Činitelé a mechanismus erozních procesů klimatický a hydrologický geologický a půdní vegetačního krytu morfologický hospodářsko-technický

Podobné dokumenty
HYDROLOGIE Téma č. 6. Povrchový odtok

RUSLE revidovaná MUSLE - modifikovaná

Vodohospodářské inženýrství a životní prostředí VIZP

EROZE PŘÍČINY A OPATŘENÍ

Degradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení

APE Retence krajiny srážko-odtokové vztahy a bilance (povodně a sucho)

Protierozní opatření. Tomáš Dostál. katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství B602, dostal@fsv.cvut.cz

Eroze zemědělské půdy pohledem poradce pro zemědělce Lubomír Smrček

Základy pedologie a ochrana půdy

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková

2 PLOŠNÁ OPATŘENÍ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ

Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí. Ing. Marek Batysta, Ph.D.

Zemědělství a klimatická změna. prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. a kol. Mendelova univerzita v Brně Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Řešení větrné eroze v PSZ

PREDIKCE EROZNÍCH PROCESŮ (Universální rovnice ztráty půdy USLE principy výpočtu) RUSLE revidovaná MUSLE - modifikovaná

VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ

Změna klimatu a zemědělství dopady a adaptace

Tvorba povrchového odtoku a vznik erozních zářezů

PREDIKCE EROZNÍCH PROCESŮ (Universální rovnice ztráty půdy USLE principy výpočtu) RUSLE revidovaná MUSLE - modifikovaná

Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení. 143VHK2 V8, LS ; z,zk

KAZP. Odtokové poměry a povodňová ohroženost. Dostál Tomáš KATEDRA HYDROMELIORACÍ A KRAJINNÉHO INŽENÝRSTVÍ

Půdoochranné technologie a jejich vliv na vodní erozi

Ochrana půdy před erozí

Zpracování půdy přispívající k omezení povrchového odtoku vody a smyvu zeminy. prof. Ing. Josef Hůla, CSc. (ČZU v Praze)

3. přednáška. Výzkum a měření erozních procesů

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík

Vliv vysokých dávek kompostu na fyzikální a hydraulické vlastnosti půdy. Pavel Kovaříček Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i.

Organizačními opatřeními lze řešit především erozi plošnou a rýhovou, která zapříčiňuje:

GAEC a navrhování PEO v KoPÚ. Jana Podhrázská VÚMOP,v.v.i.

Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Rozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996

Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny

Obrázek 1: Havárie zemního a skalního svahu

Retenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování

THE ESTIMATION OF EROSION CONTROL INFLUENCE OF CROPS ON THE BASIS OF FENOLOGICEL DATA

Analýzy erozních a odtokových poměrů, návrh protierozních opatření v PSZ. prof. Ing. Miroslav Dumbrovský, CSc., VUT v Brně

Seminář Okresní agrární komora Kroměříž

Nabídka mapových a datových produktů Ohroženost vodní erozí

APE Retence krajiny srážko-odtokové vztahy a bilance (povodně a sucho)

Změny týkající se GAEC 2 a 6 Chvalčov,

Význam pícnin v osevních postupech pro úrodnost půdy

krajiny povodí Autoři:

Protierozní ochrana 1. cvičení. 143PROZ ZS 2015/ ; z, zk

METODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY A VODY V ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÉ KRAJINĚ

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

I. část představení projektu - úvod - eroze v ČR - cíle a předmět monitoringu - představení aplikace - fáze monitoringu - Návrh pracovního postupu

Srážko-odtokový vztah Metody popisu srážko-odtokového vztahu Hydrologické extrémy

Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny

Problematika stanovení míry erozního ohrožení

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

SEZNAM PŘÍLOH. Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy. Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková)

Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje

Využití kompostu při protierozní ochraně půdy a zlepšení retenční schopnosti

Česko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR

Problematika eroze v ČR. Ing. Eva Procházková, Ing. Dominika Kobzová tel:

Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině

STUDIE OCHRANY PŮDY A VODY V POVODÍ JIHLAVY NÁVRH OPATŘENÍ A MODELOVÁ ÚČINNOST

GAEC / DZES. dobrý zemědělský a environmentální stav (Good Agricultural and Environmental Conditions)

Pedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání

Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost

Protierozní ochrana 3.cvičení. 143PROZ ZS 2015/ ; Z,Zk

XII. Větrná eroze a opatření proti ní.

Hydrologická bilance povodí

STUDIE ODTOKOVÝCH POMĚRŮ A PROTIEROZNÍ OCHRANY

VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ

Odtokové poměry a povodňová ohroženost

Půdní a zemědělské sucho

Splaveniny. = tuhé částice přemísťované vodou anorganický původ organický původ různého tvaru a velikosti

Vliv aplikace kompostu na povrchový odtok vody při dešťových srážkách

Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty.

Minimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Eroze a úrodnost půdy. Ing.Vlasta Petříková, DrSc. Kontakt : Tel

PRV DOTACE PODZIM 2016

HYDROTECHNICKÉ VÝPOČTY

Stavební objekty PSZ. Petr Kavka

Hydraulika a hydrologie

Technika a technologie protierozních opatření. Prof. Ing. Josef Hůla, CSc.

Hospodaření na zemědělských půdách a opatření proti splavování ornice. Smítal František, ing.

Ing. Jana Kozlovsky Dufková, Ph.D. Brno, 2. března 2015 Možnosti stanovení ztráty půdy vodní erozí

Metody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové

půdy na vodostálost Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Degradace půdy Půdní struktura

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko

Půdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Vliv využití krajiny na jednotlivé složky odtoku

Hodnocení účinnosti a realizace větrolamů při projektování pozemkových úprav. Ing. David Řeháček

DF ŽABČICE

Ochrana a tvorba krajiny

Předpovědní povodňová služba Jihlava února 2017

Omezení vodní eroze při pěstování kukuřice na svahu a zlepšení retenční schopnosti půdy zapravováním organické hmoty

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

Obsah 5.3. KINFIL Erosion 2D/3D WEPP...53

SSOS_ZE_2.09 Pedosféra, prezentace

Nové půdoochranné technologie při pěstování brambor

Ekologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ochrana půdy a vody Taťána Vrabcová, Ondřej Holubík, Jiří Hladík, Ivan Novotný hladik.jiri@vumop.

Stavební objekty PSZ. Petr Kavka

GIS a pozemkové úpravy. Výpočty erozní ohroženosti

Transkript:

4. Přednáška Činitelé a mechanismus erozních procesů klimatický a hydrologický geologický a půdní vegetačního krytu morfologický hospodářsko-technický

Přehled erozních činitelů: vodní eroze je způsobena vzájemnou interakcí pěti faktorů/činitelů (nezaměňovat s faktory USLE): 1) Klimatický a hydrologický Výskyt, intenzita a rozdělení srážek, průběh povrchového odtoku 2) Geologický a půdní Geologický podklad, půdní poměry půdní druh a jeho fyzikální charakter 3) Morfologický Sklon, délka a tvar svahů, expozice svahů

4) vegetačního krytu Druh vegetace a průběh jejího vývoje 5) Hospodářsko technický Způsob využívání půdy, metody obhospodařování, technické zásahy v území, Land-use = využití území Úzce koresponduje s USLE, ale není to totéž

Mechanismus vodní eroze: obecně jde o třífázový proces (uvolnění x transport x uložení) 1. fáze: rozbití a transport půdního agregátu kapkou, uvolnění částice půdy 2. fáze: transport částice vzniklým povrchovým odtokem 3. fáze: usazení v místech poklesu průtočných rychlostí

Činitel klimatický a hydrologický Klima Srážky Plošný povrchový odtok Soustředěný povrchový odtok (výskyt srážek intenzita, kinetická energie, četnost výskytu, úhrn, rozdělení během roku, vlhkost stabilita půdních agregátů, směr a rychlost větrů, teplota )

Srážky: Kapalné Pevné: z hlediska eroze jsou méně významné..,potenciálně nebezpečný je odtok při jarním tání sněhu ve vyšších polohách záleží na fyzikálních charakteristikách sněhu (vodní kapacita sněhu, výška sněhové pokrývky..)

Srážky: Kapalné: příčinou rozrušování půdních agregátů je kinetická energie kapek (déšť má 100 x větší energii než plošný povrchový odtok a 10 x větší než soustředěný povrchový odtok) nejdůležitější srážky jsou přívalové srážky (krátká doba trvání do 180 min., vysoká intenzita, malá plocha) Dlouhotrvající srážky (regionální) po nasycení půdního profilu také působí erozi. Eroze je nižší nižší intenzita srážky, méně uvolněných částic pro transport, povrchový odtok si je nedokáže uvolnit

Přívalový déšť. Foto: Dostál

Srážky: Déšť lze nazývat přívalovou srážkou jestliže (L.S. Berg): Trvání (min) 5 10 15 20 25 30 40 45 50 60 H s (mm) 2,5 3,8 5,0 6,0 7,0 8,0 9,6 10,25 11 12 I (mm min -1 ) 0,50 0,38 0,33 0,30 0,27 0,27 0,24 0,23 0,22 0,20 Trvání (min) 120 240 720 1440 H s (mm) 18 27 45 60 I (mm min -1 ) 0,15 0,11 0,06 0,04 V mírném klimatickém pásu však obvykle do 180 min a 10-80 mm

3. přednáška Srážky: Z hlediska eroze je důležitá velikost kapek a rychlost dopadu na povrch půdy. řada vztahů, např. (Holý M., 1994): D stř = 1,06 i 0,199 i intenzita deště (mm h -1 ) D stř střední průměr kapek (mm) V k = 13 d d průměr kapek (cm) Vk rychlost dešť. kapek (m s -1 ) Ve skutečnosti jsou hodnoty ovlivňovány aktuálními podmínkami (vítr..)

Velikost kapek max. 5 6 mm Rychlost dopadu kapek max. 9 m/s (cca 32 km/h) Tvar kapek: kulová částice do d = 0,28 mm 0,28 1,0 mm elipsoid toroid do d = cca 5 6 mm Kinetická energie: KE d = (206 + 87log i) H (J/m 2 ) Kde KE d je kinetická energie deště (J/m 2 ), i intenzita (cm/h), H úhrn deště (cm) Erozivita: E d = f(ke d, i)

Charakteristiky deště podstatné pro vznik a průběh eroze velikost kapek (průměr) počet kapek pádová rychlost Lze měřit: laserový distrometr dopad kapek do mouky (měří se průměr kapek) dopad kapek na piják (měří se průměr skvrny vůči kalibrované) dopad kapek do oleje (měří se průměr kapek (automatizovaný postup fotografie a vyhodnocení pomocí GIS) dopad kapek na membránu (měření zvuku)

Činnost kapek: bombardování půdního povrchu zhutňování půdního povrchu destrukce agregátů, uvolňování půdních částic (využito jen 0,2 % KE d roční ekvivalent cca 10 kt TNT) přemístění na krátkou vzdálenost

sníh zmrzlá půda erozi způsobuje povrchový odtok z tání menší kinetická energie povrch je rozbředlý, částice volné (mrazem)

povrchový odtok plošný soustředěný vznik povrchového odtoku po vyčerpání intercepce infiltrace povrchové retence

vznik povrchového odtoku...????? víme o tom něco???? co je to doba koncentrace???? kritická doba deště????

Vznik povodní Malé povodí přívalovou srážkou Velké povodí regionální srážka, tání sněhu

Počátek srážky Konec srážky Dráha odtoku v přirozeném povodí Bod nejvzdálenější od uzávěrového Dráha odtoku v upraveném povodí Bod nejbližší uzávěrovému Q LES/ ZPEVNĚNÁ PLOCHA H(mm) T(min) intercepce 4 / 0 20 / 0 infiltrace 8 / 0,5 40 / 5 retence 3 / 1 15 / 5 Doba konc. Kritická doba deště 15 / 1,5 75 / 10 50 / 10 V V T INT T INF T RET T KONC. T

Maximální možný průtok pro srážku dané intenzity nezávisí na způsobu využití území Závisí na době opakování. na trvání srážky. PŘÍKLAD Nepropustné povrchy max. průtok po 20 minutách taková srážka přichází často Povrchy s vysokou retencí max. průtok po více než 2 hodinách výjimečná srážka

A nebo jiná možná prezentace faktů.. stav povodí nemůže odvrátit nebezpečí povodní Celková retence: les: 15 mm zastavěné území: 1,5 mm Srážka 20 mm (cca Q 10 ) rozdíl v odtoku: 5 x 18,5 mm významný Srážka 300 mm (cca Q 100 ) rozdíl v odtoku: 285 x 298,5 mm - zanedbatelný Vliv stavu krajiny významný do srážek s dobou opakování cca 20 let

A nebo ještě jiná prezentace. Povodeň = průtok Q, objem V Srážka = Intenzita I (mm/h), množství (výška) H (mm) Q 20 způsoben srážkou 20 (dáno dobou trvání) (ZJEDNODUŠENÍ!!!) ale po ODLESNĚNÍ Q 20 je způsobeno R 5 Je to stále Q 20 nebo již Q 5??? Významné změny ve využití krajiny mohou způsobit změny v době opakování událostí častější výskyt povodní

závěr: do epizod s dobou opakování cca 20 let změny ve využití území jsou významné Významné epizody vliv vegetace a stavu krajiny je malý k odtoku dojde

odtokový a erozní proces povrchový odtok odtok: plošný v tenké vrstvě v síti mikrorýžek a rýžek odtok: soustředěný v síti erozních rýh eroze plošná, selektivní, rýžková eroze rýhová a vyšší formy L p = přípustná délka svahu

plošný povrchový odtok h pro h > 3 x mediánový průměr dešťových kapek (3 5 mm) platí: přímé působení kapek na povrch půdy = 0 zvýšení turbulence povrchového odtoku (Re > 2500) medián 50 % kapek je větších, 50 % kapek je menších

soustředěný povrchový odtok (odtok v erozních rýhách) v > v kr (krajní rychlost) T > T kr (krajní napětí) Fr > Fr kr = 1 + 3,5 * d s (cca 0,2 0,3 m/s) (cca 2,5 Pa) (d s = střední průměr zrna (mm)) charakter proudění: turbulentní (Re > 2500) bystřinné (Fr > 15)

Obecně přibližně platí: 30 40 % eroze (množství ztráty půdy) eroze mezirýhová (plošná) 60 70 % eroze (celkové ztráty půdy) eroze rýhová (soustředěná)

Činitel půdní a geologický Geologické poměry Půdní poměry

přímý vliv geologické poměry výchozy snadno větrajících hornin na povrch (slepence, pískovce, břidlice,...) vznik výmolů, strží nepřímý vliv geologický podklad ovlivňuje povahu matečního substrátu a tedy i půdní vlastnosti

půdní poměry určují: odolnost povrchu půdy vůči destruktivnímu působení erozních činitelů (ERODOVATELNOST) infiltraci vody do půdy charakteristiky povrchového odtoku

z hlediska eroze: textura půdy písčité půdy jílovité půdy hlinité půdy spraše struktura půdy drobtovitá infiltrace 85 % prachovitá struktura infiltrace 30 % Velmi záleží na charakteristikách srážky (doba trvání a intenzita)

obsah organické hmoty humus tvoří agregáty, zvyšuje stabilitu, jak ho dodat a udržet??? vlhkost půdy vyšší vlhkost zvyšuje od počátku srážky hydraulickou vodivost, přispívá ke stabilitě agregátů vliv skeletu erodovatelnost infiltrace ( > 0,2 mm) snižuje plochu povrchu pro infiltraci hrubý skelet krytí povrchu, větší odtok odtok menší plochou, větší hloubka, rychlost x stabilizuje povrch a tvoří strukturu

Činitel vegetačního krytu Vegetační poměry ochrana povrchu půdy před přímým dopadem dešťových kapek menší uvolnění částic zpomalení povrchového odtoku zvýšení drsnosti zvýšení infiltrace menší povrchový odtok zastiňovací účinek omezení výparu, zvýšení vlhkosti, stabilita agregátů mechanické zpevnění půdy kořenovým systémem zvýšení drsnosti, snížení transportu

Protierozní působení vegetace - ochranné les trvalé travní porosty dočasné travní porosty úzkořádkové plodiny (obiloviny) širokořádkové plodiny (kukuřice)

Půdoochranný vliv začíná působit až od 50 % pokryvu (LAI, PPL) plodina dní po výsevu ječmen jarní 46 brambory 59 kukuřice 68 cukrovka 75

ve skutečnosti osevní postupy pravidelné střídání plodin v rotaci 3 6 let nutno respektovat následnosti z hlediska: čerpání nebo dodání živin přenosu škůdců šíření plevelů agrotechnických lhůt (meziplodiny, poplodiny,...) u TTP periodická obnova drnu hosp. výhodné je udržení jetele, který mizí

Činitel hospodářsko technický Způsob využívání pozemků polohové a tvarové uspořádání pozemků velikost pozemků polohové umístění kultur rotace plodin (střídání) protierozní osevní postupy způsob obhospodařování (kultivace, hnojení,...) technická opatření k odvádění povrchového odtoku technické zařízení k úpravě vláhového režimu stavební technologie při výstavbě dopravních zařízení, průmyslových a občanských staveb,...

Činitel morfologický Sklon území Délka svahů Kombinace sklonu a délky svahů Tvar svahů Expozice svahů větší sklon a délka svahu = větší rychlost toku a tangenciální napětí = větší destrukční účinek a transportní schopnost...

Sklon území rozhodující činitel vliv může být působením ostatních zeslaben, ale ne eliminován intenzita eroze roste s T (tangenciálním napětím) a v (rychlost povrchového toku) = funkce převážně sklonu

kritický sklon svahu sklon, při němž dochází k nebezpečnému rozrušování půdního povrchu co to znamená???? v ČR předpoklad místo, kde odtok plošný přechází v soustředěný eroze plošná ve výmolnou

Délka svahů A.S.Kozmenko vztah mezi intenzitou eroze a délkou svahu přechod plošné eroze ve výmolnou vlivem soustředění povrchového odtoku

Tvar svahů nejnebezpečnější tvary svahů: vyduté vypuklé přímé kombinované nejméně nebezpečný maximální účinek eroze se projeví při kombinaci maximální vzdálenosti od rozvodnice a největšího sklonu

Expozice svahů umístění vzhledem ke světovým stranám sluneční expozice jižní a západní svahy rychlejší tání sněhu vymrzání vegetace intenzivnější rozrušování půdního substrátu rychlejší vysychání půdy, rychlejší rozklad organických látek = snížení soudržnosti

význam expozice je prokázán, ale v podmínkách ČR ho nelze přeceňovat... hlavní příčinou: přívalové srážky na expozici tolik nezáleží

Děkuji za pozornost