MERO ČR, a. s. Zdeněk Dundr CENIA 2009 prezentace na téma t skladování a přeprava p ropy Praha, 2. dubna 2009
Osnova prezentace Historie dopravy ropy do ČR a vznik MERO ČR, a. s. Ropovodní síť a současná přeprava ropy do ČR Skladování ropy v ČR Centrální Tankoviště Ropy Druhy skladovacích nádrží Minimalizace emisí při provozu nádrží Údržba a inspekce nádrží
Historie společnosti a přepravy ropy 1964 1965 vybudován a trvale uveden do provozu ropovod Družba, který byl do roku 1991 spravován státním podnikem Benzina 1991 založena Transpetrol, a. s., Bratislava, která provozovala přepravní systém ropovodu Družba na území tehdejší ČSFR do konce roku 1992 1992 vznik Chemopetrol IKL, spol. s r. o., kterou založili vlastníci rafinerií, Chemopetrol, s. p., Litvínov a Kaučuk, s. p., Kralupy nad Vltavou pro výstavbu ropovodu Ingolstadt - Kralupy nad Vltavou - Litvínov (IKL) a Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves 1. ledna 1993 vznik Petrotrans, a. s., jejímž zakladatelem bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (při rozdělení ČSFR vznikly z Transpetrol, a. s., dva subjekty - Transpetrol, a. s., ve Slovenské republice a Petrotrans, a. s., v České republice); úkolem společnosti bylo zabezpečovat přepravu ropy do rafinerií v České republice ropovodem Družba 1. ledna 1994 vznik MERO ČR, a. s., sloučením Petrotrans, a. s., a MERO IKL, a. s. 1. ledna 2006 zákonem č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku ČR a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky, byl zrušen Fond národního majetku ČR; veškerý majetek Fondu přešel dnem jeho zrušení na stát a působnost Fondu přešla na Ministerstvo financí
Evropský systém ropovodů
Export ruské ropy, směr EU CEYHAN
Celkový dovoz rop do České republiky podle teritorií
Ropovodní systém ČR Družba Litvínov -terminal Benešovice - čerpací stanice CTR Nelahozeves Kralupy n. Vltavou -terminal Nové Město - čerpací stanice Pardubice -terminal IKL MND Moravské naftové doly Velká Bíteš - čerpací stanice MND Ingolstadt Vohburg an der Donau Klobouky - čerpací stanice
Logistika přepravy ropy pro rafinerie Litvínov, Kralupy a Paramo ropovody Družba a IKL (včetně ropy MND pro rafinerii Kralupy) Litvínov 4,5 mil. tun/rok CTR 2,3 mil. tun/rok 0,2 mil. tun/rok Kralupy Paramo 0,6 mil. tun/rok 2,3 mil. tun/rok MND 0,2 mil. tun/rok Ingolstadt Klobouky 5 5,5 mil. tun/rok Šahy Budkovce 10,6 mil. tun/rok Schwechadt 5 5,5 mil. tun/rok Slovnaft
Přepravené množství v letech 1994 2008 v tis. tun 10000 8000 6000 4000 2000 0 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 Druzhba IKL
CTR Nelahozeves 1994-1997 4 x nádrn drže e 50 000 m³ m CTR průměr 60,3 m výška 18,8 m 6 x nádrn drží 100 000 m³ m průměr výška 84,5 m 19,2 m
RCTR I 2001 2004 4 x nádrn drže e 125 000 m³ m průměr 84,5 m výška 24,1 m
RCTR II 2006 2008 2 x nádrže 125 000 c.m průměr 84,5 m výška 24,1 m H11 H12
Rozšiřování CTR - RCTR II
Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi 2009 4 x nádrn drže e 50 000 m³ m průměr 60,3 m výška 18,8 m 6 x nádrn drží 100 000 m³ m průměr výška 84,5 m 19,2 m 6 x nádrží 125 000 c.m průměr 84,5 m výška 24,1 m
Řídící velín na CTR
Typy nádrží MERO, ropa: dvouplášťová nádrž (nádrž umístěna v ochranné jímce) s plovoucí střechou, dvojitým vakuem monitorovaným dnem jednoplášťová nádrž v ochranném valu nebo betonovém dvoře dvouplášťová nádrž (nádrž umístěná v ochranné jímce) s pevnou střechou
Typy nádrží dle střechy nádrž s pevnou střechou nádrž s plovoucí střechou nádrž s pevnou střechou a vnitřní plovoucí střechou
Typy nádrží dle dna s jednoplášťovým dnem s dvojitým dnem (sekčně dělené) s dvojitým dnem s detekčním systémem úniku média Typy nádrží dle umístění nadzemní nádrž částečně zakrytá nádrž podzemní nádrž plovoucí nádrž
Minimalizace emisí při provozu nádrží kvalitní a udržovaný systém těsnění střechy nebo rekuperace pravidelný systém údržby, vizuální provozní kontrola nádrží, udržování čistoty provozních zařízení minimalizace emisí při čištění nádrží zvolením optimálního intervalu vnitřních revizí a inspekcí. Perioda odstávek konkrétní nádrže by měla být individuálně nastavena na základě skutečného technického a provozního stavu nádrže. V současnosti to neumožňuje česká legislativa ani chystaná revize ČSN 75 3415). automatický systém indikace uhlovodíků pro případ úniku média (čidla, plováky, aj)
Minimalizace emisí u nádrží s plovoucí střechou Těsnění střechy je klíčové z hlediska emisí u tohoto typu nádrží v současnosti je standardem dvojité těsnění se škrabáky producenti nabízejí i trojité těsnění, zakrytí vodicích tubusů plovoucí střechy, nohou střechy další možností je instalace hliníkového dómu nad plovoucí střechu
Údržba nádrží, těsnost V rámci ČSN nebo EN neexistuje norma nebo předpis, který by detailně popisoval postupy při inspekci a údržbě tak, jak je tomu v americké normě API 653 nebo britském předpisu EEMUA 159, který je v podstatě klonem zmiňované normy. Někteří celosvětoví provozovatelé například SHELL používají pro inspekci a údržbu nádrží vlastní standardy tzv. DEP dokumenty (Design and Engineering Practice). v ČR norma ČSN 75 3415 Objekty pro manipulaci s ropnými látkami, která se odkazuje na Vodní zákon, č.: 254/2001 Sb., který je v současné době novelizován. V tomto zákoně je uvedeno v 39 odstavci c) požadavek nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky a nejméně jednou za 5 let zkoušet těsnosti potrubí nebo nádrží. Údržba nádrží I. stupeň - údržba vychází z obligatorních legislativních požadavků, jedná se o periodickou preventivní údržbu, a běžné provozní prohlídky II. stupeň na základě konstrukčního typu jsou aplikovaný specifické periodické kontroly, případně preventivní kontroly nad rámec obligatorních (best practices provozovatele, oborová doporučení, BREF aj.)
Údržba nádrží, těsnost III stupeň na základě provozních zkušeností, standardů jako např. EEMUA 159, API 653, aj., na základě výsledků inspekcí, NDT měření, výpočtu korozní rychlosti, pevnostního posouzení komplexní zhodnocení technického stavu je stanovena četnost a rozsah jednotlivých kontrol prediktivní údržba IV stupeň - v současné době je světovým trendem v oblasti údržby skladovacích kapacit systém PPM (Probabilistic Preventive Maintenance) založený na nástrojích RBI a RCM (Reliability Centred Maintenance). Někdy se také systému PPM říká RRM (Risk & Reliability Management). Cílem celého systému je provádění kontrol na základě pružně nebo pevně stanovených intervalů a vyhodnocování těchto kontrol s ohledem na ohrožení integrity zařízení a následků zněho plynoucích. Takto je stanoveno riziko provozu nádrže v matici rizika, na základě kterého se stanovuje případný rozsah údržby. Překročení přípustných hodnot znamená narušení integrity zařízení, což je pokyn k nápravným opatřením v podobě údržby. Takovýto systém však musí být vyladěn pro konkrétní zařízení (být šitý na míru).
Dotazy? Děkuji za pozornost.
MERO ČR, a. s. Veltruská 748 278 01 Kralupy nad Vltavou Česká republika Tel.: +420 315 701 111 Fax: +420 315 720 110 e-mail: info@mero mero.cz http:// //www. www.merocr.eueu MERO CR, a. s.