11. Morfologie - stonek

Podobné dokumenty
Praktické cvičení č. 9.

Praktické cvičení č. 10.

Praktické cvičení č. 11.

VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

Stavba stonku. Stavba stonku

Název: VNITŘNÍ STAVBA STONKU

ROSTLINNÉ ORGÁNY KOŘEN A STONEK

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Vznik dřeva přednáška

Vývoj stélé. parenchym. floém. xylém

Praktické cvičení č. 8.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Vegetativní rostlinné orgány. Milan Dundr

ROSTLINNÁ PLETIVA I. Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list.

Stonek. Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus)

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/

2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY)

Martina Bábíčková, Ph.D

5. Anatomická a morfologická stavba dřeva

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Stavba kořene. Stavba kořene

1. Rozměry a životní formy

1. Rozměry. MORFOLOGIE CÉVNATÝCH ROSTLIN - Stonek = nadzemní část rostlin, nese listy a květy, je článkovaný (internodia=články nody=uzliny) Šířka:

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/

Název materiálu: Stonek

Vladimír Vinter

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rostlinná pletiva. Milan Dundr

Kapraďorosty. Plavuně. Přesličky

10. Morfologie - kořen

VY_52_INOVACE_PŘ_I/2.34

Praktické cvičení č. 5.

ANATOMIE STONKU. sekundární stavba. kambium. sekundární xylém a floém dvouděložných rostlin a nahosemenných. felogén. sekundární krycí pletivo

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Vladimír Vinter

ontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)

Rostlinné orgány. Na podélné stavbě kořene můžeme rozlišit několik zón:

Mléčnice ve stonku pryšce (Euphorbia) obsahují jedovaté mléko latex. Žlaznaté emergence (tentakule) listu masožravé rosnatky (Drosera).

Vladimír Vinter

= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí

Vodivá pletivas. Vodivá pletiva. Vodivá pletiva. Vodivá pletiva. Vodivá pletiva. Dr. Vladimír Vinter,

Gymnázium Olomouc Hejčín. Člověk a příroda versus Příroda a člověk Listnaté stromy olomouckého kraje (podtéma:stromy kolem nás)

Cvičení ze systému vyšších rostlin, část 4. Equisetales. aneb přesličky. RNDr. Michal Hroneš

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby

Orgány homologické jsou stejného původu, ale různé stavby, vzhledu a funkce.

Vladimír Vinter

Vegetativní a generativní orgány rostlin

KAPRAĎOROSTY - KAPRADINY

Rostlinná pletiva podle tvaru buněk a síly buněčné stěny Úvod - Doplňte chybějící místa v textu:

Otázka: Dvouděložné rostliny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Jarys. Dvouděložné rostliny. ČELEĎ: ŠÁCHOLANOVITÉ (Magnoliaceae)

Autor: Katka Téma: pletiva Ročník: 1.

List (fylom) Welwitschia mirabilis (Namibie)

Cactus sp. /Gardening-Basics/Propagation/Cacti/Cacti-29.html

MORFOLOGIE CÉVNATÝCH ROSTLIN - Kořen 1. Základ kořenu v zárodku jednoděložných a dvouděložných rostlin

PLETIVA, VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN

ROSTLINY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky, stavbou a dělením rostlin.

Rostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.

DŘEVO pracovní list II.

Orgány rostlin. VEGETATIVNÍ ORGÁNY Mezi vegetativní orgány patří kořen, stonek a list (1). Orgány rostlin

Systémy pletiv vodivých a zpevňovacích (vaskulární systémy)

Anatomie, histologie a embryologie

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 22/12

Historie mikroskopu. 1 Přílohy. 1.1 Příloha 1: Prezentace k laboratorní práci. Mikroskop

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím

RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách

ROSTLINNÉ ORGÁNY - LIST

Rostliny na jaře - test

Princip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů:

Biologické základy péče o stromy II.

Živé organismy. Člověk Ostatní živočichové Rostliny Houby

Praktické cvičení č. 12.

Název: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se růstem a rozmnožováním kvetoucích rostlin. Materiál je plně funkční

ROSTLINNÁ ANATOMIE VEGETATIVNÍ ORGÁNY

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Krytosemenné rostliny. Vít Grulich

Rozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin. pomocný materiál k poznávačce

MORFOLOGICKÁ STAVBA LISTU

Růst a vývoj rostlin

Výřez kmenem listnáče. parenchymatická medula

Anatomie a morfologie rostlin - stonek

World of Plants Sources for Botanical Courses

oddělení Equisetophyta (Přesličky)

1. ÚVOD, ROSTLINNÉ TĚLO

Mate ská kola, Základní kola a D tský domov, Ivan ice, iroká 42

Anatomie, histologie a embryologie

Buněčná teorie života:

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Název: Kapraďorosty. Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět: biologie

STAVBA ROSTLINNÉHO TĚLA

ANATOMIE STONKU. primární stavba. stavba cévního svazku. stavba stonku dvouděložných. stavba stonku jednoděložných. stelární teorie.

Transkript:

11. Morfologie - stonek

Stonek - kaulom Původ z plumuly embrya; zpravidla nadzemní, pozitivně heliotropický, vždy článkovaný, (axis ascendens) Funkce: mechanická, vodivá, zásobní, asimilační, ochranná, generování prýtů orgán - internodia (prodlužovací pásma) - nody nesou listy a úžlabní pupeny v zákonitém pořádku vývin akropetální růst neomezený primární (prodlužování a diferenciace listů, květů, plodů, bočných stonků) - sekundární (ztlušťovací)

Podle samonosnosti: stonky - přímé, vystoupavé - plazivé, převislé - liány opěrné a vzpěrné, kořenové, úponkové, ovíjivé Typy u bylin: lodyha, stvol, stéblo u dřevin: kmen, auxiblasty, makroblasty, brachyblasty olistěný stonek = prýt Větvení - hemiblastické (polovrcholové) monopodiální - holoblastické (celovrcholové, bočné) sympodiální monocházium (střídavé pupeny) dicházium (vstřícné pupeny)

Růst bočných větví akrotonie (stromy) bazitonie (keře) Článkování stonku a generování prýtů listová inzerce po opadu listová jizva nodus s listovými stopami úžlabní, axilární pupen Typy pupenů pupeny vrcholové (terminální) a pravidelné, v postavení střídavém vstřícném vznik exogenní přeslenitém

jednotlivé pupeny přídatné (akcesorické) seriální (nad sebou) kolaterální (vedle sebe) Růst a vývin axilárních pupenů po více letech pupeny spící téhož roku co byly založeny následujícím rokem tj. pupeny zimní syleptické, průběžné, bez přetržky rostou proleptické, rostou po krátkém odpočinku jánské prýty typu jedle, založeny všechny části prýtu typu topol, jen minimální základy listové, květní, smíšené

b adventivní, nahodilé, vznik mimo nody stonku (na kořenech, listech, internodiích.) endogenně (z pericyklu, kambia) pupeny proventivní!!! výmladky na kmenech, větvích, pařezech odkopky, odnože z adventivních pupenů na kořenech

vzrostný vrchol stonku základ listu úžlabní pupen základ úponku uzlina článek prokambium, základní meristém dřeň

tunika protoderm primordium listové

Stavba: střední válec (stélé) Stonek - kaulom protostélé (vodivá pletiva neobklopuje dřeň); kořeny, výtrusné a některé vodní rostliny sifonostélé (vodivá pletiva obklopuje dřeň) eustélé (nahosemenné, dvouděložné) ataktostélé (jednoděložné)

Protostélé

Eustélé

Ataktostélé

Struktury od okraje: epidermis (+ hypodermis) - původ z dermatogenu primární kůra původ z periblemu, korpusu mechanická pletiva kolenchym, sklerenchym, pruhy chlorenchym aerenchym, idioblasty endodermis nebo jiný typ pochvy parenchymatická, sklerenchymatická, škrobová střední válec původ plerom, korpus pericykl skrytý meristém (sekundární) adventivní kořeny, felogen, následná kambia

vodivá pletiva cévní svazky listové stopy vlastní stonku v nodech mezery listové odlučovací vrstva, chorize listů

nahosemenné a dvouděložné: listová stopa se obloukem přikládá ke stopě listu nižší inzerce kruh kolem dřeně, dřeňové paprsky jednoděložné palmový typ jen listové stopy, zdánlivě roztroušené cévní svazky, nesnadné rozlišení základních pletiv na primární kůru, dřeň a paprsky

dřeň (původ z dřeňového meristému) parenchym až sklerenchym nejdéle v nodech (dřeňová dutina, dřeňová pochva) tvar okrouhlý až pětiboký funkce: zásobní, obsahuje třísloviny, taniny primární tloustnutí stromovité kapradiny, palmy dělení + objemový růst buněk základního pletiva

Primární stavba stonku (dvouděložná r.) + zakládání kambia

Počátek sekundárního růstu (tloustnutí) stonku

apikální meristémy (iniciály + primární meristémy) prokambium interkalární Lokalizace meristémů bazální primární trvalá pletiva pericykl - bočný sekundární meristém - latentní adventivní pupeny a bočné kořeny, adventivní pupeny felogen bočné sekundární kambium meristémy sekundární trvalá pletiva (+ zbytek primárních trvalých pletiv)

Sekundární meristémy!!!! kambium felogen ve stoncích i kořenech, dvoustranná funkce kambium sekundární iniciály sekundární dřevo vřetenovité lýko lýkodřevní paprsky izodiamtrické paprsky pericykl

felogen felem - korek zelená kůra

Sekundární stavba stonku

Druhotné tloustnutí kambium z jara nejdřív pod pupeny pak obvod báze větví báze kmene nejpozději v kořenech nejdřív elementy dřeva (konec v létě) později části lýka (až do podzimu) jarní dřevo funkce vodivá letní dřevo funkce mechanická, zásobní

Typy stonků: lodyha stvol stéblo Tvary: oblý hranatý smáčklý dvojřízný brázdivý křídlatý Konzistence: niťovitá rourovitá uzlinatá zduřená dřevnatá bylinná

U dřevin: prýt větev kmen modifikace: auxi-, makro-, brachyblasty rozměry: redukce (okřehek) délka max. 300 m (rotany) výška 120-130 m (Eucalypty) obvod 30 m (tisovec)

Metamorfózy mechanická stonkové úponky, ovíjivé stonky, stonkové trny = kolce (x rozlišení emergence ostny, ) fyziologická fylokladie, oddenky, cibule, stonkové hlízky a cibulky, stonky sukulentů a parazitů, výběžky Fasciace, modifikace + zvratné mutace

Modifikace Auxiblasty, makroblasty

Modifikace Brachyblasty

Metamorfózy Kolce

Metamorfózy Fylokladie

Metamorfózy Asimilační stonky

Metamorfózy Stonkové úponky

Metamorfózy Stonek škrtiče

Hlízy: oddenkové brambor, topinambur epikotylní krokus, mečík lodyžní brukev, kedluben nadzemní stonkové vstavačovité hypokotylní brambořík, ředkvička Cibule: plná křivatec šupinatá lilie sukničitá cibule kuchyňská složená česnek opadavé pupeny bulbilly (pacibulky) kyčelnice, Lilium martagon; někdy se vyvíjejí místo květů tzv. viviparie rdesno živorodé

Výběžky = šlahouny = plazivé kořenující tenké prýty s redukovanými listy Číška kupula = stonkový miskovitý útvar objímá květ, květenství, později plod Redukce u cizopasné Rafflézie květ z kůry hostitelské rostliny matatopie kauliflorie concaulescence recaulescence normal

Příklady sukulentních stonků (konvergence) A) Cereus (Cactaceae) B) Euphorbia (Euphorbiaceae) C) Huernia (Asclepiadaceae) D) Kleinia (Asteraceae) E) Cissus (Vitaceae)