Život žen a mužů v Evropě. STATISTICKÝ OBRAZ Vydáno 2017

Podobné dokumenty
Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z

Počítače a internet v českých domácnostech

Graf C1 Jednotlivci starší 16 let používající počítač. v milionech v procentech 67% 70% 59% 5,9 6,2 6,5 5,3

F Vzdělávání a digitální dovednosti

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

2010 Dostupný z

ČEŠI ON-LINE. Martin Mana Lenka Weichetová. Tisková konference, 19. listopadu 2018, ČSÚ Praha

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "

Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Na padesátém 81, Praha 10 czso.cz 1/20

2015 Dostupný z

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

G Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR

MLADÍ LIDÉ NA TRHU PRÁCE

Postavení českého trhu práce v rámci EU

F Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

A ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na:

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Údaje o rozšíření používání ICT v závislosti na pohlaví sledovaných jednotlivců najdete v publikaci: Zaostřeno na ženy a muže 2013.

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Na padesátém 81, Praha 10 czso.cz 1/16

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

Mediánový věk populace [demo_pjanind] 41,1 40,8 41,0 40,6 40,4 40,3 40,2 40,0

Tab. G1 Zdravotnická zařízení v ČR s vybranými IT; 2008

Sociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla

Tab. B1 Domácnosti v ČR s pevnou telefonní linkou

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

2016 Dostupný z

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

První stupeň základních škol ročník základních škol; ISCED 1

1. Míra ekonomické aktivity

Konzultace týkající se evropského pilíře sociálních práv

Kontexty porodnosti v České republice a Praze

Úřední věstník Evropské unie L 165 I. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Ročník července České vydání.

Ceník přepravce BALIKSERVIS Doba přepravy

Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech Milada Horáková

Základní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

E Veřejná správa. Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ.

8. Věda a technologie, informační společnost

Graf 4.1: Procento podniků v Česku používajících antivirový program; prosinec 2003 prosinec 2004 leden 2006 leden % 77% podniky

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

Hodnotící tabulka jednotného trhu

INFORMACE. Notifikace technických předpisů v Evropě v číslech. Alžběta Vazačová. Úvod

SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY VE

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010

4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči

Rada Evropské unie Brusel 18. května 2017 (OR. en)

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

C. POUŽITÍ INTERNETU VE VZTAHU K VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

Rada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

Graf 3.11 Podniky* prodávající přes ostatní sítě (v %)

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie

OBSAH. Zkratky 11. Úvod Vymezení pojmů Daňová harmonizace Daňová koordinace 19

Business index České spořitelny

E-government z pohledu statistiky

JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII

PGI 2. Evropská rada Brusel 19. června 2018 (OR. en) EUCO 7/1/18 REV 1

4. Riziko chudoby nebo sociálního vyloučení, rok 2014

VÝZKUM A VÝVOJ. Martin Mana Marek Štampach. Tisková konference, 15. říjen 2015, ČSÚ Praha

Pavla Suttrová: Rozvodovost v evropském srovnání 55

Tisková konference, Český statistický úřad, 14. února 2012, Praha

Informační a komunikační technologie v českých domácnostech

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik

PŘÍLOHA I OSOBY KRYTÉ NAŘÍZENÍM

Státní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ.

II. Veřejně dostupné služby v mobilních sítích elektronických komunikací

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Mzdy v ČR. pohled ČNB. Vojtěch Benda. člen bankovní rady ČNB , Praha

3. Ekonomické aspekty oblasti sportu

ZJIŠŤOVÁNÍ EKONOMICKÉ AKTIVITY PŘI SČÍTÁNÍ LIDU VE SVĚTĚ

Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Dostupný z

Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

E Veřejná správa.

Domácnosti s vybranými informačními a komunikačními technologiemi

Dosavadní zapojení subjektů ČR do výzev WIDESPREAD. Informační den v oblasti Šíření excelence a podpora účasti v programu Horizont 2020

E Veřejná správa.

C. POUŽITÍ INTERNETU VE VZTAHU K VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář Zlata Houšková

VY_32_INOVACE_VL4_08_16. Evropská unie. Název školy: Základní škola a Mateřská škola Medlov Autor: Mgr. Jindřiška Mrázková Téma: Místo, kde žijeme

Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik

Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik

Budoucnost kohezní politiky EU

Údaje pro mezinárodní srovnání pocházejí z datových zdrojů Eurostatu.

Bydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010

EVROPSKÁ RADA Brusel 31. května 2013 (OR. en)

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Možnosti hodnocení demografických ukazatelů zdraví obyvatel České republiky v evropském kontextu

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje

II.3 Toky lidských zdrojů v oblasti vědy a technologií

Transkript:

Život žen a mužů v Evropě STATISTICKÝ OBRAZ Vydáno 2017 1

Doma, v práci, ve škole...mezi životy žen a mužů v Evropě jsou velké rozdíly, ale i podobnosti. Tato digitální publikace Život žen a mužů v Evropě statistický obraz je zaměřena na porovnávání žen a mužů v jejich každodenním životě. Také ukazuje jak podobný nebo odlišný je každodenní život žen a mužů v evropských zemích. Publikace má tři kapitoly: Žijeme, rosteme, stárneme... : Tato kapitola se zaměřuje na demografii a zdraví, například včetně údajů o délce života, samostatně žijících matkách a otcích a o tom, jak vnímáme své zdraví. Tato kapitola ukazuje také, že navzdory rozdílům mezi námi, jsou ženy i muži se svým životem stejně spokojeni. Učíme se, pracujeme, vyděláváme... : Tato kapitola zahrnuje data o úrovni vzdělání, sladění pracovního a rodinného života, práci na plný a částečný úvazek, rozdílech mezi platy žen a mužů, manažerkách a manažerech, atd. Poukazuje nejen na strukturální rozdíly, ale i na nerovnost mezi ženami a muži. Jíme, nakupujeme, surfujeme na internetu, žijeme společenským životem... : Tato část se zaměřuje na stravovací a sociální návyky, volnočasové aktivity a chování na internetu zahrnující například data o kouření a konzumaci alkoholu, indexu tělesné hmotnosti, návštěvnosti kina, využívání sociálních sítí a online nakupování. Závěrečná část je věnována péči o děti, domácím pracím a vaření. Tato digitální publikace obsahuje krátké texty, interaktivní vizualizační nástroje, infografiku, fotografie, atd. Byla vytvořena Eurostatem ve spolupráci s národními statistickými úřady členských států EU a zemí ESVO a je dostupná ve většině jejich úředních jazyků. 2 Doma, v práci, ve škole

Menu 1. ŽIJEME, ROSTEME, STÁRNEME... 4 1. Důležité životní milníky 4 2. Společný život 5 3. Vnímání zdraví 7 4. Životní spokojenost 9 2. UČÍME SE, PRACUJEME, VYDĚLÁVÁME... 10 1. Vzdělání 10 2. Ukázka zaměstnanosti 11 3. Kariéra 12 4. Příjem 16 3. JÍME, NAKUPUJEME, SURFUJEME NA INTERNETU, ŽIJEME SPOLEČENSKÝM ŽIVOTEM... 19 1. Stravovací návyky a sportovní aktivity 19 2. Kulturní zvyklosti a společenské vztahy 21 3. Internetové zvyklosti 22 4. Péče o děti a domácí práce 24 DALŠÍ INFORMACE 26 3 Menu

1. ŽIJEME, ROSTEME, STÁRNEME... 1. 1 Důležité životní milníky Ve všech členských státech ženy opouštějí domov svých rodičů a vstupují do manželství dříve než muži Náš život je vyplněn různými milníky, jako je nástup do školy, vstup do dospělosti opuštěním domova svých rodičů a začátkem práce, svatba, rodičovství, odchod do důchodu a mezi ženami a muži jsou velké rozdíly. Analýzy těchto životních milníků ukazují například že průměrně v EU roku 2016 ženy opouštěly domov svých rodičů o dva roky dříve než muži (ve věku 25 let u žen a ve věku 27 let u mužů). Ženy také vstupují do manželství téměř ve všech členských státech dříve, s věkovým rozdílem více než 3 roky v Bulharsku, Řecku a Rumunsku, zatímco v Irsku, Litvě, Portugalsku a Spojeném království to bylo méně než 2 roky. Pokud jde o narození prvního dítěte, ženy v EU porodily v průměru ve věku 29 let v roce 2015 v rozpětí od 26 let v Bulharsku, Lotyšsku a Rumunsku až po téměř 31 let ve Španělsku a Itálii.... a žijí déle než muži Dalším významným rozdílem mezi ženami a muži je očekáváná délka života. Ve všech členských státech, ženy žijí déle než muži průměr v EU činil 83,3 let u žen a 77,9 let u mužů v roce 2015, což je rozdíl 5,5 roku. Mezi členskými státy se rozdíl mezi ženami a muži pohyboval v rozmezí 10-11 let v Litvě a Lotyšsku na necelé 4 roky v Dánsku, Irsku, Kypru, Nizozemsku, Švédsku a Spojeném Království. 4 1.1 Důležité životní milníky

1.2 Společný život 5 % více žen než mužů v EU V důsledku delší střední délky života je v EU více žen než mužů, přičemž v roce 2016 náleželo 105 žen na 100 mužů (o 5 % více). Více žen než mužů bylo téměř ve všech členských státech, s největšími rozdíly v Lotyšsku (o 18 % více), Litvě (o 17 % více) a Estonsku (o 13 % více), zatímco v Lucembursku, Maltě a ve Švédsku bylo o něco více mužů než žen. Při pohledu na mladé lidi do 18 let platí opačný vzorec s 5 % více mladých mužů než mladých žen v tomto věku. Na druhou stranu mezi starší věkovou skupinou 65 a více let bylo o 33 % více žen. Sedmkrát více žen než mužů žije samostatně s dětmi Při pohledu na způsob jakým ženy a muži žijí v páru, samostatně, s nebo bez dětí vidíme docela jisté rozdíly. V EU v roce 2016 7,7 % žen ve věku 25-49 let žilo samostatně s dětmi, ve srovnání s 1,1 % mužů ve stejném věku. Pro jednotlivce bez dětí v této věkové skupině byl podíl 9,5 % u žen a 16,1 % u mužů. Další skupinou kde jsou velké rozdíly nezi ženami a muži je pro jednotlivce ve věku 65 let a více: podíl starších žen žijících samostatně (40,1 %) byl dvakrát vyšší než u mužů (19,7 %). U ostatních skupin jsou rozdíly menší. Mezi mladými lidmi ve věku 15 až 24 let žilo 8,2 % žen a 7,8 % mužů samostatně. Totéž platí pro ty, kteří žijí ve dvojici: 44,9 % žen a 48.2 % mužů ve věku 15 let a více v EU žilo v páru. 5 1.2 Společný život

6 1.2 Společný život

1.3 Vnímání zdraví Muži mnohem častěji než ženy vnímají své zdraví jako dobré Způsob jakým lidé vnímají jejich zdraví je ovlivněn komplexním souborem faktorů, mimo jiné environmentálními, kulturními a socioekonomickými podmínkami. Není překvapením, že čím starší jste, tím nižší je pocit, že jste v dobré zdravotní kondici. Toto je stejné pro ženy i muže. Při pohledu na různé věkové skupiny je zřejmé, že u žen ve věku 16 až 44 let mělo v EU v roce 2014 86 % pocit, že jsou v dobrém zdravotním stavu, u mužů to bylo 87 %. Toto se snížilo na 61 % žen a 65 % mužů pro ty ve věku 45 až 64 a pro ty ve věku 65 a více na 35 % respektive 41 %. V téměř všech členských státech, byl vyšší podíl mužů než žen vnímajících dobře své zdraví a tento rozdíl s věkem dále rostl. Je také zajímavé poznamenat, že rozdíl mezi členskými státy se také zvyšuje s věkem. Příčiny smrti Rakovina, ischemické srdeční choroby (například infarkt) a cerebrovaskulární nemoci (například mrtvice) patří mezi tři nejčastější příčiny úmrtí u žen i mužů v EU. Pro všechny tři jsou úmrtí u mužů častější než u žen: v EU v roce 2014 zemřelo na rakovinu 349 mužů na 100 000 mužů, v porovnání s 201 u žen, 171 mužů na 100 000 zemřelo na srdeční onemocnění v porovnání s 94 u žen a 93 mužů na 100 000 zemřelo na cerebrovaskulární nemoci, ve srovnání s 79 ženami. 7 1.3 Vnímání zdraví

8 1.3 Vnímání zdraví

1.4 Životní spokojenost Ženy a muži jsoou stejně spokojení se svými životy Jak je uvedeno v této kapitole, existují velké rozdíly v životech žen a mužů, nicméně při měření životní spokojenosti je vnímání téměř stejné. V průměru v roce 2013 v EU, ženy ve věku 16 let a více hodnotily jejich životní spokojenost jako 7,0 na stupnici od 0 do 10 a muži 7,1. Ve většině členských států bylo hodnocení stejné nebo byl rozdíl 0,1. 9 1.4 Životní spokojenost

2. UČÍME SE, PRACUJEME, VYDĚLÁVÁME... 2.1 Vzdělání Vyšší podíl žen než mužů s vysokou úrovní vzdělání Při pohledu na dokončenou úroveň vzdělání jsou stěží mezi ženami a muži v EU nějaké rozdíly na nižší úrovni vzdělání. Nicméně pro vyšší úrovně vzdělání lze vidět různé rozdíly. V EU byl v roce 2016 stejný podíl (23 %) žen a mužů ve věku 25-64 let, kteří dokončili maximálně nízký stupeň vzdělání (nižší sekundární vzdělání). Menší podíl žen (45 %) než mužů (48 %) v EU úspěšně dokončil maximálně střední úroveň vzdělání (vyšší sekundární vzdělání nebo postsekundární neterciární vzdělání). Tento stav lze pozorovat téměř ve všech členských státech. Pokud jde o terciární vzdělání 33 % žen v EU dokončilo tento stupeň, ve srovnání s 29 % mužů. Téměř ve všech členských státech byla většina žen s tímto stupněm vzdělání, přičemž největší rozdíly mezi ženami a muži byly v pobaltských členských státech, jakož i ve Finsku, Švédsku a Slovinsku. 10 2.1 Vzdělání

2.2 Ukázka zaměstnanosti Čím více dětí, tím větší rozdíl mezi mírou zaměstnanosti žen a mužů. V průměru je míra zaměstnanosti mužů vyšší než žen (72 % ve srovnání s 61 % v EU v roce 2016). Nicméně je zajímavé poznamenat, že rozdíly mezi zaměstnaností žen a mužů se zvyšují s počtem dětí. V EU v roce 2016 byla míra zaměstnanosti žen bez dětí 65 %, zatímco u mužů to bylo 73 %. U žen s jedním dítětem se míra zvýšila a byla 71 % pro ženy a 85 % u mužů. U žen se dvěma dětmi zůstala míra téměř stejná na 70 %, zatímco u mužů se zvýšila na 89 %. Pro ty se třemi a více dětmi se míra zaměstnanosti snížila na 55 % u žen, ve srovnání s 84 % u mužů. Tento vzorec je sledován v naprosté většině členských států.. Nezaměstnaných je více žen než mužů V roce 2016 byla v EU, míra nezaměstnanosti 8,7 % u žen a 8,4 % u mužů. Ve čtrnácti členských státech byla míra nezaměstnanosti vyšší u žen, ve třinácti byla vyšší u mužů a v Maďarsku byla stejná. Největší rozdíly v míře nezaměstnanosti žen a mužů, kde byla míra vyšší u žen než u mužů, byly pozorovány v Řecku (28,1 % žen a 19,9 % mužů) a Španělsku (21,4 % a 18,1 %). Největší rozdíly pro opačný případ, nižší hodnoty u žen než u mužů, byly pozorovány v Irsku (6,5 % žen a 9,1 % mužů), Lotyšsku (8,4 % žen a 10,9 % mužů) a Litvě (6,7 % a 9,1 %). Téměř třetina žen v zaměstnání pracuje na částečný úvazek Důležitým aspektem sladění pracovního a rodinného života je práce na částečný úvazek. Nicméně tento aspekt není rovnoměrně rozložen mezi ženy a muže: v EU v roce 2016 32 % žen pracovalo na částečný úvazek, ve srovnání s 9 % mužů. V tom se šlenské státy od sebe lišily přičemž největší podíle žen pracujících na částečný úvazek byl v Nizozemsku (77 %), Rakousku (47 %) a Německu (46 %) a mužů v Nizozemsku (77 %) a Dánsku (17 %). Nejnižší podíl jak žen, tak i mužů pracujících na částečný úvazek byl zaznamenán v Bulharsku (2 % u žen i mužů). 11 2.2 Ukázka zaměstnanosti

12 2.2 Ukázka zaměstnanosti

13 2.2 Ukázka zaměstnanosti

14 2.2 Ukázka zaměstnanosti

2.3 Kariéra Třetina manažerů v EU jsou ženy V práci obvykle muži zaujímají vyšší pozice než ženy. Například lze vidět, že třetina (33 %) manažerů v EU v roce 2016 byly ženy. Podíl žen na této pozici nebyl přes 50 % v žádném členském státě: největší podíl byl pozorován v Lotyšsku (47 %), Polsku a Slovinsku (shodně 41 %), Litvě, Maďarsku a Švédsku (shodně 39 %). Na druhou stranu nejmenší podíl byl zjištěn v Lucembursku (18 %), České republice, Nizozemsku a Řecku (všichni 25 %). 15 2.3 Kariéra

2.4 Příjem Ženy vydělávají o 16 % méně než muži V EU v roce 2015 ženy při porovnání průměrných hrubých hodinových výdělků vydělávaly o 16,3 % méně než muži. V průměru ženy vydělávaly méně než muži ve všech členských státech, nicméně tento rozdíl v platech podle pohlaví se liší. Největší rozdíly byly pozorovány v Estonsku (26,9 %), České republice (22,5 %), Německu (22,0 %), Rakousku (21,7 %) a Spojeném království (20,8 %). Na druhou stranu nejmenší rozdíly ve výdělcích mezi ženami a muži byly zjištěny v Lucembursku a Itálii (oba 5,5 %), Rumunsku (5,8 %), Belgii (6,5 %) a Polsku (7,7 %). Největší rozdíly v hodinových výdělcích jsou u manažerů Při porovnání hodinových mezd pro různé profese se u všech devíti skupin profesí umístily ženy v EU v roce 2014 v průměru níže než muži. Stejně tomu bylo ve všech členských státech s velmi malými výjimkami. Profese s největšími rozdíly v hodinových mzdách (23 % nižší mzdy pro ženy než pro muže) byli manažeři. Nejmenší rozdíly byly pozorovány u administrativních pracovníků (úředníků, sekretářek atd.) a pracovníků ve službách a prodejců (o 8 % méně), což jsou dvě profese s nejnižšími platy. Jako neočištěný ukazatel rozdíly v platech podle pohlaví poskytují celkový obraz o nerovnostech mezi pohlavími z hlediska hodinových výdělků. Část rozdílu ve výdělcích lze vysvětlit individuálními charakteristikami zaměstnaných mužů a žen (např. zkušenostmi a vzděláním) a odvětvovou a profesní genderovou segregací (např. v některých sektorech/ profesích je více mužů než žen s průměrně vyššími příjmy ve srovnání s ostatními sektory/profesemi). V důsledku toho je rozdíl ve výdělcích spojen s řadou kulturních, právních, sociálních a ekonomických faktorů, které přesahují samotnou problematiku rovného odměňování za stejnou práci. 16 2.4 Příjem

17 2.4 Příjem

18 2.4 Příjem

3. JÍME, NAKUPUJEME, SURFUJEME NA INTERNETU, ŽIJEME SPOLEČENSKÝM ŽIVOTEM... 3.1 Stravovací návyky a sportovní aktivity Větší podíl mužů než žen v EU pije alkohol a kouří... Při pohledu na spotřebu alkoholu, cigaret nebo ovoce a zeleniny jsou velké rozdíly mezi ženami a muži a také mezi členskými státy. Větší podíl mužů než žen v EU pije alkohol každý týden (38 % mužů ve věku 18 a více, ve srovnání s 23 % žen v roce 2014). Mezi členskými státy se podíl mužů pohyboval v rozmezí od 21 % v Lotyšsku do 52 % ve Spojeném království a u žen od 5 % v Rumunsku a Litvě do 40 % ve Spojeném království. Větší podíl mužů než žen v EU jsou kuřáci (24 % mužů ve věku 18 a více let kouří denně, ve srovnání s 16 % žen). Výsledky se u mužů lišily od 10 % ve Švédsku do 40 % na Kypru a u žen od 9 % v Rumunsku do 23 % v Rakousku. Narozdíl od alkoholu a kouření, je pravidelná konzumace ovoce a zeleniny považována za důležitou součást zdravé a vyvážené stravy. V EU v roce 2014, 49 % mužů jedlo denně jednu až čtyři porce ovoce a zeleniny, ve srovnání s 54 % žen. Podíly pro muže se lišily od 26 % v Nizozemsku do 70 % v Belgii a pro ženy od 32 % v Nizozemsku do 73 % v Belgii. a přestože sportují častěji Další součástí zdravého života je pravidelná fyzická aktivita. V EU v roce 2014, 36 % mužů strávilo 150 minut a více za týden sportovní a fyzickou aktivitou, která nesouvisí se zaměstnáním, ve srovnání s 26 % žen. Poměr se pohyboval u mužů od 14 % v Rumunsku do 55 % ve Finsku a u žen od 4 % v Rumunsku po 57% v Dánsku. tak jich více trpí nadváhou Všechny faktory zmíněné výše mají vliv na naši hmotnost. V EU v roce 2014, 57 % bylo považováno za obézní (mělo index tělesné hmotnosti 25 a vyšší), ve srovnání s 44 % žen. Rozdíly mezi členskými státy se pro muže pohybovaly od 52 % v Nizozemsku a Francii do 66 % v Chorvatsku a pro ženy od 35 % v itálii do 54 % v Maltě. 19 3.1 Stravovací návyky a sportovní aktivity

20 3.1 Stravovací návyky a sportovní aktivity

3.2 Kulturní zvyklosti a společenské vztahy Čtení knih je častější u žen Společenské aktivity, jako například návštěva přátel a kulturní zvyklosti, jako návštěva koncertů se také liší mezi ženami a muži. Četba knih byla v EU více běžná mezi ženami, než mezi muži (42 % žen a 31 % mužů v roce 2013), stejně jako návštěvy živých představení, například koncertů (30 % pro ženy a 27 % pro muže v roce 2015). Kulturní zvyklosti jako návštěva kina (28 % žen a 27 % mužů) a navštěvování kulturních památek (27 % pro ženy i muže) nebo návštěva přátel (23 % pro ženy i muže) byly velmi podobné mezi ženami a muži. Nicméně návštěva živých sportovních klání je běžnější u mužů, než u žen (21 % u mužů a 13 % u žen) v EU. 21 3.2 Kulturní zvyklosti a společenské vztahy

3.3 Internetové zvyklosti Ženy využívají internet více pro sociální sítě a muži více pro čtení zpráv Ženy v EU používají internet poněkud méně než muži (77 % žen ve věku 16 až 74 let používalo internet alespoň jednou týdně v roce 2016 ve srovnání s 81 % mužů). Viz tabulku pro všechny členské státy). Při pohledu na to, k čemu se internet používá, byl v EU menší poměr žen než mužů, kteří četli on-line zprávy (68 % žen a 72 % mužů, kteří využívali internet v posledních třech měsících roku 2016). Při používání internetu pro telefonní hovory (38 % žen a 40 % mužů), internetové bankovnictví (58 % žen a 60 % mužů) a hledání zaměstnání (22 % žen a 21 % mužů v roce 2015) nebyly žádné větší rozdíly. U zasílání a přijímání e-mailů nebyly rozdíly žádné (86 % žen i mužů). Na druhou stranu vyšší podíl žen využíval internet k účasti na sociálních sítích (65 % žen a 61 % mužů). Větší podíl žen nakupuje online oblečení a muži nakupuje online elektronické zboží. Používání internetu k online nakupování je jen mírně častější u žen než u mužů (65 % uživatelek internetu nakupujících online v roce 2016 v porovnání s 67 % mužů). Viz tabulku pro všechny členské státy). Rozdíl je však v tom co kupují ženy a co muži. Mnohem větší podíl žen než mužů nakupoval oblečení přes internet (68 % žen, ve srovnání s 56 % mužů), zatímco mnohem větší podíl mužů nakupoval elektronické vybavení (17 % žen a 31 % mužů). Menší rozdíly byly v nakupování filmů online (20 % žen a 26 % mužů), zboží pro domácnost (43 % a 45 %), cestování a ubytování (51 % a 52 %) a žádné rozdíly nebyly u online nákupu vstupenek na různé události (38 % žen i mužů). 22 3.3 Internetové zvyklosti

23 3.3 Internetové zvyklosti

3.4 Péče o děti a domácí práce Mnohem větší podíl žen než mužů pečuje o děti, dělá domácí práce a vaří Ve všech členských státech je mnohem větší podíl žen, které pečují o děti, dělají domácí práce a vaří než mužů. V EU v roce 2016 se 92 % žen ve věku 25 až 49 let (s dětmi do 18 let) staralo o své děti denně, ve srovnání s 68 % mužů. Mezi členskými státy byly největší rozdíly mezi ženami a muži zjištěny v Řecku (95 % žen a 53 % mužů) a na Maltě (93 % a 56 %), zatímco nejmenší byly ve Švédsku (96 % žen a 90 % mužů) a Slovinsku (88 % a 82 %). U domácích prací a vaření jsou rozdíly ještě větší. V EU v roce 2016 79 % žen se denně staralo o domácnost, ve srovnání s 34 % mužů. Největší rozdíly mezi ženami a muži byly zjištěny v Řecku (85 % žen a 16 % mužů) a Itálii (81 % a 20 %) a nejmenší ve Švédsku (74 % žen a 56 % mužů) a Lotyšsku (82 % a 57 %). 24 3.4 Péče o děti a domácí práce

25 3.4 Péče o děti a domácí práce

DALŠÍ INFORMACE Život žen a mužů v Evropě statistický obraz je digitální publikace vydaná Eurostatem, statistickým úřadem Evropské unie ve spolupráci s národními statistickými úřady členských států EU a zemí ESVO. Informace o datech Datum extrahování údajů: duben/květen 2017 Kontakt Máte-li otázky týkající se dat, kontaktujte prosím podporu uživatelů Eurostatu. Identifikátory digitální publikace Katalogové číslo: KS-02-17-602-EN-Q ISBN 978-92-79-69305-2 Doi: 10.2785/50863 Evropská unie, 2017 Česká verze: Publikace byla přeložena Českým statistickým úřadem Foto na obalu: Shutterstock - copyright Rawpixel.com - Číslo obrazu: 174222101 Obrázek životní spokojenosti: Shutterstock - copyright realpeople - Číslo obrázku: 184712996 Ikony v menu: Fontawesome 26 Další Informace