Výživa drůbeže Ing. Zuzana Lundová

Transkript

1 Výživa drůbeže Ing. Zuzana Lundová Technik prodeje a servisu společnosti INTEGRA a.s.

2 Výživa Příjem krmiva mechanorecepční. Krmivo si ohmatají a vtisknou do paměti (barva, lesk), pak teprve žerou. Z barev preferují zelenou. Barvení krmných směsí je náročné, proto se používají zelená krmítka a napáječky. Žlutá ačervená barva nebudí zájem a neláká je.

3 Odchov kuřic Tři období v odchovu kuřic do 10. týdne roste prostorné tělo týden zaplnění těla výkonným trávicím traktem do 18. týdne roste vaječník a vejcovod Poměr živin v KS se rozšiřuje

4 Krmné směsi Základní komponenty pro sestavení krmných směsí jsou kukuřice, pšenice, ječmen, pšeničné otruby, plnotučná sója, sójový extrahovaný šrot, řepkový extrahovaný šrot, slunečnicový extrahovaný šrot, rybí moučka, rostlinné oleje. Dle zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech jsou zakázaná některá krmiva, např. masokostní moučky, péřové moučky, produkty z krve aj. KS se v ČR tradičně označují písmeny a číslice označují v jakém pořadí se zkrmují (K1, K2,.). K označení KS se přidávajíčíslice (např.: N1 105, 110, 115, 120, ), které označují na jaké množství přijatého krmiva jsou dopočítané živiny.

5 Tvarování KS Výhody snížení objemu, menší nároky na dopravu, manipulaci a skladování, zvýší se spotřeba při nabídce ad libitum, zvířata v nich přijmou vždy o něco více energie, zvířata potřebují jen polovinu času na příjem tvarované směsi než netvarované směsi, snižuje se prašnost, znemožní se vybírání hrubších částí zvíře přijme i nejjemnější komponenty vitamíny, minerály, nedochází k zalepování zobáků

6 Tvarování KS Nevýhody investiční a provozní náklady (na 1 t 60 80kWh energie), možnost porušení části vitamínů, zvýšené nebezpečí kanibalismu, nadbytečný příjem krmiva tučnění, nejsou vhodné pro kauterovaná kuřata Pevnost granulí startér N Velikost granulí průměr 2 mm Poměr průměru k délce 1:1,3 1,4

7 Druhy KS K1 obvykle do 3. týdne, 12,3 MJ ME /kg, 200 g NL K2 - od 4. do 9. týdne, 11,9 MJ MEN/kg, 185 g NL KZK - od 10. do 16. týdne, 11,5 MJ MEN/kg, 155 g NL N0-17. týden až 2 % snášky, 11,5 MJ MEN/kg, 165 g NL N1 - do 45 týdnů, 11,5 MJ MEN/kg, 170 g N2 - nad 45 týdnů, 11,5 MJ MEN/kg, 162 g NL NP1 - do 40 týdnů, 11,5 MJ MEN/kg, 182 g NL NP2- nad 40 týdnů, 11,5 MJ MEN/kg, 173 g NL Při přechodu na jinou KS se vždy řídíme hmotností!!!

8 Poměr živin v KS Poměr živin v KS K1 K2 KZK N0 N1 N2 NP1 NP2

9 K 1 krmíme minimálně do věku 4 týdnů pokud nejsou kuřata v hmotnosti lze krmit i do 5. týdne nejkvalitnější KS starter drcené granule, sypká směs vysoká koncentrace energie a dusíkatých látek při změně KS se řídíme hmotností g ve 4 týdnech

10 K 2 krmíme po přechodu z K1 přibližně do 10. týdne růstová směs, sypká nižší obsah energie a dusíkatých látek příliš vysoká koncentrace energie by snižovala žravost a omezila rozvoj trávicího traktu nízký obsah energie způsobí nedostatečný růst

11 KZK krmíme mezi 10. až 16. týdnem mírně nižší obsah energie vývojová směs, sypká zajišťuje rozvoj trávicího traktu nejširší poměr živin ve věku cca 14 týdnů 1250 g při stimulaci do snášky je hmotnost podstatnější než věk

12 N 0 předsnášková KS 16. až 18.týden, až 2% snášky vyšší obsah Ca (2%) oproti předchozím směsím

13 N 1 kompletní krmná směs určena pro výživu nosnic v užitkových chovech se zkrmováním se začíná nejdříve v 19. týdnu stáří kuřic a když hejno vykazuje minimálně 5% snášku a má hmotnost 1550g!!! N1 105, 110, 115

14 N 2 kompletní krmná směs určena pro výživu nosnic v užitkových chovech N2 115, 120, 125

15 Krmivo se skládá z : Živiny 1. voda 2. sušina 2.1 popel 2.2 organická hmota dusíkaté látky bílkoviny dusíkaté látky nebílkovinné tuk vláknina bezdusíkaté látky výtažkové

16 Energie Hlavními zdroji energie jsou sacharidy a tuky. Základní vztahy při využívání energie krmiva vyplývají z následujícího schematu: 1. brutto energie krmiva 1.1 energie výkalů (20%) 1.2 stravitelná energie (80%) energie moči a plynných zplodin trávení (8%) metabolizovatelná energie (72%) energie tepelných ztrát (15%) netto energie (57%)

17 Energie Obsah energie v krmivech pro drůbež i její potřeba se téměř vždy vyjadřuje v hodnotách bilančně metabolizovatelné energie opravené na dusíkovou rovnováhu ME N kj nebo MJ. Metabolizovatelnou energii krmiva zjišťujeme v bilančních pokusech se zvířaty, a to buď klasickou metodou (sledujeme množství přijatého krmiva a vyloučených exkrementů), nebo indikátorovou metodou (použití indikátoru).

18 Proč se ME opravuje na dusíkovou rovnováhu Při stanovení ME zvířata během bilančního pokusu obvykle ukládají v těle část energie zkoumaného krmiva ve formě bílkovin, mají tedy pozitivní dusíkovou bilanci. Kdyby zvíře všechny dusíkaté látky okamžitě rozkládalo obsahoval by trus více energie a ME by byla nižší. Část energie bílkovin se totiž vylučuje bez užitku močí ve formě energeticky bohatých dusíkatých zplodin metabolismu, a proto je potřeba vypočtenou hodnotu opravit.

19 Metabolizovatelnou energii zjistíme tak, že si nejdříve zjistíme klasickou metabolizovatelnou energii. A to buď pomocí klasické metody: klasická ME = Mkrm * E krm Mex * E ex / Mkrm nebo pomocí indikátorové metody: klasická ME = Ekrm ikrm / iex * Eex A metabolizovatelnou energii opravenou na dusíkovou rovnováhu zjistíme při použití klasické metody: MEN = klasická ME 0,03655 (Mkrm * N krm Mex * Nex / Mkrm) indikátorové metody: MEN = klasická ME 0,03655 (Nkrm ikrm/iex * Nex)

20 Dusíkaté látky Drůbež potřebuje dusíkaté látky v množství, které zabezpečuje nejen dostatek všech esenciálních aminokyselin, ale i aminokyselin poloesenciálních a neesenciálních nebo látek potřebných pro jejich tvorbu. Zdroje: luštěniny, olejniny

21 Aminokyseliny Zvíře potřebuje všechny aminokyseliny v určitém vzájemném poměru. Aminokyseliny se v organismu po uspokojení záchovné potřeby přednostně využívají pro tvorbu peří, pak pro přírůstek živé hmotnosti a jejich přebytek je využit pro produkci energie a tvorbu tuku. Potřebu aminokyselin nám udávají tabulky s doporučeným obsahem živin pro drůbež. Vysoké nároky na sirné aminokyseliny plynou z jejich potřeby pro růst peří. Přebytečné aminokyseliny nemohou být v těle uchovány do zásoby, jsou desaminovány zatížení životního prostředí vysokým obsahem dusíkatých látek v exkrementech.

22 Esenciální aminokyseliny Esenciální aminokyselina, jejíž nedostatečné zastoupení v NL limituje využití ostatních aminokyselin, a tím zvyšuje nároky na množství NL v KS, nebo limituje užitkovost zvířat při nezměněném množství NL, se nazývá limitující aminokyselinou. Na prvním místě je cystein, methionin nebo méně často lysin.

23 Leibigův zákon minima

24 Čím lépe vybilancujeme aminokyselinové složení dusíkatých látek, tím méně dusíkatých látek může ve směsi být. Velký přebytek je stresogenním faktorem. Hlavním faktorem, který rozhoduje o biologické využitelnosti aminokyselin, je jejich stravitelnost, z praktických důvodů se používá tato hodnota jako měřítko využitelnosti.

25 Bílkoviny Nejhodnotnější bílkoviny jsou živočišného původu (rybí moučky, mléko, vejce), jejich využitelnost je %. Z ekonomických důvodů se nahrazují méně hodnotnými rostlinnými bílkovinami, využitelnost %. Bílkoviny mohou nahrazovat nedostatek tuků a cukrů v krmné dávce. Přebytek bílkovin v KS se projeví černým a řídkým trusem.

26 Tuk Nejkoncentrovanější zdroj energie, zvyšuje chutnost krmiva, obsahuje esenciální mastné kyseliny, snižuje prašnost KS, usnadňuje granulování. Nedostatek v krmivu zpomaluje růst kuřat, redukuje snášku u nosnic, velikost vajec a líhnivost. Zdroje: živočišné a rostlinné tuky

27 Voda Nezbytnou součástí výživy je voda. Při nedostatku vody dochází k omezení růstu u mladé drůbeže, u nosnic způsobuje pokles snášky. Z nedostatku vody hyne drůbež mnohem rychleji než při nedostatku krmiva.

28 Optimální teplota je 21 C Voda Předpokládá se, že drůbež vypije přibližně dvojnásobné množství vody jako je množství přijatého krmiva. Náhlé zvýšení příjmu vody zhoršení zdravotního stavu hejna, závada ve složení KS Omezení krmiva, spotřeba vody se zvýší Omezení vody, klesá příjem krmiva

29 Obecná doporučení pro techniku krmení Sledovat spotřeby krmení denně Odchov Každý den sežrat veškeré předložené krmivo Uprostřed dne na chvilku prázdná krmítka Při zakládání krmiva jednou denně - krmivo nejlépe zakládat v druhé polovině světelného dne. Při potřebě zakládat krmivo častěji doporučujeme přidávat krmivo těsně před zhasnutím, aby v krmítkách zůstal zbytek krmení na ráno Pro kauterovaná kuřata doporučujeme sypkou KS

30 Obecná doporučení pro techniku krmení Sledovat spotřeby krmení - denně Produkce Zakládání krmiva v druhé polovině světelného dne s každodenním vyžráním krmítek Doporučujeme nezakládat krmivo v hlavním čase snášky, nekrmit prvních 5-6 hodin (při nedodržení je možný zvýšený výskyt špinavých vajec) Co nejmenší počet krmení-snižuje to možnost vybírání větších částeček krmení Poslední krmení založit před zhasnutím, v dostatečném množství pro pokrytí zvýšené potřeby ráno

31 Děkuji za pozornost