Bankovní institut vysoká škola. Katedra managementu firem a institucí. Přijetí eura v ČR. Accepting the Euro in the Czech Republic.

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Katedra managementu firem a institucí Přijetí eura v ČR Accepting the Euro in the Czech Republic Bakalářská práce Autor: Plestsova Anastassiya Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Petr Soukup, CSc. Praha duben, 2009

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Přijetí euro v České republice vypracovala samostatně a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Praze dne 8 dubna 2009 Plestsova Anastassiya

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petru Soukupovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

4 Anotace práce: Předmětem Bakalářské práce Přijetí Euro v ČR je charakteristika procesu integrace České republiky do evropských měnových struktur a zhodnocení současného stavu připravenosti České Republiky na přijetí eura. První část práce je zaměřena na vznik a vývoj Hospodářské měnové unie a na podmínky, které země musí splnit, aby se staly členy eurozóny. Třetí část je věnována konkrétním přípravám České republiky na přijetí eura, jejich institucionálnímu a technickému zabezpečení. Dále se práce zaměřena na předpokládané dlouhodobé výnosy a náklady a krátkodobá rizika, spojených s přijetím jednotné měny. Nakonec se věnuje problémem identifikace vhodného okamžiku vstupu České republiky do eurozóny. Annotation: The goal of the following bachelor paper, called Accepting the Euro in the Czech Republic is the description of the characteristics of the integration of the Czech Republic into the European fellowship and the evaluation of the current status of the preparation for the adoption of the euro. The first part focuses on the establishment and the development of the EMU and is about requirements, which have to be fulfilled by the countries intending to become the members of the EMU. The third part is devoted to the specific preparations of the Czech Republic to the adoption of the Euro as well as their institutional and technical implementation. Then, the study deals with the expected long-run benefits, costs, and vulnerabilities during the euro adoption. As a whole, it is dedicated to the broad issue of the identification of the appropriate moment for the Czech Republic accession to the Euroarea.

5 Obsah ÚVOD HMU a podmínky pro vstup do eurozóny Historie integrace HMU Měnová integrace EU a její etapy Společná měnová politika Koordinace fiskální politiky Podmínky pro vstup do eurozóny Mechanismus ERM II Konvergenční kritéria Strategie přistoupení ČR k eurozóně Základní charakteristika dokumentů Aktualizovaná strategie PŘIPRAVENOST ČR NA PŘIJETÍ EURA Postupy zavedení eura Institucionální zabezpečení eura Volba scénáře Zakladní úkoly v jednotlivých sektorech Vyhodnocení plnění maastrichtských kritérií ČR Kritérium cenové stability Kritérium stability měnového kurzu Kritérium udržitelnosti veřejných financí Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb PŘEDPOKLÁDANÉ DŮSLEDKY ZAVEDENÍ EURA Přínosy zavedení společné měny Nižší náklady na obstarání kapitálu Omezení kurzového rizika Vyšší transparentnost cen Snížení transakčních nákladů Rizika zavedení společné měny Riziko inflačního kritéria Riziko kurzového kritéria Zkušenosti vybrané členské země eurozóny Zavedení eura na Slovensku... 45

6 5 VÝSLEDKY ZÁVĚR Seznam literatury: Seznam tabulek: Seznam grafů:... 55

7 ÚVOD Logickým výsledkem dosavadní evropské integrace bylo vytvoření Hospodářské a měnové unie ve třech základních fázích a přijetí společné měnové jednotky euro v poslední fáze. Cílem HMU je řídit proces harmonizace a koordinace hospodářských politik všech členských zemi EU a koordinace podmínek pro přijetí eura. Přijetí společné měny euro je však vázáno splnění maastrichtských kritérií, a také minimálně dvouletý pobyt v kursovém mechanismu ERM II. Cílem bakalářské práce je charakteristika procesu integrace České republiky do evropských měnových struktur a zhodnocení současného stavu připravenosti na přijetí eura. Rozhodla jsem se zvolit si problematiku přijetí společné měny jako téma své bakalářské práce, proto že otázky týkající se eura jsou v současné době pro českou ekonomiku velmi aktuální. Změna současného, již několik let fungujícího, měnového uspořádání je významným krokem, který ovlivní nejen ekonomiku jako celek, ale také život každého jednotlivce. Práce je rozdělena do čtyř základních kapitol. První kapitola je zaměřena na základní charakteristiky Hospodářské měnové unie a eurozóny a na podmínky pro přijetí eura. Druhá kapitola popisuje dokument důležitý především z hlediska společného přístupu České národní banky, Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu k základním otázkám spojeným se vstupem ČR do HMU. Jedná se o Strategii přistoupení České Republiky k eurozoně a její aktualizovanou verzi. Jádro mé bakalářské práce tvoří třetí kapitola, která je zaměřena na současnou etapu integrace ČR do evropských struktur a na přípravy na zavedení eura. Obsahuje shrnutí jednotlivých etap integrace, včetně podrobného popisu současné etapy a postupu praktických příprav ČR na zavedení eura. Čtvrtá kapitola se zabývá předpokládanými dopady vstupu do eurozóny, jaké jsou jednotlivé přínosy a rizika plynoucí z členství v měnové unii. Na závěr této bakalářské práce jsou shrnuty hlavní poznatky a závěry týkající se především vstupu České republiky do Evropské měnové unie a její přípravy na tento krok, přičemž hlavní pozornost je věnována problematice identifikace vhodného okamžiku vstupu do eurozóny. 7

8 1 HMU a podmínky pro vstup do eurozóny 1.1 Historie integrace HMU Hospodářská a měnová unie je hospodářskou součástí Evropské unie, vznikla na základě Maastrichtské smlouvy, která byla schválena na zasedání Evropské rady ve dnech 9. a 10. prosince 1991, následně pak podepsána 7. února 1992 v Maastrichtu a vstoupila v platnost 1. ledna Obsahuje zónu volného obchodů, celní unie mezi zemí EÚ, volný pohyb lidí, kapitálu, zboží a služeb v rámci EÚ, koordinace hospodářských politik mezí zemi EÚ a společné měny euro. Cílem HMU je vytvoření společné měny euro a výkon společné měnové politiky, udržení cenové stability jednotlivých členských státu Měnová integrace EU a její etapy 2 Zavedení jednotné měny lze považovat za završeni snah o budování jednotného trhu EU, kterému dosud chyběl důležitý atribut - společná měna. Scénář přechodu EU k HMU je rozdělen do tří etap: První etapa HMU ( ): Na základě Delorsovy zprávy rozhodla Evropská rada v červnu 1989, že první etapa realizace Hospodářské a měnové unie by měla být zahájena 1. července K tomuto dni byla zrušena v podstatě veškerá omezení pohybu kapitálu mezi členskými státy. 3 K těmto novým úkolům patřily konzultace v oblasti měnových politik členských států a prosazování jejich koordinace s cílem dosáhnout cenové stability. Hlavním cílem teto etapy bylo dovršeni jednotného trhu a podpora konvergence mezi státy, zejména v míře inflace, výše úrokových sazeb a kurzové stabilitě. Realizace druhé a třetí etapy vyžadovala úpravu Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství 4, aby bylo možné zavést potřebnou institucionální strukturu. Za tímto účelem byla svolána mezivládní konference o HMU, která proběhla v roce 1991 souběžně s mezivládní konferencí o politické unii. 1 Ratifikací Amsterodamské smlouvy dochází k rekodifikaci některých ustanovení Smlouvy o Evropské unii. Články týkající se právní úpravy otázek souvisejících s hospodářskou a měnovou unií však zůstávají téměř beze změny. 2 Zpracováno dle materiálu Měnová integrace EU a její etapy uveřejněného na stránkách České národní banky df 3 Podle článku 56 Smlouvy o ES. 4 Římská smlouva 8

9 Druhá etapa HMU ( ): Založení Evropského měnového institutu (EMI 5 ) 1. ledna 1994 znamenalo zahájení druhé etapy HMU, přičemž došlo k ukončení činnosti Výboru guvernérů. EMI byl tvořen národními centrálními bankami členských zemí. Přechodná existence EMI rovněž odrážela stav měnové integrace v rámci Společenství. Evropský měnový institut neodpovídal za provádění měnové politiky v Evropské unii tento úkol zůstal v působnosti národních orgánů 6 ani neměl žádné pověření k provádění devizových intervencí. EMI měl v rámci druhé etapy plnit tyto úkoly: Posílení spolupráce mezi centrálními bankami a koordinace měnových politik a provádění příprav nezbytných k ustavení Evropského systému centrálních bank (ESCB), k provádění jednotné měnové politiky a ke vzniku jednotné měny ve třetí etapě. Summit EU v prosinci 1995 v Madridu schválil název nové měnové jednotky - euro 7, a také rámcový plán pro zavedení jednotné měny. Bylo rozhodnuto, že euro bude zavedeno ve dvou etapách, nejdříve v bezhotovostní formě a následně pak i v hotovostní podobě. Třetí etapa HMU ( ) Třetí etapa HMU byla rozdělena do dvou základních období, a to: První období : od 1. ledna 1999 Na základě jednomyslného rozhodnutí členských států EU, které splnily podmínky pro vstup do III. etapy HMU 8, byly k tomuto datu neodvolatelně fixovány kurzy jejich měn na euro dle pevně stanovených přepočítacích koeficientů. 5 EMI = European Monetary Institute 6 Vedoucím orgánem EMI byla Rada, tvořená prezidentem, viceprezidentem a guvernéry centrálních bank. 7 Zkratka EUR. 8 Splnily maastrichtská kritéria 9

10 Tabulka 1: Pevně stanovené přepočítací koeficienty eura Přepočítací koeficient Měna 40,3399 BEF 1,95583 DEM 166,386 ESP 6,55957 FRF 340,750 GRD 0, IEP 1936,27 ITL 40,3399 LUF 2,20371 NLG 13,7603 ATS 200,482 PTE 5,84573 FIM Zdroj: The Wall street Journal Europe, January 4, 1999, str. 1 Jednotka ECU byla nahrazena eurem v poměru 1:1. ECB začala prosazovat jednotnou měnovou politiku ve spolupráci s centrálními bankami jednotlivých členských států.veřejný dluh byl zúčastněnými státy převeden do eura. Toto rozhodnutí připravilo cestu pro vedení komerčních účtů v euro. Pro potřeby řízení společné měnové politiky byl vytvořen nový platební systém TARGET 9. Prostřednictvím tohoto platebního systému se uskutečňuje vypořádávání transakcí měnové politiky v euro. Mechanismus měnových kurzů ERM byl nahrazen ERM-II 10, který fungoval podobně jako původní ERM, ale již v kontextu existujícího eura. Druhé období : od 1. ledna 2002 Každý stát, který chtěl přijmout 1. ledna 2002 novou měnu, musel splnit konvergenční kritéria stanovená Maastrichtskou smlouvou byly uvedeny do oběhu mince a bankovky znějící na euro a postupně byly stahovány původní bankovky a mince národních měn. Doba duální cirkulace trvala 2 měsíce. Staré národní měny byly bezplatně vyměňovány za euro prostřednictvím komerčních bank v národních centrálních bankách. Euro se tak k stalo jediným zákonným platidlem na 9 TARGET=Trans-European Automated Real-time Gross settlement Express Transfer 10 ERMII=Exchange rate Mechanism II 11 Následující podkapitola 1.2 se zabývá podrobnějším popisem vstupních kritérií do eurozóny. 10

11 území eurozóny. Od tohoto data jsou všechny ekonomické transakce a nové kontrakty uzavírány a realizovány pouze v euru. Veškeré platební prostředky 12 byly konvertovány na euro. Dosud zbývající odkazy na národní měny v právních dokumentech jsou chápány v souladu s přepočítacími koeficienty jako odkazy na euro. Při přípravě na zavedení eura 1. ledna 2002 se vytisklo přes 14 miliard bankovek v hodnotě 633 miliard euro, na 52 miliard mincí se použilo tun kovu. V současné době existuje 27 členských států s různým stupněm integrace v rámci EMU. Šestnáct zemí již přijalo euro. 13 Tři další členské státy nepřijaly jednotnou měnu. Velká Britanie a Dánsko k tomu využily možnost v rámci protokolů přičleněných ke Smlouvě o založení Evropské společností, kterou jim poskytují-opt-out clause 14. Švédsko nesplnilo konvergenční kritéria. Osm členských států Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko se nacházejí v různých etapách přijetí eura a očekává se, že se připojí k eurozóně v příštích deseti letech Společná měnová politika Právním východiskem pro jednotnou měnovou politiku je Smlouva o založení Evropského společenství a Statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Na základě tohoto statutu byla 1. června 1998 ustavena ECB i Evropský systém centrálních bank. 15 Eurosystém se skládá z ECB a národních centrálních bank zemí, které zavedly euro. Eurosystém a ESCB budou souběžně fungovat, dokud se všechny členské státy EU nestanou členy eurozóny. Rozhodovací kompetence o monetární politice vně EMU jsou rozděleny mezi dva orgány. Vrchní autoritou rozhodující o monetární politice je Řídící rada, která se skládá z guvernérů národních centrálních bank eurozóny a členů Výkonného výboru. Řídící rada rozhoduje hlasováním na prostém většinovém principu. Výkonný výbor, jenž je tvořen guvernérem, viceguvernérem a dalšími 4 členy je v pozici operativního orgánu, který provádí měnovou politiku dle rozhodnutí Řídící rady. 12 Transfery, šeky, elektronické platební karty 13 Jsou to: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovinsko Španělsko, Kypr, Malta a Slovensko 14 Neúčastnická doložka je institut, kterého se užívá v případě, že členská země nehodlá připojit k určité oblasti spolupráce v rámci EU. 15 ESCB 11

12 Prvořadým cílem ESCB podle Smlouvy o EU je udržovat cenovou stabilitu. 16 Aniž by byl dotčen tento cíl, podporuje ESCB obecné hospodářské politiky ES se záměrem přispět k dosažení cílů ES podle Smlouvy, zejména podporovat harmonický a vyvážený rozvoj hospodářských činností v ES 17, trvalý a neinflační hospodářský růst respektující životní prostředí, vysoký stupeň konvergence ekonomické výkonnosti, vysokou úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany, a to vytvořením společného trhu a hospodářské a měnové unie a prováděním společných politik a činností uvedených ve Smlouvě. 18 Základními úkoly ESCB podle Smlouvy jsou: definovat a provádět měnovou politiku ES, provádět devizové operace v souladu s ustanoveními Smlouvy, držet a spravovat oficiální devizové rezervy členských států, podporovat plynulé fungování platebních systémů. Mezi nástroje měnové politiky patří stálé facility, operace na volném trhu a minimální rezervy, které musí úvěrové instituce držet na účtech u Eurosystému. Stálé facility mají za úkol poskytovat a absorbovat jednodenní likviditu přes noc, omezovat jednodenní tržní úrokové sazby a v neposlední řadě určovat obecnou orientaci měnové politiky. Operace na volném trhu hrají důležitou roli při řízení bankovní likvidity, řízení úrokových sazeb a signalizování orientace měnové politiky. V případě poskytnutí likvidity se jedná o mezní zápůjční facilitu, v případě absorpce jde vkladovou facilitu. Spread mezi úrokovými sazba vkladových facilit a zápůjčních facilit tvoří rozmezí v němž se pohybují krátkodobé mezibankovní úrokové sazby v Eurozóně, které jsou definovány jako EONIA. 19 Cílem minimálních rezerv je stabilizace úrokových sazeb na peněžních trzích a vytváření nebo rozšíření nedostatku strukturální likvidity. Evropská centrální banka má sídlo ve Frankfurtu nad Mohanem. Práce Evropské centrální banky je organizována prostřednictvím následujících rozhodovacích orgánů:výkonná rada 20, Rada guvernérů 21, Generální rada 22. ECB byla založena jako hlavní součást Eurosystému a ESCB. ECB a národní centrální banky společně vykonávají činnost, kterou byly pověřeny. ECB má právní subjektivitu podle mezinárodního veřejného práva. 16 Tento cíl byl řídící radou ESCB kvantifikován na úrovni roční změny HICP pod 2% ve středné dlouhém období. 17 Smlouva o Evropské Unii (2006), článek Smlouva o Evropské Unii (2006), článek 2 19 Euro Over Night Interbank Offered Rate a je definována jako průměrná efektivní sazba pro nezabezpečené zápůjční transakce přes noc na mezibankovním trhu, který je pro účely výpočtu tvořen panelem 45 bank. 20 Tato rada sestává z prezidenta ECB, viceprezidenta a čtyř dalších členů, kteří jsou všichni jmenováni na základě společné dohody prezidentů či předsedů vlád zemí eurozóny. 21 Tvoří ji šest členů Výkonné rady a guvernéři 15 centrálních bank eurozóny 22 Sestává z prezidenta a viceprezidenta ECB a guvernérů národních centrálních bank všech 27 členských států EU 12

13 Nezávislost ECB a národních centrálních bank v sobě zahrnuje čtyři podmínky: 1. Institucionální nezávislost banky nesmějí požadovat nebo přijímat pokyny od orgánů ES, vlády členského státu nebo jiného orgánu 23, 2. Osobní nezávislost funkční období vrcholných orgánů národních bank musí být dostatečně dlouhé a představitelé centrálních bank mohou být odvolání pouze z důvodů uvedených ve Smlouvě, 3. Věcná nebo také funkční nezávislost stanovení hlavního cíle a odpovědnosti za jeho plnění, 4. Finanční nezávislost vláda nesmí ovlivňovat rozpočet centrální banky a nesmí využívat centrální banku k financování státních výdajů. Finanční nezávislost umožňuje centrálním bankám faktický výkon nezávislosti Úloha Evropské centrální banky 25 ECB zaměřuje se na formulování opatření a zajišťuje, aby národní centrální banky prováděly přijatá rozhodnutí jednotným způsobem. ECB odpovídá zejména za následující oblasti: Intervence na devizových trzích: V případě potřeby provádí ECB tyto intervence ve spolupráci s jednotlivými národními centrálními bankami. 26 Schvalování emise bankovek: Evropská centrální banka má výhradní právo rozhodovat o emisi bankovek v eurozóně, a ve spolupráci s národními centrálními bankami shromažďuje z jednotlivých zemí statistické informace, které potřebuje ke své činnosti. Do této oblasti patří strategické plánování, koordinace výroby a vydávání eurobankovek. Vymezení činností Eurosystému: Rada guvernérů ECB odpovídá za měnovou politiku pro jednotnou měnu. Tato odpovědnost zahrnuje definici cenové stability, způsob analýzy inflačních rizik. Vymezení, koordinace a sledování operací měnové politiky: ECB dává národním centrálním bankám pokyny s podrobnostmi k požadovaným operacím a kontroluje jejich úspěšné provedení. 23 Čl. 108 Smlouvy, čl. 7 Statutu ESCB a ECB 24 Čl. 101 Smlouvy o ES 25 Zpracováno dle materiálu Úloha ECB. uveřejněného na stránkách Evropské centrální banky.dostupný na WWW: 26 Zahrnují nákup a prodej cenných papírů na devizových trzích. 13

14 Přijímání právních aktů: V rámci přesně stanovených hranic mají rozhodovací orgány pravomoc vydávat právní akty, jako jsou obecné zásady a pokyny, které jsou v rámci Eurosystému právně závazné. Jejich účelem je zajistit, aby národní centrální banky prováděly decentralizované operace jednotným způsobem. Spolupráce na mezinárodní a evropské úrovni: ECB se účastní zasedání různých mezinárodních a evropských fór a prezentuje zde svá stanoviska. V prosinci 1998 byl ECB jako jediné centrální bance na světě udělen statut pozorovatele u MMF 27 a nyní se účastní všech zasedání Výkonné rady MMF týkajících se témat spojených s Hospodářskou a měnovou unií. Z tohoto důvodu má ECB ve Washingtonu stálé zastoupení. Kromě toho se účastní jednání skupin zemí G7, G20 a Fóra pro finanční stabilitu. Na evropské úrovni je prezident ECB pravidelně zván na jednání Euroskupiny, neformálních měsíčních setkání ministrů financí států eurozóny. Statutární zprávy: Povinnost předkládat zprávy je zakotvena ve Statutu Evropského systému centrálních bank. 28 Sledování finančních rizik: Do této oblasti spadá posuzování rizik spojených s cennými papíry, ať již nakoupenými v rámci investice vlastních prostředků a devizových rezerv ECB nebo s těmi cennými papíry, které byly přijaty jako kolaterál v úvěrových operacích Eurosystému. Vykonávání poradní funkce pro instituce Společenství a vnitrostátní orgány: ECB přijímá stanoviska k návrhům legislativy EU i jednotlivých států, které se dotýkají pravomocí ECB. Provoz informačních systémů: ECB a národní centrální banky vytvořily řadu společných provozních systémů, které usnadňují provádění decentralizovaných operací. Strategické a taktické řízení devizových rezerv ECB: Sem patří definování dlouhodobých preferencí poměru rizika a návratnosti devizových rezerv 29, řízení poměru rizika a návratnosti v souvislosti s převládajícími podmínkami na trhu 30 a formulace celkového operačního rámce a investičních pokynů. 27 Mezinárodního měnového fondu 28 ECB vydává Měsíční bulletin, konsolidovanou týdenní rozvahu Eurosystému a výroční zprávu. 29 Strategická alokace aktiv 30 Taktická alokace aktiv 14

15 1.1.3 Koordinace fiskální politiky Ztráta národní měnové politiky znamená, že fiskální politika zůstává jediným nástrojem makroekonomické stabilizace. Vznik HMU si však vynutil jistou úroveň koordinace fiskálních politik, která je institucionálně zajištěná Paktem stability a růstu. 31 Stanovil závazná pravidla rozpočtové politiky vymezující limity rozpočtových deficitů a veřejného zadlužení vlád těch zemí, které přijaly euro. Podnětem jeho přijetí byla obava, že členské státy zbavené po přijetí společné měny možnosti používat nástrojů měnové politiky, by v období hospodářských potíží mohly tento nedostatek kompenzovat v nepřiměřené míře používáním nástrojů fiskální politiky a porušovat tím zásady zdravé fiskální politiky. Vzniklo by tak riziko, že bude v měnové unii růst tlak na zvyšování cenové hladiny, že bude stoupat dlouhodobá úroková míra a že se bude snižovat vnější hodnota společné měny. Pakt stability a růstu je jediným nástrojem koordinované hospodářské politiky EU, který je spojen se sankcemi, pokud dotyčný stát překročil stanovený limit deficitu a nereagoval na doporučení Rady, protože Maastrichtská smlouva nestanovila pravidla rozpočtové politiky pro členské země po přijetí eura. Základní fiskální pravidla 32 a mechanismy jejich vynucování jsou definovány jako kritérium: veřejného deficitu a veřejného dluhu. Podle Paktu růstu a stability nesmí deficit veřejných rozpočtů dané země za běžné ekonomické situace převýšit hranící 3 % HDP považovanou za ochranu stability veřejných rozpočtů. Poměr veřejného zadluženi k HDP nemá překročit hranici 60 % HDP. Pokud tomu tak je, zahájí Evropská komise se zemí proceduru o nadměrném schodku. Pakt stability a růstu také umnožuje Radě potrestat ty členské země, které se snižováním nadměrných deficitů otálejí. O sankcích za nedodržování pravidel Paktu rozhodují ministři financí členských zemí EU, o jejich uplatňování, zejména v případě pokutování velkých států jako je Itálie, Francie a Německo, které porušují pravidla již po několik let v řadě, se však všeobecně pochybuje. 33 Aktuální stav plnění základních fiskálních pravidel-kritérií v členských zemí HMU a celé EU,ukazuje následující Tabulka Právním základem Paktu je Rezoluce Evropské Rady o Paktu stability a růstu přijata v Amsterdamu 17. cervna 1997 a nařízeni Rady ES c. 1466/97 a 1467/ Původní zásady koordinace společné měnové a decentralizované fiskální politiky byly v roce 2005 na jarní ER v Bruselu podrobeny revize. 33 SOUKUP, P: Základy teorie a praxe hospodářské politiky, s Včetně odhadu jeho vývoje do roku

16 Tabulka 2: Veřejný deficit a veřejný dluh v EU (v %) Veřejný deficit Veřejný dluh Belgie -2,3 0,2-0,1-0,2 93,2 89,1 85,6 82,6 Německo -3,2-1,7-0,6-0,3 67,9 67,9 65,4 63,6 Irsko 1,0 2,9 1,5 1,0 27,4 24,9 23,0 21,7 Řecko -5,5-2,6-2,4-2,7 107,5 104,6 100,9 97,6 Španělsko 1,1 1,8 1,4 1,2 43,2 39,9 37,0 34,6 Francie -3,0-2,5-2,4-1,9 66,2 63,9 62,9 61,9 Itálie -4,2-4,4-2,1-2,2 106,2 106,8 105,0 103,1 Lucembursko -0,3 0,1 0,4 0,6 6,1 6,8 6,7 6,0 Nizozemsko -0,3 0,6-0,7 0,0 52,7 48,7 47,7 45,9 Rakousko -1,6-1,1-0,9-0,8 63,2 62,2 60,6 59,2 Portugalsko -6,1-3,9-3,5-3,2 63,6 64,7 65,4 65,8 Slovinsko -1,5-1,4-1,5-1,5 28,4 27,8 27,5 27,2 Finsko 2,7 3,9 3,7 3,6 41,4 39,1 37,0 35,2 EU-13-2,5-1,6-1,0-0,8 70,5 69,0 66,9 65,0 Bulharsko Česká republika 1,9 3,3 2,0 2,0 29,2 22,8 20,9 19,0-3,5-2,9-3,3-3,6 30,4 30,4 30,6 30,9 Dánsko 4,7 4,2 3,7 3,6 36,3 30,2 25,0 20,0 16

17 Estonsko 2,3 3,8 3,7 3,5 4,4 4,1 2,7 2,3 Kypr -2,3-1,5-1,4-1,4 69,2 65,3 61,5 54,8 Lotýšsko -0,2 0,4 0,2 0,1 12,0 10,0 8,0 6,7 Litva -0,5-0,3-0,4-1,0 18,6 18,2 18,6 19,9 Mad arsko -7,8-9,2-6,8-4,9 61,7 66,0 67,1 68,1 Malta -3,1-2,6-2,1-1,6 72,4 66,5 65,9 64,3 Polsko -4,3-3,9-3,4-3,3 47,1 47,8 48,4 49,1 Rumunsko -1,4-1,9-3,2-3,2 15,8 12,4 12,8 13,1 Slovensko -2,8-3,4-2,9-2,8 34,5 30,7 29,7 29,4 Švédsko 2,1 2,2 2,2 2,4 52,2 46,9 42,1 37,7 Velká Británie -3,1-2,8-2,6-2,4 42,2 43,5 44,0 44,5 EU-27-2,4-1,7-1,2-1,0 62,9 61,7 59,9 58,3 Zdroj: Commission services spring 2007 forecast. 1.2 Podmínky pro vstup do eurozóny 35 Podmínky pro vstup do eurozóny se nemění a odpovídají těm požadavkům, které musely splnit současné země, které mají euro jako národní měnu. Zavést euro může pouze země, která dosáhla stanovenou úroveň finanční a měnové stability. Země musí dosáhnout vysokého stupně reálné a nominální konvergence. Pod pojmem reálná konvergence se obvykle rozumí dotahování reálné výkonnosti méně rozvinutých ekonomik na úroveň těch vyspělých. Úroveň reálné konvergence se nejčastěji měří pomocí ukazatele hrubého domácího produktu na obyvatele přepočteného podle parity kupní síly. Maastrichtská konvergenční kritéria jsou 35 Podmínky pro přijetí eura formuluje článek 121 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen Smlouva) a podrobně je specifikuje Protokol o konvergenčních kritériích a Protokol o postupu při nadměrném schodku, na které se Smlouva odkazuje. 17

18 koncipována jako kritéria nominální konvergence. To znamená, že kladou důraz na chování vybraných nominálních veličin 36, z něhož se dá usuzovat na disciplinovanost makroekonomických politik. A stranou nechávají nejrůznější aspekty reálné konvergence Mechanismus ERM II Největším otazníkem reálné politiky je plnění kurzového konvergenčního kritéria po vstupu do Evropského mechanismu směnných kurzů II, který je vyžadován s minimálně dvouletým předstihem před přijetím jednotné měny. 38 Kurzový mechanismus ERM II 39 je mechanismus fixování zúčastněných měn na euro v rámci fluktuačního pásma. Měna účastnící se v ERM II má stanovenu centrální paritu oproti euru a šíři fluktuačního pásma pro pohyb devizového kurzu. Základní principy měnového mechanismu ERM II: 40 Oscilační pásmo. Standardní fluktuační pásmo, ve kterém se mohou kursy měn pohybovat, je ±15% od ústředního kursu,přičemž individuálně mohla být vyjednána užší oscilační rozpětí; Cenová stabilita.cenová stabilita je upřednostňována před kursovou stabilitou, což znamená, že NCB a ECB mají právo intervence nepoužít v případě ohrožení cíle cenové stability. Při rozhodování by měli vzít v úvahu všechny související faktory, zejména nezbytnost udržet cenovou stabilitu a důvěryhodnost fungování mechanismu směnných kurzů. Marginální intervence. Intervenční podpora ECB národní centrální bance je automatická na hraně stanoveného pásma. Mezimarginální intervence. V rámci standardního fluktuačního pásma by nemělo docházet k žádným výrazným intervencím, ty by měly probíhat teprve na hranicích oscilačního pásma. V současnosti se mechanismu ERM II účastní měny čtyř členských zemí EU. 41 Všichni členové dodržují fluktuační pásmo +/- 15%. 42 Z členských zemí EU, které nezavedly euro se mechanismu neúčastní Velká Británie, Dánsko a Švédsko, které mají výjimku a zatím nemají 36 Inflace a úrokových sazeb, měnového kurzu, vládního deficitu a vládního dluhu 37 Výkladový slovníček. Dostupný na www: 38 T.CHLÍK, J..MARKOVÁ: Ekonomika České republiky v novém prostoru Evropské unie,2004. s Vznikl 1. ledna 1999 jako nástupce Evropského mechanismu směnných kurzů 40 M. MARKOVÁ: Mezinárodní měnové instituce. 1.vyd. Praha: Oeconomica, Dánsko,Estonsko, Litva, Lotyšsko 42 Výjimkou je pouze Dánsko s užším fluktuačním pásmem +/- 2,25%, které dodržovalo už v původním mechanismu ERM. 18

19 zájem o vstup do eurozóny, a dále Česká republika, Maďarsko, Polsko, Bulharsko a Rumunsko, kde dosud nejsou vytvořené předpoklady pro brzké přijetí jednotné měny. Česká republika není v současné době členem ERM II. Konkrétní podmínky pro účast v ERM II budou stanoveny v dohodě, kterou podepíší prezident ECB a guvernér ČNB. Přijatá Strategie přistoupení ČR k eurozóně pojímá členství v ERM II pouze jako vstupní bránu do eurozóny a nedoporučuje setrvávat v tomto mechanismu po dobu delší než nezbytnou 43 z pohledu plnění maastrichtských konvergenčních kritérií Konvergenční kritéria Konvergenční kritéria představují soubor pravidel, která je členská země EU povinna plnit, aby mohla přijmout společnou měnu euro. 44 Konvergenční kritéria nestačí splnit jednorázově, musí být plněna udržitelným způsobem. O splnění či nesplnění jednotlivých kritérií rozhoduje Evropská komise a Evropská centrální banka.členské státy EU, které chtějí zavést euro, musí splnit tato kritéria: 45 Kritérium cenové stability členský stát musí vykazovat dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace, sledovanou během jednoho roku před šetřením, která nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace tří států Unie, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Pro tyto účely se používá nevážený průměr průměrných měr inflace ve třech členských zemích s nejnižší inflací po vyloučení zemí s deflací. S ohledem na srovnatelnost je inflace měřena pomocí harmonizovaného indexu spotřebitelských cen. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb v průběhu jednoho roku před šetřením. průměrná úroková sazba uchazečské země nesmí překročit o více jak 2 procentní body nevážený průměr úrokových měr tří zemí dosahujících nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. 46 Kritérium deficitu veřejných rozpočtů poměr vládního rozpočtového deficitu k HDP, jehož skutečná a plánovaná hodnota nesmí překročit limit 3 %. Překročení limitní hodnoty pro poměr deficitu k HDP je možné v případě, že tento poměr výrazně a plynule klesal a dosáhl úrovně blízké referenční hodnotě roky 44 Vymezena jsou Maastrichtskou smlouvou a podrobněji specifikována v Protokolu o konvergenčních kritériích a v Protokolu o postupu při nadměrném schodku, jež jsou součástí smlouvy 45 Čtyři hlavní kritéria jsou založena na článku 121(1) Smlouvy o založení Evropského společenství 46 Pro výpočet referenční hodnoty se používají výnosové míry desetiletých vládních dluhopisů, případně výnosy obdobných cenných papírů. 47 Překročení referenční hodnoty je pouze výjimečné, dočasné a zůstává poblíž referenční hodnoty 19

20 Kritérium hrubého veřejného dluhu poměr hrubého veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nepřekročí 60 %. Překročení limitní hodnoty pro poměr dluhu k HDP je možné v případě, že tento poměr vykazuje klesající tendenci a blíží se referenční hodnotě uspokojivým tempem. Kritérium stability měnového kurzu členský stát dodržuje normální kurzové rozpětí, které je stanovena mechanizmem směnných kurzů II Evropského měnového systému, a to minimálně v průběhu dvou posledních let před šetřením. Země zapojené do ERM II musí kurzy svých měn udržovat v povoleném fluktuačním pásmu ± 15 % od stanovené centrální parity k euru 48. Zároveň nesmí dojít k devalvaci centrální parity a také, aby nedevalvoval bilaterální směnný kurz své měny vůči měně kteréhokoliv jiného členského státu z vlastní iniciativy. Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Finsko splnily podmínky nezbytné pro přijetí jednotné měny ke dni 1. ledna Dánsko a Spojené království využily svých tzv. neúčastnických doložek, a Rada je proto neposuzovala. Řecko a Švédsko Rada posuzovala jako členské státy, na které se vztahuje výjimka. 49 Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 se staly členskými státy, na které se vztahuje výjimka 50. Dne 11. července 2006 se Rada usnesla, že Slovinsko splnilo podmínky nezbytné pro přijetí eura 51. Bulharsko a Rumunsko přistoupily k Evropské unii dne 1. ledna 2007, se staly členskými státy, na které se vztahuje výjimka v souladu s článkem 5 příslušného aktu o přistoupení. 48 Dánsko musí dodržovat užší fluktuační pásmo ± 2,25 % 49 Dne 19. června 2000 se Rada usnesla, že Řecko splnilo podmínky nezbytné pro přijetí eura ke dni 1. ledna V souladu s článkem 4 příslušného aktu o přistoupení 51 Ke dni 1. ledna

21 2 Strategie přistoupení ČR k eurozóně 2.1 Základní charakteristika dokumentů Základním dokumentem o vstupu ČR do eurozóny je Strategie přistoupení České Republiky k eurozoně z roku Dokument je důležitý především z hlediska jednotícího přístupu České národní banky, Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu k základním otázkám spojeným se vstupem ČR do Hospodářské a měnové unie. 52 Strategie přistoupení ČR k eurozoně obsahuje tři základní části: obecná východiska, pozitivní efekty a rizika přistoupení a samotnou strategii přistoupení. Klíčová kapitola textu popisuje efekty a rizika přistoupení, ze kterých vychází závěrečná strategie. Přistoupení ČR k eurozóně do velké míry závisí na rychlosti procesu reálné konvergence pomocí strukturálních reforem a procesu nominální konvergence, zejména důslednou realizací fiskální konsolidace. Strategie z roku 2003 stanovila nejbližší možné datum přijetí eura na léta , podmiňuje však tento termín vytvořením příznivých ekonomických podmínek. Nezbytnými podmínkami jsou přiblížení se úrovní eurozóńy a její ekonomické struktuře, zvýšená synchronizace cyklického vývoje české ekonomiky s cyklem eurozóny, zvýšení pružnosti ekonomiky, vytvoření manévrovacího prostoru ve veřejných rozpočtech pro případné vyrovnávání asymetrických šoků 53. Dále dokument konstatuje, že společnou pozicí ČNB a vlády ČR je pobyt v předvstupním kurzovém mechanizmu ERM II po nejkratší přístupné období, které činí dva roky vyhodnocením způsobilosti země příslušnými evropskými orgány. Od tohoto východiska se odvíjí doporučení vstoupit do mechanismu ERM II až v okamžiku, kdy bude dostatečná jistota, že kvalifikační podmínky splníme. 54 Strategie neuvádí žádné benchmarky ekonomických parametrů, která by opravňovala českou ekonomiku ke vstupu do eurozóny. Jedinými benchmarky Strategie jsou kvalitativní hodnocení stavu jednotlivých oblastí z roku Bylo-li tedy v roce 2003 konstatováno, že je třeba zlepšit pružnost trhu práce 55, je možné požadovat, aby před vstupem do eurozóny hodnoty těchto indikátorů nebyly stejné nebo horší, ale naopak lepší. Strategie je zaměřuje pouze na vyhodnocování české ekonomiky, nikoliv na stavu vyhodnocování stavu eurozóńy. To je zřejmě důsledkem i toho, že autoři Strategie neočekávali, že ČR mohla zůstat vně eurozóny po delší dobu. Proto ani nebrali v úvahu 52 V prosinci 2002 byla na summitu v Kodani dokončena jednání o finančních podmínkách přistoupení k EU a v dubnu 2003 byla v Aténách oficiálně podepsána smlouva o přistoupení ČR k EU 53 které po vstupu do eurozóny již nebude možné absorbovat oslabením či posílením vlastní měny 54 I. PEČINKOVÁ: Euro versus koruna. Riziko a přínosy jednotné evropské měny pro ČR, s Toto zlepšení měřit definovaným souborem indikátorů 21

22 možnost, že by se mohly ekonomické důsledky členství v eurozóně pro její členské země výrazněji změnit. Termín vstupu do eurozóny stále zůstává otevřenou otázkou. Kvůli tomuto vývoji byla v roce 2007 aktualizovaná i Strategie přistoupení k eurozóně. 2.2 Aktualizovaná strategie Vláda České republiky na svém zasedání dne 29. srpna 2007 schválila znění společného dokumenty Vlády ČR a České národní banky, který zohledňuje domácí i zahraniční vývoj od doby schválení původního textu strategie z října roku 2003 a charakterizuje schopnost české ekonomiky fungovat v rámci eurozóny. Na rozdíl od předchozích dokumentů ta nynější neuvádí možný termín přijetí eura. Z dokumentu vyplývá, že datum přijetí eura v ČR se bude odvíjet především od stavu veřejných financí a situaci na trhu práce. Vláda a ČNB v této souvislosti vnímají nutnost dalších fiskálních reforem jdoucích za rámec vládou dosud schválené 1. fáze fiskální konsolidace. Ta představuje pouze první krok na cestě k dosažení dlouhodobě udržitelného stavu ve veřejných financích. Je potřeba přistoupit k realizaci dalších a mnohem hlubších změn na výdajové straně veřejných rozpočtů. Ty musí odrážet výzvy, které vyplývají zejména z růstu výdajů na financování sociálních dávek a z celkově vysokého podílu zákonem stanovených výdajů, a z demografických změn. 56 Strategie konstatuje, že některé předpoklady pro realizaci výhod z přijetí jednotné měny už jsou v ČR vytvořeny, jiné však nedosahují uspokojivých parametrů. Výrazným pozitivním posunem od roku 2003 bylo rovněž zřetelné přiblížení ekonomické úrovně ČR k průměru eurozóny. Úroveň HDP na hlavu ČR v paritě kupní síly je nadále vyšší než ve většině nových členských zemí EU a v roce 2006 se nacházela mírně nad 70 % průměru eurozóny. Lze očekávat, že v nejbližších letech ekonomická vyspělost ČR dále vzroste a odstup od průměru eurozóny se tím zmenší. Hlavní překážkou pro splnění maastrichtských kritérií zůstává podle aktualizované strategie nekonsolidovaný stav veřejných financí spolu s nízkou pružností ekonomiky, zejména trhu práce. Poměrně vysoká dlouhodobá a strukturální nezaměstnanost., vysoký podíl sociálních dávek na příjmech nízkopříjmových domácností má zároveň nepříznivý dopad na stabilizační schopnost fiskální politiky. To představuje riziko pro fungování české ekonomiky v eurozóně. Výzvou zůstává i zlepšení pružnosti trhu práce cestou zvýšení mobility české pracovní síly. 56 Reforma důchodového systému a zdravotnictví 22

23 Strategie počítá s tím, že do roku 2012 se deficit veřejných financí sníží až k jednomu procentu hrubého domácího produktu. Letos se má pohybovat kolem čtyř procent, v příštím roce by měl díky reformě veřejných financí klesnout pod tři procenta. Samostatná česká měnová politika bude do doby završení měnového integračního procesu i nadále realizována prostřednictvím strategie cílování inflace. V rámci tohoto režimu budou inflační cíle orientovány na plnění maastrichtských konvergenčních kritérií v oblasti cenové stability a dlouhodobých úrokových sazeb. ČNB vyhlásila v březnu 2007 nový inflační cíl pro meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši 2 % 57 platný od ledna Současně vyhlásila, že umožní postupné snižování inflace na úroveň nového inflačního cíle s dostatečným předstihem, aby se inflace k datu platnosti nového cíle nacházela v jeho blízkosti. Nižší inflace v ČR v souladu s novým cílem bude v dlouhém období doprovázena nižšími nominálními úrokovými sazbami, čímž se rovněž zvyšuje pravděpodobnost budoucího plnění kritéria úrokových sazeb při současném neohrožení plnění kritéria kurzového, a zvyšuje šance na plnění maastrichtského kritéria cenové stability. V poklesu inflačního cíle se odrazily zejména dlouhodobější perspektiva pro fungování režimu cílování inflace v ČR daná odsunutím termínu přijetí eura za původně uvažovaný horizont roku 2010 a dosavadní nízkoinflační vývoj české ekonomiky projevující se v ukotvenosti inflačních očekávání na nízkých hodnotách. Nový inflační cíl současně odpovídá praxi vyspělých zemí a jeho úroveň odpovídá míře inflace, kterou ECB vnímá jako prahovou hodnotu z hlediska udržení cenové stability S tolerančním pásmem ± 1 procentní bod 58 Zpracováno dle materiálu Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k uveřejněného na stránkách Ministerstva financí ČR: 23

24 3 PŘIPRAVENOST ČR NA PŘIJETÍ EURA 3.1 Postupy zavedení eura Proces zavedení eura má pevně definovaný postup, jehož harmonogram je závislý plnění maastrichtských kritérií, na strategii zavedení eura, připravenosti české ekonomiky na vstup do eurozóny a institucionální připravenosti, zahrnující mimo jiné slučitelnost právních předpisů v oblasti postavení ČNB. Termín zavedení eura se bude odvíjet od uvedených předpokladů a v konečném důsledku bude rozhodnutím politickým Institucionální zabezpečení eura Materiál institucionálního zajištění byl vládou České republiky schválen usnesením č dne 23.listopadu Koordinačním a řídícím centrem pro zavedení eura byla v České republice ustanovena Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR (NKS) 59. Ministerstva financí ČR je hlavní gesce za proces zavedení eura. Ministr financí musí minimálně dvakrát ročně informovat vládu o činnosti NKS. Obě instituce při přípravě na zavedení eura úzce spolupracují s ČNB, členy vlády a vedoucími ústředních orgánů státní správy. Národní koordinátor stojí v čele Národní koordinační skupiny, sleduje činnost pracovních skupin a aktivně komunikuje s veřejností o problematice eura. V současné době pověřeným národním koordinátorem zavedení eura je Oldřich Dědek. V minulosti tímto koordinátorem byli tehdejší náměstci ministra financí ing. ing. Petr Očko a Tomáš Prouza. V rámci NKS působí šest pracovních skupin: 60 Pracovní skupina pro legislativu gesce Ministerstvo spravedlnosti Pracovní skupina pro veřejné finance a veřejnou správu gesce Ministerstvo financí Pracovní skupina pro nefinanční sektor a ochranu spotřebitele gesce Ministerstvo průmyslu a obchodu Pracovní skupina pro komunikaci společná gesce ČNB a Ministerstvo financí Pracovní skupina pro informatiku a statistiku- gesce Ministerstvo vnitra Hlavním úkolem jednotlivých pracovních skupin je vypracovat Národní plán zavedení eura v ČR, připravit komunikační strategii a koordinovat celý proces zavádění eura. 59 NKS svou činnost zahájila 20.února NKS zřídila pracovní skupiny za účelem zabezpečení konkrétních úkolů spojených se zavedením eura 24

25 Národní plán zavedení eura byl schválen na úrovni resortů zapojených do činnosti NKS v únoru Plán přestavuje souhrn postupů a návodů pro jednotlivé sektory i občany, jak se na přijetí jednotné měny eurozóny připravit. V situaci, kdy zatím Česká republika nemá stanoveno datum zavedení eura, je schválení národního plánu krokem, který dá jasný signál všem občanům o plánovaných krocích. Národní plán zavedení eura v České republice se skládá ze tří částí: 1. část - Základní informace. Obsahuje základní principy, na kterých bude zavedení eura v ČR založeno, a shrnutí doporučení pro jednotlivé oblasti včetně doporučení národního koordinátora; 2. část - Konkretizace úkolů v jednotlivých segmentech obsahuje detailní popis doporučení a opatření v jednotlivých oblastech, jak je zpracovaly pracovní skupiny Národní koordinační skupiny pro zavedení eura; 3. část slovník základních pojmů souvisejících s problematikou zavedení eura. V dubnu 2008 vláda schválila dokument Zpráva o plnění Národního plánu zavedení eura v ČR. Materiál popisuje dosavadní stav plnění úkolů Národního plánu a stanoví nové úkoly pro letošní rok a počátek roku Doporučuje zaměřit pozornost na následující oblasti: vytvořit doporučené postupy pro malé a střední podniky v přípravách na zavedení eura, vypracovat nástroje na ochranu spotřebitele před neodůvodněným zvyšováním cen při zavádění eura, zabývat se metodickou přípravou finančního sektoru na zavedení eura. Přílohou Zprávy o plnění Národního plánu je Odhad rozpočtových nákladů, který bude sloužit jako podklad k formulaci politického postoje vlády k naplnění principu nepoškození občana. Ten by měl být zřejmý nejpozději k okamžiku, kdy bude rozhodnuto o datu přijetí eura v ČR, aby na něj mohl legislativní a organizační proces zavedení eura v patřičných lhůtách reagovat Zpracováno dle materiálu Zpráva o plnění Národního plánu zavedení eura v České republice uveřejněného na stránkách Ministerstva financí České republiky: 25

26 3.1.2 Volba scénáře Dokument Volba scénáře zavedení eura v České republice" byl v říjnu 2006 vypracován Národní koordinační skupinou a schválen vládou. Státy zavádějící euro mají možnost dle novely nařízení č. 974/98 výběr z následujících tří scénářů, načasování přitom nehraje roli: 1. Madridský scénář (tzv. dvoufázový přechod). Scénář spočívá v rozložení období přechodu ke společné měně do dvou fází. V první fázi bude euro používáno pouze bezhotovostně, statut zákonného platidla zůstane nadále národní měně. Používání hotovostního eura bude v této době dobrovolné, bezhotovostní platby budou konvertovány podle měny účtu příjemce. V druhé fázi se zavede euro i pro hotovostní peněžní oběh a stane se zákonným platidlem. Mezi bezhotovostním a hotovostním zavedením eura přechodné období existuje v maximální délce tří let. Schéma dvoufázového přechodu na euro Zdroj: Dvoufázovou variantu přechodu na eura zvolili zakládající členové eurozóny v letech Tento přístup má nesporné výhody, že poskytuje dostatek času na technické přípravy 62. Na druhé straně je však velmi nákladný, protože požaduje od ekonomických subjektů udržovat paralelně dva měnové okruhy při vedení účtů, správě systémů platebního styku. Použití tohoto scénáře novými členskými zeměmi při vstupu do eurozóny se však jeví jako málo pravděpodobné, z důvodů že hotovostní euro již existuje, obyvatelé nečlenských zemí eurozóny ho znají a je zde po vzájemné dohodě užíváno i v obchodních transakcích. 62 Například: příprava právního prostředí, ražba mincí s národní stranou, předzásobení bank a podniků. 26

27 2. Jednorázový scénář přechodu na euro (tzv. velký třesk). 63 Při tomto scénáři odpadá přechodné období a k nahrazení národní měny bankovkami a mincemi eura dochází současně se zavedením eura bezhotovostního. Od zavedení hotovostního eura nové právní nástroje mohou znít pouze na euro, dosavadní nástroje znějící na národní měnové jednotky se přepočtou pomocí přepočítacího koeficientu. Výhodou velkého třesku je právě jeho rychlost a tím také menší komplikovanost pro obyvatelstvo a podnikovou sféru, rovněž odpadá dvojí účtování a provádění jiných finančních operací paralelně v euru a v národní měně. Big Bang je velmi náročný na koordinaci a přípravu soukromého a veřejného sektoru. Schéma jednorázového přechodu na euro Zdroj: MFČR Období postupného zrušení (tzv. Phasing-Out), je fakticky scénář velkého třesku s obdobím postupného přechodu a nabízí zemím určité rozfázování procesu potřebné pro přizpůsobení účetních a informačních systémů. Na rozdíl od big-bangu však ještě dochází po určitou omezenou dobu 64 k používání národní měny v některých právních nástrojích. Smyslem je ponechat, zejména malým a středním podnikům, čas pro přizpůsobení. Scénář Phasing-Out nenašel dosud podporu mezi členskými zeměmi při vstupu do eurozóny, neboť jde o poměrně nejasnou a v reálném životě obtížně realizovatelnou variantu. 63 Big Bang 64 Maximálně 1 rok 27

28 Z hlediska budoucího nahrazení koruny eurem můžeme identifikovat čtyři časové etapy: I. etapa do vstupu do ERM II během ní bude probíhat první přípravy změn spojených se zavedením eura a země bude absolvovat přístupovou proceduru do systému směnných kurzů ERM II. II. etapa od vstupu do ERM II po rozhodnutí o přijetí ČR do eurozóny. Během této etapy probíhá příprava a přijímání legislativních změn, úpravy informačních systémů komunikační kampaň. Pokud fluktuace koruny vůči euro bude bez nadměrných výkyvů, vyvarování se devalvaci, a také ČR úspěšně splnit i ostatní maastrichtská kritéria bude tato etapa úspěšně skončena. Na závěr druhé etapy dojde k následujícím krokům: k vydání konvergenčních zpráv Evropské komise a ECB hodnotících stupeň udržitelné konvergence v země, k vydání doporučení Evropské komise Radě EU na zrušení výjimky pro zavedení eura v ČR, k určení přepočítacího koeficientu stanovujícího fixní kurz CZK/EUR Radou EU. 65 III. etapa od rozhodnutí Rady EU o zrušení výjimky pro zavedení eura do dne vstupu do eurozóny. Během této doby země završují se technické přípravy na vstup do eurozóny. Proto je nezbytně: předzásobit ČNB a komerční banky eurovým oběživem 66, zabezpečit potřebné množství eurových bankovek a ražbu mincí pro hotovostní oběh, provést subfrontloading 67, aplikovat pravidla o povinném duálním označování cen, a také zajistit přípravu konverze bankomatů a automatů. IV. etapa po vstupu do eurozóny. Je nutno: aplikovat pravidla o duální cirkulaci, aby zajistit stahování českých korun z oběhu a její výměnu za euro. Pokračovat ve výměně národního oběživa za euro v centrální bance a v komerčních bankách po uplynutí období duální cirkulace koruny a eura. Se vstupem do eurozóny bude nutné sledovat vývoj cenové hladiny a zabraňovat případnému bezdůvodnému zvyšování cen. A také dál pokračovat v komunikaci a vysvětlování změn plynoucích ze zavedení eura. Národní koordinační skupina na svém zasedání 30. června 2006 vládě doporučila jednoznačně postupovat dle scénáře typu II a tedy Big bang. Doporučení ke scénáři zavedení eura v ČR je významné zejména pro zvýšení jistoty bankovního, podnikatelského i veřejného sektoru o technických aspektech budoucího zavedení eura v ČR. Hlavními důvody pro zvolení velkého třesku byla minimalizace nákladů, větší právní jistota a snadnější komunikovatelnost. Vliv na rozhodování měl také fakt, že ostatní členské země, 65 Přibližně půl roku před vstupem do eurozóny 66 Angl. frontloading 67 Zásobit maloobchod eurovým oběživem v rámci sekundárního předzásobení 28

29 které do EU vstoupily společně s ČR, rovněž preferují big bang. S výjimkou Maďarska a Polska, které dosud nemají přesně stanoven termín a specifikovány další náležitosti procesu zavedení eura. Z nových členských zemí jedině Malta zvažuje zavedení eura formou scénáře Phasing Out Zakladní úkoly v jednotlivých sektorech 69 ČNB v lednu 2005 vydala dokument Přehled úkolů v oblasti působnosti ČNB a nástin dalších úkolů souvisejících se zavedením eura v ČR, v jejíž kompetenci je zvládnutí značné části úkolů při přechodu na euro, zabývá s dostatečným předstihem. Jedná se o první přehled konkrétních úkolů v jednotlivých oblastech, které bude centrální banka zajišťovat v rámci přípravy na přijetí jednotné evropské měny. Jednotlivé sektory české společnosti a nutné úkoly pokryty příslušnými pracovními skupinami podle jejich zaměření: PS pro finanční sektor-banky a ostatní finanční instituce. PS pro veřejné finance a veřejnou správu-veřejné finance a veřejná správa a samospráva. PS pro nefinanční sektor a ochranu spotřebitele- Nefinanční sektor a ochrana spotřebitele. PS pro legislativu- Legislativní potřeby zavedení eura. PS pro komunikaci- Zdroje informací a zavedení. PS pro informatiku a statistiku- Informační a statistické systémy. Banky a ostatní finanční instituce. Vzhledem ke zvolenému scénáři zavedení eura formou velkého třesku primárním úkolem tuzemského finančního sektoru včetně České národní banky v procesu přechodu na euro bude zajistit zavedení evropské měny do hotovostního a bezhotovostního oběhu. Hotovostní platební styk Z hlediska technického zajištění procesu přechodu na euro patří mezi nejnáročnější oblast hotovostního platebního styku. V jeho rámci bude nutné zajistit dostatečný počet eurobankovek a euromincí a jejich distribuci 70 do ekonomiky při současném stahování české koruny z oběhu. Vzhledem k předpokládané neomezené době výměny české koruny centrální 68 Tato varianta bude nadále diskutována s Evropskou komisí v rámci skupiny PAN II 69 Zpracováno dle materiálu Národní plán zavedení eura uveřejněného na stránkách Ministerstva financí ČR: 70 Bude zahájeno tři měsíce před zavedením eura 29