Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta mezinárodních vztahů Studijní obor Mezinárodní obchod. Připravenost České republiky na přijetí eura

Transkript

1 v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Studijní obor Mezinárodní obchod Připravenost České republiky na přijetí eura Autor bakalářské práce: Vedoucí bakalářské práce: Lana Martina Jerichová Ing. Josef Bič, Ph.D. Rok obhajoby: 2011

2 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Připravenost České republiky na přijetí eura jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne podpis studenta II

3 Poděkování: Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu své bakalářské práce Ing. Josefu Bičovi, Ph.D. za odborné vedení, hodnotné rady, připomínky, podněty a čas, které mi během psaní této práce velice pomohly. III

4 Obsah 1 Charakter měnové unie v evropském kontextu Euro jako měna Historie evropské měnové integrace Pakt stability a růstu Evropská centrální banka Scénáře zavedení eura Euro a Česká republika Připravenost České republiky na vstup do EMU Plnění konvergenčních kriterií ČR Alternativní kritéria přijetí společné měny Vyhodnocení stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou Příprava na přijetí eura Dopady zavedení eura na ekonomiku ČR Duální označování peněžních částek Vnímání přijetí eura občany Výsledky veřejného mínění Eurobarometer Vlastní průzkum veřejného mínění Porovnání výsledků Vnímání eura občany eurozóny Závěr Seznam použitých pramenů Přílohy IV

5 Seznam tabulek Tabulka 1: Členské státy EU, rok jejich vstupu, zákonná měna... 3 Tabulka 2: Maastrichtská konvergenční kritéria... 7 Tabulka 3: Harmonizovaný index spotřebitelských cen (růst v %) Tabulka 4: Dlouhodobé úrokové sazby pro konvergenční účely (%) Tabulka 5: Saldo v sektoru vládních financí (% HDP) Tabulka 6: Vládní dluh (% HDP) Tabulka 7: Vývoj nominálního měnového kurzu CZK/EUR Seznam grafů Graf 1: Vývoj nominálního měnového kurzu CZK/EUR Graf 3: Růst HDP v ČR a eurozóně (%, měsíčně, sezónně očištěno) Graf 2: Reálná ekonomická konvergence vybraných států k eurozóně v roce Graf 4: Porovnání skutečné (modrá) a vnímané (červená) inflace v Německu Graf 5: Jste spokojen/a či nespokojen/a s faktem, že by euro mohlo nahradit českou korunu? Graf 6: Kdy byste si přál/a, aby se euro stalo Vaší národní měnou? Graf 7: Očekávané dopady zavedení eura na ceny v ČR Graf 8: Máte obavy z podvodů a nadsazování cen následkem přechodu na euro? Seznam obrázků Obrázek 1: Institucionální systém ustanovený k řízení a realizaci procesu zavedení eura Obrázek 2: Harmonogram zavedení eura v ČR Seznam schémat Schéma 1: Znázornění systému fungování dvou měn v období před a po zavedení eura V

6 Seznam použitých zkratek CB ČNB ČR ČSÚ EA16 ECB ECU EDP EU27 EFTA EHS EMA EMFC EMS EMU ERM Centrální banka Česká národní banka Česká republika Český statistický úřad Eurozóna 16 zemí (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko) Euro Area 16 Evropská centrální banka (European Central Bank) Evropská měnová jednotka (European Currency Unit) Procedura při nadměrném schodku (Excessive Deficit Procedure) Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Kypr, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko Evropské sdružení volného obchodu (European Free Trade Area) Evropské hospodářské společenství Evropská měnová úmluva (European Monetary Agreement) Evropský fond pro měnovou spolupráci (European Monetary Cooperation Fund) Evropský měnový systém Evropská měnová unie Evropský mechanismus směnných kurzů (European Exchange Rate Mechanism) VI

7 ERM II ESCB EU HDP HMU MFČR NKS SGP USA VB Evropský mechanismus směnných kurzů II (European Exchange Rate Mechanism II) Evropský systém centrálních bank Evropská unie Hrubý domácí produkt Hospodářská a měnová unie Ministerstvo financí České republiky Národní koordinační skupina Pakt stability a růstu (The Stability and Growth Pact) Spojené státy americké (United States of America) Velká Británie VII

8 Úvod Téma zavedení eura v České republice je jedním z těch, které jsou pro budoucnost české ekonomiky výrazně ovlivňujícími faktory. Tento krok zasáhne veškeré subjekty operující na území ČR. Ačkoliv na našem území již jednou změna národní měny proběhla, a to v roce 1993, kdy došlo k oddělení české koruny od dřívější československé měny, jedná se o silně komplexní a komplikovaný proces, na který je nutné se důsledně připravit ve všech dotčených oblastech. Zároveň je ale nutné podotknout, že se bude jednat o významně odlišnou změnu, jelikož rok 1993 se nesl ve znamení desintegrace, zatímco vstup do eurozóny je silně integračním krokem, který s sebou přináší i mnohá rizika. Hlavním cílem této práce je zhodnocení připravenosti ČR na zavedení eura z několika rozdílných úhlů pohledu plnění Maastrichtských konvergenčních kriterií, sladěnost české ekonomiky s ekonomikami eurozóny a vývoj přístupu veřejnosti. Do hodnocení budou zahrnuty statistické údaje týkající se stavu ekonomiky, ale zároveň také stanovisko občanů, protože to je významným činitelem, který může snadno zapříčinit úspěch či neúspěch tak významné změny. Pro zjištění tohoto postoje využiji oficiálních údajů pocházejících z Eurobarometeru, u kterých je možné sledovat také vývoj názorů obyvatel na jednotlivé aspekty této problematiky, a také zpracuji vlastní dotazníkové šetření. Oba tyto výstupy následně porovnám. Práce je svoji strukturou rozdělena do tří hlavních částí. V první části práce se budu obecněji zabývat charakterem měnové unie v evropském kontextu. Přiblížím zde euro jako národní měnu, a také eurozónu i její jednotlivé členy. Stručně zmíním historický rámec evropské měnové unie, jehož vyústěním bude definování Maastrichtských konvergenčních kritérií. Konkrétněji se zaměřím na témata paktu stability a růstu a fungování Evropské centrální banky. Závěrem obecně charakterizuji možné scénáře zavedení eura, ze kterých si Česká republika následně zvolí jeden, který poté zkonkretizuje celý proces přechodu na euro. Druhá část je již konkrétně zacílena na oblast České republiky, stav její ekonomiky a připravenost na vstup do Evropské měnové unie. Konkrétně se zde budu zabývat zhodnocením plnění jednotlivých Maastrichtských konvergenčních kritérií Českou republikou. Vedle toho zmíním i možnost zhodnotit připravenost ČR pomocí VIII

9 alternativních kritérií, tedy těch, která si stát stanoví sám tak, aby došlo k subjektivnímu zhodnocení vhodnosti přechodu ke společné evropské měně. Poté vyhodnotím stupeň ekonomické sladěnosti ČR se stávajícími členy eurozóny. V další části práce se budu zabývat přípravou ČR na přijetí eura a kroky, které již byly v tomto směru realizovány. Následně zhodnotím předpokládané dopady zavedení eura na ekonomiku ČR, jak pozitivní, tak negativní. Tuto část práce poté zakončím tematikou duálního zobrazování peněžních částek během celého procesu přechodu na euro. Třetí, poslední část práce, je věnována již zmíněnému průzkumu veřejného mínění. Jsou zde hodnoceny oficiální statistické údaje pravidelně získávané Eurobarometerem, které poskytují i možnost sledovat postupný vývoj veřejného mínění. Následně uvedu vlastní výzkum, provedený přes internet, a jeho výsledky. Výstupy získané pomocí obou metod poté porovnám a zhodnotím. V konečné části práce stručně uvedu postoje stávajících obyvatel eurozóny k euru, a to jak původních členských států, tak i nejnověji přistoupivších členů (Slovensko, Estonsko). Mým záměrem je vybudování takového informačního rámce, který poskytne možnost odhadnout, zda je Česká republika na přijetí eura připravena, popřípadě i v jaké míře. Je evidentní, že výsledkem práce nebude jednoznačné stanovisko, přesto se pokusím k jeho získání co nejvíce přiblížit. IX

10 1 Charakter měnové unie v evropském kontextu V historickém kontextu není vznik a realizace Evropské měnové unie (EMU) novým jevem. Při pohledu do dějin je možné nalézt mnoho dalších příkladů měnových integrací, a to jak na území Evropy (např. Německo-rakouská měnová unie , Belgicko-lucemburská měnová unie ) tak v neevropských regionech (např. Latinská měnová unie ). Před vznikem EMU byly v Evropě běžné měnové unie mezi velkými a malými státy, např. švýcarský frank v Lichtenštejnsku 1, a dodnes je možné v jiných světových oblastech tento fenomén pozorovat, pro ilustraci lze uvést používání amerického dolaru mimo území USA (např. Panama, Ekvádor, Východní Timor). 2 Naopak měnovou desintegraci bylo možné pozorovat například po skončení 2. světové války, či po rozpadu Sovětského svazu v závislosti na vzniku velkého množství nových států a nutnosti jednotlivě formovat tyto nově vzniklé samostatné ekonomiky. Mezinárodní integrační procesy, kterými postupně procházely i jednotlivé členské státy Evropské unie (EU), se dělí do několika stupňů v závislosti na míře pravomocí, jež jsou přeneseny z původních zakladatelských subjektů na nově vzniklé integrační seskupení. Prvním stupněm je oblast volného obchodu, která členským státům umožňuje odstranění překážek vzájemného obchodu mezi nimi. Následuje celní unie, která samotné odstranění překážek doplňuje o společnou obchodní politiku a společný celní sazebník. Dalším stádiem integrace je společný trh, který vedle společné obchodní politiky a sazebníku umožňuje také volnější pohyb výrobních faktorů, ačkoliv jisté překážky zůstávají, například státní hranice či technické bariéry (normy, předpisy). Úplná liberalizace pohybu výrobních faktorů je součástí vnitřního trhu, kdy jsou veškeré existující překážky odstraněny. Následujícím stupněm integrace je hospodářská a měnová unie, kterou je i EU. Je charakteristická společnou hospodářskou politikou a přechodem na jednu společnou měnu. Právě tento přechod čeká i Českou republiku. Zavázala se k němu svým vstupem do EU v roce BRŮŽEK, A. Aktuální otázky světové ekonomiky: Euro je zde, s GoCurrency. What is the United States Dollar (USD)?. Dostupné z < [cit ]. 3 CzechTrade. Ekonomická integrace. Dostupné z < [cit ]. 1

11 Evropskou hospodářskou a měnovou unii lze rozdělit do tří základních vývojových fází: 4 I. Etapa: došlo k liberalizaci pohybu kapitálu, započala koordinace hospodářských politik; II. Etapa: posílení postavení Evropské měnové jednotky (ECU), byl založen Evropský měnový institut (předchůdce Evropské centrální banky), zainteresované státy začaly plnit konvergenční kritéria; III. Etapa: od 1999 existuje společná měna a jednotná měnová politika prvních jedenácti států. 1.1 Euro jako měna Euro je označení společné evropské měny, která nahradila původní měny v těch státech, které splnily konvergenční kritéria a staly se členy Evropské hospodářské a měnové unie. Euro vstoupilo v platnost v bezhotovostní formě, ve které obíhalo první tři roky své existence. Ke dni skončilo tzv. přechodné období, ve kterém euro obíhalo bezhotovostně vedle národních měn jednotlivých zemí, a začalo obíhat i ve formě hotovostní, ve funkci jediné národní měny. 5 Jako první euro zavedla skupina jedenácti evropských států (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko), od roku 2001 euro zavedlo i Řecko, v roce 2007 Slovinsko, v roce 2008 Kypr, v roce 2009 Slovensko a konečně, zatím posledním stávajícím členem eurozóny, je od ledna roku 2011 i Estonsko. Před tím, než se euro stane zákonným platidlem, je neodvolatelně stanoven pevný směnný kurz mezi eurem a původní měnou. V současnosti je euro zákonným platidlem v 17 z celkem 27 členských zemí Evropské unie, viz Tabulka 1. Euro je však používáno i ve státech, které nejsou oficiálními členy eurozóny. Jedná se o malé státy, kterým je společnou evropskou měnu dovoleno používat na základě formální dohody 4 Evropská komise. Hospodářská a měnová unie a euro: Historie zavedení eura. Dostupné z < [cit ]. 5 Evropská komise. Hospodářská a měnová unie a euro: Historie zavedení eura. Dostupné z < [cit ]. 2

12 s Evropským společenstvím (Monako, San Marino, Vatikán), nebo o ty, které dohodu formálně neuzavřely (Andorra, Černá hora, Kosovo). 6 Jedno euro je tvořeno sto centy. Eurobankovky existují v nominální hodnotě 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500, euromince jsou denominovány 1 c, 2 c, 5 c, 10 c, 20 c, 50 c, 1 a 2. Veškeré hotovostní peníze mají přesně a pevně stanoveny parametry (rozměry, hmotnost, barva, materiál). Bankovky mají jednotnou podobu pro veškeré členské země, jsou na nich vyobrazeny architektonické slohy z různých období evropských dějin. Bankovky jednotlivých zemí lze odlišit dle písmen a kódů uvedených na rubové straně. Pro mince je společná pouze lícní, tzv. evropská strana, na které je vyražena hodnota mince. Vzhled rubové, tzv. národní strany, je plně v kompetenci centrálních bank zemí vstupujících do eurozóny. Stávající euromince obsahují tradiční národní symboly jednotlivých států. 7 V současné době je euro národní měnou pro více než 325 milionů obyvatel. 8 euromincí viz Příloha 1 a Příloha 2. Tabulka 1: Členské státy EU, rok jejich vstupu, zákonná měna Stát Rok přistoupení do EHS/EU Pro grafickou podobu slovenských eurobankovek a Měna Euro zavedeno v Členství v ERM II Belgie Zakládající člen EHS Euro (EUR) Bulharsko 2007 Lev (BGN) - - Česká republika 2004 Dánsko 1973 Česká koruna (CZK) Dánská koruna (DKK) Estonsko 2004 Euro (EUR) Finsko 1995 Euro (EUR) Francie Zakládající člen EHS Euro (EUR) Irsko 1973 Euro (EUR) Itálie Zakládající člen EHS Euro (EUR) ECB. Map of euro area Dostupné z < [cit ]. 7 NKS pro zavedení eura v ČR. Euro. Dostupné z < [cit ]. 8 NKS pro zavedení eura v ČR. Eurobankovky a euromince. Dostupné z < [cit ] 3

13 Kypr 2004 Euro (EUR) Litva 2004 Litas (LTL) Lotyšsko 2004 Lat (LVL) Lucembursko Zakládající člen EHS Euro (EUR) Maďarsko 2004 Forint (HUF) - - Malta 2004 Euro (EUR) Německo Zakládající člen EHS Euro (EUR) Nizozemsko Zakládající člen EHS Euro (EUR) Polsko 2004 Zlotý (PLN) - - Portugalsko 1986 Euro (EUR) Rakousko 1995 Euro (EUR) Rumunsko 2007 Leu (RON) - - Řecko 1981 Euro (EUR) 2001 Slovensko 2004 Euro (EUR) 2009 Slovinsko 2004 Euro (EUR) Španělsko 1986 Euro (EUR) Švédsko 1995 Švédská koruna (SEK) - - Velká Británie 1973 Libra (GBP) - - Zdroje: Evropská komise. Member states of the EU. [online] [cit ]. Dostupné online z < What is ERM II? [online] [cit ]. Dostupné z < Your country and the euro. [online] [cit ]. Dostupné z < 1.2 Historie evropské měnové integrace Počátky evropské měnové integrace lze datovat do let Skončení druhé světové války a její devastující dopad na Evropu byly hlavními iniciátory integračních ambicí, které by se dotýkaly široké škály oblastí, mimo jiné i měnové spolupráce. Bylo nutné upravit stávající zdecimovaný měnový systém tak, aby poskytoval stabilitu a jistotu. Principy nového měnového řádu byly definovány v americkém městě 4

14 Bretton-Woods; byly založeny na existenci pevných, avšak přizpůsobitelných kurzů (peg but adjustable). Fixní komponenta tohoto režimu byla navázána na americký dolar, který byl v pozici dominantní světové měny a zároveň, jako jediná z měn, převzal povinnosti zlatého standardu, což z něj činilo měnu za zlato volně směnitelnou. Do tohoto systému se zapojilo šest evropských států (Itálie, Belgie, Francie, Německo, Nizozemsko, Lucembursko). 9 Problematika společného evropského kurzového a měnového uspořádání, jak jej známe dnes, nebyla brána do úvahy jako realizovatelná myšlenka. Až do roku 1958, kdy byla podepsána Evropská měnová úmluva (European Monetary Agreement, EMA), nefungovaly jednotlivé evropské měny jako vzájemně směnitelné. Tento nedostatek byl řešen například pomocí bilaterálních smluv. 10 Příznivý ekonomický vývoj v šedesátých letech dále podpořil ekonomickou integraci. Vznikly dvě nové instituce Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské sdružení volného obchodu (EFTA), mezi jejichž členskými státy docházelo k úzké hospodářské spolupráci, například v podobě etablování celní unie, zavedení společné zemědělské politiky, apod. Jednalo se o velice úspěšné období, během kterého ale několikrát došlo ke kurzovým otřesům jednotlivých měn v systému (např. devalvace britské libry, revalvace německé marky). Tyto otřesy vyvolaly obavy členských zemí z fungování společných politik rozdělených různými měnami. Přijetí jednotné měny by bylo řešením, poprvé byla pevně vyjádřena myšlenka, že směřování k hospodářské a měnové unii (HMU), je žádoucí. V roce 1970 byla zveřejněna Wernerova zpráva, projekt, který definoval postup a fáze procesu vedoucího k založení a fungování HMU během období deseti let. Cílem mělo být zpevňování kurzových režimů, po kterém by v určitém bodě došlo k odstranění zbytkových fluktuací, a následně by byly pevně zafixovány vzájemné kurzy členských měn. V roce 1971, kdy USA uvolnily kurz dolaru, se spustila vlna tržní nestability, došlo k posílení německé marky na úkor ostatních evropských měn, a zhroucení celého systému. 11 V roce 1972 byl za účelem napravení této situace podepsán dodatek k Wernerově zprávě, který se zabýval snižováním kurzové kolísavosti mezi členskými měnami, aniž by zároveň byla omezena fluktuace evropských měn vůči americkému dolaru. Na jeho 9 DĚDEK, O. Historie evropské měnové integrace Od národních měn k euru, s DĚDEK, O. Historie evropské měnové integrace Od národních měn k euru, s DĚDEK, O. Historie evropské měnové integrace Od národních měn k euru, s. 16 5

15 základě byla vytvořena procedura známá jako had v tunelu (snake in the tunnel). 12 Jednalo se o mechanismus udržující fluktuace měn (had) v úzkém rozpětí vůči dolaru (tunel). Po dvou letech had ztratil mnoho ze svých složek kvůli ropné krizi, rozdílnosti politik a oslabení dolaru, a došlo k uvolnění kurzů měn vůči dolaru (had mimo tunel). 13 Roku 1979 byl ustanoven Evropský měnový systém (EMS), byl vybudován na koncepci stabilních, ale regulovatelných směných kurzů definovaných ve vztahu k nově vzniklé evropské měnové jednotce (European Currency Unit, ECU). ECU je košová měnová jednotka, založená na váženém průměru měn EMS, sloužící k zúčtování bezhotovostních operací v mezinárodním měřítku. Později se z ní vyvinula svébytná měna. 14 V rámci EMS byly fluktuace měn kontrolovány prostřednictvím mechanismu směnných kurzů (Exchange Rate Mechanism, ERM) a udržovány v rozmezí ±2,25 % od centrálních parit vůči evropské měnové jednotce. Jediná výjimka platila pro italskou liru, její pásmo bylo rozšířeno na ±6 %. 15 Za základ intervenčního mechanismu pro fungování ERM byla vzata paritní mřížka z bilaterálních centrálních kurzů všech participujících měn, kolem kterých byla vytyčena pásma přípustných kurzových fluktuací. Mřížka byla sestavena stanovením kurzu ECU pro každou měnu EMS a jejich následným uvedením do vzájemných vztahů. Ve srovnání s hadem ERM poskytoval efektivnější ochranu proti fluktuacím směnných kurzů. 16 Vznik EMS znamenal bezprecedentní přenos měnové autonomie, protože změna směnných kurzů byla možná pouze po vzájemné dohodě účastnických zemí a Evropské komise. V průběhu prvních několika let fungování byl EMS často dolaďován. Nakonec se však ukázal být úspěšným, a to v době, kdy se jednalo o Maastrichtské smlouvě, tedy v letech , byla totiž výrazně omezena krátkodobá volatilita směnných kurzů mezi měnami členských zemí. Tento úspěch podpořil diskuze o možném vzniku HMU. Došlo k rozhodnutí o dodržení postupu navrženého v Delorsově zprávě (1989), který definoval vznik HMU ve třech etapách, pro popis jednotlivých etap viz kapitola DĚDEK, O. Historie evropské měnové integrace Od národních měn k euru, s Evropská komise. Jedna měna pro Evropu cesta k euru. Dostupné z < s. 5 [cit ]. 14 DĚDEK, O. Historie evropské měnové integrace Od národních měn k euru, s Evropská komise. Jedna měna pro Evropu cesta k euru. Dostupné z < s. 6. [cit ]. 16 DĚDEK, O. Historie evropské měnové integrace Od národních měn k euru, s Evropská komise. Jedna měna pro Evropu cesta k euru. Dostupné z < s. 7-8 [cit ]. 6

16 Aby se předešlo riziku rozpadu HMU, bulo nutné, aby ekonomiky jednotlivých členských zemí dosáhly vysokého stupně konvergence. Proto byla ustanovena Maastrichtská kritéria, která jednotlivé země musely splnit, pokud měly zavést euro. Tato kritéria jsou stručně shrnuta v Tabulce 2. Vedle těchto kritérií musely členské státy usilovat také o sblížení vnitrostátních právních předpisů a pravidel řízení svých národních centrálních bank a měnové politiky. 18 Pro přehledné zpracování historie měnové integrace v datech viz Příloha 3. Tabulka 2: Maastrichtská konvergenční kritéria Kritérium konvergence Nástroj měření Referenční hodnota kritéria Cenová stabilita Harmonizovaná míra inflace spotřebitelských cen Ne více než 1,5 procentního bodu nad průměrem tří členských států s nejlepšími výsledky Zdravé veřejné finance Vládní schodek jako % z HDP Ne více než 3 % Udržitelné veřejné finance Vládní dluh jako % z HDP Ne více než 60 % Stálost konvergence Dlouhodobá úroková sazba Ne více než 2 procentní body nad průměrem tří členských států s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability Stabilita měnového kurzu Odchylka od centrální parity Zdroj: Evropská komise. Jedna měna pro Evropu cesta k euru. Dostupné z < Účast v ERM II po dobu minimálně 2 let bez vážných problémů 1.3 Pakt stability a růstu Pakt stability a růstu (SGP, The Stability and Growth Pact) je realizován jako ochrana před nadměrnými rozpočtovými deficity členských, resp. kandidátských zemí, eurozóny. V 90. letech bylo rozpočtové kritérium vnímáno jako nejnebezpečnější faktor, který by mohl podkopat stabilitu, funkčnost i samotnou existenci měnové unie. 18 komise. Jedna měna pro Evropu cesta k euru. Dostupné z < s. 8 [cit ]. 7

17 To hned z několika důvodů: 19 Rozpočtová politika země nabývá na významu v situaci, kdy již neexistuje možnost používat autonomní nástroje měnové politiky k řešení případných ekonomických šoků; Při existenci společné měny mají jednotlivé vlády tendenci distancovat se od odpovědnosti za její stabilitu. Problémy spíše řeší rozpočtovým schodkem, protože jeho negativní důsledky se rozředí po celém území měnové unie; Ekonomický růst může být ohrožen vysokým počtem emitovaných státních dluhopisů, jimiž vláda kryje schodek, dojde k omezení přímých investic a tlaku na růst úrokových sazeb. Tyto obavy se následně promítly i do definice konvergenčních kritérií. V současné době se ale ukazuje, že měnová stabilita eura závisí spíše na umírněném růstu veřejných výdajů jako celku, než pouze na samotném růstu schodků. Maastrichtská smlouva v sobě obsahuje bezpečnostní opatření, která se týkají této problematiky. V rámci druhé etapy přechodu k EMU musí každý členský stát legislativně etablovat naprostou nezávislost centrální banky na ostatních národních institucích, v rámci čehož vzniká zákaz pro centrální banku financovat rozpočtové deficity. V oblasti rozpočtové politiky navíc není dovolena jakákoliv finanční pomoc mezi státy, která by přispěla k řešení deficitu. 20 V posledních letech je možno pozorovat čím dál častější projevy nesouhlasu na adresu SGP. Jedna z nejvíce zásadních kritik byla uveřejněna v roce 2003 ve článku A. Alesiny a F. Giavazziho nazvaném Destabilizující pakt stability a růstu. 21 Mezi hlavní myšlenky jejich kritiky lze zařadit (a) fakt, že SGP se soustřeďuje výhradně na deficity, ačkoliv by se měl zaměřit na celkovou strukturu státních rozpočtů, (b) skutečnost, že není rozlišováno mezi zeměmi s nízkým a vysokým rozpočtem, (c) pevně stanovená hranice kritéria na úrovni 3 % vede vlády k tomu, aby manipulovaly s účetnictvím, kandidátské země mohou navíc krátkodobě snížit výši deficitu s cílem splnit konvergenční kritérium, ovšem za cenu toho, že v budoucnu se vláda bude opět potýkat se schodkem. 19 ŠREIN, Z. Pakt stability a růstu vymoženost nebo přítěž eurozóny?, s ŠREIN, Z. Pakt stability a růstu vymoženost nebo přítěž eurozóny?, s ALESINA A., GIAVAZZI F. Destabilizující Pakt stability. Dostupné z < >. [cit ]. 8

18 Mezi kritiky z řad českých ekonomů lze uvést například Miroslava Singera, který označil pravidla zakotvená v SGP za nebezpečná, neflexibilní, s absencí existence dostatečně silného mechanismu jejich vynucování v případě porušení. Jako stále aktuálnější je vnímána nutnost změny zásad a postupů definovaných Paktem stability a růstu Evropská centrální banka Evropská centrální banka byla založena Smlouvou o Evropské unii v roce Sídlí v německém Frankfurtu nad Mohanem. Hlavním úkolem ECB je řízení společné evropské měny, zabezpečování její stability (snaha zajistit ve střednědobém výhledu inflaci blížící se 2 % pomocí kontroly množství peněz v oběhu a monitorování cenových trendů) a definování a provádění hospodářské a měnové politiky EU. Z celkem dvaceti sedmi členských zemí EU zatím přijalo euro pouze šestnáct z nich. Centrální banky těchto států spolu s ECB tvoří dohromady tzv. eurosystém neboli eurozónu. Centrální banky všech 27 členských zemí i ECB zároveň náleží do Evropského systému centrálních bank (ESCB). Primárním cílem ESBC je udržování cenové stability, zejména proto, že roky zkušeností i rozsáhlé ekonomické studie poukazují na fakt, že monetární politika bude jedním z nejsilněji působících faktorů v oblasti zlepšování ekonomické perspektivy a životního standardu jednotlivých zemí. 23 ECB se podílí na rozhodovacím procesu o budoucích členech eurozóny tím, že připravuje zprávy o plnění konvergenčních kritérií, ve kterých analyzuje, zda státy plní podmínky nutné k zavedení společné měny. Součástí ECB jsou tři řídící orgány: Výkonná rada (Executive Board), Rada guvernérů (Governing Council) a Generální rada (General Council). Výkonná rada má šest členů prezident ECB, viceprezident a další čtyři členové rady. Všichni členové tohoto orgánu jsou jmenováni na funkční období osmi let, po dohodě členských zemí eurozóny. Výkonná rada je zodpovědná za přípravu materiálů pro zasedání Rady guvernérů, za implementaci měnové politiky podle rozhodnutí Rady guvernérů a za řízení běžné činnosti ECB. 22 SINGER, M. Autoři CEPu o euru Bude výhodné přijmout euro?, s EU. Evropská centrální banka. Dostupné z < [cit ]. 9

19 Rada guvernérů je hlavním řídícím orgánem ECB. Je složena ze šesti členů Výkonné rady a z guvernérů národních CB členských zemí eurozóny. Hlavním úkolem tohoto orgánu je rozhodování o měnové politice eurozóny, to spočívá především v definování měnově-politických úrokových sazeb a používání dalších nástrojů měnové politiky. Generální rada se skládá z prezidenta ECB, viceprezidenta ECB a z guvernérů národních CB všech členských zemí EU. Je vnímána jako dočasný orgán, který svou činnost ukončí v okamžiku, kdy se všechny státy stanou členy eurozóny. Zasedání Generální rady se mohou účastnit také zástupci Evropské komise a Rady EU, ovšem bez hlasovacího práva. Generální rada se podílí na vypracovávání výročních zpráv ECB, má zodpovědnost za shromažďování statistických informací a také plní poradní funkci ECB během přípravy nových zemí na přijetí eura. 24 Guvernéři CB nových členských zemí EU jsou v současnosti členy Generální rady ECB, nicméně zastoupení v nejvyšším rozhodovacím orgánu Radě guvernérů mohou být až v okamžiku zavedení eura Scénáře zavedení eura Pro přechod z původní národní měny na měnu společnou je důležitým faktorem výběr scénáře, podle kterého bude tato změna provedena. Možnost výběru je z následujících tří variant: Scénář s využitím přechodného období (tzv. Madridský scénář) Jednorázový přechod na euro (tzv. Big Bang neboli Velký třesk) Jednorázový přechod na euro s využitím doběhu (tzv. Phasing Out) Scénář s využitím přechodného období, tzv. Madridský scénář, označuje strategii, dle které je euro zavedeno nejprve pouze bezhotovostně. Po uplynutí předem stanoveného přechodného období, které trvá maximálně tři roky, je euro uvedeno do oběhu i v hotovostní podobě bankovek a mincí. Tento způsob použili zakládající členové eurozóny. Výhodou tohoto scénáře je dostatečně dlouhá doba na nutné přípravy, např. 24 MFČR. Výkladový slovníček ECB. Dostupné z < entr%c3%a1ln%c3%ad%20banka>. [cit ] 25 ECB. Rozšíření EU. Dostupné z < [cit ]. 10

20 tisk a ražba bankovek, resp. mincí, předzásobení bankovních institucí, příprava legislativy a další. Nevýhodou jsou naopak vysoké náklady, protože je nutné, aby ekonomické subjekty vedly paralelně dva druhy systémů, jeden pro každou měnu. 26 Jednorázový přechod na euro, tzv. velký třesk (tzv. Big Bang) znamená situaci, kdy se euro začne ve stejný den užívat k bezhotovostním i hotovostním platbám. Pokud bychom tuto variantu srovnávali s madridským scénářem, vyšla by ze srovnání jako více náročná na koordinaci a přípravu, protože veškeré subjekty musí být ke stanovenému datu plně schopny bezpečně přejít na euro. V současnosti, kdy je euro již stabilní a prověřenou měnou, volí nově příchozí členové eurozóny právě tuto metodu. Využití velkého třesku ve Slovinsku jednoznačně potvrdilo jeho nákladovou výhodnost. Česká republika, která má se změnou měny zkušenost již z roku 1993, se také přiklání k této metodě. Vláda tuto doporučenou variantu již schválila a změna strategie není v plánu. Jednorázový přechod na euro s využitím tzv. fáze postupného zrušení (phasing out) je v počáteční fázi totožný s metodou velkého třesku hotovostní i bezhotovostní podoba měny se do oběhu dostanou současně. Rozdílem ovšem je, že ve vybraných oblastech, mezi kterými může být například platba daní, fakturace malých podnikatelů a podobně, je možné po stanovenou dobu používat současně i původní národní měnu. Toto období však nesmí být delší než jeden rok. Pro grafické znázornění jednotlivých scénářů viz Příloha NKS pro zavedení eura v ČR. Scénáře přijetí eura. Dostupné z < [cit ]. 11

21 2 Euro a Česká republika Proces evropské měnové integrace z hlediska České republiky (ČR) je možné rozdělit do tří etap. V první etapě (od ) na ČR působily vnější vlivy způsobené zahájením realizace EMU. Druhá etapa začala , kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie a kdy se česká centrální banka začlenila do Evropského systému centrálních bank. Závěrečná etapa započne dnem samotného vstupu do EMU Připravenost České republiky na vstup do EMU Aby kandidátská země mohla vstoupit do EMU, musí splnit jistá kritéria a setrvat ve dvouletém stabilním období, které pomůže zjistit, zda je ekonomika daného státu dostatečně připravena. Tato dostatečná připravenost může být sledována a vyhodnocována různými způsoby. Například De Grauwe ji charakterizuje pomocí termínu zero-cost-level, jedná se o situaci, kdy přínosy z přechodu na jednotnou měnu budou minimálně stejné, ale nejlépe vyšší než náklady. Kvantitativně definovat úroveň připravenosti je ovšem velice obtížné, v praxi se proto prosazuje spíše snaha o zjišťování možných rizik, náchylnosti ekonomiky k výskytu ekonomických šoků, podobnosti ekonomické struktury a stádií ekonomického cyklu se státy eurozóny a dalších faktorů, na jejichž základě se poté sestaví vyhodnocení. 28 Proč je nutné, aby kandidátská země dosáhla určité výše podobnosti se stávajícími členy? Jedním z hlavních rizik je existence asymetrických šoků, tedy předem neočekávaného a výrazně odlišného vývoje ekonomiky vůči ostatním zemím, například negativní poptávkový šok, kdy dojde k poklesu agregátní poptávky po určitém produktu či službě. V případě, že takový šok zasáhne jen jednu (nebo jen několik) ze zemí EMU, jeho řešení bude složité. Nebude již možné podpořit spotřebu a investice pomocí snížení úrokových sazeb, protože ECB jedná plošně a v zájmu většiny. Změna úrokových sazeb by mohla ovlivnit celou EU, nejen regiony zasažené šokem, a v závislosti na tom mít neblahý dopad na ekonomický vývoj euroregionu. Proto je nutné, aby jednotliví členové 27 BRŮŽEK, A. Aktuální otázky světové ekonomiky: Realizace Evropské měnové unie a společné měny euro první rok existence, s LACINA, L. Euro: ano/ne?, s

22 unie byli schopni řešit tyto problémy interně a udržovat dlouhodobě stabilní růst bez podpůrných nástrojů vlastní centrální banky. Neexistuje univerzální způsob vyhodnocení připravenosti dané ekonomiky ke vstupu do společné měnové unie, je ale možné sledovat určité dílčí i komplexnější ukazatele, které mají různou vypovídací schopnost a jsou považovány za směrodatné indikátory. Nejvýznamnějším souborem těchto indikátorů jsou kritéria nominální konvergence neboli Maastrichtská kritéria. Ty slouží jako oficiální ukazatele, a to jak z pohledu ECB a Evropské komise, tak z pohledu samotných uchazečských zemí. 29 Maastrichtská konvergenční kritéria jsou následující: Dlouhodobě udržitelná ekonomická stabilita a průměrná míra inflace během jednoho roku před šetřením, jenž nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace nejvýše tří členských zemí, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků Rozpočtový deficit země nepřekračuje více než o 3 % HDP Veřejný dluh země nepřekračuje o více než 60 % HDP Během jednoho roku před šetřením nepřekračuje průměrná dlouhodobá nominální úroková míra státu o více než 2 procentní body úrokovou míru nejvýše tří členských zemí, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků Jsou dodržována rozpětí stanovená mechanismem směnných kurzů EMS bez značného napětí alespoň během dvou posledních let před šetřením. V tomto období nesmí devalvovat bilaterální směnný kurz vlastní měny vůči měně jakéhokoli jiného členského státu 30 Připravenost ČR dle Maastrichtských kritérií je od roku 2004 každoročně vyhodnocována. Dle dostupných údajů se plnění těchto norem každoročně, až do loňského roku, zlepšovalo a ČR se přibližovala svou ekonomickou úrovní k průměru v eurozóně. V roce 2009 ale došlo k výraznému zvýšení deficitu veřejných financí. V současné době, kdy doznívá finanční krize a kdy hrozí vyšší kolísání měnového kurzu české koruny, by navíc bylo obtížné i plnění kurzového kritéria po eventuálním vstupu do ERM II. Vládě ČR bylo na základě těchto statistik doporučeno, aby nestanovovala 29 LACINA, L. Euro: ano/ne?, s LACINA, L. Euro: ano/ne?, s

23 pevné datum přechodu na společnou měnu. To s sebou zároveň přináší i skutečnost, že česká koruna nebude s nejvyšší pravděpodobností během roku do mechanismu ERM II zapojena Plnění konvergenčních kriterií ČR Kritérium cenové stability. Kritérium cenové stability se v současnosti ČR daří plnit. ČNB očekává v příštích letech cenový vývoj v podobě mírné inflace, která plnění kritéria neohrozí, vývoj indexu spotřebitelských cen v ČR od roku 2007 a odhad jeho výše pro období je zobrazen v Tabulce 2. Tento scénář je ovšem platný pouze tehdy, pokud v ČR nedojde k významným neočekávaným změnám v oblasti nepřímých daní, spotřebitelských cen a podobně, které by měly značný proinflační dopad. Inflační cíl ČNB byl na začátku roku 2010 stanoven na hodnotu 2 %. Politika ČNB usiluje o dosažení takové reálné hodnoty inflace, aby nebyla o více než jeden procentní bod vyšší či nižší, než je určeno. Cenová stabilita patří v ČR k dlouhodobě udržitelným kriteriím, a mezi lety by mělo být bezproblémově plněno. 32 Tabulka 3: Harmonizovaný index spotřebitelských cen (růst v %) Průměr 3 zemí EU s nejnižší inflací* / ,3 2,6 0,0 0,4 0,7 1,2 1,2 1,2 Hodnota kritéria 2,8 4,1 1,5 1,9 2,2 2,7 2,7 2,7 Česká republika 3,0 6,3 0,6 0,6 1,4 2,3 1,7 1,7 * Přesněji tři země s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou [online] [cit ] Dostupné z < Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb ČR v současné době plní, ačkoliv v období byla vykazována rostoucí 31 NKS pro zavedení eura v ČR. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dostupné z < [cit ]. 32 MFČR. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dostupné z < s. 8. [cit ]. 14

24 tendence. Průměrná hodnota tohoto kritéria za poslední období je zanesena v Tabulce 6. Mezi lety nejsou identifikovány žádné podněty, které by přispěly k vysokému růstu či snižování výnosů státních dluhopisů, do budoucna proto nejsou očekávány problémy ČR s plněním tohoto konvergenčního kritéria. 33 Tabulka 4: Dlouhodobé úrokové sazby pro konvergenční účely (%) Průměr 3 zemí EU s nejnižší inflací / ,4 4,2 3,9 4,0 4,3 4,8 4,8 4,8 Hodnota kritéria 6,4 6,2 5,9 6,0 6,3 6,8 6,8 6,8 Česká republika 4,3 4,6 4,8 4,2 3,7 3,9 3,9 3,9 Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou [online] [cit ] Dostupné z < Kritérium udržitelnosti veřejných financí. Kritérium udržitelnosti veřejných financí ČR v současnosti neplní. Referenční hodnota byla v roce 2010 překročena o 1,3 p. b., a přestože EU umožňuje udělit výjimku z tohoto pravidla pro členy, kteří tuto stanovenou hranici nedodrží, ale úroveň jejich státního rozpočtového deficitu dlouhodobě klesá a zároveň se blíží 3% hranici, ČR ji nemůže využít. V Tabulce 3 je uveden vývoj výše schodku státního rozpočtu, který demonstruje nepříznivý stav od roku Kritérium udržitelnosti veřejných financí je jediným, za jehož neplnění země může být postihnuta, a to podrobením Proceduře při nadměrném schodku (EDP). Na základě očekávaného překročení 3% hranice byla v prosinci roku 2009 tato procedura vůči ČR zahájena. Následně bylo vydáno oficiální doporučení, aby ČR podstoupila kroky nutné k opětovnému a udržitelnému snížení vládního schodku pod referenční hranici do roku 2013, přičemž způsob tohoto procesu musí být důvěryhodný a transparentní MFČR. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dostupné z < s. 14. [cit ]. 34 MFČR. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dostupné z < s. 10. [cit ]. 15

25 Současně platná fiskální vládní strategie počítá s kontinuálním snižováním deficitu v následujících letech. V Tabulce 3 jsou zaneseny též predikce pro roky Tabulka 5: Saldo v sektoru vládních financí (% HDP) Rok Hodnota kritéria -3,0-3,0-3,0-3,0-3,0-3,0-3,0 Česká republika -0,7-2,7-5,8-5,1-4,6-3,5-2,9 Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou [online] [cit ] Dostupné z < Kritérium podílu vládního dluhu. Kritérium podílu vládního dluhu je v ČR dlouhodobě plněno. Jak je znázorněno v Tabulce 4, dochází k jeho neustálému nárůstu. Vzhledem k nízké počáteční výši dluhu, a k vysoko stanovené 60% referenční hranici, která je zároveň velice blízká aktuálnímu průměru zemí EU27, který ji přesahuje, je ale pro ČR toto hledisko příznivé a není nutné se aktuální výší schodku ani jeho nárůstem znepokojovat. Překročení limitu, a tedy nedodržení kritéria, v současné době ani ve střednědobém horizontu nehrozí, pokud nedojde ke dramatickým změnám v politice a hospodaření ČR. Přesto je očekáván poměrně výrazný nárůst dosahující 44 % HDP v roce V následujících letech by podíl dluhu na HDP měl opět přejít ke klesající tendenci. Rizikem, které zatěžuje toto kritérium a představuje možné negativní dopady, je stárnutí obyvatelstva. V případě, že nebudou implementovány úspěšné reformy důchodového a zdravotního systému, z dlouhodobého hlediska bude nutné očekávat výrazné zvyšování podílu dluhu na HDP ČR. 35 Tabulka 6: Vládní dluh (% HDP) Rok Hodnota kritéria 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 Česká republika 29,0 30,0 35,3 39,3 42,1 42,9 43,3 Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou [online] [cit ] Dostupné z < 35 MFČR. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dostupné z < s. 11. [cit ]. 16

26 Kritérium stability měnového kurzu. Kritérium stability měnového kurzu bude možné vyhodnotit až po vstupu ČR do kurzového mechanismu ERM II, kdy bude zároveň stanovena centrální parita české koruny k euru. Z dlouhodobého hlediska (viz Tabulka 5) česká koruna vykazuje vzhledem k euru apreciační trend, na Grafu 1 je apreciace znázorněna pohybem křivky nahoru. Pouze v letech, kdy došlo k zasažení ekonomiky celosvětovou finanční a ekonomickou krizí, kurz dočasně zeslábl a ukázalo se, že by mohlo docházet ke kolísání, které překročí pásmo ±15 % kolem hypotetické centrální parity. Tato interpretace však není zcela jednoznačná, a proto není jednoznačné ani vyhodnocení, jedná se o pouhý odhad. S jistotou lze ale říci, že pro úspěšný vstup ČR do systému ERM II bude rozhodující správné načasování, kterému bude předcházet stabilní finanční situace na domácím i světovém trhu. Další zásadní věcí bude adekvátní nastavení centrální parity kurzu české koruny k euru. 36 Graf 1: Vývoj nominálního měnového kurzu CZK/EUR Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou [online] [cit ]. Dostupné z < 36 MFČR. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dostupné z < s. 12. [cit ]. 17

27 Tabulka 7: Vývoj nominálního měnového kurzu CZK/EUR Rok * CZK/EUR 29,8 28,3 27,8 24,9 26,4 25,2 24,3 * je uveden průměr za všechny z uvedených let, u roku 2011 leden-březen, dle Zdroj: ČNB grafy kurzů měn [online] [cit ] Dostupné z < Prioritou České republiky by se nyní a v nejbližší budoucnosti mělo stát hledání efektivního a dlouhodobého řešení pro stabilizaci a následnou redukci státního rozpočtového deficitu. Ačkoliv jsou jiné ekonomické výsledky vynikající, další nekontrolovatelný nárůst schodku by mohl ohrozit šanci stát se součástí eurozóny. 2.3 Alternativní kritéria přijetí společné měny Myšlenka vstupu ČR, či kterékoliv jiné země, do eurozóny je vybudována na principu reciprocity. Pro obě strany musí být nové členství přínosné, nově vzniklé výhody musí převážit náklady. Maastrichtská konvergenční kritéria jsou však formulována státy, které již členy EMU jsou, a proto byla definována tak, aby pomohla stanovit ne míru reciprocity, ale pouze tu skutečnost, zda nová členská země nebude představovat riziko pro jejich společnou měnu. 37 Logickým krokem přistupujících zemí by proto mělo být stanovení vlastních kritérií. Takových, která subjektivně zhodnotí vlastní výhodnost přechodu na společnou měnu. Tento způsob zvolila například Velká Británie. Pro rozhodnutí o tom, zda se vzdát libry, byl britským ministrem financí Gordonem Brownem, sestaven soubor ekonomických kritérií, tzv. Brownovy testy. Ty měly určit výhodnost zavedení eura z pohledu britské ekonomiky. Součástí testů byla následující kritéria: 38 Konvergence je konvergence mezi hospodářským cyklem země a ekonomikou eurozóny udržitelná? Flexibilita je britská ekonomika dostatečně flexibilní na to, aby v podmínkách měnové unie dokázala odolávat externím šokům? 37 KLAUS, V. Autoři CEPu o euru Klausova kritéria pro přijetí (či nepřijetí) společné evropské měny, s SKOPEČEK, J. Autoři CEPu o euru Jak se rozhodovat o přijetí eura?, s

28 Investice vytvoří vstup do eurozóny příznivé klima pro dlouhodobé investice? Finanční služby jaký bude dopad tohoto kroku na finanční sektor? Růst, stabilita a zaměstnanost bude členství v eurozóně přínosné z hlediska dlouhodobé prosperity a zaměstnanosti? Využití těchto testů v konečném důsledku vedlo k tomu, že VB zavedení eura odmítla. Tento pohled, a zejména jeho výsledek, by měl vést k zamyšlení o podobném postupu i pro ostatní země. V ČR jsou ovšem nadále jediným hodnoceným a diskutovaným vodítkem maastrichtská konvergenční kritéria. Jejich splněním ČR s vysokou pravděpodobnosti zajistí, že neohrozí stabilitu eurozóny, ale opačné hledisko do úvahy vzato není. Vlastní náhled na tuto problematiku předložil v roce 2007 Václav Klaus. Sestavil konvergenční kritéria s ohledem na stávající stav ekonomiky ČR i eurozóny. Tato kritéria se snaží subjektivně, komplexně uchopit vhodnost eura. Byla definována takto: 39 Brownova kritéria byla formulována před vznikem eura, a proto nemohla využít žádných zkušeností s jeho faktickým fungováním. ČR má ovšem možnost využít zkušeností, které s sebou fungování eura v zemích EMU, přineslo. Hlavními otázkami jsou přineslo euro slibované výsledky a stala se eurozóna oblastí rychlého a dynamického ekonomického růstu? Je zárukou měnové a fiskální stability? Dodržují členské země stanovená pravidla? Odpověď na tyto otázky je dle dostupných informací záporná. Ekonomický růst se za dobu existence společné měny zpomalil, došlo ke zhoršení stavu veřejných rozpočtů a mnoho zemí porušuje plnění daných kritérií. Zhodnocení, zda je ČR vystavena stejným exogenním ekonomickým šokům jako země eurozóny, zda česká ekonomika dospěla k dostatečné konvergenci hospodářského cyklu a zda je její struktura kompatibilní se zeměmi eurozóny. V tomto bodě je odpověď spíše kladná. Pohled na vznik eurozóny jako na politickou strukturu, spíše než ekonomickou, a zhodnocení toho, zda je v zájmu ČR, aby se na tvorbě takové struktury podílela. 39 KLAUS, V. Autoři CEPu o euru Klausova kritéria pro přijetí (či nepřijetí) společné evropské měny, s

29 Bylo by vhodné podobná kritéria sestavit a implementovat i oficiálně, aby bylo jednoznačné a evidentní, jakou měrou je vstup do eurozóny pro ČR přínosný, a pokud vůbec. Samozřejmě existuje riziko, že by výsledek dopadl negativně, tedy že euro pro českou ekonomiku není vhodné. V takovém případě by bylo velice problematické hledání efektivního řešení, protože stejná výjimka z účasti v EMU, jakou má Velká Británie a Dánsko, České republice udělena nebyla a s největší pravděpodobností ani nebude. 2.4 Vyhodnocení stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou Stupeň sladěnosti ekonomiky České republiky s ekonomikami stávajících členů eurozóny je vedle plnění konvergenčních kritérií faktorem, který vysoce ovlivní skutečnost, zda bude zavedení eura pro ČR přínosem nebo naopak zátěží, a zda bude možné považovat budoucí ekonomickou situaci za stabilní a dlouhodobě udržitelnou. Klíčovými oblastmi bude zejména flexibilita české ekonomiky a její odolnost vůči šokům, a dostatečný stupeň podobnosti celkového ekonomického vývoje i struktury hospodářství ČR s eurozónou. Cyklická a strukturální sladěnost vypovídá o míře rizika existence asymetrických ekonomických šoků, jejichž důsledky by mohly být pro ČR odlišné od eurozóny jako celku. Riziko je tím vyšší, čím nižší je sladěnost. Ukazatelem podobnosti ekonomik je dosažený stupeň reálné ekonomické konvergence. Z dlouhodobého hlediska ČR konverguje k eurozóně, avšak kvůli dopadům celosvětové ekonomické a finanční krize došlo k dočasnému pozastavení tohoto trendu. Sbližování se pozastavilo například v oblasti cenové hladiny, která v roce 2009 klesla na 65 % průměrné cenové hladiny v eurozóně, díky čemuž se nachází na nižší úrovni, než by odpovídalo vyprodukovanému HDP. To dosahovalo 73 % průměru eurozóny (viz Graf 2), což poukazuje na srovnatelnou životní úroveň s jejími nejméně vyspělými členy MFČR. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dostupné z < [cit ]. 20