VLIV MODERNÍHO ZPŮSOBU ŽIVOTA NA ZDRAVÍ, FYZICKOU I DUŠEVNÍ POHODU A PRODUKTIVITU

JSME INDOOR GENERATION? JAK K TOMU DOŠLO, ŽE JSME SE ZA NĚKOLIK MÁLO LET ZMĚNILI Z ŽIVOČIŠNÉHO DRUHU ŽIJÍCÍHO VENKU NA DRUH ŽIJÍCÍ UVNITŘ? JAKÉ JSOU FYZICKÉ A PSYCHICKÉ NÁSLEDKY TOHO, ŽE TÉMĚŘ VEŠKERÝ SVŮJ ČAS TRÁVÍME UVNITŘ BUDOV A VOZIDEL? CO MŮŽEME UDĚLAT PRO TO, ABYCHOM MAXIMALIZOVALI PŘÍNOSY A MINIMALIZOVALI NEBEZPEČÍ SPOJENÁ S MODERNÍM ŽIVOTEM VE VNITŘNÍCH PROSTORÁCH? To je jen několik otázek, kterými se zabývá tato publikace, která kombinuje nové údaje z průzkumu s již existujícím vědeckým výzkumem a popisuje měnící se vztah našich těl k přírodě v souvislosti s tím, jak se vzdalujeme 24hodinovým slunečním cyklům, které byly pro lidský druh určující po statisíce let. The Indoor Generation VLIV MODERNÍHO ZPŮSOBU ŽIVOTA NA ZDRAVÍ, FYZICKOU I DUŠEVNÍ POHODU A PRODUKTIVITU www.velux.cz/indoorgeneration

NEDOSTATEK SVĚTLA MÁ u ŠPATNOU NÁLADU 8 Z 0 LIDÍ NETUŠÍ ŽE VNITŘNÍ OVZDUŠÍ MŮŽE BÝT AŽ PĚTKRÁT ZNEČIŠTĚNĚJŠÍ NEŽ VENKOVNÍ JSME GENERACE ŽIJÍCÍ UVNITŘ BUDOV Zdraví je dnes nejen žhavým tématem, ale také velkým byznysem. Každý rok zvyšujeme své výdaje za fitness kluby a jógu, chytrá zařízení monitorující cvičení, ale přesto trávíme více času uvnitř budov než kdy v minulosti. Stáváme se indoor generation. Nikdy v minulosti nebyl náš život tak propracovanou směsicí aktivit vykonávaných v uzavřených prostorách. Připočteme-li k tomu i čas trávený v práci a dojížděním, dostaneme život, který nás odlučuje od přírody hnací síly evoluce našeho živočišného druhu. 24h MYSLÍME SI, ŽE STRÁVÍME 66 % SVÉHO ČASU UVNITŘ BUDOV VE SKUTEČNOSTI STRÁVÍME AŽ 90 % SVÉHO ČASU UVNITŘ BUDOV DENNÍ SVĚTLO MŮŽE ZVÝŠIT SOUSTŘEDĚNOST POBYT VE VLHKÝCH A PLESNIVÝCH POKOJÍCH ZVYŠUJE RIZIKO ASTMATU až o 40 % NÁSLEDKY MODERNÍHO ZPŮSOBU ŽIVOTA UVNITŘ BUDOV V posledních desetiletích poskytoval vědecký výzkum stále jednoznačnější důkazy o negativních následcích, které může mít a má dnešní sedavý způsob života uvnitř budov na zdraví lidí. Omezené množství čerstvého vzduchu a světla během dne může mít negativní dopad na náladu, spánek a výkonnost, zatímco naše dýchací soustava v nezdravém prostředí uvnitř budov trpí také. VNÍMÁNÍ VS. REALITA Tato zpráva vrhá světlo na fenomén života uvnitř budov a zkoumá rozdíl ve vnímání toho, jak si myslíme, že žijeme, a tím, jak skutečně žijeme. Rozebírá, proč je to důležité. A přináší praktické návrhy, co a jak bychom mohli zlepšit, abychom prospěli sobě, svým rodinám a společnosti jako celku. TATO ZPRÁVA Závěry této zprávy jsou vyvozeny z nového průzkumu, který byl proveden ve spolupráci s analytickým ústavem YouGov, a také z existujících údajů obsažených v různých vědeckých studiích a pojednáních. V rámci průzkumu YouGov bylo v březnu 208 se zástupci široké veřejnosti ve 4 zemích po celé Evropě a Severní Americe uskutečněno přibližně 6 000 pohovorů přes internet. Údaje byly rozděleny podle pohlaví, věku a regionu, aby byla zajištěna reprezentativnost výsledků. DĚTSKÉ POKOJE JSOU ČASTO NEJZNEČIŠTĚNĚJŠÍ MÍSTNOSTÍ V DOMĚ OBSAH RUSSELL FOSTER Od roku 800 do roku 2000 jsme se snížili počet lidí pracujících venku z 90 % na méně než. Velmi rychle jsme se změnili náš venkovní naturel a začali trávit většinu času v tmavých a temných jeskyní. Russell Foster, vedoucí Nuffieldovy laboratoře oftalmologie a Institutu spánku a cirkadiánního neurovědy Oxfordské univerzity. PRAVDĚPODOBNĚ JSTE UVNITŘ BUDOV MNOHEM VÍCE, NEŽ SI MYSLÍTE 4 ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY JSOU PRAVDĚPODOBNĚ I VE VAŠEM DOMOVĚ 6 DENNÍ SVĚTLO JE DOBRÉ PRO VAŠI NÁLADU 8 DOSAŽENÍ LEPŠÍHO SPÁNKU: NEJLEPŠÍ PŘÍRODNÍ LÉK 0 ZVYŠOVÁNÍ PRODUKTIVITY 2 INDOOR GENERATION 4 2 3

PRAVDĚPODOBNĚ JSTE UVNITŘ BUDOV MNOHEM VÍCE, NEŽ SI MYSLÍTE Domov, škola, práce, návrat zpět domů Uvnitř budov trávíme více času než kdy v minulosti. Ale kolik času přesně? A uvědomujeme si to vůbec? V rámci našeho průzkumu byli lidé dotazováni, kolik tráví uvnitř budov času. 82 % respondentů uvedlo, že každý den tráví uvnitř budov méně než 2 hodin. 62 % lidí si myslelo, že ve skutečnosti tráví uvnitř budov méně než 8 hodin. V průměru si respondenti mysleli, že tráví uvnitř budov 66 % svého času. 24h MYSLÍME SI, 66 % 90 % My však víme, že lidé ve skutečnosti tráví uvnitř budov v průměru 90 % svého času (neboli téměř 22 hodin denně),2. Tato zjištění odhalují významný nesoulad mezi naším vnímáním a skutečností. PROČ BYCHOM MĚLI BÝT ZNEPOKOJENI? Existují dva významné důvody, proč bychom měli být znepokojeni. Za prvé vzduch uvnitř budov má tendenci být více znečištěný než vzduch venku, a to i ve velkých městech. Toto znečištění s sebou přináší spoustu potenciálních souvisejících neduhů, včetně podráždění očí, nosu a jícnu, společně s kašlem a jinými respiračními onemocněními. Za druhé pobyt uvnitř budov nás odstřihává od přirozeného 24hodinového cyklu. Chronobiolog Till Roenneberg uvádí, že průměrný zaměstnanec v průběhu průměrného pracovního dne stráví venku v době, kdy je denní světlo, pouze 5 minut 3. Tento údaj vychází z odpovědí několika tisíc lidí vyzpovídaných prostřednictvím internetového dotazníku. Elektrické světlo, digitální zařízení a společnost žijící 24 hodin denně to vše nás stále více izoluje od rytmů přírody. Může to narušit náš přirozený cirkadiánní rytmus (24hodinové tělesné hodiny, které předjímají a adaptují naši fyziologii různým fázím dne) a mít vážný dopad na kvalitu spánku a celkový zdravotní stav. Musíme si jako jedinci i jako společnost více uvědomovat rozpor mezi tím, jak si myslíme, že žijeme, a tím, jak skutečně žijeme. Dosáhneme tak lepšího pochopení způsobu, jakým moderní život ovlivňuje naše zdraví a fyziologii, abychom mohli žít a cítit se lépe. KOLIK ČASU SI MYSLÍTE, ŽE STRÁVÍTE DENNĚ V INTERIÉRU? CELKEM VELKÁ BRITÁNIE NĚMECKO BELGIE ČESKÁ REPUBLIKA ITÁLIE ŠVÝCARSKO ŠPANĚLSKO 9 % 9 % 6 % 5 % 2 % 0 % 5 % % % 22 % 9 % Světová zdravotnická organizace. Kombinovaná nebo vícenásobná expozice zdravotním stresorům v prostředích vytvořených uvnitř budov. http://www.euro.who.int/en/health-topics/environment-and-health/air-quality/publications/204/combined-or-multiple-exposure-to-health-stressors-in-indoor-built-environments 38 % 38 % 47 % 45 % 5 % 57 % 57 % 4 % 3 % 45 % 2 Úřad Spojených států pro ochranu životního prostředí. Zpráva o životním prostředí (ROE). https://cfpub.epa.gov/roe/chapter/air/indoorair.cfm 0-4 HODIN 5-8 HODIN 9-20 HODIN 2-24 HODIN 3 Till Roenneberg. Život mezi hodinami: Denní časové vzorce lidských chronotypů. https://www.researchgate.net/publication/097322_life_between_clocks_daily_temporal_patterns_of_human_chronotypes 4 5

8 0 Z LIDÍ NETUŠÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY JSOU PRAVDĚPODOBNĚ I VE VAŠEM DOMOVĚ Vzduch, který dýcháme, je stejně důležitý jako potrava, kterou jíme, nebo voda, kterou pijeme. Průměrná dospělá osoba každý den vdechne přibližně 5 000 litrů vzduchu. ŽE VNITŘNÍ OVZDUŠÍ MŮŽE BÝT AŽ PĚTKRÁT ZNEČIŠTĚNĚJŠÍ NEŽ VENKOVNÍ S tím, jak rostou naše města, věnují oficiální místa velkou pozornost znečištění městského venkovního prostředí a mnoho lidí toto znečištění považuje za významný problém. Možná vás však překvapí, když se dozvíte, že ve skutečnosti může být vzduch v našich domovech až pětkrát více znečištěný než vzduch venku. Podle průzkumu YouGov 77 % lidí neví, že vzduch uvnitř budov je více znečištěný než vzduch venku, nemluvě o skutečnosti, že může být až pětkrát více znečištěný. DĚTSKÉ POKOJE JSOU ČASTO NEJZNEČIŠTĚNĚJŠÍ MÍSTNOSTÍ V DOMĚ POBYT VE VLHKÝCH A PLESNIVÝCH POKOJÍCH ZVYŠUJE RIZIKO ASTMATU až o 40 % JAK JE MOŽNÉ, ŽE SE VZDUCH UVNITŘ BUDOV TAK ZKAZÍ? Vzduch uvnitř vašeho domu začne v podstatě ve stavu, v jakém je vzduch venku, a obsahuje stejné znečišťující látky, které jsou již přítomny ve venkovním prostředí. K tomu však musíte přidat znečišťující látky, které vycházejí z toxických materiálů uvnitř budov, například ze stavebních materiálů, čisticích prostředků, nábytku, plastů, hraček atd. K tomu přičtěte lidské činnosti, například vaření, pálení svíček, sušení prádla uvnitř apod. A nezapomínejte na to, co děláme celý den: dýcháme typická čtyřčlenná rodina vypustí do atmosféry každý den přibližně 800 litrů CO2 a 0 litrů vody 2 jen tím, že dýchá. 82 MILIARD NÁKLADY EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ SOUVISEJÍCÍ S LÉČBOU A ZRAVOTNÍ PÉČÍ AJ. ASTMA A CHOPN (PŘÍMÉ A NEPŘÍMÉ NÁKLADY) JAKÉ JSOU NÁSLEDKY? Špatná kvalita vzduchu uvnitř budov může vést ke krátkodobým symptomům, například: podráždění očí, nosu a jícnu, bolení hlavy, motání hlavy a únavě. Dlouhodobé následky mohou být závažnější a mohou zahrnovat respirační onemocnění, astma, chronickou obstrukční plicní nemoc a srdeční onemocnění 3. U lidí, kteří žijí v domovech, v nichž se vyskytuje vlhkost a plíseň, je dokonce o 40 % pravděpodobnější, že budou mít astma. Již dnes má astma, kvůli podmínkám, v nichž bydlí 4 2,2 milionu Evropanů. MYSLÍTE SI, ŽE JE VZDUCH UVNITŘ INTERIÉRU VÍCE NEBO MÉNĚ ZNEČIŠTĚNÝ NEŽ VENKOVNÍ? Ekonomické následky jsou také významné. V rámci celé Evropy dosahují ročně 82 miliard, což zahrnuje přímé náklady související s léčbou a zdravotní péčí a také nepřímé náklady, například ztrátu pracovní produktivity 5. CELKEM VELKÁ BRITÁNIE NĚMECKO BELGIE ČESKÁ REPUBLIKA ITÁLIE ŠVÝCARSKO ŠPANĚLSKO % 6 % 9 % 0 % 0 % 2 % % 0 % 22 % 38 % 33 % 33 % 43 % 33 % 37 % 4 % 44 % 45 % 37 % 40 % 37 % Úřad Spojených států pro ochranu životního prostředí. Zpráva o životním prostředí (ROE). https://cfpub.epa.gov/roe/chapter/air/indoorair.cfm 2 Britská norma, BS 5250: Předpisy pro kontrolu kondenzace v budovách, 2002. 6 % 22 % 36 % 9 % 3 % 22 % 3 Úřad Spojených států pro ochranu životního prostředí. Úvod do problematiky kvality vzduchu uvnitř budov. https://www.epa.gov/indoor-air-quality-iaq/introduction-indoor-air-quality 4 Fraunhofer IBP. Plíseň a vlhkost v evropských domovech a jejich dopad na zdraví. VZDUCH UVNITŘ JE VÍCE ZNEČIŠTĚNÝ NEŽ VENKU ÚROVEŇ ZNEČIŠTĚNÍ JE STEJNÁ VZDUCH UVNITŘ JE MÉNĚ ZNEČIŠTĚNÝ NEŽ VENKU NEVÍM 5 Evropská respirační společnost: Evropská Bílá kniha o plících respirační zdraví a onemocnění v Evropě, str. 6 27. 6 7

24H CIRKADIÁNNÍ RYTMUS OVLIVŇUJE SPÁNEK, PŘÍJEM POTRAVY, KREVNÍ TLAK A TĚLESNOU TEPLOTU VYSOKÁ OSTRAŽITOST NEJLEPŠÍ KOORDINACE 2 RYCHLÝ NÁRUST KREVNÍHO TLAKU NEJRYCHLEJŠÍ REAKCE UVOLŇOVÁNÍ KORTISOLU 6 8 NEJVYŠŠÍ TĚLESNÁ TEPLOTA DENNÍ SVĚTLO JE DOBRÉ PRO VAŠI NÁLADU NEJNIŽŠÍ TĚLESNÁ TEPLOTA HLUBOKÝ SPÁNEK 24 NEJVYŠŠÍ KREVNÍ TLAK UVOLŇOVÁNÍ MELATONINU Denní světlo je důležité pro zdraví, a to fyzické i duševní. Nedávné studie ukázaly významné účinky, které může mít denní světlo na náladu. Výše zmíněný průzkum naznačuje, že většina lidí si je této skutečnosti také vědoma. O tom, že denní světlo má významný vliv na náladu je přesvědčeno 68 % respondentů z průzkumu YouGov. Je to pochopitelné. Všichni víme, jak jasný slunečný den dokáže pozvednout náladu, a dokonce bylo prokázáno, že světlo je účinným antidepresivem. Z jedné studie provedené v roce 206 v Kanadě vyplývá, že terapie ve světelném boxu je několikrát účinnější než antidepresivní lék fluoxetin při léčbě nesezonní deprese. NEDOSTATEK SVĚTLA MÁ u ŠPATNOU NÁLADU A ZPŮSOBÍ, ŽE PŘESTANETE POCIŤOVAT SEZONNÍ AFEKTIVNÍ PORUCHU Odhaduje se, že přibližně světové populace trpí do různé míry poruchou SAD (sezonní afektivní poruchou neboli zimní depresí), přičemž tendence k této poruše roste se zeměpisnou šířkou, a je možné, že je to přímým následkem omezeného vystavení světlu 2. Typickými symptomy poruchy SAD jsou únava, nedostatek motivace, pocity beznaděje a deprese a také problémy se spánkem. Nejúčinnější léčbou pro poruchu SAD je fototerapie neboli léčba světlem. JAK OVLIVŇUJE DENNÍ SVĚTLO VAŠI NÁLADU? CIRKADIÁNNÍ VS. ZRAKOVÉ: JAKÉ MNOŽSTVÍ SVĚTLA JE DOSTATEČNÉ? Jedním z problémů je, že množství světla, které potřebujeme pro svůj zrakový systém, je mnohem menší než množství, které potřebujeme pro svůj cirkadiánní systém. Typické úrovně intenzity osvětlení uvnitř budov 300 500 luxů jsou pro nás pohodlně dostačující k vykonávání většiny úkolů vyžadujících zapojení zraku. Ve většině případů ale nejsou dostatečné k zajištění solidní regulace našich cirkadiánních tělesných hodin, pro něž se doporučuje intenzita osvětlení 000 luxů či více. CELKEM VELKÁ BRITÁNIE NĚMECKO BELGIE ČESKÁ REPUBLIKA ITÁLIE ŠVÝCARSKO ŠPANĚLSKO 3 % 2 % 3 % 4 % 4 % 3 % 2 % 2 % % 2 % % % 2 % 2 % % 39 % 42 % 36 % 39 % 38 % 4 % 43 % 47 % 52 % 43 % 43 % 42 % 5 % 33 % 3 % 6 % 4 % 6 % 6 % % % 8 % 8 % 0 % 8 % 0 % 7 % 8 % 3 % % 6 % Účinnost léčby prudkým světlem, fluoxetinem a jejich kombinací u pacientů s nesezonní hlubokou depresivní poruchou: randomizovaný klinický test. Lam RW, a spol.. 2 Prevalence sezonní afektivní poruchy ve čtyřech zeměpisných šířkách, Kasper a spol. 989. ŽÁDNÝ MALÝ ZANEDBATELNÝ VELKÝ NEVÍM 8 9

0,000-00,000 LUX INTENZITA VENKU DOSAŽENÍ LEPŠÍHO SPÁNKU: NEJLEPŠÍ PŘÍRODNÍ LÉK Spánek je naprosto životně důležitý pro správné fungování mysli a těla a poruchy spánku jsou spojeny s celou řadou zdravotních problémů. Únava, podrážděnost a snížená koncentrace patří mezi ty zjevné, ale s poruchami spánku souvisí také přírůstek váhy, srdeční onemocnění a diabetes a tyto zdravotní problémy mohou být i životu nebezpečné. 300 LUX INTENZITA UVNITŘ,000+ LUX MIN. INTENZITA PODPORUJÍCÍ SPRÁVNÝ CHOD BIOLOGICKÝCH HODIN 3,000 LUX INTENZITA UVNITŘ, POBLÍŽ OKNA ÚROVNĚ INTENZITY SVĚTLA DENNÍ SVĚTLO (BĚHEM DNE) VÁM POMÁHÁ SPÁT (V NOCI) Když byli respondenti průzkumu YouGov dotázáni na důležitost denního světla pro dosažení dobré kvality spánku, 53 % z nich uvedlo, že si myslí, že denní světlo má na spánek významný vliv. Je tomu skutečně tak, přičemž vědecké kruhy se všeobecně shodují na důležitosti cyklů světla a tmy pro podporování dobré kvality spánku. Denní světlo je hlavním podnětem pro lidské cirkadiánní hodiny k regulaci cyklu spánku a bdění. Potřebujeme tedy spoustu denního světla během dne a v noci tmu, abychom v noci dobře spali. Typické úrovně intenzity osvětlení uvnitř budov jsou okolo 300 luxů. Když sedíte u okna, jste vystaveni přibližně 3 000 luxům. Když jste venku, bude na vás dopadat okolo 0 000 00 000 luxů. Venkovní úrovně intenzity světla snadno nasytí nervové buňky v oku, které pomáhají regulovat cirkadiánní hodiny, za pouhých 30 minut. JAK OVLIVŇUJE DENNÍ SVĚTLO VÁŠ SPÁNEK? Ta správná dávka denního světla v pevném cyklu světla a tmy je kriticky důležitá pro dosažení zdravého biologického rytmu a rovnováhy. Narušení spánku zapříčiňuje, že jsme méně produktivní, že děláme více chyb a vede též ke špatné koncentraci a paměti. Na druhé straně je denní světlo fyzickým a psychickým stimulátorem. Zvyšuje čilost, zlepšuje náladu a fyzickou a psychickou pohodu a zároveň zvyšuje produktivitu a schopnost učení, z čehož plynou podstatné přínosy pro společnost jako celek. CELKEM VELKÁ BRITÁNIE NĚMECKO BELGIE ČESKÁ REPUBLIKA ITÁLIE ŠVÝCARSKO ŠPANĚLSKO 4 % 7 % 5 % 5 % 5 % 6 % 4 % 3 % 2 % 3 % % 2 % 3 % 3 % 2 % ODPOJENI OD PŘÍRODY Zavedení elektrického osvětlení v 9. století a výsledná restrukturalizace pracovní doby a delších ekonomických dnů nás postupně vzdálily slunečním 24hodinovým cyklům světla a tmy. V důsledku to vedlo k narušení našich vnitřních tělesných hodin, které tělu říkají, kdy je čas jít spát a kdy je čas se vzbudit. 33 % 22 % 2 % 22 % 4 % 9 % 4 % 2 % ŽÁDNÝ MALÝ ZANEDBATELNÝ VELKÝ NEVÍM 0

ZVYŠOVÁNÍ PRODUKTIVITY Dnešní svět je prosycen konkurencí, ať už se jedná o národy soutěžící na globální scéně, podniky soutěžící na mezinárodních trzích nebo o jedince snažící se překonat ostatní v práci nebo ve škole. Když byli respondenti průzkumu YouGov dotázáni ohledně účinku denního světla na produktivitu, 63 % z nich uvedlo, že si myslí, že denní světlo má významný vliv na naši produktivitu. Povědomí o tomto tématu je tedy velké. Většina lidí pravděpodobně na vlastní kůži zažila zvýšenou úroveň čilosti, která nastává, když se pracuje v jasné, denním světlem zalité místnosti, v porovnání se špatně osvětleným prostorem, v němž panuje šero. Prokázali to také vědecké studie. O LEPŠÍ VÝSLEDKY STUDENTŮ U ZKOUŠEK DÍKY VĚTŠÍ INTENZITĚ DENNÍHO SVĚTLA JASNĚ OSVĚTLENÉ KANCELÁŘE PRODUKTIVNÍ PRACOVIŠTĚ Souvislost mezi denním světlem a pracovní produktivitou byla zkoumána v několika studiích, přičemž výsledky ukazují, že denní světlo a vyhlídka do venkovního prostředí zvyšují výkonnost v práci. Ve své studii z roku 2003 například skupina Heschong-Mahone Group zkoumala pracovníky v call centru a také jiné kancelářské pracovníky a měřila jejich výkonnost při plnění pracovních úkolů. Prováděla na nich také specifické kognitivní testy. V obou testech bylo zjištěno, že lepší přístup k výhledům z okna ven společně s lepšími podmínkami na denní světlo významně zlepšují výkonnost. Pracovníci v call centru rovněž vyřizovali telefonáty o 6 % až 2 % rychleji, když měli ten nejlepší možný výhled z okna v porovnání s těmi, kteří neměli z okna ven žádný výhled. U kancelářských pracovníků bylo zjištěno, že podávají o 0 % až lepší výkon při testech mentálního fungování a vybavování informací z paměti, když měli ten nejlepší možný výhled z okna v porovnání s těmi, kteří neměli výhled ven žádný. O 6 % 2 % VZROSTLA VÝKONNOST ZAMĚSTNANCŮ CALL CENTRA DÍKY LEPŠÍMU VÝHLEDU A MNOŽSTVÍ DENNÍHO SVĚTLA LEPŠÍ VÝSLEDKY U STUDENTŮ Nejsou to pouze kancelářští pracovníci, kteří mají z denního světla prospěch. Celoevropská studie SINPHONIE 2 zkoumala 4 škol ve 23 zemích a zjistila, že zvýšená intenzita denního světla ve třídách zlepšila výsledky testů žáků z matematiky a logiky až o. Současně v skupina Heschong-Mahone (999, 200 a 2003) zkoumala bodové výsledky testů od 2 000 studentů ve 2 000 tříd a zjistila, že studenti, kteří měli ve svých třídách nejvíce denního světla, postupovali o rychleji při matematických testech a o rychleji při testech na čtení. JAK OVLIVŇUJE DENNÍ SVĚTLO VÁŠI PRODUKTIVITU? CELKEM VELKÁ BRITÁNIE NĚMECKO BELGIE ČESKÁ REPUBLIKA ITÁLIE ŠVÝCARSKO ŠPANĚLSKO 4 % 5 % 6 % 5 % 5 % 7 % 4 % 3 % % 3 % 2 % 2 % 3 % 3 % 3 % STEVEN LOCKLEY Světlo je intenzivní stimulant, který působí přímo na mozek. Pokud budete v průběhu dne vystaveni jasnému světlu, bude stimulační efekt výraznější. Budete více bdělí, zlepší se vaše kognitivní funkce a můžete být produktivnější i v práci. Pokud budeme uvažovat o kancelářích, školách, nemocnicích a dalších, je to právě světlo, které zde chceme v průběhu dne využít. Steven Lockley, docent medicíny na Harvard Medical School. Neurovědec se specializací na poruchy spánku a cirkadiánních onemocnění na Neurologickém oddělení nemocnice Brigham and Women s v Bostonu. 6 % 3 % 3 % 3 % 42 % 4 % 3 % 38 % 33 % 37 % 38 % 33 % 3 % 4 % 4 % 0 % 6 % 2 % 2 % 8 % 2 % 8 % 8 % 0 % 37 % 6 % 0 % Heschong Mahone Group (2003) Windows and Offices: A Study of Office Worker Performance and the Indoor Environment. http://newbuildings.org/sites/default/files/a-9_windows_offices_2.6.0.pdf 2 Schools Indoor Pollution & Health Observatory Network in Europe, 204. https://ec.europa.eu/health//sites/health/files/healthy_environments/docs/205_sinphonie_frep_en.pdf ŽÁDNÝ MALÝ ZANEDBATELNÝ VELKÝ NEVÍM 2 3

PROVÁDĚNÍ KONKRÉTNÍCH KROKŮ: DOMA, V PRÁCI Některá nejjednodušší nápravná opatření nejsou ničím více než drobnými změnami v chování. Využívejte příležitosti k pobytu venku, například do práce a z práce choďte pěšky, nebo jezděte na kole. Pokud je to možné choďte během pracovních přestávek ven a během dovolených pobývejte déle venku. Když jste ve vnitřních prostorách, nechte dovnitř pronikat co nejvíce denního světla a starejte se o to, aby vzduch, který dýcháte, byl co nejčerstvější. Když několikrát za den otevřete okna, aby se dům vyvětral, výrazně tím snížíte hladinu CO 2 a jiných znečišťujících látek. INDOOR GENERATION Jsme generace žijící ve vnitřních prostorách se všemi výhodami i nevýhodami, které to přináší. Industrializace a technický rozvoj, které nás přivedly z polí do naší moderní existence ve vnitřních prostorách, přinesly obrovské výhody v různých oblastech, jako je například životní úroveň, zdravotní péče a vzdělání. Ale v důsledku našeho moderního způsobu života stojíme také před určitými novými výzvami. Evoluce lidí probíhala stovky tisíc let v podstatě jako u živočišného druhu žijícího venku. V průběhu posledních 200 let se to vše změnilo a lidé z industrializovaných národů nyní tráví 90 % svého času ve vnitřních prostorách. BUDOVÁNÍ POVĚDOMÍ Rozdíl mezi vnímáním a realitou, který byl odhalen v této zprávě, ukazuje, že potřebujeme zvýšit povědomí o následcích života ve vnitřních prostorách na naše těla a naši mysl. Pokud máme zmírnit nebo zvrátit rostoucí výskyt zdravotních problémů, jako jsou například narušení spánku, sezonní deprese, astma a chronická obstrukční plicní nemoc, srdeční onemocnění a diabetes, pak bychom měli přistoupit k činům a upravit své chování i své prostředí uvnitř budov. A nejde jen o problémy se zdravím jednotlivců v důsledku těchto problémů vznikají společnosti vysoké náklady v podobě léčby a ztracené produktivity. Mysleme na naše nové okolí a podnikněme kroky potřebné k tomu, aby byl život ve vnitřních prostorách co nejzdravější, nejšťastnější a neproduktivnější, jak je to možné. Některé z těchto kroků mohou být velmi, velmi jednoduché. Jiné budou vyžadovat více odhodlání a investic. Ale všechny stojí za zvážení. Jde také o to, co doma máme a co doma děláme: vyvarujte se výrobků obsahujících toxické materiály, ve vnitřních prostorách nezapalujte svíčky, v rámci možností sušte prádlo venku, ponechávejte dveře do koupelny zavřené a když se koupete, větrejte i pomocí venkovního ventilátoru. A V ARCHITEKTUŘE Drtivou většinu svého života budeme nadále trávit uvnitř budov. Neměli bychom tedy přehodnotit to, jak projektujeme a stavíme obytné objekty, školy a kanceláře, v nichž trávíme tolik času? Budovy by měly být navrhovány tak, aby zajišťovaly dobrou intenzitu denního světla, dostatečné množství čerstvého vzduchu a aby byly v souladu s naším 24hodinovým cirkadiánním rytmem. Koncepce cirkadiánního domu usnadňuje život v souladu s přírodou, neboť zajišťuje přizpůsobování podle měnících se podmínek v průběhu dne a ročních období a zároveň chrání před škodlivými látkami. To vše by bylo pro zdraví, fyzickou a duševní pohodu jedinců a společnosti jako celku nesmírně přínosné a zároveň by to také posílilo produktivitu a snížilo společenské náklady. Ve svém pojednání z roku 2000 William J. Fisk uvádí: V případě Spojených států se potenciální roční úspory a přírůstky produktivity (díky lepšímu prostředí ve vnitřních prostorách) odhadují na 6 až 4 miliard USD následkem snížení výskytu respiračních onemocnění, až 4 miliardy USD následkem snížení výskytu alergií a astmatu, 0 až 30 miliard USD následkem sníženého výskytu symptomů syndromu nezdravé budovy a 20 až 60 miliard USD následkem přímého zlepšení výkonnosti pracovníků, které nesouvisí se zdravím. Když jsou takto koncipované budovy správně realizovány, mohou také nabízet nesmírnou energetickou úspornost, což bude také klíčem k úspěšnému zvládnutí ekologických výzev naší budoucnosti. Získejte inspiraci a zjistěte více o tom, jak nás život ve vnitřních prostorách ovlivňuje: www.theindoorgeneration.com Zdraví a přírůstky produktivity díky lepšímu prostředí ve vnitřních prostorách a jejich vztah k energetické úspornosti budov, William J. Fisk 2000. https://www.annualreviews.org/doi/pdf/0.46/annurev.energy.25..537 4 5