Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Velení, řízení a součinnost v operacích pod národním velením. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
Obsah: Úvod 1. Charakteristika a členění operací 2. Systém velení, řízení a součinnost. 3. Místo a úloha Společného operačního centra (SOC MO) při řízení v krizových situacích. ; Závěr Úvod Množství ani kvalita sil a prostředků pro splnění úkolu není rozhodující. Pokud nebudeme schopni tyto prostředky účelně řídit, ovládat a efektivně s nimi hospodařit, pak to mohou být pouze velmi drahé hračky v rukou diletantů. Význam součinnosti mezi nasazenými silami zaujímá v krizových situacích takové prioritní místo, že jeho podcenění může mít za následek nesplnění úkolu a dokonce i ztrátu jich samotných. 1. Charakteristika a členění operací Kromě bojových operací je před ozbrojené síly ČR postavena značně rozsáhlá oblast úkolů nevojenského charakteru, jak mimo území státu v rámci NATO a EU, tak na území ČR v systému krizového řízení státu. K podpoře civilních orgánům v krizových situacích nevojenského charakteru je stanoveno: Na území ČR budou ozbrojené síly připraveny poskytnout v nezbytném rozsahu a podle dostupnosti na podporu integrovaného záchranného systému nebo Policie ČR síly a prostředky, které mohou být dále posíleny jednotkami aktivních záloh. V principu budou ve prospěch integrovaného záchranného systému nebo Policie ČR využitelné všechny síly a prostředky ozbrojených sil. Jde o činnosti vyplývající ze zákonů, které se plánují, připravují a realizují v podobě operací pod národním velením. 2
v podmínkách AČR se jedná zpravidla o operace v rámci opatření krizového řízení ČR a plnění úkolů v PVO ČR; zpravidla bez předem plánovaného použití zbraní a munice; vyjma použití zbraní k sebeobraně při bezprostředním ohrožení života nebo bráněných a chráněných prostorů nebo objektů (obrana vzdušného prostoru, střežení objektů důležitých pro obranu státu apod.). Základní charakteristické znaky národních operací: probíhají vždy pod národním velením; jsou vedeny na území České republiky; jejich charakter je ovlivňován bezpečnostní situací v prostoru nasazení; počty a doba nasazení vojáků; AČR působí v těchto operacích zpravidla na vyžádání; pro vedení operací jsou předurčeny stálé hotovostní síly (SHS) a disponibilní síly; 3
Způsob použití AČR Asistenční operace vedené AČR v rámci IZS představují: - Záchranné práce a likvidace následků pohromy, - Plnění humanitárních úkolů ve prospěch civilního obyvatelstva. Asistenční operace na podporu Policie ČR: - Asistenční operace při zajišťování ochrany státní hranice, - Plnění úkolů služby pořádkové policie nebo ochranné služby. Operace ke střežení objektů důležitých pro obranu státu Operace na obranu vzdušného prostoru ČR. 4
2. Systém velení, řízení a součinnost. Velení a řízení je funkční proces cílevědomého působení orgánů velení na podřízené velitelské stupně zaměřený na efektivní splnění stanovených úkolů. Velení je proces, pomocí něhož velitel prosadí u podřízených svůj záměr a rozhodnutí. To představuje pravomoc a odpovědnost za rozvinutí přidělených sil v rámci jeho struktury velení ke splnění jejich úkolu. Řízení je proces, jehož prostřednictvím velitel s pomocí štábu organizuje, řídí a slaďuje činnosti přidělených sil v souladu se svým plánem a záměrem. To umožňuje usměrnit a řídit přidělené síly velitelé, štáby a jejich podřízení k plánování, usměrňování, sladění a řízení operace. Požadavky na V a Ř pevnost nepřetržitost operativnost interoperabilita utajení 5
Systém velení a řízení - je souhrn technických zařízení, osob a jimi realizovaných procesů, který poskytuje nezbytnou podporu veliteli při plánování, úkolování a řízení bojové činnosti podřízených sil a prostředků v souladu s jim stanovenými úkoly a cíli. Z 6
Účinnost velení a řízení v operacích obecně i na teritoriu státu bude záviset zejména na efektivní organizaci velení a řízení, na respektování zvláštností velení v krizových, humanitárních a záchranných operacích a v neposlední řadě na zvládnutí způsobů vyžadování a nasazování sil a prostředků AČR. Strategickým místem na úrovni státu pro řízení krizových situací je Ústřední krizový štáb Na regionální úrovni se vytvářejí Krizové štáby krajů a obcí. Součinnost mezi součástmi AČR a orgány státní správy a samosprávy koordinují Krajská vojenská velitelství (KVV). KVV řeší otázky součinnosti a podpory nasazeným SaP AČR v jejich regionu s důrazem na komplexní zabezpečení (možnost stravování, ubytování, doplňování PHM, parkování většího počtu techniky atd.) s ohledem na minimalizaci nákladů ze strany AČR (bezplatné ubytování, ubytovaní na vrub orgánů samosprávy ). Poskytuj informace o závěrech zasedání KŠ a bezpečnostních rad krajů při řešení v regionu. Záchranné práce v prostoru nasazení řídit a koordinovat velitelem zásahu. Tím je zpravidla velitel jednotky požární ochrany nebo příslušný funkcionář HZS ČR 7
s právem přednostního velení. Pokud na místě zásahu není ustanoven velitel zásahu, řídí činnost složek IZS velitel nebo vedoucí zasahujících SaP složky IZS, která v místě zásahu provádí převažující činnost. 3. Místo a úloha Společného operačního centra (SOC MO) při řízení v krizových situacích. Společné operační centrum Ministerstva obrany (SOC MO) komplexně řídí a řeší systém plánování, výstavby, nasazení a podpory sil a prostředků ozbrojených sil ČR v zahraničních operacích a misích v souladu s mezinárodními závazky. Řídí ekonomickou, logistickou a operativní podporu těchto sil a prostředků. Je gestorem výběru, přípravy a vyslání vojáků do pozorovatelských a jiných funkcí v mírových operacích (pozorovatelských misích) zejména OSN, OBSE a EU. SOC MO je určeno k řízení a koordinaci činnosti při nasazení AČR k řešení krizových situací v souladu se zákonem č. 219/1999 Sb. Zabezpečuje činnost Krizového štábu MO, realizuje jeho závěry a rozhodnutí. V souladu s usnesením vlády č. 33/1999 je předurčeno k podpoře činnosti Ústředního krizového štábu (ÚKŠ). 8
Úkoly SOC MO SOC MO realizuje rozhodnutí přijatá na úrovni KŠ MO do podmínek AČR v oblasti krizového řízení a je výkonným prvkem v procesu KŘ v rámci resortu MO. SOC MO je řídícím orgánem pro plánování nasazení sil a prostředků AČR v zahraničních operacích včetně jejich národního velení a realizaci nasazení a operačního velení vyčleněných SaP AČR v KS na území ČR. Při řešení krizových a nenadálých situací řídí stálé hotovostní síly a prostředky (SHS), které jsou vyčleněny k plnění úkolů v daných časových normách. 9
Součinnostní vazby Vyčleněné SaP AČR mají celorepublikovou působnost. Proto je nutné jejich centrální řízení a zabezpečení součinnosti s civilními orgány krizového řízení a meziresortní koordinaci. Závěr Příprava a řízení operací AČR ve prospěch bezpečnostního systému státu představuje interdisciplinární a meziresortní přístup. Veškeré činnosti stanovené v plánovacích dokumentech (přednáška č. 6) vyžadují dobře připravený personál a všestranné materiální a finanční zabezpečení. Úkoly pro samostatnou práci: 1. Prostudovat základní pojmový aparát oblasti velení a řízení, charakteristiku operací a způsob řízení vyčleněných sil a prostředků AČR. 2. Seznámit se s Doktrínou AČR 10
11