THE INFLUENCE OF DIFFERENT LEVELS AND PEA BREEDS ON EFFICIENCY OF FINISHING PIGS VLIV RŮZNÝCH HLADIN A ODRŮD HRACHU NA UŽITKOVOST PRASAT VE VÝKRMU J. Vavrečka, P. Mareš, L. Zeman Ústav výživy a krmení hospodářských zvířat, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika. E-mail: vav.jan@email.cz ABSTRACT The aim of this study was to analyse the level of feeding pea on pigs performance. In the trial the addition of pea varietas breed GOTIK with the highest content of antinutritive factors and varietas breed ZEKON with the low content of antinutritive factors was compared. The tentative mixtures contained following amounts of pea: group Z18-18 % ZEKON, group G18 18 GOTIK %, grop Z18 18 % ZEKON and group G9 9 % GOTIK. The average daily gain were: the control group Z18 0,889 ± 0,092, group G18 0,871 ± 0,079, control group Z9 0,883 ± 0,107 and group G9 0,873 ± 0,108 kg. Out of these numbers ensues that with amount of pea GOTIK the average daily gain was not decreasing. In the feed conversion there not appeared a similar decrease of efficiency too. In the control group Z18 the feed conversion was 2,364 ± 0,042, in group G18 2,238 ± 0,054, in group Z9 2,396 ± 0,119 and in group G9 2,396 ± 0,119 kg. Also, with the content of GOTIK in feeding mixture the food intake was lower, compared to groups for ZEKON. Resulting values of gain and feeds conversion indicate feasible substitution of soya-bean meal by feeding pea, and thus decrease the dependence of mixed feed mill on these component s import in production of feeding mixtures for growing pigs. Keywords: Feeding; pig; feeding pea; breed ZEKON, GOTIK ABSTRAKT Cílem pokusného sledování bylo zjistit do jaké míry ovlivňuje zařazení hrachu parametry užitkovosti vykrmovaných prasat. V pokusu byl srovnáván přídavek odrůdy GOTIK s nejvyšším obsahem antinutričních faktorů s odrůdou ZEKON s nízkým obsahem antinutričních faktorů. V pokusných směsích byl zařazen hrách v množství: u skupiny Z18-18 % ZEKONU, u skupiny G18-18 % GOTIKU, u skupiny Z9-9 % ZEKONU a u skupiny
G9-9 % GOTIKU. Námi zjištěné průměrné denní přírůstky byly u kontrolní skupiny Z18 0,889 ± 0,092, u skupiny G18 0,871 ± 0,079, u kontrolní skupiny Z9 0,883 ± 0,107 a u skupiny G9 0,873 ± 0,108 kg. Z těchto hodnot vyplývá, že se zastoupením hrachu odrůdy GOTIK se nezhoršoval průměrný denní přírůstek. Rovněž u konverze krmiva jsme nezaznamenali zhoršení užitkovosti. U kontrolní skupiny Z18 byla 2,364 ± 0,042, u skupiny G18, 2,238 ± 0,054, u skupiny Z9, 2,396 ± 0,119 a u skupiny G9 dosahovala 2,198 ± 0,069 kg. Taktéž s obsahem GOTIKU v krmné směsi se snižoval příjem krmiva, oproti skupinám se ZEKONEM. Výsledné hodnoty průměrných denních přírůstků a konverze krmiva naznačují určitou možnost náhrady sójových pokrutin a extrahovaných šrotů a tím snížit závislost krmivářského průmyslu na dovozech těchto komponent při výrobě krmných směsí pro rostoucí prasata. Klíčová slova: krmivo, prase, krmný hrách, odrůda ZEKON, GOTIK ÚVOD Potřeba rostlinných bílkovinných krmiv se zákazem zkrmování živočišných krmiv zvyšuje. Vzhledem na vysokou cenu sójového extrahovaného šrotu se hledají atlernativní domácí zdroje, jako jsou luskoviny např. hrách. V evropském a celosvětovém rámci bylo dosaženo výrazného pokroku v oblasti šlechtění a technologií pěstování. Vývoj v ČR však těmto trendům neodpovídá, využití luskovin v krmivářském průmyslu je nedostatečné a odpovídá zhruba polovině celkové produkce. V uplynulých dvaceti letech došlo v EU k výraznému zvýšení pěstitelských ploch, ale i vyššímu využití luskovin jako důležitého domácího zdroje bílkovin, který má kompenzovat deficit dusíkatých látek v obilovinách a snížit závislost krmivářského průmyslu na dovozech sójových pokrutin a extrahovaných šrotů. Vývoj v ČR však těmto trendům neodpovídá, využití luskovin v krmivářském průmyslu je nedostatečné a odpovídá zhruba polovině celkové produkce (ANONYM, 2003). Hrách je jako všechny ostatní luskoviny významným a cenným zdrojem bílkovin, vlákniny, draslíku, vitamínů skupiny B, a komplexu sacharidů (SAVAGE, DEO 1989). Hrách je známý vysokou stravitelností energie a bílkovin, obsahuje až 60 80 % albumínů a globulínů, relativně nízký obsah methioninu a proto se vyžaduje pro optimální růst jeho syntetický přídavek (JAIKAREN a kol., 1995). Ve srovnání se sójou a řepkou obsahuje hrách menší množství bílkovin (24,0 vs 49,9 a 40,6 %) a nižší obsah sirných aminokyselin a tryptofanu, ale vyšší obsah lysinu a argininu. Krmná směs musí být vybilancovaná požadovanými esenciálními aminokyselinami. Hrách se zařazuje do krmných směsí, ve kterých vyrovnává deficit lysinu. Množství vlákniny je u hrachu a sóji obdobné na úrovni
6,9 a 7 %. Řepka má vyšší obsah vlákniny, kolem 13,2 % a má vysoký obsah kvalitního škrobu 54 % (Mc LEAN aj. 1974). Z minerálních látek převládá draslík a fosfor, avšak obsah vápníku je relativně nízký. Z mikroprvků obsahuje především železo, mangan a zinek (CORBET a kol, 1995, ALONSO a kol, 1998). Vyšší využitelnost výše uvedených kvalitních živin v luskovinách a především v hrachu brání důvody vycházející z obsahu antinutričních látek. U hrachu se jedná konkrétně o následující antinutriční látky v pořadí důležitosti: inhibitory trypsinu, lektiny (fytohemaglutininy), flatulentní oligosacharidy, kyselinu gallovou a další ze skupiny fenolických látek a případně látky s fytoestrogenními účinky (KALAČ, MÍKA, 1997). Obsah inhibitorů proteáz ovlivňuje nejen odrůda hrachu, ale i podmínky pěstování (LETERME a kol, 1992). Je skutečností, že obsah a spektrum antinutričních látek se podařilo intenzívní prací šlechtitelů podstatně omezit (PONÍŽIL a kol., 2004). METODIKA Pokus byl proveden v účelovém zařízení školního zemědělského podniku Žabčice, ve výkrmně prasat. Do sledování byla zařazena prasata po skončení předvýkrmu v poměru pohlaví 50 : 50. Prasata byla ustájena v kotci s pevnou podlahou na 100 % plochy kotce. Prasata byla krmena ze samokrmítka ad-libitum 80 dní granulovanou krmnou směsí o průměru granulí 4 mm. Sledovali jsme denní příjem směsi prasaty po celou dobu pokusu. Prasata byla individuálně označena ušní známkou, rozdělena do pokusných skupin dle hmotnosti, vážena na počátku, 44. den a 80. den pokusu. Individuální hmotnost jsme zjišťovali na váze s přesností ± 0,5 kg. Do pokusných krmných směsí byly vybrány 2 odrůdy hrachu setého z velmi rozdílným obsahem antinutričních faktorů a to odrůdy ZEKON a GOTIK. Odrůda ZEKON se vyznačuje poměrně nízkou hladinou antinutričních faktorů 5,47 mg/g a dobrými výnosovými parametry, patří mezi zeleno semenné odrůdy hrachu. Odrůda GOTIK se vyznačuje vysokým obsahem antinutričních látek a příznivými výnosovými parametry při jeho pěstování a patří mezi žluto semenné odrůdy. Tato odrůda hrachu setého dosahuje nejvyššího obsahu inhibitorů trypsinu a to 14,38 mg/g (PONÍŽIL a kol., 2004). Sestavili jsme izoproteinově vyrovnané 4 pokusné krmné směsi s různým zastoupením odrůd ZEKON a GOTIK. Pokus proběhl s jedním opakováním a do každé skupiny bylo zařazeno 8 prasat. Skupině Z18 byla zkrmována směs s přídavkem 18 % ZEKONU, tato skupina sloužila jako kontrola pro skupinu G18 ve které byla zkrmována směs s 18 % GOTIKU. Skupina Z9 měla v krmné směsi 9 % ZEKONU a také tato směs sloužila jako
kontrola pro skupinu G9, která obsahovala 9 % GOTIKU. Krmné směsi byly připraveny v komerční míchárně KS v Blučině, podle námi zoptimalizovaných krmných dávek v programu OKS (Agrokonzulta Žamberk s.r.o.). Složení krmných směsí uvádí tab. 1: Tab. 1: Složení pokusných krmných směsí Skupina Z18 G18 Z9 G9 Ingredient Zekon 18% Gotik 18% Zekon 9% Gotik 9% Ječmen 37,0 37,0 37,0 37,0 Hrách zekon 18,0 0,0 9,0 0,0 Hrách gotik 0,0 18,0 0,0 9,0 TESTA 4,5 4,5 4,5 4,5 Pšenice 27,0 27,0 32,0 32,0 Soj.ex.šrot 44% 13,5 13,5 17,5 17,5 V testovaných krmných směsích jsme stanovili obsah N-látek, tuku, vlákniny, popela a obsah základních aminokyselin (viz Tab. 2). Ke stanovení obsahu N-látek byla užita Kjeldahlova metoda určení obsahu dusíku na přístroji Kjeltec Analyzer Unit FOSS TECATOR. Vláknina byla stanovena vážkově jako nezhydrolyzovatelný zbytek vzorku. Pro analýzu tuku byl použit extrakční přístroj dle Twisselmanna. Popel byl stanoven vážkově jako zbytek hmoty po zpopelnění při teplotě 550 C do konstantní hmotnosti za předepsaných podmínek. Obsah aminokyselin jsme stanovili po kyselé hydrolýze 6M-HCl (VYHLÁŠKA č. 222/1996 Sb.). Statistické zpracování výsledných hodnot růstu a přírůstků bylo provedeno jednofaktorovou analýzou variance podle SNEDOCORA A COCHRANA (1969). VÝSLEDKY A DISKUZE V tabulce 2. uvádíme obsah živin a energetickou hodnotu krmných směsí v kg sušiny. Z přehledu živin vidíme, že rozdíly v obsahu N látek a všech ostatních živin byli minimální. Ve pokusných skupinách Z18, G18, Z9 a G9 byl obsah N-látek v rámci potřeby N-látek, která je udávána v normě potřeby živin pro kategorii výkrm (ŠIMEČEK a kol., 1993). Počáteční hmotnost prasat zařazených do sledování byla 30,14 kg v kontrolní skupině Z18, u skupiny G18 28,88 kg, u kontrolní skupiny Z9 30,63, kg a u skupiny G9 30,43, kg. Hmotnost prasat dosažená ve 80. dni pokusu byla u kontrolní skupiny Z18 101,29 kg, u skupiny G18 99,00 kg, u kontrolní skupiny Z9 101,25 kg, u skupiny G9 100,29 kg, tyto hodnoty nebyly statisticky průkazné (viz Tab. 3). Výsledné hodnoty sledovaných parametrů jsou uvedeny v Tab. 4. Prasata krmená kontrolní krmnou směsí Z18, která obsahovala 18 % ZEKONU, dosahovala průměrného denního přírůstku 0,889 ± 0,092 kg, u skupiny G18 s 18
% GOTIKU 0,871 ± 0,079 kg. V dalších pokusných skupinách se pohyboval přírůstek na hladině: u kontrolní skupiny Z9 s 9 % ZEKONU 0,883 ± 0,107 kg a u skupiny G9 s 9 % GOTIKU 0,873 ± 0,108 kg (viz Graf 1). Rovněž u průměrného denního přírůstku jsme nezaznamenali žádnou statistickou průkaznost. Co se týče průměrných denních příjmů směsi tak u selat zařazených do kontrolní skupiny Z18 byl na úrovni 2,100 ± 0,025 kg, u skupiny G18 byl mírně nižší a to 1,958 ± 0,017 kg, u kontrolní skupiny Z9 2,113 ± 0,056 kg a u skupiny G9 byl na nejnižší úrovni a to 1,914 ± 0,104 kg. Konverze krmiva se vzhledem ke kontrolní skupině Z18, u pokusné skupiny G18 snížila o 6,8 %, v případě pokusné skupiny G9 došlo ke snížení na 9,4 % oproti kontrolní skupině Z9. Výše produkce chovatelských zařízení na výkrm prasat, je ve většině případech neovlivněná zařazením hrachu v optimálně sestavených dietách pro prasata. V některých případech je dokonce produkce chovatelů vyšší, než při používání klasických diet. Ve třech experimentech se porovnávalo celkem 12 různých diet s obsahem hrachu mezi 20 45 %, kdy aminokyseliny a stravitelná energie byla vyvážené, s komerčně používanými zástupci diet. Diety s hrachem neměly za následek žádné významné rozdíly v růstu prasat (GATEL a kol,. 1991). U některých diet bylo zaznamenáno zaostávání růstu oproti kontrole, nicméně toto bylo dohnáno na konci výkrmu. K této reakci došlo, pravděpodobně díky nižšímu obsahu aminokyselin methioninu a cysteinu. Další pokusy prováděl JAIKAREN a kol. (1995), bez přídavku doplňku methioninu a threoninu, kdy dával hrách dokonce na úroveň 50 % pro prasata o hmotnosti 21-53 kg, tady zaznamenali průkazné rozdíly v užitkovosti mezi experimentálními dietami a kontrolou. Nicméně, podstatné zlepšení užitkovosti nad kontrolou byla viděna u diet s přídavkem syntetického methioninu, ale né threoninu. Doplnění diet o aminokyseliny pro prasata o hmotnosti 53-102 kg obsahující 40 % hrachu neměly za následek žádné významné rozdíly v užitkovosti oproti kontrole. Z toho je patrné, že doplnění methioninu do diet s hrachem má význam jen pro prasata přibližně do 50 kg živé hmotnosti. ČERNÝ a kol. (1994) v pokuse s prasaty při hmotnosti 30 100 kg krmenými dietou, kde byl sójový extrahovaný šrot nahrazený do výše 0, 33, 66 a 100 % hrachem, přičemž byl průměrný denní přírůstek 0,635, 0,618, 0,597 a 0,625 kg a spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku 3,68, 3,5, 3,72 a 3,68 kg. Podobné hodnoty zjistili i GRELA a kol. (1994), kdy krmili prasatům krmnou směs obsahující sóju a hrách. Průměrný denní přírůstek byl 0,637 kg a spotřeba krmiva 3,61 kg. JACYNO a kol. (1992), zjistili, že hrách podporoval lepší růst prasat a konverzi krmiva než sója. Podle těchto výsledků můžeme konstatovat, že hrách až do úrovně 30 40 % v krmné směsi se může zkrmovat prasatům bez nepříznivých výsledků na užitkovost.
Rovněž jsme nezaznamenali žádné snížení užitkovosti při krmení odrůdy Gotik s vysokým obsahem antinutrčních faktorů u prasat ve výkrmu, tak jako VAVREČKA a kol. (2004), kdy zaznamenali snížení užitkovosti u selat v předvýkrmu, která přijímala směs s obsahem GOTIKU. Tab. 2: Živinové složení pokusných krmných směsí Skupina Z18 G18 Z9 G9 Ingredient Zekon 18% Gotik 18% Zekon 9% Gotik 9% Sušina 92,00 92,09 92,35 91,72 N-látky 18,23 17,88 19,17 19,09 Tuk 2,51 2,11 2,03 2,00 Vláknina 3,68 3,29 3,25 3,01 Popel 5,28 5,16 5,17 5,27 Cystein 3,295 2,289 3,613 3,609 Asparagin 16,079 15,044 16,611 16,583 Methionin 1,795 1,792 2,846 2,846 Threonin 7,452 6,896 6,439 6,429 Serin 10,687 9,881 10,992 10,986 Glutamin 37,946 36,734 43,887 42,892 Prolin 11,872 12,262 13,230 13,001 Glycin 11,782 11,489 12,783 12,691 Alanin 9,855 9,054 9,841 9,855 Valin 8,031 7,655 8,173 8,023 Izoleucin 5,907 5,689 4,130 4,153 Ieucin 11,508 10,843 9,231 9,315 Thyrosin 0,104 0,078 0,093 0,108 Phenylalanin 0,000 0,000 0,000 0,000 Histidin 1,753 1,504 2,131 2,051 Lysin 12,154 11,706 12,943 12,869 Arginin 24,698 27,005 29,211 29,183 g aminokyseliny na 1000 g směsi Tab. 3: Hmotnost prasat během pokusu Skupina Počáteční hmotnost (kg) Hmotnost 44. den (kg) Hmotnost 80. den (kg) Z18 30,14 66,00 101,29 G18 28,88 64,71 99,00 Z9 30,63 67,25 101,25 G9 30,43 64,57 100,29
Tab. 4. Hodnoty parametrů užitkovosti dosažené během pokusu Skupina Průměrný denní přírůstek (kg/ks/den) Průměrný příjem krmiva (kg/ks/den) Konverze krmiva (kg KS/kg přír.) Z18 0,889 ± 0,092 2,100 ± 0,025 2,364 ± 0,042 G18 0,871 ± 0,079 1,958 ± 0,017 2,238 ± 0,054 Z9 0,883 ± 0,107 2,113 ± 0,056 2,396 ± 0,119 G9 0,873 ± 0,108 1,914 ± 0,104 2,198 ± 0,069 ZÁVĚR Pokus ukázal, že aplikace hrachu setého odrůdy GOTIK do krmných směsí pro výkrm prasat je možné, bez jakékoliv změny užitkovosti v porovnání s odrůdou ZEKON. Průměrný denní přírůstek byl dosažen u kontrolní skupiny Z18 0,889 ± 0,092 kg, u skupiny G18 0,871 ± 0,079 kg, u kontrolní skupiny Z9 0,883 ± 0,107 kg a u skupiny G9 0,873 ± 0,108 kg. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Anonym: Situační a výhledová zpráva Luskoviny 2003. MZ ČR, 28 s. Alonso, R., Orúe, E., Marzo, F.: Effekt of extrusion and conventional processing methods on protein and antinutritional factor contents in pea seeds. Food Chemistry,63, 1998, No 4, pp. 505-512. Corbett, R. R., Okine, K. E., Goonewardene, A. L.: Effekt of feeding peas to high producing dairy cows. Can. J. Anim. Sci., 75, 1995, No 4, pp. 625 629. Černy, T., Černy, Z., Grbeša, D., Homen, B., Pintar, A.: Hranitbena vrijednost graška u tovu svinja. Krmiva, 36, 1994, 5, s. 211-216. Gatel, F.; Grosjean, F.; Castaing, J.: Utilization of diets with high levels of pea (Pisum sativum hortense, cv. Finale) by the growing finishing pigs. World-Review-of-Animal-Production. Rome : International Publishing Enterprises. 1991. v. 26 (1) p. 55-60. Grela, E., Krasucki, W., Lipiec, A., Biesaga, J.: Effect of peas, field pea and yellow lupin on the performance of pigs and the chemical composition of their backfat. Annales Universitatis Mariae Curie-Sklodowska, Sectio EE Zootechnika, 12, 1994, s. 221-228. Jacyno, E., Czarnecki, R., Owsianny, J., Wejksza, D., Palusinky, J.: The effect of seeds of yellow lupine and pea as a source of protein in feeding pigs on their growth rate. World Review of Animal Production, 27, 1992, 4, s. 11-14.
Jaikaran, S.; Baidoo, S.K.; Aherne, F.X.: Methionine supplementation of grower and finisher swine diets containing two varieties of field peas. Proceedings, Western Section, American Society of Animal Science, Vol. 46, 1995, 19 22 s. Kalač, P., Míka, V.: Přirozené škodlivé látky v rostlinných krmivech. 1. vydání Praha, ÚZPI 1997, 317 s. Leterme, P., Monmart, T., Baudart, E.: Varietal distribution of the trypsin inhibitor activity in peas. Anim. Feed. Sci. Tech., 37, 1992, s. 309 315. Mc Lean, L. A., Sosulski, F. W., Youngs, C. G.: Effect of nitrogen and moisture on field and protein in field peas. Can. J. Plant Sci., 54, 1974, pp. 301 305. Savage, G. P., Deo, S.: The nutritional valeu of peas (Pisum sativum): a literature rewiew. Nutr. Abst. Rev., 59 (Series A), 1989, pp. 66 83. Ponížil, A. a kol.: Studium využití semen hrachu a bobu v krmných směsích pro hospodářská zvířata. Roční zpráva projektu QF3070. 2004. Postupy laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů I, Příloha č.9 vyhlášky č. 222/1996 Sb. Ve znění pozdějších předpisů. Brno,2000. ISBN 80-86051-81-1 Snedecor, G. W., Cochran, W. G.: Statistical Methods, 1967, 6th ed., Iowa. Iowa State University Press, 579 pp. Šimeček, K., Zeman, L., Heger, J.: Potřeba živin a tabulky výživné hodnoty krmiv pro prasata. 1. vyd. ČAZV a VÚVZ Pohořelice, 1993, 78 s. Vavrečka, J., Mareš, P., Šajdler, P., Doležal, P.: Influence of high pea level on the piglets efficiency. 3. BOKU Symposium Tierernährung, 2004, s. 117-122. Příspěvek vznikl za podpory projektu QF 3070.