Monitoring sucha z pohledu ČHMÚ RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav pobočka Brno
SUCHO v ČR Ve střední Evropě se sucho vyskytuje NAHODILE jako důsledek nepravidelně se vyskytujících období podnormálních srážek, trvající několik týdnů, měsíců i roků. Srážkový deficit je doprovázen často nadnormálními teplotami, nižší poměrnou vlhkostí vzduchu, zmenšenou oblačností větším počtem hodin slunečního svitu vyšší evapotranspirace (výpar), čímž se dále zvyšuje nedostatek vody (vláhy) v krajině.
Extrémy počasí Sucho: Povodně: 1997 2000 2002 2003 2006 2007 2010 2012 2013 2013 2014 2014 2015 2017
Sucho typy
Schéma životního cyklu sucha
Monitoring meteorologických prvků rychlost a směr větru doba slunečního svitu teplota a vlhkost vzduchu srážky Mapa stanic ČHMÚ - Vysočina teplota a vlhkost půdy
Monitoring meteorologických prvků
Monitoring meteorologických prvků
http://radar.bourky.cz/
Teplotní poměry Klima České republiky je velice variabilní, ale je zde pozorovaný významný růst teplot vzduchu Zdroj dat: Brázdil a kol. 2012; ČHMU
Teplotní poměry Otepluje se ve všech sezonách s výjimkou podzimu Nejvíce v létě (0,40 C/10 let) a v zimě (0,36 C/10 let) Z jednotlivých měsíců v lednu (0,50 C/10 let), červenci (0,48 C/10 let) a srpnu (0,46 C/10 let) Trend 1961-2015 zobrazen jako změna ve C/10 let Šedě statisticky nevýznamné
Teplotní poměry
Teplotní poměry
Teplotní poměry Jihlava - vývoj teplot vzduchu v období od 1.10.2017 do 13.2.2018 79 % nadprůměrně teplých dní
Srážkové poměry Výrazná meziroční variabilita, není pozorován statisticky významný růst v ročních sumách srážek, ale pozor roste extremita Zdroj dat: Brázdil a kol. 2012; ČHMU
Srážkové poměry
Srážkové poměry
Srážkové poměry
Srážkové poměry
2017 Klimatické poměry 2018 stanice Velké Meziříčí
Monitoring sucha Měřené a modelované výstupy Agrometeorologický model AVISO otevřený programový systém, operativní, režimový a scénářový provoz, výstupem agroklimatické charakteristiky pro 198 stanic ČR v tabelárních, grafických a mapových podobách
Zásoba vody v půdě Sucho - 2015 Zásoba využitelné vody na středně těžké půdě s travním porostem na území ČR, plošné zastoupení zvolených intervalů na území ČR (%) v roce 2015, aktuální stav
Monitoring sucha rok 2017 Zásoba vody v půdě
Voda v ČR tzv. třetinový systém (1/3 srážek odteče, cca 1/3 srážek se vypaří a přibližně 1/3 se vsákne) sítí vodních toků průměrně ročně odtéká cca 15 mld. m 3 vody mimo ČR 1 450 m 3 /rok povrchové vody připadá v ČR na jednoho obyvatele (tj. 1/3 evropského průměru a cca 1/5 celosvětového průměru) Pro srovnání: s obdobným množstvím 1 420 m 3 /os/rok disponuje například Irák. Okolní státy pro představu disponují cca 15 220 m 3 /os/rok na Slovensku, v Rakousku přibližně 10 115 m 3 /os/rok. Hůře než ČR je na tom Německo s 1300 m 3 /os/rok a výrazně hůře Maďarsko s 600 m 3 /os/rok.
Voda v ČR nerovnoměrné rozložení využitelných zdrojů podzemní vody, které kryjí cca polovinu dodávek pro veřejné vodovody. Přibližně 80 % množství podzemních vod je soustředěno na cca 30 % plochy ČR 1,44 mld. m 3 /rok - odhad kapacity zdrojů podzemní vody v České republice (dynamické zásoby) jen 16 % území má vhodné podmínky pro tvorbu využitelných zásob podzemních vod 84 % území České republiky má z hlediska tvorby zásob a využití podzemních vod jen lokální význam výrazný pokles hladin podzemních vod pozorován během posledních let mnohé z dříve vydatných pramenů dnes poskytují mnohem méně vody, než například před deseti lety komplikace nejen pro některé regiony ČR, ale i pro majitele studen: před 30 lety byla průměrná hloubka studny 8 metrů v roce 1998 to bylo již dvacet metrů dnes jsou vrty již hlubší jak 30 metrů a více
Nedostatek zásob podzemní vody Z hlediska množství použitelných zásob sladké vody na jednoho obyvatele je Česká republika na třetím nejhorším místě z celé Evropy. Hůř jsou na tom pouze ostrovy Malta a Kypr. Důvody: Česká republika tvoří střechu Evropy, nepřitéká k nám žádná větší řeka. Můžeme zadržovat jen vodu, která spadne ve formě srážek, zejména sněhových Na území ČR nemáme vhodné hydrogeologické struktury, které by více zadržovaly podzemní vody. Převládají krystalické horniny, které mají nízkou schopnost jímat vodu.
Hydrologické sucho Následek nedostatku srážek často v kombinaci s extrémními teplotami Nedostatek zdrojů povrchových a podzemních vod Podzemní vody reagují se zpožděním Může být ovlivněno i lidskou činností (nadlehčování údolními nádržemi vs. prohloubení v okolí rybníků, odběrem vody, zavlažováním, )
Srovnání úhrnu srážek od začátku roku s dlouhodobým průměrem 81-10
Podzemní vody - pozorovací síť Celoplošná pozorovací síť podzemních vod ČHMÚ kolem 2000 objektů: Vrty - mělká/hlubinná zvodeň, HP; výška hladiny Prameny - vydatnost a teplota vody Kvartérní sedimenty x různé hydrogeologické rajony
1965 1967 1969 1971 1973 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015 2017 1966 1968 1970 1972 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015 2017 PZV vrty základní mělké sítě 2241 Dyjsko-svratecký úval 1,5 1,7 1,9 2,1 2,3 2,5 2,7 2,9 VB0272 Brno - Žabovřesky roční průměrné hladiny PZV VB0272 VB0294 Dvorska roční průměrné hladiny PZV Průměr: 2,28 m pod terénem 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6
vydatnost v l/s 1967 1971 1973 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015 2017 2,8 2,6 2,4 2,2 2 1,8 1,6 1,4 1,2 1 Okolí Jihlavy pozorování PZV PB0364 Štoky průměrná roční vydatnost Hydrogeologický rajon 6550 Krystalinikum v povodí Jihlavy 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2,5 2,7 2,9 3,1 3,3 3,5 VB0303 Jihlava průměrný roční stav 1967-2017
PZV stav sucha Charakterizován třemi kategoriemi závažnosti podle pravděpodobnosti výskytu odvozené za referenční období 1981 2010 Mírné sucho jsou označeny stavy pod hodnotou spodního kvartilu (tj. pravděpodobnosti překročení 75 85% Silné sucho je hodnoceno jako pravděpodobnost překročení 85 95 % Mimořádné sucho jsou označeny stavy, které odpovídají nejnižším 5 % historických pozorování (tj. pravděpodobnost překročení 95%). Hodnocení je prováděno jak pro jednotlivé objekty, tak souhrnně pro definované oblasti povodí.
Stavy hladin podzemní vody jaro 2015, 2016, 2017, 2018
Aktuální informace PZV http://hydro.chmi.cz/hpps/hpps_pzv.php VB0303 Jihlava
Výskyt minimálních hladin podzemní vody Jako málo vodné se z hlediska podzemních vod jevily roky 1934, 1944, 1954, 1964, 1974, 1984,1993, 2003 a 2012. V povodí Moravy byly dosaženy minimální hladiny převážně v letech 1974, 1993 a 1984, v povodí Jihlavy většinou v letech 1995 a 1983, v povodí Svratky v letech 1973 74 v povodí Dyje v letech 1974, 1983 a 2003. V roce 2012 se hladiny podzemních vod přiblížily nebo překročily absolutní minimální hladiny v horním povodí Jihlavy a v povodí Dyje.
1966 1970 1974 1978 1982 1986 1990 1994 1998 2002 2006 2010 2014 1963 1968 1973 1978 1983 1988 1993 1998 2003 2008 2013 hladfina PZV v m n.m. hladina PZV v m n.m. Významné periody Nejvýznamnější u většiny vrtů se jeví dvanáctiměsíční perioda, která koresponduje se sezónním doplňováním podzemní vody. Jako druhá nejvýznamnější ze směrodatně prokázaných je perioda přibližně pětiletá. Dvouletá perioda je třetí nejvýznamnější. U řad s šedesátiletou řadou pozorování se vyskytují rovněž statisticky významné 30-leté periody VB0291 Šaratice průměrné roční hladiny periody: 2, 5, 7, 10 let VB0184 Kunovice průměrné roční hladiny periody: 1, 2, 5, 12 194,5 175,1 194 193,5 193 VB0291 AR model 174,6 174,1 VB0184 AR model 192,5 173,6
Povrchové vody hydrologické sucho V případě povrchových vod, vodních toků, je za sucho považována situace, kdy průtok poklesne pod určitou kritickou mez. V České republice je za tuto mez považována hodnota tzv. 355denního průtoku Q 355d. Q 355d označuje průtok, který je v dlouhodobém průměru dosažen či překročen po dobu 355 dní v roce, za stav sucha jsou tedy označena přibližně 3 % nejsušších dní.
průtoky v m3/s Vodoměrná stanice Strážnice 140 Strážnice Morava průměrné roční průtoky 120 100 80 60 40 20 0
Vodoměrné stanice http://hydro.chmi.cz/hpps
Vodoměrné stanice poměr k dlouhodobému měsíčnímu průměru http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho
Vodoměrné stanice kategorie vodnosti toků http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho
Informace o suchu ČHMÚ Klimatické a půdní sucho Hydrologické sucho Vyhodnocení sucha na území České republiky v roce 2015
Pravidelné informace, Klimatické a půdní sucho týdenní denně měřená úhrn srážek vlhkost pro půdy ČR v různých hloubkách dlouhodobé srovnání úhrnu srážek modelové hodnoty vlhkosti půdy ve vrstvě, měřený zásoby využitelné výpar, modelové vody a hodnoty její dlouhodobé vláhové bilance srovnání a pouze potenciální mimo evapotranspirace zimní sezónu a dlouhodobá srovnání pouze mimo zimní sezónu
Hydrologické sucho - Aktuální stav průtoků - Vyhodnocení vodnosti toků - Úroveň hladiny mělkých a hlubokých vrtů - Týdenní hodnocení hladiny v mělkých vrtech - Měsíční hodnocení vrtů a pramenů - Nasycení půdy pro riziko vzniku potenciálně rychlého odtoku (IV.-X.) - Množství vody ve sněhové pokrývce (XI.-IV.)
Index nebezpečí požárů Mapa s předpovědí INP na dva dny dostupná mezi Předpověďmi počasí na portále ČHMÚ pravidelně v době cca od dubna do října Slouží zejména jako podklad pro SIVS kvůli pravděpodobnosti výskytu a šíření požárů Výpočet pomocí prognózy denních hodnot: maximální teploty vzduchu maximální rychlosti nárazů větru relativní vlhkosti vzduchu vlhkosti půdy v povrchové vrstvě
Integrace informací o suchu portál stavsucha.cz
Děkuji za pozornost Filip Chuchma filip.chuchma@chmi.cz