Počátky keramiky Keramika jako archeologický pramen
Počátky keramiky
EURASIE
AFROEURASIE
HYPERBOREA
AMERIKA
literatura Braun, David P. 1983: Pots As Tools. In: Moore, James A. - Keene, Arthur S. (eds.), Archaeological Hammers and Theories, New York, 107-136. Wobst, Martin H. 1977: Stylistic Behavior and Informative Exchange. In: Cleland, Charles E. (ed.), For Director: Research Essays in Honor of James B., Griffin, Anthropological Papers of Museum of Anthropology. University of Michigan 61: 317-342. Rice, P.M. 1999: On the Origins of Pottery. Journal of Archaeological Metod and Theory, 6-1, 1-54. Jordan, p. Zvelebil, M. 2009: Ceamics before Farming. Walnut Creek, CA. www.bylany.com
Arnold, Dean E. 1985: Ceramic theory and cultural process.cambridge Prof. of anthropology, Wheaton College, Wheaton, Illinois
Sassaman, K.E. 1993: Early Pottery in the Southeast. Tradition and Innovation in Cooking Technology. Tuscaloosa Associate Professor Department of Anthropology 1112 Turlington Hall University of Florida Gainesville
Rice, P. M. 1987: Pottery Analysis. A sourcebook.univ. of Chicago Professor; Director, 3525 Faner Hall Department of Anthropology Southern Illinois University Carbondale IL
Marek Zvelebil (1952-2011)
Keramika jako pramen pro pravěkou archeologii: možnosti a omezení tři základní pohledy: -jako nástroj -jako zpráva -komplexní pohled-teorie keramiky Nejstarší pálená hlína
1. keramika jako nástroj Keramické nádoby je vyrobena se záměrem, aby sloužila jako nádoby, k tomuto záměru směřuje také volba jejích vlastností: tvaru, složení a také i výzdoby. Mechanické užitkové charakteristiky = schopnost: -přijímat obsah (tvar, velikost, ústí), -manipulovat obsahem = skladování, přenášení, ohřívání a chlazení (přídavná zařízení, složení a síla střepu), -přetrvat fyzikální stres (technologické vlastnosti). Kompromisní technologie
Variabilita nástroje směry funkčního studia: Archeometrie Chronometrie Technika Stylistika
Archeometrie měření fyzikálních a chemických parametrů, včetně petrografického složení, laboratorní metody, metody vypalování, lokalizace výroby, směna, kulturně historické procesy + funkce. Data z těchto metod jsou vhodná pro obojí.
Chronometrie http://c14.arch.ox.ac.uk/ seriace chronologicky citlivých vlastností, každý prvek je kulturně určen požadavkem na užitkové vlastnosti, ale rozdílná je rychlost změn Nutnost kontroly kulturních podmínek časové variability
Technologie výrobní a pracovní stopy, efektivnost tvaru, výrobní náklady, síla a odolnost, ale: předindustriální výrobce si patrně nebyl vědom těchto složitějších vlastností, metoda omylů.
Technologie: vnitřní Technologiká analýza keramiky sleduje především vnitřní znaky, které nutno studovat pomocí analytických metod: skladovací vlhkost Základní vlastnosti (nasákavost, objemová hmotnost, pórovitost, zdánlivá hustota) Chemické složení (rentgenová fluorescenční analýza) Mineralogické složení (rentgenová difraktometrie) Mikrostruktura (mikroskop)
Technologie: vytváření Možnost studovat jednoduše pozorováním: Rozdíly mezi domácí a řemeslnou výrobou. Variabilita technických prvků z ekonomického hlediska-dostatečné vlastnosti.
Stylistika variabilita výzdoby x variabilita mechanických vlastností. "Ceramic typologies and seriation models that combine both decorative and mechanical criteria, without prior consideration of their different cultural meanings, are best inappropriate for studies of cultural process".
2. keramika jako komunikativní prostředek Wobst, Martin H. 1977: Stylistic Behavior and Informative Exchange. In: Cleland, Charles E. (ed.), For Director: Research Essays in Honor of James B., Griffin, Anthropological Papers of Museum of Anthropology. University of Michigan 61: 317-342. Doposud: Styl je rozšířenou kategorií, definován negativně, stylistická variabilita nemá žádnou výhodu pro populaci, je nefunkční, je odvozován z komunikativního kontextu enkulturace a akulturace prostřednictvím teorie učení.
komunikativní prostředek Potom změny stylu lze vysvětlit náhodnými chybami v enkulturaci nebo akulturaci. Pasivní paradigma stylu: stylistické chování v čase -díky homeostasi v komunikačním procesu, v prostoru - díky vysokému stupni komunikace ve sledovaném území.
3. teorie keramiky Existují všeobecné procesy, které spojují keramiku s ekologickými, kulturními a chemickými činiteli, působí v různých společnostech, tvoří základ výkladu nejstarší keramiky. Nadkulturní pravidla o těchto vztazích, která mohu odpovědět otázky, proč se někde začala používat keramika a proč se vyvinula do řemesla. Arnold, Dean E. 1985: Ceramic theory and cultural process.cambridge (Univ.Press)
Teorie keramiky Jak se keramická výroba chová k prostředí a kultuře prostřednictvím místních skupin keramiků. Nutnost výkladu jevů směrem dozadu (pochopení) i dopředu (předvídání). Systémové pojetí, celek a vztahy uvnitř něho, multikausální. Plus ekologické chápání, etické, mezikulturní.
V archeologii Tradiční využití keramiky Ale: identita v archeologii: chronologie, kulturní historie (předpoklady: k. odráží kulturu, podobnosti a rozdíly odpovídají kulturním kontaktům, přírodní prostředí se chová více méně neutrálně). prokazatelně k. neodpovídá politickým změnám, vztah k. k ostatním částem kultury-společenským jevům-je málo znám, vztahy k přírodnímu prostředí jen okrajově Otázka vztahu ke společenské identitě.
analyticko-mechanické pojetí svět se skládá z určitých jednotek, které jsou ovládány určitými silami. Z toho vyplývá důraz na klasifikaci, ale: střepy nejsou přirozenou jednotkou chování strukturovanost jednotek je podstatná nikoliv ony samy-jako u jazyka. Náhodně zvolené prvky analýzy lze jen těžko uvést do vztahu ke kulturnímu chování. Analýza je potřebná ale omezená.
mentalitní pojetí Dnes: tvorba nádoby je otázkou fyzické zručnosti a zvyklostí, tvary jsou posuzovány v pojmech prototypů, tj. visuálních kategorií. a) psychologické = osobnost je tvárná, jako hlína je tvárná, (Bunzel, Benedict) b) jazykové = jazyková kompetence x řečové provedení: foném jako keramický typ, základem je předem daná mentální šablona, jejímž archeologickým projevem je typ, složený z prvků.
Ekologické pojetí v omezené míře, keramika jako okrajový jev pro antropology, jen nepřímo ovlivněna přírodním prostředím, až po současnou keramickou ekologii. Arnold: keramická ekologie
kulturně systémové pojetí vzájemné propojení jejích částí, změna jedné způsobuje změnu druhé. syntéza některých pojetí v nové archeologii, se starými neověřenými předpoklady o vztahu mezi keramikou prostředím a kulturou. Až po etnoarcheologii a living archeology.
konec