Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů 2016/2273(INI) 13.1.2017 NÁVRH ZPRÁVY o akčním plánu EU pro egovernment na období 2016 2020 (2016/2273(INI)) Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Zpravodajka: Sabine Verheyen Navrhovatelé (*): Angelika Mlinar, Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Pavel Svoboda, Výbor pro právní záležitosti (*) Přidružené výbory článek 54 jednacího řádu PR\1108441.docx PE593.826v01-00 Jednotná v rozmanitosti
PR_INI OBSAH Strana NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU... 3 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ... 9 PE593.826v01-00 2/13 PR\1108441.docx
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o akčním plánu EU pro egovernment na období 2016 2020 (2016/2273(INI)) Evropský parlament, s ohledem na Chartu skupiny G8 o veřejně přístupných údajích, s ohledem na sdělení Komise nazvané Evropský akční plán egovernment na období 2011 2015 Využívání IKT na podporu inteligentní, udržitelné a inovativní veřejné správy (COM(2010)0743), s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2012 o konkurenceschopném jednotném digitálním trhu elektronické správě jako průkopnickém činu 1, s ohledem na sdělení Komise nazvané Akční plán EU pro egovernment na období 2016 2020. Urychlování digitální transformace veřejné správy (COM(2016)0179), s ohledem na srovnávací zprávu Komise z roku 2016 k elektronické veřejné správě, s ohledem na sdělení Komise nazvané Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě (COM(2015)0192) a na průvodní pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0100), s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 nazvané Směrem k Aktu o jednotném digitálním trhu 2, s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se zavádí program pro řešení interoperability a společné rámce pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (program ISA2) jako prostředek modernizace veřejného sektoru, s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2016 nazvané Evropské normy pro 21. století (COM(2016)0358), s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. března 2011 nazvané Ochrana kritické informační infrastruktury Dosažené výsledky a další kroky: směrem ke globální kybernetické bezpečnosti (COM(2011)0163), s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii, s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané Na cestě k prosperující ekonomice založené na datech (COM(2014)0442), s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2016 o cestě k prosperující ekonomice 1 Úř. věst. C 258E, 7.9.2013, s. 64. 2 Přijaté texty, P8_TA(2016)0009. PR\1108441.docx 3/13 PE593.826v01-00
založené na datech 1, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010, s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh na cestě k evropské gigabitové společnosti (COM(2016)0587) a na průvodní pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0300), s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění), předložený Komisí (COM(2016)0590) a na její přílohy 1 až 11 posouzení dopadu (SWD(2016)0303), souhrn posouzení dopadů (SWD(2016)0304) a hodnocení a shrnutí (SWD(2016)0305), s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014, pokud jde o podporu připojení k internetu v místních komunitách (COM(2016)0589), s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii, s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 27. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru (směrnice o informacích veřejného sektoru), s ohledem na návrh Komise ze dne 10. ledna 2017 týkající se nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí evropský elektronický průkaz služeb a související správní prostředky (COM(2016)0824), s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. ledna 2017 nazvané Výměna a ochrana 1 Přijaté texty, P8_TA(2016)0089. PE593.826v01-00 4/13 PR\1108441.docx
osobních údajů v globalizovaném světě (COM(2017)0007), s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. ledna 2017 nazvané Budování evropské ekonomiky založené na datech (COM(2017)0009), s ohledem na návrh Komise ze dne 10. ledna 2017 týkající se nařízení o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích a o zrušení směrnice 2002/58/ES (nařízení o soukromí a elektronických komunikacích) (COM(2017)0010), s ohledem na návrh Komise ze dne 10. ledna 2017 týkající se nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (COM(2017)0008), s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází, s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech (COM(2016)0178), s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES, s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU ze dne 16. dubna 2014 o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek, s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 nazvané Nová agenda dovedností pro Evropu (COM(2016)0381/2), s ohledem na článek 52 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro právní záležitosti (A8-0000/2017), A. vzhledem k tomu, že strategie modernizace orgánů veřejné správy musí být přizpůsobeny měnícímu se prostředí a umožňovat transformaci v digitální státní správu; B. vzhledem k tomu, že odvětví IKT by mělo tuto transformaci podporovat a za tím účelem poskytovat specializovaná řešení pro orgány veřejné správy; C. vzhledem k tomu, že transformace v digitální státní správu musí být zahájena na úrovni Unie a členských států, jakož i na regionální a místní úrovni; D. vzhledem k tomu, že plného potenciálu digitální veřejné správy lze dosáhnout pouze tehdy, pokud občané a podniky budou moci nabízeným službám plně důvěřovat; 1. vítá akční plán pro egovernment na období 2016 2020 i jeho dynamickou strukturu a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily jeho rychlé a účinné provedení, aby veřejné správy vyhovovaly budoucím potřebám; PR\1108441.docx 5/13 PE593.826v01-00
Digitalizace orgánů veřejné správy 2. domnívá se, že do roku 2022 by orgány veřejné správy měly být otevřené a efektivní a měly by podporovat začlenění a všem občanům a podnikům by měly bez ohledu na hranice poskytovat personalizované, uživatelsky vstřícné, a komplexní digitální veřejné služby, čímž by snížily náklady, omezily překážky i administrativní zátěž pro občany a podniky, a využívaly by tak veškerých výhod digitální revoluce; 3. podporuje záměr založit budoucí iniciativy na zásadě standardně digitalizované a zdůrazňuje význam zásady pouze jednou, jež usnadní interakci občanů a podniků s orgány veřejné správy, neboť zamezí různým zbytečným a časově náročným správním procesům; 4. vítá myšlenku jednotného kontaktního místa, kde by občané i podniky mohly prostřednictvím jednotné brány získat přehled o všech důležitých informacích; 5. zdůrazňuje význam podpory začlenění a přístupnosti služeb egovernment, a vyzývá proto členské státy, aby v plném rozsahu provedly a uplatňovaly novou směrnici o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru; 6. podporuje význam veřejně přístupných dat, kdy jsou v rámci orgánů veřejné správy i mezi nimi volně využívány a opětovně využívány určité informace veřejného sektoru, a opakuje, že otevřené sdílení údajů podporující začlenění by umožnilo další rozvoj a tvorbu nových inovativních řešení a podpořilo by účinnost i transparentnost; 7. zdůrazňuje výhody elektronické účasti (eparticipation) a upozorňuje, že by členské státy měly více využívat elektronické konzultace, elektronické informace a elektronické rozhodování; 8. konstatuje, že se v posledních pěti letech výrazně rozšířilo používání mobilních zařízení, zatímco použitelná pro mobilní zařízení je pouze jedna třetina veřejných webových stránek; vyzývá proto členské státy, aby posoudily možnosti rozvoje mobilních řešení pro služby egovernment a zajistily, aby byly uživatelsky vstřícné a přístupné. 9. vyzývá členské státy, aby při nákupu zboží a služeb nebo zadávání veřejných prací více využívaly elektronického zadávání veřejných zakázek, díky němuž budou veřejné výdaje transparentnější a účinnější a povedou ke snížení nákladů a byrokracie; vyzývá Komisi, aby dále pracovala na normách elektronické fakturace, elektronického podávání nabídek a elektronického oznamování; 10. zdůrazňuje, že interoperabilita a normalizace patří k hlavním prvkům realizace struktur egovernment, a vítá proto sdělení Komise nazvané Evropské normy pro 21. století a její plán provést revizi Evropského rámce interoperability; 11. upozorňuje, že je naléhavě zapotřebí trvale podporovat rozšiřování širokopásmového připojení, zejména ve venkovských oblastech, neboť přístup k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení je nezbytným předpokladem pro využívání služeb egovernmentu i jejich výhod; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby po roce 2020 nadále poskytovaly přiměřené finanční prostředky na rozšiřování širokopásmového PE593.826v01-00 6/13 PR\1108441.docx
připojení, infrastruktury digitálních služeb a přeshraniční interakci orgánů veřejné správy, a to v rámci Nástroje pro propojení Evropy či jiných vhodných programů EU; 12. opakuje, že je nezbytné zlepšovat digitální dovednost administrativních pracovníků, občanů a podniků, a sice rozvojem a podporou činností odborné přípravy na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, aby se minimalizovalo riziko digitálního vyloučení; 13. požaduje dvojí přístup, on-line i off-line, kterého je třeba, aby se zamezilo vyloučení, vezmeme-li v úvahu nynější míru digitální negramotnosti a skutečnost, že více než 22 % Evropanů, zejména starších osob, odmítá při komunikaci s orgány veřejné správy využívat on-line služby; 14. je si vědom skutečnosti, že digitalizace a další výzvy plynoucí z balíčků opatření pro modernizaci musí být řešeny v kontextu rozpočtových omezení a že zejména regionální a místní orgány čeká v následujících letech opravdu velmi mnoho práce; Přeshraniční egovernment na všech úrovních správy 15. zdůrazňuje, že je důležité vytvořit udržitelnou přeshraniční strukturu egovernment, a zjednodušit tak přístup ke čtyřem základním svobodám i jejich výkon; 16. zdůrazňuje význam přeshraničních služeb egovernment v každodenním životě občanů a upozorňuje na přínosy dalšího rozvoje elektronické výměny informací o sociálním zabezpečení (EESSI) a Evropského portálu pracovní mobility (EURES), jakož i přeshraničních služeb elektronického zdravotnictví; 17. domnívá se, že v zájmu řádného fungování přeshraničních služeb egovernment musí být odstraněny jazykové překážky, a doporučuje, aby orgány veřejné správy, zejména v příhraničních regionech, poskytovaly své informace a služby nejen v úředním jazyce svého členského státu, ale také v jiných evropských jazycích; 18. zdůrazňuje význam výměny osvědčených postupů a příkladů projektů mezi všemi úrovněmi správy jak v rámci členských států, tak i mezi jednotlivými státy; 19. upozorňuje, že interoperabilita a veřejně přístupná data mají nejen zásadní význam v přeshraničním kontextu, ale je jich také zapotřebí na vnitrostátní, regionální a místní správní úrovni v každém členském státě; 20. vyzývá Komisi a další orgány EU, aby šly v oblasti egovernment příkladem a nabídly občanům a podnikům transparentní a uživatelsky vstřícnou bránu; Ochrana a zabezpečení údajů 21. zdůrazňuje, že ochrana osobních údajů má zásadní význam a že by orgány veřejné správy měly s osobními údaji nakládat bezpečně v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů a předpisy EU týkajícími se soukromí, čímž podpoří důvěru v digitální služby; 22. upozorňuje, že předpisy o ochraně údajů by současně neměly být považovány za překážku, ale spíše za východisko k rozvoji inovativních řešení v oblasti egovernmentu, PR\1108441.docx 7/13 PE593.826v01-00
a proto zdůrazňuje, že je zapotřebí vypracovat účinné pokyny k uplatňování obecného nařízení o ochraně osobních údajů a zajistit průběžnou výměnu informací se zainteresovanými stranami; 23. konstatuje, že pouze 15 % Evropanů uvádí, že mají pocit úplné kontroly nad používáním svých osobních údajů; domnívá se, že je důležité dále zkoumat zásadu vlastnictví údajů, a věří, že budoucí opatření budou vycházet ze sdělení Komise nazvaného Budování evropské ekonomiky založené na datech a dalších souvisejících návrhů; 24. vyzývá členské státy, aby řádně uplatňovaly nařízení eidas, neboť elektronický podpis, elektronická identifikace a elektronická autentizace představují základní stavební prvky přeshraničních digitálních veřejných služeb; 25. zdůrazňuje, že k zabezpečení údajů je nezbytné přihlížet již ve fázi návrhu aplikací, které jsou moderní a snadné, a správních procesů, které jsou účinné ( bezpečnost už od návrhu ), aby občané i podniky mohli plně využívat výhod moderních technologií; 26. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi. PE593.826v01-00 8/13 PR\1108441.docx
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ Zpravodajka vítá akční plán pro egovernment, v němž Evropská komise stanovila ambiciózní cíle, jež mají být v následujících letech naplněny. Na rozdíl od akčního plánu na období 2011 2015 jsou stávající opatření stanovena v obecnějším kontextu a jsou součástí strategie Komise pro digitální trh. Komise tak uznává, že digitální překážky způsobující roztříštěnost jednotného digitálního trhu existují nejen v soukromém, ale i veřejném sektoru. Ve skutečnosti se všechna odvětví potýkají se značnými problémy spojenými s transformací v digitální společnost. Udivující je nejen rychlost transformace, ale i technologické prostředky, které jsou dostupné nebo budou brzy k dispozici, a které zřejmě nabízejí dosud neobjevené možnosti. Orgány veřejné správy musí být připraveny aktivně se do tohoto procesu transformace zapojit a zajistit, aby jejich služby vyhovovaly budoucím potřebám. Digitalizace orgánů veřejné správy Orgány veřejné správy musí mít takové možnosti, aby mohly co nejlépe využívat potenciálu digitalizace spojeného s vnitřním i vnějším tokem pracovních činností ve veřejné správě, neboť zaměstnanci a občané i podniky očekávají, že budou svou činnost vykonávat v moderním digitalizovaném prostředí. Digitalizované orgány veřejné správy musí být otevřené a účinné a musí podporovat začlenění a občanům a podnikům bez ohledu na hranice poskytovat personalizované, uživatelsky vstřícné a komplexní digitální veřejné služby. Je-li to možné, musí být veřejné služby poskytovány digitálně (standardně digitalizované). Občané i podniky by současně neměli mít povinnost poskytovat několikrát tytéž informace (zásada pouze jednou). Vícečetné poskytování týchž informací by pro všechny zúčastněné strany znamenalo nejen další zátěž, ale také by naznačovalo, že orgány veřejné správy nevyužívají veškerých možností digitálních řešení, a interní procesy tudíž zbytečně opakují. Budoucí strategie však musí být zaměřeny nejen na poskytování údajů, ale také na přístupnost. Jak Komise správně uvádí, týká se to z hlediska Unie především informací o jednotném trhu. Vytvoření jednotné digitální brány by zajisté mělo usnadnit přístup občanů a podniků k informacím. Pokud jde o přístupnost, dosáhla již Unie i dalších kladných výsledků: V rámci nové směrnice o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací 1 posílily zákonodárné orgány EU přístupnost on-line veřejných služeb. Členské státy tak nyní musí zajistit, aby webové stránky byly uživatelsky vstřícnější nejen pro osoby se zdravotním postižením, ale v konečné fázi pro všechny uživatele. V této souvislosti je nezbytné uvést, že v současnosti má přístup k internetu více než 83 % evropských domácností a že pokračuje trend používat čím dál více mobilních zařízení. Zároveň však pouze jedna třetina veřejných webových stránek je přizpůsobená pro použití mobilními zařízeními. Tato analýza vede k závěru, že existuje značný prostor pro rozšíření 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru, Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1. PR\1108441.docx 9/13 PE593.826v01-00
mobilních řešení pro služby egovernment. Veřejně přístupná data mohou využívat i uživatelé. Veřejné i soukromé údaje lze považovat za nový zdroj 21. století. Je důležité, aby strategie v oblasti veřejně přístupných dat občanům i podnikům umožňovaly volně používat informace veřejného sektoru. Možnost volně používat tyto údaje by podpořila inovativní řešení, zvýšila účinnost i transparentnost a v konečném důsledku by přispěla k přechodu ke skutečné znalostní společnosti. Některé členské státy, například Estonsko, jež vytvořilo portál veřejně přístupných dat (opendata.riik.ee), dosáhly většího pokroku než jiné státy. Dalším příkladem je Německo, kde Spolková vláda v současnosti realizuje pilotní projekt v rámci govdata. Členské státy se vyzývají, aby si za účelem dosažení pokroku v této oblasti vyměňovaly příslušné informace, je-li to možné. Předpokladem pro účast v hledání veřejného stanoviska je opět přístupnost. Elektronická účast občanům umožňuje zapojit se snadno a aktivně do tvorby politik a členské státy by měly více využívat elektronické konzultace, elektronické informace a elektronické rozhodování. Komise správně oznamuje další podporu pro členské státy určenou pro přechod k využívání elektronického zadávání veřejných zakázek v plném rozsahu, včetně úsilí o stanovení norem elektronické fakturace, elektronického podávání nabídek a elektronického oznamování. Stanovený harmonogram je ambiciózní (2018 pro elektronické nabídky, 2019 pro přijetí elektronické fakturace), je však možné jej realizovat pouze v případě, budou-li Komise a členské státy v následujících dvou letech úzce spolupracovat. Transformace veřejného i soukromého sektoru probíhá v kontextu příliš vysokých měr negramotnosti v Evropě 1 a odporu části obyvatelstva, včetně starších osob, využívat při komunikaci s orgány veřejné správy on-line služeb. O veřejném sektoru to však platí mnohem více než o sektoru soukromém. Žádný občan nesmí být opomíjen. Zpravodajka se proto domnívá, že je nezbytné kombinovat on-line i off-line iniciativy, které občanům i podnikům nabízejí vysoce kvalitní služby a jež zamezují vyloučení částí společnosti. Úspěšný přechod k digitální budoucnosti musí být podpořen nejmodernějšími normami, které nejen zajistí předvídatelný a stabilní investiční rámec, ale také připraví půdu pro zvyšování kvality, bezpečnosti, transparentnosti a interoperability zboží a služeb. Výbor IMCO v současnosti připravuje zprávu z vlastního podnětu 2 jako odpověď na sdělení Komise nazvané Evropské normy pro 21. století 3. Stejně důležité jsou i další iniciativy, které Komise již zahájila nebo zahájí, včetně jejího záměru revidovat Evropský rámec interoperability. Bez náležitého připojení by řešení egovernment mohla zůstat bez povšimnutí. Kromě dalších opatření, například pokrytí 5G atd., má rozšiřování širokopásmového připojení rozhodující význam pro zajištění přístupu k digitálním veřejným službám zejména ve venkovských oblastech. Bez odpovídajícího veřejného financování ze strany Evropské komise a členských států nebude toto rozšíření realizováno. Je tudíž nanejvýš důležité podporovat investice prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy či jiných vhodných programů EU. Více finančních prostředků je zapotřebí i na řádnou odbornou přípravu administrativních pracovníků, občanů a podniků. Také pro účely přípravy ambiciózních programů odborné 1 Viz například závěrečná zpráva skupiny odborníků EU na vysoké úrovni pro gramotnost, září 2012. 2 2016/2274(INI) Evropské normy provádění nařízení (EU) č. 1025/2012. 3 COM(2016) 358, 1.6.2016. PE593.826v01-00 10/13 PR\1108441.docx
přípravy, jež by minimalizovaly riziko digitálního vyloučen, bude zapotřebí spolufinancování ze strany Unie a členských států. I přes veškerý optimismus však zpravodajka uznává, že digitalizace má své hranice. U většiny veřejných služeb může digitalizace skutečně zvýšit kvalitu a účinnost. Některé služby však budou nadále muset poskytovat vyškolení pracovníci na pracovišti. Například moderní technologie mohou být určitě přínosné pro veřejný dohled nad ekonomikou v otázce regulace finančních trhů. Pokud však jde o ověřování hygienických norem v restauracích, v nichž jsou kontroly na místě zatím naprosto nezbytné, je zvýšení účinnosti omezené. Opatření modernizace tudíž nesmí být stimulována pouze řešeními informačních technologií nebo obchodními aspekty, ale potřebou orgánů veřejné správy zajistit účinné, účelné a pro občany vstřícné služby, které budou poskytovat dobře proškolení pracovníci, jež na přepážkách zodpovídají dotazy občanů. Přeshraniční egovernment na všech úrovních správy Digitalizace se dotýká všech členských států a Unie, jakož i všech úrovní správy. Právě správa Unie by v procesu transformace měla jít příkladem. Uvedu jednoduchý příklad: mnoho občanů si stěžuje, že je někdy obtížné najít na webových stránkách Komise příslušné informace. Otevřený a transparentní přístup k informacím je nejen důležitý pro podporu evropské integrace, ale je také součástí mentality státní služby moderní správy. Tento impulz musí být využit k posílení přeshraničních služeb v rámci digitalizace orgánů veřejné správy, což je nejdůležitější pro stimulaci čtyř základních svobod na jednotném trhu (např. podpora a posílení mobility občanů a podniků). V případě veřejného sektoru si musíme rovněž uvědomit, že občané a podniky v celé Evropě očekávají, že budou požívat výhod digitálních technologií i v jiných členských státech, než v členském státě, kde mají bydliště či sídlo. Z toho důvodu je nezbytné dále rozvíjet elektronickou výměnu informací o sociálním zabezpečení, Evropský portál pracovní mobility (EURES), jakož i přeshraniční služby elektronického zdravotnictví. Závažnost jazykových překážek je zjevná především v příhraničních regionech. Nemůžeme od občanů jen neustále vyžadovat, aby zdokonalovali své jazykové dovednosti, ale musíme jít příkladem a, je-li to možné, nabízet služby v jednom či více dalších jazycích, než je jazyk používaný v členském státě bydliště či sídla, pokud je takový jazyk skutečně požadován. Ochrana a zabezpečení údajů Ochrana a zabezpečení údajů jsou velice citlivou oblastí, v níž mohou jít orgány veřejné správy příkladem a soukromému sektoru ukázat, jak při rozvoji nové technologické architektury respektovat tyto základní zásady. Ochrana údajů je základním právem, přičemž Unie zcela nedávno aktualizovala své právní předpisy novým nařízením o ochraně údajů (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) 1, jež bude uplatňováno od května 2018. Komise rovněž nedávno představila svou harmonizaci 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1. PR\1108441.docx 11/13 PE593.826v01-00
směrnice o soukromí a elektronických komunikacích a předpisů EU o ochraně údajů s obecným nařízením o ochraně osobních údajů při jejich zpracovávání orgány EU 1, jakož i návrh nařízení o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích (nařízení o soukromí a elektronických komunikacích) 2. Tímto novým balíčkem opatření Unie stanoví vzor pro bezpečné nakládání s osobními údaji. Vnitrostátní orgány veřejné správy, především pak místní orgány, však budou potřebovat účinné pokyny k uplatňování obecného nařízení o ochraně osobních údajů. Tyto pokyny by měly být zajištěny jak na úrovni EU, tak i členských států a měly by být v případě potřeby aktualizovány. Důležitý přehled o tom, jakým způsobem najít vhodnou rovnováhu mezi dodržováním základního práva na ochranu údajů a podporou rozvoje inovativních řešení egovernment, poskytne především výměna názorů se zainteresovanými stranami. Tato řešení by měla reagovat i na otázku vlastnictví údajů. Komise ve svém sdělení nazvaném Budování evropské ekonomiky založené na datech 3 právě zahájila příslušné diskuse, zejména diskuse týkající se soukromého sektoru. Opatření týkající se vlastnictví údajů, která Komise v tomto dokumentu předjímá, a další opatření, jako je přístup k údajům a jejich přenos, budou rovněž hrát významnou úlohu při vytváření vhodného politického rámce pro orgány veřejné správy. Průvodní pracovní dokument útvarů poskytuje podrobnější informace o možném způsobu řešení této problematiky v budoucnu 4. Bezpečnost a důvěryhodnost jsou dva doplňkové pilíře moderních strategií egovernmentu. Všechny iniciativy musí vycházet ze zabezpečených opatření, která zase podpoří důvěru občanů a podniků, jež je nezbytná pro přijímání a využívání digitálních nabídek ze strany orgánů veřejné správy. Pokud jde o bezpečnost, opatření Unie již byla vypracována a mohou být přijata. Například nařízení eidas již stanoví právní prostředí, v němž orgány veřejné moci, občané a podniky mohou provádět bezpečnou elektronickou výměnu prostřednictvím systémů elektronické identifikace. Elektronický podpis, elektronická identifikace a elektronická autentizace jsou důležitými službami vytvářejícími důvěru, které budou orgány veřejné správy v budoucnu využívat. Bezpečnost už od návrhu se musí stát zásadou každé strategie digitalizace, včetně egovernment. Právě členské státy však bohužel zablokovaly začlenění orgánů veřejné správy do tzv. směrnice o bezpečnosti sítí a informací týkající se kybernetické bezpečnosti 5. Komise své zásady politiky v oblasti kybernetické bezpečnosti dále stanovila ve svém sdělení z roku 2016 o posílení evropského systému kybernetické odolnosti a podpoře konkurenceschopného a inovativního odvětví kybernetické bezpečnosti (COM(2016) 410, 5.7.2016), v němž se zásada bezpečnost už od návrhu prosazuje u všech rozsáhlých investic do infrastruktury. 1 Návrh nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES, který předložila Komise. 2 Návrh nařízení o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích a o zrušení směrnice 2002/58/ES (nařízení o soukromí a elektronických komunikacích) (COM(2017)0010 final) 2017/0003(COD), který předložila Komise dne 10. ledna 2017. 3 Sdělení Komise ze dne 10. ledna 2017 nazvané Budování evropské ekonomiky založené na datech (COM(2017) 009 final). 4 Pracovní dokument útvarů Komise o volném toku dat a vznikajících otázkách evropské ekonomiky založené na datech přiložený ke sdělení Budování evropské ekonomiky založené na datech (SWD(2017) 002 final). 5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii, Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1. PE593.826v01-00 12/13 PR\1108441.docx
Nyní je vhodný čas zajistit, aby byla zásada bezpečnost už od návrhu dodržována ve fázi přípravy všech iniciativ egovernment. PR\1108441.docx 13/13 PE593.826v01-00