NÁVRH ZPŮSOBU VÝROBY NÁSTROJE A JEHO OSTŘENÍ NA CNC BRUSCE WALTER

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY NÁVRH ZPŮSOBU VÝROBY NÁSTROJE A JEHO OSTŘENÍ NA CNC BRUSCE WALTER MODE OF PRODUCTION DESIGN OF A GIVEN TOOL AND ITS SHARPENING ON A CNC GRINDER WALTER BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR TOMÁŠ SMÍTAL Ing. MILAN KALIVODA BRNO 2011

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství Ústav strojírenské technologie Akademický rok: 2010/2011 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE student(ka): Tomáš Smítal který/která studuje v bakalářském studijním programu obor: Strojní inženýrství (2301R016) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách a se Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně určuje následující téma bakalářské práce: v anglickém jazyce: Návrh způsobu výroby nástroje a jeho ostření na CNC brusce Walter Mode of production design of a given tool and its sharpening on a CNC grinder Walter Stručná charakteristika problematiky úkolu: Uvedení výrobního stroje (parametry, software). Představení vzorku nástroje (geometrie ostří, materiál). Stanovení procesu technologie (včetně sady brousicích kotoučů a řezných podmínek). Ověření návrhu simulací na stroji (komentář ke kolizním situacím). Fyzické provedení naostření vzorku. Proměření vzorku, doložení měřicího protokolu. Cíle bakalářské práce: Bližší pohled do problematiky ostření nástrojů na CNC brusce. Znalost vhodnosti nástroje k zamýšlenému obrábění budoucího obrobku. Zvládnutí procesu ostření na vzorku nástroje. Vyhodnocení naměřených veličin.

Seznam odborné literatury: 1. CIHLÁŘOVÁ, P., HILL, M. and PÍŠKA, M. Fundamentals of CNC Machining. [online]. Dostupné na World Wide Web: <http://cnc.fme.vutbr.cz>. 2. KOCMAN, K. a PROKOP, J. Technologie obrábění. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2001. 270 s. ISBN 80-214-1996-2. 3. ŠTULPA, M. CNC obráběcí stroje a jejich programování. 1. vyd. Praha: Technická literatura BEN, 2007. 128 s. ISBN 978-80-7300-207-7. 4. AB SANDVIK COROMANT - SANDVIK CZ s.r.o. Příručka obrábění - Kniha pro praktiky. Přel. M. Kudela. 1. vyd. Praha: Scientia s.r.o., 1997. 857 s. Přel. z: Modern Metal Cutting - A Practical Handbook. ISBN 91-972299-4-6. 5. HUMÁR, A. Materiály pro řezné nástroje. 1. vyd. Praha: MM publishing s. r. o., 2008. 240 s. ISBN 978-80-254-2250-2. 6. KOCMAN, K. Speciální technologie obrábění. 3. vyd. Brno: VUT v Brně, Akademické nakladatelství CERM, 2004. 230 s. ISBN 80-214-2562-8. Vedoucí bakalářské práce: Ing. Milan Kalivoda Termín odevzdání bakalářské práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2010/2011. V Brně, dne 24.11.2010 L.S. prof. Ing. Miroslav Píška, CSc. Ředitel ústavu prof. RNDr. Miroslav Doupovec, CSc. Děkan fakulty

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 5 ABSTRAKT Cílem této bakalářské práce je přiblížit problematiku výroby a ostření nástroje na CNC nástrojové brusce Walter. Práce obsahuje stručný popis výrobního a měřicího zařízení, návrh nástroje a jeho použití. Dále je provedena volba sady brousicích kotoučů a řezných podmínek. Význačnou součástí práce je experiment, kde je provedeno vybroušení nástroje a proměření jeho parametrů. Klíčová slova Výroba nástroje, CNC nástrojová bruska, měřicí zařízení, sada brousicích kotoučů, experiment. ABSTRACT The aim of this Bachelor thesis is to explain the production and sharpening issues of tools for Walter CNC tool grinder. This thesis contains a brief description of the manufacturing and measuring machine, tool design and its usage. Furthermore, a selection of grinding wheels is performed including their cutting conditions. A part of the thesis presents actual grinding of the tool and measuring its parameters. Key words Production of tool, CNC tool grinder, measuring machine, set of grinding wheels, experiment. BIBLIOGRAFICKÁ CITACE SMÍTAL, T. Návrh způsobu výroby nástroje a jeho ostření na CNC brusce Walter. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, 2011. 33 s. 2 přílohy. Vedoucí bakalářské práce Ing. Milan Kalivoda.

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 6 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Návrh způsobu výroby nástroje a jeho ostření na CNC brusce Walter vypracoval samostatně a použité zdroje jsem uvedl do seznamu literatury. V Brně dne 27. 4. 2011. Tomáš Smítal

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 7 Poděkování Děkuji tímto společnosti Honeywell Aerospace Olomouc za poskytnutí zázemí, Ing. Martinu Bielikovi a Radovanu Provazovi z Honeywell Olomouc za cenné rady a připomínky při vypracování bakalářské práce. Dále děkuji vedoucímu práce Ing. Milanu Kalivodovi z VUT Brno a své rodině za podporu při studiu.

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 9 OBSAH Abstrakt... 5 Prohlášení... 6 Poděkování... 7 Obsah... 9 Úvod... 10 1 VÝROBNÍ STROJ... 11 1.1 Varianta výrobního stroje... 11 1.2 Hlavní technická data... 12 1.3 Software... 13 2 MĚŘICÍ ZAŘÍZENÍ... 15 2.1 Varianta měřicího zařízení... 15 2.2 Hlavní technická data... 17 3 NÁSTROJ... 18 3.1 Geometrie nástroje... 18 3.2 Materiál nástroje a polotovar... 18 3.3 Použití nástroje... 19 4 SADA BROUSICÍCH KOTOUČŮ... 20 4.1 Materiál a tvary brousicích kotoučů... 20 4.2 Sestavení sady brousicích kotoučů... 21 5 ŘEZNÉ PODMÍNKY A PROSTŘEDÍ... 22 6 SIMULACE BROUŠENÍ... 23 7 POSTUP PŘI VÝROBĚ NÁSTROJE... 24 8 PROMĚŘENÍ NÁSTROJE... 26 8.1 Princip měření... 26 8.2 Vyhodnocení naměřených hodnot... 27 9 PŘEOSTŘENÍ NÁSTROJE... 28 Závěr... 29 Resumé... 30 Seznam použitých zdrojů... 31 Seznam použitých zkratek a symbolů... 32 Seznam příloh... 33

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 10 ÚVOD Současné trendy v obrábění se ubírají cestou automatizovaných výrobních linek, urychlení dodávek strojírenských výrobků a samozřejmě snížení všech nákladů spojených s výrobou. Růst kvantity ovšem nesmí probíhat na úkor kvality. To umožňují moderní výrobní CNC stroje s propracovaným softwarem, přesné nástroje a fungující logistika. Výroba nástrojů je samostatný obor, který se rozvíjí ruku v ruce s novými technologiemi obrábění a je nutno věnovat výrobě a ostření nástrojů patřičnou pozornost. Většinou je pro zpracování obrobku třískovým obráběním nutný větší počet nástrojů, které se používáním opotřebovávají, nebo je nutné vyvinout nové unikátní nástroje z hlediska geometrie. K jejich přeostřování a výrobě se v současné době používají flexibilní CNC nástrojové brusky, které dokáží spolupracovat s měřicími stanicemi a vytvořit tak dokonalý nástroj pro konkrétní aplikaci. Obr. 1.1 CNC nástrojová bruska Walter Helitronic Basic [1] Cílem této práce je přiblížit problematiku výroby a ostření nástrojů pomocí moderní CNC technologie. Důraz je kladen zejména na seznámení s výrobním a měřicím zařízením. Význačnou část práce tvoří stručný popis konkrétního nástroje, sady brousicích kotoučů a také popis úkonů spjatých jak s výrobou nástroje, tak i s jeho případným ostřením a měřením.

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 11 1 VÝROBNÍ STROJ Německá společnost Walter Maschinenbau GmbH, sídlící v Tübingenu, se zabývá vývojem CNC nástrojových brusek a měřicích zařízení. Pobočka Walter Kuřim s.r.o., která se nachází v České republice, je zaměřena na výrobu těchto strojů. Walter dodává svoje produkty do celého světa. Pěti-osé nástrojové brusky Walter jsou vyráběny v různých variantách. Například Basic, Vision, Micro, Diamond, Power. Bližší informace o jednotlivých variantách se nachází na webových stránkách [1] nebo v katalogu výrobce. 1.1 Varianta výrobního stroje Pro tuto práci byla použita varianta Helitronic Basic (obr. 1.1). Přednosti tohoto stroje spočívají ve flexibilitě, schopnosti tvořit a upravovat velké množství monolitních rotačně symetrických nástrojů, např. vrtáků, fréz, záhlubníků, závitníků atd. Portál stroje je díky větší hmotnosti a extrémní tuhosti odolný vůči vibracím. Brousicí vřeteník se dvěma vřeteny, který se pohybuje vertikálně a horizontálně, dokáže pojmout až šest brousicích kotoučů. Vřeteno stroje, ve kterém se otáčí upínací trn s obrobkem, je umístěno na otočném stole a obsahuje pneumatické zařízení pro upínání trnu. Přímé pohony jsou zajištěny digitálními lineárními motory. Díky automatickému určování polohy a měření obrobku lze rychle zjistit jeho polohu v pracovním prostoru a parametry. Samozřejmostí je integrovaný ovládací pult s barevným monitorem. Stroj funguje na bázi operačního systému FANUC 310i a je vybaven mnoha nástroji pro přenos a uchovávání dat. Tato varianta stroje není opatřena zásobníkem a podavačem nástrojů, proto se nehodí k sériové výrobě ani hromadnému ostření nástrojů. Stroj musí splňovat přísné bezpečnostní předpisy, a proto je vybaven množstvím bezpečnostních prvků, kterými jsou například kryty stroje, hlavní a bezpečnostní vypínače a hasicí zařízení. Pro chod stroje jsou nezbytná další zařízení, a to filtrační, chladicí, mazací a odlučovač výparů.

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 12 - Y + - Z + - A + C X + - Obr 1.2 Pracovní prostor stroje s označením os 1.2 Hlavní technická data Parametry stroje jsou uvedeny v tabulkách 1.1 a 1.2 a rozměry stroje jsou znázorněny v obrázku 1.4. Tab. 1.1 Pracovní rozsah [2] Max. průměr broušení [mm] 320 Mаx. délka obrobku pro vnější broušení [mm] 350 Max. délka obrobku pro čelní broušení [mm] 280 Pohyb v ose X [mm] 460 Pohyb v ose Y [mm] 320 Pohyb v ose Z [mm] 660 Max. hmotnost obrobku [kg] 20 Rychloposuv X/Y/Z [m.min -1 ] 15 Otočný stůl osa C ± [ ] 200 Přesnost lineárního rozlišení [mm] 0,0001 Přesnost radiálního rozlišení [ ] 0,000

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 13 Tab. 1.2 Brousicí vřeteník se dvěma vřeteny [2] Průměr vřetena [mm] 70 Max. průměr brousicího kotouče [mm] 150 Otáčky brousicího vřetena [min -1 ] 0-8000 Příkon stroje [kva] 20 a) b) c) Obr. 1.3 Rozměry stroje [mm]: a) pohled z boku, b) pohled zepředu, c) pohled shora [2] 1.3 Software Všechny CNC nástrojové brusky řady Helitronic mohou být vybaveny moderním softwarem Helitronic Tool Studio, který disponuje jednoduchostí a názorností. Především názornost dělá prostředí velmi přátelským pro programátora i obsluhu stroje. Při různých typech operací (broušení hřbetu, čela, fazetky nástroje) se broušené plochy zobrazují různými barvami (obr. 1.4). Lze také vytvořit libovolnou rovinu řezu nástrojem a v této rovině změřit jeho úhly a délky. Díky integrované 3D simulaci jsou změny vstupních dat okamžitě viditelné na modelu před začátkem broušení i během něj. (obr. 1.5). V softwaru je zabudováno také sledování případných kolizních situací, což vylučuje nebezpečí poškození stroje nebo obráběné součásti kolizí pohyblivých částí stroje. Samozřejmostí je také možnost vytvoření výkresu broušeného nástroje. Software obsahuje také editor sad brusných kotoučů. V základní výbavě stroje je zahrnuta pouze zjednodušená verze a výše popisované Tool Studio lze získat za příplatek.

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 14 Obr. 1.4 Náhled na model broušeného nástroje s barevným rozlišením broušených ploch v Helitronic Tool Studio Obr. 1.5 Simulace broušení nástroje v Helitronic Tool Studio [1]

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 15 2 MĚŘICÍ ZAŘÍZENÍ Univerzální měřicí zařízení Walter disponují technologií automatického bezkontaktního měření rotačních nástrojů všech typů geometrií a brousicích kotoučů. Jsou vyvinuty pro úzkou spolupráci s nástrojovými bruskami Walter. Obr. 2.1 Bezdotykové měřicí zařízení Walter Helicheck Basic [1] Podobně jako nástrojové brusky Walter jsou i měřicí zařízení vyráběna v několika provedeních. Například Plus, Pro, Basic. Bližší informace o jednotlivých variantách se nachází na webových stránkách [1] nebo v katalogu výrobce. 2.1 Varianta měřicího zařízení Pro tuto práci bylo využito čtyř-osé měřicí zařízení Walter Helicheck Basic (obr. 2.1). Základ stroje tvoří žulová deska. Díky ní je měření nezávislé na teplotních výchylkách a případném chvění. Vřeteno pro upínání měřených součástí pojme různé tvary upínacích stopek. Optická část neobsahuje žádné pohyblivé části, což zaručuje vysokou stabilitu a přesnost měření (obr. 2.2 a 2.3). Stroj disponuje funkcí autofokus, tzn. odjíždí kamerou automaticky do zaostřené

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 16 polohy. Tím dokáže přesně změřit vzdálenosti a hloubky, jejichž velikosti se nedají přesně rozeznat. osvětlení procházejícím světlem osvětlení a objektiv - čelní (zespodu) kamera pro procházející světlo Obr. 2.2 Optika měřicího zařízení osvětlení kruhovým světlem - boční kamera pro dopadající světlo - boční Obr. 2.3 Poloha nástroje při měření [3] měřený nástroj v upínači Obr. 2.4 Měření parametrů brousicích kotoučů [3]

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 17 2.2 Hlavní technická data Parametry měřicího zařízení jsou uvedeny v tabulce 2.1 a jeho rozměry jsou znázorněny v obrázku 2.2. Tab. 2.1 Vybrané parametry [3] Osa X [mm] 270 Osa Y [mm] 455 Osa Z [mm] 325 Osa A [ ] 360 Maximální průměr měřeného dílu [mm] 320 Maximální délka měřeného dílu [mm] 420 Max. hmotnost měřeného dílu [kg] 25 Měření průměru - opakovatelná přesnost [ m] 1,5 Měření délek - opakovatelná přesnost [ m] 1,5 Rozlišení polohování pro všechny lineární osy [ m] 0,05 Měřicí rozlišení [ m] 0,25 a) b) c) - X + + Z - - Y + + A Obr. 2.5 Rozměry měřicího zařízení [mm] s naznačením os: a) pohled z boku, b) pohled zepředu, c) pohled shora [3]

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 18 3 NÁSTROJ Některé parametry navrhovaného nástroje jsou zvoleny z katalogu monolitních fréz [4] společnosti Seco Tools AB, která se zabývá vývojem a výrobou značného množství druhů nástrojů určených k třískovému obrábění. Pojem nástroj tedy bude v dalších kapitolách představovat monolitní frézu. 3.1 Geometrie nástroje Upínací část, neboli stopka, navrhované frézy je válcová. Průměr řezné části se shoduje s průměrem stopky. Navrhovaná fréza je pravořezná se čtyřmi břity v pravé šroubovici, určená pro frézování drážek. Ostří bude tedy jak na čele nástroje, tak i na válcové ploše. Dva z břitů nástroje zasahují až do jeho středu. Pro lepší představu uvedeno schéma (obr. 3.1) se základními navrženými parametry. Všechny výše uvedené parametry se zadávají do softwaru stroje pomocí jednoduchého průvodce. Obr. 3.1 Schéma frézy s některými navrženými rozměry v mm 3.2 Materiál nástroje a polotovar Monolitní frézy bývají vyráběny z nástrojových a rychlořezných ocelí, řezné keramiky nebo ze slinutých karbidů (WC, TiC, TaC, NbC s pojivem Co) atd. V současné době jsou hojně používané slinuté karbidy (dále jen SK). A to pro výrobu jak monolitních nástrojů menších rozměrů, tak i vyměnitelných břitových destiček. Proto je tento materiál zvolen ke zhotovení navržené frézy. Označení materiálu nástroje HW - K01 podle ISO 513 (22 0801) udává jeho složení a vhodnost k zamýšlenému obrábění různých druhů materiálů.

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 19 Konkrétně symboly HW značí, že se jedná o nepovlakované SK na bázi karbidu wolframu WC. Symbol K udává oblast použití SK v závislosti na svém složení. Symboly 01 blíže specifikují oblast použití SK. Složení a mechanické vlastnosti výše uvedeného materiálu udává tabulka 3.1. Tab. 3.1 Složení a mechanické vlastnosti slinutých karbidů K01 [5, s. 62] Polotovary pro výrobu monolitních nástrojů se vyrábějí v podobě tyčí o tolerovaném průměru. Polotovar pro navrženou frézu má tedy průměr 10 mm se stupněm přesnosti 5h a jeho délka je 110 mm. 3.3 Pouţití nástroje Vzhledem k navržené geometrii je fréza určená primárně pro výrobu drážek. Může však být použita k opracování menších rovinných ploch. S ohledem na zvolený materiál je navržený nástroj nejvíce vhodný k obrábění železných kovů s krátkou třískou a to např. šedé litiny, tvrzené litiny a kalené oceli. Použití náročných řezných podmínek při obrábění touto frézou je nepřípustné.

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 20 4 SADA BROUSICÍCH KOTOUČŮ Při výrobě nebo ostření nástrojů na CNC bruskách jsou používány sady brousicích kotoučů různých tvarů a materiálů. Jsou sestaveny tak, aby bylo možné opracovat nástroj bez výměny kotoučů během broušení. Jednotlivé kotouče se volí s ohledem na broušený materiál a tvar broušených ploch. 4.1 Materiál a tvary brousicích kotoučů Pro výrobu a ostření nástrojů ze slinutých karbidů jsou přímo určeny diamantové brousicí kotouče. Základem těchto kotoučů je pracovní část, která udává tvar kotouče. Na ni jsou naneseny nejčastěji syntetické diamantové prášky s kovovými pojivy (určené především k hrubování) nebo pryskyřičnými pojivy (určené k polohrubovacímu a dokončovacímu broušení). Pro výrobu navrženého nástroje se jako vhodnější varianta jeví použití diamantových brousicích kotoučů s pryskyřičným pojivem. Brousicí kotouče bývají upnuty na vlastních upínacích trnech a po celou dobu životnosti se z těchto trnů nesnímají, aby byla omezena radiální a axiální házivost. K vybroušení čelní plochy na obvodu nástroje se používá obvodový brousicí kotouč s označením 1A1, které udává tvar kotouče (obr. 4.1). Obr. 4.1 Obvodový brousicí kotouč [6] K vybroušení ostrých hran a mezer na čele nástroje se používá miskový brousicí kotouč s označením 12V9-45 (obr. 4.2). Obr. 4.2 Miskový brousicí kotouč 12V9-45 [6]

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 21 K vybroušení 1. a 2. úhlu hřbetu na obvodu, čele i na sražení nástroje se používá miskový brousicí kotouč s označením 11V9-70 (obr. 4.3). Obr. 4.3 Miskový brousicí kotouč 11V9-70 [6] 4.2 Sestavení sady brousicích kotoučů Jak je již zmíněno výše, brousicí kotouče se skládají do sad o jednom až třech kusech. Nejpoužívanější sady jsou již v softwaru stroje přednastaveny a lze je libovolně upravovat. To znamená měnit brousicí kotouče, ale také editovat sady nové. K výrobě navrženého nástroje jsou použity dvě sady nástrojů. Není nutné během broušení sady kotoučů vyměňovat, protože dvě brousicí vřetena stroje umožňují tyto sady použít zároveň. Schémata upínacích trnů s brousicími kotouči jsou uvedeny na obrázku 4.4. Obr. 4.4 Sady brousicích kotoučů

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 22 5 ŘEZNÉ PODMÍNKY A PROSTŘEDÍ Řezné rychlosti, posuvy a přísuvy se odvozují na základě použitých brousicích kotoučů. A tedy po editaci, volbě materiálu nástroje a sady brousicích kotoučů si software stroje automaticky stanoví optimální řezné podmínky pro výrobu navrženého nástroje, které lze ovšem upravovat manuálně. V tabulce 5.1 jsou uvedeny řezné podmínky stanovené softwarem výrobního stroje pro vybroušení navrženého nástroje. Tab. 5.1 Řezné podmínky Operace v c n s Nájezd Počet průchodů [m.s -1 ] [min -1 ] [%] [-] Čelo na obvodu 16 3000 100 1 Vybroušení na čele ostré hrany 22 4800 50 1 Vybroušení mezery na čele ostré hrany 24 4800 100 1 2. úhel hřbetu na obvodu 25 7200 100 1 1. úhel hřbetu na obvodu 25 7200 100 1 2. úhel hřbetu čela 25 7200 100 1 1. úhel hřbetu čela 25 7200 100 1 2. úhel hřbetu na sražení 25 7200 100 1 1. úhel hřbetu na sražení 25 7200 100 1 Řezné prostředí má významný vliv na parametry řezného procesu. Proto je nutné použití procesní kapaliny. Tím se docílí odvodu tepla a také odstraňování třísek z místa řezu. Zde je podstatné i vyplavování zanesených pórů brousicího kotouče. Důležité je správné nastavení trysek tak, aby byla procesní kapalina, která proudí pod tlakem, přiváděna přímo do místa řezu a tím splnila svůj účel. Obr. 5.1 Nastavení trysek [2]

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 23 6 SIMULACE BROUŠENÍ Simulace broušení umožňuje shlédnout virtuální výrobu nástroje a předejít tak případným kolizním situacím, které mohou nastat. Je to poslední část návrhu výroby nástroje a lze ji s výhodou použít pro kontrolu průběhu výrobního procesu. Jednotlivé operace a jejich posloupnost lze sledovat na monitoru počítače, který obsahuje kopii softwaru, nebo přímo na monitoru ovládacího panelu stroje. Samozřejmostí je libovolné natáčení, přibližování a oddalování pohledu virtuální kamery, což umožňuje pozorovat průběh výroby nástroje pod libovolným úhlem a z jakéhokoliv místa. Při simulaci lze zobrazit celý stroj (obr. 6.1) nebo jen brousicí kotouč s barevně označenou činnou plochou a nástroj se stejně barevně označenou broušenou plochou. Pro bezpečnější ověření kolizí je zde přímo zabudovaná funkce, kdy počítač sám prověří průběh výroby nástroje a případné kolize zobrazí graficky. Simulace výroby nástroje, který byl navržen v kapitole 3, proběhla v pořádku. Nebyly zjištěny žádné kolize brousicího kotouče s ostatními částmi stroje a zároveň proběhla volba optimálního vyložení polotovaru. Je tedy možné bez obav přejít do poslední fáze a tou je výroba nástroje. Obr. 6.1 Simulace výroby nástroje při úplném zobrazení

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 24 7 POSTUP PŘI VÝROBĚ NÁSTROJE Jakmile jsou polotovar, brousicí kotouče a řídicí program připraveny k použití, vlastní výroba frézy proběhne v těchto krocích: 1) Vloţení polotovaru do upínacího trnu Polotovar (tyčinka) ze slinutého karbidu o daných rozměrech se vloží do upínacího trnu ve vřetenu stroje a hydraulicky upne tak, aby vyložení polotovaru nebylo příliš velké z důvodu vzniku značného ohybového momentu při broušení. 2) Uzavření krytu pracovního prostoru stroje Předpokládá se, že sady brousicích kotoučů jsou již upnuty v brousicích vřetenech, jejich parametry zapsány v řídicím programu a trysky pro procesní kapalinu správně seřízeny. Kryt pracovního prostoru se manuálně zavře a elektronicky uzamkne. 3) Spuštění řídicího programu Vřeteník se z nulového bodu stroje automaticky přemístí k upnutému polotovaru a pomocí měřicího senzoru (obr. 7.1), který je součástí brousicího vřeteníku, přenese do počítače informace o jeho přesné poloze vůči brousicím kotoučům. Následuje spuštění otáček brousicího vřetene a proudění procesní kapaliny. Obr. 7.1 Detail měřicího senzoru [2] 4) Výroba nástroje Stroj se nachází v plně automatickém režimu, kdy dochází k vlastní výrobě nástroje. Průběh broušení lze sledovat přes průhledný kryt pracovního

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 25 prostoru nebo na monitoru ovládacího panelu. Informace, uvedené na ovládacím panelu stroje, udávají skutečné hodnoty otáček brousicího vřetene, řezné rychlosti, rychlosti posuvu kotoučů, polohu v souřadném systému, aktuální operaci, čas od začátku broušení, čas do konce broušení a další informace (obr. 7.2). 5) Konec broušení Brousicí vřeteník se automaticky vrátí do výchozí polohy a řídicí program ukončí činnost stroje. Kryt pracovního prostoru stroje lze bez obav otevřít a hotový nástroj vyjmout z upínacího trnu. Fotografická dokumentace hotového nástroje je uvedena v příloze 1. Obr. 7.2 Informace na monitoru ovládacího panelu při broušení

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 26 8 PROMĚŘENÍ NÁSTROJE Pokud se proměřuje nástroj bezprostředně po dokončení jeho výroby, je nutné z brousicího vřetena stroje vyjmout celý upínací trn, přičemž hotový nástroj v tomto trnu zůstává stále upnutý. Důvodem je, že při vyjmutí a opětovném upnutí nástroje už není možné změřit jeho parametry zcela přesně, protože dojde k určitému vychýlení oproti původní poloze. 8.1 Princip měření Měření nově vyrobeného nebo přeostřeného nástroje probíhá v několika krocích: 1) Odstranění nečistot z povrchu nástroje Na povrchu nástroje ulpívají nečistoty v podobě pevných částeček a zbytky procesní kapaliny. Tyto nečistoty je nezbytné před měřením odstranit. 2) Vloţení upínacího trnu s nástrojem do vřetena měřicího stroje Konstrukce vřetena měřicího stroje a brousicího stroje je shodná. 3) Volba geometrického prvku pro měření Měření se může a nemusí provést pro všechny význačné geometrické prvky nástroje. Měřicí zařízení se ovládá prostřednictvím ovládacího panelu. 4) Vlastní měření Příčník sjede do úrovně měřeného nástroje a v činnost se uvede optické zařízení stroje (obr. 2.2, 2.3). Nyní je nutné manuálně určit největší průměr nástroje pomocí jeho siluety (obr. 8.1) zobrazované na monitoru. Jakmile je průměr nalezen, měřicí zařízení automaticky dokončí měření zvoleného parametru. Následně lze pokračovat dalším měřením, nebo tiskem měřicího protokolu.

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 27 Obr. 8.1 Silueta nástroje při určování maximálního průměru 8.2 Vyhodnocení naměřených hodnot Z měření frézy, která byla navržena v kapitole 3 a následně vyrobena, byl získán měřicí protokol, jenž je uveden v příloze 2. Obsahuje hodnoty získané z měření vybraných parametrů frézy. V měřicím protokolu lze vidět, že například skutečný úhel sražení nástroje a skutečná délka sražení nástroje se poměrně výrazně liší od hodnot navržených. Tato skutečnost je způsobena opotřebením brousicích kotoučů. Protože byl nástroj při měření upnut v upínacím trnu, ve kterém byl také vyroben, je možné trn s nástrojem opět vložit do brousicího vřetena stroje a pomocí korekcí jej přebrousit. Korekce je úprava rozměru nástroje, pomocí které lze docílit rozměru požadovaného. Tomuto lze předcházet tím, že se před výrobou nebo přeostřováním vloží sady brousicích kotoučů do měřicího zařízení a provede se přesné měření jejich parametrů (obr. 2.4). Následně se naměřené hodnoty zanesou do softwaru brusky, který pak operuje se skutečnými rozměry brousicích kotoučů.

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 28 9 PŘEOSTŘENÍ NÁSTROJE Přeostření nástroje se provádí podobně jako jeho výroba. Volba brousicích kotoučů a ověření kolizí proběhne i v tomto případě. V softwaru se prostřednictvím jednoduchého průvodce zvolí přebroušení nástroje, nikoliv jeho výroba. Podle druhu nástroje se určí plochy, které budou přebroušeny. U některých nástrojů se brousí pouze čelní plochy (odchází po nich třísky při obrábění) z důvodu zachování průměru, nebo plochy hřbetu. Někdy se také brousí všechny plochy, čímž se nástroj kompletně zmenší o určitou hodnotu.

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 29 ZÁVĚR Nástrojová pěti-osá bruska Walter je velice výkonný stroj pro výrobu a ostření rotačně symetrických nástrojů k třískovému obrábění. Spolu s měřicím strojem Walter zajistí vysokou rozměrovou přesnost, jakost povrchu broušeného nástroje a opakovatelnost výroby. Při kusové výrobě nebo ostření různých druhů nástrojů se jeví popisovaná varianta stroje jako nejvhodnější. V případě sériové výroby nebo hromadného ostření jednoho druhu nástroje se nabízí připojit ke stroji i paletový zásobník s podavačem nástrojů. Díky tomu se zkrátí čas, který je potřebný pro výrobu nebo ostření. Současně se zvýší rychlost celé operace a činnost obsluhy stroje je omezena pouze na výměnu hotových nástrojů za nové, určené k broušení. Návrh nástroje prostřednictvím softwaru Tool Studio lze provést efektivně v několika málo krocích. Výrobní proces je plně automatický a nevyžaduje zásah obsluhy stroje během broušení. V experimentální části této práce byl proveden návrh geometrických parametrů volba materiálu čtyřbřité pravořezné monolitní frézy, která byla následně vybroušena a proměřena. Nedílnou součástí návrhu je volba brousicích kotoučů a jejich sestavení do sad. Význačnou součástí práce je zjednodušený postup pro výrobu a měření nástroje. Vzorek nástroje, který je hlavním výstupem experimentu, lze vidět ve fotografické dokumentaci (příloha 1). Na základě výsledků měření tohoto vzorku, uvedených v měřicím protokolu (příloha 2), proběhlo vyhodnocení naměřených hodnot.

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 30 RESUMÉ Dnešní vysoce výkonné monolitické nástroje však pouhým vybroušením nebo přeostřením nejsou pro použití v přesné výrobě naplno využitelné. Proto se zpravidla finálně dokončují speciálními povlaky, které napomáhají k tomu, že přesně vybroušené břity jsou tímto povlakem ukryty a získávají další cenné kvalitativní vlastnosti. Mezi ně patří zejména odolnost proti otěru, lepší odvod tepla, nebo další zvýšení tvrdosti. To má velký vliv na životnost nástrojů a v neposlední řadě na jejich využitelnost a produktivitu obrábění. Tato problematika je velice rozsáhlá a její řešení si žádá stejnou pozornost, jako vlastní výroba nebo ostření nástrojů.

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 31 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ 1. Walter Maschinenbau GmbH - Tool Grinders, Measuring machines, Software [online]. c2006. <http://www.walter-machines.com >. 2. Helitronic Basic [online]. poslední úpravy 29. 8. 2008. [citováno 5. března 2011]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.walter-machines.com/ redwork/mediapool/2141839650_29-08-08helitronic_basic_en_100dpi.pdf>. 3. Helicheck Basic 2/ Basic 3 [online]. poslední úpravy 7. 10. 2010. [citováno 5. března 2011]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.walter- machines.com/redwork/mediapool/2141884200_helicheck_basic2-3+en.pdf>. 4. MN 2008 - JabroTM Solid End Mills [online]. poslední úpravy 5. 9. 2008. [citováno 19. března 2011]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.secotools.com/corpweb/service_support/machining_navigator /CEE/Czech/Final_LR_CZ_Jabro.pdf>. 5. KOCMAN, K. a PROKOP, J. Technologie obrábění. 2. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2005. 270 s. ISBN 80-214-3068-0. 6. Diamantové brusné kotouče VTN - Servis [online]. [citováno 2. dubna 2011]. < http://www.vtn.cz/ brusne-nastroje-diamantove/>. 7. Walter Helitronic Diamond - Návod k obsluze. Tübingen: Walter Maschinenbau GmbH, 2009. 8. Walter Helicheck Basic - Návod k provozu. Tübingen: Walter Maschinenbau GmbH, 2006. 9. Walter Helitronic Tool Studio - Manuál. Tübingen: Walter Maschinenbau GmbH.

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 32 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ Zkratka/Symbol b CNC Co d D H n s NbC S SK TaC TiC V c WC 3D Jednotka Popis mm šířka činné plochy brousicího kotouče - Computer Numeric Control - číslicové řízení počítačem, např. u obráběcích strojů - kobalt mm průměr otvoru pro upnutí brousicího kotouče mm vnější průměr brousicího kotouče mm šířka brousicího kotouče min -1 otáčky brousicího vřetena - karbid niobu mm tloušťka činné plochy brousicího kotouče - slinuté karbidy - karbid tantalu - karbid titanu m.s -1 řezná rychlost - karbid wolframu -,,trojrozměrnýʻʻ

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Strana 33 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Pohled na bok nástroje a na čelo nástroje Příloha 2 Měřicí protokol (v původním formátu A4)

Příloha 1 Pohled na bok nástroje a na čelo nástroje

Příloha 2 Měřicí protokol (v původním formátu A4)