Evropská měnová unie 1
Vznik mezinárodního měnového systému Mezinárodní měnový systém mezinárodní finanční sysém 2
Hlavní etapy vývoje mezinárodního měnového systému Zlatý standard Bretton Woodský měnový systém Vazba na zlato Vazba na dolar Přechod k všeobecnému floatingu měn Skupinový floating EMS EMU 3
Evropská centrální banka 4
Obsah Základní informace ESCB, Eurosystém a Eurozóna Cíl a hlavní úkoly ECB Rozhodovací orgány ECB Znaky ECB 5
Základní informace založena v roce 1998 Smlouvou o Evropské unii nahradila Evropský měnový institut 1. ledna 1999 se stala vlastním jádrem Hospodářské a měnové unie prezidentem Jean- Claude Trichet z Francie (2003) 6
Eurotower ve Frankfurtu nad Mohanem 7
Evropský systém centrálních bank a Eurosystém ESCB vznik 1. leden 1999, - skládá se z ECB a národních centrálních bank všech 27 členských států EU - hlavní cíl: udržovat cenovou stabilitu Eurosystém skládá se z ECB a národních centrálních bank zemí, které zavedly Euro (13 zemí) 8
Eurozóna Skládá se z 13 států EU, které od roku 1999 zavedly Euro + Slovensko 2009 Pro vstup do eurozóny musí každý stát splnit kritéria konvergence Kritéria konvergence stanovují ekonomické a právní podmínky pro úspěšnou účast v Hospodářské a měnové unii 9
Cíl a hlavní úkoly ECB Cíl: zavést a spravovat jednotnou měnu Euro, provádět devizové operace a zajišťovat hladký chod platebních systémů a dále odpovídat za definování a realizaci hospodářské a měnové politiky EU Hlavní úkoly: udržování cenové stability v eurozóně a ochrana kupní síly Eura 10
Rada guvernérů Je nejvyšším řídícím orgánem ECB Tvoří ji 6 členů Výkonné rady ECB a guvernéři národních centrálních bank 13 států eurozóny Základním posláním je určovat měnovou politiku v eurozóně Zasedá zpravidla 2x za měsíc v budově Eurotower 11
Výkonná rada Zasedá prezident ECB, viceprezident ECB a čtyři další členové rady Úkolem: příprava zasedání Rady guvernérů, provádění měnové politiky v eurozóně řízení běžné činnosti ECB vykonávání pravomocí, které Výkonné radě svěří Rada guvernérů 12
Generální rada Zasedá prezident ECB, viceprezident ECB a guvernéři národních centrálních bank 27 členských států EU (guvernér České národní banky - Zdeněk Tůma) Rozhodovací orgán vytvořený na přechodnou dobu, který bude rozpuštěn, jakmile všechny členské státy EU zavedou Euro Přispívá k poradní a koordinační činnosti ECB a pomáhá připravovat budoucí rozšíření eurozóny 13
Znaky ECB Nezávislost přispívá k zachování cenové stability ECB pracuje naprosto nezávisle Transparentnost Centrální banka poskytuje veřejnosti a trhům veškeré příslušné informace o své strategii, závěrech, rozhodnutích týkajících se její politiky i o svých postupech Transparentnost měnové politiky ECB Napomáhá veřejnosti porozumět měnové politice ECB hodnověrnější a účinnější politika 14
Znaky ECB Odpovědnost Nezávislá centrální banka musí být odpovědná za jednání učiněná při výkonu svého pověření Povinnost zveřejňovat čtvrtletní zprávu o činnosti Eurosystému a povinnost podávat výroční zprávu o své činnosti a o měnové politice Výroční zpráva je určena Evropskému parlamentu, Radě EU, Evropské komisi a Evropské radě 15
Vývoj měnové politiky EU Integrace ČR do EU Smlouva o EU (Maastrichtská smlouva) Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií v roce 2006 a stupně konvergenčních kritérií Jednotná měna euro 16
Vývoj měnové politiky Evropské unie Prvním významným krokem v měnové oblasti bylo zřízení Evropského měnového systému (EMS) v roce 1979. EMS přes svoje dílčí problémy znamenal do této doby nejúspěšnější pokus o stabilizaci kurzů národních měn a stal se předstupněm Hospodářské a měnové unie. Zásadní kvalitativní posun v ekonomické integraci Evropy představuje Smlouva o Evropské unii tzv. Maastrichtská smlouva účinná od roku 1993, která poprvé zavedla pojem Evropská unie jako organizace zastřešující dosavadní tři společenství (ES, ESUO, Euratom). Zavedení jednotné měny lze považovat za završení snah o budování jednotného trhu EU, kterému dosud chyběl důležitý atribut - společná měna. Scénář přechodu EU k HMU je ve Smlouvě o Evropském společenství rozdělen do tří etap: 17
První etapa (1. 7. 1990-31. 12. 1993) Hlavním cílem této etapy bylo dovršení jednotného trhu a podpora konvergence mezi státy, zejména v míře inflace, výše úrokových sazeb a kurzové stabilitě. Druhá etapa (1. 1. 1994-31. 12. 1998) Měla především za úkol dosáhnout výrazného pokroku ve fiskální oblasti a na základě plnění konvergenčních kritérií jako nezbytného předpokladu pro vstup do III. etapy HMU dosažení nominální konvergence. Třetí etapa (od 1. 1. 1999) Jednotná měna euro byla zavedena v 11-ti členských státech, zatím v bezhotovostní formě. Evropská centrální banka (ECB), která zahájila činnost od 1. června 1998, začala řídit jednotnou měnovou politiku Eurosystému. Tím přestal existovat devizový trh mezi těmito zeměmi. 18
Integrace ČR do EU měnová a hospodářská politika Předvstupní etapa (1995 2004) I. etapa (2004 současnost) II. etapa III. etapa 19
Předvstupní etapa: (1995 2004) -příprava na základě plnění Evropské dohody (ED) a kodaňských kritérií pro vstup do EU Integrace ČR do EU byla oficiálně zahájena dne 1. února 1995, kdy vstoupila v platnost Evropská dohoda ED. Zasedání EU na nejvyšší úrovni v Kodani v prosinci 2002 schválilo přijetí 10-ti kandidátských států k 1. květnu 2004. I. etapa: (2004 současnost) -členstvíčr v EU jako dovršení předvstupní fáze integrace do evropských struktur, zahájení plnění konvergenčních kritérií Konvergenčním programem, jehož obsahem je plán vývoje veřejných financí dané země. 20
II. etapa - zapojení do kurzového mechanizmu ERM II Evropského měnového systému Vhodná doba na vstup ČR do ERM II bude záviset na připravenosti dodržovat podmínky tohoto systému. V době po vstupu do ERM II započne rovněž intenzivní fáze technických příprav na zavedení eura. III. etapa - vstup ČR do oblasti jednotné měny euro Závazek zavést v budoucnu jednotnou měnu euro bylo součástí vstupních podmínek České republiky do EU. Vstup země do eurozóny je obecně dán zněním Smlouvy o založení ES. 21
Smlouva o Evropské unii (Maastrichtská smlouva) přijata na summitu 9.-10. prosince 1991 v nizozemském Maastrichtu, podepsána ministry zahraničních věcí a financí 7. února 1992 a v platnost vstoupila 1. listopadu 1993. vytvořila před 15 lety základy EU formulovala tři pilíře dalšího vývoje: hospodářská a měnová unie, společná zahraniční a bezpečnostní politika a spolupráce v oblasti vnitra a justice 22
Klíčový dokument pro přijetí eura: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 23
Maastrichtská kritéria konvergence Vysoký stupeň cenové stability patrný z vývoje inflace (< Ø 3 zemí s nejnižší inflací + 1,5 p.b.) Stálost konvergence odrážející se v úrovni dlouhodobých úrokových měr (< Ø 3 zemí s nejnižší inflací + 2,0 p.b.) Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí hodnocená prostřednictvím vývoje vládního deficitu a vládního dluhu (deficit < 3 % HDP, dluh < 60 % HDP) Stabilita měnového kurzu hodnocená pohybem kurzu uvnitř normálního fluktuačního rozpětí systému ERM II po dobu dvou let bez devalvace (± 2,25 % od centrální parity s možnou apreciační výchylkou?) 24
Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií v roce 2007 a stupně konvergenčních kritérií 25
Kritérium cenové stability Kritérium je sledováno na základě harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP). 26
Kritérium udržitelnosti veřejných financí Toto kritérium Česká republika neplní. Ani návrh státního rozpočtu na rok 2007 a navazující Střednědobý rozpočtový výhled na rok 2008-09 nevytváří předpoklady pro jeho plnění. 27
Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb 28
Kritérium stability měnového kurzu Nominální kurz CZK/EUR 29
Krátká historie vzniku jednotné měny euro Dle Maastrichtské smlouvy mělo být euro zavedeno ve třech etapách, z nichž první dvě byly přípravné a ve třetí etapě (rozdělena na dvě podetepy) mělo k 1.1.1999 dojít ke startu jednotné měny. 1. podetapa(1991-2001) - jednotná měna pouze v bezhotovostní podobě-na účtech - v r. 1995 rozhodl Summit Evropské unie v Madridu, že jméno jednotné evropské měny bude euro - v r. 1998 zahájila činnost ECB, která se stala řídícím místem pro měnovou politiku - v květnu 1998 pro zavedení měny kvalifikováno 12 zemí EU (Belgie, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Nizozemsko, Lucembursko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Španělsko a Řecko) 2. podetapa (od 1.1. 2002 ) - k 1.1.2002 existence hotovostní měny a to po dobu 2 měsíců společně s národními měnami - národní měnu si ponechaly země: Velká Británie, Dánsko a Švédsko - 1.1.2007 zavedeno euro v 13-tém státu EU, na Slovinsku 30
Ukázka mincí a bankovek Mince a bankovky 31
Ochranné prvky bankovek Bankovky mají sedm ochranných prvků: Vodoznak, Hlubotisk, Ochranný proužek, Soutisková značku, Fólii s hologramem, Iridiscentní pruh, Opticky proměnlivou barvu. 32
Základní principy zavádění eura v ČR Zavádění eura v České republice se bude řídit těmito principy: 1. Trvání smluv právní kontinuita. 2. Duální oběh 3. Přepočítací koeficient 4. Ochrana spotřebitelů 5. Předcházení inflačním tlakům a vnímané inflaci 6. Minimalizace nákladů přechodu na euro 7. Komunikace 33
Klady a zápory společné měny Klady: Větší pokrok v evropské integraci. Významný konkurent amerického dolaru. Transparentnost a srovnatelnost cen v členských zemích. Mezi státy odpadá kurzové riziko. Usnadnění obchodních transakcí. Eliminace poplatků za výměnu měn. Snížení transakčních nákladů. Snížení nákladů za poplatky při vedení účtu. Odpadnutí nákladů na poplatky za dosavadní směnárenské operace. Usnadňuje cestování, protože není nutná výměna peněz. Příslušnost k silné měnové oblasti. Zápory: Neomezený pohyb kapitálu. Směnný kurz a úrokové sazby nebude možné používat jako nástroj obchodní a měnové politiky. Přechod na euro přináší pro každý podnik i nové náklady. Ztráta samostatné měnové politiky. Riziko, že země nebude schopna reagovat na změny v ekonomických podmínkách. Vědomí ztráty vlastní, pěkné měny. 34
Kdy bude zavedeno euro v ČR Materiál nazvaný "Strategie přistoupeníčeské republiky k eurozóně" vznikl v roce 2003 a definoval, jak by měla ČR postupovat při zavádění eura a kdy vyměnit českou korunu za evropskou měnu. Podstatou Strategie vždy bylo zkusit načasovat přijetí eura nikoliv na dobu, kdy začneme plnit maastrichtská kritéria, ale na dobu, kdy budou výhody pro Českou republiku největší. První pochybnost vyvolává stav veřejných financí a schopnost vůbec splnit maastrichtská kritéria. Propočítaný, veřejně obhájený plán na snižování schodku bohužel neexistuje. Závazky v koaliční smlouvě jsou sice jasné, ale jsou v dnešní politické situaci reálné? První diskuse ukazují, že spíše nikoliv. Druhou otázkou je vůbec technická schopnost euro v roce 2012 přijmout. Abychom mohli eurem platit 1. ledna 2012. Třetí otázkou je dopad přijetí eura na českou ekonomiku. Z nějakého podivného důvodu se příliš nemluví o tom, jak neustálé odklady poškozují české firmy a ovlivňují růst české ekonomiky. 35
Kdy bude zavedeno euro v ČR Termín není a v blízké době nebude. Tak skončil první pokus o revizi Strategie přijetí eura v České republice, kterou schválila vláda. I stanovení roku 2012 jako data zavedení eura z eurostrategie vypadla. Přijetí eura brání především neutěšený stav veřejných financí a kromě toho poněkud nepružný český trh práce (což je ovšem problém téměř v celé Evropě). Maastrichtské kritérium sice říká, že deficit veřejných financí musí být pod tři procenta HDP, ale s ohledem na další fiskální pravidla EU, zejména v rámci Paktu stability růstu, je naším střednědobým cílem saldo vládního sektoru ve výši minus jedno procento HDP. Tato informace byla také uváděna v mnoha dokumentech schválených vládou, ale vždy poněkud zapadla, a analytici i politici stále hovoří o magické maastrichtské tříprocentní hranici. Výslovné uvedení v eurostrategii toho, že se směřuje k minus jednomu procentu HDP, snad tento přístup změní. Při udržování stálého tempa snižování deficitu aspoň na úrovni minimálního fiskálního úsilí (o půl procentního bodu ročně) ČR dosáhne svého střednědobého rozpočtového cíle minus jedno procento HDP nejpozději v roce 2013. Důvěryhodným datem pro zavedení eura je 1. leden 2013. 36