Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci

II. Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci Informace o rizicích v rámci realizace programů a Dohody o partnerství a plnění opatření stanovených Výroční zprávou o implementaci Dohody o partnerství za rok 2016 za období leden až červen 2017 na datech k 30. červnu 2017 Zpráva pro členy vlády ČR LISTOPAD 2017

Obsah Obsah... 2 Manažerské shrnutí... 3 1 Stav čerpání Dohody o partnerství a programů k 30. 6. 2017 a pokrok za 1. pololetí 2017... 5 2 Přehodnocení problematických oblastí na úrovni Dohody o partnerství... 9 3 Přehodnocení rizikovosti na úrovni programů... 12 Závěr... 27 Seznam zkratek... 29 Příloha... 31 2

Manažerské shrnutí V návaznosti na usnesení vlády ČR č. 368 ze dne 15. května 2017, kterým byla schválena Výroční zpráva o implementaci Dohody o partnerství v programovém období 2014 2020 za rok 2016 (Výroční zpráva DoP 2016), tímto Ministerstvo pro místní rozvoj - Národní orgán pro koordinaci (MMR-NOK) předkládá vládě ČR Informaci o rizicích v rámci realizace programů a Dohody o partnerství a plnění opatření stanovených Výroční zprávou o implementaci Dohody o partnerství za rok 2016 za období leden až červen 2017. MMR-NOK se již od zahájení implementace snaží včas věnovat dostatečnou pozornost rizikům, která mohou mít dopad na čerpání prostředků Evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů a na plnění stanovených cílů. V této souvislosti MMR-NOK v rámci tzv. Integrovaného systému řízení rizik identifikuje, vyhodnocuje a ve spolupráci s dotčenými orgány, zejména řídicími orgány, Ministerstvem financí - Platebním a certifikačním orgánem (MF-PCO), Ministerstvem financí - Auditním orgánem (MF-AO) a Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF), navrhuje opatření pro eliminaci nejvýznamnějších rizik implementace, a to jak na úrovni jednotlivých programů, tak na horizontální úrovni implementace. Výsledky hodnocení rizikovosti programů, identifikovaná rizika a navržená opatření pak byly obsahem zmíněné Výroční zprávy DoP 2016. Obsahem tohoto materiálu jsou výsledky přehodnocení rizikovosti programů včetně informace o plnění opatření stanovených ve Výroční zprávě DoP 2016 a návrzích nových opatření. Jedná se o hodnocení rizikovosti programů za 1. polovinu roku 2017, tzn. zpracované na datech k 30. červnu 2017. 1 S výsledky hodnocení rizikovosti a návrhy na aktualizaci plánů opatření byly seznámeny řídicí orgány na schůzkách zesíleného řízení rizik, mj. i za účasti MF-PCO. Identifikovaná rizika jsou dělena na horizontální, tj. rizika, která řídicí orgán nemůže svou činností přímo ovlivnit, rizika průřezová, která se vyskytují napříč všemi programy a specifická rizika samotných programů. Na základě multikriteriální analýzy provedl MMR-NOK také vyhodnocení všech identifikovaných rizik na úrovni programů. Z výsledků multikriteriálního hodnocení rizikovosti programů pro programové období 2014 2020, které bylo provedeno v srpnu 2017, vyplynulo následující aktuální rozdělení programů do jednotlivých kategorií rizikovosti (v rámci kategorií rizikovosti jsou programy řazeny abecedně): vysoce rizikové programy: OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, OP Praha - pól růstu ČR, středně rizikové programy: Integrovaný regionální OP, OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, programy s nízkým rizikem: OP Doprava, OP Rybářství, OP Technická pomoc, OP Zaměstnanost, OP Životní prostředí a Program rozvoje venkova. Ke dni 30. června 2017 bylo poprvé v souladu s výše uvedeným usnesením MMR-NOK vykázáno plnění všech opatření ze strany jednotlivých gestorů stanovených ve Výroční zprávě DoP 2016. Ze strany řídicích orgánů byl také hodnocen dopad dosud realizovaných opatření. Hodnocení dopadu plánů opatření včetně pokroku v plnění opatření bylo reflektováno při přehodnocení rizikovosti programů. V této souvislosti navrhl MMR-NOK ve spolupráci s řídicími orgány také nová opatření, která reagují zejména na nově identifikovaná rizika, potažmo na dosavadní pokrok v plnění opatření. Nová opatření budou nadále součástí stávajících plánů opatření uvedených ve Výroční zprávě DoP 2016. 1 Pro vyhodnocení finančních rizik byly zohledněny rovněž certifikované prostředky a průběžné žádosti odeslané do EK v červenci 2017, neboť tyto výdaje se vztahují k 1. pololetí roku 2017 a dle evropské legislativy nebylo možné tyto žádosti zaslat do EK před 1. červencem 2017. 3

Ke dni 30. června 2017 obdržel MMR-NOK již druhé vykazování plnění všech opatření, proto jsou aktuální informace o plnění opatření na horizontální úrovni a na úrovni programů uvedeny v samostatných přílohách tohoto materiálu. V rámci realizace programů je vidět značný posun, který reflektuje snížení rizikovosti u některých programů. To nicméně neznamená, že v těchto programech nemůže v následujících měsících dojít k negativnímu vývoji a opět přeřazení do kategorie s vyšší mírou rizika. U většiny programů je sice spatřován dostatečný potenciál pro splnění závazků, tj. je evidován dostatek zaregistrovaných žádostí o podporu ke splnění závazků splnění tzv. pravidla n+3 v roce 2018, avšak je nutné, aby tento potenciál byl jednotlivými programy využit. Finanční prostředky vykázané vůči EK jsou zatím stále na relativně nízké úrovni. Dle dostupných informací, zejména stanovených predikcí ze strany řídicích orgánů, žádný z řídicích orgánů v současné době neidentifikoval riziko nesplnění pravidla n+3 v roce 2018. Nicméně i přesto je nezbytné, aby se řídicí orgány věnovaly plnění stanovených opatření, sledovaly pokrok a bezodkladně přijímaly další opatření k intenzivnějšímu čerpání pro zajištění efektivního čerpání a splnění pravidla n+3 a cílů v následujících letech. 4

1 Stav čerpání Dohody o partnerství a programů k 30. 6. 2017 a pokrok za 1. pololetí 2017 V tuto chvíli se ČR nachází již v polovině čtvrtého roku programového období 2014 2020, nicméně, vzhledem k pozdějšímu schválení jednotlivých programů ze strany EK (1. polovina roku 2015), můžeme hovořit pouze o dvou letech skutečné implementace. Od schválení programů bylo ke dni 30. června 2017 vyhlášeno celkem 533 výzev s alokací 543,3 mld. Kč (příspěvek EU), což představuje 91,0 % hlavní alokace období 2014 2020. I když je tento údaj poměrně vysoký a řada programů měla k 30. červnu 2017 vyhlášeno i přes 100 % hlavní alokace, je nutné upozornit, že vyhlášenými výzvami je nutné pokrýt i případné finanční prostředky výkonnostní rezervy, která bude jednotlivým programům přidělena od 1. ledna 2020 v návaznosti na naplnění milníků výkonnostního rámce v roce 2018. Následující graf znázorňuje aktuální stav čerpání ke dni 30. června 2017 v základních sledovaných finančních stavech na úrovni Dohody o partnerství včetně pokroku za 1. pololetí roku 2017. Graf 1 Stav čerpání Dohody o partnerství k 30. červnu 2017 (v mld. CZK) Stav čerpání Dohody o partnerství v mld. CZK k 30. 6. 2017 37,8 Celková (hlavní) alokace Dohody o partnerství* 596,9 634,7 Vyhlášené výzvy** 83,8 543,3 Stav finančních prostředků v právních aktech o poskytnutí/převodu podpory** 106,1 192,7 32,3 % Stav finančních prostředků v proplacených žádostech o platbu** Stav finančních prostředků vyúčtovaných v žádostech o platbu** 28,1 56,9 19,0 40,7 15,4 6,8 % 9,5 % Stav finančních prostředků v žádostech o průběžnou platbu odeslaných EK** 30,9 5,1 % * Zelená část sloupce vyjadřuje hlavní alokaci Dohody o partnerství, šrafovaná část značí výkonnostní rezervu, které programy dosáhnou splněním milníků v roce 2018. Hlavní alokace a výkonnostní rezerva dohromady tvoří celkovou alokaci. ** Stav finančních prostředků je vztažen k hlavní alokaci programu Zdroj: MS2014+, řídicí orgány, stav k 30. červnu 2017, kurz 1 EUR = 26,467 CZK Aktuální stav čerpání k 30. září 2017 je přílohou tohoto materiálu. 5

Vývoj čerpání finančních prostředků Graf č. 2 zobrazuje vývoj čerpání do konce června roku 2017. Z grafu je patrný významný nárůst finančních prostředků v právních aktech o poskytnutí / převodu podpory od počátku roku 2017, který pozvolně kopírují ostatní sledované finanční stavy. Graf 2 Vývoj čerpání v programovém období 2014 2020 k 30. červnu 2017 35,0% Vývoj čerpání v programovém období 2014 2020 k 30. 6. 2017 (% hlavní alokace) 30,0% 25,0% % hlavní alokace 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Stav finančních prostředků v právních aktech o poskytnutí / převodu podpory Stav finančních prostředků v proplacených žádostech o platbu Stav finančních prostředků v žádostech o průběžnou platbu odeslaných EK Limit čerpání 2018 * * Pravidlo n+3 snížené o předběžné platby Zdroj: MS2014+, řídicí orgány, stav k 30. červnu 2017 Právní akty o poskytnutí / převodu podpory V rámci vyhlášených výzev byly do konce června 2017 uzavřeny právní akty o poskytnutí / převodu podpory v celkové výši 192,7 mld. Kč, což činí 32,3 % hlavní alokace programového období. Za období první poloviny roku 2017 došlo souhrnně k uzavření právních aktů o poskytnutí / převodu podpory v celkové hodnotě 106,1 mld. Kč, tj. 17,8 % alokace období. Z hlediska jednotlivých programů byl zaznamenán za uvedené období největší pokrok u OP Doprava (za první polovinu roku 2017 uzavřeny právní akty o poskytnutí / převodu podpory ve výši 26,4 % hlavní alokace programu), dále pak OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (26,1 % hlavní alokace programu) a Integrovaného regionální OP (17,5 % hlavní alokace programu). Naopak nejmenší pokrok v tomto finančním stavu byl zaznamenán u OP Praha pól růstu ČR (6,0 % hlavní alokace programu), dále OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (8,8 % hlavní alokace) a OP Technická pomoc (9,3 % hlavní alokace). Pro rok 2017 bylo stanoveno stěžejní opatření, jímž je splnění 40% hranice pro stav finančních prostředků v právních aktech o poskytnutí / převodu podpory. Této hranice by měly řídicí orgány dosáhnout do konce roku 2017. Ke konci června 2017 již tuto hranici splnil OP Zaměstnanost (63,1 %) a OP Technická pomoc (44,6 %). Postupně se k ní blíží i OP Doprava (35,4 %), následovaný Programem rozvoje venkova (34,3 %) 2 a OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (31,0 %). Naopak nejmenší podíl finančních prostředků v právních aktech o poskytnutí / převodu podpory má 2 Program rozvoje venkova nemá toto opatření stanoveno. 6

OP Praha pól růstu ČR (13,3 %) a OP Životní prostředí (20,8 %) 3. Stav finančních prostředků v právních aktech o poskytnutí / převodu podpory vzhledem k hlavní alokaci programu v jednotlivých programech zobrazuje graf č. 3. Aktuální stav čerpání (k 30. září 2017) je uveden v příloze této informace. Graf 3 Stav finančních prostředků v právních aktech o poskytnutí / převodu podpory k 30. červnu 2017 (v % hlavní alokace programu) Zdroj: MS2014+, řídicí orgány, stav k 30. červnu 2017 Prostředky v proplacených žádostech o platbu Příjemcům bylo do konce června 2017 proplaceno celkem 56,9 mld. Kč, tj. 9,5 % hlavní alokace. Za první polovinu roku 2017 došlo souhrnně za všechny programy k proplacení 28,1 mld. Kč, tj. 4,7 % hlavní alokace období. Největší pokrok za uvedené období v tomto finančním stavu byl zaznamenán u OP Doprava (za první polovinu roku 2017 proplaceno 8,6 % hlavní alokace programu), dále Programu rozvoje venkova (8,5 % hlavní alokace) a OP Technická pomoc (6,4 % hlavní alokace). Naopak nejmenší pokrok v tomto finančním stavu byl zaznamenán u Integrovaného regionálního OP (za sledované období proplaceno pouze 0,4 % hlavní alokace programu), dále OP Praha pól růstu ČR (2,7 % hlavní alokace programu) a OP Životní prostředí (3,5 % hlavní alokace programu). Stav čerpání jednotlivých programů k 30. červnu 2017 je uveden v tabulce č. 1. Prostředky vyúčtované v žádostech o platbu Objem vyúčtovaných prostředků v žádostech o platbu ke konci června 2017 činil 40,7 mld. Kč, tj. 6,8 % hlavní alokace. Za první polovinu roku 2017 došlo souhrnně za všechny programy k vyúčtování 19,0 mld. Kč, tj. 3,2 % hlavní alokace období. 3 U OP Životní prostředí však bylo k 30. červnu 2017 vázán poměrně významný objem finančních prostředků v Registračních listech (cca 6,35 mld. Kč). OP Životní prostředí od tohoto nástroje odstupuje, což se v následujících měsících již promítlo do aktuálního stavu čerpání, viz příloha. 7

Největší pokrok za uvedené období v tomto finančním stavu byl zaznamenán u OP Doprava (za první polovinu roku 2017 došlo k vyúčtování 6,8 % hlavní alokace programu), dále Programu rozvoje venkova (6,4 % hlavní alokace programu) a OP Rybářství (5,5 % hlavní alokace programu). Naopak nejmenší pokrok v tomto finančním stavu byl zaznamenán u Integrovaného regionálního OP (za první polovinu roku 2017 došlo k vyúčtování pouze 0,5 % hlavní alokace programu), dále OP Praha pól růstu ČR (0,7 % hlavní alokace programu) a OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (1,5 % hlavní alokace programu). Žádosti o průběžnou platbu zaslané do EK Do konce června 2017 byly odeslány Evropské komisi (EK) žádosti o platbu v souhrnné hodnotě 30,9 mld. Kč, tj. 5,1 % hlavní alokace. Za první polovinu roku 2017 byly odeslány do EK žádosti o průběžnou platbu za všechny programy v souhrnné hodnotě 15,4 mld. Kč, tj. 2,6 % hlavní alokace období. Největší pokrok za uvedené období byl zaznamenán u OP Doprava (za první polovinu roku 2017 došlo k odeslání žádostí o průběžnou platbu ve výši 7,6 % hlavní alokace programu), dále Programu rozvoje venkova (6,3 % hlavní alokace programu) a OP Technická pomoc (6,1 % hlavní alokace programu). Jedinými programy, které k 30. červnu 2017 neodeslaly do EK žádnou žádost o průběžnou platbu jsou OP Praha pól růstu ČR a OP Rybářství. V rámci přehodnocení rizikovosti programů byly zohledněny i žádosti o průběžnou platbu odeslané do EK po datu 30. června 2017, neboť se časově vztahovaly k 1. pololetí 2017, avšak dle Obecného nařízení 4 mohly být do EK odeslány až po 30. červnu. K 31. červenci 2017 byly do EK odeslány žádosti o průběžnou platbu v souhrnné hodnotě 39,7 mld. Kč, tj. 6,6 % hlavní alokace. Situaci v jednotlivých programech v tomto finančním stavu k 31. červenci 2017 zobrazuje graf č. 4. Graf 4 Stav finančních prostředků v žádostech o průběžnou platbu odeslaných EK k 31. červenci 2017 (v % hlavní alokace programu) Zdroj: MF-PCO, řídicí orgány, stav k 31. červenci 2017 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. 8

2 Přehodnocení problematických oblastí na úrovni Dohody o partnerství Problematické oblasti, které by mohly představovat bariéru pro plynulé čerpání a naplňování stanovených cílů na horizontální úrovni v oblasti ESI fondů, jsou identifikovány MMR-NOK ve spolupráci s partnery (zejména řídicími orgány, MF-PCO, MF-AO a SZIF). Jedná se o tzv. horizontální rizika, která nelze zcela ovlivnit pouze z úrovně jednotlivých řídicích orgánů, ale vyžadují převážné zapojení dalších orgánů implementační struktury. Registr horizontálních rizik a k němu stanovená opatření na rok 2017 byl součástí Výroční zprávy DoP 2016. Registr obsahoval celkem 15 horizontálních rizik, pro které se ve spolupráci s gestory jednotlivých oblastí stanovilo 45 opatření k jejich eliminaci. Stanovená opatření se z velké části jejich gestorům dařilo realizovat. Příkladem jsou opatření v oblasti veřejných zakázek. V březnu 2017 byla vydána aktualizovaná verze Metodického pokynu pro oblast zadávání veřejných zakázek pro programové období 2014 2020. V závislosti na aktualizaci tohoto metodického pokynu zajistil MMR-NOK školení pro subjekty implementační struktury. Ve snaze redukovat riziko rozdílného přístupu k výkladu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek a závazných metodických pokynů (jak ze strany zadavatelů, tak i auditními či kontrolními subjekty), byl vytvořen první modul v tzv. Databázi auditních zjištění (DAZ). K hodnocenému datu bylo do modulu doplněno 50 klíčových rozhodnutí soudů a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), která by měla posloužit ke zvýšení informovanosti všech dotčených subjektů v oblasti realizace veřejných zakázek. 5 Pokroku bylo dosaženo i v časově náročném procesu hodnocení a schvalování integrovaných strategií CLLD. Zjištěné nedostatky monitorovacího systému MS2014+ související s procesem hodnocení integrovaných strategií CLLD byly ze strany MMR řešeny. Významným pokrokem v optimalizaci postupů bylo dne 22. dubna 2017 vydání 3. aktualizované verze Metodického pokynu pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2014 2020, ve kterém došlo k upřesnění způsobu schvalování integrovaných projektů ITI se zapojením zprostředkujícího subjektu na úrovni města, rozpracování možnosti přezkumu pro žadatele a tedy k dokončení komplexní úpravy předkládání integrovaných projektů, upřesnění a zjednodušení procesu administrace změn integrovaných strategií. Díky stabilizaci a zajištění dostatečně odborné a personální kapacity se již v roce 2016 podařilo úspěšně ukončit schvalování všech integrovaných strategií ITI (7) a Integrovaných plánů rozvoje území IPRÚ (6). Ve sledovaném období řídicí orgány OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Integrovaného regionálního OP a OP Výzkum, vývoj a vzdělávání 6 požádaly MF-AO o zahájení auditu designace zprostředkujícího subjektu ITI, aby bylo ověřeno, že systém implementace je nastaven správně a zajištěno plynulé čerpání. V oblasti monitorovacího systému MS2014+ došlo v souladu se stanovenými opatřeními k optimalizaci pravidel pro umožnění nasazení rozvojových požadavků na produkční prostředí zahrnující jejich prioritizaci a testování ze strany všech subjektů implementační struktury. I přes dosažení stávajícího pokroku v oblasti monitorovacího systému MS2014+ bude i nadále pokračovat úsilí o maximální plnění stanovených opatření. Některá nově stanovená opatření byla splněna jen částečně. Jedná se o oblast egovernmentu, ve kterém díky stanoveným opatřením došlo k zintenzivnění komunikace a spolupráce mezi MMR a Ministerstvem vnitra (MV) na úpravě výzev specifického cíle 3.2 Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů IKT. Dlouhodobým problémem bylo nedostatečné množství podaných žádostí o podporu zvláště v oblasti kybernetické bezpečnosti. 7 V případě nedostatku projektů a dalšího zpožďování v předkládání, 5 Ke dni 30. září 2017 již tento modul obsahoval 90 klíčových rozhodnutí. 6 Žádost o zahájení auditu designace ZS ITI byla ze strany OP VVV zaslána MF-AO dne 31. července 2017. 7 Situace se ve třetím čtvrtletí 2017 zlepšila a současný objem předložených prostředků již pokrývá vyhlášené výzvy. Přesto zůstává faktem, že řada rezortů své závazky nesplnila. 9

schvalování a realizaci projektů, hrozí nenaplnění očekávaných výsledků Dohody o partnerství v oblasti informačních a telekomunikačních technologií (IKT), informačních systémů veřejné správy, egovernmentu a zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti a zároveň hrozí ztráta části výkonností rezervy. V případě stanovených opatření vedoucích k naplňování očekávaných výsledků Dohody o partnerství v oblasti energetické účinnosti bylo na základě apelu ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) zajištěno navýšení rozpočtu Ministerstva spravedlnosti zejména na realizaci energeticky úsporných opatření v objektech Vězeňské služby. V této oblasti je však nutné zajistit spolufinancování i pro další subjekty státní správy, které jsou oprávněny podávat žádost o podporu v rámci OP Životní prostředí, specifický cíl 5.1 Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie. Ze strany jednotlivých ministerstev zůstává povinnost plnění dlouhodobého opatření v podobě zajištění realizace energeticky úsporných opatření na svých podřízených resortech tak, aby došlo k naplnění závazků ČR vůči EU v oblasti energetických úspor do roku 2020 a zároveň vyčerpání finančních prostředků specifického cíle 5.1 OP Životní prostředí určeného na podporu energetických úspor veřejných budov. Částečný pokrok byl zaznamenán také v naplňování opatření v oblasti Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (KPSVL). Ze strany relevantních řídicích orgánů došlo k implementaci opatření a úkolů vyplývajících z metodiky KPSVL vydanou Agenturou pro sociální začleňování (ASZ). Pro úplné naplňování KPSVL je nutná funkční spolupráce mezi dotčenými řídicími orgány a ASZ, která do této doby měla převážně formální charakter. Správná koordinace pozitivně ovlivní naplňování cílů Dohody o partnerství a relevantních programů. Dlouhodobým rizikem zůstává problematika uplatnění správního řádu v oblasti poskytování dotací z ESI fondů. MF připravilo ve spolupráci s ostatními resorty návrh novely zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, který obsahuje základní úpravu procesu poskytování dotací a vyjasňuje vztah k zákonu č. 500/2004 Sb., správní řád. Návrh novely zákona byl 8. září 2017 schválen Poslaneckou sněmovnou a k 15. září 2017 postoupen Senátu. Senát se návrhem zákona zabýval na 10. schůzi dne 11. října 2017, návrh nebyl přijat ani zamítnut. Vzhledem k tomu, že již uplyne 30ti denní lhůta k projednání, bude zákon postoupen prezidentovi k podpisu, který má právo vrátit zákon s odůvodněním do 15 dnů do Sněmovny. Předpokládaná účinnost novely je 1. ledna 2018. Další časový posun v řešení této problematiky či případného neschválení novely zákona by znamenalo další bariéry pro administraci a realizaci ESI fondů. Uvedené naplňování jednotlivých horizontálních opatření shrnuje stav plnění k 30. červnu 2017. Obsahem samostatné přílohy č. 2 tohoto materiálu je pak aktualizované plnění všech horizontálních opatření k 30. září 2017. 2.1 Nová opatření ke stávajícím horizontálním rizikům 2.1.1 Nestabilita a neznalosti procesu hodnocení a výběru projektů ze strany MAS Podmínkou čerpání prostředků ESI fondů v rámci integrovaného nástroje CLLD je existence nositele integrované strategie CLLD, tzv. místní akční skupiny (MAS). Na činnost MAS jsou kladeny konkrétní požadavky již samotným Obecným nařízením č. 1303/2013 8. MAS vyhlašují výzvy v rámci programů ESI fondů a musí zajistit kvalitní a transparentní proces hodnocení a výběru integrovaných projektů. V případě nesprávného postupu při hodnocení a výběru integrovaných projektů ze strany MAS nebo nestability MAS je přímo ohroženo naplňování strategií CLLD a tím čerpání prostředků z ESI fondů. Všechny MAS, které jsou zapojené do implementačního procesu, již prošly 8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. 10

tzv. standardizací. Navíc MAS popsaly proces hodnocení a výběru projektů ve svých integrovaných strategiích. Tento popis podléhá hodnocení a schvalování ze strany MMR (Odboru regionální politiky) a příslušných řídicích orgánů. Řídicí orgány také kontrolují a schvalují interní postupy pro hodnocení místních akčních skupin. Všechny tyto skutečnosti zajišťují transparentnost výběru operací na úrovni všech dotčených MAS. Transparentnost výběru projektů je ze strany řídicích orgánů kontrolována i zpětně. Z těchto důvodů pozbylo relevantnosti doposud stanovené opatření, které si kladlo za cíl zpracovat analýzu typů změn ovlivňující stabilitu MAS. Proto na základě hodnocení rizikovosti v srpnu 2017 bylo sestaveno následující nové opatření, které zohledňuje pokročilejší fázi implementace, kdy je kladen důraz především na samotné plnění strategií CLLD, aby se předešlo negativnímu dopadu na čerpání. Riziková oblast 5. Nestabilita a neznalost procesu hodnocení a výběru projektů ze strany MAS Zdroj: MMR-NOK, 2017 Opatření Číslo, název a popis opatření 5.4 Podporovat MAS s cílem zajištění řádné střednědobé procesní evaluace na úrovni nositelů integrovaných strategií CLLD. Gestor MMR Termín plnění 2.2 Další úpravy registru horizontálních rizik Další úpravy provedené v registru horizontálních rizik jsou spíše formálního charakteru. U rizika č. 17 Nenaplňování Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám došlo k vyjmutí OP Praha pól růstu ČR jako gestora plnění opatřené kvůli absenci sociálně vyloučených lokalit programu. Dále byl u dvou opatření upraven termín plnění: U opatření 3a.7 Vzhledem k vysokému počtu konverzí v MS2014+ analyzovat jejich příčiny a navrhnout opatření k jejich eliminaci byl termín plnění z 30. 6. 2017 změněn na termín s průběžným plněním. U opatření 14.1 Stanovit / verifikovat vazby mezi programy a strategiemi na co nejkonkrétnější úrovni došlo k prodloužení termínu plnění z 31. 3. 2017 na, do 31. 12. 2017, a to především z důvodu doplňování podkladů zaslaných v rámci verifikace jednotlivých vazeb. U opatření 15.1 Zintenzivnit činnost Ministerstva vnitra v oblasti koordinace egovernment (s odkazem také na plnění strategického cíle 3.1 Strategického rámce rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014 2020 (SC 3.1 SRRVS)) za účelem zrychlení a zkvalitnění přípravy a předkládání projektových žádostí za celou oblast egovernment do IROP-SC 3.2, a to v úzké spolupráci se všemi gestory projektových okruhů SC 3.1 SRRVS, opatření 15.2 Zlepšit spolupráci a zefektivnit komunikaci mezi MV a MMR v oblasti egovernmentu, zejména pak v rámci specifického cíle SC 3.2 IROP a opatření 16.2 Zajistit na podřízených resortech přednostní využívání podpory v rámci OP ŽP/ SC. 5.1 Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie před využíváním finančních prostředků ze státního rozpočtu ČR na oblast energetických úspor byl ke schválenému termínu doplněn i termín tak, aby docházelo k plynulému naplňování stanovených opatření. 11

3 Přehodnocení rizikovosti na úrovni programů MMR-NOK v rámci ISŘR identifikuje, vyhodnocuje a ve spolupráci s dotčenými orgány (zejména řídicími orgány, MF-PCO či MF-AO) navrhuje opatření pro eliminaci nejvýznamnějších rizik také na úrovni jednotlivých programů. U programů, které jsou v rámci tohoto systému vyhodnoceny jako rizikové, provádí zesílené řízení rizik. Hodnocení rizikovosti programů je komplexní a koncepční vyhodnocení, které se provádí dvakrát ročně a na jehož počátku stojí sestavení registru rizik. Do registru vstupují jednak rizika identifikovaná ze strany řídicích orgánů, která reportují v půlročním intervalu prostřednictvím MS2014+, a také rizika, která identifikují pracovní týmy (složené ze zástupců MMR, MF-PCO a SZIF) na základě průběžného monitorování činnosti řídicích orgánů. Multikriteriální hodnocení obsahuje kritéria, dle kterých jsou hodnocena rizika na úrovni jednotlivých programů, a pro každé riziko je stanovena jeho váha. Multikriteriální hodnocení je tvořeno pro každý program zvlášť a jeho výsledkem je rozdělení programů dle rizikovosti na vysoce rizikové programy, středně rizikové programy a programy s nízkým rizikem. V srpnu 2017 provedl MMR-NOK přehodnocení rizikovosti programů za první pololetí, tedy na datech k 30. červnu 2017. Jako podklad pro hodnocení slouží jednak sestavy rizik vyplňované přímo řídicími orgány v MS2014+, dále ostatní údaje z MS2014+, výroční zprávy o implementaci programů, informace z jednání monitorovacích výborů, platforem pro přípravu výzev či jiných platforem, informace publikované řídicími orgány / zprostředkujícími subjekty či zprávy z auditů. Hodnocení rizikovosti se přitom nezaměřuje výhradně na čerpání finančních prostředků, ale zohledňuje i další aspekty implementace jednotlivých programů, tj. schopnost řádně přidělené prostředky využít a dosáhnout stanovených cílů. Výsledkem tohoto přehodnocení je nové rozdělení programů do jednotlivých kategorií rizikovosti, tj. tzv. semaforu. Ve sledovaném období došlo u programů jak k pozitivnímu, tak k negativnímu vývoji. Pozitivní vývoj, a to přeřazení z kategorie středně rizikových programů do kategorie programů s nízkým rizikem, nastal u OP Doprava, OP Rybářství, OP Životní prostředí a OP Technická pomoc. Naopak k negativnímu vývoji došlo u OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, a to přeřazení z kategorie programů se středním rizikem do kategorie vysoce rizikových programů, a také u OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, který byl přeřazen z kategorie programů s nízkým rizikem do kategorie programů se středním rizikem. V rámci přehodnocení rizikovosti bylo u některých programů identifikováno zvýšení významnosti rizik identifikovaných v minulých hodnoceních a také byla ze strany MMR-NOK identifikována rizika nová. Z toho důvodu byla ze strany MMR-NOK ve spolupráci s dotčenými řídicími orgány stanovena nová opatření do plánů opatření programů na rok 2017, která by měla pomoci nejen ke zrychlení a zefektivnění čerpání prostředků, ale také k naplnění stanovených cílů daného programu. Plány opatření včetně zdůvodnění zařazení programů do příslušné kategorie rizikovosti jsou součástí tohoto dokumentu. Programy jsou v rámci kategorií řazeny abecedně. 12

Obrázek 1: Rizikovost programů semafor (srpen 2017) Vysoké riziko OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Praha - pól růstu ČR Střední riziko Integrovaný regionální operační program OP Výzkum, vývoj a vzdělávání Nízké riziko OP Doprava OP Rybářství OP Technická pomoc OP Zaměstnanost OP Životní prostředí Program rozvoje venkova Zdroj: MMR-NOK, srpen 2017, abecední pořadí 13

3.1 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) V rámci pololetního hodnocení rizikovosti programů v srpnu 2017 došlo k posunu OP PIK z kategorie programů se středním rizikem do kategorie vysoce rizikových programů. Důvod zvýšení rizikovosti programu spočívá zejména ve zvýšeném množství identifikovaných pochybení při řízení výzev, hodnocení a výběru projektů oproti předchozímu hodnocení. Ve sledovaném období řídicí orgán vyhlásil IV. výzvu Aplikace bez předchozího projednání s partnery, což může mít vliv na plné využití této výzvy. Nastavení podmínek výzvy v souladu s programem a také s ohledem na potřeby cílových skupin je jeden z předpokladů úspěšné realizace programu. Dále řídicí orgán změnil model hodnocení I. výzvy Vysokorychlostní internet po jejím vyhlášení, načež MF-AO avizoval, že se může jednat o pochybení s možným finančním dopadem. Ze strany řídicího orgánu jsou žadatelům nadále (i přes upozornění na tento problém v minulém pololetí) v některých případech poskytovány rozdílné informace na internetových stránkách a v MS2014+, což má negativní dopad na žadatele, kterým mj. nebylo umožněno podat žádost o podporu v čase, který byl uveřejněn na oficiálních internetových stránkách programu. V rámci výše uvedeného rizika byla dále v rámci řady požadavků na konverze mj. identifikována pochybení na straně hodnotitelů. Nad rámec pochybení při řízení výzev, hodnocení a výběru projektů bylo nově identifikováno nedodržení Jednotného metodického prostředí (JMP) ve smyslu chybného zadání měny fondu fondů v MS2014+ či nedostatečného vyplnění indikátorů na plánu výzvy u průběžných výzev, což má v obou případech negativní dopad na monitorování a v případě finančních nástrojů má toto pochybení vliv i na další administraci programu. Dále došlo k negativnímu vývoji v problematice rozvoje infrastruktury vysokorychlostního internetu, kdy realizaci tohoto specifického cíle dlouhodobě provází komplikace a k 30. červnu 2017 nebyly v MS2014+ evidovány žádné žádosti o podporu 9 zajišťující naplnění závazku vyplývajícího z Dohody o partnerství, který spočívá v pokrytí bílých míst území ČR vysokorychlostním internetem. Z hlediska samotného čerpání je negativně hodnoceno zejména neplnění predikcí ve stavu vyúčtovaných prostředků a dlouhá doba administrace žádostí o podporu 10. Z těchto důvodů tak stále přetrvává riziko v oblasti nedostatečného potenciálu pro splnění finančních milníků výkonnostního rámce, kde se nejvíce ohroženým milníkem jeví finanční milník na prioritní ose 3 Účinné nakládání energií a rozvoj energetické infrastruktury. Na všech ostatních prioritních osách jsou pak finanční milníky hodnoceny jako středně rizikové. V případě hodnocení potenciálu pro splnění věcných milníků výkonnostního rámce došlo k negativnímu vývoji, kdy na všech prioritních osách byly dosažené hodnoty milníků velmi nízké. U programu dále dochází k nenaplnění velkého počtu výzev, kdy ze 79 ukončených výzev nebylo ve sledovaném období naplněno 52 výzev, přičemž u těchto nenaplněných výzev činil převis alokace nad poptávkou v žádostech o podporu téměř 8,3 mld. Kč. Slabá absorpční kapacita rovněž ohrožuje naplňování očekávaných výsledků Dohody o partnerství v oblasti energetické účinnosti. Dále opět u většiny výzev, které byly vyhlášeny v prvním pololetí roku 2017, došlo ke změnám či nebyly vyhlášeny dle harmonogramu. Nově pak bylo identifikováno riziko v oblasti administrativní kapacity, a to vzhledem k tomu, že se od minulého hodnocení zvýšila míra fluktuace na 18 %. MMR-NOK ve sledovaném období pozitivně hodnotil zejména aktuální stav čerpání v právních aktech o poskytnutí / převodu podpory, objem finančních prostředků v zaregistrovaných žádostech o podporu Pozitivně byla také hodnocena komunikace směrem k žadatelům, kdy je ze strany řídicího orgánu, resp. zprostředkujícího subjektu realizována řada komunikačních aktivit. Nízké riziko bylo dále identifikováno např. v oblasti řízení úspor v rámci projektů, nastavení synergických a komplementárních vazeb. 9 Příjem žádostí o podporu v rámci I. výzvy Vysokorychlostní internet byl ukončen dne 26. září 2017, přičemž byly předloženy pouze 3 žádosti o podporu v celkovém objemu 46,7 mil. Kč (příspěvek EU). 10 Řídící orgán již přijal opatření vedoucí ke zkrácení délky procesu hodnocení, nicméně toto se projevuje zejména u nově vyhlášených výzev a stále tak přetrvává velké množství žadatelů, kteří čekají již několik měsíců na rozhodnutí řídicího orgánu. 14

Na základě výše uvedených faktorů rizikovosti byl program po přehodnocení rizikovosti v srpnu 2017 zařazen do kategorie vysoce rizikových programů. MMR-NOK navrhl a ve spolupráci s řídicím orgánem stanovil nová opatření do Plánu opatření OP PIK na rok 2017 s cílem eliminovat identifikovaná rizika. Tabulka 1 Nová opatření ke stávajícímu Plánu opatření OP PIK Opatření Riziková oblast Číslo, název a popis opatření 5.2 Uskutečnit jednání mezi MMR-NOK, MPO ( OP PIK + odborný útvar MPO) a koordinátorem digitální agendy za účelem identifikace bariér a návrhu možných řešení nastavení pravidel, podmínek a kritérií hodnocení výzev pro naplnění očekávaného výsledku ve Výroční zprávě DoP/naplnění specifického cíle 4.1 OP PIK v oblasti rozvoje infrastruktury vysokorychlostního přístupu k internetu. Realizace specifického cíle 4.1 Zvětšit pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu Administrativní kapacita Nedodržení JMP Zdroj: MMR-NOK, 2017 5.3 Nadále intenzivně komunikovat a spolupracovat se zástupci ICT sektoru za účelem identifikace bariér a návrhu možných řešení nastavení pravidel, podmínek a kritérií hodnocení výzev pro naplnění očekávaného výsledku ve Výroční zprávě DoP/naplnění specifického cíle 4.1 OP PIK v oblasti rozvoje infrastruktury vysokorychlostního přístupu k internetu. 5.4 Analyzovat absorpční kapacitu obcí nacházejících se v bílých místech, které by měly zájem o rozvoj infrastruktury vysokorychlostního přístupu k internetu na svém území za pomoci prostředků z ESIF a v návaznosti na výsledky analýzy případně upravit podmínky výzvy, která by umožnila obcím nacházejících se v bílých místech předkládat projekty pouze pro své území. 13.1 Zpracovat Přehled plánovaných a realizovaných kroků ke stabilizaci a motivaci zaměstnanců za účelem snížení míry fluktuace na úrovni celého operačního programu. 14.1 Vyjednat s EIF změnu dohody o financování tak, aby byla vedena v CZK dle požadavků NOK a PCO a umožnila tak reportování o FF v MS2014+ v CZK. 14.2 Aktualizovat data Plánu výzvy vždy při každé modifikaci výzvy. Gestor Termín plnění do 30. 10. 2017 do 15. 1. 2018 do 30. 11. 2017 do 31. 12. 2017 do 30. 9. 2017 do 31. 12. 2017 15

3.2 Operační program Praha - pól růstu ČR (OP PPR) I přestože OP PPR plní většinu stanovených opatření z Plánu opatření na rok 2017, po přehodnocení rizikovosti zůstává zařazen do kategorie programů s vysokým rizikem, neboť došlo k nárůstu počtu rizik s vysokou významností. Nejvýznamnějším rizikem programu je i nadále nedostatečný potenciál pro splnění pravidla n+3. Důvodem je zejména nízký stav čerpání, kdy k 30. červnu 2017 měl program pouze 13,3 % hlavní alokace v právních aktech o poskytnutí / převodu podpory, a také nízký objem finančních prostředků v žádostech odeslaných do EK a neúměrně dlouhá doba administrace žádostí o podporu. Dalším vysoce významným rizikem ve sledovaném období byla nedostatečná absorpční kapacita, kdy k 30. červnu 2017 bylo z celkem 23 uzavřených výzev nenaplněno 16 výzev (což představuje 927 mil. Kč alokace uzavřených výzev). I když došlo ke snížení nenaplněnosti výzev ze 40 na 20 %, je nadále jedna třetina alokace uzavřených výzev nevyužita. Důsledkem nenaplňování výzev je i negativní vývoj rizika nedostatečný potenciál pro splnění finančních milníků výkonnostního rámce. Jedná se o milníky za Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) na všech prioritních osách, což rovněž zvyšuje riziko nedostatečného potenciálu pro splnění pravidla n+3. Přestože bylo v rámci minulého hodnocení rizikovosti stanoveno opatření pro posílení administrativní kapacity, bohužel se prozatím neprojevil jeho dopad a fluktuace na řídicím orgánu OP Praha - pól růstu ČR stále patří k největší. Jako středně rizikové bylo hodnoceno riziko nedostatečného potenciálu pro splnění věcných milníků výkonnostního rámce, kdy jsou jako nejvíce rizikové hodnoceny milníky na prioritní ose 2 Udržitelná mobilita a energetické úspory, neboť k 30. červnu 2017 neexistoval žádný projekt s právním aktem o poskytnutí / převodu podpory, který by tyto milníky naplňoval. Jako reakci připravil řídicí orgán revizi programu, která reflektuje zpoždění implementace na prioritní ose 2. Naopak pozitivně MMR-NOK hodnotí objem finančních prostředků v zaregistrovaných žádostech o podporu na většině prioritních os, kdy došlo ve sledovaném období k jeho nárůstu. Jako nízce riziková je hodnocena i oblast řízení výzev, výběr a hodnocení projektů a nastavení práce s úsporami v rámci projektů. Pozitivně je rovněž vnímáno nastavení komunikace s žadateli, posun MMR-NOK vidí především ve vztahu k jednomu z hlavních příjemců programu, tedy samotnému hl. m. Prahy. MMR-NOK dále pozitivně hodnotil úspěšné provedení některých opatření např. zavedení krizového řízení pro prioritní osu 1 a prioritní osu 2 a aktualizace metodiky výpočtu predikcí, nicméně pozitivní dopad těchto opatření se v době hodnocení rizikovosti programu zatím nestihl projevit a lze tedy očekávat jejich dopad v rámci příštího hodnocení. Na základě výše uvedených faktorů rizikovosti zůstává program zařazen mezi vysoce rizikové programy. MMR-NOK navrhl a ve spolupráci s řídicím orgánem stanovil nová opatření, jejichž cílem je tato rizika eliminovat nebo alespoň minimalizovat jejich dopad. Zároveň byla provedena modifikace stávajících úspěšných opatření a došlo k prodloužení termínu plnění. Tato opatření budou přidána do stávajícího Plánu opatření OP PPR na rok 2017. Tabulka 2 Nové opatření ke stávajícímu Plánu opatření OP PPR Opatření Riziková oblast Číslo, název a popis opatření 6.2 Zavést krizové řízení pro PO 1 a PO 2, v rámci kterého budou probíhat pravidelné (měsíční) pracovní schůzky. O výsledcích bude pravidelně informovat na zasedání Rady Pravidlo n+3 ESIF. K relevantním výzvám vypraví tisk do Rady hl. m. Prahy, ve kterém bude stanoven úkol pro příslušný odbor či organizaci k přípravě projektů do příslušné výzvy. Nedodržení JMP Zdroj: MMR-NOK, 2017 8.1 Aktualizovat data Plánu výzvy vždy při každé modifikaci výzvy. Gestor Termín plnění 31. 3. 2018 do 31. 12. 2017 16

3.3 Integrovaný regionální operační program (IROP) V rámci pololetního hodnocení rizikovosti programů v srpnu 2017 se rizikovost IROP nezměnila a program i nadále zůstává zařazen v kategorii programů se středním rizikem. V rámci rizika nedostatečný potenciál pro splnění pravidla n+3 se jeví jako vysoce rizikový aktuální stav naplňování limitu čerpání n+3 finančními prostředky v žádostech o průběžnou platbu odeslaných do EK, neboť tento finanční stav je u IROP dlouhodobě velmi nízký. Zároveň je negativně vnímán i aktuální stav proplacených prostředků v žádostech o platbu, kdy k 30. červnu 2017 bylo za celý program proplaceno pouze 0,5 % hlavní alokace. Nízký stav certifikovaných prostředků a nízký aktuální stav čerpání proplacených prostředků se také odráží v nedostatečném potenciálu pro splnění finančních milníků výkonnostního rámce, kdy v porovnání s minulým obdobím nedošlo u jednotlivých finančních milníků k výraznějšímu posunu. Ve sledovaném období se jeví problematicky i absorpční kapacita, kdy nenaplněnost výzev (individuálních i integrovaných) patří mezi jedny z největších mezi programy. Jako nejproblematičtější jsou hodnoceny specifický cíl 3.2 egovernment (speciálně oblast kybernetické bezpečnosti) a specifický cíl 3.3 Územní rozvoj. Řídicí orgán již učinil kroky k nápravě, ale efekt všech těchto kroků bude možné posoudit až při příštím hodnocení rizikovosti. 11 K mírnému zhoršení v porovnání s minulým obdobím došlo i u rizika Nedostatečný potenciál pro splnění věcných milníků výkonnostního rámce, kdy se téměř všechny milníky jeví jako středně rizikové. Dalším přetrvávajícím rizikem je Nenaplnění očekávaných výsledků Dohody o partnerství v oblasti energetické účinnosti. Ze strany řídicího orgánu byla navržena realokace v této oblasti do SC 2.4 vzdělávací infrastruktura a v současné době se čeká na vyjádření ze strany EK. Ve srovnání s minulým hodnocením rizikovosti identifikoval MMR-NOK významné riziko, a to konkrétně nedodržení JMP ve smyslu nedostatečného vyplnění indikátorů na plánu výzvy u průběžných výzev, což má přímý dopad na monitorování programu. Na druhé straně MMR-NOK ve sledovaném období pozitivně hodnotil rychlost administrace projektových žádostí, která je u tohoto programu jedna z nejrychlejších, a řádné plnění predikcí čerpání v roce 2017 na právních aktech o poskytnutí / převodu podpory. Na základě výše uvedených faktorů rizikovosti zůstává program zařazen do kategorie programů se středním rizikem, MMR-NOK navrhl a ve spolupráci s řídicím orgánem stanovil nová opatření do Plánu opatření IROP na rok 2017 jejichž cílem je tato rizika eliminovat nebo alespoň minimalizovat jejich dopad. Tabulka 3 Nové opatření ke stávajícímu Plánu opatření OP IROP Riziková oblast Opatření Číslo, název a popis opatření Věcné a finanční 1.3 Vyhodnotit a přijmout opatření pro zrychlení čerpání v návaznosti na aktuální milníky v roce stav čerpání v PO 1 a PO 3, pokračovat 2018 v pravidelné komunikaci s příjemci a provádět monitoring finančně objemových projektů. Absorpční kapacita 5.2 Aktualizovat evaluaci absorpční kapacity včetně identifikace rizik a návrhů opatření s termíny plnění. Do stanoveného termínu zaslat MMR-NOK evaluaci absorpční kapacity. Gestor Termín plnění do 30. 12. 2017 do 30. 4. 2018 11 I přesto, že většina avizovaných projektů nedodržela původní termín (15. 9. 2017), tak významná část jich byla předložena k 29. 9. 2017. V tuto chvíli je tak současný stav SC 3.2 uspokojivý, předložené projekty žádají dokonce o větší částku, než je disponibilní alokace Největší podíl avizovaných projektů předložilo Ministerstvo vnitra ČR. 17

Riziková oblast Nenaplnění očekávaných výsledků Dohody o partnerství v oblasti energetické účinnosti Nenaplnění očekávaných výsledků Dohody o partnerství v oblasti egovernmentu Nedodržení JMP Zdroj: MMR-NOK, 2017 Opatření Číslo, název a popis opatření Gestor Termín plnění 5.3 Vyhlásit zadávací řízení na správce FN (v souvislosti s SC 2.5 Zateplování). do 30. 11. 2017 5.4 V návaznosti na SC 2.5 Zateplování spustit mediální kampaň. do 30. 4. 2018 9.3 Vyhodnotit efekt revize 37. výzvy vydané 16. 6. 2017. 10.2 IROP připraví informaci o stavu předkládaných projektů a provede analýzu efektu revize u výzvy č. 10 "Kybernetická bezpečnost". 10.3 Předložit vládě ČR informaci o plnění bodu II z UV 534 a vyhodnocení čerpání ve Specifickém cíli 3.2 Integrovaného regionálního operačního programu - Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů. 13.1 Zajistit v MS2014+ správné vyplnění všech požadovaných dat na Plánu výzvy nejpozději od jejího stavu "Vyhlášená" na výzvách, kde to zatím není korektně doplněno. 13.2 Aktualizovat data Plánu výzvy vždy při každé modifikaci výzvy v souladu s opatřením č. 13.1 13.3 Zajistit dodržování výkladu MP monitorování ohledně plnění šablony VZ programu (tabulek 1 a 3A). do 10. 12. 2017 do 10. 10. 2017 do 30. 11. 2017 nejpozději před finalizací SRP na rok 2018 do 31. 12. 2017 do 30. 9. 2017 18

3.4 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) V rámci pololetního hodnocení rizikovosti programů v srpnu 2017 došlo k posunu OP VVV z kategorie programů s nízkým rizikem do kategorie programů se středním rizikem. Důvodem zvýšení rizikovosti programu je především celkové zpomalení čerpání a riziko nedostatečného potenciálu pro splnění pravidla n+3. MMR-NOK rovněž vyhodnotil jako problematické naplnění finančních a věcných milníků výkonnostního rámce především v rámci prioritní osy 2 Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj (EFRR / ESF), díky čemuž by program mohl přijít o část výkonnostní rezervy. Z hlediska čerpání bylo jako problematické hodnoceno především nízké procento proplacených prostředků (7,1 % hlavní alokace programu) a nízký stav prostředků v právních aktech o poskytnutí / převedení podpory (24,7 % hlavní alokace programu). Mezi další rizika patří například pochybení při řízení výzev, výběru a hodnocení projektů, kdy na straně řídicího orgánu dochází k podcenění časové náročnosti technického řešení připravovaných výzev. Důsledkem je opožděné vyhlášení výzev a zahájení příjmu žádostí. Negativní vývoj zaznamenal MMR-NOK i v oblasti administrativní kapacity, kde v důsledku ukončení služebních poměrů na dobu určitou vzrostla fluktuace na 17 %. MMR-NOK nadále sleduje a vyhodnocuje také několik rizik specifických pro OP VVV, která vnímá jako středně významná. Jedná se především o implementaci akčních plánů v oblasti vzdělávání, kde se soustředí především na problémy v koordinaci mezi relevantními řídicími orgány, zacílení jednotlivých intervencí. Dalším specifickým rizikem je například možné neschválení plánovaného velkého projektu Mephared II ze strany EK, případně jeho pozdní schválení, které neumožní jeho včasnou a úspěšnou realizaci. Jako nízce riziková byla naopak hodnocena oblast absorpční kapacity, kde program dlouhodobě vykazuje zájem o podporu značně převyšující dostupnou alokaci. K dalším pozitivně hodnoceným oblastem patří např. nastavení synergických a komplementárních vazeb, systém práce s úsporami v rámci projektů a doba administrace projektových žádostí. Na základě výše uvedených faktorů rizikovosti byl program zařazen mezi středně rizikové programy. MMR-NOK navrhl a ve spolupráci s řídicím orgánem stanovil nová opatření, jejichž cílem je tato rizika eliminovat nebo alespoň minimalizovat jejich dopad. Tato opatření budou přidána do stávajícího Plánu opatření OP VVV na rok 2017. Tabulka 4 Nová opatření ke stávajícímu Plánu opatření OP VVV Opatření Riziková oblast Číslo, název a popis opatření 12.2 Zařadit téma přesnosti predikcí do seminářů pořádaných pro žadatele. Pravidlo n+3 Komunikovat příjemcům nutnost včasného předávání informací o případných změnách v čerpání na projektech. Administrativní kapacita Nedodržení JMP 13.1 Zpracovat přehled plánovaných a realizovaných kroků ke zvýšení obsazenosti služebních/pracovních míst na úrovni celého operačního programu. 14.1 Zajistit v MS2014+ správné vyplnění všech požadovaných dat na Plánu výzvy nejpozději od jejího stavu "Vyhlášená" na výzvách, kde to zatím není korektně doplněno. Gestor Termín plnění 31. 12. 2017 31. 12. 2017 nejpozději před finalizací SRP na rok 2018 14.2 Aktualizovat data Plánu výzvy vždy při každé modifikaci výzvy v souladu s opatřením č. 14.1 do 31. 12. 2017 19

Riziková oblast Opatření Číslo, název a popis opatření 14.3 Optimalizovat práci s indikátory: Gestor Termín plnění - u relevantních zaměstnanců posílit znalost indikátorové soustavy OP spolu se znalostí cílů programu, závazných metodických pravidel JMP (MP indikátory) nutných pro správnou práci s atributy indikátorů; - kontrolovat nastavení indikátorů na výzvách; - posílit metodické zázemí. Veřejná podpora 14.4 Dodržovat pravidla pro zasílání řídicí dokumentace. 15.1 bude na jednání plánovacích komisí u relevantních výzev informovat partnery o podmínkách veřejné podpory. při aktualizacích řídicí dokumentace Zdroj: MMR-NOK, 2017 20

3.5 Operační program Doprava (OP D) Při hodnocení rizikovosti v srpnu 2017 byl OP D přeřazen z kategorie programů se střední rizikovostí do kategorie programů s nízkým rizikem. Hlavním důvodem tohoto pozitivního vývoje rizikovosti bylo zejména zlepšení v oblasti čerpání, a to ve stavu čerpání v právních aktech o poskytnutí / převodu podpory, kde v době hodnocení došlo k výraznému zvýšení na 35,9 % hlavní alokace programu. Vzhledem k zaměření programu, které je převážně naplňováno průběžnými výzvami, je riziko pochybení v procesu výběru projektů velmi nízké, neboť neprobíhá reálná soutěž mezi jednotlivými projekty. Díky tomu je doba administrace žádostí o podporu v OP D jednou z nejrychlejších ze všech programů. Výzvy jsou řádně vyhlašovány v MS2014+ i na webových stránkách a pravidelně projednávány na platformách pro přípravu výzev. Rovněž potenciál pro splnění finančních a věcných milníků výkonnostního rámce byl vyhodnocen s nízkou rizikovostí. Vyšší riziko bylo shledáno pouze u věcného milníku na prioritní ose 1 Infrastruktura pro železniční a další udržitelnou dopravu. Navzdory pozitivnímu vývoji programu, je však důležité sledovat potenciál splnění pravidla n+3 nejen pro rok 2018 ale i pro další roky, a to zejména z důvodu nízkého stavu čerpání v proplacených žádostech o platbu. Mezi významné riziko, které MMR-NOK i nadále eviduje, patří problematika SC 1.5 Vytvoření podmínek pro širší využití železniční a vodní dopravy prostřednictvím modernizace dopravního parku. Vzhledem k tomu, že prozatím nebyla předložena do EK revize programového dokumentu, není ani definitivně známa výše alokace, která bude na aktivitu vyčleněna. Na základě výše uvedených faktorů rizikovosti je program po přehodnocení rizikovosti v srpnu 2017 zařazen do kategorie programů s nízkým rizikem. I přes tuto skutečnost však MMR-NOK navrhl, a ve spolupráci s řídicím orgánem stanovil, nové opatření do Plánu opatření OP D na rok 2017 s cílem eliminovat nově identifikované riziko. Tabulka 5 Nové opatření ke stávajícímu Plánu opatření OP D Opatření Riziková oblast Číslo, název a popis opatření 9.1 Zajistit v MS2014+ správné vyplnění všech požadovaných dat na Plánu výzvy nejpozději od jejího stavu "Vyhlášená" na výzvách, kde to zatím není korektně Nedodržení JMP doplněno. Zdroj: MMR-NOK, 2017 9.2 Aktualizovat data Plánu výzvy vždy při každé modifikaci výzvy v souladu s opatřením č. 9.1 Gestor Termín plnění Nejpozději před finalizací SRP na rok 2018. do 31. 12. 2017 21