Didaktika odborných předmětů. Didaktická technika a učební pomůcky

Podobné dokumenty
Didaktika odborných předmětů. Rámcové vzdělávací programy, školní vzdělávací programy

Didaktika odborných předmětů. Rámcové vzdělávací programy, školní vzdělávací programy

Didaktika odborných předmětů. Uplatňování didaktických zásad

Didaktika odborných předmětů. Úvod

Didaktika odborných předmětů. Výukové metody ve výuce odborných předmětů

Didaktika odborných předmětů. Vyučovací proces

Didaktika odborných předmětů. Didaktická technika a učební pomůcky

Didaktika odborných předmětů. Organizační formy výuky

2

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.

Didaktika odborných předmětů. Metody prověřování a hodnocení žáků

Didaktika odborných předmětů- testové otázky

Tvorba ŠVP. Podklad: RVP příslušného oboru vzdělání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Příprava učitele na výuku

RVP v širších souvislostech

Didaktika odborných předmětů. Výukové cíle a obsah vzdělávání

Školní vzdělávací program (ŠVP): TESAŘSKÉ PRÁCE. Učební obor (kód a název): E/01 TESAŘSKÉ PRÁCE. Platnost ŠVP od č.j.

Monitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G Obsah

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, Jihlava

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al.

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP

Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro tělesně postižené při Jedličkově ústavu v Praze.

Autoři Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání zpracovali: Celková gesce

Klíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR. Design vzdělávacího procesu

U nás zaváděn teprve po roce Na západě od 60. let (Curriculum research and development). Význam pojmu ne zcela průhledný.

7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy. 7.1 Hodnocení žáků Způsoby hodnocení žáků

Didaktika odborných předmětů. Osobnost učitele odborných předmětů

DIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ. doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE.

Dodatek č. 2 ŠVP ZV Zelená škola (změny RVP ZV 2016)

Didaktika účetnictví Kurs DEP507

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

Školní vzdělávací program (ŠVP): MALÍŘSKÉ A NATĚRAČSKÉ PRÁCE. Obor vzdělání (kód a název): E/01 MALÍŘSKÉ A NATĚRAČSKÉ PRÁCE

STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ

36-66-H/01 MONTÉR SUCHÝCH STAVEB

Školní vzdělávací program (ŠVP): POKRÝVAČSKÉ PRÁCE. Obor vzdělání (kód a název): E/01 POKRÝVAČSKÉ PRÁCE

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

Dodatek č. 1. k ŠVP Obráběč kovů (platnost od ) Schváleno pedagogickou radou dne:

Rámcové vzdělávací programy

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu

Profesní standard v odborném

Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi učiteli účastníky akcí RKC LK.

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

DIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ.

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od Kód a název oboru: H/01 Prodavač

Výukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.

3. Charakteristika ŠVP

Plánování ve školní TV. Zpracoval: Ondřej Šimko

Školní vzdělávací program

Didaktika biologie.

VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE

Příloha č. 1. k výzvě č. 03 pro oblast podpory Zvyšování kvality ve vzdělávání. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník hodinová dotace

Martin Škoula TECHNICKÁ DOKUMENTACE

ÚVOD Didaktika fyziky jako vědní obor a jako předmět výuky v přípravě učitelů F Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:

Příprava na vyučovací hodinu. a její vyhodnocení. Upraveno podle: Jiří Tesař

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Výukový modul SOLÁRNÍ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

Konference TTnet Beroun Mgr. Josef Lancoš. Kvalifikační předpoklady pro učitele odborného výcviku

Název školního vzdělávacího programu: Základní škola a mateřská škola Středokluky

Úpravy stávajícího ŠVP pro základní vzdělávaní Škola hrou,

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Školní vzdělávací program (ŠVP) ZEDNÍK. Obor vzdělání (kód a název) H/01 ZEDNÍK. Platnost ŠVP od č.j. 01/2009-ZD

Plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v roce 2016/2017

Učitel druhého stupně základní školy

Dodatek č. 3 ke Školnímu vzdělávacímu programu J.A.K. pro základní vzdělávání ZŠ, vytvořeného podle RVP ZV

PŘEHLED UČEBNÍCH PLÁNŮ VE ŠKOLNÍM ROCE 2007/2008

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

5.Učební plány: 5.1. VZDĚLÁVACÍ OBLASTI A OBORY

Vzdělávací programy - ZŠ praktická

Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ. E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje

Modely struktury didaktiky odborných předmětů

Dotazník pro žáky SŠ

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

Didaktika odborných předmětů. Klasické výukové metody ve výuce odborných předmětů

Česká školní inspekce Olomoucký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠIM-365/10-M. Předmět inspekční činnosti

5.Učební plány: 5.1. VZDĚLÁVACÍ OBLASTI A OBORY

Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

Školní vzdělávací program (ŠVP) MONTÉR SUCHÝCH STAVEB. Obor vzdělání (kód a název) H/01 MONTÉR SUCHÝCH STAVEB

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ:

Revize rámcových vzdělávacích programů. Helena Marinková

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika)

IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol

Směrnice. Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. do škol a školských zařízení

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA V RÁMCOVÝCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMECH & ŠKOLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMECH

Příklad dobré praxe IV

Obecná didaktika úvodem Petr Knecht. SZ7MP_ODI1 St 19:25-20:10 (prezenční st.) SZ7MK_ODI1 Po 18:30-20:10 (kombinované st.)

Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20:

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM M/01 SOCIÁLNÍ ČINNOST

Transkript:

Didaktika odborných předmětů Didaktická technika a učební pomůcky 1

Učební plán Dokument schváleny MŠMT ČR s platností od stanoveného data počínaje prvním ročníkem. Pro středí školy zpracován rámcově. Škola rozpracovává podle konkrétních podmínek do všech ročníků. Konkretizovaný plán platí pro celou dobu studia. Cílem je umožnit pružnější profilaci absolventa podle podmínek školy, potřeb regionu, zájmu a schopností žáků. Škola může převzít doporučený učební plán bez jeho dopracování. 2

Učební plán Základní předměty tvoří minimální povinný základ příslušného studijního oboru pro všechny školy. Hodinové dotace v učebního plánu chápány jako minimální dotace. Hodinové dotace výběrových předmětů využije ředitel školy v souladu s koncepcí profilu absolventa školy k zařazení výběrových předmětů a ke zvýšení dotace základních předmětů. Dopracovaný učební plán součást povinné dokumentace školy. Při dopracování je třeba dbát na časovou a obsahovou koordinaci učiva mezi předměty. Celkový týdenní počet hodin nesmí být překročen. 3

RVP Rámcový vzdělávací program definuje ve školství v České republice nejvyšší úroveň vzdělávání spolu s projektem Národní program pro rozvoj vzdělávání (tzv. Bílá Kniha). V roce 2004 MŠMT schválilo nové principy v politice pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. Toto rozhodnutí změnilo systém kurikulárních dokumentů, které jsou nyní vytvářeny na dvou úrovních a to na úrovni státní a na úrovni školské. Národní program vzdělávání vymezuje počáteční vzdělávání jako celek a rámcové programy pak vymezují závazné rámce pro jednotlivé etapy vzdělávání (předškolní, základní a střední vzdělávání). Školní úroveň pak představuje školní vzdělávací programy, podle kterých se uskutečňuje výuka na jednotlivých školách. 4

RVP RVP PV: Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. RVP ZV LMP: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a příloha Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. RVP GV: Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. RVP SOV: Rámcové vzdělávací programy pro střední odborné vzdělávání. Ostatní RVP: RVP ZUV: Rámcový vzdělávací program pro umělecké obory základního uměleckého vzdělávání RVP JŠ: Rámcový vzdělávací program pro jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky 5

Hlavní změny ve vzdělávání oproti tradičním osnovám Učební osnovy obsahovaly doposud jen soupis učiva, které má být probráno. Předpokladem bylo, že pokud žáci vstřebají toto učivo, osvojí si také určité dovednosti. Přitom si ovšem každý učitel mohl za předepsaným učivem představovat různě náročné dovednosti, nebyl stanoven žádný standard, který by určoval minimální úroveň dovedností společnou pro všechny žáky. RVP popisuje vzdělávací obsah jinak jednak formou očekávaných výstupů, které určují právě úroveň znalostí a dovedností, které by měli zvládnout všichni žáci, jednak formou učiva, které slouží jako prostředek k dosažení očekávaných výstupů. 6

Hlavní změny ve vzdělávání oproti tradičním osnovám RVP vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě. RVP vycházejí z koncepce celoživotního učení, formulují očekávanou úroveň vzdělání stanovenou pro všechny absolventy jednotlivých etap vzdělávání a podporují pedagogickou autonomii škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání. 7

ŠVP Školní vzdělávací program (ŠVP) je učební dokument, který si každá základní a střední škola v České republice vytváří, aby realizovala požadavky rámcového vzdělávacího programu (RVP) pro daný obor vzdělávání. Legislativně je zakotven v zákoně číslo 561/2004 Sb. (školský zákon). 8

ŠVP Učitelé mohou: profilovat svoji školu a tím ji odlišit od jiných škol formulovat vlastní představy o podobě vzdělávání na své škole odbourat zbytečné duplicity v obsahu učiva lépe spolupracovat při mezioborovém vzdělávání posílit týmového ducha pedagogického sboru učit kreativně Žáci: si mohou vybrat školu, která nejlépe vyhovuje jejich požadavkům se budou vzdělávat efektivněji 9

Skladba ŠVP ŠVP má následující závazné části vycházející z RVP: identifikační údaje charakteristika školy charakteristika ŠVP učební plán učební osnovy hodnocení žáků a autoevaluace školy Obsah ŠVP může být dělen do předmětů nebo jiných ucelených částí učiva. 10

Tematický plán Zpracován učitelem pro vyučovací předmět na základě učeních osnov. Předkládá se předmětové komisi a řediteli školy na schválení. Vymezuje obsah učiva, které je rozvrženo do jednotlivých tematických okruhů, tematických celků a témat. Časové dotace jsou stanoveny rámcově, většinou jen pro tematické celky. To umožňuje tvořivě uspořádat výuku v souladu s konkrétními podmínkami. Není nutné každý rok přepracovávat.s Je přínosné si do něho dělat poznámky týkající se hodin, metod, didaktické techniky, forem apod. 11

Příprava na výuku Z časového hlediska lze přípravu rozdělit na dlouhodobé a krátkodobé plánování, které vychází z: časového rozdělení učiva, koordinace jednotlivých složek vyučovacího předmětu, zařazení exkurzí a plánovaných akcí, opakování učiva a zkoušení. 12

Příprava na výuku Předpoklad pro dlouhodobé plánování: Znalost učebního plánu a učebních osnov. Znalost mezipředmětových vztahů. Návaznost teoretického učiva na praxi. Krátkodobé plánování: Jedná se převážně o vlastní přípravu na jednu až dvě vyučovací hodiny. Výběr učiva a jeho aktualizace, stanovení VV cílů, metodická příprava, volba organizačních forem a typu vyučovací jednotky, volba nejvhodnějších vyučovacích metod. Příprava domácího úkolu a jeho zadání, technickou přípravu. Volba vhodných učebních pomůcek, kontrola technických pomůcek před vyučovací jednotkou. 13

Výběr učiva v odborných předmětech Růst informací, nové technologie a složitost ekonomických vztahů nedovolují, aby žáci byli schopni osvojit stále narůstající množství nových poznatků. Problém výběru a stanovení základního učiva. Je třeba ho vyvodit postupnou analýzou podle požadavků současné praxe a technologie výroby. Základní učivo musí odpovídat požadavkům současné vědy a požadavkům odborného zaměření žáků, je součástí mezipředmětových vztahů se všeobecně vzdělávacími a přírodovědnými předměty, splňuje podmínku přiměřenosti obsahu, umožňuje racionální zvládnutí odborné praxe. 14

Výběr učiva v odborných předmětech Výběr učiva nezajišťuje kvalitní vědomosti žáků. Je nutná motivace a vhodný způsob výuky. Častá je nízká dovednost učit se (způsobena nedostatečnými studijními návyky). Někdy se učitelé setkávají se sociálně nepříznivým postavením žáka ve třídním kolektivu (důsledek povahových vlastností, necitlivost, nepochopení ze strany třídního kolektivu, fyzické a psychické zvláštnosti žáka), samotářství, vada řeči apod. Předpoklad trvale dobrých výsledků- znalost třídy, postavení jednotlivých žáků, zajímavý a odborné fundovaný výklad, praktické využití vědomostí, pravidelné a spravedlivé hodnocení. 15

Písemná příprava učitele na vyučování Vřele se doporučuje. Může být podrobná nebo rámcová. Podrobná příprava začínající učitelé. Obsahuje úplně vše (identifikační údaje, cíle, metody, pomůcky, časový harmonogram, učivo podrobně, úkoly pro žáky, motivace, poznámky k zajištění podmínek výuky ). Nejčastější rámcová písemná příprava. Písemná příprava musí být výsledkem dokonalé a promyšlené volby VV cílů, obsahu, metod a forem a na základě pedagogických a odborných znalostí učitele. Rozsah písemné přípravy a její forma je věcí učitele. V některých případech může ředitel uložit konkrétní úkoly týkající se zlepšení jeho přípravy na vyučování. 16

Písemná příprava učitele na vyučování Může obsahovat: Identifikační údaje (předmět, třída, ročník, číslo hodiny, datum) Tematický celek, téma. VV cíle, smysl. Obsah, učivo. Na základě čeho návaznosti. Motivace. Použité metody a formy. Materiální zajištění (pomůcky). Úkoly pro žáky Časové možnosti, příp. další údaje. Zkušenosti z realizace výuky. 17

Příklad rámcové písemné přípravy na vyučování Šk. rok: 2008/2009 Týden: 3 Vyučovací hodina: 6 Třída: 4A Název tematického celku: Trh a jeho vlastnosti, rozdělení trhu Téma vyuč. hodiny: Konkurence, rozdělení Didaktické pomůcky: Učebnice, nákres na tabuli Vzdělávací cíl: Osvojení základů tržního mechanizmu, pochopení funkce trhu a rovnováhy trhu, znalost faktorů, které jej ovlivňují a konkurence v tržním systému. Výchovný cíl: Praktickými příklady vytvářet podmínky, aby žáci postupně vnikali do tajů ekonomie v tržním hospodářství. Otázky k opakování z předchozí hodiny: Vysvětlete rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií. Vysvětlete a charakterizujte národohospodářský systém koordinace založený na příkazu. Vysvětlete a charakterizujte tržní systém založený na horizontální koordinaci. Výklad nového učiva: Rovnovážná cena trhu. Rozdělení trhu. Rovnováha trhu. Konkurence jako součást trhu. 18

Příklad rámcové písemné přípravy na vyučování Shrnutí učiva a procvičení základních pojmů: Vliv ceny na fungování tržního mechanizmu. Rozdíl mezi trhem dílčím a agregátním. Vysvětlete názvy rovnovážné množství (QE) a cena rovnováhy (PE). Vysvětlete pojem konkurence napříč trhem. Zadání domácího úkolu: Uveďte alespoň jeden příklad, kdy jste se v praxi setkali s konkurencí. 19

Příklad podrobné přípravy a vyučování Předmět: Strojnictví Tematický celek: Strojní součásti a mechanizmy Téma: Rozebíratelné spoje Výukové cíle: Žák vyjmenuje spojovací součásti vhodné na vytváření rozebíratelného spoje. Žák pochopí schématické náčrty vybraných spojovacích součástí podle platných norem technického kreslení. Žák provede montáž a demontáž vybraných rozebíratelných spojů. Žák zvolí nejvhodnější variantu rozebíratelného spojení v souladu s konkrétní situací. 20

Příklad podrobné přípravy a vyučování Pomůcky: fólie ke zpětnému projektoru, modely, konkrétní spojovací součásti, didaktická technika, zpětný projektor. Fáze hodiny: Opakování Využít znalostí z technického kreslení a vlastních zkušeností žáků. Náměty pro opakování: Se kterými strojními součástmi jste se již dříve setkali v technickém kreslení? Které z uvedených součástí považujete za spojovací?:šrouby, matice, podložky, závlačky, klíny, pera, kolíky, nýty. Které z výše uvedených spojovacích součástí mohou tvořit rozebíratelné spoje? 21

Příklad podrobné přípravy a vyučování Motivace Motivační rozhovor z žáky v rámci opakování, shrnutí diskutovaných námětů. Výuka znalostí o rozebíratelných spojeních Využít poznatků získaných v motivační části vyučovací jednotky, podle úrovně těchto poznatků (v návaznosti) volíme další postup. Zdůrazníme tyto skutečnosti, které má žák znát (zapamatovat si): účel uvedených spojů, druhy použitelných spojovacích součástí, výhody a nevýhody jednotlivých druhů spojení. 22

Příklad podrobné přípravy a vyučování Zápis do sešitu Učitel zváží, co považuje za podstatné pro orientaci žáků při samostudiu (nevhodné suplovat učebnici). Lze využít zpětný projektor nebo jinou techniku. Rozebíratelné spoje Účel: Spojování dvou nebo více částí v celek vyhovující funkčním podmínkám. K rozebrání spoje není použito hrubé síly, nevede k poškození spojovaných součástí. Rozebrání je možno provést běžným nářadím. Druhy: šroubové spoje, spojení pomocí pera, spojení pomocí klínu, spojení pomocí kolíku. Šroubové spoje: Provedeno šroubem nebo šroubem a maticí. Pro zajištění spojení proti samovolnému uvolnění slouží podložky, závlačky, případně kolíky. Spojení pomocí pera: Zajišťuje rotující součásti proti vzájemnému pootočení. Spojení pomocí klínu: Zajišťuje rotující součásti proti vzájemnému pootočení a proti osovému posunutí. Spojení pomocí kolíku. Zabezpečuje vzájemnou polohu spojených součástí, napomáhá přenést točivý moment od energetického prostředku, ale slouží i jako pojistka při překročení daného točivého momentu. 23

Příklad podrobné přípravy a vyučování Zadání domácího úkolu Využije se znalostí a dovedností z tech. kreslení. Žáci provedou od ruky náčrty spojení desek šroubem a maticí a uložení ozubeného kola na hřídeli pomocí klínu, pera apod. Závěr Shrnutí probrané látky, podstatné skutečnosti, zhodnocení aktivity žáků spočívající ve vyjádření výhod a nevýhod uvedených druhů spojení. Dnes se často ve výuce používají výukové prezentace i multimediální výukové opory (běžné na VŠ, na středních školách podle materiálních možností). Proto mohou jsou tyto výstupy součástí přípravy učitele na výuku. 24

Otázky a úkoly 1. Vysvětlete význam plánování a přípravy na výuku v odborném vzdělávání. 2. Které činnosti učitelé dělají při dlouhodobém a krátkodobém plánování výuky. 3. Popište, jakou strukturu může mít písemná příprava na výuku. 4. Vypracujte konkrétní rámcovou písemnou přípravu na vyučovací jednotku vašeho odborného předmětu. 5. Vypracujte podrobnou písemnou přípravu na vyučovací jednotku vašeho odborného předmětu, včetně prezentace pro žáky 25

Zdroje BAJTOŠ, J. Didaktika technických predmetov. Žilina: Žilinská univerzita v Žilině,1999. ISBN 80-7100-646-7 ČADÍLEK, M. LOVEČEK, A. Didaktika odborných předmětů, Brno,2005. dostupné z: http://boss.ped.muni.cz/vyuka/material/puvodni/skripta/dop/didodbpr.pdf DRAHOVZAL,J. KILIAN, O.,KOHOUTEK,R. Didaktika odborných předmětů. Brno, 1997. ISBN 80-85931-35-43. KROPÁČ, J., KUBIČEK,V.,HAJDA,V. Vybrané kapitoly z didaktiky technických předmětů, Olomouc,1996. KROPÁČ, J a kol. Didaktika technických předmětů, vybrané kapitoly. Olomouc: UP, 2004. ISBN 80-244-0848-1. MELEZINEK, A. Inženýrská pedagogika. Praha: ediční středisko ČVUT, 1994. ISBN 80-01-01214-X. MOŠNA, F., RÁDL, Z. Problémové vyučování a učení v odborném školství. Praha: PdF UK, 1996. ISBN 80-902166-0-9. OURODA, S. Oborová didaktika. Brno: MZLU, 2000. ISBN 80-7157-477-5. 26