. Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tabulka 1 hodnocení přístupnosti hradu Janštejn 35

36 Obrázek 1 plocha k zaparkování vozidla Obrázek 2 pozůstatky hradu Janštejn Obrázek 3 přístupová cesta k hradu Janštejn Obrázek 4 zbytky z hradeb Janštejna 36

37 7.2 Radkov - Kočičí hradiště Stručná historie První zmínka o hradišti pochází z roku 1358, archeologické nálezy pak dokládají existenci ve 13. a 14. století. Dodnes na místě památku můžeme vidět zachovalé příkopy a valy. Říká se, že od jednoho stavení vedla do z hrádku podzemní chodba. Hrad měl v minulosti sloužit jako ochrana solné stezky, která vedla podél řeky Dyji, která protéká pod vyvýšeninou, na která hrádek stál. Přístupnost k objektu Přijet k místu bývalého hrádku lze přes obec Radkov, na konci vsi musíme však pokračovat po polní cestě, následně po rozlehlé louce, na níž lze zaparkovat automobil. Tato plocha pro odstavení automobilu je rovinatá, s travnatý povrchem. Poté musí návštěvník pěšky na vyvýšeninu, kde hrádek stál. Cesta je fyzicky náročná, značně zarostlá, velmi strmá, s povrchem kořenů stromu, kamení, proto je nutnost dbát zvýšené opatrnosti. U památky chybí jakákoli informační tabule, toalety také nejsou k dispozici. Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tabulka 2 hodnocení přístupnosti Kočičího hradiště Obrázek 5 plocha k zaparkování automobilu Obrázek 6 lesní cesta na hradiště 37

38 Obrázek 7 pozůstatky hradu Kočičí hradiště Obrázek 8 přístupová cesta na hradiště 38

39 7.3 Hrad Rokštejn, Panská Lhota (zřícenina) Stručná historie Jedná se o jeden z nejstarších hradů v České Republice, první písemná zmínka o hradu Rokštejn je datována do roku V roce 1359 připojil hrad Rokštejn ke svému majetku Jan Jindřich, který byl bratrem Karla IV. Po smrti Jana Jindřicha vedli spory o dědictví jeho synové Jošt, Jan Soběslav a Prokop, dědictví připadlo synu Prokopovi, ve vlastnictví ho měl pouze v rozmezí let , pak připadlo Valdštejnům.[5] Přesné datum zániku není jasné, ale bylo tomu tak v rozmezí let Hrad byl patrně pobořen a vyhořen v době husitských válek. V roce 1981 byla zahájena výzkumná akce, která souvisela s výstavbou vodního díla Střížov, přehrada však nebyla nakonec realizována, její realizace by znamenal zánik nenahraditelné památky a narušení přírodních krás tohoto romantického údolí.[5] Dnes tak mohou návštěvníci hradu vidět pouze zříceninu, pod kterou protéká řeka Brtnice. V nynější době se však zřícenina obnovuje, probíhají zde stavební práce, čehož jsem byl svědkem při návštěvě. Návštěvníci si mohou prohlédnout stěny horního paláce a čtyřhrannou hradní věž ze 14. Století, hradní věž je však již obnovená. Návštěvníci mohou využít volnou přístupnost celého areálu.[5] Přístupnost k objektu Ke zřícenině hradu Rokštejn vede cesta s rovným asfaltovým povrchem, avšak je to pouze cesta pro pěší turistiku a cykloturistiku. Možnost zaparkování automobilu je v obci Panská Lhota, odkud musí návštěvníci pěšky či na kole. Parkování je od hradu vzdálené zhruba 1,5 kilometru, cesta k hradu je neustále z mírného kopce, cesta zpět naopak do kopce. Cesta ke zřícenině je vhodná pro osoby s jakýmkoli handicapem. Pohyb po samotné památce je naopak velmi obtížný, kde je terén velmi nerovný, travnatý, místy kamenitý. Pro návštěvníky je k dispozici informační tabule, avšak ne v Braillově písmu. Toalety nejsou k dispozici. 39

40 Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tabulka 3 hodnocení přístupnosti hradu Rokštejn Obrázek 9 pěší trasa k hradu Rokštejn Obrázek 10 informační tabule u hradu Obrázek 11 cesta do objektu zříceniny Obrázek 12 schodiště do věže 40

41 7.4 Hrad Roštejn Stručná historie Gotický hrad byl vybudován pány z Hradce v 1. polovině 14. století, který byl však v 16. Století přestavěn Zachariášem z Hradce do renesančního stylu na lovecký hrádek. Dnes je vlastníkem hradu Kraj Vysočina ve správě Muzea Vysočiny v Jihlavě. Během první světové války hrad Roštejn vyhořel, na zásadních opravách se začalo pracovat až v roce 1958, přičemž první část hradu byla zpřístupněna v roce 1969, ostatní části byly po následujících opravách zpřístupněny v roce Během prohlídky si mohou návštěvníci prohlédnout sbírky, které byly dodány z fondu Muzea Vysočiny v Jihlavě. Přístupnost k objektu Možnost k zaparkování osobního automobilu je přímo před hradem, kde je dostatek místa pro zaparkování několika automobilů. Parkoviště je ze zpevněného, udusaného, místy asfaltového povrchu. Nádvoří hradu je však s nerovným povrchem, místy s travnatým, místy kamenitým, proto je obtížnější pohyb osob s tělesným handicapem. Toalety jsou k dispozici na nádvoří hradu. Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tabulka 4 hodnocení přístupnosti hradu Roštejn 41

42 Obrázek 13 parkoviště na hradě Roštejn Obrázek 14 cesta hlavní bránou do nádvoří hradu 7.5 Hrad Štamberk (zřícenina) Stručná historie Zřícenina hradu Štamberk (správně Šternberk) byl založen koncem 13. století rodem Šternberků. K výstavbě hradu Šternberk byly využity skalní bloky, které následně sloužily jako významné opevnění hradu. Ve 14. století se stává vlastníkem Štěpán z Březnice. Stejně tak jako u hradu Janštejn je patrné, že hrad Šternberk byl pobořen v době husitských válek husitským hejtmanem Janem Hvězdou z Vicemilic, v následujících letech se již nepodařilo hrad obnovit a panství tak připadlo k Telči. Návštěvníci dnes mohou spatřit pouze torzo zdi a zbylé pozůstatky opevnění. Přístupnost k objektu K zřícenině hradu Štamberk se můžeme dostat z obce Řásná. Z místní asfaltové komunikace odbočíme na nerovnou, kamenitou, polní cestu. Cesta je stoupajícího charakteru. Po této cestě lze přijet až k samostatně stojící chatě, která stojí na rozhraní lesa a rozlehlé louky. Na této louce je poslední možnost odstavení osobního automobilu. Odtud musí návštěvník pěšky. Od chatu ke zřícenině hradu vede pouze lesní cesta, povrch lesní cesty tvoří kořeny stromů, kamení a tráva. Cesta je tedy velmi náročná. Na místě zříceniny je pro návštěvníky k dispozici informační tabule, avšak ne v Braillově písmu. Toalety nejsou k dispozici. 42

43 Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tabulka 5 hodnocení přístupnosti hradu Štamberk Obrázek 15 příjezdová cesta k lesu (parkoviště) Obrázek 16 lesní cesta k hradu Štamberk Obrázek 17 informační cedule u hradu Obrázek 18 pozůstatky hradu Štamberk 43

44 8 Tvrze 8.1 Tvrz Černíč Stručná historie Tvrz Černíč sloužila v minulých stoletích jako mlýn. První zmínka o obci Černíč je z roku 1350, již v té době stala v této malebné vesničce malá středověká vodní tvrz, v průběhu 16. století však z malé vodní tvrze vznikl mlýn. Dominantou stavby je dvoupatrová věž postavená přímo nad mlýnským náhonem. V roce 1767 mlýn vyhořel, není se čemu divit, že díky početným přestavbám je na této stavbě podepsáno hned několik slohů.[6] Přístupnost k objektu K tvrzi ležící v obci Černíč přijedeme po místní komunikaci, cesta přímo k tvrzi má charakter asfaltového povrchu. U vstupních vrat do tvrze, které jsou však zamčené, se nachází prostor pro zaparkování 3 osobních automobilů, což je velmi příjemné pro pohodlí handicapovaných osob. U tvrze bohužel nenajdeme žádné informační tabule, pouze malou cedulku, která visí na jednom ze stromu stojících hned vedle tvrze. Tvrz bohužel není přístupná veřejnosti, tvrz prošla rekonstrukcí střechu, což je patrné na první pohled, lze ji obejít. Kolem mlýnského náhonu lze jit po udusaném hliněném povrchu. U tvrze je patrná absence informační tabule. Nejsou zde k dispozici toalety. Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tabulka 6 hodnocení přístupnosti tvrze Černíč 44

45 Obrázek 19 možnost parkování u tvrze Černíč Obrázek 20 jedna z příjezdových cest k tvrzi Obrázek 21 terén cesty kolem mlýnského náhonu Obrázek 22 cesta okolo tvrze Černíč 45

46 8.2 Tvrz Kamenice Stručná historie Kdy přesně vznikla gotická tvrz Kamenice, není doposud známé, vznik tvrze je spojen se založením samotné obce Kamenice, první písemná sbírka o obci pochází z roku Tvrz Kamenice spadala zpočátku do majetku třebíčského kláštera. V 16. století ztrácí tvrz význam jako správní panské sídlo a stává se majetkem soukromníků. V průběhu tohoto století tak došlo k několika stavebním úpravám, jednou z nich byla přístavba patra, právě tehdy dostala tvrz svou stávající podobu. Tvrz je dnes obecním majetkem a to od roku Fasáda tvrze je skutečně neobyčejná, kterou zdobí psaníčkový sgrafit, v roce 2009 zde byly odkryty náboženské výroky, které byly napsány švabachem. Nyní slouží tvrz potřebám muzea. Přístupnost k objektu U tvrze v obci Kamenice se nachází dostatečný prostor pro zaparkování několika osobních automobilů, parkoviště je místní komunikací z asfaltového povrchu. Tento prostor pro zaparkování je však v mírném kopci. Tvrz lze na základě telefonické domluvy navštívit, o prohlídku tvrze se stará místní obyvatelka, tvrz je nyní využívána jako muzeum. Vstup do hlavních dveří je tvořen kamennými deskami, které však nejsou zcela rovné, tento vstup navíc rámuje značný schodek tvořený kamenným obrubníkem, což tvoří překážku pro určitý handicap. Tvrz mohou návštěvníci obejít po asfaltovém chodníku. Chybí zde informační tabule. Toalety nejsou k dispozici. Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tabulka 7 hodnocení přístupnosti tvrze Kamenice 46

47 Obrázek 23 možnost parkování u tvrze v Kamenici Obrázek 24 schodiště vedoucí pod tvrz Obrázek 25 chodník kolem tvrze a povrch před 47

48 8.3 Tvrz Prostředkovice Stručná historie Není dochovaná zmínka o tvrzi, která dnes stojí v Prostředkovicích, dříve v německé vesnice Mitteldorf. Stála tedy v dnešních Prostředkovicích tvrz či nestála? V knize Hrádky a tvrze na Moravě, kterou napsali autoři Vladimír Nekuda a Josef Unger, se o této tvrzi vůbec nepíše. Dochovaná zmínka je zaznamenána na plánku vsi, který je k dispozici ve Státním okresním archivu v Jihlavě, tento plánek pochází z roku Na plánku je důkaz, že na místě dnešního špýcharu stál rozlehlý stavebně složitý statek, kde byl součástí čtvercový objekt, což potvrdil i plánek z roku Celá monumentální stavba zcela vyhořela, v roce 1954 byla však obnovena, ale nikoli na původní vzhled. Obnovený objekt měl sloužit jako okrskové muzeum s historií Stonařova. Severní strana tvrze je nyní s rostoucí dopravou značně narušená. Přístupnost k objektu Tvrz leží vedle velmi frekventované silnici směr z Jihlavy do Znojma, proto je velmi důležité dbát zvýšené pozornosti. Prostor pro zaparkování je možný hned vedle tvrze, kde je možnost zaparkování 5 osobních automobilů, na místě hned vedle tvrze však není doporučeno parkovat, poněvadž stěna tvrze je v chátrajícím stavu a hrozí její padnutí. Povrch parkoviště tvoří asfalt, parkoviště je na rovném terénu. Tvrze je bohužel veřejnosti nepřístupná. U tvrze chybí informační tabule. Toalety zde nejsou k dispozici. Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tabulka 8 hodnocení přístupnosti tvrze Prostředkovice 48

49 Obrázek 26 parkoviště u tvrze v Prostředkovicích Obrázek 27 tvrz Prostředkovice 49

50 8.4 Tvrz Přímělkov Stručná historie Nejstarší písemná památka pochází z roku 1390, tehdy se jednalo o poměrně malou tvrz, kterou doprovázelo opevnění sloužící k ochranné funkci nedalekého hradu Rokštejn, v pozdější době však byla pustá. V 50. letech minulého století zde proběhl výzkum, který odhalil pozůstatku odolné budovy. V 16. století se v Přímělkově začala stavět tvrz druhá, která však nestála na místě původní tvrze, areál tvrze byl později přeměněn na hospodářský dvůr, zčásti byla budova přeměněna na sýpku.[7] Přístupnost k objektu Tvrz ležící v nevelké obci Přímělkov se nachází hned vedle autobusové zastávky, kde je možnost zaparkování osobního automobilu. Povrch prostoru k parkování je asfaltového charakteru, okolo tvrze je rovinatý terén. Bohužel chybí informační tabule pro návštěvníky. Toalety nejsou k dispozici. Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tabulka 9 hodnocení přístupnosti tvrze Přímělkov Obrázek 28 tvrz Přímělkov Zdroj: 50

51 8.5 Tvrz Svojkovice - Štítky Stručná historie Tvrz Svojkovice se pojí s těžbou zlata měšťany z Jemnice, historie dokládá, že tvrz neměla sloužit jako opevnění, nýbrž jako pevnůstka, kde mělo být zlato nějakou dobu při těžbě schováváno. Přesná doba výstavby tvrze není známa, nicméně těžba zlata se zde datuje do roku Dnes můžeme vidět v lese nad Svojkovicemi pouze příkopy a část valů. Nedávný větrný polom zřetelně poškodil reliéf, toto poškození je do značné míry doprovázeno také zemědělskou činností. Jádro reliéfu mělo oválný tvar, který má rozměr 30 x 25 metrů, nad terén vystupuje méně než 1 metr. Přístupnost k objektu K tvrzi lze přijet z obce Svojkovice, která je vzdálená asi 1 kilometr od komunikace směr Znojmo Jihlava. Osobním automobilem lze jet po polní cestě, avšak auto musí návštěvníci nechat odstavené na odlehlé louce. K tvrzi vede lesní cesta, jejíž nerovný povrch tvoří převážně kořeny stromů, kameny a udusaná hlína. U památky je absence informační tabule. Toalety nejsou k dispozici. Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tabulka 10 hodnocení přístupnosti tvrze Svojkovice 51

52 Obrázek 29 cesta ke stopám tvrze II Obrázek 30 cesta ke stopám tvrze I 52

53 9 Zámky 9.1 Zámek Batelov Stručná historie Starý zámek Starý zámek v Batelově byl postaven Čížovskými z Čížova v 16. století v renesančním stylu, sloužící jako sídlo pro úředníky, úlohu šlechtického sídla plnil zámek,,nový, který byl postaven vedle zámku,,starého. Jedná se o budovu s obdélníkovým půdorysem, uprostřed s věžičkou. Později byl,,starý zámek barokně upraven, nyní je zámek po rozsáhlé rekonstrukci. V objektu,,starého zámku je nyní prostor využívaný pro kadeřnické služby.[8] Nový zámek,,nový zámek v Batelově vnikl v 2. polovině 16. století, kdy byl přestaven Jiřím Čížovským ze středověké tvrze. V 17. století se novými majiteli stali páni z Weitmile, následně pak Odkolkové z Újezdce, kteří zámek nechali klasicistně přestavět. Jedná se o dvoupatrovou budovu, upravenou do klasicistního stylu, vchod zdobí erbovní desky s Jiřím z Čížova a Oldřichem Odkolkem. V 2. polovině 20. století však,,nový zámek prošel necitlivými změnami, které můžeme spatřit na první pohled na zámek.[8] Přístupnost k objektům Prostory k zaparkování automobilu jsou k dispozici na parkovišti hned naproti Starému zámku. Povrch parkoviště rovný, upravený, pokrytý štěrkem. Abychom se dostali k hlavní bráně objektu, je zapotřebí přejít místní komunikaci. Při první návštěvě byla hlavní brána do zámeckého areálu uzamčená, následující týden jsem navštívil Batelov podruhé. Měl jsem štěstí, brána byla brzy ráno otevřená, což mi umožnilo vstoupit do areálu. Příjezdová cesta do areálu je pokryta udusaným štěrkopískem. Objekt je průchozí k Novému zámku, povrch je travnatý, u Nového zámku je pak část plochy pokryta asfaltem. Bohužel zde nejsou žádné informační tabule, toalety také nejsou k dispozici. 53

54 Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tabulka 11 hodnocení přístupnosti zámku Batelov Obrázek 31 parkování u Starého a Nového zámku Obrázek 32 cesta v objektu ke Starému zámku Obrázek 33 zarostlý terén okolo Nového zámku 54

55 9.2 Zámek Brtnice Stručná historie Zámek Brtnice byl přestaven z vrcholně gotického hradu během první třetiny 15. století, jehož prvními majiteli byli Valdštejnové, kteří se později nazývali jako Brtničtí z Valdštejna. V průběhu 1. poloviny 16. století dostal zámek gotické renesanční úpravy, v 2. polovině pak ryze renesanční úpravy, příkladem jsou renesanční arkády na třetím nádvoří. V roce 1621 byl celý majetek zabaven Zdeňkovi Brtnickému z Valdštejna, majetek byl následně odkoupen císařem Ferdinandem II., který ho věnoval za své služby svému plukovníkovi Rombaldu XIII. V 50. letech 17. století se zámku dostala barokní přestavba vedena synem Rombaldovým Claudiem. Potomci Rombalda XIII. Sídlili na zámku až do roku 1945, kdy byl zámek opět zkonfiskován. Zámku se dostaly rozsáhlé opravy během 18. století, kdy zámek zasáhl rozsáhlý požár. Nyní na zámku probíhají postupné opravy za podpory Ministerstva kultury ČR a města Brtnice. Přístupnost k objektu Parkovat osobní automobil lze u brány do zámecké zahrady na štěrkové cestě pod korunami vzrostlých stromů. Zámeckou zahradou vede rovinatá štěrková cesta, která je vhodná i pro tělesně handicapované osoby. Jednotlivá nádvoří spojují štěrkové cesty, místy prorostlé trávou, pod arkádami je však značně nerovný betonový a kamenitý terén. K pokladnám vedou schody, kde je značná absence zábradlí. Toalety jsou k dispozici mezi dvěma nádvořími, kde je však mezi futry práh, následně pak malý deseticentimetrový schodek. Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tabulka 12 hodnocení přístupnosti zámku Brtnice 55

56 Obrázek 34 možnost parkování před vstupní bránou Obrázek 35 povrch cesty v zámeckém parku Obrázek 36 přístup k toaletám mezi nádvořími Obrázek 37 vstup k pokladnám 56

57 9.3 Zámek Jamné Stručná historie Dnes barokní zámek Jamné byl přestavěn jezuity z Jihlavy z renesanční tvrze a to v 17. století. Jedná se o dvoupatrovou obdélníkovou budovu. Posledními vlastníky zámku byli Schillerovi z Lanškrouna, kteří zámek vlastnili do roku 1945, kdy byl zámek zabaven. Během 2. poloviny 19. století však zámek dostal ještě pseudogotické úpravy, přičemž vznikl rozlehlý park obklopující budovu zámku. Nyní je zámek sídlem České pošty, Obecní knihovny, prostory zámku jsou také využívány jako obecní byty.[9] Přístupnost k objektu Parkoviště se nachází přímo před zámkem, k zámku vede asfaltová místní komunikace. Ze stejného povrchu je tvořeno také parkoviště. Po pravé straně zámku je pro pěší turistiku vybudovaná cestička ze žulových kostek. Prostor kolem zámku je s travnatým povrchem. Část zámku je využívána jako hasičská zbrojnice. Druhá část je využívána pro prostory České pošty. Venku u vchodových dveří České pošty si nelze nevšimnout signalizačního zařízení, které je k dispozici pro handicapované osoby pro zavolání asistence. Toalety zde nejsou k dispozici. Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tabulka 13 hodnocení přístupnosti zámku Jamné 57

58 Obrázek 38 parkoviště u zámku v Jamném Obrázek 39 cesta vedoucí kolem zámku do vsi Obrázek 40 zvonek pro přivolání asistence 58

59 9.4 Zámek Kněžice Stručná historie Zámek Kněžice byl vystavěn na místě bývalé tvrze, kterou nechali postavit ve 14. století Hrotovicové, tato tvrz však během 15. století zanikla. Místo středověkoé tvrze byl postaven lovecký zámeček, jedná se o obdélníkovou budovu s věžovitými útvary. Zámek byl majetkem Valdštejnů, později se stal majetkem Collaltů, kteří zámek v 18. století barokně upravili. Nyní je zámek majetkem obce, prostory zámku jsou využívány jako Obecní úřad, restaurace, Obecní knihovna a muzeum. Přístupnost k objektu K zámku v obci Kněžice se dostaneme po asfaltové cestě, které je vede do mírného kopce. Parkoviště před zámkem je pokryto udusaným štěrkopískem. Okolo zámku lze jít po asfaltové cestě, což je velmi příjemné pro jakýkoli handicap. Z pravé strany nabízí zámek vstup po schodku, ze strany levé však bezbariérový přístup. Zámek je nyní využíván jako Obecní úřad, tak zde můžeme spatřit úřední desku. Část zámku je využívána jako restaurace, ve které jsou k dispozici toalety pro hosty restaurace. Vozíček Tělesné Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tabulka 14 hodnocení přístupnosti zámku Kněžic 59

60 Obrázek 41 část příjezdové cesty a parkoviště Obrázek 42 povrch terénu za zámkem Obrázek 43 přístup do zámku z pravé strany Obrázek 44 bezbariérový přístup z levé strany 60

61 9.5 Zámek Krasonice Stručná historie Zámek v Krasonicích je vystavěn z bývalé tvrze, která byla na konci 12. století zbořena, po tvrzi pak zůstal pouze příkop s tvrzištěm, z nichž byla postavena nová tvrz patřící Štěpánovi Kusému, jemuž byl majetek později však zabaven. Novým majitelem tvrze se stal Hanibal ze Schaumburku, který nechal v roce 1630 tvrz přestavět na renesanční zámek. Během 17. století zámek využívala hraběcí rodina Thurnů. Zámek byl v 1. polovině 19. století klacisistně přestavěn hrabětem Gustavem Podstatzky-Lichtenštejnem. Zámek se stal rodným místem moravského básníka Vincenta Furcha, jehož otec byl správcem panství. V dnešní době je zámek soukromým vlastnictvím. Přístupnost k objektu Zámek se nachází přímo v obci Krasonice, prostor k zaparkování automobilu bychom mohli najít v ulici po pravé straně od hlavní brány. Povrch cesty rovný a tvoří jej asfalt. Zámek se zámeckou zahradou lze pohodlně obejít po pevném povrchu bez překážek. Vstup do zámecké zahrady je možný, avšak na vlastní nebezpečí, z důvodu hrozby padajících větví. Výstražná cedulka je upevněna na hlavní bráně. Zahradu pokrývá travnatý povrch. Chybí zde informační tabule, toalety také nejsou k dispozici. Vozíček Tělesné Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tabulka 15 hodnocení přístupnosti zámku Krasonice 61

62 Obrázek 45 příjezdová cesta a možnost parkování Obrázek 46 travnatý povrch v zámeckém parku 62

63 9.6 Zámek Luka nad Jihlavou Stručná historie Již před rokem 1585 byla v Lukách postavena tvrz, která byla v 1. polovině 18. století přestavěna na barokní zámek. Jedná se o dvoupatrovou obdélníkovou budovu, ke které byl v 1. polovině 19. století přidán 19 ti hektarový anglický park, kde je situována kaple, která je zasvěcená Panně Marii. Na konci 20. století byl zámek na prodej, který v roce 2001 koupila jistá farmaceutická společnost, která ze zámku po rozsáhlé rekonstrukci vybudovala luxusní hotel s kongresovým centrem. Přístupnost k objektu K zámku ležící v městě Luka nad Jihlavou musí návštěvníci odbočit z místní komunikace a vyjet strmý kopec podél zámecké zdi, který slouží jako příjezdová cesta k hlavní zámecké bráně. Poněvadž je zámek v soukromém vlastnictví a veřejnosti nepřístupný, tak lze přijet automobilem pouze k bráně, kde je velmi stísněný prostor k zaparkování vozu. Prostor kolem brány a příjezdová cesta je pokryty štěrkopískem. U hlavní brány není žádná informační tabule. Toalety nejsou k dispozici. Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tabulka 16 hodnocení přístupnosti zámku Luka nad Jihlavou 63

64 Obrázek 47 příjezdová cesta a možnost parkování Obrázek 48 vstupní brána do zámeckého objektu Obrázek 49 příjezdová cesta k zámku za uzamčenou bránou 64

65 9.7 Zámek Mirošov Stručná historie Dnes patří zámek v Mirošově již mezi zaniklé památky. Na místě zámky byla začátkem 17. století postavena tvrz, která však následně vyhořela. Místo tvrze nechal Maximilián Arnošt Horník vystavět barokní zámek, který měl podobu jednopatrové tříkřídlé budovy se čtyřpatrovou věží. Během 2. světové války byl zámek vyrabovat a poničen. V roce 1949 převzal zámek do užívání ředitelství Stádních statků Jihlava, v roce 1985 se zřítila část zámku a zámek musel poté podstoupit demolice, zánik barokního zámku v Mirošově je tedy psán na rok Přístupnost k objektu Zámek Mirošov stál v mále obci se stejnojmenným názvem, dnes však můžeme vidět pouze nepatrné zbytky zámku. Osobní automobil lze zaparkovat v úzké uličce před kostelem, který stojí v blízkosti pozůstatku zámku. Povrch cesty, na které lze zaparkovat automobil, je tvořen udusaným štěrkopískem, cesta je však nerovná. Od našeho místa parkování stál zámek zhruba 70 metrů. Cesta od parkování je mírně do kopce, povrch je značně nerovný a je tvořen travnatým povrchem, doplněným místy velkými kameny. Prostor, kde stál zámek je tvořen betonovými panely. U kostela je ukotvená informační tabule s historií obce a zámku, nikoli však v Braillově písmu. Toalety nejsou k dispozici. Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tabulka 17 hodnocení přístupnosti bývalého zámku Mirošov 65

66 Obrázek 50 parkování v uličce před kostelem Obrázek 51 informační tabule o historie obce Obrázek 52 přístupová cesta k bývalému zámku I Obrázek 53 přístupová cesta k bývalému zámku II Obrázek 54 zbytky bývalého zámku v Mirošově 66

67 9.8 Zámek Plandry Stručná historie Zámek v obci Plandry byl postavený v průběhu 18. století Josefem Ignácem Zebem z Breitenau. Zámek představoval dvoukřídlou jednopatrovou budovu s půdorysem písmene L. U zámku stál hospodářský dvůr, na kterém dodnes stojí dochovaná sýpka, která je přestavěná do empírového slohu. Zámek a hospodářská stavení byla v roce 1945 zkonfiskována. Díky zchátralému stavu byl zámek v 90. letech 20. století vyřazen ze seznamu a následně pak v roce 1998 zbourán. Na pozemku bývalého zámku dodnes stojí socha sv. Jana Nepomuckého a již zmíněný špejchar. Přes zeď na pozemek, kde stál zámek, můžeme vidět rozestavěný, již chátrající rodinný dům. Přístupnost k objektu Parkování osobního automobilu je možné přímo o zdi ohraničující pozemek bývalého zámku, hned naproti autobusové zastávky. Místo k zaparkování a cesta kolem jsou s povrchem asfaltového charakteru. Objekt není přístupný veřejnosti, výhled do objektu je možný jen přes zeď nebo jednou kovovou bránou. Po rozhovoru s místní obyvatelkou jsem se dozvěděl, že sochu sv. Jana Nepomuckého, která stojí za zdí v objektu, si poslední majitel přivlastnil bez povolení obce Plandry. Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tabulka 18 hodnocení přístupnosti bývalého zámku Plandry 67

68 Obrázek 55 prostor k odstavení automobilu Obrázek 56 RD postavený na místě zámku Obrázek 57 socha sv. J. Nepomuckého a špýchar Obrázek 58 Empírově přestavěný špýchar 68

69 9.9 Zámek Polná Stručná historie Zámek v Polné byl v 16. Století z části přestavěn z gotického hradu Zachariášem z Hradce také do renesančního slohu, stejně tak jako zámek v Telči, hrad v Polné byl postaven ve 13. Století, čímž patřil mezi nejstarší šlechtické hrady u nás. Od roku 1735 sloužil zámek jako obydlí pro panské úředníky. V roce 1922 získala do majetku zámek tělovýchovná jednota Sokol. Zámek a hrad prošel rozsáhlými rekonstrukcemi, které byly ukončeny v roce 2004, dnes je hrad a zámek sídlem Městského muzea, Základní umělecké školy, Zámecká restaurace s ubytováním a kulturní středisko se sálem. Přístupnost k objektu Město Polná nabízí před zámkem velké a velmi prostorné parkoviště s asfaltovým povrchem. Parkoviště je od hlavní brány vzdáleno zhruba 50, cesta k bráně je mírně stoupající, avšak rovným povrchem pokrývající asfalt. Od brány pak pokračuje cesta z žulových kostek. Tyto cesty jsou velmi upravené, usnadňují tak pohyb i pro tělesně handicapované osoby. Cestičky na samotném nádvoří zámku okolo zámecké kašny jsou vydlážděny velkými kamennými bloky, pro pohyb vozíčkáře je nutnost asistence. Ke kašně se lze dostat ze tří stran pouze po schodech, stejně tak do zámecké zahrady, kde je schodiště opatřeno zábradlím. U zámku však chybí informační tabule v Braillově písmu. Toalety jsou k dispozici v zámecké restauraci. Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tabulka 19 hodnocení přístupnosti zámku Polná 69

70 Obrázek 59 parkoviště před zámku v Polné Obrázek 60 cesta do objektu zámku Obrázek 61 chodník z kamene na nádvoří zámku Obrázek 62 nádvoří zámku s přístupnou kašnou 70

71 9.10 Zámek Příseka Stručná historie Zámek ve stejnojmenné vsi Příseka je původní renesanční tvrzí, o které pochází první zmínka z roku 1568, tuto tvrz nechal vystavět Volf Beránek z Petrovce. Po bitvě na Bílé hoře byl celý statek s tvrzí zkonfiskován a následně tak připojen k brtnickému panství. Na přelomu 17. A 18. Století byla tato tvrz přestavěna na barokní zámek, zámek pak sloužil k zemědělským účelům, kde byly byty pro zaměstnance zemědělského družstva. Během roku 2014 se dostala zámku potřebná rekonstrukce, po její dokončení je zámek využíván jako muzeum autíček. Přístupnost k objektu K zámku vede mírně do kopce asfaltová cesta. Parkoviště u zámku je velmi prostorné a upravené, kde povrch tvoří udusaný štěrkopísek. Parkoviště se nachází takřka vedle zámku, avšak je nepatrně vyvýšené a z parkoviště k zámku je nutné sejít mírný kopeček, který tvoří navážka ostrých kamenů. Přímo u vchodových dveří je však také možnost zaparkovat osobní automobil. Terén kolem zámku je především rovinatý a je tvořen štěrkopískem. Při vstupu do budovy zámku je nutné překonat 3 schodky. Toalety nejsou pro návštěvníky k dispozici. Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tabulka 20 hodnocení přístupnosti zámku Příseka 71

72 Obrázek 63 vyvýšené parkoviště u zámku Obrázek 64 příjezdová cesta k zámku Příseka Obrázek 65 zámek Příseka Obrázek 66 cesta z parkoviště k zámku Obrázek 67 hlavní vchod do zámku 72

73 9.11 Zámek Puklice Stručná historie Původně pozdě gotická tvrz, která byla pravděpodobně postavena za jihlavského měšťana Františka Hordara během 1. poloviny 16. století. V 2. polovině 16. století však byla tvrz přestavěna do renesančního slohu. Při této přestavbě bylo rozšířeno severní křídlo. Jde o čtyřkřídlou budovu, která v 18. století prošla přestavbou barokní. Na zámku v Puklicích tedy můžeme zaznamenat hned několik slohů, dvě křídla pak baroknímu. Zámek pak prošel klasicistními úpravami, byť v 1. polovině 20. století. Posledními majiteli byli Fischmannovi, kterým byl zámek na konci 2. světové války zkonfiskován. Nyní je zámek sídlem České pošty a obecního úřadu, část je využívána jako obecní byty. Přístupnost k objektu Zámek Puklice se nachází ve stejnojmenné obci. Návštěvníci mohou zaparkovat osobní automobil přímo před zámkem. Povrch parkoviště tvoří asfalt. Zámek je postaven na mírném svahu. Zámecká budova nyní prochází rekonstrukcí, což je patrné při vstupu na malé nádvoří. Povrch nádvoří pokrývají žulové kostky, pod arkádami je však značně nerovný a neupravený terén. U Zámku bohužel chybí informační tabule, toalety také nejsou k dispozici. Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tabulka 21 hodnocení přístupnosti zámku Puklice 73

74 Obrázek 68 parkoviště před zámkem Puklice Obrázek 69 cesta na nádvoří zámku Obrázek 70 nádvoří zámku Puklice Obrázek 71 vchod do bytů v zámecké budově 74

75 9.12 Zámek Telč Stručná historie Zámek v Telči považujeme za jeden z klenotů moravské architektury, který byl přestaven během 16. Století do renesančního slohu, a to z gotického hradu, který v Telči stál již před 14. Stoletím. O přestavbu se zasloužil Zachariáš z Hradce, renesanci Zachariáš obdivoval z italského Janova, kam učinil svou výpravu. Přestavba zámku byla velmi finančně náročná, finanční prostředky byly získány z dolů stříbra, které svým věnem přinesla manželka Kateřina z Valdštejna. Nejhonosnějším sálem na zámku je Zlatý sál. Zámeckou renesanční zahradu rámují arkády. Tento renesanční zámek se může jako jeden z mála chlubit zachovalými interiéry. Další majitelé věnovali zámku jen drobné úpravy, jedinou větší úpravou je vybudovaný empírový skleník v zámecké zahradě. Dnes můžeme během prohlídek na zámku obdivovat renesanční interiéry, výstavu tuzemských hraček, museum Vysočiny, zámeckou zahradu, park, obrazovou sbírku, nábytek a jiné. Dnes je zámek majetkem České Republiky ve správě Národního památkového ústavu.[10] Přístupnost k objektu Parkování je možné na rozlehlém parkovišti v naprosté blízkosti zámeckého parku, přes který vede cesta přímo k hlavní bráně zámku. Parkoviště je velmi přehledné a uspořádané. Cesty na parkovišti jsou s asfaltovým povrchem, samotná parkovací místa pak s povrchem ze zámkové dlažby. Aby se návštěvníci dostali do zámeckého parku, je nutné přejít místní komunikaci na vyznačeném přechodu pro chodce. Cesta v zámeckém parku je z udusaného štěrkopísku, místy s kamennými nerovnostmi. Od zámeckého parku k hlavní bráně vede cesta z žulových kostek. Nádvoří zámku jsou nerovná s kamenným povrchem, proto by měly osoby s tělesným handicapem značné problémy při pohybu po nádvořích. Vstupní dveře k pokladnám mají kamenný práh, který je nutný překročit, opět problém pro invalidní vozík. V samotné místnosti pak je snížený pult, právě pro komunikaci zaměstnanců s návštěvníky na invalidním vozíku. Toalety jsou pro návštěvníky k dispozici, avšak nejsou bezbariérové, nutností je překonat betonový schodek, mezi futry je dřevěný práh. 75

76 Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tabulka 22 hodnocení přístupnosti zámku Telč Obrázek 72 parkoviště u zámeckého parku Obrázek 73 cesta do zámeckého parku Obrázek 74 cesta zámeckým parkem na zámek Obrázek 75 zámecká hlavní brána Obrázek 76 cesta k zámecké bráně Obrázek 77 nádvoří zámku Telč 76

77 Obrázek 78 pokladny na zámku v Telči Obrázek 79 vstup na prohlídku trasy A Obrázek 80 vstup na prohlídku trasy B Obrázek 81 vstup na toalety 77

78 9.13 Zámek Třešť Stručná historie Zápis pocházející ze 14. Století hovoří o tvrzi, jejíž majitelé byli Záviš z Třeště a Štěpán z Březnice. Tato tvrz byla postupně, již během 14. Století přestavěná na zámek. Zámek v Třešti sloužil jako šlechtické sídlo, který si prošel několika slohy, trakt je postaven v gotickém slohu, první podlaží patří renesančnímu slohu, obytná část zámku je pak vybudována v barokním slohu. Jedná se o čtyřkřídlou budovu s doplňujícími věžičkami, s arkádami, stěny zámku jsou zdobeny sgrafitovou rustikou. V 17. Století došlo k přestavbě 1. Podlaží, kam byly zakomponovány štukatury a malby, k zámku byla přistavena hlavní věž, kterou dnes můžeme vidět. Dlouhých 101 let vlastnili zámek v Třešti majitelé Wenzel- Sternbachové z Tyrol. Za jejich spravování byla k zámku přistavena severní strana sloužící k obydlí. Po 2. Světové válce byl zámek sídlem městského muzea. Během 20. Steletí zámek prošel rozsáhlou desetiletou rekonstrukcí, následně po roce 1994 sloužil pro konferenční účely. Nyní slouží zámek jako 3*** hotel. Přístupnost k objektu Zámecký areál nabízí návštěvníkům hned několik možností k parkování vozů, největší z parkovišť je tvořeno žulovými kostkami, ostatní jsou s asfaltovým povrchem. Po areálu se lze velmi pohodlně pohybovat po asfaltovém rovném povrchu. Při vstupu do zámecké zahrady si mohou návštěvníci prohlédnout informační tabuli o nynějším využití zámku, nikoli však v Braillově písmu. Vstup do budovy zámku nabízí bezbariérový přístup. Nyní je zámek využíván jako hotel, toalety jsou tedy umístěny uvnitř hotelové budovy, avšak ve druhém patře, kam je nutné jít po schodech. Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tabulka 23 hodnocení přístupnosti zámku Třešť 78

79 Obrázek 82 parkoviště u zámeckého hotelu I Obrázek 83 parkoviště u zámeckého hotelu II Obrázek 84 cesta okolo zámeckého hotelu Obrázek 85 hlavní vstup do zámeckého hotelu 79

80 9.14 Zámek Větrný Jeníkov Stručná historie Vůbec první dochovaná písemná památka pochází z roku 1226, kdy ji zaznamenal na listině papež Honorio III. Název Větrný Jeníkov byl poprvé uveden v roce V 1. Polovině 13. Století byla v Jeníkově vybudována tvrz. Název V roce 1729 nechal rytíř Jan z Minetti přestavět tvrz na barokní zámek, který měl tři jednopatrová křídla s mansardovou střechou. Zbytky tvrze jsou však zachovány v hospodářské budově u nádvoří zámku. Na přelomu 18. A 19. Století zasáhly zámek požáry, což byl podnět pro další majitele, hrabětům z Rumerskirchu. Následně zakoupil zámek v roce 1904 Richard Fiedler a dal zámek přestavět do dnešní podoby. Po jeho smrti byl zámek prodán manželkou Františkou rodině JUDr. Oto Mately, kteří ho vlastnili do roku 1927, kdy byl prodán Strakově nadaci, avšak v září roku 1948 připadl velkostatek včetně zámku československému státu. Nyní patří zámek Větrnému Jeníkovu, který je využíván jako budova Obecního úřadu. Přístupnost k objektu Parkovací prostory jsou k dispozici přímo v areálu zámku, nebo je možné zaparkovat automobil hned naproti zámku. Cesty v zámeckém areálu, kde je možné zaparkovat, jsou pokryty asfaltem či udusaným štěrkopískem. Kolem zámku lze chodit po obecním chodníku. Bohužel zde není žádná informační tabule, je zde také absence toalet. Tělesné Vozíček Snížená pohyblivost Zrakové Sluchové Mentální Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tabulka 24 hodnocení přístupnosti zámku Větrný Jeníkov 80

81 Obrázek 86 možnost parkování automobilu Obrázek 87 vstupní brána do objektu zámku Obrázek 88 frontální pohled na zámek Větrný Jeníkov 81

82 10 Posouzení přístupnosti objektů pro handicapované osoby Posouzení přístupnosti jednotlivých objektů, které jsou vhodné pro návštěvu handicapovaných osob, vyznačuji na mapě. Mapy slouží pouze k orientaci potencionálního návštěvníka, kde se dané objekty nachází Tělesně postižené osoby Aby mohly tělesně postižené osoby navštívit památku, potřebují mít k dané památce zcela bezbariérový přístup. Při mých návštěvách jsem se soustředil na zjištění detailů týkajících se zcela bezbariérového přístupu. Za zcela bezbariérový přístup považuji vhodné parkování na upraveném a rovném terénu, vhodnou cestu k památce, kde nemusí tělesně postižená osoba využit pomoc asistenta, nebo minimální, stejně tak pohyb po památce, tedy exteriéru, kde by měl být povrch vhodný k pohybu osob na invalidním vozíku, se kterým lze za pomoci asistence překonat drobné překážky. Po splnění těchto požadavků považuji objekt za takřka bezbariérový. Tyto hrady, zámky a tvrze na Jihlavsku splňující mé požadavky pak vyznačím v mapě. Mapa 1 zobrazení vhodných objektů pro návštěvu tělesně postižených osob 82

83 10.2 Zrakově postižené osoby Osoby zrakově postižené potřebují při návštěvách veřejně přístupných památek pomoc asistence, bez této pomoci by se nemohli pohybovat po interiérech jednotlivých objektů. Bohužel na Jihlavsku nejsou podávány informaci v Braillově písmu. Aby byly pro zrakově postižené vhodné navštívit hrady a tvrze je nutná dostatečně bezpečná cesta k památce a po památce, při absenci bezpečné cesty bez asistence by hrozilo zranění a ohrožení na životě zrakově postiženého. Ve svých mapách tedy zobrazuji objekty, které jsou vhodné za pomoci asistence i bez ní. Nevhodné objekty k návštěvě jsou takové, které vyžadují fyzicky náročnou cestu a příliš členitou cestu k objektu. Mapa 2 zobrazení vhodných objektů pro návštěvu zrakově postižených osob 83

84 10.3 Sluchově postižené osoby Osoby se sluchovým handicapem navštíví veřejně přístupné i veřejně nepřístupné objekty bez sebemenších problémů, avšak bez výkladu, poněvadž na Jihlavsku není nabízen výklad ve znakové řeči. Proto tedy hodnotím, že pro sluchově postižené osoby jsou vhodné všechny objekty mého seznamu hradů, zámku a tvrzí. Mapa 3 zobrazení vhodných objektů pro návštěvu sluchově postižených osob 84

85 10.4 Mentálně postižené osoby Mentálně postižené osoby nemají stejně tak jako sluchově postižené osoby žádnou překážku pro to, aby mohly navštívit jakoukoli památku. Některé mentálně postižené osoby však mohou mít menší fyzickou zdatnost, avšak za pomocí asistence lze náročnější trasu k objektu zdolat. Jako drobnou bariéru vnímám, dostatečnou pozornost a soustředěnost, kterou vyžadují prohlídky, kde vykládá průvodce objektu svůj výklad. Mapa 4 zobrazení vhodných objektů pro návštěvu mentálně postižených osob 85